Add files using upload-large-folder tool

.gitattributes

@@ -362,3 +362,57 @@ dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.da.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=l
 dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.de.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
 dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.el.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
 dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.en.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.es.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.et.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.fi.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.fr.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.hr.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.hu.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.it.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.lt.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.lv.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.mt.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.nl.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.pl.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.pt.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.ro.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.sk.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.sl.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.sv.p-56.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.bg.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.cs.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.da.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.de.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.el.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.en.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.es.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.et.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.fi.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.fr.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.hr.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.hu.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.it.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.lt.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.lv.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.mt.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.nl.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.pl.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.pt.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.ro.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.sk.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.sl.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.sv.p-55.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.bg.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.cs.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.da.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.de.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.el.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.en.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.es.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.et.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.fi.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.fr.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.hr.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.hu.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.it.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
+dev/OJ:C:2022:024/pdf/OJ:C:2022:024:FULL.lt.p-54.pdf filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.bg.p-1.txt

@@ -0,0 +1,29 @@
+Официален вестник
+C 15
+на Европейския съюз
+Информация и известия
+Издание на български език
+Година 65 12 януари 2022 г.
+Съдържание
+ЕВРОПЕЙСКИ ПАРЛАМЕНТ СЕСИЯ 2021—2022 Заседания от 17 до 21 май 2021 г. ПРИЕТИ ТЕКСТОВЕ
+I
+Резолюции, препоръки и становища РЕЗОЛЮЦИИ Европейски парламент Вторник, 18 май 2021 r.
+2022/C 15/01 2022/C 15/02
+Резолюция на Европейския парламент от 18 май 2021 г. относно прегледа на фонд „Солидарност“ на Европейския съюз (2020/2087(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+2
+Резолюция на Европейския парламент от 18 май 2021 г. относно осигуряване на постигането на целите на задължението за разтоварване съгласно член 15 от общата политика в областта на рибарството (2019/2177(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+9
+Сряда, 19 май 2021 r.
+2022/C 15/03
+2022/C 15/04 2022/C 15/05 2022/C 15/06 2022/C 15/07
+BG
+Резолюция на Европейския парламент от 19 май 2021 г., съдържащa препоръки към Комисията относно предизвикателствата пред организаторите на спортни прояви в рамките на цифровата среда (2020/2073(INL)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+18
+Резолюция на Европейския парламент от 19 май 2021 г. относно изкуствения интелект в образованието, културата и аудио-визуалния сектор (2020/2017(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+28
+Резолюция на Европейския парламент от 19 май 2021 г. относно европейска стратегия за интеграция на енергийните системи (2020/2241(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+45
+Резолюция на Европейския парламент от 19 май 2021 г. относно Европейска стратегия за водорода (2020/2242(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+56
+Резолюция на Европейския парламент от 19 май 2021 г. относно защитата на правата на човека и външната политика на ЕС в областта на миграцията (2020/2116(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+70

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.bg.p-42.txt

@@ -0,0 +1,7 @@
+C 15/36
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+12.1.2022 г.
+Сряда, 19 май 2021 r.
+27. призовава за провеждане на редовни независими одити, за да се провери дали използваните приложения с ИИ и свързаните с тях принципи на взаимозависимост и взаимоограничаване са в съответствие с определените критерии, както и за упражняване на надзор от независими и достатъчни надзорни органи при тези одити; призовава за специални стрес тестове, за да се подпомогне и да се наложи спазването на изискванията; 28. отбелязва ползите и рисковете от ИИ по отношение на киберсигурността и неговия потенциал за борба с кибепрестъпността и подчертава необходимостта всички решения в областта на ИИ да бъдат устойчиви на кибератаки, като същевременно зачитат основните права на Съюза, по-специално защитата на личните данни и неприкосновеността на личния живот; подчертава, че е важен мониторингът на безопасното използване на ИИ и че е необходимо тясно сътрудничество между публичния и частния сектор с цел противодействие на уязвимостта на ползвателите и на опасностите, възникващи в тази връзка; призовава Комисията да направи оценка на необходимостта от по-добра превенция по отношение на киберсигурността и мерките за смекчаване на свързаните с нея рискове; 29. подчертава, че кризата с пандемията от COVID-19 може да се разглежда като пробен период за разработването, внедряването и използването на цифрови и свързани с ИИ технологии в образованието и културата, както показаха многобройните платформи за онлайн обучение и онлайн инструменти за насърчаване на културата, използвани в държавите членки; във връзка с това призовава Комисията да анализира тези примери при обмислянето на общ подход на Съюза към повишено използване на такива технологични решения;
+Образование 30. припомня, че е важно да се повишат цифровите умения и да се постигне високо равнище на медийна, цифрова и информационна грамотност на равнището на Съюза като предварително условие за използването на ИИ в образованието; във връзка с това подчертава необходимостта да се гарантира цифрова грамотност и грамотност в областта на ИИ в целия Съюз, по-специално чрез разработване на възможности за обучение на преподавателите; настоява, че използването на технологии за ИИ в училищата следва да помогне за намаляване на социалното и регионалното цифрово разделение; приветства актуализирания план на Комисията за действие в областта на цифровото образование, който разглежда използването на ИИ в образованието; във връзка с това призовава Комисията да превърне цифровите способности, медийната грамотност и обучението и уменията, свързани с ИИ, в приоритети на настоящия план, като същевременно повишава осведомеността относно възможните злоупотреби и неправилно функциониране на ИИ; във връзка с това призовава Комисията да постави спе��иален акцент върху децата и младежите в несигурно положение, тъй като те се нуждаят от специална подкрепа в областта на цифровото образование; настоятелно призовава Комисията в предстоящите си законодателни предложения в областта на ИИ надлежно да разгледа инициативите в образованието, свързани с ИИ и роботиката; настоятелно призовава държавите членки да инвестират в цифрово оборудване в училищата, като за целта използват финансиране от Съюза; 31. подчертава, че използването на ИИ в образователните системи носи широк набор от възможности и инструменти за постигане на по-иновативно, приобщаващо, ефикасно и все по-ефективно образование чрез въвеждане на нови методи за висококачествено обучение, които са бързи, персонализирани и насочени към учащите; подчертава обаче, че предвид въздействието му върху образованието и социалното приобщаване наличието на такива инструменти трябва да бъде гарантирано за всички социални групи, като се осигури равен достъп до образование и обучение, без никой да бъде изоставен, по-специално хората с увреждания; 32. подчертава, че за да взаимодействат с ИИ критично и ефективно, е необходимо гражданите да имат поне основно разбиране на тази технология; призовава държавите членки да включат в действията си в областта на цифровата грамотност кампании за повишаване на осведомеността относно ИИ; призовава Комисията и държавите членки да насърчават планове за цифрова грамотност и форуми за обсъждания, за да могат гражданите, родителите и учащите да се включат в демократичен диалог с публичните органи и заинтересованите страни относно разработването, внедряването и използването на технологии за ИИ в образователните системи; подчертава, че е важно на преподавателите, обучителите и други да бъдат предоставени подходящите инструменти и ноу-хау във връзка с ИИ и свързаните с него технологии по отношение на това какво представляват те, как се използват и как да бъдат използвани правилно и законосъобразно, така че да се избегнат нарушения на ПИС; изтъква по-специално значението на цифровата грамотност за хората, работещи в секторите на образованието и обучението, както и на подобряването на цифровото обучение за възрастните хора, като се има предвид, че по-младите поколения вече имат основна представа за тези технологии, тъй като са израснали с тях; 33. подчертава, че истинската цел на ИИ в нашите образователни системи следва да бъде да се постигне възможно най-индивидуализирано обучение, като се предлагат на учащите персонализирани академични пътеки според техните силни и слаби страни и дидактически материали, съобразени с техните характеристики, като се поддържат образователното качество и интегриращият принцип на нашите образователни системи;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.bg.p-43.txt

@@ -0,0 +1,12 @@
+12.1.2022 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 15/37 Сряда, 19 май 2021 r.
+34. припомня основната и многостранна роля на учителите в образованието и в това да го направят приобщаващо, по-специално в ранна детска възраст, където се придобиват умения, които ще дадат възможност на студентите да напредват през целия си живот, например в личните отношения, уменията за учене, съпричастността и съвместната работа; поради това подчертава, че технологиите за ИИ не могат да се използват в ущърб или за сметка на присъственото образование, както и учителите не трябва да бъдат заменяни с ИИ или технологии, свързани с ИИ;
+35. подчертава, че ползите за ученето от използването на ИИ в образованието ще зависят не само от самия ИИ, а от начина, по който учителите го използват в цифровата учебна среда, за да отговорят на нуждите на учениците, студентите и преподавателите; поради това изтъква необходимостта програмистите в областта на ИИ да включват преподавателските общности в разработването, внедряването и използването на технологии за ИИ, когато това е възможно, като създават свързваща среда за сътрудничество между програмистите в областта на ИИ, разработчиците, предприятията, училищата, учителите и други публични и частни заинтересовани страни с цел създаване на технологии за ИИ, които са подходящи за реална образователна среда, отразяват възрастта и етапа на развитие на всеки учещ и отговарят на най-високите етични стандарти; подчертава, че образователните институции следва да внедряват единствено надеждни, етични, ориентирани към човека технологии, които да могат да бъдат проверявани от публичните органи и гражданското общество на всеки етап от жизнения си цикъл; във връзка с това подчертава предимствата на безплатните решения с отворен код; призовава на училищата и на останалите образователни институции да бъдат предоставени финансова и логистична подкрепа, както и необходимият експертен опит, за да въведат решения за обучението на бъдещето;
+36. освен това подчертава необходимостта учителите постоянно да се обучават, за да могат да се адаптират към реалността на основаващото се на ИИ образование и да придобият необходимите знания и умения, за да използват технологиите за ИИ по педагогически и смислен начин, да могат изцяло да се възползват от предлаганите от ИИ възможности и да разберат неговите ограничения; призовава цифровото преподаване да бъде част от всяко обучение на преподаватели в бъдеще и призовава на учителите и хората, работещи в областта на образованието и обучението, да бъде предоставена възможност през целия си живот да продължават своето обучение в областта на цифровото преподаване; поради това призовава за преподавателите от всички дисциплини в цяла Европа да бъдат разработени програми за обучение в областта на ИИ; освен това подчерта��а, че е важно да се реформират програмите за преподаване за новите поколения учители, така че да могат да се адаптират към реалностите на основаното на ИИ образование, както и че е важно да се изготвят и актуализират наръчници и насоки относно ИИ за учителите;
+37. изразява загриженост относно липсата на специфични програми във висшето образование, посветени на ИИ, и относно липсата на публично финансиране за ИИ сред държавите членки; счита, че това излага на риск бъдещите амбиции на Европа в областта на цифровите технологии;
+38. изразява загриженост във връзка с факта, че малко изследователи в областта на ИИ се стремят към академична кариера, тъй като технологичните компании могат да предлагат по-добро възнаграждение и по-малко бюрокрация при научните изследвания; счита, че част от решението ще бъде се насочат повече публични средства към научните изследвания в областта на ИИ в университетите;
+39. подчертава, че е важно още от детска възраст на хората да се предоставят общи цифрови умения с цел да се преодолее недостигът на умения и определени групи от обществото да бъдат по-добре интегрирани на цифровия трудов пазар и в цифровото общество; изтъква, че ще бъде все по-важно висококвалифицирани специалисти от всякакви сфери да се обучават в областта на ИИ, да се гарантира взаимното признаване на такива квалификации в целия Съюз, както и да се повишава квалификацията на сегашната и бъдещата работна сила, така че да може да се справи с бъдещите реалности на пазара на труда; поради това насърчава държавите членки да направят оценка на предлаганото от тях образование и да го модернизират със свързани с ИИ умения, когато това е необходимо, както и да въведат специфични учебни програми за разработчици на ИИ, като същевременно включват ИИ и в традиционните учебни програми; изтъква необходимостта да се гарантира взаимното признаване на професионалните квалификации в областта на уменията, свързани с ИИ, в целия Съюз, тъй като няколко държави членки актуализират предлаганото от тях образование, като включват умения, свързани с ИИ, и въвеждат специални учебни програми за разработчици в тази област; приветства усилията на Комисията да включи цифровите умения като едно от изискванията за квалификация за определени професии, хармонизирани на равнището на Съюза съгласно Директивата относно признаването на професионалните квалификации (11); подчертава необходимостта те да бъдат в съответствие със списъка за оценка на етичните насоки за надежден ИИ и приветства предложението на Комисията за трансформиране на този списък в индикативна програма за разработчиците на ИИ; припомня специалните потребности на професионалното образование и обучение (ПОО) във връзка с ИИ и призовава за подход на сътрудничество в цяла Европа, предназначен да засили потенциала, предлаган от И�� в областта на ПОО; подчертава важността на обучението на
+(11)
+Директива 2005/36/ЕО на Европейския парламент и на Съвета от 7 септември 2005 г. относно признаването на професионалните квалификации (ОВ L 255, 30.9.2005 г., стр. 22).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.bg.p-46.txt

@@ -0,0 +1,6 @@
+C 15/40
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+12.1.2022 г.
+Сряда, 19 май 2021 r.
+54. подчертава, че добрите практики в областта на технологиите за ИИ за защита и достъпност на културното наследство, особено за хората с увреждания, следва да бъдат идентифицирани и споделяни между културните мрежи в целия Съюз, като същевременно се насърчават научни изследвания на различните употреби на ИИ за популяризиране на стойността, достъпността и опазването на културното наследство; призовава Комисията и държавите членки да насърчават възможностите, предлагани от използването на ИИ в КТСИ; 55. подчертава, че технологиите за ИИ могат също така да се използват за наблюдение на незаконния трафик на предмети на културата и унищожаването на културни ценности, като същевременно подпомагат събирането на данни с цел възстановяване и реконструкция както на материално, така и на нематериално културно наследство; отбелязва по-специално, че разработването, внедряването и използването на ИИ в митническите процедури за проверка може да подпомогне усилията за предотвратяване на незаконния трафик на културни ценности, и по-конкретно да допълни системите, които позволяват на митническите органи да насочат своите усилия и ресурси към предметите, които представляват най-голям риск; 56. отбелязва, че ИИ може да бъде от полза за сектора на научните изследвания, например благодарение на ролята, която прогнозните анализи могат да изиграят за прецизиране на анализа на данните, например във връзка с придобиването и движението на предмети на културата; подчертава, че е необходимо Съюзът да увеличи инвестициите и да насърчава партньорства между промишлеността и академичните среди с цел укрепване на върховите постижения в научните изследвания на европейско равнище; 57. припомня, че ИИ може да е революционен инструмент за насърчаване на културния туризъм, и подчертава значителния му потенциал за предвиждане на туристическите потоци, което би могло да помогне на градовете, които страдат от прекомерно много туристи; Културни и творчески сектори и индустрии (КТСИ) 58. изразява съжаление във връзка с факта, че културата не е сред приоритетите, очертани във вариантите на политиката и в препоръките относно ИИ на равнището на Съюза, по-специално в Бялата книга на Комисията от 19 февруари 2020 г. относно ИИ; призовава за преразглеждане на тези препоръки, за да може културата да стане приоритет на политиката относно ИИ на равнището на Съюза; призовава Комисията и държавите членки да разгледат потенциалното въздействие на разработването, внедряването и използването на технологии за ИИ върху КТСИ и да използват максимално плана за възстановяване Next Generation EU, за да цифровизират тези сектори, така че да отговарят на новите форми на потребление на 21 век; 59. изтъква, че ИИ е достигнал до КТСИ, както е видно например от автоматизираното създаване на текстове, видеоматериали или музикални произведения; подчертава, че творците и работещите в областта на културата трябва да разполагат с необходимите цифрови умения и компетентности, за да могат да използват ИИ и други цифрови технологии; призовава Комисията и държавите членки да насърчават възможностите, предлагани от използването на ИИ в КТСИ, чрез предоставяне на повече средства от бюджетите за наука и научни изследвания, и да създават центрове за цифрово творчество, в които творците и работещите в областта на културата да могат разработват приложения с ИИ, да се учат да боравят с тези и други технологии и да ги изпробват; 60. признава, че технологиите за ИИ имат потенциала да стимулират увеличаване на работните места в КТСИ, което се улеснява от повишения достъп до тези технологии; поради това подчертава значението на повишаването на цифровата грамотност в КТСИ, за да станат тези технологии по-приобщаващи, използваеми, възможни за усвояване и интерактивни за тези сектори; 61. подчертава, че взаимодействието между ИИ и КТСИ е комплексно и изисква задълбочена оценка; приветства доклада на Комисията от ноември 2020 г., озаглавен „Тенденции и развитие в областта на изкуствения интелект — предизвикателства пред рамката за правата върху интелектуалната собственост“ и проучването относно „Авторското право и новите технологии — управлението на данни в областта на авторското право и изкуственият интелект“; подчертава, че е важно да се изяснят условията за използването на защитено с авторско право съдържание като входни данни (изображения, музика, филми, бази данни и т.н.) и при създаването на културни и аудиовизуални крайни продукти, независимо дали са създадени от хора с помощта на ИИ или са генерирани самостоятелно от технологии с ИИ; приканва Комисията да проучи въздействието на ИИ върху европейските творчески индустрии; отново подчертава значението на европейските данни и приветства направените от Комисията изявления в това отношение, както и поставянето на изкуствения интелект и свързаните с него технологии на челно място в дневния ред; 62. подчертава необходимостта от създаване на съгласувана визия за технологиите за ИИ в КТСИ на равнището на Съюза; призовава държавите членки да поставят по-силен акцент върху културата в своите национални стратегии в областта на ИИ, за да се гарантира, че КТСИ възприемат иновациите и запазват конкурентоспособността си и че културното многообразие се защитава и насърчава на равнището на Съюза в новия цифров контекст;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.bg.p-57.txt

@@ -0,0 +1,5 @@
+12.1.2022 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 15/51 Сряда, 19 май 2021 r.
+20. приветства приемането на европейската стратегия за използването на водорода; подчертава, че следва да се даде приоритет на изграждането на верига за доставки на водород от възобновяеми източници в Европа, за да се насърчат предимствата за пионерите в областта, конкурентоспособността на индустрията, както и сигурността на енергийното снабдяване; изразява убеждение, че възобновяемият и декарбонизираният водород могат да спомогнат за намаляване на постоянните емисии като например тези от промишлени процеси и тежкотоварния транспорт, при които пряката електрификация може да бъде ограничена поради ниска ефективност на разходите или технически, социални и екологични причини; припомня необходимостта от ускоряване на декарбонизацията на съществуващото производство на водород; подкрепя стартирането на важни проекти от общоевропейски интерес в областта на водорода; призовава Комисията да разработи всеобхватна рамка за класификация и сертифициране на превозвачите на газ въз основа на критериите за намаляване на емисиите на парникови газове през целия жизнен цикъл и за устойчивост, в съответствие с подхода, определен в Директивата за енергията от възобновяеми източници за насърчаване на използването на енергия от възобновяеми източници; подчертава, че подобна класификация е от изключително значение за участниците на пазара, органите и потребителите; подчертава необходимостта от разработване на стабилна рамка и подходяща базова линия, за да се гарантира, че се разполага достатъчен допълнителен капацитет за производство на енергия от възобновяеми източници пропорционално на необходимостта от водород от възобновяеми източници; призовава Комисията да вземе предвид това разнообразие от потребности в предстоящите си законодателни предложения; призовава Комисията да гарантира лоялна и ефективна конкуренция между водорода, внасян от международни партньори, и водорода, който се произвежда в ЕС; 21. подчертава ролята, която безопасното за околната среда улавяне, съхранение и използване на въглерод (CCS/U) може да изиграе за постигане на целите на Европейския зелен пакт; подкрепя интегриран контекст на политиката, за да се мотивира приемането на безопасни за околната среда приложения за CCS/U, които да осигуряват нетно намаляване на емисиите на парникови газове, така че тежката промишленост да стане неутрална по отношение на климата, когато не са на разположение варианти за пряко намаляване на емисиите; отбелязва предложението на Комисията за свикване на ежегоден Европейски форум по въпросите на улавянето, съхранението и използването на въглерод като част от Промишления форум за чиста енергия с цел по-нататъшно проучване на възможностите за насърчаване на такива прое��ти; припомня необходимостта да се даде приоритет на прякото намаляване на емисиите и на действията за поддържане и укрепване на естествените поглътители и резервоари на ЕС, например чрез устойчиво управление на горите; 22. подчертава, че транспортът може значително да улесни разгръщането на енергията от възобновяеми източници; призовава Комисията и държавите членки да предложат благоприятна политическа рамка и амбициозни цели, основани на принципа на технологична неутралност сред технологиите, необходими за постигане на неутралност по отношение на климата, за справедлив, финансово достъпен и балансиран преход към декарбонизация на всички видове пътнически и товарен транспорт, включително обществен флот и мрежи, автомобилен, воден (както морски, така и по вътрешните водни пътища), железопътен и въздушен транспорт основно чрез електрификация, а когато това не е възможно — устойчиво произведени горива; приветства съобщението на Комисията за разполагане на един милион зарядни пунктове за електрически превозни средства в рамките на преразглеждането на Директива 2014/94/ЕС; призовава Комисията да насърчи производителите на автомобили да предоставят възможност за зареждане чрез свързване на превозните средства към електрическата мрежа; подчертава необходимостта от адаптиране на електрификационните мрежи и инфраструктура за алтернативни горива за автомобилния парк в ЕС, както и от подкрепа на други лесни за внедряване решения, по-специално в транспортните възли; подчертава потенциала за вътрешно сътрудничество в областта на декарбонизацията на трансграничния транспорт; подчертава в тази връзка решаващата роля на Транспортната общност и на Комисията за създаване на полезни взаимодействия със съседните държави и ускоряване на трансфера на стандартите на ЕС относно емисиите от транспорта; подчертава значението на обществения транспорт за намаляването на търсенето на енергия и необходимостта от развитие и разширяване на декарбонизирания обществен транспорт както в градските, така и в селските райони; 23. подчертава, че има сектори, които увеличават потреблението си на енергия, например транспортния и туристическия сектор и сектора на ИКТ; подкрепя Комисията при проучването на взаимодействието между топлофикационните и охладителните мрежи и източниците на неизбежна отпадна топлина; приветства ангажимента, включен в стратегията на ЕС в областта на цифровите технологии, за постигане на неутралност по отношение на климата на центровете за данни до 2030 г.; призовава Комисията да предложи план за действие за участието на туристическия сектор в процеса на интеграция на енергийната система, като потърси начини, наред с другото, за насърчаване на железопътния туризъм, екологосъобразната мобилност и електромобилността и създаването на кръгови ен��ргийни общности в устойчивия туризъм; Осигуряване на равновесие на енергийните системи 24. отбелязва, че поддържането на равновесието на електроенергийните мрежи и управлението на върховото потребление и производство ще бъде по-сложно с все по-децентрализиран и възобновяем енергиен микс, и във връзка с това подчертава ролята на оптимизацията на потреблението, съхранението и интелигентното управление на енергията; подчертава, че преминаването към децентрализирано производство на енергия носи много ползи: то може да насърчи използването на местни енергийни източници, което да доведе до повишаване на сигурността на енергийните доставки на местно равнище, развитие на общностите и сближаване чрез осигуряване на нови източници на доходи и създаване на нови работни места; припомня, че държавите членки остават свободни да определят своя енергиен микс, чието разнообразие е от основно значение за гарантиране на сигурността на доставките;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.bg.p-59.txt

@@ -0,0 +1,11 @@
+12.1.2022 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 15/53 Сряда, 19 май 2021 r.
+на търсенето, която дава възможност на активните потребители да реагират на търсенето чрез цифрови решения в пълно съответствие с Общия регламент относно защитата на данните (25); призовава Комисията и държавите членки да проучат начини за допълнително насърчаване на развитието на европейски пазар за гъвкавост по отношение на търсенето чрез, наред с другото, общи стандарти за гъвкавост при крайното потребление и оценка на потенциалните ползи и въздействия върху разходите на енергийната система; приветства гъвкавите интегрирани енергийни системи, които имат за цел оптимизирането на сектора на отопляването/охлаждането, както и използването на ефективно и гъвкаво високоефективно комбинирано производство на енергия, което допринася за балансирането на електроенергийната мрежа, икономически ефективното използване на възобновяеми енергийни източници и интегрирането на отпадната топлина на местно/регионално равнище; призовава за своевременно прилагане на Директива (ЕС) 2019/944 и нейните разпоредби относно оптимизацията на потреблението; 34. подчертава ролята, която може да играе електрическата мобилност като форма на интелигентна интеграция секторите на енергетиката и транспорта чрез отключване на капацитет за гъвкавост; подчертава, че електрификацията транспортния сектор има потенциала да увеличи енергийната стратегическа автономност на Съюза чрез намаляване необходимостта от вносни изкопаеми горива; подчертава потенциала за съхранение и гъвкавост на внедряването технологии от типа „превозно средство към мрежа“ и отбелязва, че това ще изисква оперативната съвместимост енергийните системи и електрическите превозни средства;
+на на на на на
+35. припомня колко важно е справянето с рисковете за киберсигурността в енергийния сектор, за да се гарантира устойчивостта на енергийните системи; подчертава, че нарастващият брой свързани продукти, като например отоплителни уреди, електрически превозни средства и интелигентни измервателни уреди, може да увеличи риска от атаки срещу киберсигурността на електроенергийната система; настоятелно призовава Комисията бързо да се справи с подобни рискове, като определи високо равнище на защита на киберсигурността за свързаните продукти в контекста на кодекса за киберсигурност на електроенергийната мрежа; 36. подчертава, че една по-възобновяема, децентрализирана и по-добре интегрирана енергийна система изисква по-добро прогнозиране на търсенето на енергия и по-добро съгласуване в реално време на доставките и съхранението от различни енергоносители; подчертава в тази връзка решаващата роля на цифровизацията на обработката на статистически и метеорологични данни; призовава Комисията и държавите членки да развият вътреш��н пазар за цифрови енергийни технологии, като същевременно защитят неприкосновеността на личния живот и личните данни на потребителите; насърчава държавите членки да приемат показателя за подготвеност за интелигентно управление, разработен като част от Директива 2010/31/ЕС относно енергийните характеристики на сградите (26), за да се използва потенциалът за гъвкавост по отношение на търсенето на равнище сгради; подчертава, че това ще изисква повече общи стандарти за обмен на данни; приветства намерението на Комисията да приеме план за действие за цифровизацията на енергетиката, за да се насърчи водещата роля на ЕС в областта на технологиите и да се даде възможност за по-интегрирана енергийна система с интелигентни решения в конкретни сектори (като например интелигентни мрежи, по-ефективен и безопасен транспорт и енергоспестявания в сградите), с по-добро финансиране за периода 2021–2027 г.; 37. потвърждава ключовата роля на Агенцията за сътрудничество между регулаторите на енергия в интегрирането на енергийната система и прилагането на законодателството на ЕС в областта на енергетиката; призовава Комисията и държавите членки да гарантират, че на агенцията се предоставят достатъчно средства за изпълнение на нейните задачи;
+Осигуряване на енергийна достъпност, както физическа, така и финансова, за всички граждани и предприятия 38. припомня, че основната цел на действията на ЕС в областта на енергетиката е да се гарантира правилното функциониране на пазара предвид необходимостта от опазване и подобряване на околната среда; призовава Комисията да предприеме мерките, необходими за гарантиране на доброто функциониране на енергийните пазари, да гарантира пълното прилагане на достиженията на правото на ЕС в областта на вътрешния енергиен пазар, включително пакета за чиста енергия, да приведе правата на потребителите в секторите на природния газ и централното отопление в съответствие с тези на потребителите на електроенергия и да им помогне да допринесат за декарбонизацията на икономиката; подчертава, че е важно клиентите да бъдат насочвани към най-ефективния в енергийно и икономическо отношение вариант за декарбонизация въз основа на цени, които отразяват правилно всички разходи на използвания енергиен носител; приветства инициативата за преразглеждане на Директива 2003/96/ЕО и превръщането ѝ в инструмент, който да приведе данъчните политики в съответствие с целите в областта на енергетиката и климата за 2030 г. и 2050 г.; призовава Комисията
+(25) (26)
+Регламент (ЕС) 2016/679 на Европейския парламент и на Съвета от 27 април 2016 г. относно защитата на физическите лица във връзка с обработването на лични данни и относно свободното движение на такива данни и за отмяна на Директива 95/46/ЕО (ОВ L 119, 4.5.2016 г., стр. 1).
+Директива 2010/31/ЕС на Европейския парламент и на Съвета от 19 май 2010 г. относно енергийните характеристики на сградите (ОВ L 153, 18.6.2010 г., стр. 13).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.bg.p-67.txt

@@ -0,0 +1,8 @@
+12.1.2022 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 15/61 Сряда, 19 май 2021 r.
+8. счита, че класификацията на различните форми на водород следва да се определи в съответствие с независима научно обоснована оценка, като се оставят настрана често използваните цветови кодове; счита, че тази класификация следва да се основава на емисиите на парникови газове от целия жизнен цикъл в рамките на целия процес на производство и транспорт на водорода, но че следва също така да взема предвид прозрачни и стабилни критерии за устойчивост в съответствие с принципите на кръговата икономика и да се основава на средни и стандартни стойности за всяка категория, като например целите за устойчиво използване и опазване на ресурсите, третирането на отпадъците и увеличеното използване на изходни и вторични суровини, предотвратяването и контрола на замърсяването и накрая, опазването и възстановяването на биологичното разнообразие и екосистемите; 9. отбелязва, че съществува несъответствие между различните определения за чист водород, използвани от различните участници, като например Комисията и Европейския алианс за чист водород, което създава объркване и следва да се избегне; подчертава в тази връзка, че трябва да се установи абсолютно ясно разграничение между водород от възобновяеми източници и нисковъглероден водород (17); отбелязва освен това, че избягването на използването на две наименования за една и съща категория водород, а именно „от възобновяеми източници“ и „чист“, както предлага Комисията, би осигурило повече яснота, и подчертава в тази връзка, че терминът „водород от възобновяеми източници“ е най-обективният и научно обоснован вариант за тази категория водород; 10. подчертава спешната необходимост от европейски и международни стандарти и сертифициране; освен това отбелязва, че следва да се предвидят гаранции за произход, приведени в съответствие с националните регистри, за да се гарантира, че водородът от възобновяеми източници може да се увеличава своевременно и че потребителите могат съзнателно да избират устойчиви решения и да свеждат до минимум риска от блокирани инвестиции; 11. подчертава, че системата за стандартизация трябва да се основава на цялостен подход и да бъде приложима за вноса на водород; призовава Комисията да въведе регулаторна рамка със стабилни и прозрачни критерии за устойчивост за сертифицирането и проследяването на водорода в ЕС, като вземе предвид неговия отпечатък от емисии на парникови газове по цялата верига за създаване на стойност, включително транспорта, с цел също така да се мобилизират инвестиции в достатъчно допълнително производство на електроенергия от възобновяеми източници; призовава също така Комисията да предостави възможно най-рано през 2021 г. регулаторна рамка за водорода, която да гарантира стандартизация, сертифициране, гаранции за произход, етикетиране и възможности за търгуване във всички държави членки, както и да използва предстоящото преразглеждане на схемата на ЕС за търговия с емисии (СТЕ), за да проучи какви промени са необходими, за да се отключи пълният потенциал на водорода да допринесе за целите на ЕС в областта на климата, като се отчитат рисковете от изместване на въглеродни емисии; 12. подчертава, че класификацията на различните видове водород би послужила, наред с другото, за предоставяне на информация на потребителите и няма за цел да възпрепятства разширяването на използването на водорода като цяло; отбелязва, че настоящата система за гаранции за произхода на електроенергията от възобновяеми източници не привлича необходимите инвестиции за допълнителен капацитет; поради това подчертава значението на по-нататъшното разработване на насоки относно условията и критериите, за да се избегне двойното отчитане на капацитета в областта на енергията от възобновяеми енергийни източници; 13. изразява твърдото си убеждение, че приемането от страна на обществеността е от ключово значение за успешното създаване на водородна икономика; поради това изтъква значението на участието на обществеността и заинтересованите страни, както и значението на стандартите на ЕС за безопасност и техническите стандарти на ЕС във връзка с водорода, а също и на висококачествените водородни решения при спазване на тези стандарти; освен това подчертава, че протоколите за безопасност в секторите на търсенето следва непрекъснато да се актуализират по отношение на използването на водород; поради това отправя искане в целия ЕС да се насърчават примери за най-добри практики и култура на безопасност при използване на водород;
+Увеличаване на производството на водород 14. подчертава, че за да се гарантира доброто и предвидимо функциониране на вътрешния пазар на водород, е необходимо да се преодолеят регулаторните пречки, и че Комисията следва в кратки срокове да предложи съгласувана, интегрирана и всеобхватна регулаторна рамка за пазара на водород, която следва да бъде в съответствие с други съответни
+(17)
+Според Комисията „нисковъглеродният водород“ обхваща водорода с произход от изкопаеми горива с улавяне на въглерод и водорода, произведен с електроенергия, със значително намалени емисии на парникови газове през целия жизнен цикъл в сравнение с водорода, произведен при използване на съществуващите методи.

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.bg.p-68.txt

@@ -0,0 +1,13 @@
+C 15/62
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+12.1.2022 г.
+Сряда, 19 май 2021 r.
+законодателни актове и да зачита изцяло принципите на пропорционалност, субсидиарност и по-добро регулиране, включително теста за МСП; подчертава в тази връзка, че е необходим гъвкав пазар на водород, за да се даде възможност на иновативните предприятия пионери да се възползват в пълна степен от ползите и да намалят разходите за производство на водород, като се има предвид, че пазарът на водород все още не е развит и трябва да се разшири;
+15. счита, че структурата на пазара на газ в ЕС и пакетът за чиста енергия биха могли да послужат като основа и пример за регулирането на пазара на водород; подчертава, че бързото и предвидимо развитие на добре функциониращо производство на водород от възобновяеми източници изисква демократично публично планиране, което да обединява производители, работници и техните синдикати, учени и неправителствени организации (НПО); насърчава също така Комисията и държавите членки да разработят конкретни решения с цел увеличаване на производството на водород в по-слабо свързаните или изолирани региони, като например островите, като същевременно гарантират развитието на свързаната инфраструктура, включително чрез промяна на предназначението на инфраструктурата;
+16. призовава Комисията да включи и оцени правните изисквания, необходими за устойчива водородна икономика на ЕС, в своите оценки на въздействието във връзка с преразглеждането на съответното законодателство, за да се постигнат по-амбициозните цели на ЕС в областта на климата и да се повиши икономическата привлекателност на водорода от възобновяеми източници; настоятелно призовава Комисията да обърне внимание по-специално на преразглеждането на Директивата за енергията от възобновяеми източници, Директивата за данъчно облагане на енергийните продукти и електроенергията (18) и Директивата за СТЕ, за да се гарантират еднакви условия на конкуренция и съобразена с бъдещето регулаторна рамка за водорода;
+17. приветства амбициозните цели на Комисията за увеличаване на капацитета на електролизьорите и на производството на водород от възобновяеми източници; призовава Комисията да разработи пътна карта за внедряване и подобряване на електролизьорите и да изгради партньорства на равнището на ЕС, за да се гарантира тяхната икономическа ефективност; настоятелно призовава Комисията и държавите членки да премахнат съществуващите административни тежести и да стимулират разширяването на веригата за създаване на стойност и навлизането на пазара на водород от възобновяеми източници, за да достигне той технологична зрялост и да бъде конкурентоспособен, чрез предоставяне на финансови стимули и специални схеми за финансиране, включително иновативни решения, като например преференциални прем��и за водород от възобновяеми източници, подаван във водородната мрежа, чрез преразглеждане на правилата за държавна помощ и чрез цялостно преразглеждане на системите за ценообразуване и данъчно облагане на енергията с оглед на интернализирането на външните разходи; подчертава, че водородът от възобновяеми източници би могъл да стане конкурентоспособен преди 2030 г., при условие че са налице необходимите инвестиции и подходяща регулаторна рамка и че енергията от възобновяеми източници е конкурентоспособна;
+18. отбелязва, че устойчивата водородна икономика следва да даде възможност за увеличаване на капацитета в рамките на интегриран енергиен пазар на ЕС; признава, че на пазара ще има различни форми на водород, като например водород от възобновяеми източници и нисковъглероден водород, и подчертава необходимостта от инвестиции за увеличаване на производството на енергия от възобновяеми източници достатъчно бързо, за да се постигнат целите на ЕС в областта на климата и околната среда за 2030 г. и 2050 г., като същевременно признава, че нисковъглеродният водород е свързваща технология в краткосрочен и средносрочен план; призовава Комисията да направи оценка приблизително колко нисковъглероден водород ще бъде необходим за целите на декарбонизацията до момента, в който водородът от възобновяеми източници може да изпълнява тази роля самостоятелно, в какви случаи и за колко време; призовава Комисията и държавите членки да намалят регулаторните и икономическите пречки, за да се насърчи бързото навлизане на водорода на пазара; освен това отбелязва необходимостта да се избягва неустойчивата експлоатация на ресурсите, непрекъснатите емисии на метан, зависимостта и блокираните активи; подчертава, че използването на водород следва да допринесе за постигането на целите на ЕС в областта на климата и за бързото развитие и внедряване на водород от възобновяеми източници;
+19. подчертава значението на постепенното прекратяване на използване на водород с произход от изкопаеми горива във възможно най-кратки срокове, като се акцентира върху най-чистите технологии по отношение на устойчивостта и емисиите на парникови газове; настоятелно призовава Комисията и държавите членки незабавно да започнат да планират този преход внимателно, така че производството на водород с произход от изкопаеми горива да започне да намалява бързо, предвидимо и необратимо и по този начин да се избегне удължаването на жизнения цикъл на производствените съоръжения, използващи изкопаеми горива; отбелязва, че редица обекти за производство на водород от изкопаеми горива се намират в територии в процес на справедлив преход, и подчертава, че ефективните мерки за подкрепа следва да бъдат насочени към декарбонизацията на съществуващото производство на водород от изкопаеми горива; настоятелно призовава мерките,
+(18)
+Директива 2003/96/ЕО на Съвета от 27 октомври 2003 г. относно преструктурирането на правната рамка на Общността за данъчно облагане на енергийните продукти и електроенергията (ОВ L 283, 31.10.2003 г., стр. 51).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.cs.p-1.txt

@@ -0,0 +1,33 @@
+Úřední věstník
+C 15
+Evropské unie
+Informace a oznámení
+České vydání
+Ročník 65 12. ledna 2022
+Obsah
+EVROPSKÝ PARLAMENT ZASEDÁNÍ 2021–2022 Dílčí zasedání od 17. do 21. května 2021 PŘIJATÉ TEXTY
+I
+Usnesení, doporučení a stanoviska USNESENÍ Evropský parlament Úterý 18. května 2021
+2022/C 15/01
+2022/C 15/02
+Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o přezkumu Fondu solidarity Evropské unie (2020/2087(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+2
+Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o zajištění plnění cílů týkajících se povinnosti vykládky podle článku 15 společné rybářské politiky (2019/2177(INI)) . . . . . . . . . . . .
+9
+Středa 19. května 2021
+2022/C 15/03
+2022/C 15/04
+2022/C 15/05
+2022/C 15/06
+2022/C 15/07
+CS
+Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 obsahující doporučení Komisi ohledně výzev pro pořadatele sportovních akcí v digitálním prostředí (2020/2073(INL)) . . . . . . . . . . . . . .
+18
+Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 o umělé inteligenci ve vzdělávání, kultuře a audiovizuálním odvětví (2020/2017(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+28
+Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému (2020/2241(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+45
+Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 o evropské vodíkové strategii (2020/2242(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+56
+Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 o ochraně lidských práv a vnější migrační politice EU (2020/2116(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+70

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.cs.p-42.txt

@@ -0,0 +1,13 @@
+C 15/36
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+12.1.2022
+Středa 19. května 2021
+27. žádá, aby byly pravidelně prováděny nezávislé audity s cílem zjistit, zda jsou používané aplikace umělé inteligence a související kontroly a protiváhy v souladu se stanovenými kritérii, a aby na tyto audity dohlížely nezávislé orgány dohledu s dostatečnými pravomocemi; žádá, aby byly prováděny zvláštní zátěžové testy, které by zajistily dodržování předpisů;
+28. bere na vědomí výhody i rizika umělé inteligence z hlediska kybernetické bezpečnosti a jejího potenciálu v boji proti kyberkriminalitě a zdůrazňuje, že řešení založená na umělé inteligenci musí být odolná vůči kybernetickým útokům a současně musí být v souladu se základními právy Unie, zejména s ochranou osobních údajů a soukromí; zdůrazňuje, že je důležité dohlížet na bezpečnost využívání umělé inteligence a že je zapotřebí úzké spolupráce veřejného a soukromého sektoru, aby bylo možné řešit zranitelnost uživatelů a rizika, která v této souvislosti vznikají; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda není zapotřebí zdokonalit prevenci, pokud jde o kybernetickou bezpečnost a s ní spojená zmírňující opatření;
+29. zdůrazňuje, že krize způsobená pandemií COVID-19 může být považována za zkušební dobu pro vývoj, zavádění a využívání digitálních technologií a technologií umělé inteligence v oblasti vzdělávání a kultury, což dokládá řada on-line vzdělávacích platforem a on-line nástrojů na podporu kultury, které byly v členských státech využívány; vyzývá proto Komisi, aby tyto příklady zohlednila při zvažování společného unijního přístupu k intenzivnějšímu využívání takových technologických řešení;
+Vzdělávání
+30. připomíná, že je důležité posílit digitální dovednosti a dosáhnout vysoké úrovně mediální, digitální a informační gramotnosti na úrovni Unie coby předpokladu pro využívání umělé inteligence ve vzdělávání; zdůrazňuje, že je v této souvislosti třeba zajistit celounijní digitální gramotnost a gramotnost v oblasti umělé inteligence, a to zejména rozvojem příležitostí odborné přípravy pro vyučující; trvá na tom, že používání technologií umělé inteligence ve školách by mělo přispět k vyrovnání rozdílů v digitální gramotnosti mezi různými sociálními skupinami a jednotlivými regiony; vítá aktualizovaný akční plán digitálního vzdělávání vypracovaný Komisí, který se zabývá využíváním umělé inteligence ve vzdělávání; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby digitální dovednosti, mediální gramotnost a odbornou přípravu a dovednosti související s umělou inteligencí zařadila mezi priority tohoto plánu a zároveň informovala o možném zneužití a nedostatcích umělé inteligence; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby se zvlášť zaměřila na děti a mladistvé v nejisté situaci, které potřebují v oblasti digitálního vzdělávání zvláštní podporu; naléhavě vyzývá Komisi, aby se ve svých nadcházejících legislativních návrzích týkajících se umělé inteligence řádně zabývala umělou inteligencí a robotikou v oblasti vzdělávacích iniciativ; naléhavě vyzývá členské státy, aby investovaly do digitálního vybavení škol a k tomuto účelu využívaly finanční prostředky Unie;
+31. zdůrazňuje, že využívání umělé inteligence ve vzdělávacích systémech přináší širokou škálu možností, příležitostí a nástrojů k tomu, aby mohlo být inovativnější, inkluzivnější, efektivnější a čím dál účinnější, a to za pomoci zavádění nových způsobů rychlého a personalizovaného vysoce kvalitního učení zaměřeného na studenty; zdůrazňuje však, že vzhledem k tomu, že tento proces bude mít dopad na vzdělávání a sociální začleňování, musí být zajištěna dostupnost takových nástrojů pro všechny sociální skupiny tím, že se zajistí rovný přístup ke vzdělávání a učení a že nikdo nebude opomenut, zejména osoby se zdravotním postižením;
+32. zdůrazňuje, že v zájmu kritické i účinné interakce s umělou inteligencí potřebují občané této technologii alespoň v základu porozumět; vyzývá členské státy, aby do svých opatření týkajících se digitální gramotnosti začlenily informační kampaně o umělé inteligenci; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly plány digitální gramotnosti a diskusní fóra s cílem zapojit občany, rodiče a studenty do demokratického dialogu s veřejnými orgány a zúčastněnými stranami ohledně vývoje, zavádění a používání technologií umělé inteligence ve vzdělávacích systémech; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout pedagogům, školitelům a dalším relevantním osobám správné nástroje a know-how týkající se umělé inteligence a souvisejících technologií, pokud se jedná o to, co tyto technologie představují, jak se používají a jak je možné je uplatňovat řádným způsobem a v souladu s právem, aby se zabránilo porušování práv duševního vlastnictví; obzvláště zdůrazňuje, jak významná je digitální gramotnost pro osoby pracující v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a její posilování u starších spoluobčanů vzhledem k tomu, že mladší generace již o těchto technologiích mají základní představu, neboť s nimi vyrůstaly;
+33. zdůrazňuje, že skutečným cílem umělé inteligence ve vzdělávacích systémech by mělo být dosažení co nejvíce individualizované úrovně výuky, která žákům nabídne individuálně přizpůsobené studijní plány podle jejich silných a slabých stránek a didaktické materiály přizpůsobené jejich vlastnostem, přičemž by měla být zachována kvalita vzdělávání a integrační zásada našich vzdělávacích systémů;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.cs.p-43.txt

@@ -0,0 +1,14 @@
+12.1.2022
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 15/37 Středa 19. května 2021
+34. připomíná zásadní a rozmanitou úlohu, kterou učitelé hrají ve vzdělávání a při zajišťování jeho inkluzivnosti, zejména ve fázi raného dětství, kde jsou získávány dovednosti, které studentům umožní úspěšně se orientovat v životě, např. pokud jde o osobní vztahy, studijní dovednosti, empatii a spolupráci; zdůrazňuje proto, že technologie umělé inteligence nelze využívat k tíži nebo na úkor osobního vzdělávání, neboť učitelé nesmí být nahrazeni technologiemi souvisejícími s umělou inteligencí ani umělou inteligencí samotnou;
+35. zdůrazňuje, že přínosy z učení plynoucí z využívání umělé inteligence ve vzdělávání nebudou záviset jen na samotné umělé inteligenci, ale na tom, jak ji pedagogové využijí v prostředí digitálního vzdělávání k uspokojení svých vlastních potřeb a potřeb svých žáků a studentů; poukazuje proto na nutnost toho, aby programátoři umělé inteligence pokud možno zapojili pedagogické komunity do vývoje, zavádění a používání technologií umělé inteligence a zároveň vytvořili prostředí pro propojení a spolupráci mezi programátory, vývojáři, podniky, školami, pedagogy a dalšími veřejnými a soukromými zúčastněnými stranami s cílem vytvořit technologie umělé inteligence, které budou vhodné pro skutečné vzdělávací prostředí, odrážet věk a vývojovou připravenost každého studenta a splňovat nejvyšší etické normy; zdůrazňuje, že vzdělávací instituce by měly zavádět pouze důvěryhodné a etické technologie zaměřené na člověka, které mohou veřejné orgány a občanská společnost kontrolovat ve všech fázích jejich životního cyklu; zdůrazňuje v tomto ohledu výhody bezplatných a otevřených řešení; požaduje, aby školy a jiná vzdělávací zařízení byly finančně, logisticky i prostřednictvím nezbytných odborných znalostí podporovány za účelem zavádění pedagogických řešení pro budoucnost;
+36.
+kromě toho zdůrazňuje, že je třeba průběžně školit pedagogy, aby byli schopni přizpůsobit se realitě vzdělávání využívajícího umělou inteligenci a získat potřebné znalosti a dovednosti, které jim umožní využívat technologie umělé inteligence pedagogickým a smysluplným způsobem, čímž se jim otevře možnost osvojit si možnosti nabízené umělou inteligencí a porozumět hranicím jejích kapacit; požaduje, aby digitální výuka v budoucnu povinně tvořila součást vzdělávání učitelů a aby pedagogové měli spolu s osobami pracujícími v oblasti vzdělávání a odborné přípravy možnost se celoživotně vzdělávat v oblasti digitální výuky; vyzývá proto k rozvoji programů odborné přípravy v oblasti umělé inteligence pro pedagogy ve všech oborech i v celé Evropě; dále zdůrazňuje, že je důležité reformovat výukové programy pro nové generace pedagogů, aby se mohli přizpůsobit realitě vzdělávání využívajícího umělou inteligenci, a že je důležité vypracovat a aktualizovat příručky a pokyny týkající se umělé inteligence pro pedagogy;
+37. je znepokojen tím, že se nedostává vysokoškolských vzdělávacích programů zaměřených na umělou inteligenci a že chybí finanční prostředky na umělou inteligenci ve všech členských státech; je přesvědčen o tom, že tento stav ohrožuje budoucí digitální ambice Evropy;
+38. je znepokojen tím, že jen nízký počet výzkumných pracovníků zabývajících se umělou inteligencí je činný v akademické sféře, neboť technologické společnosti jim mohou nabídnout vyšší platové ohodnocení a méně byrokratické zátěže pro výzkum; domnívá se, že část řešení spočívá v přesměrování více veřejných prostředků do oblasti výzkumu umělé inteligence na univerzitách;
+39. zdůrazňuje význam zprostředkování všeobecných digitálních dovedností a kompetencí jednotlivcům již od dětského věku, mají-li se překlenout mezery v oblasti kvalifikací a mají-li se některé skupiny obyvatel lépe začlenit do digitálního trhu práce a do digitální společnosti; poukazuje na to, že odborná příprava vysoce kvalifikovaných odborníků ze všech oborů v oblasti umělé inteligence, zajištění vzájemného uznávání této kvalifikace v rámci Unie a zvyšování kvalifikace stávajících a budoucích pracovníků má stále větší význam pro to, aby se mohli vyrovnat s realitou pracovního trhu; vybízí proto členské státy, aby posoudily svoji nabídku vzdělávání a doplnily ji o dovednosti spojené s umělou inteligencí podle potřeby, zavedly zvláštní učební plány pro vývojáře umělé inteligence a také začlenily tyto technologie do tradičních osnov; zdůrazňuje, že je třeba zajistit vzájemné uznávání odborných kvalifikací pro oblast umělé inteligence v celé Unii, jelikož některé členské státy doplňují svou vzdělávací nabídku o dovednosti spojené s umělou inteligencí a zavádějí zvláštní učební plány pro vývojáře v této oblasti; vítá úsilí Komise o začlenění digitálních dovedností coby jednoho z kvalifikačních požadavků pro některá povolání, která jsou na unijní úrovni harmonizována podle směrnice o odborných kvalifikacích (11); zdůrazňuje nutnost toho, aby byly tyto učební plány v souladu s kontrolním seznamem etických pokynů pro zajištění důvěryhodnosti umělé inteligence, a vítá návrh Komise přeměnit tento seznam v orientační osnovy pro vývojáře umělé inteligence; připomíná zvláštní požadavky v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, pokud jde o umělou inteligenci, a vyzývá ke spolupráci napříč Evropou s cílem posílit potenciál, který umělá inteligence v uvedené oblasti nabízí; zdůrazňuje, že je třeba vzdělávat vysoce kvalifikované odborníky v této oblasti, přičemž by do příslušných učebních osnov
+(11)
+Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst.
+L 255, 30.9.2005, s. 22).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.cs.p-46.txt

@@ -0,0 +1,7 @@
+C 15/40
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+12.1.2022
+Středa 19. května 2021
+54. zdůrazňuje, že osvědčené postupy v oblasti technologií umělé inteligence, pokud jde o ochranu a přístupnost kulturního dědictví, zejména pro osoby se zdravotním postižením, by měly být identifikovány a sdíleny mezi kulturními sítěmi v celé Unii a zároveň by měl být podporován výzkum různých způsobů využití umělé inteligence pro zhodnocení, přístupnost a zachování kulturního dědictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly příležitosti, které nabízí využívání umělé inteligence v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu; 55. zdůrazňuje, že technologie umělé inteligence mohou být také použity k monitorování nezákonného obchodování s kulturními předměty a ničení kulturních statků a že mohou zároveň podporovat shromažďování dat pro účely obnovy a rekonstrukce hmotného i nehmotného kulturního dědictví; konstatuje zejména, že rozvoj, zavádění a využívání umělé inteligence při celních kontrolách by mohlo podpořit snahy o předcházení nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím, zejména doplnit systémy, které celním orgánům umožňují zaměřovat jejich snahy a zdroje na předměty, jež představují největší riziko; 56. konstatuje, že umělá inteligence by mohla být přínosem pro výzkum, zejména díky úloze prediktivní analýzy při zdokonalování analýzy údajů, např. při nákupu a pohybu kulturních statků; zdůrazňuje, že Unie musí zvýšit investice do partnerství mezi průmyslem a akademickou sférou a tato partnerství podporovat s cílem posílit špičkový výzkum na evropské úrovni; 57. připomíná, že umělá inteligence může být revolučním nástrojem na podporu kulturního cestovního ruchu, a zdůrazňuje její významný potenciál k předvídání toků cestovního ruchu, což by mohlo pomoci městům, která se potýkají s nadměrným cestovním ruchem;
+Kulturní a kreativní odvětví a průmysl 58. vyjadřuje politování nad tím, že kultura nepatří mezi priority uvedené v politických možnostech a doporučeních týkajících se umělé inteligence na úrovni Unie, zejména v bílé knize Komise ze dne 19. února 2020 o umělé inteligenci; vyzývá k revizi těchto doporučení s cílem začlenit kulturu mezi priority politiky Unie v oblasti umělé inteligence; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly možným dopadem vývoje, zavádění a využívání technologií umělé inteligence na kulturní a kreativní odvětví a průmysl a aby co nejlépe využily plán obnovy Next Generation EU pro digitalizaci těchto odvětví s cílem reagovat na nové formy spotřeby ve 21. století; 59. poukazuje na to, že umělá inteligence obohatila i kulturní a kreativní odvětví a uplatňuje se například prostřednictvím automatického generování textů, videí nebo hudebních skladeb; zdůrazňuje, že i osoby působící v tvůrčí oblasti a kultuře musí disponovat nezbytnými digitálními dovednostmi a kompetencemi, aby mohly používat umělou inteligenci a jiné digitální technologie; vyzývá Komisi a členské státy, aby více podporovaly možnosti použití umělé inteligence v kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu vynakládáním prostředků na vědu a výzkum a aby vytvořily centra digitální kreativity, v nichž budou rozvíjeny aplikace umělé inteligence pro tvůrčí oblast a kulturu, aby se příslušné osoby mohly naučit s těmito technologiemi zacházet a vyzkoušet si jejich používání; 60. uznává, že technologie umělé inteligence mají potenciál posílit růst pracovních míst v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu díky lepšímu přístupu k těmto technologiím; zdůrazňuje proto, že je důležité šířit digitální gramotnost v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu, aby tyto technologie přinesly těmto odvětvím větší inkluzivitu, využitelnost a interaktivitu a aby bylo možné se je snáze naučit; 61. zdůrazňuje, že interakce mezi umělou inteligencí a kulturními a kreativními odvětvími a průmyslem je složitá a vyžaduje důkladné posouzení; vítá zprávu Komise z listopadu 2020 „Trendy a vývoj v oblasti umělé inteligence – výzvy v rámci práv duševního vlastnictví“ a studii „Autorská práva a nové technologie: správa dat v oblasti autorských práv a umělé inteligence“; zdůrazňuje, že je důležité vyjasnit podmínky pro používání obsahu chráněného autorskými právy jako vstupních dat (obrazový materiál, hudba, filmy, databáze atd.) a při produkci kulturních a audiovizuálních výstupů vytvořených samotnými technologiemi umělé inteligence nebo lidmi využívajícími tyto technologie; vyzývá Komisi, aby prozkoumala dopady umělé inteligence na evropská tvůrčí odvětví; znovu zdůrazňuje význam evropských údajů a vítá prohlášení Komise v této věci a zařazení umělé inteligence a souvisejících technologií mezi priority; 62. zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit na úrovni Unie jednotnou vizi technologií umělé inteligence pro kulturní a kreativní odvětví a průmysl; vyzývá členské státy, aby se ve svých národních strategiích pro umělou inteligenci více zaměřily na kulturu, aby kulturní a kreativní odvětví a průmysl naplno využily inovací, zůstaly konkurenceschopné a aby byla zajištěna ochrana a podpora kulturní rozmanitosti na úrovni Unie v novém digitálním kontextu;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.cs.p-57.txt

@@ -0,0 +1,12 @@
+12.1.2022
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 15/51 Středa 19. května 2021
+20.
+vítá přijetí evropské strategie pro vodík; zdůrazňuje, že prioritou by mělo být vytvoření dodavatelského řetězce vodíku z obnovitelných zdrojů v Evropě s cílem podpořit výhody prvních aktérů, konkurenceschopnost průmyslu a bezpečnost dodávek energie; je přesvědčen, že vodík z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový vodík může pomoci snížit přetrvávající emise, jako jsou emise z průmyslových procesů a nákladní dopravy, kde přímá elektrifikace může být omezena z důvodu nízké nákladové efektivity nebo z technických, sociálních a environmentálních důvodů; připomíná, že je nutné urychlit dekarbonizaci stávající výroby vodíku; podporuje zahájení významných projektů společného evropského zájmu týkajících se vodíku; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní rámec klasifikace a certifikace dopravců plynů na základě úspor emisí skleníkových plynů a kritérií udržitelnosti v celém životním cyklu v souladu s přístupem stanoveným ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že tato klasifikace je pro účastníky trhu, orgány a spotřebitele nanejvýš důležitá; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit solidní rámec a vhodné základní podmínky, které zajistí, aby bylo dosaženo dostatečné dodatečné kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s ohledem na potřeby vodíku z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby ve svých nadcházejících legislativních návrzích zvážila tuto rozmanitost potřeb; vyzývá Komisi, aby zaručila spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž mezi vodíkem, který je dovážen od mezinárodních partnerů, a vodíkem, který je vyroben v EU;
+21.
+Zdůrazňuje úlohu, kterou by při dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu mohlo hrát environmentálně bezpečné zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCSU); podporuje integrovaný politický rámec s cílem stimulovat zavádění aplikací CCSU bezpečných z hlediska životního prostředí, které povedou k čistému snížení emisí skleníkových plynů, aby byl těžký průmysl klimaticky neutrální tam, kde nejsou k dispozici žádné možnosti přímého snížení emisí; bere na vědomí návrh Komise na svolání každoročního Evropského fóra CCUS jako součásti průmyslového fóra pro čistou energii, které bude dále zkoumat možnosti na podporu těchto projektů; připomíná, že je třeba upřednostnit přímé snižování emisí a opatření k zachování a posílení přirozených propadů a rezervoárů uhlíku v EU, například prostřednictvím udržitelného obhospodařování lesů;
+22. zdůrazňuje, že doprava může významně usnadnit zavádění energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly příznivý politický rámec a ambiciózní cíle založené na zásadě technologické neutrality mezi technologiemi nezbytnými pro dosažení klimatické neutrality, v zájmu spravedlivého, cenově dostupného a vyváženého přechodu na dekarbonizaci všech druhů osobní a nákladní dopravy, včetně veřejných vozových parků a sítí, silniční, námořní, vnitrozemské vodní, železniční a letecké dopravy prostřednictvím elektrifikace, a pokud to není možné, prostřednictvím paliv vyráběných udržitelným způsobem; vítá oznámení Komise o rozmístění jednoho milionu dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v revizi směrnice 2014/94/EU; vyzývá Komisi k podpoře toho, aby výrobci automobilů umožnili dobíjení vozidel ze sítě; zdůrazňuje, že je nutné upravit elektrifikační sítě a infrastrukturu pro alternativní paliva evropského vozového parku a podpořit další snadno proveditelná řešení, zejména u dopravních uzlů; zdůrazňuje potenciál vnitřní spolupráce v oblasti dekarbonizace přeshraniční dopravy; zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní úlohu dopravního společenství a Komise pro vytváření synergií se sousedními zeměmi a urychlení přenosu norem EU týkajících se emisí z dopravy; zdůrazňuje význam veřejné dopravy pro snižování poptávky po energii a potřebu rozvíjet a rozšiřovat dekarbonizovanou veřejnou dopravu v městských i venkovských oblastech;
+23. zdůrazňuje, že existují odvětví, v nichž roste spotřeba energie, např. v odvětví dopravy, cestovního ruchu a IKT; podporuje Komisi při zkoumání součinnosti mezi sítěmi ústředního vytápění a chlazení a zdroji nevyhnutelného zbytkového tepla; vítá závazek začleněný do digitální strategie EU zajistit do roku 2030 klimaticky neutrální datová centra; vyzývá Komisi, aby navrhla akční plán pro zapojení odvětví cestovního ruchu do procesu integrace energetického systému a to mimo jiné s ohledem na podporu cestovního ruchu po železnici, lehkou mobilitu („soft mobilitu“) a elektromobilitu a na vytvoření oběhových energetických komunit v udržitelném cestovním ruchu.
+Zajistit rovnováhu v energetických systémech
+24. konstatuje, že zachování rovnováhy v rámci elektrických sítí a řízení výkyvů v poptávce a výrobě bude složitější vzhledem ke stále decentralizovanější skladbě zdrojů energie a většímu objemu energie z obnovitelných zdrojů, a zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu odezvy na straně poptávky, ukládání energie a inteligentního hospodaření s energií; zdůrazňuje, že přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod: může podpořit využívání místních zdrojů energie, což povede k větší bezpečnosti dodávek energie na místní úrovni, rozvoji komunit a soudržnosti tím, že poskytne nové zdroje příjmů a vytvoří nová pracovní místa; připomíná, že členské státy si mohou nadále samy určovat svou skladbu zdrojů energie a že její rozmanitost je zásadně důležitá pro zajištění bezpečnosti dodávek;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.cs.p-59.txt

@@ -0,0 +1,16 @@
+12.1.2022
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 15/53 Středa 19. května 2021
+spotřebitelům umožní reagovat na poptávku prostřednictvím digitálních řešení plně v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů (25); vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily způsoby, jak více podpořit rozvoj evropského trhu z hlediska flexibility poptávky, mimo jiné prostřednictvím společných norem pro koncovou flexibilitu, posouzení možných přínosů a dopadů na náklady spojené s energetickými systémy; vítá flexibilní integrované energetické systémy, jejichž cílem je optimalizovat odvětví dálkového vytápění a chlazení a rovněž využívání účinné a vysoce účinné a flexibilní kombinované výroby tepla a elektřiny, která přispívá k udržování rovnováhy elektroenergetické soustavy, nákladově efektivnímu využívání obnovitelných zdrojů energie a integraci odpadního tepla na místní/regionální úrovni; vyzývá k urychlenému provedení směrnice (EU) 2019/944 a jejích ustanovení o reakci na straně poptávky;
+34. zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát elektrická mobilita jako forma inteligentní integrace odvětví energetiky a dopravy tím, že odblokuje flexibilní kapacity; zdůrazňuje, že elektrifikace odvětví dopravy má potenciál zvýšit strategickou autonomii Unie v oblasti energetiky snížením potřeby dovážených fosilních paliv; zdůrazňuje potenciál pro ukládání a flexibilitu v souvislosti se zaváděním technologií „vozidlo-síť“ a konstatuje, že bude vyžadovat interoperabilitu energetických systémů a elektrických vozidel;
+35. připomíná, že je důležité řešit rizika kybernetické bezpečnosti v odvětví energetiky s cílem zajistit odolnost energetických systémů; zdůrazňuje, že rostoucí počet propojených produktů, jako jsou tepelné spotřebiče, elektrická vozidla a inteligentní měřiče, může zvýšit riziko kybernetických útoků na elektroenergetickou soustavu; naléhavě vyzývá Komisi, aby kybernetická rizika rychle řešila stanovením vysoké úrovně ochrany kybernetické bezpečnosti pro propojené produkty v rámci kodexu sítě pro kybernetickou bezpečnost;
+36. potvrzuje, že energetický systém, který je obnovitelnější, decentralizovanější a integrovanější, vyžaduje lepší předvídání poptávky po energii a lepší sladění dodávek a ukládání energie z různých energetických nosičů v reálném čase; podtrhuje v tomto ohledu zásadní roli digitalizace pro zpracovávání statistických a meteorologických údajů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily vnitřní trh pro digitální energetické technologie a současně chránily soukromí a osobní údaje spotřebitelů; vybízí členské státy, aby přijaly ukazatel inteligentní připravenosti vytvořený jako součást směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (26) s cílem využít potenciál flexibility na straně poptávky na úrovni budov; zdůrazňuje, že to bude vyžadovat společné normy pro výměnu údajů; vítá záměr Komise přijmout akční plán pro digitalizaci energie s cílem podpořit vedoucí postavení EU v oblasti technologií a umožnit integrovanější energetický systém s inteligentními řešeními v konkrétních odvětvích (jako jsou inteligentní sítě, účinnější a bezpečnější doprava a úspory energie v budovách), s lepším financováním na období 2021–2027;
+37. připomíná klíčovou úlohu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů při integraci energetického systému a při provádění právních předpisů EU v oblasti energetiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že agentuře budou poskytnuty dostatečné prostředky k plnění jejích úkolů;
+Zajistit dostupnost a cenovou dostupnost energie pro všechny občany a podniky
+38. připomíná, že hlavním cílem činnosti Unie v oblasti energetiky je „zaručit řádné fungování trhu s ohledem na potřebu chránit a zlepšovat životní prostředí“; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k zajištění řádného fungování trhů s energií tak, aby zaručila plné provedení acquis pro vnitřní trh s energií, včetně balíčku opatření týkajících se čisté energie, s cílem sladit práva spotřebitelů v odvětví zemního plynu a dálkového vytápění s právy spotřebitelů elektřiny a pomohla jim přispět k dekarbonizaci ekonomiky; zdůrazňuje, že je důležité vést zákazníky k energeticky nejúčinnější a nákladově efektivní možnosti dekarbonizace na základě cen, které skutečně odrážejí veškeré náklady využívaného nosiče energie; vítá snahu o revizi směrnice 2003/96/ES a její přeměnu na nástroj, který sladí daňové politiky s cíli v oblasti energetiky a klimatu pro roky 2030 a 2050; vyzývá Komisi a členské státy, aby do této směrnice začlenily cíle v oblasti
+(25) (26)
+Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst.
+L 119, 4.5.2016, s. 1).
+Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst.
+L 153, 18.6.2010, s. 13).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.cs.p-67.txt

@@ -0,0 +1,15 @@
+12.1.2022
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 15/61 Středa 19. května 2021
+8. domnívá se, že klasifikace různých forem vodíku by měla být stanovena na základě nezávislého, vědecky podloženého posouzení, které by ustoupilo od běžně používaného přístupu využívajícího barvy; je toho názoru, že tato klasifikace by měla být založena na emisích skleníkových plynů během celého životního cyklu procesu výroby a přepravy vodíku, ale měla by rovněž zohledňovat transparentní a spolehlivá kritéria udržitelnosti v souladu se zásadami oběhového hospodářství a vycházet z průměrných a standardních hodnot pro jednotlivé kategorie, jako jsou cíle udržitelného využívání a ochrana zdrojů, nakládání s odpady a zvýšené využívání surovin a druhotných surovin, prevence a omezování znečištění a také ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů;
+9. poznamenává, že existuje rozpor mezi různými definicemi čistého vodíku, které používají rozdílné subjekty, jako je Komise či Evropská aliance pro čistý vodík, což vyvolává nejasnosti a čemuž je třeba se vyhnout; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné jednoznačně rozlišovat mezi vodíkem z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovým vodíkem (17); dále konstatuje, že předejití používání dvou názvů pro stejnou kategorii vodíku, a sice „z obnovitelných zdrojů“ a „čistý“, jak navrhuje Komise, by poskytlo další objasnění, a v této souvislosti zdůrazňuje, že pojem „vodík z obnovitelných zdrojů“ je pro tuto kategorii vodíku nejobjektivnější a vědecky podloženou možností;
+10.
+zdůrazňuje, že je naléhavě třeba norem a certifikace na úrovni EU i na mezinárodní úrovni; dále konstatuje, že by měly být zváženy záruky původu v souladu s vnitrostátními registry s cílem zajistit, aby bylo možné získat velké množství obnovitelného vodíku včas a aby si spotřebitelé mohli vědomě zvolit udržitelná řešení a minimalizovat riziko uvízlých investic;
+11. zdůrazňuje, že systém standardizace musí být založen na holistickém přístupu a musí být použitelný pro dovážený vodík; vyzývá Komisi, aby zavedla regulační rámec se spolehlivými a transparentními kritérii udržitelnosti pro certifikaci a sledování vodíku v EU, s přihlédnutím k jeho stopě skleníkových plynů v celém hodnotovém řetězci, včetně dopravy, s cílem podnítit investice do dostatečné dodatečné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů; vyzývá rovněž Komisi, aby v roce 2021 co nejdříve poskytla regulační rámec pro vodík, který zajistí standardizaci, certifikaci, záruky původu, označování a obchodovatelnost ve všech členských státech, a aby rovněž využila nadcházející revizi systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) k posouzení toho, jaké změny jsou zapotřebí k uvolnění plného potenciálu vodíku, a přispět tak k cílům EU v oblasti klimatu, a to s přihlédnutím k riziku úniku uhlíku;
+12. zdůrazňuje, že klasifikace různých druhů vodíku bude mimo jiné sloužit k poskytování informací spotřebitelům a jejím účelem není zastavit rozšiřování vodíku obecně; konstatuje, že stávající systém záruk původu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů dosud nespustil odpovídající investice do dalších kapacit; zdůrazňuje proto, že je důležité dále rozvíjet pokyny týkající se podmínek a kritérií, aby se zamezilo dvojímu započítávání kapacit energie z obnovitelných zdrojů;
+13. je pevně přesvědčen o tom, že pro úspěšné vytvoření vodíkové ekonomiky je klíčové přijetí ze strany veřejnosti; poukazuje proto na význam zapojení veřejnosti a zúčastněných stran, bezpečnostních a technických norem EU pro vodík a kvalitních řešení založených na vodíku, která budou v souladu s těmito normami; dále zdůrazňuje, že bezpečnostní protokoly v odvětvích poptávky je třeba průběžně aktualizovat, pokud jde o používání vodíku; žádá proto o propagaci příkladů osvědčených postupů a podporu kultury bezpečného vodíku v celé EU;
+Zvýšení výroby vodíku
+14. upozorňuje, že má-li být zajištěno řádné a předvídatelné fungování vnitřního trhu s vodíkem, je třeba překonat regulační překážky, a že Komise by měla urychleně navrhnout soudržný, integrovaný a komplexní regulační rámec pro trh s vodíkem, který by měl být v souladu s dalšími příslušnými právními předpisy a plně dodržovat zásady proporcionality,
+(17)
+Podle Komise zahrnuje „nízkouhlíkový vodík“ vodík z fosilních paliv se zachycováním uhlíku a vodík z elektřiny, v jejichž případě jsou emise skleníkových plynů vzniklých během celého životního cyklu výroby vodíku ve srovnání se současnými metodami výroby vodíku výrazně nižší.

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.cs.p-68.txt

@@ -0,0 +1,15 @@
+C 15/62
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+12.1.2022
+Středa 19. května 2021
+subsidiarity a zlepšování právní úpravy, včetně testu dopadů na malé a střední podniky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba flexibilní trh s vodíkem s cílem usnadnit prvním inovativním aktérům plné využití výhod a snížení nákladů na výrobu vodíku, přičemž je třeba vzít v úvahu, že trh s vodíkem není dosud dostatečně vyspělý a je třeba jej rozšířit;
+15. domnívá se, že uspořádání trhu EU s plynem a balíček předpisů týkajících se čisté energie by mohly sloužit jako základ a příklad pro regulaci trhu s vodíkem; zdůrazňuje, že rychlý a předvídatelný rozvoj výroby a distribuce vodíku vyžaduje rovněž demokratické veřejné plánování, které sdružuje výrobce, pracovníky a jejich odbory, vědce i nevládní organizace; vybízí rovněž Komisi a členské státy, aby předložily konkrétní řešení s cílem zvýšit výrobu vodíku v méně propojených nebo v izolovaných regionech, jako jsou ostrovy, a zároveň zajistily rozvoj související infrastruktury, a to i změnou účelu jejího užívání;
+16. vyzývá Komisi, aby do svých posouzení dopadů týkajících se revize příslušných právních předpisů zahrnula a posoudila právní požadavky, které jsou nezbytné pro udržitelné vodíkové hospodářství EU, a splnit tak ambicióznější cíle EU v oblasti klimatu a učinit vodík z obnovitelných zdrojů ekonomicky atraktivnějším; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zaměřila zejména na přezkum směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o zdanění energie (18) a směrnice o ETS s cílem zajistit rovné podmínky a regulační rámec pro vodík, který obstojí i v budoucnu;
+17.
+vítá ambiciózní cíle Komise, které spočívají ve zvýšení kapacity elektrolyzérů a výroby vodíku z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby vypracovala plán pro zavedení a rozšíření elektrolyzérů a aby posilovala příslušná partnerství na úrovni EU s cílem zajistit jejich nákladovou efektivitu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily stávající administrativní zátěž a aby podněcovaly rozšiřování hodnotového řetězce a pronikání vodíku z obnovitelných zdrojů na trh s cílem učinit jej technologicky vyspělým a konkurenceschopným, a to poskytnutím finančních pobídek a zvláštních režimů financování, včetně inovativních řešení, jako jsou výkupní prémie za vodík z obnovitelných zdrojů dodávaný do vodíkové sítě, přezkoumáním pravidel státní podpory a provedením komplexního přezkumu cen energie a systémů zdanění s cílem internalizovat externí náklady; zdůrazňuje, že vodík z obnovitelných zdrojů by se mohl stát konkurenceschopným před rokem 2030, za předpokladu, že budou provedeny nezbytné investice a odpovídající regulační rámec a že energie z obnovitelných zdrojů bude konkurenceschopná;
+18. poznamenává, že udržitelné vodíkové hospodářství by mělo umožnit zvýšení kapacit v rámci integrovaného trhu EU s energií; uznává, že na trhu budou existovat různé formy vodíku, jako je uhlík z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový vodík, a zdůrazňuje, že je třeba investovat do dostatečně rychlého rozšíření výroby energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné dosáhnout cílů EU v oblasti klimatu a životního prostředí na roky 2030 a 2050, přičemž uznává, že vodík s nízkými emisemi uhlíku je v krátkodobém a střednědobém horizontu překlenovací technologií; vyzývá Komisi, aby přibližně posoudila, kolik nízkouhlíkového vodíku bude zapotřebí pro účely dekarbonizace, dokud vodík z obnovitelných zdrojů nebude moci hrát tuto úlohu sám, a sice v jakých případech a jak dlouho; vyzývá Komisi a členské státy, aby omezily regulační a hospodářské překážky s cílem podpořit rychlé zavádění vodíku na trh; dále konstatuje, že je třeba zabránit neudržitelnému využívání zdrojů, pokračujícím emisím metanu, ustrnutí na uhlíku a uvízlým aktivům; zdůrazňuje, že využívání vodíku by mělo přispět k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a k rychlému rozvoji a zavádění vodíku z obnovitelných zdrojů;
+19. zdůrazňuje, že je důležité co nejdříve postupně ukončit používání vodíku na bázi fosilních paliv, a to se zaměřením na co nejčistší technologie, pokud jde o udržitelnost a emise skleníkových plynů; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby okamžitě zahájily pečlivé plánování této transformace, aby výroba vodíku založeného na fosilních palivech začala rychle, předvídatelně a nezvratně klesat a aby se předešlo prodlužování životnosti zařízení na výrobu energie z fosilních zdrojů; konstatuje, že řada zařízení na výrobu vodíku na bázi fosilních paliv se nachází na územích zapojených do spravedlivé transformace, a zdůrazňuje, že účinná podpůrná opatření by měla být zaměřena na dekarbonizaci stávající výroby vodíku na bázi fosilních paliv; naléhavě vyzývá k tomu, aby opatření zaměřená na rozvoj evropského vodíkového
+(18)
+Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst.
+L 283, 31.10.2003, s. 51).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.da.p-1.txt

@@ -0,0 +1,32 @@
+Den Europæiske Unions
+Tidende Meddelelser og oplysninger
+Dansk udgave
+C 15
+65. årgang 12. januar 2022
+Indhold
+EUROPA-PARLAMENTET SESSIONEN 2021-2022 Mødeperioden fra den 17. til 21. maj 2021 VEDTAGNE TEKSTER
+I
+Beslutninger og resolutioner, henstillinger og udtalelser BESLUTNINGER OG RESOLUTIONER Europa-Parlamentet Tirsdag den 18. maj 2021
+2022/C 15/01
+2022/C 15/02
+Europa-Parlamentets beslutning af 18. maj 2021 om revisionen af Den Europæiske Unions Solidaritetsfond 2020/2087(INI) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+2
+Europa-Parlamentets beslutning af 18. maj 2021 om gennemførelse af målene for landingsforplig­ telsen, jf. artikel 15 i den fælles fiskeripolitik (2019/2177(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+9
+Onsdag den 19. maj 2021
+2022/C 15/03
+Europa-Parlamentets beslutning af 19. maj 2021 med henstillinger til Kommissionen om udfordringer for arrangører af sportsbegivenheder i det digitale miljø (2020/2073(INL)) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+18
+Europa-Parlamentets beslutning af 19. maj 2021 om kunstig intelligens inden for uddannelse, kultur og den audiovisuelle sektor (2020/2017(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+28
+Europa-Parlamentets beslutning af 19. maj 2021 om en europæisk strategi for integration af energisystemer (2020/2241(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+45
+2022/C 15/06
+Europa-Parlamentets beslutning af 19. maj 2021 om en europæisk strategi for brint (2020/2242(INI))
+56
+2022/C 15/07
+Europa-Parlamentets beslutning af 19. maj 2021 om beskyttelse af menneskerettighederne og EU's eksterne migrationspolitik (2020/2116(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+70
+2022/C 15/04
+2022/C 15/05
+DA

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.da.p-42.txt

@@ -0,0 +1,13 @@
+C 15/36
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+12.1.2022
+Onsdag den 19. maj 2021
+27. opfordrer til, at der regelmæssigt gennemføres uafhængige revisioner med henblik på at undersøge, om de anvendte AI-applikationer og kontrolmekanismer er i overensstemmelse med specificerede kriterier, og til at sikre, at sådanne revisioner overvåges af en uafhængig myndighed med tilstrækkelige tilsynsbeføjelser; opfordrer til, at der indføres specifikke stresstests med henblik på at bidrage til og håndhæve overholdelsen;
+28. bemærker fordelene og ulemperne ved AI i forbindelse med cybersikkerhed og dets potentiale i forhold til at bekæmpe cyberkriminalitet og understreger nødvendigheden af, at enhver form for AI-løsning er modstandsdygtig over for cyberangreb, samtidig med at de EU's grundlæggende rettigheder respekteres, navnlig beskyttelsen af personoplysninger og privatlivets fred; understreger vigtigheden af at overvåge, at AI anvendes på en sikker måde, og fremhæver nødvendigheden af, at den offentlige og den private sektor arbejder tæt sammen med henblik på at modvirke sårbarhed hos brugerne og imødegå de risici, som opstår i denne forbindelse; opfordrer Kommissionen til at vurdere behovet for bedre forebyggelse i forbindelse med cybersikkerhed og til at overveje nødvendigheden af at iværksætte afbødende foranstaltninger;
+29. fremhæver, at covid-19-pandemikrisen kan betragtes som en prøveperiode for udvikling, udbredelse og brug af digitale og AI-relaterede teknologier inden for uddannelse og kultur, eksemplificeret ved de mange platforme for online-skoleundervisning og onlineværktøjer til kulturfremme, der anvendes i alle medlemsstaterne; opfordrer derfor Kommissionen til at danne sig et overblik over disse eksempler i forbindelse med sine overvejelser om en fælles EU-tilgang til øget anvendelse af sådanne teknologiske løsninger;
+Uddannelse
+30. minder om, at det er vigtigt at styrke de digitale færdigheder og opnå et høj niveau af medie- digital- og informationskompetence på EU-plan som en forudsætning for anvendelsen af AI på uddannelsesområdet; understreger i denne forbindelse behovet for at sikre de digitale og AI-relaterede kundskaber i hele EU, navnlig gennem udvikling af uddannelsesmuligheder for lærere; insisterer på, at brugen af AI-teknologier i skolerne bør bidrage til at mindske den sociale og regionale digitale kløft; glæder sig over Kommissionens ajourførte handlingsplan for digital uddannelse, som omhandler brugen af AI inden for uddannelse; opfordrer i denne forbindelse Kommissionen til at gøre digitale kapaciteter, mediekendskab og uddannelse og AI-relaterede færdigheder til prioriteterne i denne plan og samtidig øge bevidstheden om potentielle misbrug og funktionssvigt i AI; opfordrer i den forbindelse Kommissionen til især at fokusere på børn og unge i sårbare positioner, som har brug for særlig støtte på området for digital uddannelse; opfordrer indtrængende Kommissionen til seriøst at overveje initiativer vedrørende AI og robotteknologi inden for uddannelse i sine kommende lovgivningsforslag om AI; opfordrer indtrængende medlemsstaterne til at investere i digitalt udstyr i skoler og bruge EU-midler til dette formål;
+31. gør opmærksom på, at brugen af AI i uddannelsessystemerne giver en bred vifte af muligheder, lejligheder og værktøjer til at gøre den mere innovativ, inklusiv, produktiv og stadig mere effektiv ved at indføre nye læringsmetoder, der er hurtige og personaliserede og centreret omkring de studerende; understreger dog, at eftersom det vil have indflydelse på uddannelse og social inklusion, bør det sikres, at sådanne værktøjer er tilgængelige for alle sociale grupper ved, at der skabes lige adgang til uddannelse og læring, så ingen lades i stikken, navnlig ikke personer med handicap;
+32. understreger, at for at kunne anvende AI på en både kritisk og effektiv måde har borgerne som minimum brug for en basal forståelse af denne teknologi; opfordrer medlemsstaterne til at medtage bevidstgørelseskampagner om AI i deres indsats for digitale færdigheder; opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at fremme planer for digitale færdigheder og diskussionsfora for at inddrage borgere, forældre og studerende i en demokratisk dialog med de offentlige myndigheder og interessenterne om udvikling, ibrugtagning og anvendelse af AI-teknologier i uddannelsessystemerne; understreger betydningen af at give pædagoger, undervisere m.fl. de rigtige værktøjer og den rigtige knowhow angående AI og dermed beslægtede teknologier med hensyn til, hvad de består i, hvordan de anvendes, og hvordan de bruges korrekt som værktøj og i overensstemmelse med lovgivningen, så man undgår krænkelser af intellektuelle ejendomsrettigheder; fremhæver navnlig betydningen af digitale færdigheder for mennesker, der arbejder inden for uddannelse, samt forbedring af undervisningen af ældre i digitale færdigheder i betragtning af, at de yngre generationer allerede har et grundlæggende begreb om disse teknologier, som de er vokset op med;
+33. understreger, at det egentlige formål med AI i vores uddannelsessystemer bør være at gøre undervisningen så individualiseret som muligt ved at tilbyde de studerende personlige studieveje baseret på deres styrker og svagheder og give dem undervisningsmaterialer, der er skræddersyet til deres færdigheder, samtidig med at kvaliteten af undervisningen og integrationsprincippet i vores uddannelsessystemer bevares;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.da.p-43.txt

@@ -0,0 +1,13 @@
+12.1.2022
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 15/37 Onsdag den 19. maj 2021
+34. minder om den grundlæggende og mangesidede rolle, som lærere spiller i undervisningen og med hensyn til at gøre den inkluderende, navnlig i den tidlige barndom, hvor der erhverves færdigheder, som vil sætte de studerende i stand til at gøre fremskridt gennem hele livet, f.eks.
+med hensyn til personlige relationer, studiefærdigheder, empati og samarbejde; understreger derfor, at AI-teknologier ikke kan anvendes til skade for eller på bekostning af personlig uddannelse, da lærere ikke må erstattes af nogen AI- eller AI-relaterede teknologier;
+35. understreger, at de læringsfordele, der opnås ved at anvende AI på uddannelsesområdet, ikke blot afhænger af selve den kunstige intelligens, men af, hvordan lærerne bruger AI i det digitale læringsmiljø til at opfylde elevernes, de studerendes og lærernes behov; påpeger derfor behovet for, at AI-programmører inddrager lærersamfund i udviklingen, udbredelsen og anvendelsen af AI-teknologier, hvor det er muligt, ved at skabe et sammenhængende miljø til at knytte forbindelser og samarbejde mellem AI-programmører, udviklere, virksomheder, skoler, lærere og andre offentlige og private interessenter med henblik på at skabe AI-teknologier, der er egnede til det virkelige uddannelsesmiljø, afspejler den enkelte lærendes alder og udviklingsberedskab og opfylder de højeste etiske standarder; gør opmærksom på, at uddannelsesin­ stitutionerne udelukkende bør bruge pålidelige, etiske, menneskecentrerede teknologier, som kan kontrolleres i alle stadier af deres livscyklus af de offentlige myndigheder og civilsamfundet; understreger fordelene ved gratis og open source-løsninger i denne henseende; opfordrer til, at skoler og andre uddannelsesinstitutioner skal støttes finansielt, logistisk såvel som med den nødvendige ekspertise med henblik på at introducere løsninger for fremtidens læring;
+36. understreger endvidere, at det er nødvendigt løbende at uddanne lærere i digitalisering, så de kan tilpasse sig til forholdene i forbindelse med AI-baseret undervisning og tilegne sig den viden og de færdigheder, der er nødvendige for at anvende teknologier for AI på en pædagogisk og meningsfuld måde, således at de bliver i stand til fuldt ud at udnytte de muligheder, som AI giver, og til at forstå dets begrænsninger; opfordrer til, at digital læring i fremtiden skal være en del af alle læreruddannelser, og opfordrer til, at lærere og personer, der arbejder inden for uddannelse, skal have mulighed for at videre- og efteruddanne sig igennem hele livet på området for digital undervisning; opfordrer derfor til, at der udvikles AI-uddannelsesprogrammer for undervisere på alle områder og i hele Europa; fremhæver endvidere betydningen af at reformere undervisningsprogrammer for nye generationer af lærere, der giver dem mulighed for at tilpasse sig realiteterne inden for AI-drevet uddannelse, samt betydningen af at udarbejde og ajourføre håndbøger og retningslinjer om AI for lærere;
+37. er bekymret over manglen på specifikke programmer inden for videregående uddannelse i AI og over manglen på offentlige midler til AI i alle medlemsstater; mener, at dette bringer Europas digitale ambitioner for fremtiden i fare;
+38. er bekymret over det faktum, at kun få forskere i AI forfølger en akademisk karriere, eftersom tech-virksomhederne kan tilbyde en bedre løn og mindre bureaukrati omkring forskningen; mener, at en del af løsningen ville være at afsætte flere offentlige midler til forskning i AI på universiteterne;
+39. understreger vigtigheden af at formidle generelle digitale færdigheder og kompetencer helt fra barndommen for at afhjælpe kvalifikationskløften og integrere bestemte befolkningsgrupper bedre på det digitale arbejdsmarked og i det digitale samfund; påpeger, at det i stigende grad er vigtigt, at der uddannes højt kvalificerede fagfolk med forskellig baggrund inden for AI, at der sikres gensidig anerkendelse af sådanne kvalifikationer i hele Unionen, og at den nuværende og den fremtidige arbejdsstyrke opkvalificeres, så den er klædt på til de fremtidige realiteter på arbejdsmarkedet; opfordrer derfor medlemsstaterne til at vurdere deres uddannelsestilbud og opgradere det med AI-relaterede færdigheder, hvor det er nødvendigt, og til at indføre specifikke studieordninger for AI-udviklere, samtidig med at AI også medtages i de traditionelle læseplaner; fremhæver behovet for at sikre gensidig anerkendelse af faglige kvalifikationer inden for AI-færdigheder i hele EU, da flere medlemsstater er i færd med at opgradere deres uddannelsestilbud med AI-relaterede færdigheder og etablere specifikke læseplaner for AI-udviklere; glæder sig over Kommissionens bestræbelser på at medtage digitale færdigheder som et af kvalifikationskravene for visse erhverv, der er harmoniseret på EU-plan i henhold til direktivet om erhvervsmæssige kvalifikationer (11); understreger behovet for, at disse er i overensstemmelse med vurderingslisten over etiske retningslinjer for pålidelig AI, og glæder sig over Kommissionens forslag om at omdanne denne liste til vejledende læseplaner for AI-udviklere; minder om, at der vedrørende AI gælder særlige erhvervsuddannelsesmæssige behov, og opfordrer til en samarbejdsorienteret tilgang i hele Europa med henblik på at styrke AI's potentiale inden for erhvervsuddannelse;
+(11)
+Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2005/36/EF af 7. september 2005 om anerkendelse af erhvervsmæssige kvalifikationer (EUT L 255 af 30.9.2005, s. 22).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.da.p-46.txt

@@ -0,0 +1,9 @@
+C 15/40
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+12.1.2022
+Onsdag den 19. maj 2021
+54. understreger, at god praksis i forbindelse med AI-teknologier for beskyttelse af og adgang til kulturarv, især for personer med handicap, bør identificeres og deles mellem kulturelle netværk i hele Unionen under tilskyndelse til forskning i forskellige anvendelser af AI for at fremme værdien, tilgængeligheden og bevarelsen af kulturarv; opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at fremme de muligheder, som brugen af AI giver i de kulturelle og kreative sektorer og industrier; 55. understreger, at AI-teknologier også kan anvendes til at overvåge ulovlig handel med kulturgenstande og ødelæggelse af kulturgenstande, samtidig med at indsamlingen af data til inddrivelse og genopbygningsindsatsen for både materiel og immateriel kulturarv støttes; bemærker navnlig, at udviklingen, udbredelsen og anvendelsen af AI i forbindelse med toldscreeningprocedurer kan støtte bestræbelserne på at forhindre ulovlig handel med kulturarv, og navnlig supplere systemer, der giver toldmyndighederne mulighed for at målrette deres indsats og ressourcer mod de punkter, der udgør den største risiko; 56. bemærker, at AI f.eks. kan være til gavn for forskningssektoren, bl.a.
+via den rolle, som prædiktive analyser kan spille med hensyn til finjustering af dataanalyser, f.eks. vedrørende erhvervelse og flytning af kulturobjekter; understreger behovet for, at Unionen øger investeringerne og fremmer partnerskaber mellem industrien og den akademiske verden for at styrke forskningens kvalitet på europæisk plan; 57. minder om, at AI kan være et revolutionerende værktøj til at fremme kulturturisme, og fremhæver dets betragtelige potentiale med hensyn til at forudsige turiststrømme, hvilket kunne hjælpe de byer, der er overbebyrdet med turisme;
+Den kulturelle og kreative sektor og industri 58. beklager, at kultur ikke er blandt de prioriteter, der er opstillet i politiske løsningsmodeller og henstillinger om AI på EU-plan, bl.a. i Kommissionens hvidbog af 19. februar 2020 om AI; opfordrer til, at disse henstillinger revideres med henblik på at gøre kultur til en AI-politisk prioritet på EU-plan; opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at adressere den potentielle indvirkning, som udvikling, udbredelse og anvendelse af AI-teknologier kan have på de kulturelle og kreative sektorer og industrier, og til at udnytte Next Generation EU's genopretningsplan til at digitalisere disse sektorer med henblik på nye former for forbrug i det 21. århundrede; 59. påpeger, at AI nu er nået til de kulturelle og kreative sektorer og industrier og f.eks.
+kommer til udtryk i forbindelse med den automatiserede udarbejdelse af tekster, videoer og musikværker; understreger, at skabende kunstnere og kulturarbejdere også behøver de nødvendige digitale færdigheder og kompetencer til at kunne anvende AI og andre digitale teknologier; opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til i højere grad at støtte mulighederne for at anvende AI inden for de kulturelle og kreative sektorer og industrier med midler fra videnskaben og forskningen og at etablere centre for digital kreativitet, hvor kreative aktører og kulturarbejdere udvikler AI-anvendelser, lærer at håndtere disse og andre teknologier og kan afprøve brugen heraf; 60. anerkender, at AI-teknologier har potentiale til at skabe et voksende antal arbejdspladser inden for de kulturelle og kreative sektorer og industrier, hvilket bliver lettere som følge af den øgede adgang til disse teknologier; understreger derfor betydningen af at fremme digitale færdigheder i de kulturelle og kreative sektorer og industrier for at gøre disse teknologier mere inklusive, anvendelige, lærende og interaktive for disse sektorer; 61. understreger, at samspillet mellem AI og de kulturelle og kreative sektorer og industrier er komplekst og kræver en tilbundsgående vurdering; påskønner Kommissionens rapport fra november 2020 med titlen »Trends and Developments in Artificial Intelligence — Challenges to the IPRS Framework« og dens »study on copyright and new technologies: copyright data management and artificial intelligence«; understreger betydningen af at skabe klarhed over betingelserne for brug af ophavsretligt beskyttet indhold som datainput (billeder, musik, film, databaser osv.) og i produktionen af kulturelle og audiovisuelle produkter, hvad enten de frembringes af mennesker med assistance fra AI eller genereres automatisk af AI-teknologier; opfordrer Kommissionen til at undersøge AI's indvirkning på de kreative erhverv i Europa; minder igen om betydningen af europæiske data og påskønner Kommissionens udtalelser i denne henseende og dens placeringen af AI og dermed beslægtede teknologier højt på dagsordenen; 62. understreger behovet for at udarbejde en sammenhængende vision for AI-teknologier i de kulturelle og kreative sektorer og industrier på EU-plan; opfordrer medlemsstaterne til at styrke fokus på kultur i deres nationale AI-strategier for at sikre, at de kulturelle og kreative sektorer og industrier omfavner innovation og forbliver konkurrencedygtig, og at den kulturelle mangfoldighed beskyttes og fremmes på EU-plan i den nye digitale kontekst;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.da.p-57.txt

@@ -0,0 +1,12 @@
+12.1.2022
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 15/51 Onsdag den 19. maj 2021
+20. glæder sig over vedtagelsen af den europæiske brintstrategi; understreger, at det bør prioriteres at opbygge en vedvarende brintforsyningskæde i Europa for at skabe first mover-fordele, industriel konkurrencedygtighed og energiforsyningssikkerhed; er overbevist om, at vedvarende og kulstoffattig brint kan bidrage til at reducere vedvarende emissioner, såsom industriprocesser og tung transport, hvor direkte elektrificering kan være begrænset på grund af lave omkostninger eller tekniske, sociale og miljømæssige årsager; minder om behovet for at fremskynde dekarboniseringen af den eksisterende hydrogenproduktion; støtter lanceringen af vigtige projekter af fælles europæisk interesse om brint; opfordrer Kommissionen til at udvikle en omfattende klassificerings- og certificeringsramme for gasformige bærere på grundlag af de samlede drivhusgasemissionsbesparelser og bæredygtighedskriterier for hele livscyklussen i overens­ stemmelse med tilgangen i direktivet om vedvarende energi om fremme af vedvarende energi; understreger, at en sådan klassificering er af allerstørste betydning for markedsaktører, myndigheder og forbrugere; understreger behovet for at udvikle en robust ramme og et passende referencescenarie for at sikre, at der anvendes tilstrækkelig yderligere kapacitet til produktion af vedvarende energi i forhold til behovet for vedvarende brint; opfordrer Kommissionen til at tage hensyn til disse forskelligartede behov i sine kommende lovforslag; opfordrer Kommissionen til at sikre fair og effektiv konkurrence mellem brint, der importeres fra internationale samarbejdspartnere, og brint, som produceres i EU;
+21. understreger den rolle, som miljømæssigt sikker kulstofopsamling, -lagring og -udnyttelse kan spille for at nå målsætningerne i den europæiske grønne pagt; støtter en integreret politisk kontekst til at stimulere udbredelsen af miljømæssigt forsvarlig anvendelse af kulstofopsamling, -lagring og -udnyttelse, som resulterer i en nettoreduktion i drivhusgasemissioner, med det formål at gøre sværindustrien klimaneutral, hvis der ikke findes nogen direkte emissionsreduktionsløsninger; noterer sig Kommissionens forslag om at indkalde til et årligt europæisk forum om CO2-opsamling, anvendelse og lagring som en del af industriforummet for ren energi med henblik på at undersøge mulighederne for at fremme sådanne projekter; minder om behovet for at prioritere direkte emissionsreduktioner og tiltag til bevarelse og forbedring af EU's naturlige dræn og reservoirer, f.eks.
+gennem bæredygtig skovforvaltning;
+22. fremhæver, at transport kan være en væsentlig drivkraft for udbredelsen af vedvarende energi; opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at foreslå en gunstig politisk ramme og ambitiøse mål, der er baseret på princippet om teknologineutralitet blandt disse teknologier, der er nødvendige for at opnå klimaneutralitet, for at opnå en retfærdig, prismæssigt overkommelig og afbalanceret omstilling til dekarbonisering af alle passager- og godstransportformer, herunder offentlige vognparker og netværk, vej-, sø-, vandvejs-, jernbane- og lufttransport primært gennem elektrificering, og hvor dette ikke er muligt, bæredygtigt producerede brændstoffer; glæder sig over, at Kommissionen i forbindelse med revisionen af direktiv 2014/94/EU har meddelt, at den vil udrulle en million ladestationer til elektriske køretøjer; opfordrer Kommissionen til at give bilproducenterne incitament til at muliggøre vehicle-to-grid overførsel af strøm; understreger behovet for at tilpasse elektrificeringsnetværker og infrastruktur for alternative brændstoffer til den europæiske bilpark og understøtte andre løsninger, der er klar til at blive udbredt, navnlig inden for transportknudepunkter; fremhæver potentialet for internt samarbejde om dekarbonisering af transport på tværs af grænserne; understreger i den henseende den afgørende rolle, som transportfællesskabet og Kommissionen spiller med hensyn til at skabe synergier med nabolande og fremskynde udvekslingen af EU-standarder for emissioner fra transport; understreger, hvor vigtig den offentlige transport er med hensyn til at mindske energiforbruget, og påpeger behovet for at udvikle og udbygge dekarboniseret offentlig transport både i byområder og landdistrikter;
+23. understreger, at der er sektorer, der øger deres energiforbrug, såsom transportsektoren, turismesektoren og IKT-sektoren; bakker Kommissionen op i at se nærmere på synergierne mellem fjernvarme- og fjernkølingsnetværk og kilder af uundgåelig spildvarme; glæder sig over forpligtelsen i EU's digitale strategi til at gøre datacentrene klimaneutrale senest i 2030; opfordrer Kommissionen til at foreslå en handlingsplan for turismesektorens deltagelse i integrationen af energisystemet, bl.a.
+med fokus på fremme af jernbaneturisme, blød mobilitet og elektromobilitet og oprettelse af cirkulære energifællesskaber inden for bæredygtig turisme;
+Sikring af balancen i energisystemerne
+24. bemærker, at opretholdelse af balancen mellem elnettene og styring af spidsbelastningsefterspørgsel og -produktion vil være mere kompleks med en stadig mere decentraliseret og vedvarende produktionssammensætning og understreger i denne forbindelse den rolle, som reaktion på efterspørgselssiden, lagring og intelligent energistyring spiller; fremhæver, at overgangen til decentraliseret energiproduktion har mange fordele; den kan fremme anvendelsen af lokale energikilder, hvilket kan føre til øget lokal energiforsyningssikkerhed, samfundsudvikling og samhørighed ved at tilvejebringe nye indtægtskilder og skabe nye arbejdspladser; minder om, at det står medlemsstaterne frit for at fastsætte deres energimiks, hvis mangfoldighed er af afgørende betydning for forsyningssikkerheden;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.da.p-59.txt

@@ -0,0 +1,16 @@
+12.1.2022
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 15/53 Onsdag den 19. maj 2021
+aktive forbrugere mulighed for efterspørgselsreaktion via digitale løsninger i fuld overensstemmelse med den generelle forordning om databeskyttelse (25); opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at undersøge mulighederne for yderligere at fremme udviklingen af et europæisk marked for fleksibilitet på efterspørgselssiden, bl.a. gennem fælles standarder for fleksibilitet i slutanvendelserne, en vurdering af de potentielle fordele og indvirkninger på energisystemets omkostninger; glæder sig over fleksible integrerede energisystemer, der har til formål at optimere sektoren for fjernvarme/køling og brugen af effektiv og fleksibel, højeffektiv kombineret varme- og elproduktion, der bidrager til afbalancering af elforsyningsnettet, en omkostningseffektiv udnyttelse af vedvarende energikilder og integration af spildvarme på lokalt/regionalt plan; opfordrer til en hurtig gennemførelse af direktiv (EU) 2019/944 og dets bestemmelser om et fleksibelt elforbrug;
+34. fremhæver den rolle, som elektrisk mobilitet kan spille som en form for intelligent integration af el- og transportsektorerne ved at frigøre fleksibilitetskapacitet; understreger, at elektrificeringen af transportsektoren har potentiale til at øge Unionens strategiske energiuafhængighed ved at mindske behovet for importerede fossile brændstoffer; fremhæver det lagrings- og fleksibilitetspotentiale, der ligger i udrulningen af »vehicle-to-grid«-teknologier, og bemærker, at det vil kræve interoperabilitet mellem energisystemer og elkøretøjer;
+35.
+minder om betydningen af, at cybersikkerhedsrisici i energisektoren håndteres for at sikre elektricitetssystemernes modstandsdygtighed; understreger, at det stigende antal tilsluttede produkter som f.eks.
+opvarmningsapparater, elkøretøjer og intelligente målere kan øge risikoen for cyberangreb mod elektricitetssystemet; opfordrer indtrængende Kommissionen til hurtigt at håndtere disse risici for angreb på cybersikkerheden ved at fastsætte et højt beskyttelsesniveau for cybersikkerheden for tilsluttede produkter inden for rammerne af reglerne for cybersikkerhed for elektricitetsnettet;
+36. understreger, at et mere vedvarende, decentraliseret og integreret energisystem kræver bedre prognoser for energiefterspørgslen og mere tilpasning i realtid af forsyning og lagring fra forskellige energibærere; understreger i denne forbindelse den afgørende rolle, som digitalisering spiller for behandlingen af statistiske og meteorologiske data; opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at udvikle et indre marked for digitale energiteknologier samtidig med, at forbrugeres private og personlige data beskyttes; opfordrer medlemsstaterne til at vedtage indikatoren for intelligensparathed, der er blevet udviklet som en del af direktiv 2010/31/EU om bygningers energimæssige ydeevne (26) for at udnytte potentialet for efterspørgselsfleksibilitet på bygningsniveau; understreger, at dette vil kræve flere fælles standarder for dataudveksling; glæder sig over, at Kommissionen har til hensigt at vedtage en handlingsplan for digitalisering af energi for at fremme EU's teknologiske lederskab og muliggøre et mere integreret energisystem med intelligente løsninger inden for bestemte sektorer (intelligente net, mere effektiv og sikker transport, energibesparelser i bygninger) med bedre finansiering for perioden 2021-2027;
+37. gentager, at Agenturet for Samarbejde mellem Energireguleringsmyndigheder spiller en afgørende rolle i integreringen af energisystemet og gennemførelsen af EU's energilovgivning; opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at sikre, at agenturet får tilstrækkelige midler til at kunne udføre sine opgaver;
+Sikring af tilgængelig og økonomisk overkommelig energi til alle borgere og virksomheder
+38. minder om, at hovedmålet for EU's indsats på energiområdet er at sikre, at markedet fungerer korrekt under hensyn til kravet om at bevare og forbedre miljøet; opfordrer Kommissionen til at træffe de nødvendige foranstaltninger til at sikre velfungerende energimarkeder og sikre en fuldstændig gennemførelse af gældende ret om det indre marked for energi, herunder pakken om ren energi, for at tilpasse forbrugerrettigheder i gas- og fjernvarmesektorerne til elforbrugernes rettigheder og hjælpe dem med at bidrage til dekarboniseringen af økonomien; understreger betydningen af, at kunderne guides i retning af den mest energieffektive og omkostningseffektive dekarboniseringsløsning på grundlag af priser, der afspejler alle omkostningerne for den anvendte energibærer; glæder sig over initiativet til at revidere direktiv 2003/96/EF og ændre det til et instrument, der tilpasser afgiftspolitikkerne til energi- og klimamålene for 2030 og 2050; opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at indarbejde klimamålene i dette direktiv; understreger behovet for at revidere dets
+(25) (26)
+Europa-Parlamentets og Rådets forordning (EU) 2016/679 af 27. april 2016 om beskyttelse af fysiske personer i forbindelse med behandling af personoplysninger og om fri udveksling af sådanne oplysninger og om ophævelse af direktiv 95/46/EF (EUT L 119 af 4.5.2016, s. 1).
+Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2010/31/EU af 19. maj 2010 om bygningers energimæssige ydeevne (EUT L 153 af 18.6.2010, s. 13).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.da.p-67.txt

@@ -0,0 +1,14 @@
+12.1.2022
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 15/61 Onsdag den 19. maj 2021
+8. mener, at klassificeringen af de forskellige former for brint bør bestemmes på grundlag af en uafhængig, videnskabeligt baseret vurdering, der går bort fra den almindeligt anvendte farvebaserede tilgang; er af den opfattelse, at denne klassificering bør baseres på livscyklusemissioner af drivhusgasser gennem hele brintens produktions- og transportproces og også bør tage hensyn til gennemsigtige og robuste bæredygtighedskriterier i overensstemmelse med principperne for den cirkulære økonomi og være baseret på gennemsnit og standardværdier pr. kategori, såsom målene om bæredygtig anvendelse og beskyttelse af ressourcer, håndtering af affald og øget anvendelse af råstoffer og sekundære materialer, forebyggelse og begrænsning af forurening og endelig beskyttelse og genopretning af biodiversitet og økosystemer;
+9. bemærker, at der er en uoverensstemmelse mellem forskellige definitioner af ren brint, der anvendes af forskellige aktører, såsom Kommissionen og European Clean Hydrogen Alliance, hvilket skaber forvirring og bør undgås; understreger i denne forbindelse, at sondringen mellem vedvarende og kulstoffattig brint skal gøres helt klar (17); bemærker endvidere, at det ville give yderligere klarhed, hvis det undgå at anvende to navne for den samme kategori af brint, nemlig »vedvarende« og »ren«, som foreslået af Kommissionen, og understreger i den forbindelse, at udtrykket »vedvarende brint« er den mest objektive og videnskabeligt baserede løsning for denne kategori af brint;
+10. understreger det presserende behov for EU-standarder og internationale standarder og certificering; bemærker endvidere, at oprindelsesgarantier, der er tilpasset de nationale registre, bør overvejes for at sikre, at brugen af vedvarende brint kan øges rettidigt, at forbrugerne kan vælge bæredygtige løsninger bevidst, og for at minimere risikoen for strandede investeringer;
+11. understreger, at standardiseringssystemet skal være baseret på en holistisk tilgang og skal gælde for importeret brint; opfordrer Kommissionen til at indføre en lovgivningsmæssig ramme med solide og gennemsigtige bæredygtighedskriterier for certificering og sporing af brint i EU under hensyntagen til dets drivhusgasfodaftryk i hele værdikæden, herunder transport, med henblik på også at udløse investeringer i tilstrækkelig supplerende produktion af elektricitet fra vedvarende energikilder; opfordrer endvidere Kommissionen til så tidligt som muligt i 2021 at tilvejebringe en lovgivningsmæssig ramme for brint, der sikrer standardisering, certificering, oprindelsesgarantier, mærkning og handel på tværs af medlemsstaterne, og til også at anvende den kommende revision af EU's emissionshandelssystem (ETS) til at undersøge, hvilke ændringer der er nødvendige for fuldt ud at frigøre potentiale i brugen af brint til at bidrage til EU's klimamål, idet der skal tages hensyn til risikoen for kulstoflækage;
+12. understreger, at klassificeringen af forskellige typer brint bl.a. vil tjene til at give forbrugerne oplysninger og ikke har til formål at bremse udvidelsen af brint generelt; konstaterer, at den nuværende oprindelsesgarantiordning for elektricitet, der produceres ved hjælp af vedvarende energikilder, ikke har udløst tilstrækkelige investeringer i yderligere kapacitet; understreger derfor betydningen af at videreudvikle retningslinjer for betingelser og kriterier for at undgå dobbelttælling af vedvarende kapacitet;
+13. er af den stærke overbevisning, at offentlighedens accept er afgørende for den vellykkede skabelse af en brintøkonomi; understreger derfor vigtigheden af at inddrage offentligheden og interessenter og af EU-sikkerhedsstandarder og tekniske standarder for brint samt af brintløsninger af høj kvalitet, som overholder de pågældende standarder; påpeger endvidere, at sikkerhedsprotokollerne i sektorerne med efterspørgsel nødvendigvis må opdateres kontinuerligt vedrørende anvendelsen af brint; anmoder derfor om, at eksempler på bedste praksis og en brintsikkerhedskultur fremmes i hele EU;
+Forøgelse af brintproduktionen
+14. fremhæver, at det for at sikre, at det indre marked for brint fungerer godt og forudsigeligt, er nødvendigt at overvinde lovgivningsmæssige hindringer, og at Kommissionen hurtigt bør foreslå en sammenhængende, integreret og omfattende lovramme for et brintmarked, som bør være i overensstemmelse med anden relevant lovgivning og fuldt ud
+(17)
+Ifølge Kommissionen omfatter »kulstoffattig brint« fossilbaseret brint med CO2-opsamling og elektricitetsbaseret brint, hvis fulde livscyklus giver væsentligt lavere drivhusgasemissioner sammenlignet med brint produceret med eksisterende metoder.

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.da.p-68.txt

@@ -0,0 +1,14 @@
+C 15/62
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+12.1.2022
+Onsdag den 19. maj 2021
+overholde principperne om proportionalitet, subsidiaritet og bedre regulering, herunder SMV-testen; peger i den henseende på nødvendigheden af, at brintmarkedet er fleksibelt, således at innovative frontløbere i fuld udstrækning kan udnytte fordelene herved og drive omkostningerne ved brintproduktionen ned, idet der skal tages hensyn til, at markedet for brint endnu ikke er modent, og at det er nødvendigt at opskalere det;
+15. mener, at udformningen af EU's gasmarked og pakken om ren energi kan tjene som grundlag og eksempel for reguleringen af brintmarkedet; fremhæver, at en hurtig og forudsigelig udvikling af produktionen af brint også kræver demokratisk offentlig planlægning med inddragelse af producenter, arbejdstagere og fagforeninger, videnskabsfolk og NGO'er; opfordrer også Kommissionen og medlemsstaterne til at udtænke specifikke løsninger til forøgelse af brintproduktionen i mindre forbundne eller isolerede regioner, som f.eks.
+øer, og samtidig sikre udviklingen af den tilhørende infrastruktur, herunder ved at finde nye anvendelser for eksisterende infrastruktur;
+16. opfordrer Kommissionen til at medtage og vurdere de retlige krav, der er nødvendige for en bæredygtig EU-brintøkonomi, i sine konsekvensanalyser vedrørende revisionen af den relevante lovgivning med henblik på at imødekomme EU's øgede klimaambitioner og gøre vedvarende brint mere økonomisk attraktivt; opfordrer indtrængende Kommissionen til navnlig at se på revisionen af direktivet om vedvarende energi, energibeskatningsdirektivet (18) og ETS-direktivet med henblik på at sikre lige vilkår og en fremtidssikret reguleringsramme for brint;
+17. glæder sig over Kommissionens ambitiøse mål om at øge kapaciteten af elektrolysører og af vedvarende brintproduktion; opfordrer Kommissionen til at udarbejde en køreplan for udbredelse og opskalering af elektrolysører og sikre partnerskaber på EU-niveau til at sikre omkostningseffektiviteten heraf; opfordrer indtrængende Kommissionen og medlemsstaterne til at fjerne eksisterende administrative byrder og til at tilskynde til udvidelse af værdikæden og markedsudbredelse af vedvarende brint med henblik på at gøre den teknologisk modnet og konkurrencedygtig ved at tilvejebringe finansielle incitamenter og særlige finansieringsordninger, herunder innovative løsninger såsom afregnings­ præmier for vedvarende brint, der tilføres brintnettet, ved at revidere statsstøttereglerne og ved at gennemføre en omfattende revision af energipris- og beskatningssystemerne med henblik på at internalisere eksterne omkostninger; understreger, at vedvarende brint kan blive konkurrencedygtig inden 2030, forudsat at de nødvendige investeringer og en passende lovramme er på plads, og at vedvarende energi er konkurrencedygtig;
+18. bemærker, at en bæredygtig brintøkonomi bør gøre det muligt at øge kapaciteten inden for et integreret energimarked i EU; erkender, at der vil være forskellige former for brint på markedet, såsom vedvarende og kulstoffattig brint, og understreger behovet for investeringer for at øge produktionen af vedvarende brint hurtigt nok til at nå EU's klimamål og miljømål for 2030 og 2050, samtidig med at kulstoffattig brint anerkendes som en overgangsteknologi på kort og mellemlang sigt; opfordrer Kommissionen til at vurdere, hvor meget kulstoffattigt brint der omtrent vil være behov for til dekarboniseringsformål, indtil vedvarende brint kan spille denne rolle alene, i hvilke tilfælde og hvor længe; opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at mindske de lovgivningsmæssige og økonomiske hindringer for at fremme en hurtig markedsudbredelse af brint; bemærker endvidere behovet for at undgå ubæredygtig ressourceudnyttelse, fortsatte metanemissioner, kulstofafhængighed og strandede aktiver; understreger, at brugen af brint bør bidrage til at nå EU's klimamål og til hurtig udvikling og udbredelse af vedvarende brint;
+19. understreger vigtigheden af så hurtigt som muligt at udfase brint, der er baseret på fossile brændstoffer, og at have fokus på de reneste teknologier, hvad angår bæredygtighed og drivhusgasemissioner; opfordrer indtrængende Kommissionen og medlemsstaterne til straks at påbegynde planlægningen af denne omstilling omhyggeligt, således at produktionen af fossilbaseret brint kan begynde at falde hurtigt, forudsigeligt og uigenkaldeligt, og således at det undgås at forlænge levetiden for fossilbaserede produktionsanlæg; bemærker, at en række fossilbaserede brintproduktionsanlæg er beliggende i områder omfattet af retfærdig omstilling, og fremhæver, at effektive støtteforanstaltninger bør være rettet mod dekarbonisering af eksisterende fossilbaseret brintproduktion; opfordrer indtrængende til, at foranstaltninger, der er rettet
+(18)
+Rådets direktiv 2003/96/EF af 27. oktober 2003 om omstrukturering af EF-bestemmelserne for beskatning af energiprodukter og elektricitet (EUT L 283 af 31.10.2003, s. 51).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.de.p-1.txt

@@ -0,0 +1,35 @@
+Amtsblatt
+C 15
+der Europäischen Union
+Ausgabe in deutscher Sprache
+Mitteilungen und Bekanntmachungen
+65. Jahrgang 12. Januar 2022
+Inhalt
+EUROPÄISCHES PARLAMENT SITZUNGSPERIODE 2021-2022 Sitzungen vom 17. bis 21. Mai 2021 ANGENOMMENE TEXTE
+I
+Entschließungen, Empfehlungen und Stellungnahmen ENTSCHLIEßUNGEN Europäisches Parlament Dienstag, 18.
+Mai 2021
+2022/C 15/01
+2022/C 15/02
+Entschließung des Europäischen Parlaments vom 18. Mai 2021 zu der Überprüfung des Solidaritätsfonds der Europäischen Union (2020/2087(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+2
+Entschließung des Europäischen Parlaments vom 18. Mai 2021 zur Sicherung der Ziele der Anlandeverpflichtung gemäß Artikel 15 der Gemeinsamen Fischereipolitik (2019/2177(INI)) . . . . .
+9
+Mittwoch, 19.
+Mai 2021
+2022/C 15/03
+2022/C 15/04
+2022/C 15/05
+2022/C 15/06
+2022/C 15/07
+DE
+Entschließung des Europäischen Parlaments vom 19. Mai 2021 mit Empfehlungen an die Kommission zu den Herausforderungen für die Organisatoren von Sportveranstaltungen im digitalen Umfeld (2020/2073(INL)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+18
+Entschließung des Europäischen Parlaments vom 19. Mai 2021 zu künstlicher Intelligenz in der Bildung, der Kultur und dem audiovisuellen Bereich (2020/2017(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+28
+Entschließung des Europäischen Parlaments vom 19. Mai 2021 zu einer europäischen Strategie für die Integration der Energiesysteme (2020/2241(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+45
+Entschließung des Europäischen Parlaments vom 19. Mai 2021 zu einer europäischen Wasser­ stoffstrategie (2020/2242(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+56
+Entschließung des Europäischen Parlaments vom 19. Mai 2021 zum Schutz der Menschenrechte und die externe Migrationspolitik der EU (2020/2116(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+70

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.de.p-42.txt

@@ -0,0 +1,8 @@
+C 15/36
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+12.1.2022
+Mittwoch, 19.
+Mai 2021
+27. fordert, dass unabhängige Prüfungen regelmäßig durchgeführt werden um zu überprüfen, ob die verwendeten KI-Anwendungen und die damit einhergehenden Kontrollen und Gegenkontrollen den spezifizierten Kriterien entsprechen, und dass diese Prüfungen der Überwachung durch unabhängige Aufsichtsbehörden, die über hinreichende Aufsichts­ kompetenz verfügen, unterliegen; fordert, spezifische Stresstests vorzusehen, so dass die Einhaltung der Vorschriften unterstützt und durchgesetzt wird; 28. verweist auf die Vorteile und Risiken von KI hinsichtlich der Cybersicherheit sowie ihr Potenzial für die Bekämpfung der Cyberkriminalität und hebt hervor, dass sämtliche KI-Lösungen widerstandsfähig gegen Cyberangriffe sein müssen, wobei die Grundrechte der Union, insbesondere der Schutz personenbezogener Daten und der Privatsphäre, zu achten sind; betont, wie wichtig es ist, die sichere Nutzung von KI zu überwachen, und dass eine enge Zusammenarbeit zwischen der öffentlichen Hand und der Privatwirtschaft bestehen muss, damit gegen die Schwächen und Risiken im Zusammenhang mit dem Einsatz von KI vorgegangen werden kann; fordert die Kommission auf zu prüfen, ob eine bessere Prävention im Bereich der Cybersicherheit und der Maßnahmen zur Risikominderung in diesem Zusammenhang erforderlich ist; 29. betont, dass die COVID-19-Pandemiekrise als eine Probezeit für die Entwicklung und Einführung digitaler und mit KI zusammenhängender Technologien in Bildung und Kultur betrachtet werden kann, wie die vielen online zur Verfügung gestellten Unterrichtsplattformen und Instrumente zur Kulturförderung in den Mitgliedstaaten zeigen; fordert die Kommission daher auf, eine Bestandsaufnahme dieser Beispiele vorzunehmen, wenn sie einen gemeinsamen Ansatz der Union für den verstärkten Einsatz solcher technologischen Lösungen in Erwägung zieht;
+Bildung 30. erinnert daran, wie wichtig es ist, die digitalen Fähigkeiten zu stärken und ein hohes Niveau an Medien-, Digital- und Informationskompetenz auf Unionsebene als Voraussetzung für die Nutzung von KI in der Bildung zu erreichen; betont, dass für unionsweite digitale und KI-Kompetenz insbesondere durch die Entwicklung von Ausbildungsmöglichkeiten für Lehrkräfte gesorgt werden muss; bekräftigt, dass die Nutzung von KI-Technologien in Schulen dabei behilflich sein sollte, die soziale und regionale digitale Kluft zu verringern; begrüßt den aktualisierten Aktionsplan der Kommission für digitale Bildung, in dem die Nutzung von KI in der Bildung behandelt wird; fordert die Kommission in diesem Zusammenhang auf, digitale Fähigkeiten, Medienkompetenz und -schulung sowie KI-bezogene Fähigkeiten zu den Prioritäten dieses Plans zu machen und gleichzeitig das Bewusstsein für den potenziellen Missbrauch und die Fehlfunktionen von KI zu schärfen; fordert die Kommission in diesem Zusammenhang auf, besonderes Augenmerk auf Kinder und Jugendliche in prekären Situationen zu legen, da sie im Bereich der digitalen Bildung besondere Unterstützung benötigen; fordert die Kommission nachdrücklich auf, KI- und Robotik-Initiativen im Bildungsbereich in ihren bevorstehenden Gesetzgebungsvorschlägen zu KI gebührend zu berücksichtigen; fordert die Mitgliedstaaten nachdrücklich auf, in die digitale Ausstattung von Schulen zu investieren und zu diesem Zweck Unionsmittel einzusetzen; 31. betont, dass die Nutzung von KI in den Bildungssystemen eine Vielzahl von Möglichkeiten, Chancen und Werkzeugen mit sich bringt, um diese innovativer, inklusiver, effizienter und zunehmend effektiver zu gestalten, indem neue hochwertige Lernmethoden eingeführt werden, die schnell, personalisiert und schülerzentriert sind; betont jedoch, dass, da dies Auswirkungen auf die Bildung und die soziale Inklusion haben wird, die Verfügbarkeit solcher Werkzeuge für alle gesellschaftlichen Gruppen sichergestellt werden muss, indem ein gleichberechtigter Zugang zu Bildung und Lernen geschaffen wird und niemand zurückgelassen wird, insbesondere nicht Menschen mit Behinderungen; 32. unterstreicht die Tatsache, dass die Bürgerinnen und Bürger, um sich sowohl kritisch als auch effektiv mit KI auseinandersetzen zu können, zumindest ein grundlegendes Verständnis dieser Technologie benötigen; fordert die Mitgliedstaaten auf, Sensibilisierungskampagnen über KI in ihre Maßnahmen zur digitalen Kompetenz zu integrieren; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, Pläne für digitale Kompetenz und Diskussionsforen zu fördern, um Bürger, Eltern und Schüler in einen demokratischen Dialog mit Behörden und Interessenträgern über die Entwicklung, Einführung und Nutzung von KI-Technologien in den Bildungssystemen einzubeziehen; betont, wie wichtig es ist, dem Lehr- und Schulungspersonal und anderen Personen die richtigen Instrumente und das richtige Know-how in Bezug auf KI und verwandte Technologien zur Verfügung zu stellen, und zwar in Bezug darauf, worum es sich bei diesen Technologien handelt und wie sie verwendet und als Werkzeug richtig und gesetzeskonform eingesetzt werden, sodass die Verletzung von Rechten des geistigen Eigentums verhindert wird; hebt insbesondere hervor, wie wichtig es ist, dass Personen, die in der allgemeinen und beruflichen Bildung tätig sind, über digitale Kompetenzen verfügen und dass die digitale Ausbildung für ältere Menschen verbessert wird, wobei zu berücksichtigen ist, dass die jüngeren Generationen bereits eine grundlegende Vorstellung von diesen Technologien haben, da sie mit ihnen aufgewachsen sind; 33. betont, dass das eigentliche Ziel der KI in den Bildungssystemen darin bestehen sollte, die Bildung so individuell wie möglich zu gestalten, indem den Schülern personalisierte Bildungswege entsprechend ihren Stärken und Schwächen und auf ihre Merkmale zugeschnittenes didaktisches Material angeboten werden, wobei die Bildungsqualität und das integrierende Prinzip unserer Bildungssysteme erhalten bleiben müssen;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.de.p-43.txt

@@ -0,0 +1,9 @@
+12.1.2022
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 15/37 Mittwoch, 19.
+Mai 2021
+34. erinnert an die grundlegende und vielschichtige Rolle, die Lehrkräfte in der Bildung und bei deren inklusiver Gestaltung spielen, insbesondere in der frühen Kindheit, in der Fähigkeiten erworben werden, die es den Schülern ermöglichen, ihr ganzes Leben lang voranzukommen, z. B. in Bezug auf persönliche Beziehungen, Lernfähigkeiten, Empathie und kooperatives Arbeiten; betont daher, dass KI-Technologien nicht zum Nachteil oder auf Kosten des Unterrichts mit physischer Anwesenheit eingesetzt werden dürfen, da Lehrkräfte nicht durch KI oder KI-bezogene Technologien ersetzt werden können; 35. betont, dass der Lernnutzen des Einsatzes von KI in der Bildung nicht nur von der KI selbst abhängen wird, sondern auch davon, wie die Lehrkräfte KI in der digitalen Lernumgebung einsetzen, um den Bedürfnissen der Schüler, Studierenden und Lehrkräfte gerecht zu werden; weist daher auf die Notwendigkeit hin, dass KI-Programmierer den Bildungsbereich in die Entwicklung, Einführung und Nutzung von KI-Technologien einbeziehen, wo immer dies möglich ist, und eine vernetzte Umgebung schaffen, um Verbindungen und Kooperationen zwischen KI-Programmierern und -Entwicklern sowie Firmen, Schulen, Lehrkräften und anderen öffentlichen und privaten Interessenträgern herzustellen, um KI-Technologien zu schaffen, die für reale Bildungsumgebungen geeignet sind, das Alter und die Entwicklungsreife der einzelnen Lernenden widerspiegeln und den höchsten ethischen Standards entsprechen; hebt hervor, dass Bildungseinrichtungen nur vertrauenswürdige, ethische und auf den Menschen ausgerichtete Technologien einsetzen sollten, die in jeder Phase ihres Lebenszyklus von Behörden und der Zivilgesellschaft überprüft werden können; betont in diesem Zusammenhang die Vorteile von freien und quelloffenen Lösungen; fordert, dass Schulen und andere Bildungseinrichtungen die finanzielle und logistische Unterstützung sowie das erforderliche Fachwissen erhalten, um Lösungen für das Lernen der Zukunft einzuführen; 36. unterstreicht darüber hinaus die Notwendigkeit, Lehrkräfte kontinuierlich zu schulen, damit sie sich an die Realitäten der KI-gestützten Bildung anpassen und die notwendigen Kenntnisse und Fähigkeiten erwerben können, um KI-Technologien auf pädagogisch sinnvolle Weise zu nutzen, so dass sie die Möglichkeiten der KI in vollem Umfang nutzen und ihre Grenzen verstehen können; fordert, dass der digitale Unterricht künftig Teil der Ausbildung aller Lehrkräfte sein muss, und fordert, dass Lehrkräfte und Menschen, die in der allgemeinen und beruflichen Bildung tätig sind, die Möglichkeit erhalten, sich ein Leben lang im digitalen Unterricht weiterzubilden; fordert daher die Entwicklung von Ausbildungsprogrammen im Bereich der KI für Lehrkräfte in allen Bereichen und in ganz Europa; unterstreicht darüber hinaus die Bedeutung einer Reform der Lehrprogramme für neue Generationen von Lehrkräften, die es ihnen ermöglichen, sich an die Realitäten der KI-gestützten Bildung anzupassen, sowie die Bedeutung der Ausarbeitung und Aktualisierung von Handbüchern und Leitlinien über KI für Lehrkräfte; 37. ist besorgt über das Fehlen spezifischer Hochschulprogramme für KI und den Mangel an öffentlichen Mitteln für KI in den Mitgliedstaaten; ist der Ansicht, dass dies die künftigen digitalen Ambitionen Europas gefährdet; 38. ist besorgt über die Tatsache, dass nur wenige KI-Forscher eine akademische Karriere anstreben, da Tech-Firmen bessere Bezahlung und weniger Bürokratie für die Forschung bieten können; glaubt, dass ein Teil der Lösung darin bestehen würde, mehr öffentliche Gelder in die KI-Forschung an Universitäten zu leiten; 39. betont, wie wichtig es ist, die Menschen von Kindheit an mit allgemeinen digitalen Kompetenzen auszustatten, um die Qualifikationslücke zu schließen und bestimmte Bevölkerungsgruppen besser in den digitalen Arbeitsmarkt und die digitale Gesellschaft zu integrieren; weist darauf hin, dass es immer wichtiger werden wird, hochqualifizierte Fachkräfte, unabhängig von ihrem Hintergrund, im Bereich der KI auszubilden, die gegenseitige Anerkennung dieser Qualifikationen in der gesamten Union zu gewährleisten und die vorhandenen und künftigen Arbeitskräfte weiterzubilden, damit sie den künftigen Gegebenheiten des Arbeitsmarktes gewachsen sind; empfiehlt daher den Mitgliedstaaten, ihr Bildungsangebot zu bewerten und es erforderlichenfalls um KI-bezogene Fähigkeiten zu erweitern und spezielle Ausbildungsgänge für KI-Entwickler einzuführen, wobei KI auch in die herkömmlichen Lehrpläne aufgenommen werden sollte; unterstreicht vor dem Hintergrund, dass mehrere Mitgliedstaaten ihre KI-bezogenen Bildungsangebote ausbauen und spezielle Ausbildung­ sgänge für KI-Entwickler einrichten, die Notwendigkeit der gegenseitigen Anerkennung von Berufsqualifikationen für KI-Kompetenzen in der Union; begrüßt die Bemühungen der Kommission, digitale Kompetenzen als eine der Qualifikationsanforderungen für bestimmte Berufe aufzunehmen, die auf Unionsebene im Rahmen der Richtlinie über die Anerkennung von Berufsqualifikationen (11) harmonisiert sind; betont, dass diese mit der Bewertungsliste der Ethikleitlinien für vertrauenswürdige künstliche Intelligenz in Einklang stehen müssen, und begrüßt den Vorschlag der Kommission, diese Liste in einen indikativen Lehrplan für KI-Entwickler umzuwandeln; erinnert an die besonderen Bedürfnisse, die im Bereich der beruflichen Aus- und Weiterbildung hinsichtlich KI bestehen, und fordert, dass in ganz Europa ein auf Zusammenarbeit beruhender Ansatz verfolgt wird, der zum Ziel hat, das Potenzial von KI im Bereich der beruflichen Aus- und Weiterbildung zu verbessern; unterstreicht die Bedeutung der Ausbildung hoch qualifizierter
+(11)
+Richtlinie 2005/36/EG des Europäischen Parlaments und des Rates vom 7. September 2005 über die Anerkennung von Berufsqualifikationen (ABl.
+L 255 vom 30.9.2005, S. 22).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.de.p-46.txt

@@ -0,0 +1,7 @@
+C 15/40
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+12.1.2022
+Mittwoch, 19.
+Mai 2021
+54. betont, dass bewährte Verfahren im Bereich der KI-Technologien für den Schutz und die Zugänglichkeit des kulturellen Erbes, insbesondere für Menschen mit Behinderungen, ermittelt und zwischen kulturellen Netzwerken in der gesamten Union ausgetauscht werden sollten, wobei gleichzeitig die Forschung über die verschiedenen Einsatz­ möglichkeiten von KI zur Förderung des Wertes, der Zugänglichkeit und der Erhaltung des kulturellen Erbes gefördert werden sollte; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, die Möglichkeiten des Einsatzes von KI im Rahmen der CCSI zu fördern; 55. betont, dass KI-Technologien auch zur Überwachung des illegalen Handels mit Kulturgütern und der Zerstörung von Kulturgütern eingesetzt werden kann und dass sie gleichzeitig die Datenerhebung für Wiederherstellungs- und Rekonstruktionsarbeiten sowohl für das materielle als auch für das immaterielle Kulturerbe unterstützen kann; stellt insbesondere fest, dass die Entwicklung, Einführung und Nutzung von KI in Zollkontrollverfahren die Bemühungen zur Verhinderung des illegalen Handels mit Kulturgütern unterstützen kann, insbesondere zur Ergänzung von Systemen, die es den Zollbehörden ermöglichen, ihre Bemühungen und Ressourcen auf die Gegenstände zu konzentrieren, die das größte Risiko darstellen; 56. stellt fest, dass die Forschung von KI profitieren könnte, zum Beispiel durch die prädiktive Analytik bei der Feinabstimmung der Datenanalyse, zum Beispiel beim Erwerb und der Verbringung von Kulturgütern; betont, dass die Union die Investitionen erhöhen und Partnerschaften zwischen Industrie und Hochschulen fördern muss, damit Spitzenleistungen der Forschung auf europäischer Ebene vorangetrieben werden; 57. weist darauf hin, dass die KI ein revolutionäres Instrument zur Förderung des Kulturtourismus sein kann, und hebt ihr beträchtliches Potenzial für die Vorhersage von Tourismusströmen hervor, was Städten, die mit Übertourismus zu kämpfen haben, helfen könnte; Kultur- und Kreativwirtschaft (Cultural and creative sectors and industries — CCSI) 58. bedauert die Tatsache, dass die Kultur nicht zu den Prioritäten gehört, die in den politischen Optionen und Empfehlungen zu KI auf Unionsebene, insbesondere im Weißbuch der Kommission vom 19. Februar 2020 zur künstlichen Intelligenz, genannt werden; fordert, dass diese Empfehlungen überarbeitet werden, um die Kultur zu einer Priorität der KI-Strategie auf Unionsebene zu machen; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, sich mit den potenziellen Auswirkungen der Entwicklung, Einführung und Nutzung von KI-Technologien auf die CCSI zu befassen und den Aufbauplan NextGenerationEU optimal zu nutzen, um diese Sektoren zu digitalisieren, damit sie für die neuen Formen des Konsums im 21. Jahrhundert gewappnet sind; 59. weist darauf hin, dass KI inzwischen in der CCSI angekommen ist, wie die automatische Produktion von Texten, Videos und Musikstücken zeigt; betont, dass Kreative und Kulturschaffende über die digitalen Fähigkeiten und die Ausbildung verfügen müssen, die für den Einsatz von KI und anderen digitalen Technologien erforderlich sind; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, die Möglichkeiten, die die Nutzung von KI in der CCSI bietet, zu fördern, indem sie mehr Mittel aus den Wissenschafts- und Forschungsetats zur Verfügung stellen, und digitale Kreativitätszentren einzurichten, in denen Kreative und Kulturschaffende KI-Anwendungen entwickeln, den Umgang mit diesen und anderen Technologien erlernen und sie testen können; 60. erkennt an, dass KI-Technologien das Potenzial haben, eine wachsende Zahl von Arbeitsplätzen in der CCSI zu fördern, was durch einen besseren Zugang zu diesen Technologien erleichtert wird; betont daher, wie wichtig es ist, die digitale Kompetenz in der CCSI zu fördern, um diese Technologien für diese Sektoren inklusiver, nutzbarer, erlernbarer und interaktiver zu machen; 61. betont, dass die Interaktion zwischen KI und der CCSI komplex ist und eine eingehende Betrachtung erfordert; begrüßt den Bericht der Kommission vom November 2020 mit dem Titel „Trends and Developments in Artificial Intelligence — Challenges to the IPR Framework“ (Trends und Entwicklungen der künstlichen Intelligenz — Herausforderungen für den IPR-Rahmen) und die „Study on Copyright and New technologies: copyright data management and Artificial Intelligence“ (Studie über Urheberrecht und neue Technologien: Verwaltung von Urheberrechtsdaten und künstliche Intelligenz); betont, wie wichtig es ist, sich Klarheit über die Bedingungen der Verwendung urheberrechtlich geschützter Inhalte bei der Dateneingabe (Bilder, Musik, Filme, Datenbanken usw.) und beim kulturellen und audiovisuellen Schaffen zu verschaffen, unabhängig davon, ob diese Inhalte von Menschen, mithilfe von KI oder eigenständig durch KI-Technologien erschaffen wurden; fordert die Kommission auf, die Auswirkungen von KI auf die europäische Kreativwirtschaft zu untersuchen; weist erneut auf die Bedeutung europäischer Daten hin und begrüßt die diesbezüglichen Erklärungen der Kommission und auch die Tatsache, dass künstliche Intelligenz und verwandte Technologien ganz oben auf ihrer Tagesordnung stehen; 62. betont, dass eine kohärente Vision der KI-Technologien in der CCSI auf Unionsebene entwickelt werden muss; fordert die Mitgliedstaaten auf, in ihren nationalen KI-Strategien den Schwerpunkt stärker auf die Kultur zu legen um sicherzustellen, dass die CCSI Innovationen annimmt und wettbewerbsfähig bleibt und dass die kulturelle Vielfalt auf Unionsebene im neuen digitalen Kontext gewahrt und gefördert wird;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.de.p-57.txt

@@ -0,0 +1,6 @@
+12.1.2022
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 15/51 Mittwoch, 19.
+Mai 2021
+20. begrüßt die Annahme der europäischen Wasserstoffstrategie; betont, dass dem Aufbau einer Versorgungskette für erneuerbaren Wasserstoff in Europa Vorrang eingeräumt werden sollte, um Erstanbietervorteile, industrielle Wettbewerbs­ fähigkeit und Energieversorgungssicherheit zu fördern; ist überzeugt, dass erneuerbarer und CO2-armer Wasserstoff dazu beitragen kann, die verbleibenden Emissionen, etwa im Bereich von industriellen Verfahren und Schwertransporten, wo die direkte Elektrifizierung aufgrund geringer Kosteneffizienz oder aus technischen, sozialen oder ökologischen Gründen eingeschränkt sein könnte, zu verringern; weist darauf hin, dass die Entkarbonisierung der bestehenden Wasser­ stofferzeugung beschleunigt werden muss; unterstützt wichtige Vorhaben von gemeinsamem europäischem Interesse zum Wasserstoff; fordert die Kommission auf, im Einklang mit dem in der Richtlinie über Energie aus erneuerbaren Quellen dargelegten Konzept zur Förderung von Energie aus erneuerbaren Quellen einen umfassenden Klassifizierungs- und Zertifizierungsrahmen für gasförmige Träger auf der Grundlage der Treibhausgaseinsparungen während des gesamten Lebenszyklus und von Nachhaltigkeitskriterien zu entwickeln; betont, dass eine derartige Klassifizierung für Markt­ teilnehmer, Behörden und Verbraucher äußerst wichtig ist; betont, dass ein solider Rahmen und geeignete Ausgangs­ bedingungen entwickelt werden müssen, um sicherzustellen, dass ausreichende zusätzliche Kapazitäten zur Gewinnung von Energie aus erneuerbaren Quellen geschaffen werden, die mit dem Bedarf an erneuerbarem Wasserstoff im Verhältnis stehen; fordert die Kommission auf, diese unterschiedlichen Bedürfnisse in ihren künftigen Legislativvorschlägen zu berücksichtigen; fordert die Kommission auf, einen gerechten und effizienten Wettbewerb zwischen dem von internationalen Partnern importierten und dem in der EU erzeugten Wasserstoff sicherzustellen; 21. betont die Rolle, die die umweltverträgliche CO2-Abscheidung, -Speicherung und -Verwendung spielen könnte, wenn es darum geht, die Ziele des europäischen Grünen Deals zu erreichen; unterstützt einen integrierten politischen Kontext, um die Übernahme umweltfreundlicher Anwendungen der CO2-Abscheidung, -Speicherung und -Verwendung zu begünstigen, mit denen eine Nettoreduzierung der Treibhausgasemissionen bewirkt wird, damit die Schwerindustrie klimaneutral wird, wenn keine direkten Emissionsminderungsoptionen zur Verfügung stehen; nimmt den Vorschlag der Kommission, ein jährliches europäisches Forum zur CO2-Abscheidung, -Speicherung und -Verwendung als Teil des Industrieforums für saubere Energie einzuberufen, um die Optionen zur Förderung derartiger Projekte weiter zu untersuchen, zur Kenntnis; bekräftigt jedoch, dass direkten Emissionsminderungen sowie Maßnahmen zur Erhaltung und Verbesserung der natürlichen Senken und Reservoirs der Union, etwa durch nachhaltige Waldbewirtschaftung, Vorrang eingeräumt werden sollte; 22. hebt hervor, dass der Verkehr den Einsatz erneuerbarer Energieträger erheblich begünstigen kann; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, einen günstigen politischen Handlungsrahmen und ambitionierte Zielvorgaben, beruhend auf dem Grundsatz der Technologieneutralität unter den Technologien, die zur Erreichung von Klimaneutralität erforderlich sind, für einen gerechten, erschwinglichen und ausgewogenen Übergang zur Entkarbonisierung aller Verkehrsträger im Personen- und Güterverkehr, einschließlich der öffentlichen Fahrzeugflotten und Netze, des Straßen-, See-, Binnenschiff-, Eisenbahn- und Luftverkehrs, insbesondere durch Elektrifizierung und, wo dies nicht möglich ist, durch nachhaltig erzeugte Kraftstoffe, vorzuschlagen; begrüßt die Ankündigung der Kommission in der überarbeiteten Richtlinie 2014/94/EU, eine Million Ladestationen für Elektrofahrzeuge einzurichten; fordert die Kommission auf, den Auto­ mobilherstellern Anreize zu bieten, bidirektionales Laden zu ermöglichen; betont, dass die Elektrifizierungsnetze und die Infrastruktur im Hinblick auf alternative Kraftstoffe für den europäischen Fahrzeugbestand angepasst werden müssen, und dass weitere schnell einsetzbare Lösungen, insbesondere an Verkehrsknotenpunkten, gefördert werden müssen; unterstreicht das Potenzial für interne Zusammenarbeit im Bereich der Entkarbonisierung des grenzüberschreitenden Verkehrs; hebt diesbezüglich die wichtige Rolle der Verkehrsgemeinschaft und der Kommission für die Schaffung von Synergien mit Nachbarländern und die Beschleunigung des Transfers von EU-Standards für die Emissionen aus dem Verkehr hervor; betont die Bedeutung des öffentlichen Verkehrs für die Verringerung des Energiebedarfs und die Notwendigkeit der Entwicklung und Ausweitung des entkarbonisierten öffentlichen Verkehrs, sowohl in städtischen als auch in ländlichen Gebieten; 23. betont, dass es Branchen gibt, die ihren Energieverbrauch erhöhen, etwa die Verkehrs-, Tourismus- und IKT-Branche; unterstützt die Kommission bei der Untersuchung der Synergien zwischen Fernwärme- und Fernkältenetzen und Quellen unvermeidbarer Abwärme; begrüßt die in der Digitalstrategie der EU enthaltene Verpflichtung, Rechenzentren bis 2030 klimaneutral zu machen; fordert die Kommission auf, einen Aktionsplan für die Beteiligung der Tourismusbranche an der Integration der Energiesysteme, unter anderem durch die Förderung von Eisenbahntourismus, sanfter Mobilität und E-Mobilität und die Schaffung kreislauforientierter Energiegemeinschaften im nachhaltigen Tourismus, vorzuschlagen; Stabilisierung der Energiesysteme 24. stellt fest, dass sich die Aufrechterhaltung der Stabilität der Stromnetze und die Bewältigung von Nachfrage- und Produktionsspitzen bei einem Stromerzeugungsmix, bei dem der Strom zunehmend dezentral und aus erneuerbaren Quellen erzeugt wird, komplexer gestalten werden, und hebt in diesem Zusammenhang die Bedeutung von nachfrageseitiger Steuerung, Speicherung und intelligenter Energieverwaltung hervor; hebt hervor, dass der Übergang zu einer dezentralen Energieerzeugung viele Vorteile bietet, da dadurch die Nutzung lokaler Energiequellen gefördert werden kann, was zu einer besseren Energieversorgungssicherheit vor Ort führt und zur Entwicklung und zum Zusammenhalt der Gemeinschaft beiträgt, indem neue Einkommensquellen und neue Arbeitsplätze geschaffen werden; betont, dass es den Mitgliedstaaten weiterhin freisteht, ihren Energiemix zu bestimmen, wobei Vielfalt für die Sicherheit der Energieversorgung von grundlegender Bedeutung ist;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.de.p-59.txt

@@ -0,0 +1,11 @@
+12.1.2022
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 15/53 Mittwoch, 19.
+Mai 2021
+einem nachfrageorientierten Energiesystem hervor, die aktiven Verbrauchern mit Hilfe von digitalen Lösungen, die mit der Datenschutz-Grundverordnung (25) uneingeschränkt im Einklang stehen, eine nachfrageseitige Steuerung ermöglichen; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, Möglichkeiten zu prüfen, um stärkere Anreize für die Entwicklung eines europäischen Marktes für nachfrageseitige Flexibilität zu bieten, unter anderem durch gemeinsame Standards für Endverbrauchsflexibilität sowie eine Bewertung der möglichen Vorteile und der Auswirkungen auf die Energiesystemkosten; begrüßt flexible integrierte Energiesysteme, die der Optimierung des Fernwärme- und Fernkältesektors sowie der Nutzung einer flexiblen hocheffizienten Kraft-Wärme-Kopplung dienen und zur Stabilisierung des Stromnetzes, der kosten­ wirksamen Nutzung erneuerbarer Energieträger und der Einbeziehung von Abwärme auf lokaler bzw. regionaler Ebene beitragen; fordert die rasche Umsetzung der Richtlinie (EU) 2019/944 und ihrer Vorschriften zur nachfrageseitigen Steuerung; 34. betont, dass die Elektromobilität als Form der intelligenten Integration des Energie- und Verkehrssektors einen wichtigen Beitrag zur Erschließung von Flexibilitätskapazitäten leisten kann; betont, dass die Elektrifizierung des Verkehrssektors das Potenzial birgt, die strategische Autonomie der Union im Bereich der Energie zu steigern, indem der Bedarf an eingeführten fossilen Brennstoffen verringert wird; hebt das Speicher- und Flexibilitätspotenzial des Einsatzes von Technologien zur Netzintegration von Elektrofahrzeugen hervor und weist auf die dazu erforderliche Interoperabilität der Energiesysteme und Elektrofahrzeuge hin; 35. erinnert daran, wie wichtig es ist, Cybersicherheitsrisiken im Energiesektor entgegenzuwirken, um die Widerstandsfähigkeit der Energiesysteme sicherzustellen; hebt hervor, dass die steigende Anzahl vernetzter Produkte, zu denen Heizungsanlagen, Elektrofahrzeuge und intelligente Stromzähler gehören, möglicherweise mit einem erhöhten Risiko von Cyberangriffen auf das Elektrizitätssystem einhergeht; fordert die Kommission nachdrücklich auf, Cybersicherheits­ risiken zügig anzugehen, indem sie im Rahmen des Netzkodexes zur Cybersicherheit im Bereich der Elektrizität strenge Cybersicherheitsmaßnahmen für vernetzte Produkte festlegt; 36. betont, dass ein stärker auf erneuerbaren Energieträgern beruhendes, dezentrales und stärker integriertes Energiesystem eine bessere Vorhersage der Energienachfrage und Abstimmung mit der Versorgung und Speicherung durch verschiedene Energieträger in Echtzeit erfordert; betont in diesem Zusammenhang, dass die Digitalisierung für die Verarbeitung von statistischen und meteorologischen Daten von entscheidender Bedeutung ist; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, einen Binnenmarkt für digitale Energietechnologien zu schaffen und zugleich die Privatsphäre und die personenbezogenen Daten der Verbraucher zu schützen; fordert die Mitgliedstaaten auf, den im Rahmen der Richtlinie 2010/31/EU über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden (26) entwickelten Intelligenzfähigkeitsindikator einzuführen, um das Potenzial für nachfrageseitige Flexibilität auf Gebäudeebene zu erschließen; betont, dass dafür mehr gemeinsame Normen für den Datenaustausch erforderlich sein werden; begrüßt die Absicht der Kommission, einen Aktionsplan für die Digitalisierung des Energiesektors anzunehmen, um die technologische Führungsrolle der EU zu fördern und ein stärker integriertes Energiesystem mit intelligenten Lösungen in bestimmten Bereichen (darunter intelligente Stromnetze, effizienterer und sichererer Transport, Energieeinsparungen in Gebäuden) mit einer verbesserten Förderung für den Zeitraum 2021–2027 zu ermöglichen; 37. weist erneut auf die entscheidende Rolle der Agentur für die Zusammenarbeit der Energieregulierungsbehörden bei der Integration der Energiesysteme und der Umsetzung der Energievorschriften der EU hin; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, sicherzustellen, dass die Agentur mit ausreichenden Mitteln ausgestattet wird, um ihre Aufträge zu erfüllen; Zugänglichkeit und Erschwinglichkeit von Energie für alle Bürger und Unternehmen 38. weist darauf hin, dass das oberste Ziel der Maßnahmen der EU im Energiebereich darin besteht, unter Berücksichtigung der Notwendigkeit der Erhaltung und Verbesserung der Umwelt das Funktionieren des Marktes sicherzustellen; fordert die Kommission auf, die erforderlichen Maßnahmen zu ergreifen, um das reibungslose Funktionieren der Energiemärkte sicherzustellen und die vollständige Umsetzung des Besitzstandes des Energiebinnen­ markts, einschließlich des Pakets „Saubere Energie“ sicherzustellen, die Rechte von Verbrauchern in den Bereichen Gas und Fernwärme an die von Stromverbrauchern anzugleichen und sie dabei zu unterstützen, zur Entkarbonisierung der Wirtschaft beizutragen; betont, wie wichtig es ist, Verbrauchern die energieeffizienteste und kostenwirksamste Möglichkeit zur Entkarbonisierung näher zu bringen, auf der Grundlage von Preisen, die alle Kosten des genutzten Energieträgers angemessen widerspiegeln; begrüßt die Initiative, die Richtlinie 2003/96/EG zu überarbeiten und zu einem Instrument zu machen, mit dem die Steuerpolitik auf die Energie- und Klimaziele für 2030 und 2050 ausgerichtet wird; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, die Klimaziele in diese Richtlinie aufzunehmen; hält es für wichtig, ihren
+(25) (26)
+Verordnung (EU) 2016/679 des Europäischen Parlaments und des Rates vom 27. April 2016 zum Schutz natürlicher Personen bei der Verarbeitung personenbezogener Daten, zum freien Datenverkehr und zur Aufhebung der Richtlinie 95/46/EG (ABl.
+L 119 vom 4.5.2016, S. 1).
+Richtlinie 2010/31/EU des Europäischen Parlaments und des Rates vom 19. Mai 2010 über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden (ABl.
+L 153 vom 18.6.2010, S. 13).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.de.p-67.txt

@@ -0,0 +1,8 @@
+12.1.2022
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 15/61 Mittwoch, 19.
+Mai 2021
+8. vertritt die Auffassung, dass die Klassifizierung der verschiedenen Wasserstoffarten nach Maßgabe einer unabhängigen, wissenschaftlich fundierten Bewertung festgelegt und dabei Abstand von der gebräuchlichen, auf Farbbezeichnungen beruhenden Klassifizierung genommen werden sollte; ist der Ansicht, dass diese Klassifizierung auf den Lebenszyklustreibhausgasemissionen über den gesamten Prozess der Erzeugung und des Transports von Wasserstoff beruhen sollte, dabei aber auch transparente und belastbare Nachhaltigkeitskriterien im Einklang mit den Grundsätzen der Kreislaufwirtschaft berücksichtigt werden sollten und die Klassifizierung auf Durchschnitts- und Standardwerten je Kategorie beruhen sollte, etwa den Zielen der nachhaltigen Nutzung und des Schutzes der Ressourcen, der Abfallbehandlung und dem verstärkten Einsatz von Roh- und Sekundärstoffen, der Vermeidung und Eindämmung der Umweltverschmutzung und schließlich dem Schutz und der Wiederherstellung der biologischen Vielfalt und der Ökosysteme; 9. nimmt zur Kenntnis, dass eine zu vermeidende Diskrepanz zwischen den verschiedenen Definitionen des Begriffs „sauberer Wasserstoff“ besteht, die von verschiedenen Akteuren wie der Kommission und der europäischen Allianz für sauberen Wasserstoff herangezogen werden, wodurch Verwirrung entsteht; betont in diesem Zusammenhang, dass eine strikte Unterscheidung zwischen erneuerbarem und CO2-armem Wasserstoff vorgenommen werden muss (17); stellt überdies fest, dass eine weitere Klarstellung herbeigeführt würde, wenn für dieselbe Kategorie von Wasserstoff nicht zwei Benennungen — nämlich „erneuerbar“ und „sauber“, wie von der Kommission vorgeschlagen — verwendet würden, und unterstreicht in diesem Zusammenhang, dass die Benennung „erneuerbarer Wasserstoff“ für diese Kategorie von Wasserstoff am objektivsten und wissenschaftlich am besten fundiert ist; 10. hält unionsweite und internationale Normen und Zertifizierungen für dringend erforderlich; stellt darüber hinaus fest, dass mit den nationalen Verzeichnissen in Einklang gebrachte Herkunftsnachweise in Erwägung gezogen werden sollten, damit die Erzeugung erneuerbaren Wasserstoffs rasch anlaufen kann und sich die Verbraucher bewusst für nachhaltige Lösungen entscheiden können, wodurch das Risiko unwiederbringlich verlorener Investitionen minimiert wird; 11. betont, dass das Normungssystem auf einem allumfassenden Ansatz beruhen und auch für eingeführten Wasserstoff gelten muss; fordert die Kommission auf, einen Regelungsrahmen mit robusten und transparenten Nachhaltigkeitskriterien für die Zertifizierung und Rück- und Nachverfolgung von Wasserstoff in der EU einzuführen, bei dem dessen Treibhausgasfußabdruck über die gesamte Wertschöpfungskette einschließlich des Transports Rechnung getragen wird, auch um Investitionen in die ausreichende zusätzliche Erzeugung von Strom aus erneuerbaren Quellen zu erwirken; fordert die Kommission außerdem auf, so früh wie möglich im Laufe des Jahres 2021 einen Regelungsrahmen für Wasserstoff vorzulegen, in dem für dessen Normung, Zertifizierung, Herkunftsnachweise, Kennzeichnung und Handelbarkeit zwischen den Mitgliedstaaten gesorgt wird, und zudem die anstehende Überarbeitung des EU-Systems für den Handel mit Treibhausgasemissionszertifikaten zum Anlass zu nehmen, um zu prüfen, welche Änderungen notwendig sind, um das gesamte Potenzial von Wasserstoff zu erschließen, mit dem dazu beigetragen werden kann, die Klimaschutzziele der EU zu erreichen, und dabei den Risiken der Verlagerung von CO2-Emissionen Rechnung zu tragen; 12. betont, dass die Klassifizierung der verschiedenen Wasserstoffarten unter anderem dazu beitragen würde, den Verbrauchern Informationen bereitzustellen, und nicht dazu dienen soll, die Ausweitung der Nutzung von Wasserstoff im Allgemeinen zu hemmen; stellt fest, dass das derzeitige System der Herkunftsnachweise für Strom aus erneuerbaren Quellen nicht zu angemessenen Investitionen in zusätzliche Kapazitäten geführt hat; betont deshalb, dass die Leitlinien zu den Bedingungen und Kriterien unbedingt weiterentwickelt werden müssen, damit Kapazitäten für die Erzeugung von Strom aus erneuerbaren Quellen nicht doppelt gezählt werden; 13. ist der festen Überzeugung, dass die öffentliche Akzeptanz von entscheidender Bedeutung für die erfolgreiche Errichtung einer Wasserstoffwirtschaft ist; hebt deshalb hervor, dass die Öffentlichkeit und die Interessenträger einbezogen werden müssen und dass es Sicherheitsvorschriften und technischer Normen der EU für Wasserstoff sowie hochwertiger Wasserstofflösungen bedarf, die diesen Normen gerecht werden; unterstreicht zudem, dass die Sicherheitsprotokolle in den nachfrageseitigen Wirtschaftszweigen im Hinblick auf die Wasserstoffnutzung regelmäßig aktualisiert werden müssen; fordert daher, dass in der gesamten EU Beispiele für bewährte Verfahren bekannt gemacht werden und ein von Sicherheit geprägtes Denken und Handeln im Umgang mit Wasserstoff gefördert wird; Ausweitung der Wasserstofferzeugung 14. hebt hervor, dass im Interesse eines funktionierenden und berechenbaren Wasserstoffbinnenmarkts rechtliche Hindernisse überwunden werden müssen und die Kommission rasch einen kohärenten, integrierten und umfassenden Regelungsrahmen für den Wasserstoffmarkt vorschlagen sollte, der an anderen einschlägigen Rechtsvorschriften ausgerichtet sein und mit den Grundsätzen der Verhältnismäßigkeit, der Subsidiarität und der besseren Rechtsetzung
+(17)
+Laut Kommission umfasst „CO2-armer Wasserstoff“ fossilen Wasserstoff mit CO2-Abscheidung und strombasierten Wasserstoff, bei dem die über den gesamten Lebenszyklus entstehenden Treibhausgasemissionen erheblich geringer sind als bei der derzeitigen Wasserstofferzeugung.

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.de.p-68.txt

@@ -0,0 +1,16 @@
+C 15/62
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+12.1.2022
+Mittwoch, 19.
+Mai 2021
+einschließlich des KMU-Tests vollständig im Einklang stehen sollte; betont in diesem Zusammenhang, dass ein flexibler Wasserstoffmarkt benötigt wird, um innovativen Vorreitern die vollumfängliche Nutzung der Vorteile zu erleichtern und um die Kosten der Wasserstofferzeugung zu senken, wobei zu berücksichtigen ist, dass der Wasserstoffmarkt noch nicht ausgereift ist und ausgebaut werden muss;
+15. ist der Ansicht, dass die Gestaltung des Gasmarkts der EU und das Paket „Saubere Energie“ als Grundlage und Beispiel für die Regulierung des Wasserstoffmarkts dienen könnten; hebt hervor, dass die schnelle und berechenbare Entwicklung einer funktionierenden Wasserstofferzeugung zudem einer demokratischen öffentlichen Planung unter Einbindung von Produzenten, Arbeitnehmern und ihren Gewerkschaften, Wissenschaftlern und nichtstaatlichen Organisationen bedarf; legt der Kommission und den Mitgliedstaaten außerdem nahe, spezifische Lösungen zu entwickeln, um die Wasserstofferzeugung in weniger gut angebundenen oder isolierten Gebieten wie Inseln auszubauen und gleichzeitig für die Entwicklung der damit verbundenen Infrastruktur zu sorgen, auch durch deren Umwidmung;
+16. fordert die Kommission auf, die rechtlichen Anforderungen, die für eine nachhaltige Wasserstoffwirtschaft in der EU erforderlich sind, in ihre Folgenabschätzungen zur Überarbeitung der einschlägigen Rechtsvorschriften aufzunehmen und zu bewerten, um die höher gesteckten Klimaschutzziele der EU zu verwirklichen und erneuerbaren Wasserstoff wirtschaftlich attraktiver zu machen; fordert die Kommission nachdrücklich auf, insbesondere zu prüfen, ob die Richtlinie über erneuerbare Energie, die Energiebesteuerungsrichtlinie (18) und die EHS-Richtlinie überarbeitet werden müssen, um für gleiche Wettbewerbsbedingungen und einen zukunftssicheren Regelungsrahmen für Wasserstoff zu sorgen;
+17. begrüßt die ambitionierten Ziele der Kommission mit Blick auf die Ausweitung der Kapazitäten von Elektrolyseuren und die Erzeugung erneuerbaren Wasserstoffs; fordert die Kommission auf, einen Fahrplan für die Einführung und die Ausweitung des Einsatzes von Elektrolyseuren zu entwickeln und auf der Ebene der EU Partnerschaften ins Leben zu rufen, damit die Elektrolyseure kosteneffizient betrieben werden; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten mit Nachdruck auf, die bestehenden Verwaltungslasten zu beseitigen und Anreize für die Ausweitung der Wertschöpfungskette und die Markteinführung von erneuerbarem Wasserstoff zu setzen, indem finanzielle Anreize und gezielte Finanzierungspro­ gramme geschaffen werden, damit Technologiereife und Wettbewerbsfähigkeit herbeigeführt werden, auch durch innovative Lösungen wie Einspeiseprämien für in das Wasserstoffnetz eingespeisten erneuerbaren Wasserstoff, durch die Überarbeitung der Vorschriften für staatliche Beihilfen und durch eine umfassende Überarbeitung der Systeme für die Preisgestaltung und Besteuerung von Energie im Hinblick auf die Internalisierung externer Kosten; betont, dass erneuerbarer Wasserstoff vor 2030 wettbewerbsfähig werden könnte, sofern die erforderlichen Investitionen und ein angemessener Rechtsrahmen vorhanden sind und erneuerbare Energie wettbewerbsfähig ist;
+18.
+stellt fest, dass es dank einer nachhaltigen Wasserstoffwirtschaft möglich sein sollte, die Kapazitäten in einem integrierten Energiemarkt der EU auszubauen; stellt fest, dass es auf dem Markt verschiedene Arten von Wasserstoff geben wird, etwa erneuerbaren und CO2-armen Wasserstoff, und betont, dass Investitionen getätigt werden müssen, um die Erzeugung von Energie aus erneuerbaren Quellen schnell genug auszubauen, um die klima- und umweltpolitischen Ziele der EU für 2030 und 2050 zu erreichen, wobei CO2-armer Wasserstoff kurz- und mittelfristig als Brückentechnologie anerkannt werden muss; fordert die Kommission auf, überschlagsweise zu bewerten, wie viel CO2-armer Wasserstoff in welchen Fällen und für welchen Zeitraum für Dekarbonisierungszwecke benötigt wird, bis ausschließlich erneuerbarer Wasserstoff an dessen Stelle treten kann; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, rechtliche und wirtschaftliche Hindernisse abzubauen, um die rasche Markteinführung von Wasserstoff voranzubringen; stellt außerdem fest, dass es zu verhindern gilt, dass Ressourcen nicht nachhaltig genutzt werden, weiterhin Methan emittiert wird, Knebeleffekte in Bezug auf mit CO2-Emissionen verbundene Technologien entstehen und Vermögenswerte unwiederbringlich verloren gehen; betont, dass der Einsatz von Wasserstoff dazu beitragen sollte, die Klimaschutzziele der EU zu verwirklichen und erneuerbaren Wasserstoff rasch zu entwickeln und einzusetzen;
+19. hält es für sehr wichtig, fossilen Wasserstoff möglichst bald vom Markt zu nehmen und stattdessen den Schwerpunkt auf die in Bezug auf Nachhaltigkeit und die Treibhausgasemissionen saubersten Technologien zu legen; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten nachdrücklich auf, sofort mit der sorgfältigen Planung dieses Übergangs zu beginnen, damit die Erzeugung fossilen Wasserstoffs rasch, vorhersehbar und unumkehrbar abnimmt und die Lebensdauer fossiler Erzeugungsanlagen nicht verlängert wird; stellt fest, dass sich eine Reihe von Produktionsstätten für fossilen Wasserstoff in Regionen befindet, die Anstrengungen für einen gerechten Übergang unternehmen, und hebt hervor, dass wirksame Unterstützungsmaßnahmen auf die Dekarbonisierung der jetzigen Erzeugung fossilen Wasserstoffs ausgerichtet sein sollten; fordert nachdrücklich, dass Maßnahmen, die auf die Entwicklung der Wasserstoffwirtschaft der Union abzielen, nicht zur
+(18)
+Richtlinie 2003/96/EG des Rates vom 27. Oktober 2003 zur Restrukturierung der gemeinschaftlichen Rahmenvorschriften zur Besteuerung von Energieerzeugnissen und elektrischem Strom (ABl.
+L 283 vom 31.10.2003, S. 51).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.el.p-1.txt

@@ -0,0 +1,33 @@
+Επίσημη Εφημερίδα
+C 15
+της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+Έκδοση στην ελληνική γλώσσα
+Ανακοινώσεις και Πληροφορίες
+65ο έτος 12 Ιανουαρίου 2022
+Περιεχόμενα
+ΕΥΡΩΠΑΪΚΟ ΚΟΙΝΟΒΟΥΛΙΟ ΣΥΝΟΔΟΣ 2021-2022 Συνεδριάσεις από 17 έως 21 Μαΐου 2021 ΚΕΙΜΕΝΑ ΠΟΥ ΕΓΚΡΙΘΗΚΑΝ
+I
+Ψηφίσματα, συστάσεις και γνωμοδοτήσεις ΨΗΦΙΣΜΑΤΑ Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο Τρίτη 18 Μαΐου 2021
+2022/C 15/01
+2022/C 15/02
+Ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου της 18ης Μαΐου 2021 σχετικά με την επανεξέταση του Ταμείου Αλληλεγγύης της Ευρωπαϊκής Ένωσης (2020/2087(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+2
+Ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου της 18ης Μαΐου 2021 σχετικά με τη διασφάλιση των στόχων της υποχρέωσης εκφόρτωσης σύμφωνα με το άρθρο 15 της Κοινής Αλιευτικής Πολιτικής (2019/2177(INI)) .
+9
+Τετάρτη 19 Μαΐου 2021
+2022/C 15/03
+2022/C 15/04
+2022/C 15/05
+2022/C 15/06
+2022/C 15/07
+EL
+Ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου της 19ης Μαΐου 2021 με συστάσεις προς την Επιτροπή σχετικά με τις προκλήσεις που αντιμετωπίζουν οι διοργανωτές αθλητικών εκδηλώσεων στο ψηφιακό περιβάλλον (2020/2073(INL)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+18
+Ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου της 19ης Μαΐου 2021 σχετικά με την τεχνητή νοημοσύνη στην εκπαίδευση, τον πολιτισμό και τον οπτικοακουστικό τομέα (2020/2017(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+28
+Ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου της 19ης Μαΐου 2021 σχετικά με μια ευρωπαϊκή στρατηγική για την ενοποίηση των ενεργειακών συστημάτων (2020/2241(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+45
+Ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου της 19ης Μαΐου 2021 σχετικά με μια ευρωπαϊκή στρατηγική για το υδρογόνο (2020/2242(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+56
+Ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου της 19ης Μαΐου 2021 σχετικά με την προστασία των ανθρωπίνων δικαιωμάτων και την εξωτερική μεταναστευτική πολιτική της ΕΕ (2020/2116(INI)) . . . . . . . . . . . . . . .
+70

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.el.p-42.txt

@@ -0,0 +1,10 @@
+C 15/36
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+12.1.2022
+Τετάρτη 19 Μαΐου 2021
+27.
+ζητεί να διενεργούνται τακτικά ανεξάρτητοι έλεγχοι, ώστε να εξετάζεται εάν οι χρησιμοποιούμενες εφαρμογές ΤΝ και τα συναφή συστήματα ελέγχων και εξισορροπήσεων πληρούν τα καθορισμένα κριτήρια, καθώς και να παρακολουθούνται οι εν λόγω έλεγχοι από ανεξάρτητες και κατάλληλες εποπτικές αρχές· ζητεί να διενεργούνται ειδικές προσομοιώσεις ακραίων καταστάσεων, με σκοπό τη στήριξη και την επιβολή της συμμόρφωσης· 28. σημειώνει τα οφέλη και τους κινδύνους της ΤΝ όσον αφορά την κυβερνοασφάλεια και το δυναμικό της για την καταπολέμηση του κυβερνοεγκλήματος, και επισημαίνει την ανάγκη να είναι κάθε λύση ΤΝ ανθεκτική σε κυβερνοεπιθέσεις και ταυτόχρονα να σέβεται τα ενωσιακά θεμελιώδη δικαιώματα, και ιδίως την προστασία των δεδομένων προσωπικού χαρακτήρα και της ιδιωτικότητας· τονίζει ότι είναι σημαντικό να παρακολουθείται η ασφαλής χρήση της ΤΝ και ότι είναι αναγκαία η στενή συνεργασία μεταξύ του δημόσιου και του ιδιωτικού τομέα, ώστε να αντιμετωπιστούν οι ευπάθειες και οι κίνδυνοι που προκύπτουν για τους χρήστες στο πλαίσιο αυτό· καλεί την Επιτροπή να αξιολογήσει την ανάγκη για καλύτερη πρόληψη όσον αφορά την κυβερνοασφάλεια και για μέτρα μετριασμού στον τομέα αυτό· 29. τονίζει ότι η κρίση της πανδημίας COVID-19 μπορεί να θεωρηθεί μια δοκιμαστική περίοδος για την ανάπτυξη, υλοποίηση και χρήση ψηφιακών τεχνολογιών και τεχνολογιών που σχετίζονται με την ΤΝ στην εκπαίδευση και τον πολιτισμό, όπως καταδεικνύεται από τις πολυάριθμες διαδικτυακές σχολικές πλατφόρμες και τα διαδικτυακά εργαλεία για την προώθηση του πολιτισμού που χρησιμοποιούνται σε όλα τα κράτη μέλη· καλεί, ως εκ τούτου, την Επιτροπή να προβεί σε απολογισμό των εν λόγω παραδειγμάτων κατά την εξέταση μιας κοινής προσέγγισης της Ένωσης για την αύξηση της χρήσης τέτοιων τεχνολογικών λύσεων·
+Εκπαίδευση 30.
+υπενθυμίζει τη σημασία της ενίσχυσης των ψηφιακών δεξιοτήτων και της επίτευξης υψηλού επιπέδου ψηφιακού γραμματισμού στα μέσα, τις ψηφιακές τεχνολογίες και την ενημέρωση σε επίπεδο Ένωσης ως προϋπόθεση για τη χρήση της ΤΝ στην εκπαίδευση· υπογραμμίζει την ανάγκη, σε αυτό το πλαίσιο, για διασφάλιση του ψηφιακού γραμματισμού και του γραμματισμού στον τομέα της ΤΝ σε ολόκληρη την Ένωση, ιδίως μέσω της ανάπτυξης ευκαιριών κατάρτισης για εκπαιδευτικούς· επιμένει ότι η χρήση των τεχνολογιών ΤΝ στα σχολεία θα πρέπει να συμβάλλει στον περιορισμό του κοινωνικού και περιφερειακού ψηφιακού χάσματος· εκφράζει την ικανοποίησή του για το επικαιροποιημένο σχέδιο δράσης της Επιτροπής για την ψηφιακή εκπαίδευση, το οποίο εξετάζει τη χρήση της ΤΝ στην εκπαίδευση· καλεί, στο πλαίσιο αυτό, την Επιτροπή να καταστήσει τις ψηφιακές ικανότητες, τον γραμματισμό στα μέσα και την κατάρτιση και τις δεξιότητες που σχετίζονται μ�� την ΤΝ ως προτεραιότητες του εν λόγω σχεδίου, αυξάνοντας παράλληλα την ευαισθητοποίηση σχετικά με πιθανές καταχρήσεις και δυσλειτουργίες της ΤΝ· καλεί, σε αυτό το πλαίσιο, την Επιτροπή να δώσει ιδιαίτερη έμφαση στα παιδιά και στους νέους που εργάζονται σε επισφαλείς συνθήκες, καθώς χρειάζονται ειδική υποστήριξη στον τομέα της ψηφιακής εκπαίδευσης· παροτρύνει την Επιτροπή να εξετάσει δεόντως τις πρωτοβουλίες για την ΤΝ και τη ρομποτική στην εκπαίδευση στις επικείμενες νομοθετικές προτάσεις της για την ΤΝ· ζητεί από τα κράτη μέλη να επενδύσουν στον ψηφιακό εξοπλισμό των σχολείων χρησιμοποιώντας ενωσιακά κεφάλαια για αυτόν τον σκοπό· 31. επισημαίνει ότι η χρήση της ΤΝ στα εκπαιδευτικά συστήματα προσφέρει ευρύ φάσμα δυνατοτήτων, ευκαιριών και εργαλείων που θα την καταστήσουν πιο καινοτόμα, συμμετοχική, αποδοτική και ολοένα και περισσότερο αποτελεσματική μέσω της εισαγωγής νέων μαθησιακών μεθόδων υψηλής ποιότητας που είναι ταχείες, εξατομικευμένες και μαθητοκεντρικές· τονίζει, ωστόσο, ότι, αφού θα έχει αντίκτυπο στην εκπαίδευση και την κοινωνική ένταξη, θα πρέπει να εξασφαλίζεται η διαθεσιμότητα αυτών των εργαλείων σε όλες τις κοινωνικές ομάδες θεσπίζοντας ίση πρόσβαση στην εκπαίδευση και τη μάθηση που δεν αφήνει κανέναν στο περιθώριο, ιδίως τα άτομα με αναπηρίες· 32.
+υπογραμμίζει ότι, προκειμένου να ασχοληθούν με την ΤΝ κριτικά και αποτελεσματικά, οι πολίτες χρειάζεται να έχουν τουλάχιστον βασική κατανόηση αυτής της τεχνολογίας· καλεί τα κράτη μέλη να εντάξουν εκστρατείες αύξησης της επίγνωσης για την ΤΝ στις δράσεις τους για τον ψηφιακό γραμματισμό· καλεί την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να προαγάγουν σχέδια ψηφιακού γραμματισμού και φόρα συζητήσεων με τη συμμετοχή των πολιτών, των γονέων και των σπουδαστών σε έναν δημοκρατικό διάλογο με τις δημόσιες αρχές και τα ενδιαφερόμενα μέρη όσον αφορά την ανάπτυξη, την υλοποίηση και τη χρήση τεχνολογιών ΤΝ στα εκπαιδευτικά συστήματα· τονίζει ότι είναι σημαντικό να παρέχονται σε εκπαιδευτικούς, εκπαιδευτές και άλλους τα κατάλληλα εργαλεία και η τεχνογνωσία όσον αφορά την ΤΝ και τις συναφείς τεχνολογίες σε σχέση με το τι είναι, τον τρόπο με τον οποίο χρησιμοποιούνται και το πώς μπορούν να χρησιμοποιηθούν δεόντως και συννόμως, ώστε να αποφεύγονται οι παραβιάσεις των ΔΔΙ· τονίζει, ειδικότερα, τη σημασία του ψηφιακού γραμματισμού για όσους εργάζονται στους τομείς της εκπαίδευσης και της κατάρτισης, καθώς και τη σημασία της βελτίωσης της ψηφιακής κατάρτισης για τους ηλικιωμένους, δεδομένου ότι οι νεότερες γενιές έχουν ήδη βασικές γνώσεις αυτών των τεχνολογιών, καθώς έχουν μεγαλώσει με αυτές· 33. τονίζει ότι ο πραγματικός στόχος της ΤΝ στα εκπαιδευτικά μας συστήματα θα πρέπει να είναι να καταστεί η εκπαίδευση όσο το δυνατόν πιο εξατομικευμένη, με την παροχή στους μαθητές ειδικά προσαρμοσμένων ακαδημαϊκών κατευθύνσεων ανάλογα με τα δυνατά και αδύναμα σημεία τους και διδακτικής ύλης που ανταποκρίνεται στα χαρακτηριστικά τους, διατηρώντας παράλληλα την ποιότητα της εκπαίδευσης και την αρχή της ένταξης των εκπαιδευτικών μας συστημάτων·

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.el.p-43.txt

@@ -0,0 +1,12 @@
+12.1.2022
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 15/37 Τετάρτη 19 Μαΐου 2021
+34.
+υπενθυμίζει τον θεμελιώδη και πολύπλευρο ρόλο που διαδραματίζουν οι εκπαιδευτικοί στην εκπαίδευση και στη μη εισαγωγή διακρίσεων σε αυτήν, ιδίως κατά την πρώιμη παιδική ηλικία, όπου αποκτώνται δεξιότητες που θα επιτρέψουν στους μαθητές να προοδεύσουν καθ’ όλη τη διάρκεια της ζωής τους, όπως στις προσωπικές σχέσεις, τις σπουδές, την ενσυναίσθηση και τη συνεργατική εργασία· τονίζει, ως εκ τούτου, ότι οι τεχνολογίες ΤΝ δεν μπορούν να χρησιμοποιούνται προς ζημία ή εις βάρος της διά ζώσης εκπαίδευσης, καθώς οι εκπαιδευτικοί δεν πρέπει να αντικατασταθούν από από την ΤΝ ή από οποιαδήποτε τεχνολογία που σχετίζεται με την ΤΝ· 35. τονίζει ότι τα μαθησιακά οφέλη της χρήσης της ΤΝ στην εκπαίδευση θα εξαρτηθούν όχι μόνον από την ίδια την ΤΝ, αλλά και από τον τρόπο με τον οποίο οι εκπαιδευτικοί χρησιμοποιούν την ΤΝ στο μαθησιακό περιβάλλον για να καλύψουν τις ανάγκες των μαθητών, των σπουδαστών και των εκπαιδευτικών· επισημαίνει, ως εκ τούτου, την ανάγκη οι προγραμματιστές ΤΝ να εμπλέκουν τις εκπαιδευτικές κοινότητες στην ανάπτυξη, την υλοποίησης και τη χρήση των τεχνολογιών ΤΝ, όπου είναι δυνατόν, δημιουργώντας ένα περιβάλλον σύνδεσης για τη δημιουργία συνδέσεων και συνεργασίας μεταξύ προγραμματιστών ΤΝ, σχεδιαστών, εταιρειών, σχολείων, εκπαιδευτικών και άλλων δημόσιων και ιδιωτικών ενδιαφερόμενων φορέων, προκειμένου να δημιουργηθούν τεχνολογίες ΤΝ που είναι κατάλληλες για πραγματικά εκπαιδευτικά περιβάλλοντα, ταιριάζουν με την ηλικία και την αναπτυξιακή ετοιμότητα κάθε εκπαιδευόμενου και πληρούν τα υψηλότερα δεοντολογικά πρότυπα· επισημαίνει ότι τα εκπαιδευτικά ιδρύματα θα πρέπει να χρησιμοποιούν μόνον αξιόπιστες, δεοντολογικές, ανθρωποκεντρικές τεχνολογίες, οι οποίες θα μπορούν να ελέγχονται σε κάθε στάδιο του κύκλου ζωής τους από τις δημόσιες αρχές και την κοινωνία των πολιτών· τονίζει τα πλεονεκτήματα των δωρεάν λύσεων ανοικτής πηγής στο πλαίσιο αυτό· ζητεί να υποστηριχθούν τα σχολεία και άλλα εκπαιδευτικά ιδρύματα από οικονομικής και υλικοτεχνικής άποψης, αλλά και από την άποψη της απαραίτητης τεχνογνωσίας, προκειμένου να μεταβούν στη μάθηση του μέλλοντος· 36.
+επισημαίνει, επιπλέον, την ανάγκη συνεχούς κατάρτισης των εκπαιδευτικών ώστε να μπορέσουν να προσαρμοστούν στην πραγματικότητα της εκπαίδευσης που βασίζεται στην ΤΝ και να αποκτήσουν τις απαραίτητες γνώσεις και δεξιότητες για τη χρήση των τεχνολογιών ΤΝ με παιδαγωγικό και ουσιαστικό τρόπο, κάτι που θα τους δώσει τη δυνατότητα να αξιοποιήσουν πλήρως τις δυνατότητες της ΤΝ και να κατανοήσουν τους περιορισμούς της· ζητεί η ψηφιακή διδασκαλία να αποτελέσει μελλοντικά μέρος της κατάρτισης όλων των εκπαιδευτικών και ζητεί όσοι εργάζονται στην εκπαίδευση και την κατάρτιση να έχουν την ευκαιρία να συνεχ��ζουν την κατάρτισή τους όσον αφορά την ψηφιακή διδασκαλία καθ’ όλη τη διάρκεια της ζωής τους· ζητεί, συνεπώς, την ανάπτυξη εκπαιδευτικών προγραμμάτων στην ΤΝ για τους εκπαιδευτικούς σε όλα τα πεδία και σε ολόκληρη την Ευρώπη· τονίζει, επιπλέον, τη σημασία της μεταρρύθμισης των εκπαιδευτικών προγραμμάτων για τις νέες γενιές εκπαιδευτικών που θα τους επιτρέπουν να προσαρμόζονται στην πραγματικότητα της εκπαίδευσης που βασίζεται στην ΤΝ, καθώς και τη σημασία της κατάρτισης και επικαιροποίησης εγχειριδίων και κατευθυντήριων γραμμών σχετικά με την ΤΝ για τους εκπαιδευτικούς· 37.
+εκφράζει την ανησυχία του για την απουσία συγκεκριμένων προγραμμάτων ΤΝ στην τριτοβάθμια εκπαίδευση και την έλλειψη δημόσιας χρηματοδότησης της ΤΝ στα κράτη μέλη· πιστεύει ότι αυτό θέτει τις μελλοντικές ψηφιακές φιλοδοξίες της Ευρώπης σε κίνδυνο· 38. ανησυχεί για το γεγονός ότι είναι λίγοι οι ερευνητές ΤΝ που ακολουθούν ακαδημαϊκή σταδιοδρομία, δεδομένης της δυνατότητας των εταιρειών τεχνολογίας να προσφέρουν καλύτερες αμοιβές και λιγότερη γραφειοκρατία στον τομέα της έρευνας· πιστεύει ότι μέρος της λύσης θα ήταν να κατευθυνθεί περισσότερο δημόσιο χρήμα προς την έρευνα για την ΤΝ στα πανεπιστήμια· 39.
+υπογραμμίζει τη σημασία της διδασκαλίας γενικών ψηφιακών δεξιοτήτων από την παιδική ηλικία, προκειμένου να μειωθεί το χάσμα προσόντων, και ορισμένες πληθυσμιακές ομάδες να μπορέσουν να ενσωματωθούν καλύτερα στην ψηφιακή αγορά εργασίας και την ψηφιακή κοινωνία· επισημαίνει ότι η κατάρτιση επαγγελματιών υψηλής ειδίκευσης από κάθε υπόβαθρο στον τομέα της ΤΝ, η διασφάλιση της αμοιβαίας αναγνώρισης των προσόντων αυτών σε όλη την Ένωση, καθώς και η αναβάθμιση των δεξιοτήτων του τωρινού και μελλοντικού εργατικού δυναμικού θα αποκτούν όλο και μεγαλύτερη σημασία, ώστε να είναι σε θέση να ανταποκριθεί στην μελλοντική πραγματικότητα της αγοράς εργασίας· ενθαρρύνει, συνεπώς, τα κράτη μέλη να αξιολογήσουν τις εκπαιδευτικές τους προσφορές και να τις αναβαθμίσουν με δεξιότητες που σχετίζονται με την ΤΝ, όπου είναι απαραίτητο, και να θέσουν σε εφαρμογή ειδικά προγράμματα για προγραμματιστές στον τομέα της ΤΝ, εντάσσοντας παράλληλα την ΤΝ στα παραδοσιακά προγραμμάτων σπουδών· επισημαίνει την ανάγκη να διασφαλιστεί η αμοιβαία αναγνώριση των επαγγελματικών προσόντων στις δεξιότητες τεχνητής νοημοσύνης σε ολόκληρη την Ένωση, καθώς πολλά κράτη μέλη αναβαθμίζουν τα εκπαιδευτικά προγράμματά τους με δεξιότητες που σχετίζονται με την ΤΝ ενώ ταυτόχρονα θεσπίζουν ειδικά προγράμματα σπουδών για προγραμματιστές ΤΝ· επικροτεί τις προσπάθειες της Επιτροπής να συμπεριλάβει τις ψηφιακές δεξιότητες στα απαιτούμενα προσόντα για ορισμένα επαγγέλματα που έχουν εναρμονιστεί σε επίπεδο Ένωσης βάσει της οδηγίας για τα επαγγελματικά προσόντα (11)· τονίζει ότι είναι σημαντικό τα εν λόγω προγρά��ματα να συνάδουν με τον κατάλογο αξιολόγησης των δεοντολογικών κατευθυντηρίων γραμμών για μια αξιόπιστη ΤΝ, και επικροτεί την πρόταση της Επιτροπής για μετατροπή του καταλόγου αυτού σε ενδεικτικό πρόγραμμα σπουδών για προγραμματιστές ΤΝ· υπενθυμίζει τις ειδικές ανάγκες της επαγγελματικής εκπαίδευσης και κατάρτισης (ΕΕΚ) όσον αφορά την ΤΝ, και ζητεί να ακολουθηθεί μια συνεργατική προσέγγιση σε ολόκληρη την Ευρώπη προκειμένου να ενισχυθούν οι δυνατότητες που προσφέρει η ΤΝ στις ΕΕΚ· υπογραμμίζει τη σημασία της κατάρτισης επαγγελματιών υψηλής ειδίκευσης στον εν
+(11)
+Οδηγία 2005/36/ΕΚ του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου, της 7ης Σεπτεμβρίου 2005, σχετικά με την αναγνώριση των επαγγελματικών προσόντων (ΕΕ L 255 της 30.9.2005, σ.
+22).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.el.p-46.txt

@@ -0,0 +1,10 @@
+C 15/40
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+12.1.2022
+Τετάρτη 19 Μαΐου 2021
+54.
+τονίζει ότι θα πρέπει να προσδιοριστούν ορθές πρακτικές στον τομέα των τεχνολογιών ΤΝ για την προστασία και την προσβασιμότητα της πολιτιστικής κληρονομιάς, ιδίως για τα άτομα με αναπηρία, και να ανταλλάσσονται μεταξύ των πολιτιστικών δικτύων σε ολόκληρη την Ένωση, ενώ πρέπει να ενθαρρυνθεί επίσης η έρευνα σχετικά με τις διάφορες χρήσεις της ΤΝ για την προώθηση της αξίας, της προσβασιμότητας και της διατήρησης της πολιτιστικής κληρονομιάς· καλεί την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να προωθήσουν τις ευκαιρίες που προσφέρει η χρήση της ΤΝ στους ΤΚΠΔ· 55.
+τονίζει ότι οι τεχνολογίες ΤΝ μπορούν επίσης να χρησιμοποιηθούν για την παρακολούθηση της παράνομης διακίνησης αντικειμένων πολιτιστικού χαρακτήρα και της καταστροφής πολιτιστικών αγαθών, στηρίζοντας παράλληλα τη συλλογή δεδομένων για τις προσπάθειες ανάκτησης και αποκατάστασης της υλικής και της άυλης πολιτιστικής κληρονομιάς· σημειώνει, ιδίως, ότι η ανάπτυξη, υλοποίηση και χρήση εφαρμογών ΤΝ σε διαδικασίες τελωνειακού ελέγχου μπορεί να συνδράμει τις προσπάθειες για την πρόληψη της παράνομης διακίνησης αντικειμένων πολιτιστικής κληρονομιάς, ιδίως λειτουργώντας συμπληρωματικά στα συστήματα που επιτρέπουν στις τελωνειακές αρχές να επικεντρώνουν τις προσπάθειές τους και τους πόρους τους στα στοιχεία που παρουσιάζουν τον μεγαλύτερο κίνδυνο· 56. επισημαίνει ότι η ΤΝ θα μπορούσε να ωφελήσει τον τομέα της έρευνας, για παράδειγμα μέσω του ρόλου που μπορεί να διαδραματίσει η προγνωστική ανάλυση στην προσαρμογή της ανάλυσης δεδομένων, μεταξύ άλλων όσον αφορά την απόκτηση και την κυκλοφορία πολιτιστικών αγαθών· τονίζει ότι η ΕΕ πρέπει να αυξήσει τις επενδύσεις και να προωθήσει τις εταιρικές σχέσεις μεταξύ της βιομηχανίας και της ακαδημαϊκής κοινότητας, προκειμένου να ενισχυθεί η ερευνητική αριστεία σε ευρωπαϊκό επίπεδο· 57.
+υπενθυμίζει ότι η ΤΝ μπορεί να αποτελέσει επαναστατικό εργαλείο για την προαγωγή του πολιτιστικού τουρισμού και επισημαίνει το σημαντικό δυναμικό της στην πρόβλεψη τουριστικών ροών, κάτι που θα μπορούσε να βοηθήσει τις πόλεις που δοκιμάζονται από τον υπερβολικό τουρισμό· Τομείς και κλάδοι του πολιτισμού και της δημιουργίας (ΤΚΠΔ) 58. αποδοκιμάζει το γεγονός ότι ο πολιτισμός δεν συγκαταλέγεται στις προτεραιότητες που περιγράφονται στις επιλογές πολιτικής και στις συστάσεις για την ΤΝ σε επίπεδο Ένωσης, και ιδίως στη Λευκή Βίβλο της Επιτροπής, της 19ης Φεβρουαρίου 2020, για την ΤΝ· ζητεί την αναθεώρηση των συστάσεων, προκειμένου ο πολιτισμός να καταστεί προτεραιότητα πολιτικής για την ΤΝ σε επίπεδο Ένωσης· καλεί την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να εξετάσουν τον δυνητικό αντίκτυπο της ανάπτυξης, της υλοποίησης και της χρήσης τεχνολογιών τεχνητής νοημοσύνης στους ΤΚΠΔ και να αξιοποιήσουν στο έπακρ�� το σχέδιο ανάκαμψης Next Generation EU για την ψηφιοποίηση αυτών των τομέων ώστε να ανταποκριθούν στις νέες μορφές κατανάλωσης τον 21ο αιώνα· 59. επισημαίνει ότι η ΤΝ έχει κάνει επίσης την είσοδό της στους ΤΚΠΔ, και αξιοποιείται, για παράδειγμα, στην αυτοματοποιημένη δημιουργία κειμένων, βίντεο ή μουσικής· τονίζει ότι οι καλλιτέχνες και οι επαγγελματίες στον χώρο του πολιτισμού πρέπει να διαθέτουν τις απαραίτητες ψηφιακές δεξιότητες και ικανότητες για να είναι σε θέση να χρησιμοποιούν την ΤΝ και άλλες ψηφιακές τεχνολογίες· καλεί την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να προωθήσουν περισσότερο τις δυνατότητες που προσφέρει η χρήση της ΤΝ στους ΤΚΠΔ, μέσω της διάθεσης περισσότερων πόρων από τους προϋπολογισμούς της επιστήμης και της έρευνας, καθώς και να δημιουργήσουν κέντρα ψηφιακής δημιουργικότητας, όπου οι καλλιτέχνες και οι εργαζόμενοι στον χώρο του πολιτισμού θα αναπτύσσουν εφαρμογές ΤΝ, θα μαθαίνουν πώς να χρησιμοποιούν αυτές και άλλες τεχνολογίες και θα δοκιμάζουν την πρακτική εφαρμογή τους· 60. αναγνωρίζει ότι οι τεχνολογίες ΤΝ έχουν το δυναμικό να ενισχύσουν την αύξηση του αριθμού θέσεων εργασίας στους ΤΚΠΔ, πράγμα που διευκολύνεται από την αυξημένη πρόσβαση σε αυτές τις τεχνολογίες· τονίζει, ως εκ τούτου, ότι είναι σημαντικό να ενισχυθεί ο ψηφιακός γραμματισμός στο πλαίσιο των ΤΚΠΔ, ώστε οι τεχνολογίες αυτές να καταστούν πιο συμμετοχικές, εύχρηστες, διδασκόμενες και διαδραστικές για τους εν λόγω τομείς· 61. τονίζει ότι η αλληλεπίδραση της ΤΝ με τους ΤΚΠΔ είναι πολύπλοκη και απαιτεί διεξοδική αξιολόγηση· επικροτεί την εν μελέτη της Επιτροπής, του Νοεμβρίου 2020, με τίτλο «Trends and Developments in Artificial Intelligence — Challenges to the IPR Framework» (Τάσεις και εξελίξεις στην τεχνητή νοημοσύνη — Προκλήσεις για το πλαίσιο των ΔΔΙ) και τη μελέτη σχετικά με τα δικαιώματα πνευματικής ιδιοκτησίας και τις νέες τεχνολογίες: διαχείριση δεδομένων που αφορούν τα δικαιώματα πνευματικής ιδιοκτησίας και την τεχνητή νοημοσύνη· υπογραμμίζει ότι είναι σημαντικό να αποσαφηνιστούν οι προϋποθέσεις για τη χρήση περιεχομένου που προστατεύεται από δικαιώματα πνευματικής ιδιοκτησίας στο πλαίσιο της εισροής δεδομένων (εικόνες, μουσική, ταινίες, βάσεις δεδομένων κ.λπ.) και στην παραγωγή πολιτιστικών και οπτικοακουστικών προϊόντων, είτε αυτό δημιουργείται από ανθρώπους, είτε με τη βοήθεια της ΤΝ είτε παράγεται αποκλειστικά μέσω τεχνολογιών ΤΝ· καλεί την Επιτροπή να μελετήσει τον αντίκτυπο της ΤΝ στους ευρωπαϊκούς δημιουργικούς κλάδους· επαναλαμβάνει τη σημασία των ευρωπαϊκών δεδομένων και επικροτεί τις δηλώσεις της Επιτροπής στο πλαίσιο αυτό, καθώς και την τοποθέτηση της τεχνητής νοημοσύνης και των συναφών τεχνολογιών μεταξύ των προτεραιοτήτων στο πρόγραμμα εργασιών· 62.
+τονίζει την ανάγκη δημιουργίας ενός συνεκτικού οράματος για τις τεχνολογίες ΤΝ στους ΤΚΔΠ σε επίπεδο Ένωσης· καλεί τα κράτη μέλη να ενισχύσουν την εστίαση στον πολιτισμό στο πλαίσιο των εθνικών στρατηγικών τους για την ΤΝ, προκειμένου να διασφαλιστεί η αποδοχή της καινοτομίας από τους ΤΚΠΔ, η διατήρηση της ανταγωνιστικότητας των ΤΚΠΔ, καθώς και η προστασία και η προώθηση της πολιτιστικής πολυμορφίας σε επίπεδο Ένωσης στο νέο ψηφιακό πλαίσιο·

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.el.p-57.txt

@@ -0,0 +1,8 @@
+12.1.2022
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 15/51 Τετάρτη 19 Μαΐου 2021
+20.
+χαιρετίζει την έγκριση της ευρωπαϊκής στρατηγικής για το υδρογόνο· τονίζει ότι θα πρέπει να δοθεί προτεραιότητα στην οικοδόμηση μιας αλυσίδας εφοδιασμού με ανανεώσιμο υδρογόνο στην Ευρώπη για να προωθηθούν το πλεονέκτημα του πρωτοπόρου, η βιομηχανική ανταγωνιστικότητα και η ασφάλεια του ενεργειακού εφοδιασμού· είναι πεπεισμένο ότι το υδρογόνο από ανανεώσιμες πηγές και με χαμηλές ανθρακούχες εκπομπές μπορεί να συμβάλλει στη μείωση των υπολειμματικών εκπομπών, όπως αυτές που προέρχονται από βιομηχανικές διεργασίες και βαριές μεταφορές, όπου ο άμεσος εξηλεκτρισμός ενδέχεται να είναι περιορισμένος λόγω χαμηλής οικονομικής απόδοσης ή για λόγους τεχνικής, κοινωνικής και περιβαλλοντικής φύσης· υπενθυμίζει την ανάγκη να επιταχυνθεί η απανθρακοποίηση της υφιστάμενης παραγωγής υδρογόνου· υποστηρίζει τη δρομολόγηση σημαντικών έργων κοινού ευρωπαϊκού ενδιαφέροντος για το υδρογόνο· καλεί την Επιτροπή να αναπτύξει ένα ολοκληρωμένο πλαίσιο ταξινόμησης και πιστοποίησης για τους αέριους φορείς ενέργειας, με βάση την εξοικονόμηση εκπομπών αερίων του θερμοκηπίου καθ’ όλη τη διάρκεια του κύκλου ζωής και κριτηρίων βιωσιμότητας, κατά την προσέγγιση που ορίζεται στην οδηγία για τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας σχετικά με την προώθηση της χρήσης ενέργειας από ανανεώσιμες πηγές· τονίζει ότι μια τέτοια ταξινόμηση είναι υψίστης σημασίας για τους παράγοντες της αγοράς, τις αρχές και τους καταναλωτές· υπογραμμίζει την ανάγκη ανάπτυξης ενός ισχυρού πλαισίου και κατάλληλης βάσης αναφοράς για να εξασφαλιστεί ότι θα αναπτυχθεί επαρκής πρόσθετη δυναμικότητα ενέργειας από ανανεώσιμες πηγές, κατ’ αναλογία με την ανάγκη για ανανεώσιμο υδρογόνο· καλεί την Επιτροπή να λάβει υπόψη αυτήν την ποικιλία αναγκών στις επικείμενες νομοθετικές προτάσεις της· καλεί την Επιτροπή να εγγυηθεί έναν θεμιτό και αποτελεσματικού ανταγωνισμό μεταξύ του υδρογόνου που εισάγεται από διεθνείς εταίρους και του υδρογόνου που παράγεται στην ΕΕ· 21.
+υπογραμμίζει τον ρόλο που μπορεί να διαδραματίσει η περιβαλλοντικά ασφαλής δέσμευση, χρήση και αποθήκευση διοξειδίου του άνθρακα στην επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Πράσινης Συμφωνίας· υποστηρίζει ένα ολοκληρωμένο πλαίσιο πολιτικής για την τόνωση της αφομοίωσης περιβαλλοντικά ασφαλών εφαρμογών δέσμευσης, χρήσης και αποθήκευσης διοξειδίου του άνθρακα που παρέχουν καθαρή μείωση των εκπομπών αερίων του θερμοκηπίου, ώστε η βαριά βιομηχανία να καταστεί κλιματικά ουδέτερη όπου δεν υπάρχουν επιλογές άμεσης μείωσης των εκπομπών· σημειώνει την πρόταση της Επιτροπής για τη σύγκληση ενός ετήσιου ευρωπαϊκού φόρουμ για τη δέσμευση, χρήση και αποθήκευση διοξειδίου του άνθρακα, στο πλαίσιο του βιομηχανικού φόρουμ καθαρής ενέργειας, για την περαιτέρω μελέ��η επιλογών για την προώθηση τέτοιων έργων· υπενθυμίζει την ανάγκη να δοθεί προτεραιότητα στην άμεση μείωση των εκπομπών στη δράση για τη διατήρηση και την ενίσχυση των φυσικών καταβοθρών και ταμιευτήρων της ΕΕ, για παράδειγμα μέσω της αειφόρου διαχείρισης των δασών· 22. τονίζει ότι οι μεταφορές μπορούν να διευκολύνουν σημαντικά την ανάπτυξη των ανανεώσιμων πηγών ενέργειας· καλεί την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να προτείνουν ένα ευνοϊκό πλαίσιο πολιτικής και φιλόδοξους στόχους βασισμένους στην αρχή της τεχνολογικής ουδετερότητας μεταξύ των τεχνολογιών που είναι αναγκαίες για την επίτευξη κλιματικής ουδετερότητας, για μια δίκαιη, οικονομικά προσιτή και ισορροπημένη μετάβαση προς την απανθρακοποίηση όλων των τρόπων μεταφοράς επιβατών και εμπορευμάτων, συμπεριλαμβανομένων των δημόσιων στόλων και δικτύων, των οδικών, θαλάσσιων και εσωτερικών πλωτών μεταφορών, των σιδηροδρομικών και εναέριων μεταφορών, κυρίως μέσω του εξηλεκτρισμού και, όπου αυτό δεν είναι εφικτό, των καυσίμων βιώσιμης παραγωγής· εκφράζει την ικανοποίησή του για την ανακοίνωση της Επιτροπής να αναπτύξει ένα εκατομμύριο σημεία επαναφόρτισης για ηλεκτρικά οχήματα στην αναθεώρηση της οδηγίας 2014/94/ΕΕ· καλεί την Επιτροπή να παράσχει κίνητρα στους κατασκευαστές αυτοκινήτων ώστε να καταστεί δυνατή η φόρτιση οχήματος προς δίκτυο· τονίζει την ανάγκη να προσαρμοστούν τα δίκτυα εξηλεκτρισμού και οι υποδομές εναλλακτικών καυσίμων για τον στόλο οχημάτων της Ευρώπης, καθώς και να υποστηριχθούν άλλες λύσεις που μπορούν εύκολα να αναπτυχθούν, ιδίως στους ευρωπαϊκούς συγκοινωνιακούς κόμβους· υπογραμμίζει τις δυνατότητες εσωτερικής συνεργασίας στον τομέα της απανθρακοποίησης των διασυνοριακών μεταφορών· υπογραμμίζει, στο πλαίσιο αυτό, τον κρίσιμο ρόλο της Κοινότητας Μεταφορών και της Επιτροπής, προκειμένου να δημιουργηθούν συνέργειες με τις γειτονικές χώρες και να επιταχυνθεί η μεταφορά των προτύπων της ΕΕ για τις εκπομπές από τις μεταφορές· τονίζει τη σημασία των δημόσιων μεταφορών για τη μείωση της ενεργειακής ζήτησης και την ανάγκη ανάπτυξης και επέκτασης των απαλλαγμένων από ανθρακούχες εκπομπές δημόσιων μεταφορών τόσο στις αστικές όσο και στις αγροτικές περιοχές· 23. τονίζει ότι υπάρχουν τομείς που αυξάνουν την ενεργειακή τους κατανάλωση, όπως ο τομέας των μεταφορών, ο τομέας του τουρισμού και ο τομέας των ΤΠΕ· στηρίζει την Επιτροπή στην εξέταση των συνεργειών μεταξύ των δικτύων τηλεθέρμανσης και τηλεψύξης και των πηγών αναπόφευκτης απορριπτόμενης θερμότητας· χαιρετίζει τη δέσμευση που περιλαμβάνεται στην ψηφιακή στρατηγική της ΕΕ να καταστήσει τα κέντρα δεδομένων κλιματικά ουδέτερα έως το 2030· καλεί την Επιτροπή να προτείνει ένα σχέδιο δράσης για τη συμμετοχή του τουριστικού τομέα στη διαδικασία ενοποίησης του ενεργειακού συστήματος, το οποίο θα εξετάζει, μεταξύ άλλων, ��ην προώθηση του σιδηροδρομικού τουρισμού, της ήπιας και της ηλεκτρονικής κινητικότητας και τη δημιουργία κυκλικών ενεργειακών κοινοτήτων στον βιώσιμο τουρισμό·
+Διασφάλιση της ισορροπίας των ενεργειακών συστημάτων 24. επισημαίνει ότι η διατήρηση της ισορροπίας των δικτύων ηλεκτρικής ενέργειας και η διαχείριση της ζήτησης και των αιχμών της παραγωγής θα είναι πιο περίπλοκες με ένα όλο και πιο αποκεντρωμένο και ανανεώσιμο μείγμα παραγωγής ενέργειας από ανανεώσιμες πηγές και, στο πλαίσιο αυτό, υπογραμμίζει τον ρόλο της απόκρισης από την πλευρά της ζήτησης, της αποθήκευσης και της έξυπνης διαχείρισης της ενέργειας· επισημαίνει ότι η μετάβαση προς την αποκεντρωμένη παραγωγή ενέργειας έχει πολλά οφέλη: μπορεί να προωθήσει τη χρήση τοπικών πηγών ενέργειας, με αποτέλεσμα την αύξηση της ασφάλειας του ενεργειακού εφοδιασμού σε τοπικό επίπεδο, την ανάπτυξη των κοινοτήτων και τη συνοχή μέσω της παροχής νέων πηγών εισοδήματος και της δημιουργίας νέων θέσεων εργασίας· υπενθυμίζει ότι τα κράτη μέλη παραμένουν ελεύθερα να καθορίζουν το ενεργειακό τους μείγμα, η ποικιλομορφία του οποίου είναι θεμελιώδης για την εξασφάλιση της ασφάλειας του εφοδιασμού·

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.el.p-59.txt

@@ -0,0 +1,11 @@
+12.1.2022
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 15/53 Τετάρτη 19 Μαΐου 2021
+γνώμονα την προσφορά προς ένα ενεργειακό σύστημα που λειτουργεί με γνώμονα τη ζήτηση, επιτρέποντας απόκριση ζήτησης στους ενεργούς καταναλωτές μέσω ψηφιακών λύσεων, σε πλήρη συμφωνία με τον γενικό κανονισμό για την προστασία των δεδομένων (25)· καλεί την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να διερευνήσουν τρόπους περαιτέρω παροχής κινήτρων για την ανάπτυξη μιας ευρωπαϊκής αγοράς για ευελιξία από την πλευρά της ζήτησης μέσω, μεταξύ άλλων, κοινών προτύπων όσον αφορά την ευελιξία στο στάδιο της τελικής χρήσης, αξιολόγησης των πιθανών οφελών και των επιπτώσεων στο κόστος του ενεργειακού συστήματος· επικροτεί τα ευέλικτα ενοποιημένα ενεργειακά συστήματα που αποσκοπούν στη βελτιστοποίηση του τομέα τηλεθέρμανση­ ς/τηλεψύξης, καθώς και στη χρήση αποδοτικής και ευέλικτης συμπαραγωγής υψηλής απόδοσης που συμβάλλει στην εξισορρόπηση του δικτύου ηλεκτρικής ενέργειας, στην οικονομικά αποδοτική χρήση ανανεώσιμων πηγών ενέργειας και στην ενσωμάτωση της απορριπτόμενης θερμότητας σε τοπικό/περιφερειακό επίπεδο· ζητεί την ταχεία εφαρμογή της οδηγίας (ΕΕ) 2019/944 και τις διατάξεις της σχετικά με την απόκριση από την πλευρά της ζήτησης· 34. τονίζει τον ρόλο που μπορεί να διαδραματίσει η ηλεκτρική κινητικότητα ως μια μορφή έξυπνης ενοποίησης των τομέων της ενέργειας και των μεταφορών, μέσω της απελευθέρωσης των δυνατοτήτων ευελιξίας· τονίζει ότι ο εξηλεκτρισμός του τομέα των μεταφορών έχει τη δυνατότητα να αυξήσει την ενεργειακή στρατηγική αυτονομία της Ένωσης μειώνοντας την ανάγκη για εισαγόμενα ορυκτά καύσιμα· υπογραμμίζει το δυναμικό αποθήκευσης και ευελιξίας της ανάπτυξης τεχνολογιών «όχημα προς δίκτυο» και σημειώνει ότι αυτό θα απαιτήσει τη διαλειτουργικότητα των ενεργειακών συστημάτων και των ηλεκτρικών οχημάτων· 35.
+υπενθυμίζει τη σημασία της αντιμετώπισης των κινδύνων κυβερνοασφάλειας στον τομέα της ενέργειας προκειμένου να διασφαλιστεί η ανθεκτικότητα των ενεργειακών συστημάτων· υπογραμμίζει ότι ο αυξανόμενος αριθμός συνδεδεμένων προϊόντων, όπως οι συσκευές θέρμανσης, τα ηλεκτρικά οχήματα και οι έξυπνοι μετρητές, ενδέχεται να αυξήσει τον κίνδυνο επιθέσεων που πλήττουν την κυβερνοασφάλεια κατά του συστήματος ηλεκτρικής ενέργειας· παροτρύνει την Επιτροπή να αντιμετωπίσει ταχύτατα τους κινδύνους για την κυβερνοασφάλεια με τη θέσπιση υψηλού επιπέδου προστασίας της ασφάλειας στον κυβερνοχώρο για τα συνδεδεμένα προϊόντα, στο πλαίσιο του κώδικα του δικτύου ηλεκτρικής ενέργειας για την κυβερνοασφάλεια· 36. τονίζει ότι ένα πιο αποκεντρωμένο και καλύτερα ενοποιημένο ενεργειακό σύστημα ανανεώσιμων πηγών ενέργειας απαιτεί καλύτερη πρόβλεψη της ζήτησης ενέργειας και καλύτερη αντιστοίχιση της προσφοράς και της αποθήκευσης σε πραγματικό χρόνο από τους διαφορετικούς φορείς ενέργειας· τονίζει, εν προκειμένω, τον καίριο ρόλο της ψηφιοποίησης για την επεξεργασία των στατιστικών και μετεωρολογικών δεδομένων· καλεί την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να αναπτύξουν μια εσωτερική αγορά ψηφιακών ενεργειακών τεχνολογιών, προστατεύοντας παράλληλα την ιδιωτική ζωή και τα προσωπικά δεδομένα των καταναλωτών· ενθαρρύνει τα κράτη μέλη να εγκρίνουν τον δείκτη ευφυούς ετοιμότητας που αναπτύχθηκε στο πλαίσιο της οδηγίας 2010/31/ΕΕ για την ενεργειακή απόδοση των κτιρίων (26), προκειμένου να αξιοποιηθεί το δυναμικό ευελιξίας από την πλευρά της ζήτησης σε επίπεδο κτιρίων· τονίζει ότι αυτό θα απαιτήσει περισσότερα κοινά πρότυπα για την ανταλλαγή δεδομένων· χαιρετίζει την πρόθεση της Επιτροπής να εγκρίνει ένα σχέδιο δράσης για την ψηφιοποίηση της ενέργειας προκειμένου να ενισχυθεί η τεχνολογική πρωτοπορία της ΕΕ και να καταστεί δυνατή η δημιουργία ενός πιο ενοποιημένου ενεργειακού συστήματος με έξυπνες λύσεις σε συγκεκριμένους τομείς (όπως τα ευφυή δίκτυα, οι αποδοτικότερες και ασφαλέστερες μεταφορές και η εξοικονόμηση ενέργειας στα κτίρια), με βελτιωμένη χρηματοδότηση για την περίοδο 2021-2027· 37. επαναλαμβάνει τον καίριο ρόλο του Οργανισμού Συνεργασίας των Ρυθμιστικών Αρχών Ενέργειας στην ενοποίηση του ενεργειακού συστήματος και στην εφαρμογή της νομοθεσίας της ΕΕ για την ενέργεια· καλεί την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να διασφαλίσουν ότι ο οργανισμός διαθέτει επαρκή μέσα για την εκτέλεση των αποστολών του·
+Διασφάλιση της ενεργειακής προσβασιμότητας και οικονομικής προσιτότητας για όλους τους πολίτες και τις επιχειρήσεις 38.
+υπενθυμίζει ότι πρωτεύων στόχος της δράσης της Ένωσης στον τομέα της ενέργειας είναι η διασφάλιση της εύρυθμης λειτουργίας της αγοράς όσον αφορά την ανάγκη διατήρησης και βελτίωσης του περιβάλλοντος· καλεί την Επιτροπή να λάβει τα αναγκαία μέτρα για να διασφαλίσει την εύρυθμη λειτουργία των αγορών ενέργειας, να διασφαλίσει την πλήρη εφαρμογή του κεκτημένου για την εσωτερική αγορά ενέργειας, συμπεριλαμβανομένης της δέσμης μέτρων «Καθαρή ενέργεια για όλους τους Ευρωπαίους», να ευθυγραμμίσει τα δικαιώματα των καταναλωτών στους τομείς του φυσικού αερίου και της τηλεθέρμανσης με εκείνα των καταναλωτών ηλεκτρικής ενέργειας, και να τους βοηθήσει να συμβάλλουν στην απανθρακοποίηση της οικονομίας· τονίζει τη σημασία της καθοδήγησης των πελατών προς την πλέον ενεργειακά και οικονομικά αποδοτική επιλογή απανθρακοποίησης, με βάση τιμές που αντικατοπτρίζουν δεόντως το συνολικό κόστος του χρησιμοποιούμενου φορέα ενέργειας· χαιρετίζει την πρωτοβουλία για αναθεώρηση της οδηγίας 2003/96/ΕΚ και μετατροπή της σε μέσο ευθυγράμμισης των φορολογικών πολιτικών με τους στόχους για την ενέργεια και το κλίμα για το 2030 και το 2050· καλεί την Επιτροπή και τα κράτη
+(25) (26)
+Κανονισμός (ΕΕ) 2016/679 του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου, της 27ης Απριλίου 2016, για την προστασία των φυσικών προσώπων έναντι της επεξεργασίας των δεδομένων προσωπικού χαρακτήρα και για την ελεύθερη κυκλοφορία των δεδομένων αυτών και την κατάργηση της οδηγίας 95/46/ΕΚ)ΕΕ L 119 της 4.5.2016, σ. 1).
+Οδηγία 2010/31/ΕΕ του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου, της 19ης Μαΐου 2010, για την ενεργειακή απόδοση των κτιρίων (ΕΕ L 153 της 18.6.2010, σ. 13)..

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.el.p-67.txt

@@ -0,0 +1,19 @@
+12.1.2022
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 15/61 Τετάρτη 19 Μαΐου 2021
+8.
+εκφράζει την άποψη ότι η ταξινόμηση των διαφόρων μορφών υδρογόνου θα πρέπει να καθορίζεται σύμφωνα με ανεξάρτητη, επιστημονικά τεκμηριωμένη αξιολόγηση, η οποία θα απομακρύνεται από την ευρέως χρησιμοποιούμενη χρωματική προσέγγιση· είναι της άποψης ότι η ταξινόμηση αυτή θα πρέπει να βασίζεται στις εκπομπές κύκλου ζωής αερίων του θερμοκηπίου καθ’ όλη τη διαδικασία παραγωγής και μεταφοράς του υδρογόνου, αλλά θα πρέπει επίσης να λαμβάνει υπόψη διαφανή και αξιόπιστα κριτήρια βιωσιμότητας σύμφωνα με τις αρχές της κυκλικής οικονομίας και να βασίζεται σε μέσους όρους και πρότυπες τιμές ανά κατηγορία, όπως οι στόχοι της βιώσιμης χρήσης και της προστασίας των πόρων, η διαχείριση των αποβλήτων και η αυξημένη χρήση πρώτων υλών και δευτερογενών υλικών, η πρόληψη και ο έλεγχος της ρύπανσης και, τέλος, η προστασία και η αποκατάσταση της βιοποικιλότητας και των οικοσυστημάτων·
+9.
+επισημαίνει ότι υπάρχει απόκλιση μεταξύ των διαφορετικών ορισμών του καθαρού υδρογόνου που χρησιμοποιείται από διάφορους φορείς, όπως η Επιτροπή και η Ευρωπαϊκή Συμμαχία για το Καθαρό Υδρογόνο, γεγονός που δημιουργεί σύγχυση και θα πρέπει να αποφεύγεται· τονίζει, στο πλαίσιο αυτό, ότι η διάκριση μεταξύ υδρογόνου από ανανεώσιμες πηγές και υδρογόνου χαμηλών ανθρακούχων εκπομπών πρέπει να καταστεί απολύτως σαφής (17)· σημειώνει, επιπλέον, ότι η αποφυγή της χρήσης δύο ονομασιών για την ίδια κατηγορία υδρογόνου, δηλαδή «ανανεώσιμο» και «καθαρό», όπως προτείνεται από την Επιτροπή, θα παρείχε περαιτέρω αποσαφήνιση και υπογραμμίζει, στο πλαίσιο αυτό, ότι ο όρος «ανανεώσιμο υδρογόνο» είναι η πλέον αντικειμενική και επιστημονικά τεκμηριωμένη επιλογή για την εν λόγω κατηγορία υδρογόνου·
+10.
+υπογραμμίζει την επείγουσα ανάγκη για ενωσιακά και διεθνή πρότυπα και πιστοποίηση· σημειώνει περαιτέρω ότι θα πρέπει να εξεταστούν εγγυήσεις προέλευσης που εναρμονίζονται με εθνικά μητρώα προκειμένου να διασφαλιστεί ότι το υδρογόνο από ανανεώσιμες πηγές θα μπορέσει έγκαιρα να ανέλθει στις απαιτούμενες ποσότητες και ότι οι καταναλωτές θα μπορούν να επιλέγουν βιώσιμες λύσεις συνειδητά και να ελαχιστοποιούν τον κίνδυνο μη αξιοποιήσιμων επενδύσεων·
+11. τονίζει ότι το σύστημα τυποποίησης πρέπει να βασίζεται σε μια ολιστική προσέγγιση και ότι πρέπει να εφαρμόζεται στο εισαγόμενο υδρογόνο· καλεί την Επιτροπή να θεσπίσει ένα κανονιστικό πλαίσιο με ισχυρά και διαφανή κριτήρια βιωσιμότητας για την πιστοποίηση και την παρακολούθηση του υδρογόνου στην ΕΕ, λαμβάνοντας υπόψη το αποτύπωμα αερίων του θερμοκηπίου σε ολόκληρη την αλυσίδα αξίας, συμπεριλαμβανομένων των μεταφορών, προκειμένου να ενεργοποιηθούν επίσης επενδύσεις σε επαρκή συμπληρωματική παραγωγή ηλεκτρικής ενέργειας από ανανεώσιμες πηγές· καλεί επίσης την Επιτροπή να παράσχει, το νωρίτερο δυνατόν εντός του 2021, ένα κανονιστικό πλαίσιο για το υδρογόνο που θα διασφαλίζει την τυποποίηση, την πιστοποίηση, τις εγγυήσεις προέλευσης, την επισήμανση και την εμπορευσιμότητα σε όλα τα κράτη μέλη, και να χρησιμοποιήσει επίσης την επικείμενη αναθεώρηση του συστήματος εμπορίας εκπομπών της ΕΕ (ΣΕΔΕ) για να εξετάσει ποιες αλλαγές απαιτούνται για την απελευθέρωση του πλήρους δυναμικού του υδρογόνου ώστε να συμβάλει στους κλιματικούς στόχους της ΕΕ, λαμβάνοντας υπόψη τους κινδύνους διαρροής άνθρακα·
+12.
+υπογραμμίζει ότι η ταξινόμηση των διαφόρων τύπων υδρογόνου θα εξυπηρετούσε, μεταξύ άλλων, τον σκοπό της παροχής πληροφοριών στους καταναλωτές και ότι δεν αποσκοπεί στην ανάσχεση της εξάπλωσης του υδρογόνου εν γένει· διαπιστώνει ότι το τρέχον σύστημα εγγυήσεων προέλευσης για την ηλεκτρική ενέργεια που παράγεται από ανανεώσιμες πηγές δεν έχει μέχρι στιγμής προσελκύσει επαρκείς επενδύσεις σε πρόσθετη δυναμικότητα· τονίζει, ως εκ τούτου, τη σημασία της περαιτέρω ανάπτυξης κατευθυντήριων γραμμών σχετικά με τις προϋποθέσεις και τα κριτήρια, προκειμένου να αποφευχθεί ο διπλός υπολογισμός της ανανεώσιμης δυναμικότητας·
+13.
+είναι απόλυτα πεπεισμένο ότι η αποδοχή από το κοινό είναι το κλειδί για την επιτυχή δημιουργία μιας οικονομίας υδρογόνου· τονίζει, επομένως, τη σημασία της συμμετοχής του κοινού και των συμφεροντούχων, καθώς και των ενωσιακών προτύπων ασφάλειας και των τεχνικών προτύπων για το υδρογόνο, καθώς και ποιοτικών λύσεων υδρογόνου οι οποίες τηρούν τα εν λόγω πρότυπα· τονίζει, επιπλέον, ότι τα πρωτόκολλα ασφαλείας στους τομείς ζήτησης πρέπει να επικαιροποιούνται διαρκώς όσον αφορά τη χρήση υδρογόνου· ζητεί, επομένως, να προωθηθούν παραδείγματα βέλτιστων πρακτικών και μια νοοτροπία ασφάλειας του υδρογόνου σε ολόκληρη την ΕΕ·
+Κλιμάκωση της παραγωγής υδρογόνου
+14. τονίζει ότι, προκειμένου να διασφαλιστεί η εύρυθμη και προβλέψιμη λειτουργία της εσωτερικής αγοράς υδρογόνου, πρέπει να αρθούν οι κανονιστικοί φραγμοί και να προταθεί ταχέως από την Επιτροπή ένα συνεκτικό, ολοκληρωμένο και συνολικό κανονιστικό πλαίσιο για μια αγορά υδρογόνου, το οποίο θα πρέπει να εναρμονίζεται με άλλες σχετικές νομοθετικές πράξεις και να
+(17)
+Κατά την Επιτροπή, το «υδρογόνο χαμηλών ανθρακούχων εκπομπών» περιλαμβάνει το υδρογόνο ορυκτών καυσίμων με δέσμευση διοξειδίου του άνθρακα και το υδρογόνο που βασίζεται στην ηλεκτρική ενέργεια, με σημαντικά μειωμένες εκπομπές αερίων του θερμοκηπίου καθ’ όλον τον κύκλο ζωής σε σύγκριση με το υδρογόνο που παράγεται με χρήση των υφιστάμενων μεθόδων.

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.el.p-68.txt

@@ -0,0 +1,16 @@
+C 15/62
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+12.1.2022
+Τετάρτη 19 Μαΐου 2021
+σέβεται πλήρως τις αρχές της αναλογικότητας, της επικουρικότητας και της βελτίωσης της νομοθεσίας, συμπεριλαμβανομένης της δοκιμής ΜΜΕ· υπογραμμίζει, στο πλαίσιο αυτό, ότι απαιτείται μια ευέλικτη αγορά υδρογόνου, ούτως ώστε να διευκολύνεται η πλήρης αξιοποίηση των οφελών από τους καινοτόμους πρωτοπόρους και η μείωση του κόστους της παραγωγής υδρογόνου, λαμβάνοντας υπόψη ότι η αγορά υδρογόνου δεν είναι ακόμη ώριμη και ότι έχει ανάγκη κλιμάκωσης μεγέθους·
+15.
+πιστεύει ότι ο σχεδιασμός της αγοράς φυσικού αερίου της ΕΕ και η δέσμη μέτρων για την καθαρή ενέργεια θα μπορούσαν να χρησιμεύσουν ως βάση και ως παράδειγμα για τη ρύθμιση της αγοράς υδρογόνου· επισημαίνει ότι, για την ταχεία και προβλέψιμη ανάπτυξη της παραγωγής και διανομής ανανεώσιμου υδρογόνου, απαιτείται επίσης δημοκρατικός δημόσιος σχεδιασμός, στον οποίο θα συμμετέχουν παραγωγοί, εργαζόμενοι και συνδικαλιστικές οργανώσεις τους, επιστήμονες και μη κυβερνητικές οργανώσεις (ΜΚΟ)· ενθαρρύνει επίσης την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να αξιολογήσουν συγκεκριμένες λύσεις προκειμένου να ενισχυθεί η παραγωγή υδρογόνου σε λιγότερο συνδεδεμένες ή απομονωμένες περιφέρειες, όπως νησιά, και να διασφαλιστεί η ανάπτυξη των σχετικών υποδομών, μεταξύ άλλων με αλλαγή σκοπού·
+16. καλεί την Επιτροπή, στις εκτιμήσεις επιπτώσεων σχετικά με την αναθεώρηση της σχετικής νομοθεσίας, να συμπεριλαμβάνει και να αξιολογεί τις νομικές απαιτήσεις που είναι αναγκαίες για μια βιώσιμη οικονομία υδρογόνου στην ΕΕ, προκειμένου να υλοποιηθούν οι αυξημένες φιλοδοξίες της ΕΕ για το κλίμα και να καταστεί το ανανεώσιμο υδρογόνο πιο ελκυστικό από οικονομική άποψη· παροτρύνει την Επιτροπή να εξετάσει, ειδικότερα, την αναθεώρηση της οδηγίας για τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας, της οδηγίας για τη φορολογία της ενέργειας (18) και της οδηγίας για το ΣΕΔΕ, προκειμένου να διασφαλιστούν ισότιμοι όροι ανταγωνισμού και ένα βιώσιμο κανονιστικό πλαίσιο για το υδρογόνο·
+17.
+επικροτεί τους φιλόδοξους στόχους της Επιτροπής όσον αφορά την αύξηση της δυναμικότητας των ηλεκτρολυτικών κυψελών και της παραγωγής ανανεώσιμου υδρογόνου· καλεί την Επιτροπή να αναπτύξει έναν χάρτη πορείας για την επέκταση και την αναβάθμιση των ηλεκτρολυτικών κυψελών και να συγκροτήσει εταιρικές σχέσεις σε επίπεδο ΕΕ, ώστε να διασφαλιστεί η αποδοτικότητα κόστους τους· παροτρύνει την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να εξαλείψουν τον υφιστάμενο διοικητικό φόρτο και να παράσχουν κίνητρα για την επέκταση της αλυσίδας αξίας του υδρογόνου από ανανεώσιμες πηγές και την υιοθέτησή του από την αγορά, προκειμένου να καταστεί τεχνολογικά ώριμο και ανταγωνιστικό, παρέχοντας οικονομικά κίνητρα και ειδικά χρηματοδοτικά προγράμματα, συμπεριλαμβανομένων καινοτόμων λύσεων όπως οι πριμοδοτήσεις τροφοδότησης για το ανανεώσιμο υδρογόνο που τροφοδοτείται στο δίκτυο υδρογόνου, αναθεωρώντας τους κανόνες για τις κρατικές ενισχύσεις και πραγματοποιώντας συνολική αναθεώρηση των συστημάτων τιμολόγησης και φορολόγησης της ενέργειας με σκοπό την εσωτερίκευση του εξωτερικού κόστους· τονίζει ότι το ανανεώσιμο υδρογόνο θα μπορούσε να καταστεί ανταγωνιστικό πριν από το 2030, υπό την προϋπόθεση ότι θα υπάρχουν οι απαραίτητες επενδύσεις και ένα επαρκές ρυθμιστικό πλαίσιο και ότι οι ανανεώσιμες πηγές ενέργειας θα είναι ανταγωνιστικές·
+18.
+επισημαίνει ότι μια βιώσιμη οικονομία υδρογόνου θα πρέπει να επιτρέπει την αύξηση των δυναμικοτήτων στο εσωτερικό μιας ολοκληρωμένης αγοράς ενέργειας της ΕΕ· αναγνωρίζει ότι θα υπάρχουν διάφορες μορφές υδρογόνου στην αγορά, όπως το υδρογόνο από ανανεώσιμες πηγές και το υδρογόνο χαμηλών ανθρακούχων εκπομπών, και υπογραμμίζει την ανάγκη για επενδύσεις ώστε να αυξηθεί η ανανεώσιμη παραγωγή αρκετά γρήγορα ώστε να επιτευχθούν οι στόχοι της ΕΕ για το κλίμα και οι περιβαλλοντικοί στόχοι για το 2030 και το 2050, αναγνωρίζοντας παράλληλα ότι το υδρογόνο χαμηλών ανθρακούχων εκπομπών αποτελεί μεταβατική τεχνολογία βραχυπρόθεσμα και μεσοπρόθεσμα· καλεί την Επιτροπή να αξιολογήσει κατά προσέγγιση ποια ποσότητα υδρογόνου χαμηλών ανθρακούχων εκπομπών θα χρειαστεί για την απαλλαγή από τις ανθρακούχες εκπομπές έως ότου το ανανεώσιμο υδρογόνο θα μπορεί να διαδραματίσει από μόνο του αυτόν τον ρόλο, σε ποιες περιπτώσεις και για πόσο χρονικό διάστημα· καλεί την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να μειώσουν τα κανονιστικά και οικονομικά εμπόδια προκειμένου να προωθήσουν την ταχεία διείσδυση του υδρογόνου στην αγορά· επισημαίνει περαιτέρω την ανάγκη να αποφύγουμε τη μη βιώσιμη εκμετάλλευση των πόρων, τις συνεχιζόμενες εκπομπές μεθανίου, τον εγκλωβισμό στον άνθρακα και τα μη αξιοποιήσιμα στοιχεία ενεργητικού· υπογραμμίζει ότι η χρήση υδρογόνου θα πρέπει να συμβάλλει στην επίτευξη των στόχων της ΕΕ για το κλίμα και στην ταχεία ανάπτυξη και εγκατάσταση του υδρογόνου από ανανεώσιμες πηγές·
+19. τονίζει ότι είναι σημαντικό να καταργηθεί σταδιακά το υδρογόνο ορυκτών καυσίμων το συντομότερο δυνατόν, με εστίαση σε καθαρότερες τεχνολογίες όσον αφορά τη βιωσιμότητα και τις εκπομπές αερίων του θερμοκηπίου· παροτρύνει την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να ξεκινήσουν άμεσα τον σχεδιασμό της μετάβασης αυτής με προσοχή, ούτως ώστε η παραγωγή υδρογόνου ορυκτής προέλευσης να αρχίσει να μειώνεται γρήγορα, προβλέψιμα και αναντίστρεπτα και να αποφευχθεί η παράταση της διάρκειας ζωής των εγκαταστάσεων παραγωγής ορυκτής προέλευσης· σημειώνει ότι ορισμένες εγκαταστάσεις παραγωγής υδρογόνου βάσει ορυκτών καυσίμων βρίσκονται στις περιοχές δίκαιης μετάβασης και επισημαίνει ότι αποτελεσματικά μέτρα στήριξης θα πρέπει να στοχεύουν στην απαλλαγή από τις ανθρακούχες εκπομπές της υφιστάμενης παραγωγής υδρογόνου βάσει ορυκτών καυσίμων· ζητεί, τα μέτρα που αποσκοπούν στην ανάπτυξη ευρωπαϊκής οικονομίας υδρογόνου να μην οδηγήσουν στο κλείσιμο των εν λόγω
+(18)
+Οδηγία 2003/96/ΕΚ του Συμβουλίου, της 27ης Οκτωβρίου 2003, σχετικά με την αναδιάρθρωση του κοινοτικού πλαισίου φορολογίας των ενεργειακών προϊόντων και της ηλεκτρικής ενέργειας (ΕΕ L 283 της 31.10.2003, σ. 51).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.en.p-1.txt

@@ -0,0 +1,33 @@
+Official Journal
+C 15
+of the European Union
+Information and Notices
+English edition
+Volume 65 12 January 2022
+Contents
+EUROPEAN PARLIAMENT 2021-2022 SESSION Sittings of 17 to 21 May 2021 TEXTS ADOPTED
+I
+Resolutions, recommendations and opinions RESOLUTIONS European Parliament Tuesday 18 May 2021
+2022/C 15/01
+2022/C 15/02
+European Parliament resolution of 18 May 2021 on the review of the European Union Solidarity Fund (2020/2087(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+2
+European Parliament resolution of 18 May 2021 on securing the objectives of the landing obligation under Article 15 of the Common Fisheries Policy (2019/2177(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+9
+Wednesday 19 May 2021
+2022/C 15/03
+2022/C 15/04
+2022/C 15/05
+2022/C 15/06
+2022/C 15/07
+EN
+European Parliament resolution of 19 May 2021 with recommendations to the Commission on challenges of sports events organisers in the digital environment (2020/2073(INL)) . . . . . . . . . . . .
+18
+European Parliament resolution of 19 May 2021 on artificial intelligence in education, culture and the audiovisual sector (2020/2017(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+28
+European Parliament resolution of 19 May 2021 on a European strategy for energy system integration (2020/2241(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+45
+European Parliament resolution of 19 May 2021 on a European Strategy for Hydrogen (2020/2242(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+56
+European Parliament resolution of 19 May 2021 on human rights protection and the EU external migration policy (2020/2116(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+70

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.en.p-42.txt

@@ -0,0 +1,20 @@
+C 15/36
+EN
+Official Journal of the European Union
+12.1.2022
+Wednesday 19 May 2021
+27.
+Calls for independent audits to be conducted regularly to examine whether the AI applications being used and the related checks and balances are in accordance with specified criteria, and for those audits to be supervised by independent and sufficient overseeing authorities; calls for specific stress tests to assist and enforce compliance;
+28.
+Notes the benefits and risks of AI in terms of cybersecurity and its potential in combatting cybercrime, and emphasises the need for any AI solutions to be resilient to cyberattacks while respecting Union fundamental rights, especially the protection of personal data and privacy; stresses the importance of monitoring the safe use of AI and the need for close collaboration between the public and private sectors to counter user vulnerabilities and the dangers arising in this connection; calls on the Commission to evaluate the need for better prevention in terms of cybersecurity and mitigation measures thereof;
+29.
+Highlights that the COVID-19 pandemic crisis can be considered as a probation period for the development, deployment and use of digital and AI-related technologies in education and culture, as exemplified by the many online schooling platforms and online tools for cultural promotion employed across the Member States; calls on the Commission, therefore, to take stock of those examples when considering a common Union approach to the increased use of such technological solutions;
+Education
+30.
+Recalls the importance of strengthening digital skills and achieving a high standard of media, digital and information literacy at Union level as a prerequisite for the use of AI in education; underlines the need, in this regard, to ensure Union-wide digital and AI literacy, in particular through the development of training opportunities for teachers; insists that the use of AI technologies in schools should help to narrow the social and regional digital gap; welcomes the Commission’s updated Digital Education Action Plan, which addresses the use of AI in education; calls on the Commission, in that regard, to make digital capabilities, media literacy and training and AI-related skills the priorities of this plan, while raising awareness about the potential misuses and malfunctioning of AI; calls on the Commission, in that connection, to place special emphasis on children and young people in precarious situations, as they need particular support in the area of digital education; urges the Commission to duly address AI and robotics initiatives in education in its forthcoming AI legislative proposals; urges the Member States to invest in digital equipment in schools, using Union funds to this end;
+31.
+Highlights that the use of AI in education systems brings a wide range of possibilities, opportunities and tools for making it more innovative, inclusive, efficient and increasingly effective by introducing new high-quality learning methods that are quick, personalised and student-centric; stresses, however, that as it will impact education and social inclusion, the availability of such tools must be ensured for all social groups by establishing equal access to education and learning and leaving no one behind, especially people with disabilities;
+32.
+Underlines that in order to engage with AI both critically and effectively, citizens need at least a basic understanding of this technology; calls on the Member States to integrate awareness-raising campaigns about AI in their actions on digital literacy; calls on the Commission and the Member States to promote digital literacy plans and forums for discussion to involve citizens, parents and students in a democratic dialogue with public authorities and stakeholders concerning the development, deployment and use of AI technologies in education systems; stresses the importance of providing educators, trainers and others with the right tools and know-how with regard to AI and related technologies in terms of what they are, how they are used and how to use them properly and in accordance with the law, in order to avoid IPR infringements; highlights, in particular, the importance of digital literacy for people working in the education and training sectors and of improving digital training for the elderly, bearing in mind that the younger generations already have a basic notion of these technologies, having grown up with them;
+33.
+Stresses that the real objective of AI in education systems should be to make education as individualised as possible, offering students personalised academic paths in line with their strengths and weaknesses and didactic material tailored to their characteristics, while maintaining educational quality and the integrating principle of our education systems;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.en.p-43.txt

@@ -0,0 +1,18 @@
+12.1.2022
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 15/37 Wednesday 19 May 2021
+34.
+Recalls the fundamental and multifaceted role that teachers play in education and in making it inclusive, especially in early childhood, where skills are acquired that will enable students to progress throughout their lives, such as in personal relations, study skills, empathy and cooperative work; stresses, therefore, that AI technologies cannot be used to the detriment or at the expense of in-person education, as teachers must not be replaced by any AI or AI-related technologies;
+35.
+Stresses that the learning benefits of using AI in education will depend not only on AI itself, but on how teachers use AI in the digital learning environment to meet the needs of pupils, students and teachers; points out, therefore, the need for AI programmers to involve teaching communities in the development, deployment and use of AI technologies where possible, creating a nexus environment to form connections and cooperation between AI programmers, developers, companies, schools, teachers and other public and private stakeholders in order to create AI technologies that are suitable for real-life educational environments, reflect the age and developmental readiness of each learner and meet the highest ethical standards; highlights that educational institutions should only deploy trustworthy, ethical, human-centred technologies which are auditable at every stage of their lifecycle by public authorities and civil society; emphasises the advantages of free and open-source solutions in this regard; calls for schools and other educational establishments to be provided with the financial and logistical support as well as the expertise required to introduce solutions for the learning of the future;
+36.
+Highlights, moreover, the need to continuously train teachers so they can adapt to the realities of AI-powered education and acquire the necessary knowledge and skills to use AI technologies in a pedagogical and meaningful way, enabling them to fully embrace the possibilities offered by AI and to understand its limitations; calls for digital teaching to be part of every teacher’s training in the future and calls for teachers and people working in education and training to be given the opportunity to continue their training in digital teaching throughout their lives; calls, therefore, for the development of training programmes in AI for teachers in all fields and across Europe; highlights, furthermore, the importance of reforming teaching programmes for new generations of teachers allowing them to adapt to the realities of AI-powered education, as well as the importance of drawing up and updating handbooks and guidelines on AI for teachers;
+37.
+Is concerned about the lack of specific higher education programmes for AI and the lack of public funding for AI across the Member States; believes that this is putting Europe’s future digital ambitions at risk;
+38.
+Is worried about the fact that few AI researchers are pursuing an academic career as tech firms can offer better pay and less bureaucracy for research; believes that part of the solution would be to direct more public money towards AI research at universities;
+39.
+Underlines the importance of equipping people with general digital skills from childhood onwards in order to close the qualifications gap and better integrate certain population groups into the digital labour market and digital society; points out that it will become more and more important to train highly skilled professionals from all backgrounds in the field of AI, ensure the mutual recognition of such qualifications throughout the Union, and upskill the existing and future workforce to enable it to cope with the future realities of the labour market; encourages the Member States, therefore, to assess their educational offer and to upgrade it with AI-related skills, where necessary, and to put in place specific curricula for AI developers, while also including AI in traditional curricula; highlights the need to ensure mutual recognition of professional qualifications in AI skills across the Union, as several Member States are upgrading their educational offer with AI-related skills and putting in place specific curricula for AI developers; welcomes the Commission’s efforts to include digital skills as one of the qualifications requirements for certain professions harmonised at Union level under the Professional Qualifications Directive (11); stresses the need for these to be in line with the assessment list of the ethical guidelines for trustworthy AI, and welcomes the Commission’s proposal to transform this list into an indicative curriculum for AI developers; recalls the special needs of vocational education and training (VET) with regard to AI and calls for a collaborative approach across Europe to enhance the potential offered by AI in VET; underlines the importance of training
+(11)
+Directive 2005/36/EC of the European Parliament and of the Council of 7 September 2005 on the recognition of professional qualifications (OJ L 255, 30.9.2005, p. 22).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.en.p-46.txt

@@ -0,0 +1,24 @@
+C 15/40
+EN
+Official Journal of the European Union
+12.1.2022
+Wednesday 19 May 2021
+54.
+Stresses that good practices in AI technologies for the protection and accessibility of cultural heritage, in particular for people with disabilities, should be identified and shared between cultural networks across the Union, while encouraging research on the various uses of AI to promote the value, accessibility and preservation of cultural heritage; calls on the Commission and the Member States to promote the opportunities offered by the use of AI in the CCSI;
+55.
+Stresses that AI technologies can also be used to monitor the illicit trafficking of cultural objects and the destruction of cultural property, while supporting data collection for recovery and reconstruction efforts of both tangible and intangible cultural heritage; notes, in particular, that the development, deployment and use of AI in customs screening procedures may support efforts to prevent the illicit trafficking of cultural heritage, in particular to supplement systems which allow customs authorities to target their efforts and resources on items that pose the greatest risk;
+56.
+Notes that AI could benefit the research sector, for example through the role that predictive analytics can play in fine-tuning data analysis, for example on the acquisition and movement of cultural objects; stresses that the Union must step up investment and foster partnerships between industry and academia in order to enhance research excellence at European level;
+57.
+Recalls that AI can be a revolutionary tool for promoting cultural tourism and highlights its considerable potential in predicting tourism flows, which could help cities struggling with over-tourism;
+Cultural and creative sectors and industries (CCSI)
+58.
+Regrets the fact that culture is not among the priorities outlined in policy options and recommendations on AI at Union level, notably the Commission’s white paper of 19 February 2020 on AI; calls for these recommendations to be revised in order to make culture an AI policy priority at Union level; calls on the Commission and the Member States to address the potential impact of the development, deployment and use of AI technologies on the CCSI and to make the most of the Next Generation EU recovery plan to digitise these sectors to respond to new forms of consumption in the 21st century;
+59.
+Points out that AI has now reached the CCSI, as exemplified by the automatic production of texts, videos and pieces of music; emphasises that creative artists and cultural workers must have the digital skills and training required to use AI and other digital technologies; calls on the Commission and the Member States to promote the opportunities offered by the use of AI in the CCSI, by making more funding available from science and research budgets, and to establish digital creativity centres in which creative artists and cultural workers develop AI applications, learn how to use these and other technologies and test them;
+60.
+Acknowledges that AI technologies have the potential to boost a growing number of jobs in the CCSI facilitated by greater access to these technologies; emphasises, therefore, the importance of boosting digital literacy in the CCSI to make these technologies more inclusive, usable, learnable, and interactive for these sectors;
+61.
+Emphasises that the interaction between AI and the CCSI is complex and requires an in-depth assessment; welcomes the Commission’s report of November 2020 entitled ‘Trends and Developments in Artificial Intelligence — Challenges to the IPRS Framework’ and the study on copyright and new technologies: copyright data management and artificial intelligence; underlines the importance of clarifying the conditions of use of copyright-protected content as data input (images, music, films, databases, etc.) and in the production of cultural and audiovisual outputs, whether created by humans with the assistance of AI or autonomously generated by AI technologies; invites the Commission to study the impact of AI on the European creative industries; reiterates the importance of European data and welcomes the statements made by the Commission in this regard, as well as the placing of artificial intelligence and related technologies high on the agenda;
+62.
+Stresses the need to set up a coherent vision of AI technologies in the CCSI at Union level; calls on the Member States to strengthen the focus on culture in their AI national strategies to ensure that the CCSI embrace innovation and remain competitive and that cultural diversity is safeguarded and promoted at Union level in the new digital context;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.en.p-57.txt

@@ -0,0 +1,15 @@
+12.1.2022
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 15/51 Wednesday 19 May 2021
+20.
+Welcomes the adoption of the European Hydrogen Strategy; stresses that priority should be given to building a renewable hydrogen supply chain in Europe to foster first-mover advantages, industrial competitiveness and the security of energy supply; is convinced that renewable and low-carbon hydrogen can help reduce persistent emissions, such as those from industrial processes and heavy transport, where direct electrification might be limited due to low cost-efficiency or technical, social and environmental reasons; recalls the need to accelerate the decarbonisation of existing hydrogen production; supports the launch of important projects of common European interest on hydrogen; calls on the Commission to develop a comprehensive classification and certification framework of gaseous carriers on the basis of the full life cycle GHG emissions savings and sustainability criteria, in line with the approach set out in the Renewable Energy Directive on the promotion of renewable energy; stresses that such a classification is of utmost importance for market players, authorities and consumers; underlines the need to develop a robust framework and appropriate baseline to ensure that sufficient additional renewable energy generation capacity is deployed in proportion to the need for renewable hydrogen; calls on the Commission to consider this diversity of needs in its forthcoming legislative proposals; calls on the Commission to guarantee a fair and efficient competition between hydrogen that is imported from international partners and hydrogen that is produced in the EU;
+21.
+Underlines the role that environmentally safe carbon capture storage and utilisation (CCS/U) could play in reaching the European Green Deal objectives; supports an integrated policy context to stimulate the uptake of environmentally safe CCS/U applications that deliver a net reduction in greenhouse gas emissions to make heavy industry climate neutral where no direct emission reduction options are available; notes the Commission’s proposal to convene an annual European CCUS Forum as part of the Clean Energy Industrial Forum to further study options to foster such projects; recalls the need to prioritise direct emission reductions and actions maintaining and enhancing the EU’s natural sinks and reservoirs, for instance through sustainable forest management;
+22.
+Highlights that transport can be a significant facilitator of renewable energy deployment; calls on the Commission and Member States to propose a favourable policy framework and ambitious targets based on the principle of technology neutrality among those technologies necessary to achieve climate neutrality, for a just, affordable and balanced transition towards the decarbonisation of all passenger and freight transport modes, including public fleets and networks, road, maritime, inland waterborne, rail and air transport primarily through electrification, and where this is not possible, sustainably-produced fuels; welcomes the Commission’s announcement of the deployment of one million charging points for electric vehicles in the revision of Directive 2014/94/EU; calls on the Commission to incentivise car manufacturers to enable vehicle-to-grid charging; stresses the need to adapt the electrification networks and infrastructure for alternative fuels for Europe’s vehicle fleet as well as to support other readily deployable solutions, notably in transport hubs; underlines the potential for internal cooperation on the decarbonisation of transport across borders; highlights in this respect the critical role of the Transport Community and the Commission in order to create synergies with neighbouring countries and accelerate the transfer of EU standards on transport emissions; stresses the importance of public transport in reducing energy demand and the need to develop and expand decarbonised public transport in both urban and rural areas;
+23.
+Stresses that there are sectors that are increasing their energy consumption, such as the transport sector, the tourism sector and the ICT sector; supports the Commission in looking into the synergies between district heating and cooling networks and sources of unavoidable waste heat; welcomes the commitment included in the EU Digital Strategy to make data centres climate-neutral by 2030; calls on the Commission to propose an action plan for the participation of the tourism sector in the process of energy system integration, looking inter alia at the promotion of rail tourism, soft and e-mobility and the creation of circular-energy communities in sustainable tourism;
+Balancing energy systems
+24.
+Notes that maintaining the balance of electricity grids and managing demand and production peaks will be more complex with an increasingly decentralised and renewable generation mix and in this respect underlines the role of demand-side response, storage and smart energy management; highlights that moving towards decentralised energy production has many benefits: it can foster the use of local energy sources, leading to increased local security of energy supply, community development and cohesion by providing new sources of income and creating new jobs; recalls that Member States remain free to determine their energy mix, the diversity of which is fundamental to ensuring security of supply;

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.en.p-59.txt

@@ -0,0 +1,19 @@
+12.1.2022
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 15/53 Wednesday 19 May 2021
+to a demand-driven energy system, enabling active consumers for demand-response via digital solutions fully in line with the General Data Protection Regulation (25); calls on the Commission and the Members States to explore ways of further incentivising the development of a European market for demand-side flexibility through, inter alia, common standards for end-use flexibility, an assessment of the potential benefits and impacts on energy system costs; welcomes flexible integrated energy systems that aim to optimise the district heating/cooling sector as well as the use of efficient and flexible high efficiency cogeneration contributing to the balancing of the electricity grid, cost-effective use of renewable energy sources and waste heat integration at local/regional level; calls for the swift implementation of Directive (EU) 2019/944 and its provisions on demand-side response;
+34.
+Stresses the role that electric mobility can play as a form of smart integration of the power and transport sectors by unlocking flexibility capacities; stresses that the electrification of the transport sector has the potential to increase the Union’s energy strategic autonomy by reducing the need for imported fossil fuels; underlines the storage and flexibility potential of the deployment of ‘vehicle-to-grid’ technologies and notes that it will require the interoperability of energy systems and electric vehicles;
+35.
+Recalls the importance of addressing cybersecurity risks in the energy sector to ensure the resilience of the energy systems; underlines that the increasing number of connected products, such as heating appliances, electric vehicles and smart meters, may increase the risk of cybersecurity attacks to the electricity system; urges the Commission to swiftly address cybersecurity risks by setting a high level of cybersecurity protections for connected products in the context of the electricity network code on cybersecurity;
+36.
+Stresses that a more renewable, decentralised and better integrated energy system requires better forecasting of energy demand and more real-time matching of the supply and storage from different energy carriers; highlights, in this regard, the crucial role of digitalisation for the processing of statistical and meteorological data; calls on the Commission and the Member States to develop an internal market for digital energy technologies while protecting consumers’ privacy and personal data; encourages Member States to adopt the Smart Readiness Indicator developed as part of Directive 2010/31/EU on the energy performance of buildings (26) in order to tap into the potential for demand-side flexibility at building level; stresses that this will require more common standards for data exchange; welcomes the intention of the Commission to adopt an action plan for the digitalisation of energy to foster the EU technological leadership and enable a more integrated energy system with intelligent solutions in specific sectors (such as smart grids, more efficient and safe transport and energy savings in buildings), with improved funding for the 2021-2027 period;
+37.
+Reiterates the crucial role of the Agency for Cooperation of Energy Regulators in the energy system integration and the implementation of the EU energy legislation; calls on the Commission and the Member States to make sure that the agency is provided with sufficient means to carry out its missions;
+Ensuring energy accessibility and affordability for all citizens and businesses
+38.
+Recalls that the primary objective of Union action in the field of energy is to ensure the proper functioning of the market with regard to the need to preserve and improve the environment; calls on the Commission to take the necessary measures to safeguard the well-functioning of energy markets, to ensure the full implementation of the acquis for the internal energy market, including the Clean Energy Package, to align consumer rights in the gas and district heating sectors with those of electricity consumers, and help them contribute to the decarbonisation of the economy; stresses the importance of guiding customers towards the most energy-efficient and cost-effective decarbonisation option, on the basis of prices that properly reflect all the costs of the energy carrier used; welcomes the initiative to revise Directive 2003/96/EC and transform it into an instrument aligning taxation policies to the energy and climate targets for 2030 and 2050; calls on
+(25) (26)
+Regulation (EU) 2016/679 of the European Parliament and of the Council of 27 April 2016 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data and on the free movement of such data, and repealing Directive 95/46/EC (OJ L 119, 4.5.2016, p. 1).
+Directive 2010/31/EU of the European Parliament and of the Council of 19 May 2010 on the energy performance of buildings (OJ L 153, 18.6.2010, p. 13).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.en.p-67.txt

@@ -0,0 +1,21 @@
+12.1.2022
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 15/61 Wednesday 19 May 2021
+8.
+Believes that the classification of the different forms of hydrogen should be determined according to an independent, science-based assessment, stepping away from the commonly used colour-based approach; is of the opinion that this classification should be based on the life cycle greenhouse gas emissions throughout hydrogen’s entire production and transport process, but should also take into account transparent and robust sustainability criteria in line with the principles of the circular economy and be based on averages and standard values per category, such as the objectives of sustainable use and the protection of resources, the handling of waste and the increased use of raw and secondary materials, pollution prevention and control, and finally, the protection and restoration of biodiversity and ecosystems;
+9.
+Notes that there is a discrepancy between different definitions of clean hydrogen used by different actors, such as the Commission and the European Clean Hydrogen Alliance, which creates confusion and should be avoided; stresses, in that regard, that the distinction between renewable and low-carbon hydrogen must be made absolutely clear (17); notes, in addition, that avoiding using two names for the same category of hydrogen, namely ‘renewable’ and ‘clean’, as proposed by the Commission, would provide further clarification, and underlines, in that regard, that the term ‘renewable hydrogen’ is the most objective and science-based option for that category of hydrogen;
+10.
+Underlines the urgent need for EU and international standards and certification; further notes that guarantees of origin aligned with national registries should be considered to ensure that renewable hydrogen can be ramped up in a timely manner and that consumers can choose sustainable solutions consciously and minimise the risk of stranded investments;
+11.
+Stresses that the standardisation system needs to be based on a holistic approach and must be applicable to imported hydrogen; calls on the Commission to introduce a regulatory framework with robust and transparent sustainability criteria for the certification and tracking of hydrogen in the EU, taking into account its greenhouse gas footprint throughout the value chain, including transport, in order to also trigger investment in sufficient supplementary renewable electricity generation; also calls on the Commission to provide, as early as possible in 2021, a regulatory framework for hydrogen that ensures standardisation, certification, guarantees of origin, labelling and tradability across Member States, and to also use the upcoming revision of the EU Emissions Trading System (ETS) to examine what changes are needed to unlock the full potential of hydrogen to contribute to the EU’s climate goals, taking into account the risks of carbon leakage;
+12.
+Underlines that the classification of different types of hydrogen would inter alia serve the purpose of providing consumers with information and is not meant to stall the expansion of hydrogen in general; notes that the current system of guarantees of origin for renewable electricity has not so far triggered adequate investment in additional capacity; stresses, therefore, the importance of further developing guidelines on conditions and criteria, in order to avoid double counting of renewable capacities;
+13.
+Is strongly convinced that public acceptance is key to the successful creation of a hydrogen economy; stresses, therefore, the importance of public and stakeholder involvement, EU safety and technical standards for hydrogen, and high-quality hydrogen solutions respecting those standards; furthermore highlights that safety protocols in demand sectors need to be updated continuously with regard to hydrogen use; asks, therefore, that best-practice examples and a hydrogen safety culture be promoted throughout the EU;
+Ramping up hydrogen production
+14.
+Highlights that in order to ensure the internal hydrogen market functions well and predictably, regulatory barriers need to be overcome and a coherent, integrated and comprehensive regulatory framework for a hydrogen market should be swiftly proposed by the Commission, which should be aligned with other relevant legislation, and fully respect the
+(17)
+According to the Commission, ‘low-carbon hydrogen’ encompasses fossil-based hydrogen with carbon capture and electricity-based hydrogen, with significantly reduced full life cycle greenhouse gas emissions compared to hydrogen produced using existing methods.

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.en.p-68.txt

@@ -0,0 +1,18 @@
+C 15/62
+EN
+Official Journal of the European Union
+12.1.2022
+Wednesday 19 May 2021
+principles of proportionality, subsidiarity and better regulation, including the SME test; highlights, in this regard, that a flexible hydrogen market is needed to enable innovative first movers to make full use of the benefits and drive down the costs of hydrogen production, taking into account that the hydrogen market is not yet mature and needs to be scaled up;
+15.
+Believes that the EU gas market design and the Clean Energy Package could serve as basis and example for the regulation of the hydrogen market; highlights that the rapid and predictable development of functioning hydrogen production also requires democratic public planning, associating producers, workers and their trade unions, scientists and non-governmental organisations (NGOs); also encourages the Commission and the Member States to devise specific solutions in order to ramp up hydrogen production in less connected or isolated regions, such as islands, while ensuring the development of related infrastructure, including by repurposing it;
+16.
+Calls on the Commission to include and assess the legal requirements that are necessary for an EU sustainable hydrogen economy in its impact assessments regarding the revision of the relevant legislation, in order to deliver on the EU’s increased climate ambition and make renewable hydrogen more economically attractive; urges the Commission to look, in particular, into the review of the Renewable Energy Directive, the Energy Taxation Directive (18) and the ETS Directive, in order to ensure a level playing field and a future-proof regulatory framework for hydrogen;
+17.
+Welcomes the Commission’s ambitious goals of increasing the capacity of electrolysers and renewable hydrogen production; calls on the Commission to develop a roadmap for the deployment and upscaling of electrolysers and to forge partnerships at the EU level to ensure their cost-effectiveness; urges the Commission and the Member States to remove existing administrative burdens and to incentivise the expansion of the value chain and the market uptake of renewable hydrogen in order to make it technologically mature and competitive by providing financial stimuli and dedicated funding schemes, including innovative solutions such as feed-in premiums for renewable hydrogen fed into the hydrogen grid, by revising State aid rules and by carrying out a comprehensive revision of energy pricing and taxation systems with a view to internalising external costs; stresses that renewable hydrogen could become competitive before 2030, provided that the necessary investments and an adequate regulatory framework are in place and renewable energy is competitive;
+18.
+Notes that a sustainable hydrogen economy should allow capacities to be ramped up inside an integrated EU energy market; recognises that there will be different forms of hydrogen on the market, such as renewable and low-carbon hydrogen, and underlines the need for investment to scale up renewable production fast enough to reach the EU’s climate targets and environmental goals for 2030 and 2050, while recognising low-carbon hydrogen as a bridging technology in the short and medium term; calls on the Commission to assess approximately how much low-carbon hydrogen will be needed for decarbonisation purposes until renewable hydrogen can play this role alone, in which cases, and for how long; calls on the Commission and the Member States to reduce regulatory and economic hurdles in order to foster a quick market uptake of hydrogen; further notes the need to avoid unsustainable resource exploitation, continued methane emissions, carbon lock-in and stranded assets; underlines that the use of hydrogen should contribute to achieving EU climate goals and the fast development and deployment of renewable hydrogen;
+19.
+Stresses the importance of phasing out fossil-based hydrogen as soon as possible, focussing on the cleanest technologies in terms of sustainability and greenhouse gas emissions; urges the Commission and the Member States to immediately start planning that transition carefully, so that the production of fossil-based hydrogen starts decreasing swiftly, predictably and irreversibly and so that the prolongation of the lifetime of fossil-based production facilities is avoided; notes that a number of fossil-based hydrogen production sites are located in the just transition territories and highlights that effective support measures should be directed at the decarbonisation of existing fossil-based hydrogen production; urges that measures aimed at the development of the European hydrogen economy should not lead to the
+(18)
+Council Directive 2003/96/EC of 27 October 2003 restructuring the Community framework for the taxation of energy products and electricity (OJ L 283, 31.10.2003, p. 51).

dev/OJ:C:2022:015/sbd/OJ:C:2022:015:FULL.es.p-1.txt

@@ -0,0 +1,29 @@
+Diario Oficial
+C 15
+de la Unión Europea
+Edición en lengua española
+Comunicaciones e informaciones
+65.o año 12 de enero de 2022
+Sumario
+PARLAMENTO EUROPEO PERÍODO DE SESIONES 2021-2022 Sesiones del 17 al 21 de mayo de 2021 TEXTOS APROBADOS
+I
+Resoluciones, recomendaciones y dictámenes RESOLUCIONES Parlamento Europeo Martes 18 de mayo de 2021
+2022/C 15/01 2022/C 15/02
+Resolución del Parlamento Europeo, de 18 de mayo de 2021, sobre la revisión del Fondo de Solidaridad de la Unión Europea (2020/2087(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+2
+Resolución del Parlamento Europeo, de 18 de mayo de 2021, sobre el cumplimiento de los objetivos de la obligación de desembarque establecida en el artículo 15 de la política pesquera común (2019/2177(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+9
+Miércoles 19 de mayo de 2021
+2022/C 15/03
+2022/C 15/04 2022/C 15/05 2022/C 15/06 2022/C 15/07
+ES
+Resolución del Parlamento Europeo, de 19 de mayo de 2021, con recomendaciones destinadas a la Comisión sobre los desafíos para los organizadores de acontecimientos deportivos en el entorno digital (2020/2073(INL)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+18
+Resolución del Parlamento Europeo, de 19 de mayo de 2021, sobre la inteligencia artificial en los sectores educativo, cultural y audiovisual (2020/2017(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+28
+Resolución del Parlamento Europeo, de 19 de mayo de 2021, sobre una estrategia europea para la integración del sistema energético (2020/2241(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+45
+Resolución del Parlamento Europeo, de 19 de mayo de 2021, sobre una estrategia europea para el hidrógeno (2020/2242(INI)) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+56
+Resolución del Parlamento Europeo, de 19 de mayo de 2021, sobre la protección de los derechos humanos y la política exterior de la Unión en materia de migración (2020/2116(INI)) . . . . . . . . . .
+70