Unnamed: 0
int64 0
0
| text
stringlengths 10
1.66M
⌀ | file
stringlengths 14
100
|
|---|---|---|
0 | null | dialog-89_4_ocr.txt |
0 | null | dialog-89_05_ocr.txt |
0 | null | dialog-89_10_kongres-si_ocr.txt |
0 | null | dialog-89_mim-c_palachuv-tyden_ocr.txt |
0 | null | dialog-89_mim-c_jak-napoleon_ocr.txt |
0 | null | dialogy_1978_06-07_ocr.txt |
0 | null | dialogy_1979_02-03_pdf-ocr.txt |
0 | DISKUSE - říjen 1983 Jan Tesař - Vlastimila Tesařová /Paříž/ /Brno XII, Ruská 5, 612 00/ Jan Tesař Deset tezí proti krizi K prvnímu výročí invaze, v srpnu 1969, jsme v Praze uveřejnili manifest DESET BODŮ, který byl prvním projevem demokratické opozice . proti Husákovu režimu. Dnes, po dvanácti letech, je československá společnost v duchovním marasmu a opoziční hnutí v krizi# Příčinou duchovního marasmu českého a slovenského národa je slabost a bezvýchodnost demokratické opozice, která není schopna nabídnout našim národům perspektivní alternativu k obecně opovrhovanému a nenáviděnému režimu, a příčinou kritického stavu opozičního hnutí je jeho odcizenost Českému a slovenskému národu, prvořadým požadavkem dne je nalézt východisko z tohoto bludného kruhu. Ze signatářů manifestu z roku 1969 tři /Rudolf Battěk, Václav Havel a Karel Kýncl/ jsou ve vezení, jiní jsou v těžkých podmínkách desorientováni a ještě jiní podlehli skepsi, aí už pod tlakem Husákovy diktatury anebo cizího prostředí emigrace. Z původních signatářů jsem zůstal sám, kdo se může vyslovit. NA MNOŽSTVÍ NEHLEĎTE. Adresuji svých DESET TEZÍ nikoli tak jako před dvanácti roky pražským místodržícím, nýbrž českému a slovenskému lidu, který je hlavním garantem vlastního osudu a budoucím soudcem nad místodržícími. Vyzývám každého, komu není lhostejný zápas ze>českou a slovenskou svobodu, aby zaujal stanovisko k těmto mým tezímj ti, kdo budou souhlasit, neměli by tak Činit před tváří tyrana a jeho policie. 1) MUSÍME PODNĚCOVAT NOVÉ ČESKÉ, SLOVENSKÉ A ČESKOSLOVENSKÉ VLASTENECTVÍ A NOVÉ NÁRODNÍ A STÁTNÍ VĚDOMÍ NA JEHO ZÁKLADĚ. Pražský režim zdiskreditoval všechny tradiční národní hodnoty, k nimž se ve svých prvotních fázích hlásilj nyní je pohodil. Opozice, namísto aby staré ideály demokratického a humanistického vlastenectví obhajovala a rozvíjela, staví se k nim ironicky. Jako souhrn obojího vzniká národní nihilismus. Zpochybnění duchovních hodnot, podle kterých se orientovalo národní úsilí Čechů a Slováků v celé moderní době, je podstatou duchovní a mravní krize české a slovenské společnosti. Krizi není možno překonat rezignací na ideály, v nichž se naše národy zrodily, nýbrž očištěním [pageend1] | diskuse_1983_02_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 5 - prosinec 1983 /Teoreticko-politický občasník/ O b s a h tohoto čísla: O možnosti pozitivní alternativy Srpna 1968 /Luboš Kohout/ Tři poznámky na okraj diskuse /Vlastimila Tesařová/ Luboš Kohout 0 b o ž b o s ti । o » 1 t i t ô í altarnativy Srpna 1 M 8 . Mezí «utery jí í velel pMetnýth etuáií, věnovaných ěeekoeloven- MM obrodná» |MeM reku Ä8, probíhá Maoŕádng intenzívni sF©r v pohledu M příčiny vojenská© zásahu varšavské pitky. Ja t©®i tak nejen proto, ie títo «tof i se Mienili áa roBliWc^ politických tá- borô, hýbrl i preto, le MMMM i i odetnpe», nyní W 15 let, tu stále trvá totální prasenná absence M nedostupnost pokud Jde o úmysly e Mmwt tÄÄejiÄo odpovědného sovítsMio politického vedení. lej- saéna ae autoři různí v názorech aa chyby, Ji^tM se dopustilo x ímo x vedoucí *Äibdekw»M* jádro reformních kommiatů. Jedni autoři, předev- Ml MhMéní í MM aÉNMM a protikOMmietá, soudí, la Ml M" lo postupov®t radikálněji, i s rizika« plní roztržky e OSS e SMÍ! tedy nastolit plný politicky pluralismus, umoisit volnou "hru o e g o“, vyslovit ' :,b vůli k ©zbrojeném odporu t j připravovat Ml cílevšdoeé k nMu. Druží se naopak dunívají., že postup ref©^ mil hýt uválliváj- i£$ tedy pHhH^et^fcmilaci politiky, a hlawí při politické praxi, více k pohledu partnerů i Variavské stó.oavy, a tedy rozhodná ji prosa- Brní orientací ^g u b© n« »uaevře^ pluraliM&^e", při partnerských vztazích f;olitictýÄ MM • s4>wch s^aizací, zaatcupW^ v národní, ft-onti, při šachování nové chápmé a d^kratidtijí realizovaná veôoueí rele ^«aiwiji '^st^ovat proti e.xtrés&, aejména v uásti hro- Milawcícti prostředků. Palato najríce M autoři abo-i^t t ton, la Wltrotnlniliŕ obrodný ‘ proce® se »«ai » «Ä1 provádlt ryzeji « sel M w ste» ttdnesti bylo, c©i by »Ä© »iaořádfiý vfz»» pre pozitivaí ovlimání MM* v ^ÄepôledSBÄé rovini. Pokud píší a publikují přední představitelé polednové politiky KSC /ZnžlynÄí "Teorie • praxe poteeu o refomi politického «yetim MMíb* lima v í esko slovenskú roku 1968* « *»áa přichází » Kre«luw> J»iájek: ■ MÄte’odxÄ politické aepekty MMAMIUMM roku 1958« « "Setkání s střety* • ne^aovéjM studie • eý« kritický« dc«lovea$ Sarkovaký: *Wedo- tonče^ rcBUovor*/ neváhají - při oboajaby vlastního poůí- [pageend1] | diskuse_1983_05_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č.4 - listopad 1983 /teoreticko-politický občasník/ OBSAH tohoto čísla: Poznámka vydavatele K problematice socialistické demokracie /Vlastimila Tesařová/ Rozhovor Milovana Djilase o krizi jugoslávské společnosti [pageend1] | diskuse_1983_04_tit-s_ocr.txt |
0 | null | diskuse_1984_02_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 7 - únor 1984 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Ještě jednou o "vnuceném modelu" /Vlastimila Tesařová/ Poznámky k reformě našeho dnešního hospodářského mechanismu - na pokračování /kolektiv autorů/ Vlastimila Tesařová Ještě jednou o "vnuceném modelu*. Ve svém textu "K problematice socialistické demokracie" /viz Diskuse 3.4/ jsem napsala, že úvahy o "vnuceném modelu" mi nejsou sympatické. Samotný projev sympatií nebo antipatií ovšem žádný objektivně existující problém nevyřeší — a otázka svobodné volby naší specifické cesty k socialismu objektivně existujícím problémem skutečně je* Navíc se jedná o tezi v opozičním hnutí velmi rozšířenou a od Srpna 1968 hluboce zakořeněnou* Naposled jsem se s ní setkala jako s názorem, že všechny nešvary, jimiž naše současná společnost trpí, mezi nimi zejména korupce a protekcionářství, nejsou tradičně vlastní naší národní povaze, nýbrž že jde o import z východu* Já sama jsem se již několikrát vyjádřila - a znovu to opakuji - v tom smyslu, že si vůbec nemyslím, že by Sovětský svaz nezasahoval podstatnou měrou do naší poválečné historie, nebo že by byl lhostejný k tomu, co se u nás děje dnes a bude dít v budoucnu* Přesto však stále nepovažuji tezi o "vnuceném modelu" za slastnou a nosnou platformu pro rozvíjení našeho opozičního hnutí* k to zejména z následujících důvodů: Především proto, že přisoudíme-li této tezi prioritní postavení, vzniká problém, jak se dopracovat k objektivní analýze, která je nezbytná pro zrod reálné koncepce jakéhokoliv společenského hnutí* Ještě z dob svých vysokoškolských studií /léta 1951-1956/ si pamatuji, že tehdy mezi starší a mladou generací historiků existoval spor o to, kde leží hranice mezi historií a současností. Starší byli toho názoru, že historii lze dělat teprve s odstupem nejméně padesáti letj mladší by byli rádi posunuli tuto hranici až do současnosti* Nyní už nevím, jak intenzívně jsem tento spor prožívala já osobně, ale určitě jseu táhla za jeden provaz s mladými — už proto, že jsem tehdy byla Mladá, a pak také proto, že mne vždycky ze všeho nejvíc zajímala současnost* Dnes, po všech životních zkušenostech, které jsem zatím získala. [pageend1] | diskuse_1984_07_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 8 - březen 1984 /Teoreticko—politický občasník/ Obsah tohoto čísla: O vztahu mezi reformou, revolucí a mocenským převratem /Vl. Tesařová/ Poznámky k reformě našeho dnešního hospodářského mechanismu — na pokračování /kolektiv autorů/ Vlastimila Tesařová . O v z t a h u mezi reformou,; revolucí a mocenským převratem# Je možná považovat náš současný politický systém za reformovatel- ný nebo je nutná politická revoluce? OdpověS na tuto otázku je probléme®, ,který dnes rozděluje československé opoziční hnutí na dva více méně proti sobě stojící tábory,» V táboře stoupenců názoru o nereformo- vatelnosti našeho politického systému je přitom pojmem "politická revoluce* míněn násilný "mocenský převrat", který by zbavil moci současnou vládnoucí vrstvu /vykořisíovatelskou byrokracii/, otevřel xak cestu ke zrušení stávajících "mocenských struktur* a vytvořil, podmínky pro nová uspořádání společnosti na "samosprávném principu* /viz práci Petrxa Uhla a kolektivu "Program společenské samosprávy"z roku 1980/« Myslím, že takto formulovaná otázka způsobu řešení naší dnešní; společenské problematiky je jen novou variantou teoreticko-političkého a prakticko-politického sporu, který ochromuje mezinárodní dělnické ...... hnutí po celé dvacáté století, sporu mezi revolučním hnutím á refor- mismem® Současně si myslím., že takovýto přístup k věci je pro naše opoziční hnutí platformou stejně málo šťastnou a nosnou jako téze, o níž jsem psala v Diskusi č®7 /viz "Ještě jednou o "vnuceném modelu**/® Osobně bych při řešení tohoto problému vyšla z definice společenské struktury a z ná plynoucího smyslu socialistické revoluce:» Společenskou strukturou chápu souhrn společenských vztahů a jim odpovídajících orgánů, organizací a institucí,: odvozených od základního společenského vztahu, jímž jsou výrobní vztahy® Kapitalistická společenská struktura je tedy souhrn společenských vztahů .a jim odpovídajících orgánů, organizací a institucí, odvozených od kapitalistických výrobních vztahů /tj od výrobních vztahů vykořisxovatelských, založených ha soukromém vlastnictví výrobních prostředků/« Socialistická a společenská struktura je naproti tomu souhrn společenských vztahů a jim odpovídajících orgánů, organizací a institucí, odvozených od socia- listic^ých výrobních vztahů /tj xxisxt od výrobníca vztahů vzájemné spolupráce, založených na společenském vlastnictví výrobních prostřed- [pageend1] | diskuse_1984_08_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 9 - březen 1984 /Teoreticko—politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Zlevní vášně a podraží rozum? /Laureatus/ Poznámky k reformě našeho dnešního hospodářského mechanismu - na pokračování /kolektiv autorů/ Laureatus Zlevní vášně a podraží rozum? Mezinárodní rozpory se ostře vyhranují a vzrůstá nebezpečí nove války* Ne jakékoliv války, ne lokální války někde na periferii kontinentů, nýbrž války v samém centru nejvyspělejší části světa, zahrnují* cím Evropu, Severní Ameriku, Středomoří a Dálný východ - všechny neu- ralgické body, do nichž se koncentrovala již minulá světová válka» Hrozící raketový a jaderný konflikt by přeměnil celou tuto oblast v ruiny a spáleniště bez života* Naději na vyváznutí by mely snad jen méně vyvinuté oblasti Asi®, Afriky, Australie a Latinské Ameriky, vysunuté na okraj hlavního střetu* Odtud by se ausala znovu po staletí vyvíjet nová lidská civilizace, aby byl život na naší planetě zachráněn* A to se podařilo jen tenkrát, že by celá zemská atmosféra nebyla nenapravil tělně otrávena, zničena* Kultura antiky, gotiky, renesance, baroka, ro- mantisau, klasicismu i modernismo, architektonické skvosty, vzácné knihovny, muzeální sbírky, výtvarné galeri® vyspělých zemí by vzaly za své* Celá jedna lidská rasa ‘•bílých* by se navzájem vyvraždila* A není jis- , té, zda by s sebou nestrhla do propasti nebytí i ostatní lidská plemena’ nebo aspoň jejich část. Je to děsivé zjištění, avšak je nepopiratelným faktem, že jadernou záhubou hrozí světu právě nejvyspělejší část lidstva, honosící se svou civilizací, vzdělaností, kulturou, svým rozhodujícím přínosem celkovému vzestupu humanity až po pronikání do kosmu* Pro nás Evropany je strašné pomyšlení, že bychom měli svůj kontinent s jeho neopakovatelnou tváří prostě zničit* A pro nás Čechy je zajisté hrůzyplná představa, že by měly zaniknout krásy českého ráje, křivoklátských lesů, Kokořín- ska, malebného Povítaví, jihočeských rybníků, západočeských lázní, beskydských zákoutí, jihomoravských vinic, hanáckých lánů, že by měla zmizet Praha a další historická města, že by měla nastat definitivní tečka za našimi tisíciletými národními dějinami * A přece tomu není tak dávno, co se národy a vlády ujišťovaly svou vůlí a odhodláním žít v míru, respektovat se navzájem, spolupracovat v rozvoji materiálních a kulturních statků, řešit spory jednáním a do— [pageend1] | diskuse_1984_09_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 10 - duben 1984 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Zatracené dějiny /Milan Šimečka/ Poznámky k reformě našeho dnešního hospodářského mechanismu - dokončení /kolektiv autorů/ Mila® MM&H latra e « Bé ó i j i » y 8 /WMbH pìMM M MM VAulsw Cenného » ?w mí TV, MMhMM* WWMiMt se pěnit WcHW* černého procitala listí®. kterých teWeh MM Wto to příjemná ét®íe Stol ja® si: st^owt vMjom, to wselo btt Ml K^yi e® MMB MM k Běste, kt««- ré ai o«^ly tak MMMM »eals » vytrácet MÍMMi Myla. Rytí: vydal® pMi Václaw Černého svědectví, které M ut wtMae příjemka č tenia. Čtvrtý díl Waětí Mt to til dotýká nsjbolestM^MB Mšt MMhe MB» roteili® tkMMfe MM »tow IMMMWM gwvtteteých »soépi • pg' se aa* klsteě ^MÁMl Ml patologM*! nárotete© Mveta v lataeh 1948 M WJ. »tm ul pwirni ryeal® projde p©«lu » Wmsmí řeko©* wloscaací a ii^teví m j^td. rok«® 1966» tM jo to O 2á>i^ jMMMŠ« MM M Bissai Màsti tefj» B »» paniti, W »oje jmi, ®lMií a jistě i BlouptjM, se MHMf ©Mwt* Wojo mwklítatoí a®ply^s MMMB« « peebybscMÍ o |MMB • for* sélHÍsfa táto taiMf. Swí v ní sn^. mi mteá strisi.®» •MÉM* se tu intimi s « li-B»i, fctorf jam. jako stonat rkmaMwl jen gpcwtélí. ts>á Mèla, ls j® to taiMa psaná MBM WM Mědí. s b míIq svá ^ysvStlmí a opírá eB o vMi* BMBt « BM test w ú c iw u * Watótnré o tem, M SeMia® s« to v MMB síří, MM jeMě i fmasom.ak^»i povaàatey» Me^oteybuji 9 prihra J®Kic©lÍv psaMi wteřfsít pravt tMowa «kot«!« met, která se a© aí zapsala a mstarat S9 přit« © iMlM •É kt«f< ^teteí » aavtry v ai,jako» ©Spettivi tu ÍM|ÍÍMflM MH toteestí, Bewslowiji se tedy k pravdivostí, protote prev* diTOSt j«étì noni fysiMálaí MmMMH* BMI fMMíMM Vác* lev ťfert^ ai prav •dpoSocíú ML wnemi to dějiny probi* Mly rřesné tak, pem MBMmM v 4®^» kntoe, ^»^9 tó pou.se, t« jeho Mjtogr byly taková » basta« [pageend1] | diskuse_1984_10_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 11 - květen 1984 /Teoreticko-politický občasník./ Obsah tohoto čísla: Idea rovnosti, marxismus a křesťanství /Luboš Kohout/ Myšlenka společenské rovnosti, marxisms a praxe "reálného socialismu" /Luboš Kohout/ Uiboô Koacut X 4 e a rovaosti* aaraisaua a kř«l«nství /▼ ^jet4 dr.r.B«dy w stati ”Po®ná®ky k často alyäen/»* a konce M 4» Itty* •Jen nad J®d»w ideou ®oclali»i# patril nejúpomúji hájenou co gôraw a mátojíeí tA «Matek i do «oba kŕesUiÄý^ gjyslí, TO dio«e p»aatavit ronéxud pcôrcmjis je to ideál /pfizm^e hned ie ho oz* :-^^ť _ za žleW sociálni rovnosti*, píle <r.B«a<a * jak© •zdůvodnění* svého MBtogorieMMô soudu »obiliBuje nakolik. citátů či parafrází z Uhla. *R©ghodni je cnudoba dare®, dare», a nsjvétlíaň • určený vitá • •• fgttMHB ... jadaa a dotn^cb ceat /tady ÄŕÄ. kulhá prostá logika, mol "bolí dar* sice utíwla v ôijirméa toku drtivá vôtái», »kolt však aMáiiB/* Majetek je aice *£í®si chrmjícía ô ^řekalkotí spá^* •.. 02Vláátd v aíře aal^stm ♦*. člwÄa /W c ô je to *S©učaml je však »ajetek cí®si 4<Mb » M»- </b , uaíiáiíiou & Mrou hodnot, i kdyby m sebe ^bB brát ^orl&aů v mbi“ »•• "ja to jil WjiOův aAcm, který í»rávi aa s^vedlmst • étWoat k ©£iudé«u slibuje rwaoktní kej e t W - jato /t«Oa dr.. touhle myo- 19*m Másá - z hlediska etiky, nikoli vlestní filosofie • W MáäO^^ "alsuW” /ostav proč m i středwétó •MpusW*/ zabaz^edí boliáčl nejen *králowtví ne- beaké*, ala i s^áasí blahot ta v t©»to doča^a slzavá telí/# "We j- - ■-- la® říci, Ža •« to a m jatke® ad aájok ©Wtai, jak© s "ony m níí mpozmli ä ä w » ^ícm .jawodidů /pročpak m aéj trpí *jm* vitálna a ssnáim »á naopak z "pr votaího bf<cta//^ofit?Z "Oäobaé jato svoboda je i aajetek tía aedotto talnýB projawa vátaosti Sotí láa^ k b ä * /p«ud Belovo krite-ri» b« nae véknd, to, la Bůh naailupe v^dkeré lidstvo, pen jefc zlô«k/. Ma ÄTÄ. Mojí tu na jednc® pólu "naléhavá a apásu duôe pods a»jicí s® a^ýB bratrem /bili» [pageend1] | diskuse_1984_11_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č 12 - květen 1984 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Možnosti pracovní teorie hodnoty /Karel Kříž/ K poznámce vydavatele Diskuse /č.9/ /Laureatus/ Zajímavý pokus obuvníků v Rostově na Donu /RP, 4.5.1984/ Karel Kříž Možnosti pracovní teorie hodnoty Před plenem ÚV KSSS přednesl 15 .6 .1983 J.V. Andropov toto důležité zjištění: ’’Věda dosud bohužel neposkytla praxi potřebné řešení řady závažných problémů, ... Především mám na mysli volbu nejspolehlivějších způsobů zvyšování efektivnosti výroby a její kvality a zásady vědedky zdůvodněné tvorby cen.” /Rudé právo, 16.6.1983; podtrženo mnou! K.K./ Asi ještě potrvá nějaký čaš;, než budou plně doceněny převratné důsledky tohoto konstatování, které však už dnes přenáší do kvalitativně jiné roviny různé diskuse o zcela evidentních nedostatcích ve fungování socialistických. ekonomik. Tímto dnem bude nutno buď napravit a uvést na správnou míru některá pojetí soudobých ekonomicích problémů anebo uvést na správnou míru citovaný výrok J .V .Andropova. A právě takto se chceme nyní zaměřit na podnětný článek prof. ing. Zdeňka H á b y , CSc., otištěný v Hospodářských novinách c. 13, roč. 1983 pod názvem ’’Meze využívání zákona hodnoty”, kde Hába zasvěceně popsal nejen naléhavou závažnost, ale hlavně a především i mimořádnou složitost soudobých ekonomických problémů, které přináší přechod na typ intenzivního hospodářského rozvoje. S vysokou invencí uvedl všechna pro i proti k té které otázce ekonomického řízení a složitost současné situace vylíčil tak plasticky, že jeho pojednání může z hlediska specifik čsl. ekonomiky posloužit jako vhodný a erudovaný' prolog k dřívějšímu závažnému vystoupení J.V.Andropova, jako prolog k článku ’’Učení Karla Marxe a některé otázky výstavby socialismu v SSSR” /R.P., 24.2.1983/. Je zde ovšem jeden háček! Hábova analýza je poznačena duchem jisté resignace, kdežto eláne?. J .V .Andropo va směle vytyčuje nové úkoly a kategoricky požaduje seriozní výzkumvoblasti politické ekonomie socialismu. Ta,m> kde Hába vidí meze ve využívání zákona hodnoty, tam J.V.Andropov objevuje závažné problémy a upozorňuje na podstatné a citelné mezery v ekonomické teorii socialismu . [pageend1] | diskuse_1984_12_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 13 - červen 1984 /Teoretieko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Kontinuita - v čem? /Laureatus/ Laureatus Kontinuita - v čem ? Když jsme před rokem kladli otázky nad prvními prohlášeními a opatřeními nového sovětského vedení v čele s J«V«Andropovem, odvážili jsme se napsat: “Neváhá probouzet hnutí ke změně uvnitř strany, aniž opomíjí mobilizaci širokých lidových mas o©» Nesporným vyústěním Andropovova kursu musí být získání většiny ve straně /předně v ÚV KSSS / pro reformy, byl zatím programově naformulované“. Prvnímu muži sovětské velmoci nebylo dopřáno důkladněji své koncepce rozvinout« Ale v krátké době jediného roku dokázal získat nemalé mezinárodní sympatie« Když po dlouhé nemoci zemřel, setkali se na jeho pohřbu čelní představitelé mnoha zemí světa, aby tak vyjádřili vysoké uznání jeho snahám, zejména jeho statečnému boji za skoncování se stupňovaným zbrojením« Své přítomnosti v Moskvě využili k osobnímu setkání s Andropovovým nástupcem, jímž se stal KoU.Černěnko, jakož i k získání informací o dalším vývoji sovětské politiky o Sám fakt této letmé “světové konference“ na vysoké úrovni napověděl, že přes vážné napětí zejména v sovětsko-amerických vztazích projevuje naprostá většina světových státníků přání vybřednout z nynější slepé uličky a najít cestu k novému uvolnění, prospěšnému všem aktérům současné mezinárodní politiky« Serněnkovu volbu generálním tajemníkem ÚV KSSS /pravděpodobně i hlavou sovětského státu/ přijaly vedoucí kruhy komunistických stran a států socialistického společenství s obvyklým konformním blahopřáním« Jak se už stalo tradicí, v projevech, článcích a komentářích, donedávna "zdobených" citáty závažných výroků Andropova, objevily se nyní citáty z vystoupení černěnka« Zato pravá smršt nejrůznějších dohadů a předpovědí se přehnala kapitalistickými sdělovacími prostředky« Většina bulvárních listů se shodla, že do čela sovětské velmoci přišel profesionální “aparatčik" s typickými vlastnostmi nevýrazné individuality, považovaný za jednoho ze “starců v Kremlu“, který údajně nevyniká přílišnou originalitou myšlení a jednání, od něhož lze očekávat jen stereotypní politické postoje a chování, známé z Brežněvovy éry« Odlišně však [pageend1] | diskuse_1984_13_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 14 - červenec 1984 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Jak si lžeme do vlastní kapsy /Rudolf Zukal/ Rudolf Zukal Jak si lžeme do vlastní kapsy /Část širší úvahy o vlivu politiky a ideologie na ekonomiku./ Ekonomická reforma a Soubor opatření Vztah současné vládnoucí skupiny k ekonomické reformě šedesátých let je názorným příkladem toho, k jakým výsledkům a paradoxům vede dávání priority politiky před ekonomikou. Naše propaganda věnuje v současné době největší pozornost ekonomice. Téměř každé zasedání UV KSČ hovoří o hospodářských otázkách, úvodníky novin píší převážně o ekonomické problematice. Je to zcela pochopitelné, nebot náš hospodářský vývoj prochází od skončení druhé světové války nejobtížnějším obdobím. Vážné hospodářské těžkosti donutily naše vedení, aby vyhlásilo určité změny v dosavadním neproduktivním ekonomickém mechanismu, který byl zaveden na počátku sedmdesátých let v souvislosti s tzv. hospodářskou normalizací. A tu vyvstaly před "vládními" ekonomy, ale i před ideology a politiky potíže, jak zdůvodnit mnohé nově ZKáäšxá zaváděné změny, přístupy a chápání ekonomických problémů, které byly se zrušením ekonomické reformy šedesátých let prohlášeny za špatné, revizio- nistické a socialismu škodlivé. Velmi často se totiž jednalo o zavržení obecně platných racionálních zásad, platících pro každou řádně fungující ekonomiku. /Např. důraz na kvalitativní a nikoliv kvantitativní vývoj, odměňování podle skutečných pracovních výsledků a nikoliv podle jiných např. politických kriterií, přebudování hospodářské struktury země tak, aby odpovídala přírodním a ekonomickým podmínkám, zvyšování efektivnosti národního hospodářství apod./ Zásady "Souboru opatření" nejsou novými objevy. Téměř všechny tyto zásady byly náplní ekonomické reformy šedesátých let, ovšem v daleko širším rozsahu. Byly řešeny podstatně důsledněji a komplexněji, než činí současný "Soubor opatření". Vzhledem k tomu, že soustava řízení národního hospodářství je jednou z nejdůležitějších oblastí společenského systému a mnohé zásady ekonomické reformy šedesátých let - jako např. značná samostanost podnikové sféry, relativně autonomní vývoj ekonomiky nezávisle na [pageend1] | diskuse_1984_14_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 15 - září 1984 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Poznámka o královské myšlence Karla Kříže /Jaroslav Šabata/ Zlevní vášně, podraží rozum? /Vlastimila Tesařová/ Problémy a perspektivy uvolňování napětí a spolupráce /Enrico Berlinguer/ ______________________________________________________________ ._________ Jaroàlav Šabata Poznámka o královské myšlence Karla Kříže Křížová královská myšlenka /on píše o královské myšlence Jurije Andropova, ale to nás nesmí mást/ vypadá na první pohled bizardně /zvlášť pro neekonomy/ a rozhodně je tak podána. Není divu, že ji mnozí odmítají jako zcela neproduktívni. Křížův projev deformuje především fiklní idea, že ten nejlepší způsob, jak oslovit "oficiálno", záleží v divoké kritice "ekonomického romantismu" /a tém míní jakoukoli tendenci usilující o ekonomickou reformu v "sikovském" duchu: na principu té či oné obnovy tržního mechanismu/. Navenek to vypadá tak, že Kříž je papežštější kritik "re- vizionismu", než ten nejpapežštější dogmatik. Kouzlo věci je v tom, že Kříž ani zvlášt moc nepředstírá /1 když je to "úplně jinak"/: upřímně kalkuluje sé zájmem uchovat za každou cenu pevné centrální řízení; a v reprezentantech tohoto zájmu hledá spojence, aniž by se příliš zatěžoval otázkou, co všechno vlastně za tímto zájmem vězí, jak rozporný to zájem je. Možná ho to zajímá, ale z jeho hlediska je to vedlejší: co se odehrává ve sféře politiky, je pro něj něco na způsob bouře ve sklenici vody - rozhoduje ekonomika ... Tento Křížův postoj má hlubokou logiku: jeho koncept totiž pevné ekonomické /ekonomicko-politické/ centrum předpokládá. Bez něho by nemohlo fungovat TRANSFORMAČNÍ CENTRUM diktující objektivně zdůvodněné ceny. Tak se může zdát, že Křížovým politickým cílem je jakýsi ul- tratechnokratieký model řízení, jenž dovádí do konce utopicko-byrokra- tickou /"komunistickou"?/ vizi: taktovka centrální moci diriguje zmanipulovanou a manipulovatelnou společnost, v níž se lidé budou "dravě, neúnavně a vytrvale hnát za nepřetržitým zkvalitňováním výroby a tím zárověň i za většími a většími příjmy, aby při hledání stále novějších, kvalitnějších a efektivnějších postupů prosazovali současně i své obohacení". V tomto Křížově konceptu je obsažen zřejmý rozpor: na jedné stra- [pageend1] | diskuse_1984_15_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 16 - říjen 1984 /Teoreticko-politický občasník Obsah tohoto čísla: Poznámky k ’’Poznámkám” / - r - / Uvědomujeme si meze svých možností? /Karel Oswald/ K problematice mírového hnutí: Poznámka vydavatele "Diskuse” Redakční názor "Svědectví” Otevřený dopis "Charty 77" Poznámky k "POZNÁMKÁM" /Recenze samizdatové publikace/ Na první pohled by se mohlo zdát, že otázky týkající se vývoje čes® koslovenského hospodářství příliš veřejnost nezajímají vzhledem k je= jich odbornému zaměření© Není tomu tak» Vzhkedem k tomu, že se tato pro® blematika bezprostředně projevuje v oblasti životní úrovně, je náš cel® kový ekonomický vývoj veřejností pečlivě sledován a komentován» Se záj® mem jsou hodnoceny pokusy o zlepšení současného stavu» Byla vydána celá řada návrhů na zlepšení současného ekonomického systému a mechanismu^ bohužel ve většině případů jen jako interní pu® blikače pro uzavřený »kruh zájemců» Tak napře vyšla dvoudílná studie Ekonomického ústavu ČSAV nazvaná "K dalšímu rozvíjení soustavy plánovi® tého řízení" nebo studie Výzkumného ústavu plánování a řízení pod vede® ním Ings Mojmíra Kasalického ® "Koncepční studie o směrech dalšího vý= voje soustavy plánovitého řízení národního hospodářství" a pod» Rovněž v samizdatovém tisku vyšly určité ekonomické názory od kolektivu autorů» Že je i zde v této oblasti o tuto problematiku značný zájem, svědčí skutečnost, že přes poměrně vysoké finanční výrobní né® klady, jež musí zájemce za samizdatovou publikaci zaplatit, vyšla tato publikace v několika nákladech© Dokonce jako příloha 6tého až 10tého čísla samizdatového teoreticko®politického občasníku "Diskuse” v roce 1984 v Brně. Postavení československé ekonomiky je odrazem celého komplexu fak® terůf a^ přítomných anebo minulých- Bohužel, velmi často a intenzivně působily v této oblasti mimoekonomické zájmy, což většinou neblaze ovlivňovalo racionalitu ekonomického systému® Rozsáhlá práce /více než 150 stran/ "Poznámky k reformě našeho dnešního hospodářského mecha® n i s m u " od kolektivu autorů je širokým a poměrně podrobným popisem [pageend1] | diskuse_1984_16_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 17 - listopad 1984 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Úsilí o budoucnost /Rafael Vilémský/ Místo odpovědi příteli Vilémskému /Jan Tesař/ Soeialismus a pluralismus /Jan Tesař/ Odpověď Vlastě Tesařové /Jan Tesař/ Na adresu vydavatele /Karel Kříž/ Äfael Viléaeký Úsilí • budoucnost ZM rozhlasové prosluj ve svobodném vysílači FÚMM, politicky ©rien- tovanÄ křesťansky. Seteriál převzat S* zehroaiMÄo časopisu úialo- O» 1W, 8.3, str. 3-7./ Sotva sa msi náai najdv n&sdo, M© by pokládal naM situaci sa dobrou nebo alespoÄ za us^kojivou. Msa národ nepřirozený® Siwt«» Sa přirozený život päMÄMs čerpání z ÄÄovaích, ÄSevató a teoWeh zdroja, jež jsou nôa vlastní, a přetvářeni derpeného V celková®, přirozené s« utvářejíc Ä ©rganis^u národa, přetváření w výraz Ml, v projev na3í svobodné tvůrčí síly ve väeeh ©borochi v utváření společnosti, v kultuře, v^ní9 náboženství, ve vědě, ve výrobě hmotných statků, ve tvorbě livotníto prostředí. Sis a® neprobíhá přirozehá. Ifeäe adroje jsM intelektuální, tvůs^í, tak ř«t* né jsou Čerpány pro záj^ nÄ cizí, pokud jsou tu suž i tác vate iné« Se te» tak s«í, jwu zdroje potX&fieny, nesají se vůbec projevit« Ani aktivity hospodářské, jež by « vytkaly sajlÄtující iaMonft, s tím wtef zdroje dusbcvní« Od svých duchovních Wřenů jsme * velké > Msti odtrženi. ^S@ dějiny Jsou nás přístupny jen v jedncstrsané», znetvořeni podání nebo ve zpmewáníoh starých. Ale jen živé, stále aktaální Wlrtí sípoleaí s Ojinsai je lití s A lití bez dějin, bez vl&atních dějin m ä ^bIo^Iä obracet k buáoucmsti. - Ve všestroiméa čerpání ze zdrojů i»feí je náa tál zabráněno. Metýká . se to jen MÉIÉ už stávajícího, a něhož jsou 1Ä ^MWbíM^ Jen vy- b»né útržky» nýtrí přeůevlia »Äsnýoh itrojů tvůrčích: kolik „ leeté kapacity je umlčeno, mmMi přirozený» způsobem předáv&x. své plody společenství národa. - SMboMenství je z velkt části aldaenó. Jisti, lij« v wha duäító, v ůtóýah krouícífth i v bohoslu:.« _ MA, ale' ve sví spol®Í«sW • kultarof plsÄá fwr®i té»i> vůbec ne* „ existuje* fesíníme b»c w u a okázalou církev, i^br* j^edevfi^ saaostot* [pageend1] | diskuse_1984_17_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 18 - prosinec 1984 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Věnováno Janu Tesařovi a Rafaelovi Vilémskému /Vlastimila Tesařová/ O svobodě, demokracii a zákonu džungle /Vlastimila Tesařová/ K problematice mírového hnutí: Válka je vůl /Milan Šimečka/ Vlastimila Tesařová linováno Janu Tesařovi a Rafaelovi filé mské a u Ve své odpovědi na mé poznámky *K výzvě Jana Tesaře "Deset tezí proti krizi’*’* /viz "Odpověď Vlastě Tesařové", Diskuse Č.17, str.14-11/ vyslovil Jas Tesař /dále JT/ názor, že "dávno překonaná snrxistleká teorie je konzervativní zátěží mezinárodního socialismu a zdrojem mnoha jeho neúspěchů". Pokut VÄ, socialistické hnutí, mloiené na »«rxistické idwlo* gíi, se podobným způsobem vžáy vyjadřovalo a stále ještě někdy vyjadřuje o náboženství. Osobně povaluji ze konzervativní takový vědní ©bor, it«©vý ii ^litiol< který ustrň« a» wčltéa stupni svého 'Vývoje a není schopen rozvíjet se dál v souladu s měnícími se přírodními a společenskými podmínkami. To ováex není nedostatek toho kterého vědního oboru, měleekéte, ideového Či politického směru jak© takového, hýbrž projev určití uesetepaosti jete msiteli * propagátorů, tedy konkrétních lidí, Proto bych nemluvila ani o mrxísmu ani o náboženství jako o konzervativní zátěži mezinárodního socialismu, nýbrž zajÄala IgHM se o to, jak ten který marxista či křesfen dovede v daných aplikovat a rozvíjet svou ideologii z hlediska so- cialistickýeh cíli v souladu se skutečností, které, jej obklopuje. Pokud se JT nedívá na věc rovněž takto, nevím, proč a v zájmu čeho by mil "ctít* »4 přesvMčeuí - já přesvédčeaí v tomto smyslu konzervativních lidí MMMM Dále »i v odpovědi JT není jasné, proč by socialistické cíle ne« měly být eHi socialistiekými *z toho jednoduchého důvodu, 6c je sus« tévají zůaleM ns jen weialirM*, že jseu *to mpřAlad tÄé "»es- fónskéweOe, a ovdea Ét viete nejvíce cíle WMM a rwlietiÄé*. Jestliže tedy jako atoupenec sociulistie^ch idejí zjistím, 8e mé cíle jsou rosuané a realistické a te jsou totožné s křesfans^^i cíli, sfc áe »Wte přestat považovat m sociálisticMT A jestlil® křesfea [pageend1] | diskuse_1984_18_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 19 - leden 1985 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Rozcestí pochyb i nadějí /Laureatus/ Na obranu vydavatele a nejen jeho /Rudolf Zukal/ Laureatus Rozcestí pochyb i nadějí Procházíme nesnadným obdobím ve vnitřních i mezinárodních vztazích. Osmdesátá léta se naplňují politický® napětím, hospodářskými krizemi, duchovní únavou, životní nejistotou. Komplikované problémy má kapitalistický svět s hospodářskou depresí, stávicami, nezaměstnaností, místními válečnými konflikty, morálním úpadkem ap. Vleklými specifickými obtížemi trpí socialistické státy, v nichž se stále nepřekonává konzervativní politiko provázená prohlubující^ se ekonomickou, duchovní i politickou krizí. Množí se nebezpečná úskalí, zákruty & soutěsky, jimiž musíme proplouvat. Společenský pohyb se zamlžuje a kalí nepřekonanými deformacemi, neřešenými rozpory a nedůslednými zásahy autoritativní moci, která často nedovede předvídat důsledky svého počínání a překvapivým událost®» a jevům jen váhavě Selí. Vyvstávají též obavy z možných změn a obratů v sovětské politice, jejímuž vedení dflá rostoucí složitost domácích i mezinárodních problémů očividně těžkou hlav V této situaci nutí -k zamyšlení také existence, postavení a postoje sil, které představují reformní socialistické úsilí i jiné směry opozice, ale i těch, které reprezentují systém, a režim "reálného socia lismu”» Stojíme, ne rozcestí a zmítají námi pochybnosti i vyvstávají no děje. Zdráháme se upadnout do bezvýchodné skepse a jeětč úzkostlivěji se bráníme iluzorním snům. Asi se všichni - oficiální nositelé moci stejně jako prostí občané - shodujeme v přání, aby budoucí vývoj co možná nezhoršil už tak dost nepříznivou situaci a nepřivedli paniku, chaos a posléze katastrofu s neodhadnutelnými důsledky. Ironií zvláštního souběhu hrozících okolností se tak “sbližuje" režim s opozicí v touze vyjít z bláta bezradnosti a letargie k účinným krokům směrem k obecném zlepšení našeho osudu. Jen představy o těchto krocích jsou zřejmě rozličné. I. Kdykoliv se náš národ v minulosti ocital v tvžk;c:i dobách, usilovali jeho nejlepČí představitelé o co možná nejčirlí a nepevnéjší semknutpst všech tříd. [pageend1] | diskuse_1985_19_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 20 - únor 1985 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Právo na dějiny /Dokument Charty 77 č. 11/84/ Stanovisko čtyř historiků k dokumentu "Právo na dějiny" /Miloš Hájek, Hana Mejdrová, Jaroslav Opat, Milan Otáhal/ Odpovědnost historika /Luboš Kohout/ Svár dvou pojetí českých dějin /Milan Hübl/ K "Právu na dějiny" /Jan Křen/ Dopis mluvčím Charty 77 /Petr Uhl/ Právo na dějiny /Dokument Charty 77 č,11/84} zaslaný prezídiu ČSAV/ Každý národ má svou historickou zkušenost, svou historickou paměť. Jejími stavebními kameny jsou především velké historické události či období, jakési vrcholy dějinných procesů, přelomy či obraty v/dějinném vývoji, které určovaly jeho další běh. Vepsaly se do národ ní paměti a znovu a znovu oživovány stávají se základem, na němž jsou vytvářeny filozofie dějin národů či států, ideové programy či koncepce, státní doktríny, často ovšem také mýty a falešné obrazy. Dějiny jsou íelkým polem duchovních střetů a zápasů a každá dobs si vytváří své pojetí dějin, své představy o jednotlivých epochách čí událostech. Vytváří si je v konfrontaci s přítomnými historickými, kulturními a sociálními událostmi, na základě aktuální historické zki šenosti. Lze tedy říci, že historická zkušenost je duchovní útvar neobyčejné dynamiky a složitosti, který vžd^ určoval a stále určuje životy národů a států. Má neobyčejnou moc zavazující a spojující. Zájem o dějiny byl a je společný většině kultur, byla to však právě křesťanská kultura /sama pokračovatelka komplikovaných a různorodých tradic/, kdo důrazně a důsledně pojal historický vývoj lidství jako smysluplný proces, který má zásadní význam pro přítomnost, ba bez nějž je přítomnost ve své opravdovosti a plnosti nemyslitelná. Protože jsme - ať již se k ní 'hlásíme nebo ji slovně zatracujeme - v plném smyslu dědici křesťanské kultury a protože dnešní svět jako celek, se všemi svými přednostmi a nedostatky, je touto kulturou rozhodujícím způsobem formován, nemůžeme už myslet a jednat jinak než dějinně a prostřednictvím dějin. Ani zánik ani záchrana lidského svě t\ se nemohou odehrát mimo dějinnou souvislost. Je-li přítomnost průsečíkem minulosti a budoucnosti, p' : pr: í- [pageend1] | diskuse_1985_20_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 21 - únor 1985 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto číslu: Kritický komen tář k dokumentu Charty 77 č. 11/84 /Jaroslav Mezník/ Dodatečná poznámka k diskusi o dokumentu "Právo na dějiny" /Jaroslav Šabata/ Dopis Vlastě Tesařové /Karel Čejka/ Ä»sl®v Me»Ä X r i t i c k ý k o s e n t 4 ř A dokumentu Charty 77 8.11/34/ ©©kment "Právo m . dějiny" a® ad äostel do w ť ä u poaěmě ai v 1|84 • Text sáa ml vyprovokoval k tow, abych přispěl do diskuse o toiato docentu, která probíhá mezi si>®táři Charty. Svazuji m příspěvek Materina Ailuůe dáj^, feilona Otéhala, da- roslava Opáta a Hany Mejdrové/, s aMB souhlasíb » Jäe ai předavší® ô kvalito a h©d»virnost dotasento, s»Äxjí. w proto » ©rfiření Äk- tů, která uvádí* Proto taká oponíjím zaáátok a textu, který obsahuje většinou obecné úvahy a obecné soudy* Cituji vádý vito /«bo více vit/ a připojuji komentář. Z kepltolek Instituce s Lidé vybírá» j« některé úse^> kapitolu Pojetí dějin mmMMtok celou s výjimkou posledních dvou odsteved, ktoré tvoří aávěr dokumentu. las ti tas® ■f ninulosti byly archívy vždj^ také vldeck^M instltucw&i a jejich preecvnlci aktivně vědecky pracovali. Tak tem dnes již vůbec není. Bmeewtol archívů Ändy pws® spravují, .vMeeH práce se u nich nejen nepředpokládá, ale byla by. ^ínél . Se přesné. Archiváři fondy předevMí® spwcovávají. .lada archivářů »dále vědecky pucuje o tam 1» leňc© ©-petMt m- hléMatím do historických sborníků a ěaaopl4ů/| něktoří * nich oviem spí Se w svéa volnés 1Mb WdMĎ^y pro vldoeteu práci jsou v růmýeh archívech roadílné, někteří wdcueí sMtoSni védeoké práci, svých pud- řísenýeh přilil nepřej i. "Základní, edi&aí řady, aahájeaé naaaose jeóti před vaníkm sa- BcstatnÄ» is. státu, přestaly pc drahá svítová válec eMstowt ^bo svolná Banlmjí dodnes« •«• Archív ies^. na nÄl by byle wifié prs- covet neustále, zůstal netknutý, v řádě Codex diplojtoticus et epiato- laris regnl Bohemia©, zaloieaé r«19O4 Gustava /Tiedriche®, vy filc po vile® iest WBSkó, práce pouhých dw« hade telí.* Hepřesné • Ediční práce je skutečně u nás podceňována a Spatně erganitovánn, »1« to, co o ftí píle dcta»Bt, je »prost© a®- zosvěcené. Archív český byl v polovině IS.stolatí význačnou adicí, [pageend1] | diskuse_1985_21_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 22 - březen 1985 /Teoreticko-politický občasník/ O b s a h tohoto čísla: Odpověď Karlu Čejkovi a Karlu Oswaldovi /Vlastimila Tesařová/ Skromný příspěvek do diskuse trochu odjinud /Karel Oswald/ K problematice mírového hnutí: Válka je skutečně vůl /Erazim Kohák/ Vlastimila Tesařová Odpověď Karlu Č e j k o v i a Karlu Oswaldovi . Vea svém dopise z prosince 1984 /srov. D21/ mi Karel čejka adresuje několik připomínek. Začnu tou nejméně podstatnou a postupně přejdu k dalším, závažnějším. Mentoruji, Pro jistotu jsem se podívala do slovníku, abych si upřesnila význam tohoto slova. Našla jsem, že "mentor” je poučovatel, karatel, mravokárce. Ubezpečuji čtenáře mých poznámek a úvah, že jsem nikdy neděla a nemám v úmyslu nikoho o ničem poučovat. Tím, že píši, sleduji pouze uplatnění svého práva na vyjádření svých názorů na problémy, které mě zajímají a u nichž si myslím, že bych svými znalostmi mohla přispět k jejich řešení. Je pravda, že se přitom nevyhýbám polemice, ale snažím se psát jak nejlépe umím a s vědomím míry své dekvalifikace. Jestli se přesto můj styl někomu nelíbí, nemohu k tomu říci nic jiného, než že uznávám právo každého číst jen ty autory, kteří mu nečpí, nýbrž voní - přitom si ale nemyslím, že Karel Čejka patří k těm, kdo se podle toho zařídí. Ospravedlňu j i neospravedlní telné V tomto případě, domnívám se, jde o nedorozumění vyvolané rozdílným pojetím pojmu "přirozený”. Mám ve zvyku používat tohot přívlastku k označení jevů, u nichž lze vystopovat příčinné souvislosti. V tomto smyslu je ovšem možné označit za přirozený jev nejen deformace socialistického zřízení v SSSR a u nás i v jiných zeních, nýbrž i "zvěrstva nacistického Německa”, která připomíná ve svých poznámkách Karel čejka. To ale nemá nic společného s jejich toloro- váním, opravňováním nebo ospravedlňováním. Nic takového se noslu je s mým politickým přesvědčením a pokud by to mělo sehrát r ’-od - jící roli pro prohloubení našeho vzájemného porozv "ní, <1! stoupí ■ na pož ie . cla *ý pa .hlásí . že " k.r Xísmu pov; zuji za jev protípřiro \ ý jed o “ ’ j * od [pageend1] | diskuse_1985_22_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 23 - květen 1985 /Teoreticko-politický občasník/ O b s a h tohoto čísla: Minulost v nových souvislostech /Milan Hübl/ Kde jsme a kam to vlastně spějeme/Luboš Kohout/ Poznámka k "Odpovědi” V.Tesařové /Karel Čejka/ Milan Kttbl Minulost v nových souvislostech /Kaaarsko 1955, Československo 1958, Poloho 1931/ Hodnota historických jevů není obsažena ve faktu jako cukr v o- voci, ale je produktem určité kultury - bylo řečeno v polemice mezi českými historiky v roce 1931® Historický časový odstup teprve unož— nuje vidět minulost a její jevy v nových souvislostech s dalším vývojem a všimnout si i těch jejích rysů, které jejich přímí účastníci ve chvíli, kdy se udály, nemohli dosti postřehnout a tis plně pochopit» Zhodnotit upynulou dobu, její události i jednající postavy Ise vždy mnohem lépe tehdy, když je již znám další vývoj v jeho kontinuitě i diskontinuitě a v číišía časovém i širším rrostc-rovéa kontextu. Komparace historických jevů umožaujo objevit jejích hlubší smysl a ve stejné historické materii objevit nové jevy, které jrheby teprve vyjevil či vyvolal ve vývojce času. Polský vývoj od orpns l§30 <© 13.prosince 1951 byl jakousi zžz~ torickou vývojkou, umožňující z dobového filmu učllcrtí v nečareku v r.1956, československú 19*58 vyvolat ty jeho hlubší souvislosti, jež byly v dobovém pohledu současníků zastíněny a nyní jakoby vystoupily na povrch v ostrých a mohea jasnějších konturách. Mohu přitom do jisté míry navázat na úvahu, kterou jsem napsal k desátému výročí polského wpadziemiku" 1$’>6 a naSarských událostí ze stejní doby /článek *1955-1966*, Literární noviny Č.43» 1955, str.9/. Tradiční socialistická představa o budoucím uspořádání společnosti byla zalo-_ žena na axiómatu, že v socialismu zanikne zbožní výroba, zmizí peněžní tržní vztahy a budou nahrazeny přímým rozdělováním. Čín rozvinutější hospodářství seně, tím rychlejší překonání tržních vztahů, soudil v tradiSnín duchu program Komun í s tiché intorno clonily z roku 1928. Plodem tohoto pojetí byl administrativně byrc-srutichý systém řízení hospodářství, který nahxv zovnl z'.'z-, .’..czí p:'Ly mechanismem jiných nástrojů, schopných lč st .< n a p] skážky : ocí, L [pageend1] | diskuse_1985_23_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 24 - květen l985 /Teoreticko -politický občasník / Obsah tohoto čísla: Chtít či nechtít? /Laureatus/ K problematice mírového hnutí: Dopis československému výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci /Jaroslav Šabata/ Pražská výzva /dokument Charty 77 z 15.března 1985/ Laureatus Chtít Si nechtít? V roce 40.výročí osvobození Československa z fašistické poroby bude mnoho vzpomínání a oslav. Ti, kdož pokládají tuto dobu a naši si tusci za příznivou, vystačí pokojným máváním praporky, Jiní, kteří se dívají hlouběji a dále, u romantických řečí a oslav nezůstanou. Budou se zamýšlet nad tím, co se nám z tehdejších ideálů národní, demokratické a socialistické revoluce podařilo uskutečnit a co nikoliv, kam jsme po 40 letech dospěli a jak jsme nyní na tom, ale i kam směřovat v budoucnu, čeho se nadít a čeho se vystříhat. Kéž by těch druhých by lo co nejvíc a zvláště tam, kde se o našem osudu zásadně rozhoduje, kde jsou k dispozici možnosti a prostředky věci mínit, korigovat, posouvat kupředu. Máme na mysli i stranické a státní orgány, odkud vycházejí hlavní impulsy dění nebo nedční. Z tohoto hlediska byl zajímavým hlasem k našim otázkám projev předsedy vlády ČSSR L.štrougala v Kosicích /4.4.1985/. Nezněly tu jen slavnostní tony k pocte výročí Košického vládního programu, ale byl též učiněn pokus vyjít vstříc dlouholetému volání naší veřejnosti po překonání politické zkostnatělosti tzv. konsolidační linie, která byla formulována v letech 1969-1970, vystačila svým tvůrcům zhruba do roku 1975, ale od té doby vytrvale zrají podmínky pro její revizi. Již v posledních 2-3 letech neušel bystřejším pozorevatělům vývoj názoru^SÍ^ovědných činitelů na stav našich vnitropolitických a předně ekonomických záležitostí. Tím či oním způsobem dávali najevo nespokojenost s labilitou, váhavostí a přištipkařením, která stále př řešení zralých problémů převládají a jakými se kdysi vyznačovala i po litika 60.let, vyústivší v krizi a obrodný proces. Nechuť pustit -se do důkladné analýzy tohoto stavu a vyvodit nezbytné závěry "padni komu padni” dosud převažovala nad chutí orientovat se na potřebné změny, na jejichž účelnost upozorňovala dlouho jen tzv. paralelní sféra [pageend1] | diskuse_1985_24_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE Č. 25 - červen 1935 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Význam inteligence v období vědeckotechnické revoluce /Rudolf Zukal/ Král je mrtev, ať žije král /Jan Jízl/ Poznámka k novoročnímu blahopřání /Christianus/ Rudolf Z ukal Význam inteligence v období vědeckotechnické revoluce /Část Čirší úvahy zabývající se vztahem politiky a ideologie k ekonomice./ žijeme v období vědeckotechnické revoluóe, kdy zkušenosti, znalosti, vědecké poznatky jsou hlavním hybným momentem rozvoje výrobníc sil. Technický pokrok a na jeho základě růst společenské produktivity práce se v posledních letech vyvíjí takovým tempem, že společnost, a to jak kapitalistická tak i socialistická, není ne tyto nové jevy ješ tě dokonale připravena a výrobní vztahy zaostávají často za výrobními silami. Vědeckotechnická revoluce přinesla zejména v posledních letec převratné změny ve výrobních procesech a mění tudíž zásadně význam, charakter i důležitost jednotlivých druhá prací a jejich přínos pro společnost, V současné době se nacházíme na začátku přechodu od existující základny průmyslové revoluce k technologické základně revoluce vědeckotechnické, Zavedení počítačů a elektroniky do výrobního procesu v posledních letech se pokládají za počátek stejně závažných změn, jaké vznikly průmyslovou revolucí 19.století. To vše má za důsledek i změny v myšlení lidí, způsobu jejich života i oceňování jednotlivých druhů práce. Odpovídajícím způsobem by na tyto změny měla reagovat i ideologie a provést korekci dosud platných pouček vzniklých na základě průmyslové revoluce 19.století a ne tyto nové jevy násilně vměstnávat Ůo starých schémat. Zanedbání technického rozvoje, pomalé zavádění nových progresivních poznatků do praxe nebo jejich nevyužívání znamená často vážné z í ostávání za světovým vývojem. Nikdy v minulosti nebyl faktor času tal důležitý jako nyní. V této oblasti dochází rovněž k mírovému soutěžení obou světovým společenských soustav a prokazování jejich předností či nedostatků. Na nižší úrovni rozvoje výrobních sil mnohé převratné objevy a vynálezy mohly být objeveny prostým, laickým rozumem a přesto známe- [pageend1] | diskuse_1985_25_tit-s_ocr.txt |
0 | Obsah tohoto čísla: O demokratickou a revoluční identitu levice našich dnů /Jaroslav Šabata/ Jaroslav Sabate C demokratickou a revoluční identitu levie® n a i i a h dnů /Ha ©kraji Pražské výzvy/ V osobS saaizdatóvého publicisty Laureata si vzal slovo skulený politický pozorovatel levicová orientace. ío pctéäuje. Hákolik Laureátových úvah i posledních dvou let a studie Čestmíra Císaře e české otázce z května lýd4 představují dokonce dost vzácný pokus reflektovat naM národní situaci uceleně» Tato charakteristika platí snad nejvíc práv« pro poslední Laureátovu úvahu /Chtít, či nechtít? 8ONBUI ■ 4 - květen BMW» laureatus se v ní obrací přímo k t&a, kdo se snaží artikulovat společenskou kritiku* a varuje« Zneklidněně pozoruje především *módu nastolovat tzv. aěaeckou otáz- ku* /na okraji Pražské výzvy/, vidí v ní scestí, na nčŽ ee dostávají lidé "zatrpkli ústrky a křivdami minulých let, uražení nespravedlivými a defcrsmvanýiai realitami národního života", lidé, jejichž "citlivou psychiku* Chápe /vzhledem k obítes, které přinesli/, ale kteří mají /"heklyV aslon uzavírat se do vlastní skořápky a zapomínat, jak žijí a kam směřují naáe národy, kteří so v přemíře starostí a ztrácejí "historický saysl", a tak se chytají byt i slabého stébla ochrany a povzbuzení, i když pochází zvenčí a drží je nevyzpytatelná ruka* laureátovi s® zdá, Äe * "nezbývá než nakousnout dozrávající otázku vývoje v kruzích téch**, kde se tou či onou foiwou podílejí aa nezávislé občanské iniciativě /laureatus píle tav. občanská iniciativa/, a říci ji®, "upři stá slovo, které aá. pootivi Eiíaaaé pošlá-, aí’*, nehet peliti.ka j® nesentimentální at<. K velké vltäinl tich., jimž aoheu být tato slova určena, l«re- attv hles nedolehne* Ale i kdyby se a jeho textem ce^mj.li, ©draci je i®txQ jazykj budou dál číst raději Václava Havla. Ale kdoví na to- h® vlastně laureatus při psaní svého posledního textu iayslel* Možná M takové lidi, jako jssa jé. Bodepsál jsea fraískou výzvu. A aáa .M ai i jinak zvláMní odpovědnosti svláMé za to, že se dotkla DISKUSE č. 26 - červenec / Teoreticko-politický občasník/ [pageend1] | diskuse_1985_26_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 27 - srpen 1985 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: O vztahu mírového hnutí k německé otázce i dalších problémech /Vlastimila Tesařová/ Vlastimila Tesařová 0 vztahu mírového hnutí k německé otázce i dalších problémech Jsouc /coby "žena vzdělaná v dějinách dělnického hnutí" - srovnej Jaroslav Šabata, 0 demokratickou a revoluční identitu levice našich dnů, Diskuse č.26, str.15/ "vyvolána", pokusím’se zformulovat svůj názor na problém vztahu současného mírového hnutí k německé otázce komplexně. To znamená, že budu postupovat v souladu s požadavkem J.Š.: "Pochopit správně příčinnou souvislost německé a evropské otázky ’předpokládá komplexní přístup k jevům mezinárodního politického života" /tamtéž str.10/. Dále to znamená^^půjdu na věc "od lesa", protože jinak si s touto otázkou, "která tříbí duchy" /tamtéž str,12/, poradit ani nedovedu. V prvé řadě se domnívám, že výchozím bodem jakéhokoli současného opozičního politického pro^ramatického myšlení by měla být odpověď na otázku, zda existující socialistické země /země "reál ného socialismu"/ považujeme přes všechny jejich nedostatky a deformace za země skutečně socialistické s reálnou perspektivou dalšího pozitivního vývoje. Já osobně nejsem stoupencem názoru, že "socialit tický experiment ztroskotal" a že je třeba hledat nějaké jiné východisko ze současné celosvětové společenské krize než východisko socie listické. Také si nemyslím, že by se země tzv. reálného socialismu měly vrátit ve svém vývoji zpět ke kapitalistické formaci a provést socialistické revoluce znovu a lépe. Jsem naopak toho názoru, že existující socialistické země socialistickými skutečně jsou, že však jde o socialismus v jeho počáteční fázi a že k dosažení jeho rozvinu té podoby v celosvětovém měřítku potřebuje lidstvo ujít ještě velmi dlouhou cestu - cestu zahrnující několik generací. Za druhé si myslím, že je třeba vypořádat se s otázkou příčinné souvislosti mezi hrozbou celosvětové válečné katastrofy a charaktere existujících společensko-ekonomických formací. Vím, že mi bude /zase jednou/ vytýkáno lpění na "zastaralých schématech", přesto však řeknu otevřeně svůj názor: Uplynulých čtyřicet let poválečného vývoje [pageend1] | diskuse_1985_27_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 28 - říjen 1985 Obsah tohoto čísla: Diskuse mezi Laureátem a J.Šabatou /T.A./ Kritické poznámky k polemice J.Šabaty s Laureatem, Kohoutem, Tesařovou a jinými /Luboš Kohout/ Ante scriptum /Laureatus/ T.A. Diskuse mezi Laureátem a J.Šabatou V teoreticko politickém občasníku Diskuse č»24 - květen 1985 byla zveřejněna stal "Chtít či nechtít?* ad Laureata, což je pseudonym bývalého stranického funkcionáře, soudě i podle obsahu článku významnějšího postavení. Ve stati rozebírá názory Strouhala /s nimiž sympatizuje/ a Fojtíka /které kritizuje/ a vyjadřuje celou řadu postojů - m.j. vcelku blahovolně hodnotí Pražskou výzvu, jíž vytýká, že se "neštastně a neústrojně dotkla německé otázky". Leurcatus také vytýká Chartě 77 její zahraniční styky za to, že jsou zaměřeny i na reakčně agresivní elementy ze Západu aniž bohužel upřesňuje, koho tím má na mysli. Jeho neftormovanost o Chartě 77 a jejích zahraničních stycích lze vysvětlit autorovou izolovaností i tím, že není signatář Charty 77. Cím však vysvětlit Laureátův požadavek, aby těsné přátelské a spojenecké vztahy s velkým Sovětským svazem byly zprostředkovány lidmi, kteří mají důvěru a autoritu? Autorovo myšlení je založenu na ©ptice "shora", na absenci elementárního demokratického postoje a na petrifikaci údajného socialismu a státu quo ve všech myslitelných rovinách, s výjimkou zkážsaggí výměny vládnoucí"gamitury" za muže s "důvěrou" a "autoritou" a lehké liberalizace politického systému a technokratizace národního hospodářství. Autor své názory sám označuje za "reformně komunistické", jsou přitom zajímavou ukázkou stalinismu přežívajícího ještě v osmdesátých letech i v ©pozici k oficiální pro- moskevské orientace. 0 dialog s Laureátem se nedávno pokusil Jaroslav Sabata V článku "O demokratickou a revoluční identitu levice našich dnů" /Ha okraji Pražské výzvy/, červen 1985, cca 9500 slov, vychází v Diskusi č.26 - červenec 1985. Autor polemizuje s Laureátem převážně jen pokud jde © Pražskou výzvu. Zdůrazňuje přitom, že podstatu výzvy vidí v její orientaci na demokratickou a samosprávnou Evropu. V tét© souvislosti budiž poznamenáno, Že většina překladů do němčiny a angličtiny, které se k nám dostaly, má nesprávně přeložena slova znějí- [pageend1] | diskuse_1985_28_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 29 - prosinec 1985 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohota čísla: Změny v Moskvě - změny v Praze? /Rudolf Slánský/ Dopis Vlastimile Tesařové /Petr Uhl/ Odpověď Petru Uhloví /Vlastimila Tesařová/ Rudolf Slánský Z a S n y v M a s k t ě - 3 a ě n y ▼ Praze T I. S nástupca M.Gorbačova skončilo v Sovětském svazu dlouhé období konzervativní nehybnosti, příznačné pro vlády jeho předchůdců. Rozchod sa starou politikou vůbec není tak samozřejmý, jak by se při pohledu zzvenčí leckdy mohla zdát. Sovětská veřejnost kdysi vítala Srežněvem prosazovanou stabilizaci systému* Měla už dost revoluce, stalinského teroru i Chruščovových nekonečných improvizací, které jitřily lidi a popuzovaly aparáty. Za Brežneva mohla poprvé okusit konzumní způsob života podložený rostoucí životní úrovní. Bresněvova stabilita byla vSak stabilitou konzervativní. Konzervativní nikoli ovšem ve smyslu ctění tradičních hodnot, ale snahou nikdy nic a nikoho neměnit. Stabilita se preto zanedlouho musela změnit v stagnaci a stagnace v zahnívaní, takže se nepodařilo zajistit ani stálost rozvoje SSSR. ani zvyšování životní úrovně. Zaostávání za Západem bylo stále zřetelnější. Stranický, vládní, vojenský a bezpečnostní aparát, průmyslové a teritoriální komplexy uplatňovaly předavším vlastní zájmy, často bez ohledu na zájmy celku. Stárnoucí vedení bylo proti tomuto trendu bezmocné a nedokázalo mu účelně čelit. V sovětské politice se prosazovaly cíle a úkoly, které z dlouhodobého hlediska nebyly podloženy reálnou silou sovětského státu a které odčerpávaly zejména do vojenské oblasti prostředky, které pak chyběly ekonomickému, vědeckotechnickému a sociálnímu rozvoji. Taková politika připravila Sovětský svaz o řadu někdejších spojenců a přátel a vystavila jej konfrontaci se všemi světovými velmocemi. ZemS prepadala apatii a a ní se epidemicky Sířil alkoholismus zhoršující zdravotní stav sovětské populace. Ve svých dějinách Rusko nejednou zažilo delší Či kratěí období stagnace a marasmu. Za podobných okolností se vždy pozvolna krystalizoval© vědomí, že to tak najde dál. Až za takové situace 3a Gorbačov mohl dostat k moci a proto - aniž podceňujeme jeho osobní schopnosti, politickou obratnost i umění trpělivé Čekat na příležitost - může tak poměrně snadno dnes provádět znány v osobách i v oolitice. [pageend1] | diskuse_1985_29_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 30 - leden 1986 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: K problému růstu religiozity /Erika Kadlecová/ Jak dlouho ještě, soudruzi? /Karel Oswald/ Vady karatele /Jan šimsa/ Laureátovi /Petr Uhl/ Erika Kadlecová K problému růstu religiozity V poslední době se Často diskutuje o vzestupu zájmu o náboženství. Tento jev není omezen jen na naše československé poměry, na katolicismus, na křesťanství. Připomeňme alespoň dramatický růst významu islámu jakožto integrující ideologie řady hnutí a národů Asie a Afriky. Ty právě v něm hledají sebeuvědomění a pod jeho vlajkou uskutečňují vlastní vstup d© světových struktur. Pro naSe vlastní poměry by bylo třeba konkrétněji znát, zda k oživení zájmu o náboženství dochází skutečně, v jaké míře, proč a jaké důsledky lze od tohoto jevu očekávat. Podloženou odpověň na žádnou z těchto otázek nelze dát. Nemáme k dispozici ani nejzákladnčjší data o vývoji religiozity. Pokusím se pouze shrnout postřehy a názory, které se projevily v jednom rozhovoru na dané téma, a t© ve vyhraněně marxistickém prodtředí. UŽ i otázka zda a do jaké míry k oživení zájmu o náboženství dochází, se ukázala jako sporná a názory se značně liší podle místa a prostředí, v němž se pozorovatel pohybuje. Omezené osobní zkušenosti a kontakty, někdy i přání, zkreslují obraz. Z hlediska velkých čísel posun k vyšší religiozitě v celé populaci asi nebude příliš znatelný. Jde spíše o probuzenou duchovní aktivitu určitých skupin, již včak nelze podceňovat vzhledem k její intenzitě, odhodlanosti a možnému pozdějšímu vlivu. Při vší různosti zkušeností se zdá být nesporné, že náboženství se bere vážněji, nebagatelizuje se, není vázáno na "periferní** a zaostalé vrstvy obyvatel, ba ani v povědomí ostatních s nimi není jednoznačně spojováno. Zájem o náboženský a církevní život je, jak se zdá, patrnější ve městech /Praha/ než na venkově, mezi intelektuály /došlo, jak známo, k řadě konverzí/ a mezi mladými lidmi. V centru našeho rozhovoru byla otázka, proč k oživení náboženství dochází. V odpovědi je třeba vyloučit právě nejhlubší a nejpodstatněj- íí rovinu záj-u Člověka o náboženství. dám na mysli takové motivy, ja- [pageend1] | diskuse_1986_30_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 31 - leden 1986 /Teoreticko-politický občasník/ O b s a h tohoto čísla: Bez komentáře Bez komentáře Opis Závodnímu výboru ROH Kovošrot »•>«» Oíwv® IM V ttM 3O»Bervenee 198$ Wf«Bí mmdrusil Mesi pweujísÄi mie&e Ba wglftila tafermace, 1« v ta«* t® séstai Byle vyplače»» MKB *slepSevetel^B* * aásist« taví lag Wblavi a vedoueím prevosu 510 a«Trtmdevi /jedná se o eseby v příbuzenské®. iw ä / • edaÄ» v eelkevé výll SO (W Us /»l@vy ®sa* desát tlsíe Ib ä b ^v»e « wW 1W1 /nejde 9 >#tÄep| jedná s« stoiteiBf e ä í 1W3/, WtajÄí •© »>!»«&« v bývalé edeímvrä» V teste pwww A ©Äeínswé/ jsem pweoral® W- nit ptt b M jata jeÄteíee ® ▼ spl&er«, ® jde$ jse® AMI epla- chevaM kaše s ©<eí»@WBf® »terlál«. tí® Ä se jedná © geří- B«Bít lt®r< se « teehniekého hlediska dá swwáwt jedině se d^faa ěkepky » šlehání prádle t W be prala * neeMeh na wlBe. W* 4©wdu si tedy představit, e© se na tiôht© dwa nádržíeh na SiataM Bds Äia vwÄttf W stál© sa vypleeení tak vyseká «ÄÄy» Žé* dá» přete, rty sávední výber praeujíefe V e > eľ J n f a® sehdsl IM ebjasnil, sa e® byla tata Matka ^plseem, rwi k tesá doále p© tak «HmÄé ©d psdáaí alepä®v®eíiw ítóvtóa, ä sejsái» proS m e vyplae«Ä sa teňte •alepáevaeí aávÄ* áetale, ež tyl prevoz v ©deíaswa sruMen ô smísení, k která jde, ôesaatav^» Celá tata gálelitast ve mt budí tak velké padesřeaí, že jde ô pelvod, ie taata avůj detas a ^iadawk dává* m v<d«í a k diafesl®! příelužaém vý- boru. Mdoi Vlastimila Tesařová Brno XII, Ruská 5 [pageend1] | diskuse_1986_31_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 32 - únor 1986 /T e o r e t i c k o - p o 1 i t i c ký občasník/ Obsah tohoto čísla: Věnováno českoslovanské Moravské filozofické škole J.A.Komenského Úvodem slovo v y d a v a t e 1. e V Brně existuje něco, co je s největší pravdepodobností - pokud jde o množství stoupenců a organizační formy - pouhou fikcí autora svérázných filozoficko-politických textu: “československá Moravská filozofická Škola J»á .Komenského“. Jejím "vědecky ideovým představitelem“ je - podle jeho vlastních -slov - ing.Karel káxkx Válek, narozený 17.října 1935 v LípČ u Bašova Zlína /nyní Gottwaldov/* Ing.Válek má za sebou kromě jiných represí “trojí zatýkání státní bezpečností na pracovišti, tři domovní prohlídky a zabavování věcí, výslechy, dvojí žalářování /1976 a 1982/, dvojí politicky motivované zneužití lékařské psychiatrie ústavní a dvojí ambulantní“. “Husákova část vedení stx*any a státu“ mu v letech 1970-71 “znemožnila dopracování a obhajobu vědecké koncepce filozofie vědomí ve vědecké aspirantuře podle nynějších zvyklostí. Oficiálními činiteli KSČ bylo považováno za nenormální, aby do aspirantury v oboru filozofie byl připuštěn vyučený horník s kvalifikací inženýra elektrotechniky“ /specializovaného na automatizaci a telumechaniku/. V roce 1980 podal ing.Válek “ještě obsáhleji odůvodněnou žádost o umožnění vědecké obhajoby kandidátské a v brzké návaznosti i doktorské vědecké práce“. Protože neuspěl, obrátil se veřejným dopisem na XVI.sjezd strany. Po zaslání tohoto dopisu se však opakoval stejný “mechanismus zneužití moci“ jako po dopise XV.sjezdu v roce 1976. “Nastalo druhé kolo: zatýkání, domovní prohlídka a zabavování věcí, výslechy, žalářování bez soudního prošetření a výroku o vine, opakovaná neschopnost prokurátora vypracovat věrohodnou obhajobu, s níž by obstál před socialistickým soudem a před veřejností, politicky motivované zneužití lékařské /1/ psychiatrie, materiální i morální újmy pro rodinu ...” V roce 1984 byl ing.Válek trestně stíhán pro trestný čin pobuřování podle per.100, odst.l, písm.a/ c/ tr.zákona. V "Usnesení'* o zastavení trestního stíhání ze dne 15.5*1984 /Krajské správa dhii, Odbor vyšetřování Státní bezpečnosti, Brno/ je uvedeno, že trsetne ho činu pobuřování se ing.Válek dopustil “tím, že v dobt od 1.10.1uu3 uo 9.4.1984 napsal a rozeslal na razné státní & stranické instituce [pageend1] | diskuse_1986_32_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 33 - únor 1986 /Teoreticko-politický občasník/ 0 b s a h tohoto čísla: Redakci Rudého práva, Pravdy a Práce /Alexander Dubček/ K dementi A. Dubčeka /kolektiv autorů/ Otřesná bravura /Laureautus/ Alexander Dubček Redakci Rudého práva, Pravdy a Práce Uw4*ajnéte MMt MM l^tai stea&v-ísm Wtóa MiaM» Clena pťedaednietva ÚV a MM» M Mb uMeJnCná a roshovoru pro MM*W ^©pis íw Cpie- <Mt tmdpcvxdaji p«wáfi» iMl Wapasáttóte *1 taká na kosferemi M Savské MftM v Bratislavě v MM* Omtó 1W? W Wh pjwmdi» Mi w J«o aito»» ••• št£bW «tom e vlád se MB »«Sii a rorsml:wlí větu wU: 1« * - a c.:»t«oa hWMM*M M>M * M 4® «il ®j»ieà»u povinností bránit V3»4«®©«ti sociali®»« Poté »a pod tfe pcdepwly vMww éala^o® i VKMB MMMM ÈMb MM aariovsV» Černík» vdet£k. am*» Podapsui^ text l^k^****^» wí i 'WM* MUM • upwnvRi tóeato MMMi MWM daaáal^ národy M ardia^a «Mília» obí tavím práci lidu XaMé Wt* jsou «ft» iMpHMI MMflWlMMh iflbbWbl vS«a toc itili® U©Mýea mb í« W á« j©iMaW Msor ^Qít IBWW projevili ahNBMbhlB WW® tMÉMB wsvíjet a caróait «cíaliou w 4^^ smto, do* swt imb .«'■'íc ó *i'i budcatol aseisliostt. «»« iste ci ■ .* ■ wMSMJJL d w o < ^b&átóal uSinit v3s* co jm al - sávisí» jmi pwáXmiMii MMMnI ©peilt^rú©® s&í aa sáiludC principů fWMSP^WNM* MMaawhí awwmi'fe’ a národní aiwiviaiwMt ú»mí nadotifiQutttlmati.» bmtou; «pclupttíc® a íwlideri^#** V textu MNMMi mai» ** le Je ciiroiem ^toWBMWMh 1 WMM 4*» proaWiit i« WSe $Mhaé» Bictw * *3 splnila 4M* MM M svíMl výbor a w MM* ni «.e, m MM OMMMM Mr mM MMf MtM 4M sá- MB «*«* Posnáitísm MM IM B •• WMMM M*Me Ma o gcnlaku aéicterýcm Moaunl* Ue^vn ® 4MMMM aMB IMM^tlcWc^ m&X« M* aúčastoila a« i u&oatóa» [pageend1] | diskuse_1986_33_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 34 - únor 1986 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Otevřený dopis Janu Fojtíkovi /Rudolf Zukal/ Příspěvek do předsjezdové dikuse /Rudolf Zukal/ Rudolf Zukal Otevřený dopis Janu Fojtíkovi Ústřední výbor KSČ s* Jan Fojtík, kandidát předsednictva a tajemník dv KSČ nábřeží Kyjevské brigády 12, Praha 1 Praha 5.ledna 1986 Věc: otevřený dopis k článku "Stále živý dokument". Musíme říkat pravdu. Toto motto svého otevřeného dopisu adresovaného Vám,soudruhu ta- jemníkuzjsem si vypůjčil od Ivana Laptěva, Šéfredaktora Izvěstijí. Nazval tak totiž svoji zásadní stát o úloze komunistického tisku v současné době, který publikoval v časopisu žurnalist. Pro větší názornost cituji jednu z myšlenek uvedeného Slánku: , "V pravdě je skutečně naše síla a my nemáme důvod" ji skrývat. Pravda, historická spravedlnost je základem veškeré Činnosti komunistické strany a tedy i stranické žurnalistiky," /Novinář Číslo 12/85, 3tr.4./ podle m^ho osobního názoru Váš článek "Stále živý dokument" publikovaný v Hospodářských novinách Č. 50/85 a týkající se "Poučení z krizového vývoje" je vysoce tendenční, Zkreslující skutečnosti, obsahujíc řadu polopravd i vyslovených nepravd. Zejména co se týká oblasti ekon© niky. Vy vlastně můžete říci cokoliv, protože Vám nikdo nemůže oponova . v tisku či v jiných sdělovacích prostředcích. Vedete monolog, který ji dnes většinu národa ani nezajímá /národ upadl do kxtgxs letargie a nezájmu o tyto věci/, a zasvěcení odborníci nad některými Vašimi argumenty jen pobaveně případně útrpně mávnou rukou. Ä jsem přesvědčen, že Vy sám, vzhledem k Vašim zkušenostem, intelektu i znalostem, nevěříte nž' terým tvrzením, která předkládáte široké veřejnosti. Vy jste totiž v to dobu prožil. Mnrh tvrzení o "krizovýcn leteca"jsou totiž jen pounou fantazií, tíkdo tu již viděl kupy mrtvol, jiný koncentrační t ■ . V_. nat našeho hospodářství. A já, x^yž se use divím do si '. [pageend1] | diskuse_1986_34_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 35 - březen 1986 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Žijeme na dluh, na úkor budoucnosti a z podstaty /Vladimír Kadlec/ Několik glos k jedné konferenci /Laureatus/ Vladimir Kadlec Žijeme na dluh, na úkor budoucnosti a z podstaty N«ä@ životní úroveň v pohledních lotech je jen uměle udržována m úkor budoucnosti a tím, že žijeme ä podstaty* V 70.letech byl dopad nízké etone&ické efektivnosti »a životní úroveň odsunut do budoucnosti tí», te jsme se zadlutcvali v Mpitalis- tických státech, ¥ 80.letech - pri praktické stt , ■ M spelečeaské jot* duktivity práce - byly dôsledky splácení úroků z Ä»ru s těchto půjček pro mSl životní úroveň MM odsunuty do budoucnosti tía, že byly ©se-' MNp jednak investic, jednak devozy moderai techniky a technologie z oblastí tvrdých sen. fe se projevuje jíl dnes wstouefc zaostávání® naší technické úrovně, poklesem efektivnosti našeho vývozu, ale obojí se nutné projeví přecevším v příštích letech. Havle již i před tímto omezením investic a dovozů byla odsouvána do budoucnosti v někte- rýeh případech i prosté MMMM MMmÍMM strejních fondů, MM jsme tu. žili z podstaty. T© se MMMI MM* objemu investic nutně I tt dále zhorSÍ. V posledních letech jsme si vypomáhali v mteotédni velkém rozsahu i inflačním MMMMMfÉMBB Vznikly vysek/ inflační WMr* která jsou rov- nO jen IMMM MAM potíží a wi a jejich důsledků, do budoucnosti T© vže ve svých nutných důsledcích zůstává «noha naáia cbSanům skryto. Ml se, Se i někteří oficiální ekonomové podceňují základní r čipy našich disproporcí a deformací nebo je zamlžují. Míst© aby se řešily primární příSW MM nízké a sestávající efektivnosti, místo aby se odstraňovaly vadné dnešníh® aatistiBulati^ a antlproduktiv-' níh© hospodářského a sociálního mechanismu & tM byly odkrývány a využívány potenciální, latentní a sáměmé skrývané rezervy ve výrobních podnicích, aby se snižovala byrokratizace celé ekonomiky, zabývají se ekonomové jea okrajovými MMMMNMM. problémy. Místo aby volali "hoří I ■ a peaohli hssit, neupszcrwjí, kdyt jak© W MsÉLÍevMf a k odsouvání mnoha závažných dnešních negativních jevů do budoucnosti se -ouž ívá infls&iího £ indice v^í. [pageend1] | diskuse_1986_35_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 36 - březen 1986 /Teoreticko-politický občasník/Obsah tohoto čísla: Celkem pochybný argument /Vladimír Kadlec/ MmM »MM > Ml MMta lt W» X ifaw X^M wm X ..' * v S H na uasunmí OIX.aáesdu Ml X» fywtot a pedpeMt MIM svobedneu vaře Jmu MM © iMMMMl pře továwj feto aMNMBioMýeh md ® mdoiitoMe MBMMM a Ml^ fOMÍMM MfIMMMÉt ® • M |MMtaH| Mláewa* níeii MtoMM MM • pws»nèM'tò jíHleMtoati. . VMM Mw Mly ©eatovto fm a**M l*lfl*M jírd»tlW®i « - ^áelrÁ & to v Slastní iwále MMMI * **b*MM poB®bí. j* r na tonto |M** by *MM být |MhMM| *|MW* M ©elóh® **BtMM*l M*M M frànta MM^il * až spét & láklaMía a px-íx^mís pfíáiato BMih é*» M* i felltieiíw 4. ***** to ImMMMM W ^2^ *• •BBMM «pHwsi awl®^ tM**> eiMItf *MMl • sp W^t 4^ BMtf «iwoMtóiS iIMn BM léSlt, 4afefe 4BMIMI MMnM * pf^p®žla* |e mW >*M pXw^^ 3« »to cAtiimit ® -'Wt myslit v praxi B®tHý-<řh pfwtotMí pl&aawo^iio iMt* •im^sWÍ * aby *B ^1 VyttMMI **BM**b mU být toolnava Mm f »toto protettvlty pMo© v aliali»® »i v iapitaX^ii^« ío ga tofts to wÉMí ■* P®Ole lento * wMtoalt nad topltolto«»« Weániní nMM* 3a ^MXaían© v pFíl&^e BmB ar* Mtatto.fr Kaaise »^e. ttafcO MpM 3 • WtaMtatta «£• W*totoB * tetani aitoei ve w«í B* ntwtt. »>e * ftoAtat 1 taB zrax.®j«B ®S> [pageend1] | diskuse_1986_36_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 37 - duben 1986 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla; Lidská práva a politická revoluce /Petr Uhl/ Petr Uhl Lidská práva a politická revoluce /Příspěvek do - kladých křesťanů; Jaké byly Vaše politické názory, postoje a činnost v roce 1968? Joto dnes, p© t@® všem, co se stalo, sub* jektivM přesvědčen o jejich správnosti? Jsou duchovní základy, © nčž za ©piráte své současné přesvědčení, stejné jak© tehdy? V Ses jste se Ml?/ Vážení Mudí přátelé, velmi jsem uvítal váži výzvu ze srpna t.r. Z mnoha důvodů. Přede- “ vším jsem aěl radost, že ve vás "trvá a sílí přesvědčení o existenci hodnot, jel dávají tvar a strukturu vaSeau žití* a Že takové hodnoty považujete pro svůj život nadále za nezbytné. Líbí se mi také velmi va* ů@ snaha o odpovědnost, vaše vědomí potřeby *os®bníh© nasazení** a nutného rizika i vače touha dopátrat se pravdy a získat i politické, v tom . dobrém slova smyslu, zkušenosti. i- Jako ateistovi, a jistě přijmete má slova tak v dobré®, jak jsou míněna, se mi pochopitelně vůbec nelíbí, že tyto postoje čerpáte z víry v osobního boha a že se domníváte, te Pravda stojí nad člověk« a ději- nami lidstva. ProŠ se mi t© příxo nelíbí a proč nepovažuji křesťanství, ; islám, judaismus, hinduizmus atd. jen za jiné, leč aožné a vhodné cesty Životem, které - parafrásujome-li čínskou pluralistickou představu * jak© tisíce květů stimulují a ozřejmují život lidské společnosti a její vývoj, včetně tich složek Života, které M nejvíce letí na srdcit lidská práva a. demokratické uspořádání? Vždyť větčina ateistů v této zemi, které známe, jseu ©pravdu spíše »gnostici, a ta meniina, která je ve svéx*nevčrectvíw skálopevná a rozhodná, už z jakýchsi “slušnostníoh* důvodů, s pomyslením na kruté represálie vůči církvím, zvláště katollc- ké,® vůči věřícím lidem p© druhé světové válce, nepovažuje za vhodné a potřebné jakkoli proti náboženství kriticky vystoupit. Nanejvýš tak učiní v žertu nebo krátké poznámce, pokud není přítomen nckdo, koho by se t© mohlo dotknout. Ano, tate oblast je velmi citlivá. Já si oväem syslím, že ©dpovidný přístup k Životu vyžaduje i jistou rozhodnost a určitost v otázkách víry a nevíry v boha, náboženství a ateismu. Nejsou mi pachuti křesťané, kteří věří v bona jen napůl, [pageend1] | diskuse_1986_37_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 38 - květen 1986 Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Poznámky na okraj některých hodnocení Pražského jara 1968 a k aktuálním problémům s tím spojeným /Zdeněk Jičínský/ Zdeněk Jičínský P o z n á a k y na okraj některých hodnocení Pražského jara 1968 a k aktuálním problémům s tím spojeným M.Kundera ve své knize "Nesnesitelná lehkost bytí** píše o tom, že v životě, stejně jako v historii, se nemůže nic opakovat. Rozhodnout se, jak postupovat v určité situaci, lze jen jednou, proto nelze ani různá rozhodnutí srovnávat. . V roce 1618, když se čeští stavové rozhodli revoltovat proti Habsburkům a zahájili tak vlastně třicetiletou válku, která vedla téměř k totálními zničení českého národa, potřebovali Češi více opatrnosti než odvahy? Odpověd se zdá prostá, ale není. "0 tři sta dvacet let později, v roce 1938, po mnichovské konferenci se celý svět rozhodl obětovat tuto zemi Hitlerovi ... Opačně než si počínali v řece 1618 ukázali tu Češi více opatrnosti než odvahy, Jejich kapitulace znamenala začátek Druhé světové války, která skončila definitivní ztrátou á»±±3xiž^ jejich svobody jako národa na více desetiletí nebo na více staletí ... Potřebovali tehdy více opatrnosti než odvahy? Co bylo třeba dělat? Kdyby se česká historie mohla opakovat, bylo by jistě zajímavé zkusit pokaždé druhou eventualitu a potom srovnávat oba výsledky. Protože tato zkušenost chybí, všechny soudy o tom zůstávají jen hypo- । tézami. Ainmal ist keinmal. Jednou se nepočítá. Jednou je nikdy. Historie čech a historie Evropy jsou dva náčrtky, které nakreslila nezkušenost lidstva." 1/ 1/ M.Kundems L 'ineoutenable legereté de l'Etre Gallimard, Paris 1984, atr»279-280. Autor měl k dispozici jen francouzský překlad; musel proto znovu překládat zpět dó češtiny; omlouvá se proto ze ev* jazykovou neobratnost, kterou je třeba přičíst nikoli K.Kunderovi, ale autoru těchto řádek. I za tuto cenu se mu však zdálo účelné tu tyto myšlenky uvést jako předznamenání dalšího textu. Autor se dále omlouvá, že se na několika místech prohřešil proti zásadám normální práce s prameny, když některé citoval, resp. odvolával se na ně "po paměti", protože neměl - a nemohl mít - všechny publikace stálé k dispozici. Zmíněná nenormálnost má svůj původ v této dosti běžné čs. rtnormálnosti". Tyto úvahy lze vztáhnout i na posuzování Pražského jara 1968 a jeho různých, až protichůdných hodnocení, která se ani po uplynutí již řady let od jeho potlačení vnější vojenskou intervencí nesblíži- la, spíše naopak. Nová dějinná zkušenost období tzv. « [pageend1] | diskuse_1986_38_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 39 - květen 1986 /Teoretickc-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: "Milánská výzva" a co je kolem /Ladislav Hejdánek/ ^aa^Lv^melej. W dnech 16.-18*května se v Miláně konala mezinárodní konference "Deset let po Helsinkách. Mezinárodní kolektiv složený z aktivistů "Nezávislé mírové iniciativy" z Vídně, iniciativy "Dialog mezi Východem a Západem" z Berlína, z pařížského CODINE a amsterodamské kanceláře polské "Solidarity" /za účasti aktivistů z nizozemské TO jako pozorovatelů/ připravil předběžný návrh "Memoranda národům a vládám Evropy". Pln# název tohoto diskusního dokumentu zní "Uvádět helsinskou smlouvu skutečně v Život"} stručný pracovní název je "Milánská výzva". Debatě, která se rozvinula kolem "Milánské výzvy" v Československu, je věnováno toto a příětí číslo DISKUSE. Ladislav Hejdánek "Milánská výzva" a co je kolen /Diskusní poznámky neurčené autorem pro publikaci. Mezititulky opatřil vydavatel. Zvýrazněné části textu podtrhl rovněž vydavatel, nikoliv autor./ Ke vztahu Charty 77 kmírovému hnutí Je to vlastně už ©třepaná záležitost: at už to někdo považuje za Slastnou či naopak nešlnstnou okolnost/ Charta nevznikla ani jako organizace ani jako hnutí, nýbrž jako etanovisko ve dvou základních bodech, k němuž připojili svůj podpis ti, kteří souhlasili a kteří to považovali pro sebe za únosné vzhledem k možným a pravděpodobným represí®. Kdyby politické /a mocenské/ vedení at už samo nebo prostřednictvím své "administrace" /úřadů apod./ bylo tenkrát přijalo nabízený dialog, velmi rychle by se ukázala nutnost Chartu 77 v nějaké podobě instituciona- lizovat, a to znamená také formálně demokratizovat. To se vSak nestalo a proto není možné Chartu např. rozpustit /zrušit/, ale ani ji vést po nějakých cestách politické nebo jiné transformace , vývoje, toho či onoho kroku vpřed atd. Ačkoliv nechybělo pokusů, orientovaných takovým směrem, přece se nakonec vždy ukázalo, že se to nemůže zdařit. To pochopitelně vůbec neznamená, že by takových pokroků a vývojových vylepšení a proměn atd. nebylo čas od času svrchované zapotřebí. Ale jedna věc by už měla vejít do krve alespoň vSem těm, kdo chtějí být aktivní a něco opravdu potřebného th lat: nedá se to dělat v rámci [pageend1] | diskuse_1986_39_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 40 - červen 1966 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Helsinky a perspektivy vývoje k celoevropskému společenství /Jiří Hájek/ Podklad pro diskusi o odpovědi na "Milánskou výzvu" /Jaroslav Šabata/ Stanovisko vzniklé v prostředí Charty 77 /43 signatářů/ "Výhrady" ke kolektivnímu dopisu do Milána /Petr Uhl/ Poznámky k signovanému textu /Luboš Kohout/ Vídeňská výzva socialistiek internacionály z října 1985 Jiří Hájek Helsinky a perspektivy vývoje k celoevropskému společenství Při podpisu Žávěrečn ho aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách 1.srpna 1975 pronášeli někteří podpisující státníci projevy a světový tisk přinášel komentáře vyzdvihující jedinečnost této události v historii kontinentu. Je skutečné těžko najít v tomto směru paralelu, ač co se týče charakteru konference tak dokumentu, jenž z ní vzešel. Slavné mírové kongresy ve Vídni 1814-15, v Berlíně 1878 či v Paříži 1919-20 znamenaly vždy konec válečných událostí, jež otřásly Životem národů i mocenskými pozicemi vlád, a zafixovaly území i mocenská změny vzešlé z nich. Přitom v nich Evropa byla chápán® jako střed světového dění, měla zůstat i v další perspektivě vytyčované pro blízkou či další budoucnost. Závěrečný akt z Helsink byl naproti tomu podepsán 30 let po skončení druhé světové války v Evropě, která touto válkou i jejími důsledky byla z oné centrální pozice odsunuta. Rozpory mezi novými centry ji naopak rozdělily ostrou čarou presekávající staleté svazky i kontinuitu “ její historie. Tato dělící linie umístila obě části rozděleného kontinentu na okraj nových mocensko-vojenských seskupení, do pozice předpolí obou soupeřících supervelmocí, z nichž jedna stojí sice pevně na polovině Evropy, ale je zeměpisně i zájmy účastna stejně tak dění v Asii, a druhá je oddělena zeměpisně oceánem. Obě svou politiku orientují glo- bálné a Evropa je pro ně jen jednou, i když velmi významnou oblastí styku i střetu. Pro její národy - al v spojeneckých svazcích s jednou či druhou z nich Či neutrální nebo neangažované - je vztah obou mocenských seskupení Si bloků životní otázkou. Svým průběhem i peAsstivami ovlivňuje jejich podmínky existence i rozvoj. Čím víc se v něm uplatňuje * vojenský prvek, tím víc se rozhodování o životě evropských národů pře- [pageend1] | diskuse_1986_40_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 41 - září 1986 /Teoreticko-pelitický občasník/ Obsah tohoto čísla: Konspekt Leninova spisu "Stát a revoluce" z roku 1917 /Vlastimila Tesařová/ Vlastimila Tesařová Konspekt Leninova spisu "Stát a revoluce" z roku 1917. Tento elaborát vznikl jako t~ieden z podkladů pro diskusi o "otázce vztahu mezi životem společnosti a jeho vlastními strukturami a mezi funkcí politické /státní/ moci" - viz Ladislav Hejdánek "Milánská výzva“ a co je kolem, DISKUSE 39/21. Všechny citace /nejen Lenina, ale i Marxe, Zngelse a Stalina/, uvedené v tomto konspektu, pocházejí z V.I.Lenin, Vybrané spisy II, Svoboda, Praha 1951. Smyslem této práce je seznámit čtenáře v poměrně obsáhlém výtahu s autentickým textem osvětlujícím marxistické pojetí /a jeho stalinskou deformaci/ vztahu socialistické revoluce ke státu a demokracii. Vypracováním tohoto konspektu nezaujímá autorka k jednotlivým prezentovaným tezím žádné osobní stanovisko, Je vedena pouze snahou, aby se o těchto /dnes velmi aktuálních * na jedné straně tvrdošíjně hájených a na druhé straně vášnivě odmítaných, i když v obou případech často komolených/ “pravdách marxismu“ /Leninův výraz/ diskutovalo v opozičním prostředí na výši, tj, se znalostí věci, XXX Hlavní přínos marxismu “Hlavním v Marxově učaní je třídní boj. To se říká a píSe velmi často. Je to však nesprávné“, konstatuje LENIN a cituje k tomu MARXOVA slova z dopisu Weydemeyerovi, adresovaného 5,března 1852 /v nichž, se podle Leninova názoru “Marxovi podařilo vyjádřit obdivuhodně jasně, za prvé, hlavní a základní rozdíl mezi učením svým a učením Čelných a největších myslitelů buržoasie, a za druhé, podstatu svého učení o státu"/: "Pokud jde o mne, nepatří mi ani zásluha, že jsem objevil existenci tříd v moderní společnosti, ani zásluha, ze jsem objevil jejich vzájemný boj, Buržoasní dějepisci vylíčili dávno rřede mnou vývoj to- [pageend1] | diskuse_1986_41_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 42 - září 1986 /Teoreticko-politický občasník/ O b s a h tohoto čísla: Dojmy ze současného SSSR Z odpovědí na otázky mladých křesťanů Můj názor na politiku Politika a já Pět slabik Moje pojetí politiky Z odpovědí na otázky H.Gordona Skillinga K pojmu "nezávislá společnost" K problému "nezávislé společnosti" Teoretický článek listu Pravda Socialistická samospráva lidu /Rudolf Zukal/ /Karel Čejka/ /Jaroslav Mezník/ /Zdeněk Pokorný/ /Jan Šimsa/ /K.K./ /Jan Šimsa/ /A. Lukjanov/ Rudolf Zukal D o j m y ze současného SSSR V dubnu letošního roku - těsně před černobylskou katastrofou - jsem s Čedokem navštívil Sovětský svaz» Byl to dvoutýdenní zájezd na trase Leningrad - Talin, Vilnius, Moskva, Po prvé jsem byl na týden» ním studijním pobytu v Moskvě roku 1956, TeS po druhé, hlavně proto, že jsem byl zvědavý na ovzduší Gorbačovovy éry, Mám tam řadu známých a v osobních diskusích jsem si chtěl ověřit jejich názory na současnou situaci, /51® v převážné míře o vysokoškolské učitele a vědecké pracovníky,/ Před zájezdem jsem byl upozorňován dřívějšími účastníky zájezdů do SSSR na nedostatečné a jednotvárné stravování v hotelích. Podle mého názoru byla však strava dobrá, pestrá, chutná. Lepší v pobaltských republikách než v Leningradě a Moskvě, Kde však sovětští občané nakupují maso, to mifzůstalo záhadou. Viděl jsem velmi málo řeznictví, v něm nemnoho masa špatné kvality, uzeniny nevábného vzhledu. V obchodě vždy fronty kupujících. Zato rižská tržnice, kde prodávali kolchozníci a soukromníci, zapůsobila na mne svým sortimentem a kvalitou obsluhy. Skoro jako na západě. Ovšem ty ceny. Podle průvodců Inturistu, průměrný plat v SSSR činí 190 rublů měsíčně. V tržnici kvalitní uzené maso stálo 8-10 rublů, dobrý salám 8 rublů, domácí slanina 5 rublů, tvaroh 4 ruble, sušené meruňky 8 rublů atd. To vše za kilogram. Granátové jablko 2 ruble, růže 2,50 ruble, karafiát rubl. Tyto ceny jsou jistě pro většinu lidí nedostupné a na rozdíl od státních obchodů zde nebyla žádná fronta. Služby Interturistu byly dobré, organizace výborná, V každém [pageend1] | diskuse_1986_42_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 43 - říjen 1986 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Politika a moc v socialistické společnosti /Karel Čejka/ Několik poznámek k problému politiky, moci, demokracie a samosprávy /Vlastimila Tesařová/ K situaci v Nikaragui /soubor příspěvků/ Karel Čejka Politika * ® e e v socialist í e k é btf l i HMteU e stále se vracíme k otásce tete ve společnosti, je to dáno tte, te telte sladu jeme jeden tilt sabtetet do budoucna te* au, aby b o c ve epoletecati byla anwälta proti lidu, MMl, aby siateli« ílu, ■ Společné tedy jde o to, vytvořit takový politický systém spo- leônoBtl, jeho! nákladní vasby budou peroou séruteu prsti an®ušití te» teé V tea spočívá jádra problém i Jeho řetení. Wit^ je třeba vyehd- set se skutočnosti, te ♦ současné® hístorieW® období te bea určité My tete neobejde MM spelečnôst, ani soeielistlete, RcsnMujíoí a velai důležité vSak je, kdo bude touto b o č í ve spo- leiaoati /»teti/ vybaven, M j í bude disponovat, MÍM otesala, Me aoe v MM jednotlivca, teMte nebo teteM umvfených skupín? teteMlteaMBl V tetettelgMIk či jiných MMMWte ©r^nlsecích, ve- a® <řív® nebo fMMi < P^i preklaaovste MMttteli te meteltí mei tttete MMMWte ÉMW Mietete proti impresto vitiin« lidu - obtenů, ta ttateamstl, t@ stem-ll M Mi ^aadou jMMBMte tete skupín - & K $M* deehásí v pMtoínteeh Wvl *W o »c8, 'ktoré, te b M® odehrát jen v podsdnkáan více nebo MS dewkratiekýeh pravidel /v totelltníoh poteínkáeh je vldy «hre © »0« nahrabem svdvéíný® MteteM tete/ * wte tete* tete MteM- k WteM si Mtftet «neužití tete vasi vtete MMMI MMtet H ^Matení jejich swehownestl, která je MMM poduíntou každé vpwvte MMtetiteé společnosti, tis spíte apolaSnes- ti mMMMMM te*Mtete-li tedy ® toho, te budouoí vprevdf metalistiek^ spo- le&w®t ausi být ^ols&ôstí svrehôv^eh * suverenníeh ©totenů, pat «e temívte, ael» s toto wremvsneeti ©tote» vylwčít jete podíl te aoei. Selže tedy ve spolefinseti swehow^eh ebčsnů připustit WH o ma’* tete jednotlível n©to skupimai eMMt IMB ve svfeft MMMMl WMte k MteteMM mprosto vatftlny ©totenů od jejich podílu M svr* ehevané »©i, jimk * «Mwje toto ©bSany jejich tfMMMMte * [pageend1] | diskuse_1986_43_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 44 - listopad 1986 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Výtah ze záznamu projevu Michaila Gorbačova na setkání se členy Svazu spisovatelů. SSSR dne 19.června 1986 O osmašedesátém v šestaosmdesátém /Jaroslav Šabata/ Výtah ze záznamu projevu Michaila Gorbačova na setkání se Členy Svazu spisovatelů SSSR dne 19.6.1936 ... Každý den přináší nová fakta - jedno je horší než druhé - o to®, jak těžké to nají ti, kdo na sebe berou odpovědnost a prosazují linii XXVII. sjezdu strany. Tihle lidé do existujícího systému vůbec nezapadají, vyvolávají odpor svého okolí a všechny instituce jsou proti ni®. Vezměte si třeba případ červenova /?/, o kterém jsem hovořil na plénu. Trochu jsem to zmírnil - neřekl jsem všechno naplno; považte však: zadržel ss dopis sjezdu strany! AŽ tas jsme se dostali! Zde mají dramatici látku pro celé představení, pro celé drama! Ovšem kdyby někdo takovou hru napsal ta®, na místě, také by to bylo drama, protože tuhle hru by nikdo nainscenoval. Avšak spolu s tím se dalo do pohybu velni hluboké a závažné hnutí a my máme před sebou velmi hluboký a těžký boj. Mezi lide®, který si přeje tyto přeměny, který o nich sní, a mezi vedení® je vrstva představitelů administrativy - ministerský aparát, stranický aparát, který si nepřeje, aby se něco měnilo, který nechce být zbaven některých práv spojených s privilegiem! • Máae mnoho Ixdí, kteří využívají svého postavení. Z ničeho se u nás tak nekořistí jako a úředních funkcí. Které dva body jsme přijali jako základ činnosti politbyra? Za prvé, nevyhýbat se problémům, které už nazrály © které se formovaly dlouhá léta® Víte, Brežněv jednou řekl, že je třeba uspořádat plenární zasedání věnované problematice techniky. Ukázali mi celé pytle dokumentů, které byly v této souvislosti vypracovány, všelijakých podkladů atd. A když se to začalo zkoumat, tak se najednou '■jistilo, že vůbec není jasné, k čemu to všechno má být, co se s tím má dělat. No, a tak toho všichni nechali. A tak všechno zůs- [pageend1] | diskuse_1986_44_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 45 - listopad 1986 /Teoreticko -politický občasník/ Obsah toho to čísla: Rozhovor s Elemem Klimovem Marxismus - opium intelektuálů / X.Y./ Odpověď mladým křesťanům /Josef Vydrář/ Několik poznámek k diskutovaným textům /Josef Vydrář/ Rozhovor s Elemem Klimovem /W SV. mezinárodním filmovém festivalu v .Wrlo^ch Varech v čar* venci 1986 rozmlouvala s Elemem Mimovem Kelly Havlásková/ Jek© tvůrčí práci jete se věnoval, když vás zastihlo vaáe jmenování prvním tajemníkem Svozu kinematografietů SSSR? Od doby, kdy jsem natočil svůj žatia poslední film Jdi a dívej se, uplynul rok. Bok, který ml přinesl mnohé příjemní události: film byl poslán 1». BostowW festival, kd® tiskal hlavní cenu, a co je nej-* důležitojčí - získal b í diváky, zvlážto mládež, což jsme si moc přá* 1.1, ale nepředpokládali té. A tet během několika MkM zhlédly u nás tento film miliony diváků ... *ss běžel a blil 11 se 5.sjezd pracovníků filmu. V té dobé jsem již připravil svůj dalží film a skutečnost, že jsem byl zvolen io tak vywke funkce, ®i částečně překvapila. Bassi jsem se rychle rozhodnout, zda ji přijmu. Váhy se přiklonily ne stranu veřejní práce ve Bmu , protoie ©ale ktoemtografie se ocitla v natolik složité situaci, že se tel vSichni musíae zapojit do práce, které přinese směny, radikální změny. Vreíme se ježte k vaSí vlastní tvůrčí práci. Říkáte, že jste připravoval nový film. Jaký, jestli to není tajemství? OptÄnŽ řečen®, tajemství to je* Těch projektů totiž bylo více* Před více než třemi lety jeme napsali s bratrem scénář, který se jse- MH Přetvoření, ale nikdo ho nechtěl schválit, lekal nás dlouhý boj o myslím, Že bychom nakonec porazili nepřátele tohoto projektu, alibisty, kteří se řídí opatmictv&i a kteří chtějí být pojiMtoni ze viech stran. Ale byl tady ježto druhý projekt, adaptace románu F.Sos- tojavského Běsi. A nakonec se objevil třetí, úplně nový a neuvěřitelný- nápad. Máa tel obrovskou touhu udělat nic© neskutečného, co se udč- • lat nedá* Zkusil jsem si ut mnoho Žánrů: dokument, tragédii, komedii i koláž /film SportT, sport/, přesvědčil jsem se o niktorých svých možnostech, pochopil jsem vžechny nedokonalosti a tel chci "létat nadzvukovou rychlostí". Chtěl bych dělat novou práci,.která by se oeda- la řežit běžnými způsoby a prostředky'. A do tone přiíel najednou sjezd, [pageend1] | diskuse_1986_45_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 46 - listopad 1986 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Reforma v SSSR začala Sovětští spisovatelé u zdi nářků Projev na sjezdu Svazu spisovatelů RSFSR /Zdeněk Mlynář/ /Milan Jungmann/ /Jevgenij Jevtušenko/ Zdeněk Mlynář Reforma v SSSR začala Myslím si* že význam XXVII.sjezdu 40 B je větší, než mu přiznává většina západních komentátorů. Brzy se zapomnělo* jaká byla situace ještě před nedávne». Wdyt koncem Brežněvovy éry bylo' nutno se obávat* že samoúčelná stabilizace systému* ústící v Jeho stagnaci* může byt udržována násilím, například militarizací. Taková obava je dnes už zcela nemístná. Sjezd KSSS potvrdil politickou linii* která znamená nástup reformního‘kurzu se všemi důsledky. Klíčovým problémem je přitom hospodářská reforma. Sjezd potvrdil* že nemůle jít jen o dílčí změny* ale o radikální reformu celého hospodářského mechanismu. V podstatě jde o to, přejít od administi^ativních metod kxsetsdám k ekonomický® metodám řízení na všech úrovních řídící- ho systému. Linie sjezdu předpokládá* že t© bude složitý proces* který potrvá několik let* v jehož průběhu'je nutno hledat nová* ještě neznámá řešení* je nutno experimentovat. Sjezd nepodal hotoi^ recept radikální hospodářské reformy* zahájil však její první fázi v praxi a otevřel*jí do budoucna dvéře. Vytvořil politické ovzduší*příznivé pro rozvoj reforem v takové míře* že ještě před rokem se to zdálo nemyslitelné. Reforma odstartovaná XXVII.sjezdem KSSS je především reforma hospodářská a má být prováděna hlavně "shora*** tj. v souladu se záměry a pod*kontrolou politického vedení. Linie sjezdu však nemesuje tuto reformu Jenom na oblast hospodářství a také ji neoddělil je od určitých forem demokratizace celého sovětského systému. Bez zásadních »měn v oblasti sociálních d politických vztahů. a také v oblasti ideologie není úspěch hospodářské reformy možný. To uznává oficiální linie sjezdu jako princip - * to je ve srovnání s nedávnou minulostí SSSn obrovský pokrok. Pod hesle» sociální spravedlnosti smiřuje reformní politika proti všemu* co odporuje principům výkonové společnosti, především přeli kastovní privilegovanosti a korupci* ale také proti mzdové^ rovxm- tařství. aeforma odpovídá předavším zájmům těcn sxupin* steré lze a»- [pageend1] | diskuse_1986_46_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 48 - leden 1987 /Teoreticko-politický občasník/ O b s a h tohoto čísla: Idea státu křesťanského /Karel Bor/ Karel Bor Idea státu křesťanského Tato obměna názvu útlé knížečky Františka Palackého "Idea státu rakouského” není náhodná. A tak jako v minulém století Otec vlasti František řalacký prohlásil, že "kdyby nebylo Rakousko, museli bychom si ho vybudovat”, tak je možno dnes bez obav říci, že "kdyby nebylo křesťanství, museli bychom si ho ..." co? Vymyslet? Vytvořit? Kteťanství se naštěstí nedá ani vymyslet ani vytvořit. Objevilo se tu náhle jako Boží poselství člověku, jako evangelion, radostná zvěst o spáse. Jemu vděčí prakticky všechny národy Evropy za svou národní existenci, za svoji státnost a civilizaci. Dnes vsak všechny tyto národy jako by zapomněly na své křesťanské kořeny a vzdalují se křesťanství čím dál víc. Osvícenský racionalismus zatlačil náboženství z veřejné sféry do privátní, marxistický socialismus a komunismus, jakof i 2. jejich zdánlivý protipól - nietscheovský fašismus a nacismus, se netajily a netají úmyslem přímé a otevřené likvidace všech forem křesťanského náboženství. Uvažovat v tomto kontextu o "křesťanském*’ wtátě se jeví nejen jako anachronizmus, nýbrž může být napadeno jako středověké tmářství, snaha obnovit inkviziční teror, klerikální násilnictví a in- toleranci apodJ-V našem století sice existovali a existují politikové, kteří se uvědoměle hlásí ke křest&ství, jsou dokonce i politické strany, jež se nazývají "křesťanskými”, nicméně o svém křesťanství mohou pouze hovořit a psát jako o svém soukromém názoru, resp. jako o přínosu pro společnost v rám^ci politického systému založeného nikoli na křesťanských, nýbrž na osvícenských /západní demokracie/ principech, nebo dokonce přímo na ateistickém základe se záměrem vyhlazení křesťai ství /státy východního bloku, v něm tzv. lidová strana v ČSSR, sdružení Pax v Polsku, CDU v NDR/. Vystoupit s požadavkem křesťanského státu, jehož zákony by odpovídaly tak jako ve středověku křesťanské morái ce a křesťanskemu-světovému názoru, se "neodvažuje dnes nikdo, I křesťané podvědomě cítí, že sféra' politiky jim od osvícenských Časů definitivně unikla, mezi hlubokými křesťanskými duchy se projevuje stále vetší distanc k politice ve smyslu spravování státu podle křesťanské doktríny. A přece v nejnovější dobe jsme svodky paradoxní skutečnosti, že [pageend1] | diskuse_1987_48_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 49 - leden 1987 /Teoreticko-politický občasník/ O b s a h tohoto čísla: K současné situaci naší společnosti a státu Potřebujeme přestavbu Past zvaná "Poučení" aneb strach z revizionismu Waldemar Matuška přestal být rytířem bez bázně a hany /Čestmír Císař/ /Vladimír Kadlec/ /Rudolf Zukal/ /Karel Oswald/ Čestmír Císař d současné situaci n & S í společnosti estétu /Uesorandum iředseanictvu ÚV ÄSC, předsednictvu ÚV Márodní fronty čsss, Federální vládě &SB a Foaerélnínu MMmMMMM 4NB - prosinec 1/36/ W viech zemích socialistického společenství se odehrává závažný rreees analýzy dosavadní© politického, hospod«' I s -^0, sociálního, kulturního a ducůmvaite vývoje. Hlea&jl s« v/chadíaka k překonání odhalených negativ a rozvíjení positiv* Hačrtávají se progresy dalžího sociálně ekonomického pokroku* Fcdnětem k »hájení tohoto procesu s® stala MóýWbÉ* přestavba sovětské společností, schválená XXVIX*sjezde» ^SS* Přispívají k MM i reformní zkaženosti jphMM MMv Ma&M, Číny, Folste a dalších* Vznikla situace, v níž i MM MMMfeMMMM společnost se svýai tradioeai, vyspělostí a intelektuální kapacitou Bůže překonat vlastní stagnaci a přispět svya přínosea k vaesU^m celoho socialistického spo- leěmství* Máše nesálá Moalenoati, naehrosážáěné při pokusech najít společeasWtó BMMMB cestu k v4®strannéau socialistickom rozvoji* Využít tyto skuSenosti tteznmená se vracet a mechanicky opakovat dřívějáí postupy* řrávfe tak to nesnmená minulé analýzy a poznaná pcu- áení i^iwrovat* Je ovSem potřebí zbavit pohled na minulost i přítomnost «otivních prvků a faleWcti ideologických generalizací, poznat pravdu © mží situaci bez příkras a MfMh Souborem poánttnýcn reformních ayblanek je souSeená politika XSSS. Poprvé od dob lanlna se nahlíží sovětská s^iáenost bez růžových i čer- ; c i € ^g l íxÍv .• x-v. L '1 ř U rí .o«" > ■* MM a efektivnost společenských vztahů, MMMMáMMMě sMMBÍw í* a kulturních aktivit. Odhalují se chyby v preúctioké politice i jejich ideologická paralely« Mobilizuje se veřejné aínání, aby se podílelo na obrodě Života a práce sovětského lidu, věeeh národů SSSR. Otvírá se cesta talentů», vzděláni, scáopn&scea ■ zkuěeaoste» vSeeh občanů. Sačal [pageend1] | diskuse_1987_49_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 50 - únor 1987 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Přebudování hospodářského mechanismu - nikoli reforma /Rudolf Slánský/ První krok? /Rudolf Zukal/ Na růžovo lakovaný rok 1986? /Vladimíř Kadlec/ K čemu jaké krasobruslení? /Čestmír Císař/ Rudolf Slánský Přebudování hospodářského mechanismu - nikoli reforma. 9.1edna letošního roku byly zveřejněny Zásady přebudování hospodářského mechanismu ČSSR a hned vzbudily velkou pozornost jak mezi odbornou tak i laickou veřejností. Termín “laická veřejnost* je přirozeně v této souvislosti velmi relativní - stav naší ekonomiky, její vývojové tendence, to, zda vytváří dostatek zdrojů pro růst i kvalitu životní úrovně v míře srovnatelné s ekonomikou s námi sousedících zemí, zajímá téměř každého člověka. Seznámit se se Zásadami není však zcela snadné. Jsou velmi nesrozumitelné, protože jsou napsány jazykem, který je směsicí pokleslého ekonomického žargonu a “partajní čínštiny“. Následující stránky budou proto pokusem přiblížit jejich hlavní teze, jejich pozitivní i problematické stránky a také okolnosti, za kterých vznikaly. Pět minutvpo dvanácté, ale přece ... Naše národní hospodářství je už od konce sedmdesátých let ve velmi obtížné situaci. Stagnaci, která trvá osm let, lze bez velkých rozpaků nazvat krizí. Abychom přiblížili její stav, stačí uvést tři údaje:1^ užitý národní důchod, tedy ta část národního důchodu, která za- 1/ Údaje platí pro rok 1985, protože příslušné údaje za rok 1986 nejsou v právě vydané zprávě Federálního statistického úřadu o výsledcích roku 1986 obsaženy. Z textu této zprávy a z jiných v ní uvedených údajů lze však soudit, že tyto údaje se ani v r.1986 příliš nezměnily k lepšímu. hrnuje v podstatě osobní spotřebu obyvatelstva, investice a tzv. společenskou spotřebu, byla v roce 1985 nižší než v roce 1980, reálné mzdy dělníků a zaměstnanců nižší než v roce 1978 a reálné směnné relace, které jsou ukazatelem nejpřesněji vyjadřujícím kvalitu činnosti národního hospodářství, protože tak ji zhodnotil světový trh v rozdílu mezi [pageend1] | diskuse_1987_50_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 50 - únor 1987 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Přestavba také u nás? /Jiří Hájek, Vladimir Kadlec/ Co s "Poučením"? /Milan Hübl, Rudolf Zukal, Vlastimila Tesařová/ Z ohlasů na "Ideu státu křesťanského" /Božena KOmárková, Karel Čejka, Josef Vydrář, Jan Šimsa/ Jiří Hájek, Vladimir Kadlec Přestavba také u nás? thôÄfiÄ BÄbi pri» » 2S.1.1WT je •toepirajíóí ^1* MXsd ©SS*. Jedfis © skončené® »seaání Úf ©£S a vyoftáil z pra- jevu MeGorteBova, aw^ejarného a®c ^Hredtte. Připcníná podporu ISČ ^^nlgb. přestavby, projovo« IrMM v o W mÄewHí» íasei&X takí m -pmiski® ektiw Mspotář- praoGWíkí k *Zó b®Mb přebudování ^NI^sMMteAho «eaňaniwu*^ v projevech a g.J«keáe. ä «Ääíl si d«ow»áníc& pr®jevft činitelů /Wrtni I#.!troufala a t^sesuje b s úvodník, jen ä souhla® a a^Slea* koa přeáBsvby tespodářskéh© seehanism, aýbr< sdůroanuje eeloopoX«« tenkou Síří přestavby < doslova opakuje slova, která proaeww. MB jsjes weclení arfí takého aohla by být vedouC'Äi kro^ pwaiové«* \ ro flMMw sam je solili jen prostřednictví® deookroeie e díky eil, JtďiM tat Ím ótevtít prost» mjaeautalj&í WoM« iolisau - práci e svu^dnÄm sy Slaní ve swbodné Bylo by o hrot v MeMBByB p * ■ ' %> hl feste spaso B* uvítat, k^W. tato slow ««mmls statečn,# »Ji vedsití'^é' k MMíMí MMt probíhajících xeia m ©M^iwast ®aěn také u ná-»e Jísfé dme »élokáo cha® fife, jek ^1© vyta®* •ováno v 5heieteeh. Ale tc, dnes áčjr'v 9839^ zasluhuje vážnou, neillwu ©osomoM, stálj rozb» b hodnocení. • sW&fi, jež hy mhly a aěly Wt &h^si po&££Hr msySlmí má stam n^ží spo~ lesoti 1 te Brojte řtWafe Její miasmi p©^^- tft projev i amedtoí ÔV ms kmte«& lodm plno» ä WÄMnÄ > nich t^x jeml. ©»tatsB <w>^Ä IMM pí^w awémwl rMlí* po^^Us rozbor příěifi pře®- twb^ a jej&o urychlení. WJetfgf roshor je předaete^ g^r^w»eti ä * rjsäíflä Jée • MHtf OaMM a ros perné $1 tue ca* [pageend1] | diskuse_1987_51_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 52 - duben 1987 /Teoreticko-po1itický občasník/ O b s a h tohoto čísla : K sovětskému návrhu zákona o podniku /X.Y./ Otevřený dopis Vasilu Bilakovi /Rudolf Zukal/ Dopis šéfredaktorovi Rudého práva /16 signatářů/ Ještě jednou: Co s "Poučením /Milan Hübl, Rudolf Zukal, Luboš Kohout/ K ohlasům na "Ideu státu křesťanského" /Karel Bor/ K sovětskému návrhu zákona o podniku T návrh» zákona o podniku se zjevně projevuje fsda prvků diskutovaných v sovětském odborné® tisku již delší dobu, prakticky od nástupu Jwije Aadrapova 4© ftakc® gpwrÉlaíiw tajeaaíte KSSS. fc publík©«^ návrh učia zře jaš největší vliv skupina ekonomů ze Sibiřské atedsmie věd, seskupené kolem akademika Ábela A^pbegjam a Taťjany Zaslawki v Novosibirsku. Tito ekonomové se zasazují o rehabilitaci trhu a v řa- dě názorů by si zřejmě dobře rozuaili s reformními československými ž- légy, Jejichž názory se prosadily v hospodářské koncepci let 1968-69 /Ačkoli nese tato reforae vizitku profesor® Oty Sika, není tajemstvím, že na jejím foraováaí participovala řada dalších, a i když je dnes ob- tížn' vysledovat podíl jednotlivců Ä tomto spelo So r d íl©, je známo, že O.fik fflasel v šija« viÄ ^51e»k opustit- a jiai akceptovat. jaíSwé ÄBAý 6* a 7* výrazni toraspendují a názory Borise KuraŽví- líh© z moskevského Ústavu štátu e práw.A funkce státniao plánu am f .ít napříště klasický direktivní prů- t shora dolů, ale «®op®k» Z textu není zřejmé, bude rodnikový plán, kte^Ý má být zákiads® plánovací proeedw?y, schvalován státe», který by si tak pedrfcl nadále možnost administrativních zásahů. Ka- svědSuje to»i ale zmiňte o ©ožnosti přijetí vstřícného plám, který by byl jinak anachranim«®. V teMÄ případ® ®d být ale vrcholný národo- hospodářský plán sestavován zřejmá jen v hodnotových ukazatelích. Jaká bude forma národohospodářských bilancí na úrovni ministerstev a v hlavní národohospodářské bilancí státu, není jasné. Pokud by se totiž měly sestavovat v naturální formě tak jako doposud, byla by myBlente samostatného plánování podniků iluzorní, fízení státním pláne», tedy direktivní naplnění centrálních vče- nýeh představ o proporcioneílitě, má být v této formě odbouráno, na- místo toho má být využíváno hodnotových kategorií jako jsou ceny, zisk, ’ k \‘d. ř ovlivňování činnosti a sestavo*/-- *: podniků se aá [pageend1] | diskuse_1987_52_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 53 - květen 1987 /Teoretícko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Poděkování /Vladimír Kadlec/ Pro ekonomiku není samospráva jedinou alternatívou /Zdislav Šulc/ Vztah mezi marxistickou teorií a komunistickou ideologií /Zdeněk Mlynář/ Druhá a poslední odpověď Karlu Boroví /Božena Komárková/ Kdo tluče, tomu bývá otevřeno /Miloš Rejchrt / Američtí, angličtí a italští “kremlologové” o sovětském reformním vývoji /Luboš Kohout/ Vladimír Kadlec Poděkování Nadaci Charty 77 do rukou prof, Fr. Janoucha Singkholm V Praze 11 «dubna 1987 Vážení, děkuji za vyznamenání udělením ceny MUDr Františka Kriegla. Cítím se nezaslouženě velmi poctěn® Nezaslouženě proto, že z nadace, nesoucí právě Krieglovo jméno, na mne padá, by£ i jen málo, něco z odlesku jeho jména, což si nezasluhuji® František Kriegl byl dlouho mým přítelem, starším a zkušenějším. Sblížili jsme se jako členové ÚV KSČ v letech 1966 až 1968, když se připravoval obrodný proces, pražské jaro. Byl to vždy požitek s ním debatovat, u něj doma, na procházce nebo na Křivoklátě, kam nás přijel několikrát se svou manželkou Rivou navštívit. Byla to radost z jisker při debatě, ale pro mne především i poučení, Málo kdo měl tolik mimořádných životních zkušeností jako on. Od srpna 1968 stal se pro mne František Kriegl přítelem uctívaným. Stal se tichým hrdinou nejen pro okruh svých přátel, ale pro většinu národa. Odmítl v Moskvě podepsat moskevský diktát o obsazení Československa, o podmínkách tzv, normalizace, kterou nám Brežnčv vnutil a která znamenala násilné omezení suverenity Československa, Kriegl se tak stal národním symbolem protestu proti potlačování svobody a demokratického socialismu, Stal se však i nadějí, že jeho příklad lidi posílí a pomůže přenést ideály svobody a suverenity přes zlé časy, které nás v normalizaci čekaly a pak potkaly. Každý národ má v politicky střetových situacích nejen své Quis- linky, ale i své hrdiny, V době obsazování Československa mezi hrdiny na přední místo patří právě- František Kriegl. Dokázal se vzepřít nási- [pageend1] | diskuse_1987_53_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 54 - červen 1987 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Násilí a tolerance v dvoutisíciletých dějinách "náboženství lásky" /Luboš Kohout/ Luboš Kohout Násilí a tolerance v dvoutisíeiletých dějinách "náboženství lásky" /Ke studii K.Bora "Idea státu křesťanského" - polemicky/ úvodem S uvedenou studií K.Bora jsem se seznámil poměrně ppzdě, teprve poté, kdy ji několik lidí, mezi nimi zejména reformní křesťané, podrobili ostré kritice, ale dříve, než jim K.Bor v č.52 "DISKUSE" z důbna 1987 odpovídal. Původně jsem chtěl do diskuse zasáhnout jen několika drobnými kritickými pohledy na Borový prohřešky proti autentické historii, neboť s jeho kritiky v oblasti teoretické v mnoha podstatných vývodech jsem zajedno. Nicméně jsem se posléze rozhodl pro rozsáhlejší pozitivní výklad historické stránky problematiky, o jejíž řešení se Bor pokusil, přičemž direktní polemiku s Borem začleňuji do svého textu jen sporadicky, tam, kde soudím, že je funkční. Je pochopitelné, že takto vznikl text neméně rozsáhlý než Borův, Chápu, že je ode mne příliš troufalé, pokud se obracím na "DISKUSI" s prosbou o zveřejnění, pokud vyslovuji naději, že bude vyslyšena. Naději zdůvodněnou dosavadními zkušenostmi s tímhle samizdatem, který až dosud prokázal - u nás dost vzácnou i v samizdatech - demokratičnost v publikování autorů přerůznýeh světových, politických i metodologických názorů a škol. , Dodávám, že mé dosavadní zkušenosti z četných "polemik" s naši— mi katolickými historiky či filozofy jsou jednoznačně negativní. II . ’ "Polemika totiž vždy začala mojí reakcí na nějaký text "druhé stra- - ny" a touto reakcí také končila. "Drutiá strana" se důsledně řídila oním biblickým "APAGE SATANAS", pro kterýžto postup byl typický vý- - rok jednoho "demokrata”, že Kohoutovi se nic publikovat nebude i kdyby sé upsal. Nu, a "upsal" jsem se dost: Asi před třemi léty jsem se vyjádřil ve dvou dost rozsáhlých statích k Bendově úvaze o /a proti/ ideji společenské rovnosti. Pozitivně, ale převážně kri- ticky jsem recenzoval studii anonymního autora, věnovanou vztahu na- cismu a katolické církve, Napsal jsem dva rozsáhlé polemické texty proti dvěma historizujícím statím katolického integralisty Jehličky- [pageend1] | diskuse_1987_54_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 55 září 1987 /Teoreticko-politický občasník/ O b s a h tohoto čísla: Sjednotíme se? Oznámení Srpnové trauma Několik poznámek k předchozím textům /Čestmír Císař/ /Jaroslav Šabata/ /Petr Uhl/ /Vlastimila Tesařová/ Čestmír Císař . Sjednotíme se? Letošní návštíva M.Gorbaěovs v Československu se odrazila v živých diskusích s různících se názorech na perspektivy vyloučených ko- sunistô u nás. M.Gorbačov kladně ocenil Husákovu nelehkou nlohu vyvést Československo 1 krize po jeho nástupu do funkce, ale nevyslovil se o kv®litft reforem z konce 60.let a mlčel také o "Poučení z krizového vývoje" a o osudu postižených reformátorů. československé velení naopak ujistilo sovětského hosta o záměru provádět u nás přestavbu obdobně jako v SSSR a o plné podpoře sovětského kursu. V této souvislosti považuji za potřebné alespoň útržkovitě reagovat »a osud progresivních sil z roku 1968. V roce 1970 se nynější stranické vedení rozhodlo řešit krizovou situaci v Českoslovenak u opuštěním Akčního programu a radikální změnou režimu, provázenou historicky ojedinělou "čistkou" ve straně a v zemi. Vážnou chybou Husákova vedení bylo unáhlené zabarikádování řady problémů, správně vytýčených v Akčním programu KSČ, do prostoru názorů a činnosti "pravice" a "revizionista*. Ačkoliv je to věcně nesprávné, byla celá ekonomická reforma zto- tožnéna se "Mkovštinou" a všechny její aspekty zavrženy. Mnoho Mkod £ způsobil a dále způsobuje pogrom!etický postup vůči mase progresivních komunistů, jimž je upírána kvali.fi> >v n rr ce v oboru. Naše socialistická výstavba tak přichází o ohromnou masu potenciálních poznatků, zkušeností a výkonů. Progresivní síly strany neměly a nemají jiné cíle než socialistické, pokrokové, demokratické, vývojové zákonité, historicky perspektivní. Naproti tomu jen konzervatismem zkoaproMitovaní lidé brzdí vývoj svými sektářskými, přežitými názory a postupy. Husákovým vedením vydané "Poučení z krizového vývoje" neobsahuje přísně vědeckou analýzu tehdejšího dění, idejí, politiky, kčního programu, tzv. obrodného procesu ve strane a v masách s .-eho pozitiv- [pageend1] | diskuse_1987_55_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 56 - říjen 1987 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Metoda podvrhů nástrojem. politiky? Polemika s Petrem Uhlem /Čestmír Císař, Rudolf Zukal aj./ /Rudolf Zukal, Luboš Kohout/ Metoda podvrhů nástrojem politiky? Pod tímto titulkem byla uveřejněna v pražském s mizdatovém Časopise "Ze zásuvky a z bloku“ /5.13/1987/ následující informace s komentářem : Koncem srpna 1987 našlo několik adresátů ve své poštovní schránce strojopis nazvaný “Sjednotíme se?" s podpisem Čestmíra Císaře. Text působil na první pohled věrohodně: byl psán stejným strojem jako jiné texty Čestmíra Císaře, v mnohém připomínal způsob autorova vyjadřování a na jeho konci byl perfektní "vlastnoruční* podpis. Základní "myšlenka" textu však některým čtenářům. zněla nevěrohodně. Dotaz u domnělého autora potvrdil: jde o padělek, což Čestmír Císař sděluje ve svém písemném prohlášení ... — Při této příležitosti si nemůžeme odpustit nělrolik otázek; 1. Je možné předpokládat, že padělek vyrobený s jistotou /i když ne příliš mistrnou/ profesionalitou /stejný typ psacího stroje, věrná napodobenina vlastnoručního podpisu, napodobení autorova stylu převzetím některých vět a formulací z jeho dřívějších textů atp./ je dílem soukromníka? Nepřipomíná to nechvalně známé dílny z 50. let? t. Jaký je smysl této akce? Má to vést k diskreditaci autora? Tvůrci padělku přece Buseli počítat s tía, že to brzy vyjde najevo a že tedy diskreditováni budou spíše oni sami. Nebo snad touto cestou milí být informováni vyloučení komunisté o podmínkách, za nichž je ochotno je dnešní vedení "vzít na milost"? 3. Domnívají se snad ti, kdo vymysleli podobné podmínky, že na ně přistoupí lidé, jimž historie dává pravdu? Prohlášení Čestmíra Císaře Dostal se mi do rukou strojopisný text, nazvaný "Sjednotíme se?". Je datován srpnem 1987 a podepsán mým jménem, dokonce nese můj "vlastnoruční" podpis. Je to podvrh. Anonymní výrobek obsahuje řadu opsaných a zčásti zkomolených my- [pageend1] | diskuse_1987_56_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 57 listopad 1987 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Opozice a oportunismus /Jaroslav Šabata/ Demokratická samospráva nebo samosprávná demokracie? /Vlastimila Tesařová/ Příspěvek do diskuse o celospolečenské přestavbě /Vlastimila Tesařová/ Stanovisko skupiny moravských občanů k návrhu zákona o podniku Reformy v rozpacích /Čestmír Císař/ Jaroslav Šabata Opozice a oportunismus /Tyto téže byly vypracovány již v roce 1970« DISKUSE je - jako historický dokument, i vzhledem k ./-jich i í tnosti - uveřejňuje bez vědomí autora při příležitosti jeho šedesátých narozenin /narozen 2.listopadu 1927/* Připojuje se tak ke gratulantům a přeje jubilantovi pevné zůraví« Ježte pevnější nervy, a nezdolný optimismus../ české poměry jsou již delší dobu - dá se říci již tradičně - charakterizovány zvláštní směsicí oportunistu a opozice. Lze jen těžko stanovit nakolik byla a je česká opozice oportunní a stejně tak naopak. Dělící čára probíhá národem stejně jako jednotlivci. Rakouské byrokracie se rekrutovala převážně z Čechů. Postoje Palackého a české politiky za Rakouska jsou markantními důkazy stejně jako vytrvalá ochota spolupráce po roce 1948 spolu s vytrvalým nesouhlasem a opozicí. Směsice oportunismu a opozice představuje řešení národa, který je ovládán zvenčí, považuje přitom za možné Žít vlastním způsobem života, a nepovažuje za možné nebo vhodné v dané době otevřeně bojovat proti režimu. Na tuto politiku doplatilo Rakousko a patrně byla úspěšná pro nás. Spolupráce /chápaná zde nikoli jako kolaborace, by£ i na ni mlž® navazovat/ je dána mimo jiné nemožností volby jiné účinné pozitivní alternativy. Kdo se chtěl realizovat, musel nějakým způsobem více čí méně spolupracovat. Indif©rentismus je zde také formou S‘ ř-olupráce. Spolupráce nesouvisí nutně se souhlasem, a byl-li souhlas formálně a veřejně vyžadován, dostávalo se jej v patřičné míře. Opozice mohla být v zásadě jen pasivní a negativní do té doby, kdy se začaly tvořit možnosti pozitivních alternativ. Ty se mohly vytvořit na druhé straně jen [pageend1] | diskuse_1987_57_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 58 - prosinec 1987 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla; Masaryk a dnešek /D.S./ Dopis Vlastimile Tesařové /Petr Uhl/ Na okraj stati Č.Císaře ’‘Přitvrzený reformní kurs” /Zdeněk Jičínský/ Poznámky ke glose Z. Jičínského "Na okraj stati...” /Luboš Kohout/ K poznámkám Z.Jičínského a L.Kohouta /Vlastimila Tesařová/ Polemika s Karlem Křížem /Č.Kožušník, X.Y., Z.Kodet, J.Ž., V. Tesařová/ D.S. Masaryk a d n e š e k Před měsícem uplynulo 50 let od smrti T.G.Masaryka. Při příležitosti tohoto výročí se spontánně sešli někteří občané u lánského hrobu Masarykova, V Lánech byla před tímto výročím uspořádána některými účastníky společná vzpomínka na Masaryka, ba i v oficiálních sdělovacích prostředcích bylo tohoto výročí, někde velmi stručně, někde obsáhleji, připomenuto, Po mnoha letech mlčení to bylo nyní poprvé, co b se v naší společnosti o Masarykovi opět mluvilo. Domnívám se tedy, že je na čase, abychom nyní zhodnotili současný vztah československé společnosti k Masarykovi. Nejsem historie a « nebudu tedy připomínat historická data a podrobnosti z Masarykova života. Chtěl bych však konstatovat, že Masaryk působil na naši společnost ve své době velmi výrazně a to v mnoha směrech. Nebyl jen politik a státník, ale především filozof a myslitel, sociolog i veřejný činitel, který zasáhl do veškerého kulturního dění a do mnoha oblastí života společnosti. Působil nejen na své současníky, ale z jeho díla mnohé mělo a má mnohem širší obecnou platnost i pro příští generace, takže je nutno se jeho myšlenkovým odkazem zabývat i dnes. Osobnost Masarykova byla tak všestranná, Že nestačí Masaryka hodnotit pouze z jednoho aspektu. Pokusme se tedy připomenout několik i věcí. Masaryk se narodil v rodině prostého podomka, kočího, a jeho mat- e ka byla také jen služebnou děvečkou. Sám se původně taká učil kovářem, takže uvykl těžké fyzické práci. Byl však člověkem dělným a přemýšlivým, takže se záhy snažil naučit něčemu, co by jej povzneslo - dal se tedy do studia. Aniž bychom se zabývali podrobnostmi Masarykovy životní dráhy, konstatujeme pouze, že Masaryk vyrostl z prostých, ba nejprostších poměrů sociálních k sociálně mnohem významnějšímu postavení svou mimořádnou pílí a nadáním. V naší společnosti bývá často zdůrazňován při hodnocení různých [pageend1] | diskuse_1987_58_tit-s_ocr.txt |
0 | DIS K U S E č. 59 - leden 1988 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Má většina vždy pravdu? Dopis dp Moskyy Teze "pro Budapešť" K současné situaci /Gennadij Batygin/ /Jiří Hájek, Jaroslav Šabata/ /Jaroslav Šabata/ /D.S./ Gennadij Batygin Má většina vždy pravdu? /Nová doba č.42, roč.1987, Každý národ a zeaě mají své unikátní politické zkušenosti. Specifické rysy MnMM psychologie, způsobu života a kultmy Siní sa» formulaci otázky, jaký politický systém je ideálni, nesa^slnou. A ť jsou to teokratické režiay v MMi studoven, despocie v zemích Orientu, absolutní monarchie, vojenské diktatury, parlamentní republiky, trltallsms, amhb, ©chlokracie, ... Aviak demokracie je najvyšší forma společensko-politického uspořádání. Samostatná forma volby společenské organizace je svrchovaným nezadatelným pravém každého národa. Dvacáté století zároveň přineslo tahové problémy, které nemají v dějinách obdoby. Jedním s nich je vytvoření globálního, celosvětového politického "prostoru", v nemá žádná zemi při řešení svých vnitřních problémů již nemůže a nemá právo zapomínat na svou odpovědnost vMi svetovému společenství. Složitost tohoto problému je nesporná. Společensko-politické a národní rozdíly ustupují do posadí před budoucností. Autoritu MM* • stupeň důvěry, kterou si zasluhuje, určuje dnes ©chrám lidských práv. IMÉM všeho lidstva získávají nespornou prioritu před zájmy států, tříd, národů a ideologií. Doktrína vylučující násilí jako zásada vzá- jemnýcn vztáhl mezi lidmi začíná dominovat rovněž při hodnocení mezi- národní i vnitřní politické situace. x x m Dubnová linie Kubd změnila mnohé v politických tradicích. Sama výzva strany, aby se lidé učili Mít v podmínkách demokracie, odstraňuje vžité představy. Ildyť před přestavbou se za demokracii označovalo něco zcela jiného - naprostá jednotvárnost politické volby, bezvýhrad- ná poslušnost vedení a sociální aktivita zaměřená výhradně na schvalování přijatých rozhodnutí. Dnes zjišťujeme, že deklarovat demokracii a umět žít a pracovat v podmínkách demokracie není zdaleka totéž. Lidé si postupně uvčdo»- [pageend1] | diskuse_1988_59_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 60 - únor 1988 / Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Dopis do Moskvy z listopadu 1987 Stanovisko k 20.výročí pražského jara 1968 Dopis M.Jakešovi z 3.ledna 1988 /Čestmír Císař/ Co není zakázáno, je dovoleno /Jan Urban/ Dopis do Moskvy Mezinárodní setkání komunistických, dělnických, socialistických, sociálně demokratických, labouristických a revolučně demokratických stran, a hnutí v Moskvě 4 .-5 „lis to pádu 1987 Soudruzi, přátelé, zdravíme Vaše setkání u příležitosti 70.výroSÍ líjnové revoluce. Koná se v dcbš, kdy je naléhavou nutností dále rozvíjet historický proces za osvobození pracujícího člověka od všech forem vykořisťování, národů od mocenského útlaku, a za odstranění nebezpečí nukleární války, hrozící tragickým koncem našemu světu. Vaše setkání v Moskvě může být úspěšné a přinést nové podněty jen v atmosféře vzájemného pochopení různých národů a stanovisek i rozmanitosti pohledů na proces uskutečňování socialistických idejí. V takové atmosféře bude možno rozvinout věcný a smysluplný dialog a diskusi. .v.yslíme, že bychom k této diskusi mohli přispět i svými zkušenostmi. Před 20 lety byla v našich podmínkách pochopena demokracie jako jediný možný způsob existence socialismu. Z toho vyplynul program reforem všech oblastí naší společnosti. Odpovídal našemu tehdejšímu poznání a zkušenostem, Na tomto programu se dohodly tvůrčí síly Komunistické strany Československa s většinou naší společnosti, zejména s dělnictvem. Tento program získal sympatie komunistů, socialistů a demokratů všude, zejména v Evropě. Snahy "pražského jara" 1968 prokázat, že více demokracie znamená více socialismu, potlačila, jak známo, srpnová vojenská intervence a následující politika tzv. normalizace já zcela zmařila. Obnovila direktivní formy politického, hospodářského a kulturního života. Tento stav v podstatě trvá, i přesto, že se znovu objevují snahy o reformy, zejména v hospodářství. Hovoříte~li na svém setkání o socialismu a demokracii, domníváme se, že nemůžete opomenout "pražské jaro" 1968 a jeho potlačení. Problémy s tím spojené jsou otevřené. [pageend1] | diskuse_1988_60_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 61 - únor 1988 /Teoreticko-polítický občasník/ O b s a h : Letos to ještě nebude /Karel Oswald/ Z prvního čísla Lidových novin /Václav Havel, Petr Pithert/ Polemika kolem obrodného procesu 1968 /Rudolf Zukal, Čestmír Císař, Vojtěch Mencl, Zdeněk Jičínský, Rudolf Slánský, Jan Stern / Karel Oswald Letos to ještě nebude b®, nemám ty nejlep- Sí pocity. Ba v mnoha ohledech se mi zdá, Že je všechno '■/ .»crčí. Noviny lžou dál, jak když tiskne, jeden přestárlý tajemník je nahrazen druhým. stárnoucím ze stejné garnitury lidem spí*e Wrttt hi4eh neb nenávidených prevítů, v obchod ch se dá sehnat Ml dál tím hůř cokoliv, nač si člověk zrovna vzpomene, a k dovršení vř^ho i počasí se vymklo normálu způsobem, jenž nedopřává sni zimních radostí a zapadá tak do obecné šedi» Ze vzdálené Rusi dochází sice již drahnou dobu příznivé a nadtj- né zprávy, leč nás se týkají jen nepatrně. Když uvářím, jak jim dnes jsou k dobru naše zkušenosti právě z doby před dvaceti léty, není od nich vůbec hezké, že nás nechávají smažit se ve vlastní čtávě, Kdyby se takhle chovali tehdy, jako dnes, bylo by to mnohem sympatičtější, ala tak už to bývá, že je vždy vše obrácené. Nu - není všem dnům konec a noci snad už jen nakrátko, Zvěsti, které' přináší náš člověk, rrncající nM slovanského bratra, jsou n« kdy neuv* MUlné a hlavně nepoméř-itulně naší, byí i východoevropskou zkušeností. Zdá se, že Moskva může být vzdále- n j‘í od některých svých gubernií než od svých přátel a sousedů ve zbrani. Mnoho ruských mužiků pochopilo z celé "pereštrojky” jen "suchý* zákon - ostatní se jim zatím nedoneslo - a proto nemají Michali© rádi, zatímco Ženy mu tleskají, protože se snaží vrátit muže rodině a také clo pracovního procesu. Zatím am tWt, jtk do £ očití svědkové, pije n® Rusi stejní i když mnohem hůře. Jeden můj známý, který strávil při přátelském posezení jeden takový večer, potom tři dny pro- ležel v posteli - 'lei si, že nastala jeho poslední hodinka. Jeho ruští přátelé však pili mnohem víc • újmu na zdraví neutrpěli ani nej- men-í. Každodenní trénink dělá sví, ale faktem zůstává, že ruský Slo- Vtk vydrží strašně moc. Je to konec konců uklidňující zjištění. Ale té strašn- a nekonečné práce! [pageend1] | diskuse_1988_61_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 62 - bŕezen 1988 /Teoreticko-politický občasník/ O b s a h : Lidská práva a občanské svobody /Michael Dymáček/ Příspěvek pro "korespondenční politické fórum Charty 77" /Jaroslav Šabata/ Jak je to s opozicí /Karel Čejka/ Redakci týdeníku "Moskovskíje novosti" /Karel Holomek/ Michael Dymáček Lidská práva a občanské svobody i /Jejich význam a jejich sepětí s rozhodující® dinía dneška i badouc- nosti/ 1. Otázka lidských práv a občanek ch svobod je v té či oné míře :ivá všude na svitě, Ä je-li její důležitost dnes již zcela nepochybná, není to jen pro její humanistický, mravní rozměr, vytvořený v tisíciletích postupného formování civilizační adcKtKtmstxii zkušenosti, V akcelerovaném dění posledních desetiletí totiž vyvstávají, mnohem neodbytněji než kdykoliv v minulosti, do popředí i její souvislosti ryze praktické. Do popředí se totiž dostávají stále více ty skutečnosti, xteré prokazují, že v této otázce nejde o chimérickou součást druhořadé nadstavby nad dominací ekonomiky a vojenské moci, ale naopak o faktor praktického a prvořadého významu. Nejde jen o to, že diktátoři mající pro tato práva a svobody jen posaéch vesměs již propadli d ^ai a jsou nyní už bul vůbec zapomenuti čí připomínáni pouze s opovržením. Bytostné a přinejmenším zcela rovnocenné sepětí lidských práv a občanských svobod s otázkami ekonomiclcý®i se ukázalo nejen v pozitivech a síle výsledků dosahovaných tam, kde bylo těchto práv a svobod důsledně dbáno, ale i v záporech a zaostávání všude, kde došlo k nuceným a bolestným pokusům o jejich potlačování, aí už pod jakýmikoliv hesly. a vořae, že ke konci dvacátého století se lidstvo v čerstvých zkaženostech zvratů studené války protrpělo i k poznání neoddělitelné , a • • t aspoň rovnocenné, souvislosti lidských práv a Mni svobod s otázkami politickými a bezpečnostními, 2, Je významné, že integrální hledisko spojující lidská práva a občanské svobody do celistvého trojlístku s otázkami ekonomickými a bezpečnostními, uledé a nachází své kodifikované, a odtud odvozeně i jraktické vyjádření. Zřejmě nejdále se v totmo ohledu pokročilo při ťor-:.Luci tří rov' stných o- l helsinského orocesu* jak se v doKumen- [pageend1] | diskuse_1988_62_tit-s_ocr.txt |
0 | D I SKUS E č. 63 - duben 1988 /Teoretícko-politický občasmík/ O b s a h : Podivná historie jedné kytice /Jaroslav Mezník/ Příspěvky pro “korespondenční politické /Václav Benda/ fórum Charty 77" /Ladislav Hejdánek/ Zamyšlení a návrh /Marie Holubcová/ Co by měli dělat bývalí komunisté? /Jaroslav Šabata/ Prohlášení spolupráce Jaroslav Mezník Podivná historie jedné kytice IwHéagr s t©< ^tičí začaly ÄW, nei vÄee »Matovala» stejně jako u mnona jiných věcí předchází skutečné kyticí idea kytice. V toa- to případě neělo původně o ideu bytie®, ale o ideu mlétxy věnce» 0 tom, žo by se takový věnec měl pořídit, nebylo sporu. Menší dohady vznikly kolem toho, z čeho by vfcnec štól být, jak by měl být veliký, a co by mělo být vytištěno na stuze. Nakonec došlo ke shodo. Jožka slíbil, že věnec objedná, Jarek se uvolil vzít ho s sebou z Brna do Prshy. Ale za týden odevzdal Jožka Jarkovi objednávku se slovy: "Zachránil jsem tě. Oni nají jen velká věnce, to bys neuvezl. Tak jsem objednal kytici. Bude z červených tarafiátů a žlutých narcisů, stála tři sta korun.* Kýtice ee zrodila v pátek 4.března 1W. Jarek se pro ni stavil cestou z práce na nádraží. V květináře tví se na něho obrátila paní s výčitkou: *>roě jste sl ji nevyzvedl dřív? krásní, vSiehni ji obdivovali. Tel už tak hezká® není." Jarek se zhrozili "Ale ona by měla vydržet až do nedále. Co mám dělat?» «Musí být v chladnu, ale samozřejmě ne venku na sraze. Snad by pomohl©, kdybyste jí zabalil do stokráte nsvínwéiw papíru. Ale ty narcisy v^ dva dny beztak nevydrží.* Jarek MÉMIÍMMí Jakou trosku pelotí s přáteli na h»b T.G.Ma- Ale nedalo se nic dělat, byla zaplacena, řrodawíky au ji ochotně zabalily a Jarek se jí ujal. Wl® obrovští a těžká. Jarek ti v jedná ruce sotva unesl, v druhá MB kufřík. Postáné se a ní do vlaku? A jak ji MM uloží? Tlak naótěstí nebyl plný, do schůdka se kytice vynést dala, Ja- [pageend1] | diskuse_1988_63_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 64 - květen 1988 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Pluralita - demokracie - samospráva Příspěvek pro ”korespondenční politické fórum Charty 77“ /Vlastimila Tesařová/ /Luboš Kohout/ Vlastimila Tesařová Pluralita - demokracie - samospráva V jednom z anilch rozhovorů a Jaroslave® Mezníkem /ělo tehdy o ú- v&hu Ladislava Hejdánka “Milánská výzva” s co je kole» - MSOSS S. 39, květen 1986/ projevil Jarek nelibost nad pojsem krize» Vyjádřil se v tou smyslu, že ho *čtve*, když se potřeba jakékoli změny v procesu společenského vývoje nazývá krizí: máme krizi feudalismu, krizi kapitalismu, teŽ zase krizi socialismu, krizi civilizace atd, atd. S takovým názorem jsem se do té doby nikdy nesetkala a tak tni utkvěl v paměti dodnes, Něco na něm je» Nevím, bude-li se mnou Jarek souhlasit, ale zřejmě jde o to, že krize je pojen pejorativního charakteru, kdežto společnost se jako každý jiný živý organismus vyvíjí - potřeba změn by v ní tedy měla být jeve© přirozeným, nikoli jevem, který na lidi doléhá jako krizová situace. Nicméně tomu tak často je, a já si myslím, Že příčina je právě v těch lidech, v tom, že dějiny lidstva mají sice své objektivní zákonitosti, ale jejich konkrétními tvůrci jsou sami lidé, kteří jako historické osobnosti i jako bezejmenní účastníci růzr ných společenských hnutí nebo jejich pasivní pozorovatelé mohou být a jsou nositeli jak progresu tak regresu či stagnace. Jinými slovy: ob- jektivhí i subjektivní potřeba změn Bůže narazit na tak závažné objektivní i subjektivní překážky, že se společnost octne v krizové situaci. A to je zřejmě i případ na čí současnosti. Pokud jde o sine osobně, pocítila jsem na vlastní kůži tento rozpor sazi potřebou amen v naiea společenské® vývoji a jeho překážkami už v roce 1963* V té době jsem pracovala jako odborná asistenti» na katedře vědeckého komunismu na lékařské fakultě v Brně a .tématem mé teoretičtí práce bylo mládežnické hnutí. Na popud katedry jsem napsala na toto téma pro Sborník filozofické fakulty UJBB článek, ve kterém jsem vyjádřila nesouhlas a principem přímého řízení mládežnické organizace stranou, a dále s pojetím jednotné organ!táce mládeže ve smyslu organizace jediné, vnitřně nediferencované. Hájila jsem požadavek samostatnosti mládežnického hnutí a právo mladých lidí vytvářet si rozmanité oř snizace podle svých Zájmů», členomé katedry /tiezi něž patřil tehdy [pageend1] | diskuse_1988_64_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 65 - červen 1988 /Teoreticko-politícký občasník/ Obsah tohoto čísla: Miloš Jakeš o rozvoji společenských věd 100 dní Miloše Jakeše Ze situačních zpráv /Zdeněk Jičínský/ /Rudolf Slánský/ /Milan Hübl/ Zdeněk Jičínský Miloš Jakeš o rozvoji společenských věd /Obecnější poznámka na okraj jednoho projevu/ Miloš Jakeš po svém zvolení generálním tajemníkem ÚV Ksd vyvíjí značnou vnitropolitickou i mezinárodní aktivitu, aby se v této nové roli etabloval» Chce se v krátké době - vždyi se po svém zvolení zavázal k dynamickému provádění přestavby - výrazně zapsat do vědomí stranické i celé Československé veřejnosti. Má před sebou velký vzor, k jehož politice se slovně přihlásil a jehož by rád napodoboval. Proto také vystupuje na nejrůzaějáíeh shromážděních a schůzích, na nejrůznějších aktivech k razným tématam a problémům. /V toato případě ovšem platí: cua duo faciunt idea, non est idea - když dva dělají totéž, není to totéž./ Na aktivu Vysoké školy politické při ÚV KSČ se zabýval aktuálními úkoly společenských věd a v té souvislosti i úkoly stranických teo- r tických praccviSÍ. /“Naléhavě potřebujeme hluboké teoretické poznat- ky“, Rudé právo, Podle M.Jakeše, “to hlavní, na co je třeba soustředit úsilí naší teoretická fronty, to je především rozpracování teoretických otázek socialismu, hledání a nacházení odpovědí na potřeby společenské praxe” ••••• "Je třeba podstatně zvýšit prognostický charakter společenských věd."..... "To vyžaduje, aby pracovníci těchto věd našli odvahu dotknout se i těch problémů, které se ještě nestaly součástí politických řešení, a nesetrvávali na úrovni pouhých komentátorů společenských pro- cesi nebo stranických usnesení. Očekáváme, že představitelé teoretické fronty budou odvážnými a ideově vyspělými spolutvůrci politiky strany." .Jakeš kriticky konstatoval, že společenské vědy neplní dostateč- sv' poslání, "jsou málo iniciativní, neaktivizují dostatečně vědomí __i, mnohdy pracují odtrženě od života, od požadavků společenské pra- 'e. Nahromadilo se v nich dost spekulativnosti, nesmělosti, opatrnictví konfor-ismu. Zvlášt závažná je stagnace v rozvoji teorie marxismu- leninismu, kde se Často setkáváme s abstraktností, obecností, frázovi- tostí i dogmatickými pří tuny". [pageend1] | diskuse_1988_65_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 66 - srpen 1988 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Rehabilitace Pražského jara /Václav Vrabec/ Dopis vedoucímu tajemníkovi OV KSČ v Kladně /Vladimír Kolmistr/ Jeden z pozůstatků studené války /Miloš Hájek/ K dvacátému výročí srpnové intervence /Vlastimila Tesařová/ Otazníky nad školstvím /Marie Holubcová/ Společnost nezaměstnaných či společnost volného času? /O reformní politice ve změněném světě./ /Oskar Lafontaine / Václav Vrabec Rehabilitace Pražského jara S MM ■ v sh historik! a publicistů se sice jiz r. - ■' -í v't -u fc -h mtoW úU obrod'- -rocesu ro.ru 19í8, zejména needekvátnosti vojenského zásahu, v osudné srpnové noci, ale oficiálně nebylo řečeno nic, ačkoliv každý soudně uvažující čl o ví k srovnává průběh Pražského jara, jeho jednotlivé akty a etapy ? tí., co se dnes děje v Sovětské® svazu* A to přesto, že Valentin dolin, považovaný jinak za ního reformátora a * «re- strojky, r • doliv srovnání událostí roku 1/68 u nás s reformním úsilím gorbačovského vedení je neoprávněné, protože před ivaceti lety šlo o opuštění socialismu, že to říkají českoslovenští zve tele a normalizátoři, kteří si zjevně upevnili svou moc a své pozice, je pochopitelné a Odpovídá to ale skutečnosti, o pravdov é komparac i Ť Jistě jsou to.^ ''i i c • společenské procesy odlišné, nelze je mechanicky srovnávat. Již jejich poůaínxy jsou různé, odpovídající odlišná tradici a politické kultuře i sec: ■ rlžw tu. Přesto ik v nich existují shody, px "í, ic M or í flg .. krize, odstraňování deformací a stagnace aá jisté ébjektivní rysy, orotoše takové byly i kořeny marasmu a ztráty dynamiky, diskreditace sociálistic.-a' up’ien^”. A n , va cestou širo .. í v eobs hl d« - ú!;<uce, i 3 průvodními extrémy a excesp, ne leb/t rr-r nepodobná, Přiznat to ováem je nepříjemné. .tizace - hon od 'ti' nros- nerity znamená aktivizaci lidí, onoho lidského faktoru. Není dne, aby ze sovětských massmedií se neozývaly výzva k mobilizaci v touto srys- Vx. Mluví se o dialogu strany s lidem, propaguje se glasnost, odhalu- [pageend1] | diskuse_1988_66_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S k u S e č. 67 - říjen 1987 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Několik poznámek k české národní otázce současnosti /Josef Brodský/ Československá iniciativa 88 /Jaroslav Šabata/ Co je dnes zapotřebí /Ladislav Hejdánek/ Kdo nejde s námi /X.Y./ Dopis redakci Rudého práva /Karel Holomek/ Nad prací Karla Kříže /Vlastimila Tesařová/ Josef Brodský Několik poznámek k české národní otázce současnosti » Dějiny českého národa 20.století vypovídají o prvořadém-významu rr rodní otázky pro jeho existenci. Tomuto významu však neodpovídá - zejména od konce 40.let - její reflektování, a to jak společenskými vědami, tak politikou a občanským vědomím. Příčin je mnoho. Zmiňuji jen ty, ‘‘'terč no važuji za závažné, a to nejen pro jejich věcný dějinný význam, ale také proto, že jsou - jak soudím - opomíjeny, nechápá- • ny nebo reflektovány a interpreto vány jednostranně, jednorozměrně, a tedy více nebo méně nesprávně. XXX Kvalite, obsah i způsob reflektování národní české otázky českým národem respektive českou společností jsou od konce 40.let určovány prvořadě ději a výsledky 2.světové války, promítnutými do dějin čes- ‘ kého národa a československého státu. Podobné "vysvětlení" - přes jeho nepochybnost - je natolik obecné, neurčité a vágní, že místo objasnění, místo inspirování a motivování adekvátního národního občanského zájmu a chování produkuje i vyjadřuje národní lhostejnost, mrav-“ ní nezájem, politický nihilismus a kapitulantství, gnozeologickou ig- noranci a impotenci. A přesto právě takové "vysvětlení" je od konce 40.let a zejména pak v "době normalizační" jádrem státní ideologie a filozofie, je podstatou politické praxe a "výchovy" - od dětí až po občany včech žijících generací. Jednostranný a zavádějící výklad a praxe v oblasti "národní po- e lltiky" má shodného jmenovatele - © tím umocnění - s nedostatky v oblasti ekonomiky, vědy, kultury, vzdělání, totiž monopol politiky, vy- rostlý z monopolu moci a produkující monopol moci. [pageend1] | diskuse_1988_67_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 68 - listopad 1988 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Demokracii pro všechny - manifest Hnutí za občanskou svobodu Poznámky k české národní otázce současnosti /II/ /Josef Brodský/ Vyčpělé stereotypy /František Šamalík/ Poznámka o socialistickém právním státu /Zdenek Jičínský/ Demokracii pro všechny /Manifest Hnutí za občanskou svobodu/ Čas dozrál k práci vpravdě politické» Vstupme do prostoru, k němuž lidé chovají všeobecnou nedůvěru vinou těch, kteří ho po desítiletí okupují svou diktaturou a svou nekompetentností. Tento prostor musí být rehabilitován, politika se musí opět stát místem výrazu a uplatnění skutečných zájmů společnosti. Výsledná bilance sedmdesátileté existence československého státu není radostná. Žijeme v době hlubokého mravního úpadku celé společnosti, žijeme v nedemokratických poměrech, v poměrech omezené národní a státní suverenity ; upadáme hospodářsky a technologicky; tvůrčí potenciál společnosti je trvale dušen centrální manipulací; životní prostredí je u nás stále odpudivější; příslušníci nových a nových $ generací opouštějí znechuceni svou vlast; naße země, kdysi jedna z nejvyspělejších v Evropě, klesá dnes mezi nejzaostalejší. Současná moc si tuto krizi uvědomuje a určité dílčí reformy vyhlašuje a chystá. Není však schopna překročit svůj vlastní stín a zříci se svého totalitního způsobu vlády, který je nejvlastnější příčinou této krize. Proto je najvyšší čas, aby do politiky vstoupila společnost sa- ( ma. To znamená my všichni. Vycházejíce z tohoto požadavku doby, opřeni o mnohaletou snahu Charty 77 pravdivě popisovat poměry v naší zemi a povzbuzeni prací dalších nezávislých iniciativ v Československu i v jiných zemích sovětského bloku, rozhodli jsme se ustavit Hnutí za občanskou spbodu. Chápeme .je jako volné sdružení svobodně vznikajících a žádnému centru nepodřízených politických skupin a klubů v různých místech naší republiky, v nichž se budou soustřeďovat lidé, kterým není lhostejná budoucnost naší vlasti, kteří budou připraveni k otevřené rozpravě o všech politických otázkách, kteří respektují princip plurality a [pageend1] | diskuse_1988_68_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 69 - prosinec 1988 /Teoreticko politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Odpovědnost k dějinám, odpovědnost před dějinami Socialismus s nesocialismus dešifrovaný Druhá poznámka o socialistickém právním státě Generálnímu prokurátoru ČSSR /Jaroslav Mezník/ /M.H./ /Zdeněk Jičínský/ /Michael Dymáček/ Jaroslav Mezník Odpovědnost k dějinám odpovědnost před dějinami / Jaroslav Mesník ce jl.prceim® tohoto roku dožívá. Hgesétl let. DBWS1 sa pH j^juje ke gwtalmt^ s pMaía dující energie n úspechu v práci, provásenýcB átšstín v osobnía ’ íveto. ^sladující tert měl autor připraven pro Sysipasim čcskoslo- veneko 1988, které te mělo konat v wwWI 11.-13.listopadu. Trotože tato mezinárodní vědecká konference byla policeani® sákrokeň gneaol- ní n t přednesl Jaroslav lesník W.J příspěvek jejÍEi caaýřlcným brněnským děnstnfkům S6.listeprdu 1988 v Brnř./ Zamýšlet se nad moderními ěeskýal lefíMML není pro příslušníka Seského národa věcí lehkou, wÄÄt v připadl, Be ée jeho p&ssmost koncentruje na události, výročí ®i letos připomínáme. Mnohá je ještě živé, mnohé je bolestné. Jisti, třísení samostatné repub- liky v roce 1918 byl© přijato napros tou WtBÍÄÄ Ädht s mdlením., ale to je výjimka. Ostatní výročí A938, 1948, 1968/ jiS radostná nejsou, i když průběh událostí f let 1938 a 1W8 ®I1 nepochybn: i -ositivní rysy, čtu-li, co se o těchto létech píše, nepřep©dá. mn® ««teť®en f toho, eo se tehdy událo, ÁÉ také 8 toho, jak se někdy o nich píše. !feaohu se sbavit dojm, že si někteří hifitoríkevé, publicisté i spisovatelé při tížení ä ptedwiía při hodnocení třehto událostí a osob, které se jich úfestniljt /tel už jde.© jednotlivce Meteš o skupiny lldí^ počínají pentíkud lehkovážní, 1« jin jde přelevííffi o to, cby ukáaali svou kritičneet, svou originalitu, bygtrošt svého ásud- ku. Hledá se viník, M to m teždou cenu. Äfee jistS pr/vo kritizovat ?vJ ■■■'.;, --* 1'- kritlzpwt i osé^Älti, která lg 1. v '7-'^ ľ i cích r.? čelných ©íttech. WeBchu vš&x souhla sit s unáhlený- ai e příliš sjednodužujícímí souíy. Vyzývám teúy k odpovědnosti / dějinám při hodnocení historických událostí i historických osobností. [pageend1] | diskuse_1988_69_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 70 - leden 1989 /Teoreticko-politický o bčasník/ Obsah tohoto čísla: Z pobytu v Itálii Československo v evropském dění 1988 Prohlášení účastníků obrodného procesu 1968 Příspěvek do korespondenčního fóre Charty 77 Kritika kritiky J.Stibice Prohlášení /Alexandr Dubček/ /Čestmír Císař/ /19 signatářů/ /Jaromír Stibic/ /Luboš Kohout/ /Luboš Kohout/ Alexandr Dubček Z pobytu v Itálii Projev v Bologni při udělování titulu "do ctpr honor i s, _ cau.saý v oboru politických věd - nejstarší univerzitou světe Velevážený pane rektore, dámy a pánové děkani, ředitelé, docenti a studenti, vážené slavnostní shromáždění. Nemohu a ani nechal zakrývat rozechvění, které mě provází při udělování čestného doktorátu v oboru politických věd. Je to pro mne nesmířiv' pocta. Chci vás všechny ubezpečit, že si velmi vysoce vážím rozhodnutí bolognské univerzity, a také, že ono představuje pro mne základní mravní závazek do budoucna. Jsem občanem republiky s proslavenou starobylou pražskou Karlovou univerzitou i bývalou Akademií Istropolitanou a mladou Univerzitou Jar.a Amose Komenského v Bratislavě* Činnost bolognského vysokoškolského učiliště sahá do dob daleko vzdálenějších. Jméno a vliv Uni- verzity v Bologni se čířily do zaalpských zemí zvláště v dobách renesance. Vymezit jeho vysokou úroveň, vědecké niveau, které bylo zárukou šíření vědeckých poznatků v Evropo i ve státě a přetrvává až do našich dnft, by bylo Vlastně omezením té všestranné, mnohovrstevnaté plodné tvořivé Činnosti, kterou se bolognská univeráta trvale zapsala svým neopakovatelným vkladem do vědecké pokladnice lidstva. Uvědomuji si, že vystupuji ne respekteváné akademické půdě. Mám zvláštní pocit. Vnímám, že je to část italského teritoria, že je to Itálie, omývané vodami Středozemního moře, této živé spojnice vaší země se zeměmi jiných velkých a starobylých kultur. Jak zúžená by byla evropská i světová civilizace bez tohoto přínosu. K vaší zemi, [pageend1] | diskuse_1989_70_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 71 - únor 1989 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Proměny československé i jiné /Jaroslav Šabata/ Konstruktivní dialog - o čem a s kým? /Vlastimila Tesařová/ Z diskusního příspěvku na celostátní konferenci vysoko školáků - Praha 1965 /Jiří Müller/ Oč nám ve skutečnosti jde /Karel Čejka/ Jaroslav Šabata Proměny československé i jiné /Psáno ~ro ALTEHNÄTIVU, nově vznikající občasník Hnutí za občanskou svobodu, a pro teoretieko-politický občasník DISKUSI/ Manifestace na kroupově náměstí v Praze je událost, o níž věru není těžké prohlásit: je to mezník« československé společnost přestává být společností beznadějně zakřiknutou. Definitivně se vyjevilo to, co už začíná být patrné delší dobu: chartisté nejsou hrstka ztra- cenců, jejichž věc nemá budoucnost, ale právě naopak, ákroupovo náměstí symbolizuje ještě jinou významnou změnu, Nejen změnu, kterou prochází československý lid, nýbrž i změnu na draném pólu společnosti: změnu, kterou prochází strana-»vládo., Definitivně se vyjevuje, Že mužové v čele státu už po stáru vládnout nemo- nou. ä to platí dokonce i v tom případě, kdybychom onu sympatickou benevolenci úřadů považovali za jednorázový ústupek vynucený okolnostmi. situace frin zůstáVá nejistou. Pan major, který mna v polovině listopadu zadržel v Ostravě, prohlásil sebejistě: Hra na demokracii sednou skončil Někdo udeří do stolu /a udeřil do stolu/!I Docela připouštím, že někdo mlže udeřit do stolu u nás i v Sovětském svazu, jak předpokládá pan major. Na rozdíl od něho si v-ak ner šlím, že to bude konec proměn, které směřují k obnově demokracie, de známo, že právě pokusy o zpátečnický zvrat revoluční krize namnoze urychlují, Z pokusu skoncovat s hrou na demokracii se tak mlže do- se^a dobře vyklubat konec politiky, která si na demokracii jen hraje. Nenabádám k lehkověrnému historickému optimismu za každou cenu. Sílu protisměrných tendencí naznačuje skutečnost, ke právě z Maďarska, jehož avantgardní reformní komunismus mel až do nedávna tak do- orcu pověst, přichází důvěrně známý a zároveň zlověstný signál: V zeni probíhá třídní boj, přehlásil Károly Grósz na velkém funkcionář- [pageend1] | diskuse_1989_71_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 72 - únor 1989 /Teoreticko-politický občasník/ O b s a h tohoto čísla: Demokracie socialistická nebo "normalizovaná"? /Josef Špaček/ V aréně /Vlado Příkazský/ Dopis M.Jakešovi /Antonín Benčík/ Josef Špaček Demokracie socialistická nebo "normalizovaná"? úotto: M.Oorbačov - KSSS je připravena ke konfrontaci názorů* M. Jakeš - Každá opozice by byla nutné protisocialistická. Již téměř dva ro?-y uplynuly od chvíle, kdy vedení.SEČ se přihlásilo byl rozpačití a formálne k politice přestavby. Až do té doby bylo téměř každému jasné, že se čeká, jak to dopadne v 3SSK, zda Michail Gcrbačov neskončí podobně jako Mkita Chruščov. Stačí si znovu přečíst tehdejší projevy a statě Vadla Bifaka, Jana Fojtíka, Aloise Indry a mnohých dalSích představitelů "filozofie" a praxe normalizace. Od t- doby se mnohé změnilo. Ani v jednom vyhlášení ani v jednom vystou ení reprezentantů moci nechybí dnes uznání a zdůrazňování nezbytnosti přestavby hospodářského mechanismu a demokratizace celé společnosti. Dokonce se zdůrazňuje revoluční význam přestavby, její životní nezbytnost pro další rozvoj socialismu, proklamované změny se označují za nejvýznamnější od února 1^48 atd. 8ylo dokonce převzato i heslo M.Gorbačov® "více demokracie znamená více socialismu". Téměř každý občan ČSSR by tedy mohl být spokojen. Vždy! je ubezpečován, že bude mít práci, za kterou bude spravedlivě- odměňován, že skončí kádrové i jiné stropy, zvýhodňování za Členství v KSČ atd. Dokonce je ujištován, Že bude žít v nejdemokratičtější společnosti s pl- ným zajištěním lidských práv a občanských svobod. Jenže pro občana trochu zkušeného v politice znějí v těchto pro- klaaacích tony vzbuzující pochybnosti o tom, zda má jít o demokracii, jejímž základem je plnoprávný občan se všemi lidskými a občanský».! právy, nebo o demokracii "normalizovanou", jak jsme ji poznali v uply- M&ýeM dvaceti letech. Ale baňme konkrétní. Ve své "nástupní" řeči Hiloš Jakeš prohlásil, že "každá opozice by nutně musela být protisocialistickou". Ale což nejen celý vývoj lidstva, /le i sedmdesát let výstavby socialismu nepodaly dostatek důkazů, že nalézt správné řešení kteréhokoliv společenského problému je možné jen při svobodném hledání, svobodné [pageend1] | diskuse_1989_72_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 73 - březen 1989 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: K událostem v Praze v lednu letošního roku /Milan Machovec, kardinál Tomášek, Josef Vydrář, iniciativa kulturních pracovníků, Andrej Sacharov, Václav Havel/ Dopis přípravného výboru Masarykovy společnosti předsednictvu Federálního shromáždění ČSSR Prohlášení a dopis přípravného výboru Klubu za socialistickou přestavbu OBRODA Poznámky k otázce Moravy /Jaromír Procházka/ Manifest českých dětí z května 1968 K přípravě nové ústavy /Zdeněk Jičínský/ K událostem v Praze v lednu letošního roku Projev prof. Milana Machovce 19.1.1989 na Václavském náměstí Mladí přátelé, říkám vám mladí, pretože i ti staří, kteří jsou mezi námi, jsou dneska mladí» Sešli jsme se, abychom uctili památku statečného mladého člověka Jana Palacha. Nebudu dnes mluvit o něm, protože všichni víme, pro jaké ideály zemřel» Ale chtěl bych, jako jeho bývalý učitel, upozornit spíš na to, k Seau by se pravděpodobně- Jan 1 tlach dopracoval, kdyby žil déle» Proto upozorním na tři lidi, kteří mají s ním jistou podobnost a žili déle» Přední na toho, jehož památku uctíváme na tomto místě spolu s Janem Palachem, před jehož sochou stojíme, našeho slavného panovníka a mučedníka, svátého Václava. Ačkoliv byl zabit v době, kdy zdánlivé šlo o jiné problémy, přece konflikt s jeho bratrem Boleslavem byl podobný tomu, oč jde dnes« Václav žil a zemřel ro ideály, možno říci lumanistické a nenásilné, zatímco peno bratr Boleslav, ač formálně křesťan, se uchýlil k násilí» Nezař olente na poslední sleva sv.Václava uchovaná tradicí: “udí ti odpust, bratře!” 1 vy všichni, kdo stojíte tu kolem, jste jistě ochotni odi ústit všem, včetnš těch, kteří vás v minulých dnech bili svými obušky. Za druhé bych chtěl připomenout slavného člověka z daleké Indie, který jako dosud jediný v dějinách dosáhl metodou nenásilí úspěchu a osvobození svého národa - Mahatma Gándího. Když jeho krajané měli sklon odpovědět na násilí Angličanů taká násilím, Gándí vždy odpověděl: dusíme zachovat klid a rozvahu, i když svět má oči krví podlité”. To říká ; váti, :teří stojíte dnes zde kolem, ale těm, kteří zde nejsou, vyšijte, že Gándí vždy zdůrazňoval, že nenásilí neznamená pasivitu, [pageend1] | diskuse_1989_73_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 74 - duben 1989 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Dokumenty bez komentáře Jednat čí nejednat? Linie a kompromis Čeho se bojí? Perestrojka a znalost historie /Herbert Pařízek, Karel Holomek/ /Jiří Ruml/ /Ladislav Hejdánek/ /Zdeněk Mlynář/ /Jurij Afanasjev/ Dokumenty bez komentáře Herbert Pařízek Dopis předsedovi federální vlády Ladislavu .Adamcovi Vážený pane ministerský předsedo, dovolte mi, prosím, abych jako řadový občan vyjádřil nesouhlas s oficiálním zásahem, tak jak byl uplatněn v souvislosti s nedávnými událostmi u příležitosti 20.výročí upálení Jana Palacha. Pominu-li nechutnou kampaň hromadně sdělovacích prostředků a některá, dle mého názoru, bezostyšná vystoupení jistých veřejných činitelů za účelem zdiskreditovat tento zoufale lidský čin mladého člověka, musím zde vyslovit zásadní nesouhlas se způsobem, jakým byly tyto nezávislé vzpomínkové akce potlačeny. Nevybíravé počínání «pořádkových sborů" v zastoupení sotva odrostlých, zmanipulovaných a názorově vykastrovaných mladíků, vhodně ^posilněných", sprostě arogantních a bezostyšně mlátících i do mnoha starších spoluobčanů, asi ztěžka bude moci nikoho přesvědčit o lidských aspektech našeho dvacetiletého snažení. Jak hluboce lidsky tu září Sin mladého Jana palacha! Nehodlám bědovat nad morálkou, jejíž absence, jak jistě i sám dobře vito, je tu patrna. Chci tu především vyslovit zásadní nesouhlas s uvězněním naSeho předního dramatika, čestného a statečného Slováka, Václava Havla, tak jako několika dalších nekonformné smýšlejících osob. V době, kdy nikomu z nás by nemělo být lhostejno do čeho se rodí naše děti, zda cesty, které jsme jim vyšlapali, jsou ty pravé, a zda se nás jednoho dne neotáčí, čím se provinily, že byly počaty, v té době jsme povinni nekompromisně čelit každému projevu násilí. [pageend1] | diskuse_1989_74_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 75 květen 1989 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Závěrečná řeč Co se napraví na školách? Myšlenky do programu Nevědomost jako program? - nebo taktika? /Tomáš Hradílek/ /Jaromír Procházka/ /Zdíslav Šulc/ /Vlastimila Tesařová/ Tomáš Hradílek Závěrečná řeč pronesená 4.dubna 1989 po dvoudenním hlavním líčení před trestním senátem okresního soudu v Přerově» Ve své závěrečné řeči bych se chtěl věnovat hlí vnímu aspektu obžaloby vznesené proti mé osobě, a sice obvinění z nepřátelství vůči republice* Tento termín byl v různých obměnách v textu obžaloby použit téáář desetkrát. Potvrzuji, že s některými současnými pilíři, tak jak jsou uvedeny ve vysvětlivkách k trestným Sinům proti základům republiky obecně, skutečně nesouhlasím a otevřeně proti nim vystupuji. Ne náhodou jsem zakládajícím účastníkem a členem prozatímního koordinačního výboru politické opoziční iniciativy, znásié pod názvem "Hnutí za občanskou svobodu*. Ne otázku, zda je má činnost skutečně nepřátelská vůči Československu, jsem si již odpověděl dávno* Avšak dalSÍ podklady, jež potvrzují správnost mé odpovědi, nacházím neustále, a nacházím je v současnosti u osob a činitelů, které naše moc prostě nemůže veřejně označit stejnou nálepkou jako mne. Tajemník ÚV KSSS A.Jakovlev již v prosinci roku 1987 jasně řekl, že, cituji: musím® se naučit vážit si oponente, nepovažovat ho za nutně zlovolného, za někoho, kdo se pokouší demontovat socialismus. /» T*SI*1W,7 JeSt? dále jde v tomto směru člen maďarského politbyra R.Nyers, který považuje opozici z® nezbytného partner® v diskusi o včech důležitých problémech týkajících se celé společnosti. Konfrontaci i s názory zcela odlišnými pokládá za pomoc při hledání optimálního Mtí* Říká, že nepřítel je ten, kdo se skrývá a s nímž není možnost komunikace. V naší zemi ovSem mocenské orgány záměrně nadále setrvávají na pojetí politických svobod, typickém pro zrůdné údobí stalinismu a ne- [pageend1] | diskuse_1989_75_tit-s_ocr.txt |
0 | DISKUSE č. 76 - říjen 1989 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Několik slov o sobě O socialismu a hlavně proti němu Malé úvahy o mladých /Jan Šims a/ /Vladimír Turek/ /Vlado Príkazský/ Ja n Šims a Několik slov o sobě /Jan fiwa se 3,éíjns t.r. MMM MMNM MM MIM M pM MitBÚ tohoto I i**MM MIm dikuje « pŕísež. a MM I BM tórwí, Mul d®p<e^ v jene i '’••v‘U arc’.eľrinr •; ./í, r* msti a gef®!» prt wut«Äjí«Í p» hw, tter^ mH p*»« M®Ästtt »»hl ádtolí v MMWI MBB iMMMW’ M MU BM M <M jÄo M iMM M|NM MMMwMb úsilí lidí v růsnýcn inetitaeíoii, MM MetUj v MUMMMf vo f lisu a v tisW, ale 1 v cirkvieh. Působil jseu jako fr/r-ř na venkov* •kém »boru s ale v WM Mlvtt 1MM M» mwsevsl. MM v nich poferaáoval/ s lidsi komunistického i nekownistickeao p?asvM~ Kení, ve kte^ch sílilo věctosí^ ie je nutne spnleěnost rfefoiwvat» MM s MMMMÉ pM^lí fiM ■ • MMBÄ otivit Äivct církve 4*1 í sir^f MMMM obe* m-M^ú efsagalis mír« k hlubší M** MMeti m wé-t. Zvláštni «íet© v Mi ek«enic^ mMM «alote* pod 9®h»oa MttMB M v JirehOíeh, vitrína BMM» MM byli Ätôlíei, ale byli ta i MMMl MMMHMMf iMMMi kte* H *0 o WB®f»fô®WÍ MlMM « fllosofiekfeh itwiB, • misál WMMI Wb vyhr®ÄÄ4'hô MMMMM MM B ÍMMBíb í 1ÄÄ JMI MMM jÄlsi MMMM^ MM »<■1© tyBtoXíe^f název wKsvá orientace*» al® ai ^iétta jm® cítili» M M MMK MMMB WÄítei nové MMMM B MMB literatuře, divadla, v® fil»» i M OMMKJI /IMM MM1 MMB MMMMr MMlMf Ob i^w s W/» V wee 1W® »e s»»iil přístup ä w ä s lidí, MB i IMMMMi jakoby » ^asÄíefe MMM let ne^ll MÍM vinní. Syl jsea vyslá» sv^wi pMteli, MMM M peÄeili odvrátit w««í sv< eírkve, &by neuvítali MMMMÍMMP mMWM MMM Äl«ss®djm MMBMU Zhrešil jee» se» le tito sterBÍ pMteld jsoB přesvéd&eni, Že obrodný proces ji® cMvá k ô sr&VíM * alteollv ječ t# donedJvns bránili sn" i ďalším přátelím v obrodí oírkve» [pageend1] | diskuse_1989_76_tit-s_ocr.txt |
0 | D I S K U S E č. 77 - listopad 1989 /Teoreticko-politický občasník/ Obsah tohoto čísla: Principy nové ústavy /podklad pro diskusi/ /HOS/ Parlamentní demkraeie patří k cenným vymoženostem evropského vývoje /Jaroslav Mezník / Je čas se vyjádřit! /Karel Kříž/ Kapitalismus, komunismus a koexistence /Josef Vydrář/ K socíalismu od "Adama" /Josef Vydrář/ K diskusi o socialismu /Karel Čejka/ O socialismu, ale hlavně nikoliv proti němu /Vlastimila Tesařová/ Vážení spoluobčané, předkládáme k diskusi účastník^ Hnutí za občanskou svobodu i vMem ostatním sájemeům principy, které by se - podle n&Seho názoru - ;/’ly proBiíteoat do MM nové ústavy. Wejde tedy o návrh Článků ústavy, nýbri o zisaiy, které by nová ústava Běle respektovat. Ml trasování Vašich připomínek se pokusíme vypracovat Ideový návrh ústavy. Připomínky sesílejte na adresy členi Prozatímního koordinačního výboru KOS. Principy nové ústavy žádná společnost si nemůže dovolit žít a fundovat bez určitých pravidel. V moderních společnostech jsou obvysle hlavní zásady sou- žití stanoveny ústavou. Z ní jsou pak odvozena a jí striktne podléhají všechna dalčí podrobnftjM pravidla: jak jednotlivé zákony, tak aktuální rozhodnutí výkonné moci. Jsae rozhodný»! stoupenci dm&kratickéhó uspořádání vztahů sazi občany navzájem i v celé společnosti. Hevedou nás k tomu jen d&vody ideové a »rewí, ©le také prosté historické konstatování, že v poa- le^íeh stoletích se společnosti organizované na doiokratickém principu - bez ohledu na konkrétní formu vlády - ukázaly jako nejefekt- néjlí co do spravedlnosti, hnisáni ty a v neposlední řadí i prosperity. Dwiokracii je cizí názor, že občané jsou zde kvůli státu, kasu- MB se ve své» první® prezidentském poselství k sn^ovné dovolává láncolnovy definice demokracie /vláda lidu, lid« a pro lid/ a praví: "Podstata demokracie je v administraci a samosprávě, demokracie není panování, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. á spravedlnost je ais tematikou hi»waityM. [pageend1] | diskuse_1989_77_tit-s_ocr.txt |
0 | - I N F O R M A C N I ' ß U L L E T I N V Z A M Í Ř E N Í K A I I \ K W L T U R U A V O L I T I K U % [pageend1]otrc : ;.J {•• : : 1 - V .r- jborc -í rt ví .itíě t r.; .. u ; r.bí t. eb 3 se ' • tel - \ .^e jhor . m ; t- ' v .-.ou . r • .:it. liCJ lh: p tť . - ti -ozabíjeji s r u t í , v . i.iv i' ejich -ivy- r-u .'L - rxií- • uje .<- . o i zr ? -r. (% vrri d; . ruao Jas Z I S K . ! , } ozn - KA k. u- ilccteu!: ov. tnKo-nc nec;cj- pnKt 1 . lni orm* ce Chlap výročí ur.ro jderr/r 4» i rotě. ty . 6 . Vz.<nzy /úvcha/ tí. ňudé -r vo - bez komentáře 17. i 1 an "i: ec - : /úvrhr./ • i . Václav iir-vel: Vyrozumění < . J i ř í :,ovtun : Recenze 6 0 . - rif .: I . : í'>ždý cd rravo na svobodu přef. v-d* ení o ,-roj'vu, Loto ^ r vo ne i : ouřtí, al.\ a- Kdo trpí X ú jí; u rro ev^ r-.f.r.- vř áZruí, a z;;hrnujf r Ivo vyhlcnávati, -řijí- ;-tl - roz," i řovati inforr cc. n IÍ. j'.ien«cy jakýri^oll ->roí? tt dícy a bez ohledu na hradíce. /V£eobecn?i d ^Klarac r. Xi •¿eíí./cJ ,;rár 0:;.«/ D O B A S R P E N 7 9 [pageend2]1 A \1 , • • i V C A V .¿; OV .O- i ? <" > C..Á «1 l.V ' c neutečení /mírová smlouva/. Tuto s Jovu podepral ttf sovřtficou ? * r olct v a ze nC <- c.vou lible.itrrp. isu byl rovu* . ví- te ren ' ' li i . i.» ov Tt".% ravda o tor.to -r... t : «1; 4 . srpu. r 5v toto: . ?t " j í c h o ři > • po o v e t . o viohon« z i > .u , tromř toho Jrie Jeřtf (i.ti, nebot M . » vylučuje X útočné n<\ce proti mo ijpi táři, ja . : ÍV ot • t .v. vc • »oje;»i ji . i i'.ooar ¡ ť 1 , za- t ř e . soruČuje^neutralitu v i . ťto. v t > -tí celosti nr aškterého signatáře. * 1 . 5 vyiaduje Konzultace v otázkách oboustra- n<*ho zájr.u. 4 je mi ¡-oři dn* <i l<r.itý, rotoru- z..vrzu,jo rl.< nat.ův« nrz>'•* a • t.nit c a- . -, .V ^ le<u » , c.ios t.í » Který b\ ohl t ; i ••»*/.•: o i nenříao na^í/ený proti druh mu si (,nntáf i . . . M lotov Cne . BTim - tozn?ven -len p cd n o ' • ; v .' «-<• .io u'" 1' i pre v .ejvyřní . oov- te . vyh . .Čeuí o rov' '.í r c r> i, "P>.tu : » . . . . . ' . lehni ví- e , c vrt '«.h; aezí vvitaným s vazní» a .»« • oc. .( i< Vvly .i- * -iut óá t doby , co nacisti r"ri! li * • oci . r.ut.ítrre <i t ov t ři t'vchtr nr-. h. ,ch; ty ou v • , soudruzi «-cm ' • ne L, i t r dortr- te rif z i \ . i ' <r ř j < ,1 eoudtuh t- lin i t t wjS'io H: otcrodní rty- Ky aa vňemi s t á t y ' ; a zdá s e , :e v .»čxeoKt. rrrv.vu > oo; opili vy- f- . ' roudruh: talián a vyvodili r.iVn«' r.\ . .prptîr; Je t etc re dívr t J -.o nfi dntun v lrvť hiotcricKií r i t ' r t i . Jr ,orie obr tu v cfjiri ch vropy, ?. aejr^o" 'ropy. oř nor. 'f'-:.vno : ť ] ? t i uérc-čtí nacisti anhiř »iř ií ¡'iilti»vu, ..trrá - ;>roti . ovčtrii'nu S V O K U ss.ISAD.V <R. J ' U )Í-K<,. ..HO N;. Ť C. vna , ¿"ov?t«K.ý cvcz e i^mocfco byli nepřd i clí v oM/.rtl v.i hr-'- '»i« »'ií ooliti- cy. ^itufjce se teď ztnfnilA o my Jame pfastPli byti nepíátali, >o- ur,/v-iírn v zahraniční politice j e . . . . snížit pof.et n*>ofÂteli'i Z'.'.r.f r ronřnit vČex Jč. ne • řátel-. na obr«* r<out;edy, • jiny u«cíz?1i, Se nepřátelství a V J Í I K S iuezi iiusiceœ s <"*!•><íf>9 U V t é l A nikdy K .«.lčefru dobrámu. T^mtc dvrma zemím přiurrl; noslední : v tová vál'.? víc utr ení ne. jiný"- černím, . . . . , ov(y tr»co-nřnec^ou dohodu nr, r ] ontř« hrít' ;n~Cr:- ¡onu.- . r. • rlc-cy tistc, s hJnvnë nèicteré „socialisticicé" n o v i n y . C s o b n ^ nřitteří '¿oou'tí » brití tí v d e o v é /f.oci« • la tlřtí/ ost)e odť.nvií !.í tiitr. od«J.... "ito lid J' ou rozhodnuti, >v;e o v tfi, f:vaz n;ur i ojov^ t oreti -.»Crc cKU r.t»íno ,rit-ínle r rnrtoie. r.l.ov br : -*• • •.•jtof tohl d i v i t , jretli rr tito vojenětí řtváCi nepomátli./sríoh/ Podle sovčtEtio-něaeeicé dohody oovřtBKý svaz není povinný bojo- vat ani nc britské, ani ..a nč-mecKó stření. .>ov8tsJcjF svaz sis uje svo- ji vlaetní polLtit.u, Kterou urftují zájmy lidu ov^tBK^ho svnzu a i d o jlrr' /h'^.it-' ovr.ee/ A-dyŽ tito plni a t j í t é o v o u no od nul? te lnou tuř.bu j í t do vojjiy, dobře a^ tedy jdou do v<il ¿y sami, bez ¿ovëtsxého svazu /smích a otlesK./ UvidÍBe, ja&j? z a l t l budou bojovníci . / h l a s i t ý eor.ích a ootles SouCáetí této smlouvy byl i tzv. tajný protoKol, Kde byîy roz- dřleny sfér; ví i vu o doher, nu ta. s poleC-ná ... rc:;e orctl oit. eu. -o podepsání a* trv-.ní tohoto paictu zenlzeljr z ¿in ;-rotií"-- Ti: "ic/.ó .fii^y, a rovo68 veřKerá r o t i n n c i c t i c ^ propaganda. 7 - O S K V ? byly dokonce K dostání nacieticicé noviny. a Gestapo spolu v e l i c e dobřo F O ' U ' R ^ o v g : - Í> byli D O K O ice . ^ R N E O K U vydáni nř/:tcxí . • 4:í í-.nltl- f ' i a t . i .z-vrí doílo < a' -d .rii . olrK" « rnecK.;, rr,i o m .nrri, a Í-ranci e vyhlásil a po určitém zaváhání 3 . září HSBOCKU V 11 KU. SO- vřteKá vojsite zařala pronikát na polsicá ilzep.í až. »7 září a hladce obsadíly,.avouM řást polEKého území» ¿6 září byla^oněSo^ 1 1 dobyta [pageend3]a r * s v • * tcruto dobytí ..aalal . olotov blahopřejný telegram Hitlrro- vi.Rovnčí Ftojí i ? citovaní iw<toico*ilM«k4 ¡ohlášeni vydané ' »2 • * *• í v ravč?: i»Vlády SovřtsKého ovaiu a A/necka. Ktcre duea podepsali dohodu o «•finitiv.iíi? řečení problému vy plývajieíhc as r o š á d u polského státu r- rolríJLli t^K pevné »;.u.laay trvalého míru ve východní . vropC, vy- hlašuj dtt- ¿c skončení války mezí .«¿mecken ua jednc etranč a Velkou '•it.-nlí o j tniicií na ar:h<- trnn* by .; io \ zajmu Vvoeh uvrov' • o lídyr ú. ilí ccou v; Ic aepřine e - ' ody , >c Je no; U v k , el 7* i T, i. ii f s ; X M o i t ic.ie«ou ř o i vto , . t ^ ro^Jou.-ai v .1 ..v . ^y bude tato v 'lxa. po*r ičovat, vlády ««¿mecka a ovf-tt u;hO r-v su • o budou vzAjeoanř. ra :it o nevyhnutelných opatřeních» / ode v ni/ '.olctov, obentrop r • se earrozrejroí . í c i , .'e Jenoa d : . . t o m u t o v «¿tu ¿..'i 1 druh; f.v tová v 1 ka , ale je j i e t é , ..e tento pr kt c' ohl i itlerovi nr. p: <d- ncut li-co. ¿wdyby tento f xt neb; 1 f »ti .'í b> s i mohl itlfr dovo- lit napadnou iolsito a tím ris«covat «vonfj ontaci ee ^Ú.OH, to dobití i olsak mohl Hitler přesunout celou svou arniádu na ¿«pod. rtezmiedbatel- né byly i dodávky FcvgtEA.oh surovin / pře nice, iop ••, u h l í . . . / dí .\i«recKn, Něnecko tím doptávalo dost prostředku k včtení a zabe»peče- -í v :.l y , kterou v* :ílo. *<aj:r.avy je ta* ostoj /«.£*• A tonuto pc .tu. ..érií instrukcí, cV-r«3 cnintf r.ja a Cottw; d -josloli tejnou vyj; í A MČ-,. ou ..;rn" «\tk»'<c z«,J J tyla v'lkr prezentován.' J;>.;c ibr>rris ir tíc..y «¿o ni J.iitt nr-ssi • lvi iu« ' r.r,v i italistických aemí. hlavním cilcr nonuala^ťi bylo unonfit tuto v,'lnu a ,,zahájit ofenzivu proti zrádné politice noci4?n? de- "^•'r.' tichých stran* /l.ípeSe Konin terny z ř-.záí/ uottwnld obvinil • r. crlovo zahr;. odboj r onede „nci říteJ.e sovětu vc : luíbách 2 <5 pádní ho in eriali? -u1 n zároveň vy d».l vý:;vu : ádajíci „ ne južví jednotu z '-.énicckou d lnic :ou třídou", i to li ii byl M • ro^Sířena Gottwaldem v březnu >í ,(: to, 2c .'trn.-r „s^olu a n^rr^ekýT nroletariátem" odsoudil? z.', -v. .mí lmperi.Hlií;r,ui ,Jr -co ^.toř íica". o víc vedlo k pasivitě ^omunist ' v boji roti r ř;irt 'n , do roku l. V.Í se ř í c i , Ž© k druhé jv tové v ilce iř-i»;.* í tento . -t je \o nic ov,-;icá 8 ' l o u v a , ne-li jeM-. více. 7 F O R M A C E .e i.er.na se Konala v iíyde ar-.u danoustrace. uto demonr. -,rř-ei izovala tzv. ..ová .C .'elk<5 ritánie 9která n/ ¿isi i: •. C M ě n í a v z n i o d : tČpeníe. z Ve lké r i ť . n i e . -uřmn ¿ . o v e n e v auciém ur vu hodnotil tuto denora:trnrl ja.io mohutnou /dé^atnilo ee jí e:.i l i d í / a je-jí v y a l c . y r-rý ne pot-. .«í vlé-juoucí crvhy y e r i - t i n i e . crcerre kritizovat názory der/enstrant- a t-dyí^ hodnotí agresi jako internacionální -cnoc je to jejich vře, nla zajímal by nár ros to j Če. ve lvy e a:ice v Londýn? , který nedávno odmítl ~?ij"ouf- fedstavitele abcur arty a jejicí; protestní rezoluci roti zatčení 1C si/.:natářfl jfcnrty 7 7 . Je m í " : Z ¿ÍÁ" této cer»Oiic '..r-'-cc- tyl i .-..«i. , o n t a , -cterý n/. • ol Knihu vycházející s tézí f,":ou5e.í z v K r i z v'ho v ý v o j e . . . " v ,,rdcí i-rocy. Y Rudan právu s ní vyňlir vynattey, Které stojí za to ocito- vat f . . . -ez ustání přicházely tisíce neodKlatíných vý«av od prostých Členů strany, Českých i alovei.sxých odpovř-c ných i n i t e l ů , koleKti- v , oicnfl f ¿v, u. ří oýc f. . vJa tenc . . . ;ravicoví « a s m refortristé tyto výzvy ignorovali neto se jín zuřivě v y s n i v a l i . . . . Tirícf .oř ••ni st'' i la? ar ti jaíeb vis teacu sa v beana.^'ji obrátily [pageend4]spojeneíí*vch socialistických zemí a v první - V -l i ' ~ osvobodili W o a l o ^ a s k o Od nacismu - k S S S R . • Nevím, Kde tyto údaje éento spisovatel aehnnl a je arálejíeí, že zatím nebyl ani J E en tahový dopis ne DO autor publi kován. Autor roT»J* tvrdí, že te to Kniha V JvoJ: la vel.- inr, alr neuvádí v ^ a ^ m ni v; la r pí o, „ o v y , l , ve -ranciť, co^í '.u vol U o r - nici a co teleioaat to 4 U vy tis . . v* ií , < !,vo' ...lha - v stí?« za odečtení - mohla by získat cenu ro.u za nejlepší science fiction. 0 } .' L A S V f « 0 5 í 11. v, roci d o t a n e h o u ir t, í .< : tr ..¿c voj. „ n č ; ¡ . o i . l ^ r , «'in území ne nu lo t. *• V. ohlr.s j a * o lom.K , LO bylo hlr vn z , , eno na protesty proti zatčeni 10 Členů VONfl. Toto zatčeni vyvolalo proteat- vtír:-' t u u ; dlouho nebyli. /shrnutí pioL.vtň u-, str / V'tří cerronr tr: cc ;;e Konalj vc Stockholmu a naapu, menňí pak v Mru- f e l u a hoJ:> ; n . ovn«. z bojovníci z; li . rav. y. o I: k. . ov^toká- ho svazu vydali protestní prohlágení, žádající odchod eovfcfcskýah vojs* z Československa, iíalří protesty přicházely od poli tiokýsPod- borovych a jiných organizací z celčho sv> ta, ^ F r n t i e k l A L C A I Haníme ta*é a v oř^livosti áme na.*ládati, *KK±*± a zeměmi a národy bráti, račniti a deliti je r r.TW f "iJ-ivloniiOe ti poddanou, na Lcrcen, jazy-c, přirozeného r • f':' r n i? rozhodov obyčejně nic násilní<u. /¡.anifest slovans-cého sjezdu/ <ti 1 n »e o ¡ova/.uje moci panovnické dl libosti & chuti, bez ohledu .:úro(> , ><v ímř jíc sob' j< Jich onu ooliti*u, jj.vo hmotou od n i c h ž se jejich oprávněné samO8 . osud jiného l i l samo jed iná' osud ^ m o ž e n ý ď do ,ojc často ani nev-řiglých, L a C J no -á' rlo ne-: po Kry tec** t, tnonti. -uroV'. moc meče o a' ti a Jiebocení vldy^.icdostfte^ duchovní íinnoeti, „ Í v n í . f t e S o o . « a odvahy. /Seč vo otatotoru \ý .1 [pageend5]4 K A M J T> E M ¿osle* ní „cenová Úprava* v y v d a l a řadu dle K U P Í a otázat: kdo to zavinil V Juk c-i t hor. • d ; .v rtojíre? i;a- : ude díiV ••tí • •' tri bor c vcř r«otí:>í -.v-. ír v. vidět jil v padeeá- t. r letecr , Kd\ -w* pí i jalo t t> rou Stalini* tichot. do -t.h o priori tř* ; V o ni ' í l u . . ro sůor.i, .-.t^r-i icr: 11 rurcvi:: to ,)c velkr zatí o n i . -arczfej! -: , ii.„dc netvrdí, že i . do ti ¡o: ho prcnnslu - " * lc iivertc ř t . rovnoměrné r o z c M a n í investic do co 1cho ar- rod .fy o her d ?ství a rovni.: odpor, vídy n v r ¿umu ív nrineflo V t i i • r ••'vch v er «.bčatiť»«, / Vzr>o tne nre í?i j f n , jí.Kt obrovské inves- '.iČní Jr.i: byly vlci .;> c'o hruc¿even, iter v y ly -ro řvou v; :•o- •:ou HPif itr i l i t u j i ž ^ i u ř e n y . / c; . .sjezdu .v* w rohl.-ril tehtí. jří ¿ e a e r U n í t j« aíx K: T: jt nín iovotny -t : -U.-ÍAI >dt ee! 'ho národního ho«pod^r« tví «<• Ptal třžKy prSmyel, předeviía a t r o j í r e : ^ t v í ¿eho& výroba vzroetla 4 , 6 X.. d -'.1 <• prohl ctil . ••-vychlín rez v- jí-.. chcenc cíle av.y i it vy/ K p r tV -vři:; v cíOLorio. neňí zrr.č a dosáhnout do retu «• v rčtvtu o 1 - . ,< . torru bude ;iut ro\ 'ri tr LOV. . tru*tur iLní /!;.- ,, , icterd Mfro-: ií 1 ;>'' využít čiř; - í rodní r bnt^tví. do'li ír r /v->ji cho hospodářství dále poroste váha hutního průmyslu. Na zákla«:«* nřed- no-iládř' n'ho ro£v >je tř í:ty Kaceného u h l í , výroby sto^fu, l' bv « 'o- vozu rud jt -¡r- ¡o zvý. it výrobu ocel« do roKU ' • . , -1-. »' mil • tun. ? ovs r jezdu jr.ou oce lov«' ¿\r.lce ri-pu.llcy lu l] ť- r> j.co- valy se zásoby u h l í , bylo nutno zvýěit jeho těžbu n proto těffba • turuje dc st le horřích { *íroc >ícb , od ctí ne*. • \ •or« \< i ní a mi- nulou nětiletf.ou vzroetly ndKlady na třžbu jedné tuny uhlí o 6<>Jt# n v.' T í t \s j € i v. r» •• c •'•. 1 i j treb . tu;n. ».v lit il\ o k-c x a-'ho u h l í , At i cl.ezné ruc; , ' u i i'ivc. ti .ícb pro«»t/f <<; , 7 r ccvních '•edi « . . . od&e velKoc clodiíc ct >\ r.< Ichcr . • ť.(1 • • t Jn.i jr . "rol- "Cf 1 L i c r . 1 . l-.í / i . tuc ití* • m > . r,ví .jí v.- nut ;;•'/. m v ~ octíc rte jí í-o, .-.oJv/.n-i rudí tu/.c. -f •v." - i t~ í iS Ář-f, vy»o<co pecní o«ti: - ¡t - V . i^sledt; t' to politiKy cítíme dnee, »edy nám z aster a vú veitcá čáat rtr ji.ího r P 1 '.<•!.» . ». í.77 ,jí"ve :i li • <,,7/ vř.^c) t trojí" v -írft -yalu starčích 16 až «• l e t . A to ve strojírenství je těchto strojfi »6 v F-.nergc tiek-.T. .i •;, i u »7 ; c v ňutnictví i !Í-,Í • • , .C< i , , imoto Ftrojů starších 2$ let /máme do/íonct troje starší l a t / /'re v T>rOf:yalu r.al ích .., i , . o zn-' . ná, •:.( :• :o:r tvrtin* /.^cho strojního .arKu jc etarsí 16 l e t . Toto zaotarávání strojního parlcu • • • oziejta* vliv nc ¿valit-J v^rc-L •:'; i «<• J -jicl oc.: yt n-" rv< to- výoh t r z í c h . * -alříe fs,:torer. ovlivňující .. «<". c u írodní hor> --od-r tví ,)»• rfist cen ve svřtč. "ento rychlý růst vyvolala hlavně arabeíco-izr^elaká £c nfrontr- ce v roc . 7 i • •> a ort^tní ocialiv tier • štíty ř i l e podporovaly arabské embargo. Toto enborgo zapříčinilo nedosta- tek ropy ve vyvinutých zemích a v dúaledKU vel/t- popt-ívJcy stouply ceny víc^ neř dvojnásobní. 7 roc.. at 1 barel rc PY ,jí ,-ÍOE cent1*., v roce l$fft ještě tS 7 centů a těsnč před touto ^rízí ee cena ropy pohybovala koler 2 dolarft za barel ropy. Po letoflní i r -a;: Tcrizi", Kterou jr-.c revr;«' .rivít >li etouj ly cen;: ropy r ic a/ .r < dolará. ťc" f f i dobře vzpoc:ín->- n? ro* tS?74» koj a? :e .«cPlovací prortřad- '<y t v r d i l y , Že oáe se to přaaa netýká, doatáváae ropu přece za 8tabilní ceay « 4 SSSR. Ala e j h l e , vzápětí si o/ěts^ý avaz v RVHP odhlaroval úpravu cen uurovin podle cen světových. Bratrství se ícar;si vytratilo s ta.< proti ko.íCí roKu < >7t ee cena dová/ené ropy do *once rosu zvýží o pouhých Jfc. Rovněž přecea dohodnutá dodáv- ka zemního plynu z Íránu páde«* žacha padla a tc^ rr.usíre hledat no- vé dodavatele energie, áedávná a větřva huaáKa v 3ýrii to jen po- tvrzuje . [pageend6]^-alfiÍB faktor ex je neschopnost Čt. vyrobKŮ tconKurovíít na avěto- várt trhu. To náaomi doxazuje deficit zahraničního obchodu, který se od rotcu «97* acuatavnř zvyšuje. V roce 1977#"to bylo j i i 4 967 » 2 i 1 . ; . . • v- i n ' . • . i o ti roK.u 197a ae tento deficit z v ý M l asi o _ ¿ v i t o m mát ela Českoslo- vensko jeden z ne jmen. ích dluh* ze temí KVHF u aáp* tíních států. Je to 1 ,fc-2*a £ rilintdy v roce »978 - 1977. Západní »paoiaXiat* ' i" v; :•: . m u . í U , v..: t . . . * i. lot t : r . ov ho per*u, ¿terý by ai »gl vynutit vftSí nákuyy r.oderní technologie« ' • e< t í..i : L•. ..i V;, V. J; • v-\ .V •(• z hra- ničního obchodu, formou výhodných státních dohod, společného podni- kání, «ultiplikace ©bohodníiUMřn spojení c kontaktů, zaiitHující no- v ' odbytiSt?. vč.e-: t trvá -toncepce je tČ2ko slučitelná B-nomali» ční i > o • 'r* v 1 • í : itor.« • . t.. r í. ící .-i- .cv v ber . I.. rodukvi- 1 • • r covní , r •'. v P( !• • Cl 1 '.>•('«: . ('' ho; . < t • tví. Ve výhčru řídících Kádru ae uplatnilo mocenakd, adminintrntivní a centrál.nč direktivní rozhodování. Vedoucí kádry ae nevybírají pod- le schopností, ale podle stupínku, který dotyčný nebo jeho pří- buzní zaujímají ve atronč. iito neschopní U M pak rozhodují o v ÍÍ ch , t • r • x ' ec »•. i u i . v; o >••. v . r . j. , ! t v r b 1 i? i, t r, -7Y zdvojnásobyly a dosahují nyní <;y »50 r>l 11 crn"» JLČa, což je 7,¿5* všech výd'j* nepřidají nic K s t a b i l i t ě , a samozřejmá tak < < , trálnř byro- : r - ticK-'' J í »nov ní, itt( i tn< > i r »«u.i < r. > I H I r- h) : v r patadavk; trhu nepřispívá K lepří hoopodářsKf' litatoit iyto a* další tr* i vy • -víhu í <>t . ui : oc nu <• <ii-.lv .nvzdory oíici 'Inč propagovan黫 dynamickému r*'t?tu ae hcapodář— ' 1 MRR R . \ <• • '••-R uj' . d >• • J Í ; • t i.ij ; CKC údaje /• r • rv vy r •; . . y • ) • u ,, - 1 <,.(j v tut<- n ' , r + ti vi: í sr- re o - o , , . . . . / .>ny ve a srovnání z ro<e' - Oř byly v roce >^77 vyfiSÍ o jO#ft?í /braun Vory - zelenina a cvocf - / a to yvtlATiaiřlk« zboží o ? / /rok 7 -i ,•>';•/ ; oi r lov v to;ií i( ,!>, , v< «.- ,n • tr^vování n 3 , ; ; slui l o t . f t.' rot'- t t- tlí ? !<• ch jrou za- hrnuty vřechny výrob«ty a služby, Kter-' jsou na trhu, ale tento ia-» d-x maloobchodních cen ne vyr ofítává na sákladě cen re» r<;zentantťi» -. r ( ' . •: . oi , ; t v; j . ^ejíravc je taK«^ rí ovn ní z roxen 1957/ *-de potraviny proti tomuto reku stouply o , • WtSiBRalovi' zboří o 4'. . ~amozřejmč - ír t r: f ;,cut, x re zvečl" • < \. 'í - ly, c " • . . . Rovněž za jímavy je v. voj dotací na ceny f které jefitc v roce i97o ^ i a i l y i 7 Lr . --.i lion nvr , a Le ji: / roci »'yi7 ,]< '>"•• . j'j<. milionů -.v ft- z v; ' ; < /ar.i r i ; proti n tu (./• inflačpí trendy nr bueou s n*;jvčt' í pr- vdépodobnon tí dále pro- hlubovat at e.-crytým zp šotem, nebo dalóí vel/cou cenovou úpravoul Pokus o reformu čc. hospodářství tu je, ale jan ne osvědčí / u násil/ v mr - ' • iz- v - .OÍ.J ovc naicu níndo neví. oiz v roce iv ' se pouč zovalo na to, že polovic - té i< '-ní nvní žádné řaftení. Rozhod- nic nevy*eř-í rei oluce a usnesení s Kterými si vecsoucí orgány dčlají jenom aliby „my n i c , cy máme usneeení, rcy jfpif n^ to pouka- zovali v to?i a tom usneeení a i Když nelze aplnit, al> íráme ho.1' Zbývá odpověď na por ' ' ^í ct lzKu: -*do to zavinil? yž za vSech- ny úerřehy a vúbac za vše co ee u nás děje nese odpov^noet etranaj, je lo^icKé, že i z " neúspěchy nese odpovřenoat jedinT ona,Ano, je- diná ona, která s t U t l i l a ve^Kerou lidskou iniciativu a řtrCjce t^to iniciativy nazvřla oportunis ty, revizioriiaty, koamopolitiaí^r, zrádci a zKr? chcvíínci 3 kdo ví eím jzětě. [pageend7]6 P R O T E S T Y s* t r Ji; i? t:.'< ..¡ - rty 7 7 , cit ,;í yboru br. nu * v ' !-v Uř oh, v7 - -u ' .¿cicV i avTt vyc' roteřtí* Z c--artistických kruhfl se fřoelýchá, e- n;. p & t ř l f M úřady /vládou začínaje a generální prokuraturou KcaČe/ doftlo již na U 000 proteat- . : • d r I:'"', ht*l bych Jřhrnout některé tyto světové protesty* .«edávný pouitaz -ra.-identa Cartra p M pří 3 ežitoeti čtvrtého výročí od pode-aání " sine a/ct cohoc nr: •aru;ov rí lidí-, cr r. v v : .v uveru vu by l jakýmsi vyvrcholením světových protestů proti represi v *)er kosloven- r<u. <vritiku Čs• úřadů pronesli jak oficiální Č i n i t e l é , tak inatitu- rr f o- - ,iz-ce a to .-dkoliv a t\ , iA.ev< se « :e< i 1 ní ¿a . u j í v ot >.-c- ch l i ' ; tých »x <IV, :«lci i ji a je ji;. avěto;..'..::oro\ st..!. rahá daleko a- sociál istic.-tou l e v i c i , r to r do okruhu tc-uaistickych odborů a komunistických stran. Parná jr tak<> výmluv« stroje . represe v ÍÍ ;c: lovt a :u, e jce o vnit JÍ z«'. Ltost veráosilove r.; • . Y vi -id, :. -, < pod - r '-"r.l- řijnln dokurcx.ty jf.ko cai.nroení onkt r' ob< nn.akydh -- -c' !itic yeh r>r vech, . iv«'řečný akt z l.elsink atc . < tat> vymluv.* nepřijata né. Ve 'l<í .rit lni i a* tírrto postiheri. z - bý v 1 »y.conný v., : or rit.' • <é ,,r-ooaristic •• trf ;y , ktc r označil ; l ica Jta jív tiřní v.i t • re M chr.rtist1 v teskosí nvenskU za lejva ,n jší nkt x< .icp. od « ry pade- • tých l e t . i t g ; , k c u lis tic* r tra na t< ssr oji! do > <eí na rr-! orv fondu, kterým r •• biama od' ->rova • rc< laj uvěraiř-aýcb t hradit :V al a^v na r - vní "odporu por: t i a ý e h . '"ent-o foar ; ]f,Mi í í« 1 Uf rií lrvého <:-ídla labouristickť at rany -'li l.cer i , Kta tý T. tlí to v» kon- ferenci uspořádán- v londýnč Konstatoval, že reálný «ocialiswus není r y litelný bez avotody, bez detoKrncie a bez respektu k právfln jed- notlivce. neser rovnč:; ->0UKásal na skutečn ot, ite hnutí CH77 vyvíjí svou i n i c i a t i v u na zá&l*d? platných československých cáKonft a že uvřznrní chartist' e poru.n.nín; z..:Jac;aích 11 • ;ch m v a helsin- ského dokumentu a <tona tatoval otevřeně, jestliže Ces «.oslové ne/to a j L iris« ve východ.í a rtře<" o v, chod ní . vr-. f v ne- ř I I v i. r/.- ju tíodr- ::fcvat ustanovení o lidských právech, neměli takové dokumenty podpi- sovat. /O' n*ž h.ritsk mixiis ters/tnřf.dr.f ricyné . ar. are ta Thatcherová v j -'ri/ilo své s ta no vis u o v lc ..ia-. , .ite i : : ;.>OF 1 I a ví .. c it' J >v'. e raneii rron inentnícJ koř.uniat', v; zv-lo v= ' .ií rx r. »coneta' .tona- ,.i t-ické r tí n , - l.' v.Jr jn- n ofici ílně pro í to v J í u < c s coaJovra- skébo vedení preti jeho VyrO.u ucpoř-ídet procai r. i lo nropuf- t .í v ech. noíití e a rř v zn v Dcskon 1 ove:«sku• ": \: <= < .1 c mík l"iř> i 1 aranitf5 uveřejnil zpr .:vu o tiskov. korifere ici v n • .í i , "ři níž Zdeněk i lynář iuformovKl o torr., že se mu na ústředním sekretariát«' v aří , ;i dostalo uji- t^aí . i . v ncouc /.é ker-uni.' atr nr budť. intervenovat u ^or.uninty cvl snana ne jvětř í frsneouská odborová or «.iizaeť v dopise K X Í Í adresované . na podrob:« i'' • tr'1' tri ti- or - aci proti chartiř ť'- a /¡cteonost .". od bor») rotí r> preaírr v cs 1 ovensKu• ruia-, franeour.k i adtorov or> aniž - ca . vydal« prohláření v němž mimo jiné prav^: íí let po invazi sovřtských vojsk do československa je útlax zmnoho- násoben'. Justiční fraška má ualčet občany, kteří nežádají nic víc neřli respekt k základním lidským r vím, o akce na z „chranu neviní prc ná;- le i ováných čs. otř a tj • j ve i-ran- i i zaangg:-. -avánj také vSechny právnické or,:-- ¡izacc. Jiná výzva na adreeu ČB. vedení, aby propustilo z vězení nevině per- zekulované občany byla vzcíc- : ; rvaí: zvolený» vropský» * - t 3 • ' r.a- tem ve Štrasburku a zvláčtní apel v t ato asayslu poslalo do iTahy sdružení s-cialistických poslanci, tohoto ; vropskěho aarlamentu, roteety Če. vlád' zaslalo mnoho svět-vých organizací, ja^o třeba Arr.nesty I n t e r n a t i o n , . . . a dalSÍ protesty jako třeba, protest profe- sorů bxfordské uaivereity, protest německých katolík-", vyjádřený jejich -ar-ovou laickou organizací, ototept it? iské prokorcunistiCfi.y orientova l odborové- or ar.lzace . -i . . . . aa z®ínku rovněž stojí rezoluce ž-chv - • .1 n? s czdu i „luhu /v Á [pageend8]7 KIo Dl Jenei.ru/ t kde byla edsouze .a vzrostající represe v fcesko- slovensKU a připravovaný proces s č s . i n t e l e k t u á l ! . : imo tuto rezoluci y byly schváleny ¿«Ít4 á a l l í odsuzující situaoi např. v i í o i e i , - r ; í l i i i v . ; i iiste rstvo soravedl osti vy pracovalo seznam praípkých ndvokátft, v * ř i jejichž prici jaou výhradyj tc ito r z na-: byl L - .1 i jie tere tven v iJ tr. je uverien pou-tazem na ířel trestního ř Í M f t i : Ml být zamířen.' na co fc*' ' v1 r ''' í /< n 1 • - <•• . ( ji h v vii' ..i d v • • tre - tu f ' \ ' . v ' . r.rr oťe:.' u,.e tři. oddíl; : - rfe j»: . i. i: ve-, it * , . . ot. o ; , cit .1 , ít' to, inhartf- u každého j* poznámka /co re BU vytýká/, or»př. u dr. -».inharta, - 1 T O n Í t vi o ' ijo • ok ho ,<l 1 r t , . t I nS er". ín> a-' zc 1 bylo ve "1 ni e tflf tn^ c tye'ií , u c ovi v , < i x "i iit, t : 1 í .'• '.I f.ružcní J Ur. ;od V • j j 7 I l f ' ^ ' ' l ' V*:1. i H V •)''••" T : • oř i : < > u»t" nýoh , <rr. ť . ve roř - o' o- • v- . í en •/. d v.d >.c( 1 :«.-/ t1 nich, v .od: t, tť r rot , • ir. V1 : r^ nr j r . " . b y l y i-. VP druhé sKuninť je pcuze or. - a n i s z , r poznámkou, : r>;>roti ~rv. \ -.u J.. • • t ••jo-'. • ) >. < - . ' i v ' .7 ; 1 • . innont - ';vo: í iro t<- i ' iroat' 7.ný o-í; í'1 .. Zde jsou „nespolehliví M, .:teří ay neměli zastávat šáo H' 'unKoe, ý • e c- i u.-rr • c.i iv ř3 v o l , .j. r>< , • <?íl .,«• ",.•>.o-r a v advoicátuí porada* Č. b v rraze o poznán.iou, že odmítl dát sou- hlas Ke zruóení členství dr. - anieze v advoitccii, Je významné, ¿e existence tohoto seznamu vefcla ve známost v kruzích prašifctf .".dvokacie r»r'ív? v dorč, Kdy probíhaly domovní prohlídKy a • rvi 'i.e z^vri cr.í - v z c ' . re w / t v - r . e-ri<!Y .-• p , O ; . Komentář: r-j. zdali ••• . -'i »iet<-. • c tvo '-rř .• 1 .oř. ti t fj .-¿i • corrtvo vnitra pořídila taKé S i 2 B U t-Tch soudci, .teří se do -oi., t jí ju?:ti • • . 1 : 1 . , :t. ' í '• • r j í VOU °OX '' '.O Or- tí O O u ř.' • d", -/O t jí T--1 ích tr^stn cb ci . .i'-' o ezovnní oř ;b »í 5 ,c<r. -jvní svo- body , ur>ližo\ »í n ztír ví at<- . [pageend9]á V u K >» ¿J X -zume, neobávej e e , netři s e , jitro kouzelníků nel in e . J ředevSím proto, že ješté nepřestalo. Tvůj posmívaný a ojedinřle i vynášený ma- řic -ý znůsob myšlení ee sice ul nenalézá v plué atsré f I¿v*;, ale na- V z ' se je.rt' v plní ,ov.' ríli . ře* tože nt jvř teín. pr 1« n ho života je doč/tst se alespoň nepatrných zcěátKŮ je o .iouoi , tu. í v , i v přá- ní je pří lir fantastické, ř-agie s celým svým vyČarovaným nedpHroae- u'- svatem nezanikla, ani své teritorium neurern i l a . lílna na výrobu nejsoucna nebyla vyhozena do povětří. Její výrob*" Jdou r t . l e neuvČ- řitelnř ne odbyt a Síří nicotu, i 'říznivc ituooi rio.vho . v t a ar ' J í tu?-e ní její et le se reinkai »ující čarod.jov** :• t.ií í , ani na a stydlivé masy mágů nových. nrie vl ne absolutistic . ^e )á zjevnou a • • c 1 n i u * tou opo- z i c i . iozu-" se proti ní do^ud neKonstituoval. ^říčins tohoto stavu je jedn.K v neutuchající potřeb:' n o v . u n- ' lncv- t - zd í se - reálnou duchovní nedcsta teč ort r!i< . e\ .í i./w.l- . f a jodn?-it v tom, že oc prac: viu jt rozumu do této obl. ti HAr.JuK.4 Trstup, i my svým letmým nahlédnutím do této tnjenu?tvíit obestřené cu- ehyn>. neček-'n.e ji icu rentcci. iam,kde vl ádne .•.,••. U, trn exit tujť svo- boda jen pro ne jr "i«n< Jčí mst;ie, nebo pro ij;a/.;ii Jednoho 1 " p u . Tam Jc T O Z U T I ; vládán z-i nebezpečnou zrňdnos t a podle toho j< f N Í o. jedná- no. / o r ť v a l vi dy oo panujících n.. f i i. lezné náhuhk\ . V dobf , kdy vl ••'d • n jvý e milosrdný bohoČlovř K, vy txháv ly e-< I jrisyky. ' nes už Jo n nohých írteoh ze • koule ta* vystrašený a zdccimov- uý, že si • O níf"- i ponyřlení nr • vou svobodu, bez mučení SE vzr V Í I veho jazyka. V jistém smyslu je to P O K T O K . rágové si mnou ruce. Nečekejte, že budu s mágy rozrlouvc.t o finesách jejich řemesla, nebo ze t-udu protěžovat jednu raapiivna ů-cor druhé. J i r t by t vím to l í b i l o , f.ri bych zaručený alespoň minimální úspčeh. Očekávejte z 3 aríní, T-í :alo s e , 2e VČK rozumu začal zrodem rozumných bytostí. 1 nes se zaTíná o tom veřejná nochj bovat. Zatím jen tak, aby řeč nes tála. ;et;o -e p rece jen cítí, že se nec lidstvem stahují posli >ní nraky jarní evokované nerozumem a že prastaré, nitedy ne léčené řílenství dosavadního„rozuisu" mflže e«.onfit v nenapravítelné katastrof''*:? 1 agie se právem pokládá za nejetarfíí řemeslo i f i l o s o f i i l i d s t v a . Jen se neví, 2e je i praxí € f i l o s o f i í nejuniversálnř.jSÍ. y p j e n a f- 1 e V Je to T i: i A , jím se z nejsoucího dělá jsoucí a jímž ee BP skuteč- ná jsoucího dč-lr. nejsoucí. Je to výroba „z nideteo nčco s z nččeho nic 1'. Z této definice ý zřejmé, že do j e j í sféry nepatří oodivuhodné v-'kóny profesionálních nebo amatérských Kouzelníků, jejichž cílem je l i d i pobavit a u d i v i t . Jejich tri Ker- je uméní :<:.J0 .> CHOVAT. Oni v " d í , co a jax schovali, úen obacenetvo to obyčejní neví. .'yto kou- zelníci nás nenajímají. 0 nicř se v í , že jsou Jen Kouzelníky, že druh ' nččfcr oř -lili. i-a jí podobné postavení jar; o pohádKáři a pohádKy. „o^-a jí moc na- ruri t íi's<ý rozum. íaopaK. V Kterých případech mohou jej nevzbu- zovat / j a k to vlaftžě ten KouzelníK u d í l a l ? / , nebo jen poučovat / v pohádkách bývá poučné j á d r o / . Kouzla a .chldrcy, o nichž se v í , e jsou to triKy a fa,r;tasie - -.orí. I oroij ...dvat TM;- i ovzbuzn, ;ící -ajkf * [pageend10]Jinou úlohu ra jí oohudk>, o nic se tu v í , e jsou to oohádky, ¿ouzla, o niobž je rozum skálopevrv přesvědčen, že nejde o t r i k . Tyto triky a pohádkj jsou nejv^táím nebezpečím pro rozum. Jejich negativní vliv na člověka nelze přecenit, jen nedocenit. DRJLAT JE A Vj.iiT Jii Ji. AGlL. Rozum se dá přirovnat A. továrně na výrobu inforoncí. Tato ,.to- v IrnaM /Fvziolo; icky r.ozc.i/ Oře vyrobit inform oe yomčrnč správné, nebo produ/covat informace nesprávné, neodpovídající poznávanému o'ed-r~tu, jaxéai inforn i ií zmetkj . «estliio v právní in fortv;ce mo- hou nozn vijící bytoet vhodní orientovat, pak ne: pr.vné ji mohou zn: ri'- desorien ovat, v 'st Kup-. oroti druhýn i proti vt erau skuteč- n o u . onec ji nohou i z n i č i t . ne Vřeohecn« se věří, 't inteli entbí bytost se bV d< !, í dobu n-i 'z?)t v o jetí fa:€t;iých zpráv. Také se v: ní už ví, ř.e rozumné bytorti b; ] y v zajetí in.formftční ch nmetkS stovky, tisíce i deseti- tisíce l e t . V fci.a ; T " • tC,..-: u, t j . vi i.:y 3 ¿le ných informací, 'nice souvisí se zod oovězeníru otázky, z j: iých okolností j< lni vn , .-o v • c 'r + ?tř isbo částečně -jyln- . upodivu každá inteligentní tytoet hi domnív i, i o sc: n, lí jen r *lo, a stojí evn na „'jtanovicku, r ae v zásat ( nemýlí r- í ROt>- . hi.VJU ! /.-ení-li. oravdny/. Kdy tep\vt n ú s l c ující ¡.ersoe z j i s t í onak, •<enec> rr re znv st do nekonečných i icsmy.--!ných dl cu: í o prav d i ves ti nejrnznéjších ->rcv<'.. ozur se Jejich analýze budt v<novot n kdy v hříštích tisíciletích ja .o svému zvláštnímu koníčku. í».y ni dnes ^usíme oeiprve u j a s n i t , . da AJ.lT: ' ' pravd /jakýchkoliv/ ne- reprezentují Z/1. .1/». veřkerého i: l t', Jeetliř.e r<- ukéže, :'.< i <jJ !•,]., H ". V . je ÁG , stávají ee samotné prsvdy čímsi vedle jšín . Tento problém může rozřešit jeii tíefiniee h.y i..'lO ;.Y* f . <ává- rr.e k r-revi rení _<C Vil i. , Která r. oc sebe odetnout myšlení zdra vé od chorobného. ^dyž se ukáže, že tnto sekera aeká ňpatnS, bude odV.ozona na nmetiStě duchovních saatfcťL »Jestliže v£a* nebude v jád- ře popřena, KOZ£í£i SE NRRCZU. U dosud netučenou tnčrou. /Uznání řir; ích hranic nerozumu neznamená pro rozum prohra. Rozum vítězí nrohl 'dnutím bludu a prohrává jeho skrytostí./ r o j e b l . u d ? Je to z a j i s t -vlná inforrace. .le co je základem vřrch mylných informací? . ynlenky jsou ,vysvětlující obrazy o skutečnosti 1'. u;;ou nosi- telem' poznání, informace, ochopení ničeho. J i ž ee poznalo, že í-YaJ'^jlLY JAáO ?C;Jxií .' KY jsou VŽJJÍ V /Ádyž nechtějí teft ničííri jiným./ I y s l i t je možno C O K O I Í V , jakoukoliv hlou^oot, a naděje se nic nepřístojného. ^a>.dý má právo vyprávět, že třeba uprostřed slunce je veliká sluj pln- ledu. Baron rrááil to d>'lal soustavné a ni.-:«?o mu nic nevytýkal. OSUDUl 01 T pro vnechny myž- lenky nastává tehdy, Kdy se k výoovědím přiřazují JISTOTY a YiitY. Jakmile baron Prášil o svých výrocích nebude rochybovat a zů- stane se svým tvrzením osamocen, K mínění druhých netečný, bude to mít OTO něho dalekosáhlé negativní důsledky: dostává paranoický syndrom, st?*vá se IilíiIVIx)UXiiíÍK lABAMOlCHlH SCHiZOyKbHl^E^. Jde o [pageend11]1C tí" cov du.-íívní chorobu. Jestliže věak b r o n 1-ráěil zísKá pro svá tvrzení m ohé stoupence, a ti s-olu 8 ním se stanou i!... J Í V U vl.i í „a ř.JLT.hí . t-L!.',': TAkt 1« jsov r c h s p n W i : L l ^ l V . : , u^Ylí ¿ t i d VÍKU uAhUSi?A£X - M K dle aVeho mínční jde c sociální ..cil , o vřeobeci ou soci .In* - psy- chickou neioc, <terá vznikla m,- ricky r je aejvířtfeím nepřítelem lid- ského rodu. üe snad jasno, íe ve cruhi m případě baron ráéil má do- cela jiíié jméno a netvrcí ^J:• VUÉ hlouposti. í tal se velin-vm Vňdcem, Proro :e , lit itele ¡. •e.ié 'ív: si uv< íorrmw, v*. »k\ jen n.y K :. í.\ / ! / mohou pře- K. O M t svou "PZ , dělat ze sebe n e o jiného ne*: ve skutečnosti Jsou, i.e je i ony -;.hcu vytvářet zránliv» jsoucno - aicotu. * y.'ilenky zbují a překročí svou myšlenkovou / . . j . obraz o v u a infor-nční/mez tehdy , j? kmilt i e z. i ne eh; rat J S K O „nerochyt nA prav- d r " , nr-bo ja '.o „samotná skutečnost". rvní není hor<>í ani le.ěí nefc dru^é. V obojím případě se myšlenka stává nččím V i d nek pouhou informací, odcizuje se sobě, zdánlivě se objentivizuje a z a s t a v u j e proer-s poznávání /dostala se ořeoe k vrcholu/» livýrn novyi:. oatavením či vveličeným význar o-. iT,. '0, o Čem očvodnf chtěla j. i vypo- vídat. iu*) vědomě nebo nevědomí S-:í <•». uV* "AI , kam rozi.crtrr .e patři t no 'sto :,r iotn 'ho předmětu >oz uání icbo do-'.onct vysoko i.-»d něj! •Vak. so zbytněl a sob oocizcn mynlenoe ¿/.'n..»;I ¡ .utřeny sv 1 v ne- dohledno . ' lr n < . '- ce skUt.eČ »ort nebo ¿ r.o rrnvd - je • y ál en cou posti- žen M ónchcvní rs/.ovinou. C!*f I'. * -.i i, ..( v ! Jinak řečeno: ja.mile YYPRAVj I o ně^en ZA w ! X ' i i to. o i;e i vypráví j8Krr.ilř- re :uto^n>' svět dostáv^. eo pozadí a do • t ¡ Tu- ui rte .<• ,vC u.-.iiK rT; . . ' s ku toč noe t , v . -. * J.- rozum v myéle nKunh i-vou mc z a pravomoc, vytváří nCV.' _-.vUVj.v .Ti - v pot; s. ta tě i.>• oáU t.J. B3*U3>y oněvadž rozum nemá pa* nic jiného ne¿ tyto sv»' vý olody - stává se jejich • 'T í . i.í K l a s i c e ' paranoie je rozum. v no proa tem područí nvých vytvoří";, Je tc téměř JeK/ei návrat v př drozumový st v. „Kozum" paranoika nemá nejmenií samostatnost, není ani tedy v „kontnktu"s tiro, co -íká, ne- ní v xontaktu e jinými rozumy, oslo -:e „znovuuzavření" duševních, coi" znamená i nervových spej . U sociální psraoic je situace zdánlivě l e p í í : uzavření není úplň ' a rozur- ani ner:12e „uzavřeno • t i " docílit. Ve skutečnosti je tato^izav r ,enoet, která tíhne K uzavřenosti po vťrecb stránkách horří. Bozurr v tomto případě slouží rvým výtvorem vědomě a dobrovolně, vět- ěinou i a nadřeni» jaxo svým milovaným tAWUlv, a \Á>Vhb'> vé OSTAVENÍ a svá 1J J~ ěi vT;CÍ rez Siře vat i b r á . i t ! Vím se stává tento zotroče- ný rczuT sociálně dynamickýrr a nebezpečným... HOZUK vc službách něčeho CL stal vSemocný?1.., nezničitelným a sociálně aprer ivnía RAFLK1 . i KdyJí se c ním dá hovořit, nedovede nic jiného než hájit a prosazovat TO UVE, 1 když často vypadá mírumilov- ná, stačí ««a mu postavit ns ori ;or, a máme přec ne bou O'ž ivou nezkro- tžit-- lnou duchovní sel^u. --ajitel a služebnÍK ně ja-:-' pravdy vede e krytou nebo zjevnou VÁ proti t -ú, Kte ř'í se tr' jeho lei mě dosta- tečně ne ;l-:ní. •roti t 'to du ševní chorebž j-' cu v 'ecbny oe".ntní duševní choroby nevlaná, sociálně zanedbatelné a dnes i léčitelné» a j i t e l pravdy není léčitelný, domnívá se mít dOKonalé duševní zdr"ví^ není ujcrotitelný, leda nejbrutálnějšíai způsoby. Ale i pak dovede se narodit z popela. Jestliže se něKdy stane, že rozun do— [pageend12]11 tec vol ně o ruští své pány, pa.v jen proto, aby zvolil jX^Y JiwjL Je nezvol n; , u~í V "•---, .A ě jedniného: neumí být sém sebou, !'!• í IŘÍ" L - / • R. « ' v o • ;"f-0 i "'Z v* i; ' w ed,;' ,0: t i , do IOV.IU '. u ?;ctv i 9 slavnost- ní "»uc ovní tidv, dobro Ol ý.";lt lící . n : v i ť jde M v va hr-V,«, é • K r e b l u d n a r o d i 1 ? - >1 OTitii % r] e ne í ol í i • .om.€ at.v : - jednak jejich přirozený S&XOM pokládat za skutečné to, co řÍKnjíj je o .v OÍ : bní ± . \ i v ě j - evřak nrvní^i#konečné PCVÍIi .1 j i » poskytuje »»JiJi, CÍJj VK .-é.U- U %J X ' I M I J. V. * i. Zá slední ret ' c proir-řny ciyčlenkj nc vt...i . í j< '*o«tét ')o- e r 1 e samozrejm ¿.i yt 1 ír , e existuje to, co o i li f , d ,«;?! .«' r-.cf • ne to. tc .ínt- r a ír t příM .> tohoto I • ' T. >ť trnko aivloved1. <v* doniit svou ozicl , o ti r:éra obn : v.-* předpoklady: tCí'.;. v.* .i ící^ subjekt a poznávaný objekt. roto : < nrc -v i , • xiaiOUT K, r- V' .... x í, •• na . -.i. / . . i; ; ..l / ni. .-i to obyčej- ;ě uvřdomu.ie/. naznačené tc1, 'c- lení - J < , CC í - ol raniČu- ve.' ..ei ' • -ick-' mys < ní. . ii at- í r.... 1 •• • n, h i e , ono se t U,r odiv . .«ejvčtčí zázrak - YvOn • >CUHÝ*Kt M(, . i.!- - se sice ve skuteč- ností neděje, zato je nejvsadnřj£í, nepřetržitou prrxi toho rozumu, •t r ' e a - vede v t'tr věci kontrolovat. kdy£ člověk obdr : oný neuvřdomolým rozurerr mluví, stává ne z něho »/ . 1..ír :.V% A. /»lenpon v sob;' a pro sebe / p p? i pro druh '/ pouhými a 1 ovy r ii . :i:>m :.í vT , emuř véří jako jer Ira » eutefnému nebo více než skutečnému! Tento Takt je tak elementární a rozur je do té ir.ír^ znjatcem svých zplodin, že sotva je schopen si svou situaci uvědomít. Jen zřídka, t j . jen vysoce kritický rozurr /jaký měl kupř. l . k a n t / u 'í si - byl ni- r•-:• íXi '•. a-' - uvřdov.i t, í;.o mimo ..<"' . VT'J existuje je tě ,.sv< t jak jest si- o sob«-", -.an t poodhrli} rouíku skuteč- ností /nebyl ;i kterak :rv ní/ ? t ochopil skutečnost ja co ,)• cýsi HE- 2 tá? ÍBXfSK nalézající se ZA MASÍK DDCHOTMÍM 0nk,OHjbk. /Kyslím, že o to'1'to svém objevu měl mal tu ení, nebot si zakládal ¡¡a analýze sv ta rozuiram stvořeného, analýze nepodařené./ . kutečný svět jaxo neznámý zbytek z- ne ;ín duěevním obzorem, vy- stihuje postavení s- utec-.esti v ma:-;iekérozumu. ' afic .;/ rozum není v bytostném kontaktu se světem nalézajícím se M i a jf ( ^ T^l. i^-oto nemá nejmeněí pochopení r>ro zpráv- ¡cchézejíoí z ONOHO íSVíTA. Wavíc tyto zprávy jej totálně r o z b í j e j í . Proto od nich nemůže neprohat. . ap;ický svět není čímsi strnulýr , nezměnitelným, , á se opra- vovat, dá se v něm i škrtat* AvSak opravovat škrtat se dají jen ty , v c i " , do nic'-2 jejich tvčrce nebo vyznavač nevloŽil .. ? abn)., svou prFstiž. ^dyby odstoupil od takových věcí, kácel b; s^m sebe. Výtvory, v nichž se neuvědomělý demiur/; sám v i d í , v nichž rea- l i z u j e své zájmy, jsou jeho EITOI(Š)JuQCE OÁZY, a wret^ i OÍÍAZITKIJ- r - -VPC.^I. / ro objektivnáho oozorovatele právě yto oázy jsou tSai přecitlivělými místy ohranič- jícími sociálně - paranoický syn- d roir;. / [pageend13]idy by rozurr n e r M v sob? tato : ivot^í a panská s í d l e , nebyl by j e j i c h otroKen, měl by otevřenou cestu k sobě i Ke svčtu skutečnému/ ; aric ý z p ' s o b lení m t vou for u a obsah, Loj ioi je tvorba «teli corcislover a ob. ahe: je „oset ní e " na jistých ; uch o v ní oh dominantách. »-arie není nou! ^ z izračné ' v c e n í „z niřeho ní co' jen tak nro nic za n i c , Myšlenka se stává zvláštní skutečností magicky, sie jen -.roto, ; -iár. osobné výslece<c t ' t o on er c. v\ bevuje, ;ilei r-fíe je z 'zra? rrorazov ní velni prozaicit.vc:. r ; ní k. > j:< f . . by se zázraiy d?l; , je nutní je t jt en , nikoli zanedbatelná :-d • ínK-. Je tc ee noe 7 r • í- v , e ne tick.« i funkční nejé "ležitfcjií. 3« ••V* není ta/. sot?f taČný : oeny , aby e t eil na e pl nění svých ořání. Zdá se n p o w u , Že trpí stabilní iT.:4 (V"'.»T .v Î . Nedo- < ' e nl< >'ád.if utvrdit rve rrvMe.iK.;. , ne o o.v .že je utvrdit ni pomocí dr rozur . b: nikdy ner.l e.:on«--l svou .1 boet. N,'* \r by- tor tn? potřet- i? -ce vánu srlnov. ní ...V V. Bií. voií s ní" neodlu- čitelné dvo. -e, l?rvr nerez- ělitel.e u jednotu. :>hov ' i prov z e j í lidi tvo od rv \>očát*:u ž do < níc> dnfl náhodně. yf'Si skutečnost je nezbytn t m, kde se oblevila skuteč- nost nižší* -o je hluboKý, neodvolatelný zá*on. >«ižčí bytí musí se setkat s n jr tyr. vy . in oytí , aby ohlo . ni nit t:v j iu j.. tladněj- r z je:"': dostat ¿-«e ze svého ponížení, do. t t »'< a t m nř onu vyftf ím. i)e.l : ^ i „wvb :í-i ü • i • * 'b M ..Ci •( ' l i ï , ^ z.-. bVr nt I-Cníl • * • . . . .do st ívá vzhůru,je nízxo. «co re dívá d o l ' , je vytoKo. ..ozdí I t< chto .,ohJ e.< e zdá být pro narický rozum to nejpodstatn?jfí. e a t e ě u ti ezi nimi není íádný r o z d í l , (bojí roh led jt zr.-dnj : < z; n?j i mormační znetak. Jen si vřimnčme t o b . , co re ud«lo v té o b v i l i , n ,ií ubohý rozu vyrobil první vy.. . í bytost, t Vxí-<• j TlT . «•«•• r «v 'eu, že na celé eóny vyřešil sv< j ž i v o t . ..le . • k? o;! vadí nevěd»' 1 o vén. stvoř i t e l r t v í , uerrnl ani n j^enrtí tuče- n í , co 7. toho vzejde : že . * - »ä- před tí to n v ý r Vytvoř do prachu, z něhož se po desítky tisíc let n e z v e m e , že ;. ' v o r .í- ? v.'ho iî •'• „ stvořil ave' o Ó^JJIÍL.Í.O ňr.. HJ.? Li. i., že jednou přijde doba, kdv se pod treste» smr i lidsKČho rodu těchto svých PÀÛU budr w » t B vzdát. Lze {.»r rpov .' t , že to buce pro n? j ne. ochoi it. 1 né a nepři jrtr lne. ti největíí pravděpodobností zvolí sert sv-'-ho roc u a z pur te r f této planet; , než by se těchto l/JrínJ vzdal. J; <tová je j e j i c •>rr nad lidsic.; rozuaierl Feti-V je to, co st . T-.íDáV * ke e.eutt čuor t i , cc vy^ní není, ^ co -ř- ~tr vládne nad lids -cýr rooec. Je to vař. eré VïT" T J. vyro- Vc i a vzývané WI^. li : C re ti i nejsnu obyvatelé nějaK'ho j i n ho světa. Jsou to jediní obyvatelé dor'varního li SKČho sv-ta. v 1Idsic-m i vát? re nrnachá- z e j í l i d é , země a nebe: kg prostory. V něm všechno skutečné zastíni- li Cnl. Z í a, a j a K z l j í í e t i š l ? J e s t l i ž e rosu-, evýr p n - elooží debrov- 1 »?, r -li rvou službu za nejvyžší ěest, nedřje ee to zadarmo. JPetiš musel lidskému rozu- mu s lidské bytosti Jf*CC VELIkxJ >. iOS&YIlOOt* : ušel svému ctro/cu splnit" jeho největSí a nejtajn^jčí přání. [pageend14]1L Če-u ee přiznavají služebníci nějaké poznané pravdy? „ttedove- e>re ai předrtavit jiné naplnění života"! ve službách Velké " o i jr řecc smysl Ivo . -.e*í/' ?e tím, že NTODHI roi uaová bytost lUiLS ivotn neměla? úvodní pr zé ,ot* rozinov . tosti od ovídá jejímu Mp<>*i novací mu r t•*• vu* • ..slézat se ve „stavu poss..'nání" jednak pí e.:pc>.cl,.d;', iU)Tk2/;»1 oc. původního, neuvědomělého život«., a jednak samo poznávaní nedává Movř jcu dostatečnou nápln. . oznat«cv jsou odafcuteěnené, odí.ivotnřlé i • *.e< i h( FVÍ t; - života. M o CK.«sí1 • od v > < stro • u poz.ríní, je zbaven plod;' ze ttromu šivota. "njednou je mrtví, na ;Ou *. u chybí i.ivot. .'.ivot j. i. m h o nřč-íi: vri< jn ú . „.U.KA BIVO- V . c lYávř oz H I Í hc vyprazdňuje. HOZUP ov; bytost začíná í nu roul n: :<< i je «o úplný * * • • <'< • !> ee! I Jed; t T-^ea myělenky N0V01 žlVCTi«! NÍILÍ*. • e' * * rr-zu ' řl tuto álohu ř « i l t teoreticky, .JÍ kdy L\ ji «ei nevyřešil. • el>.» v < \ • l e t , Jz .v 2 í t z rr.\ J lenck.» o*ud t \ KulLpy něja- <.'•"- Z 'ZTP'.PT .neobliv, nedalo by ae v nich ž í t , iANüPTI-4 OZNATK.O- f r C S GrH/zö CŽÍLC 1 i <do lr^ -cr neosvo" .odil od éohýv ní c' H v i a v \ < ) c, od nutnosti žít F přírodou. roto si iruf el Její EL < v .JÍ n'n|.",K VYBVět- l o v r t . Jeho rozum tyl na tuto .icobyéejné neon'dnou álohu ne při pra— v e z "oz.\' fc<", • - y. z .uíeností. éeho poznávání nemohlo dobře c'^ r v-dnout. r v ní- vy v tl uv ' í' r.c • lť ! 1 . re ; t) 1 o, : e v; tchn> v ei a jevv přÍTodv dostaly od něho „rozum" Či , d u 6 i M . / teh•• f ' í 'rov .i sebe-wěcor.í í./ írec <. zít kí Ir /v ! i • : V' • ; i i , n v.< , .. u.; u v I ' . IL ( *>. - . 7 ' . «..(' -řírod; tento li. ; . eu -v..í : iv./t >;í? i 'u Jí ne- z á v i s l o s t , moc a tajemnost. hozhodně už nevypadal l i d s k y , . . V tom- to nac.r>řiroze > < nivoté n írod; dor tni -• püvtnh». v< J i. i. . roinni mís- to - i primitivní člové*. Jakmile se naprostý ItbfÄk stal otrokem •výcv b'<; • , roecytli mu tito / i «tc^ z I l u s o r n í , jí. v „. ) o niyuli bytující/ íChKAiill, . T.i'.'J TVÍ a uc&jT na uvé v e l i K o e t i , moci a ť ie^ství. re otro vel-.j'c^ n c. ( j.; i o l i z o » ' t .nniioh coc- n'r'-.u, nrdpřiro/ené:MJ životu, "o r.c 1c u. v uej i '¡y.iu j: íeř í i luálních ' id^ch dělo a stále jf '.X'f c j e . ivoch, ten nejmeni>í, nejzranitclnřjčí ze v. e«l fatiiťi /původ- nl jen jf Jich nástroj/ zínnal službou u nich Část iejich nadpMro- ze / ho "ivete.. AI 1 . ' : . Byl č ^ a ' t e n , IlJJg 0 WXO'i k S BfXI X . Z í s k a l , co nejvíc ostrá ".als svá nov' životní i in to. "-olnovali jeho potřebu o-hr-.o, živet-- i p ; e > i t í . - roto jir »lou- i i rád e do roztrhání těla i d\? e. f A li., od ivota ei ňeoréi: vytvořil ŽIV ž i j e A JXKÍ ŽIVCI' -í '¿¡.i*. - T . ř . x , i»..! / D a n , ivot nl"tí je neúměrná: plntí ztr tou r. uteč ho .Je řlověk povolán. Poněvadž věaic e platnost daně, vlastně prohléd- nutí „co je e ztratili 1*, je odložena aíl na /konrc dnů, odevzdání promarněného života ee „musí v y d r ž e t " . / Je pravdou, že stř-ří fetifil už témřř v; z li yeí hlav, a jejich zbyto, v přírocě bylo ..utno o o r t ^ o v ř t 'Je- n? , rorto nezná- m ch kc nein" ve m í r u . V prehistorické době sídlili doslova v každé v ě c i , v každém přírodním jevu. Jen velmi poi^lu byli z t ; ehto míst v h á n ě n i . Jeatliže jeátc v některých hlaváč» etraěí /ovšem už ve zcelí zlidgténé podobě/, tak to už je Jen odvar původní moci a alá- - „ . r ¿Í - :\c i iř*. í ( n í . jie; o- r.' • ne-e. v r- tre' ;ryé. Iřerco jejich vláda zanechala mocný impule i vzor pro u c h y e n í a rczrííení "l^U - /iCÍ . V historii lidetv^ přišla chvíle, Ady v dfisledkn vznikájícího < <•--n jím :te ; on z:1» tento ivot , c ři^muž [pageend15]14 V hatstvi lidské společnosti >.ebráci ,ivota POCHOIILI, že SAMI sa mohou st t VE Li I I FETIŠI. To tyla fascinující myMenka. 1 ní po- r V zele • ' - . i x i. . . ¡i nc 'vM . ih. r «ořat-ví >ohst- ství, moci a ři vy, u : i: Ž1VCTA - lyly afetiřizováriv jr: : hmot ... výrobxy / t e v . druhá příroda/, tuk i výrobky duchovní / v oi n i u m í / . 3polt s tírr i. ic . . ''nohem . i ,r • v. • , co " ro 1 c 5 c ' i i t tf stnro.ic v r.n cíli : s tát s« vl»: tni ,t a nooe- . c' Či zíetiřizcv^nyc! v ci, co .¡c v i- í. íeti -cm . i^o :«-ví feti i necvi. jí c lov ř í o /ovci . tvou mocí/, 1 r? tir , : e je moi no ei jich ¿mecnit, ne mohou - v t U . i t r váho • ; : o l e . -•"ik y .o v d :vn cl • >cii byli íVtinl v vt u( , o nnrodni jevy byly jen n S t r O j H v jejich nru-. .eh", t ; ^ ou poť1 tau civili- î"' c '-i : on •> dru": é i i v n : . ; v Iv. a .» tm,.»-» < i i ostí edkero fetišů usídlených v lifských bytostech, úlohy aa jen obrátily» Dnea ni :oli zfetiřizovauá rírod« vl.iciae čiovi ku, n. t.r: Jeti.-i z ováný ov- k vl " •-> ^řírodé i . v. h-n'uosti uli.i i r» ', v . ' li .',v. re rvou roza h lot ti, -mcí i r i : i \ nu vyrovn.i " 1 ' " T' . Koaua je proti novým bůž*' i t t j t i bezmocný jan.o proti starým, de v const' t> ve stejném otroctví jako dříve. c V ' r i t .'lo v ¡, ív j. ici d a o h, .c., - roui ; • •) vy- - r ' v ' t , . e é.dná n m . i r 'zená bytost neexietuje, Že jrou to jen * n V V li. ."»<ý Oh li 1 'J *:Ch': ] n.\l i >;• 'ť) i W j - )" r ;n ';i • , % i . i l v i •>v 1 v •:< t ne- - "' '• í á t . n v-- ; : j >•• i • i •« * '• >ti » . ' r ti iír , i b> ro- n ..ou >•" toot zničili i r :;] t '• i . + • jn- Máanivv.' n ne . z •>€ n t ». j r v «ozd ÍCh rr oh vy- '.• ''''., £e - v oh vřoí hir.otn cb i duch o v líoh, J. r T ' hod- t; v:': o h . tas tí i : .. - v< utei ne «11 nne xir tují, Jsou to rouhé představy vložené do nich zcela neopr vai" á . , • nnoný rozum oro takové rouhačství nerrá anari ani slov, jen klr-v . v ruce. oněvadž víme, že iozum. T# fetiěistickérr. opoje..í není chopen rozumně poznávat a rea ovat /na tuto svou nemoc/, obracíme as na , i z e " i/.iv zr t- r o z u «oz -uj^ t 'ho: ' v bec n"c"' re 1 • hc /co..o* i v/ . I t ï . I nřao „i . .o Y není i •. ; 1 \ ťi s .ri-.ri o • ii < sr.y. i.» ho Y . onévaaž však rozdíl v bytí /rozdílné hodnocení vrcí a bytoatí/ je jAji-n.ii života f e t i š * , t j . jádrem života dosavadního lidstvn, jeho dennír duževnír: chleben-., je třeba ae tímto obeahem všech blu- 6 zabývat. hetiri nesnářejí rovnost. Kdyby si byli rovni, v tor okamžiku by přeetali existovat. n „malé" df'là „velké M a velké potřebuje své mrňousky, aby bylo. Fetiši velcí i malí nezní jí jiné bytí než to, kter'' ' *;e být nerovné! Tytí v robi nerovné je ovéem tytí ne- s . tea n , vy ryř 1 • n '. y t í , které není všude samo se sebou totožné /které není jedno/ je třesně tolik jako „kulatý čtvercc". člověkem, který vážně hovoří o kulatém čtverci se obyčejně vážně nediskutuje. íaJfcá s ělcvřicem, který věří v nnrovné bytí, jež mnže být „tu v í c e " , „tu r«ně" a „ještě jinde nic1 - není roz umná iec.^Jeho sv"tový vnázor ír vis : tně rozšířením ..r,>*x. 1'iO • • ^ ^ . 0. x ' V. X JSOU- C Í . [pageend16]lověk se r.usí ¡5 a >:±::íí,\ ¿MI Y BYTÍ I f l A f * Je mu odsorná» Je pe .ist tou v í lži i zls,Ldvá il bych re i použít trrého ytolo- fie'. : i: ni r~.tr.hierarchie v bytí, už ne strné pový- šení ničeho nad drihé, je tezpesaý UKSzatel .: »bfclství. \n -= ;•>31 n— <ý ^-c1 , K.trTv P h c vyr^.í t porosí vt l«cýeh uuchfl - je diblík. A je . :-n c Vio"' . vo:...v ií. « jelu vt ] i < aí tv: Vi skutečnosti neexistuje, pro toho, kdo se v ní »alézá - je říší iť K ' aou a i - t • oc Í O U . o se n 1 ' z ' vc r.tuirC - . i vetř , v Jeho plnoi ti, ne \ nr- ; f -ít \ sob* pot: t bu o chlup zvý i t svou vt 1 i KOJ t, ir r : zapot- r •" l •1 1 t * ; tor ti r r ; íet • ní J• íoh. Pír by nroi; «zol, se nenalézá v plnosti bytí. Prc něho neexistuje nic /hodnotově/ r-3^ho í .ii Vt j :a'hc. Ma] rsti temu ten, *.do od po&átku svého zrodu i 0;«(... i, Kdo st i x li otře buj« u* zov t , , rok. .ovnt, že jest a že mft&e být větší - je chudák „na jsoucno'. a to jeho •uc¿¿r. u .. ¡ . . . . tv;« i Je v i • ti fr ti , i . íiik- \ .i řt t, v cř «f J» ;- r: l o . . . Jť r-M c n • * • • , » . iyb\ r ' r v.- i íi•=,"•3. roto j s o u c n o ' jt ví lící . n ru; p. . x»dyby fetiŠiatlcké ubožáctví bylo jen záležitosti r.ezl „rnalý- s i " .i' j i " : „velkýci", bylo by pro objeKti vuí b^ . o.-. tri«- hod- . ' r s i t I . " ' \ , i 1 •. v - ; _ ' ' 1 . i ( [i y • • . • . !'i t:' í r pír- r>r , r-bo opiř <er i nns.r • .r r-.., i " í -.v : V , řícj : je ' / •• i ' , ' : , tc. ' he v. c. c t . tc i i . j oust uý Í I * . DLÝ r- ;SI • , iny i ;-,n - v. 11 ! <> ÍJ I , • by re . - l i , . f , t' ' •• • o., i.ov t, tlf.' I I , Jc t. o- ba zatleskat, plivali po tom, DO Sea Je třeba plivat. ironáaledujc ty, kteří netleakají dost zřetelně nebo /hrťi o/ netleskrjí v;ibec. / j - no: JL tt L< • V i I «•. i' . I . ¿od jeho svatým nadšením, svatou Kápí - vykukují ěertovsKé rohy. ' .o J.lrdit ani cr.-it erU-'i. oi i ; y i to ' tis v. I o i i t . 5lovřk dostává OÍI fetiěr :.iv t . - ie jf1 to :> ivot zr>.''nJ 1 vy, ne- tný A proto zlo - činný. coretiok? ie rozdíl v r - t f ¿rrmyrl, v -r'T.i jí to zločin. zločinnost • ři ZÍCK/.v« ií ..j,' ;í v • cl 1 oťnot jt ,j ('něj- v..-, ,{. ;»z, _rr j. ;jicd m rc/. • . '. ^ - f.rotl reze^r )v<-u no .. ; lu. s'vedme ještě jeden dúr.az o nesKuteř noeti í'e tise o s>'rvr>ri o 1 {• •• - VÍ ' no. ti . řetiě jí s. lenKa , kter j? r .vol i v z; •"rebr-r zír volí ; 'X, C- c UVUDKLuCU Ji ^KÍWTIŽ. ¿rřivé Jméno této Jistoty je TIRA« V r í o v tc, eo u-. ¿í ( í ..s rozu e: ze vod ně n ír« r>o- rodil ; j fetiše a je ne jpřiléhsvějš ¡'m rozver, pro mapicKý akt. Víra začíná t a " , Kde Končí rozum a začíná nerozum. Vfří se v to, co ve skutečnosti neexistuje a co vírou „existenci * dont-v . . . Zázraky se tedy dějí, oabot je zde víra, která nemá nic jiného na oráči. /. zraSatf je věeehno, co vyrobila a vco se věří. íra sice nepřinesl 'cné reálné hor;., ale Papáchala mnohe^ • " t ě í s^eučt: Ob A v.IA Z Li' JA.YOH iilAV óTik ¿ Vx'.Tr ^ g&tfTKCtjH A I FTALA DO iOh SV^.T . - ~ udělala z ničeho VbL ' ze vSfiHO ^KÍEC MIC. ^ierý uvědomělý čaroděj by si r.a teAOvý i v trou- fal V --;>vědcs.xl.; čaroděj ,t j . aeuvědoměl;' rrzu ř 1 ato " I v vřech div* nepřetržitě a hez tohc, že by něKdo jeho ,práciť r u S i l . [pageend17]H . aohoKrát jsem se poKoušel čáry tohoto nouzelníka narušit a vy- t v 1 ir.í- . c> by + c; tee: x j : p n . : vr.itit í •vobodu, a ^ c'sobit i n. vart »traceného skutečného cvčt . V t M ou je to scela " r r ' r e • ý . r:: li v ií«te- sc ie rhu c • e v a t. . je- u . e ja*oby " "<" v . . •" • it i , ; t • : . s i; .-a .«ei v . t \ vnos (.i ne- dobytného hradu nřjakého f e t i š e . v i .v-..; o v. v . i ev :>: li ei izu n ' • - i«> i v - * i. e . íie. » je to jen chvíle, která pomine a hradby r.ého protivníka stojí najed- nou přede nou snad ještč vyšší. Je to způsobeno i tía, fa warík sjev stšta ee podobá Křehké kvik» t i n č . v tačí jediný 2 .van z podsvčtí mrtvých a feoaš« nlunce i hvŠsdy au. 'i." t v . v.. ' . 1 .1 v.otu..» , i. u rtveao. • I I se hovořilo, ač se to <c uším mrtvých nede&talo, o „obílených hrobech" či okrášlených Mrtvolách* v Víra d . v fetiši ž i v c t , aavíra — r t » Vírou i j f t i , teří nema- jí "av 'h ** ¿vo+ v s oč . •;! v ; . TC byl oryl ttcert^ víry" - věřit ve nkutečný v*«Jný ¡vat. Sim • " vírj z f rožnu,;* '.-tup v i voli . • í e víc v m e< , a. • ří ' - cr, t | V F « F , ; V Í T ot u~ní .1 OV , •• . x.' n > i )o, n. . i' Ji"tO- t r<- r i b " no t OU . e v. r . ti í ! r ' i i .0 ré".' ' i;, tni atví. ' '.cí obe- .í ' t v v , V ;i." ' • • 1 • ' • • n u'i víre. .. d c v .1 • •> v> • , v :• í V' • ti ( , n , 1 i.- • . ní možné v1 i t ve .utt ' .ioř t < íl ' -vn teě .< t. íeí /v . .c 7 ; vru • • ! - / r- « li.'-] zá IKt skutečný život « s v t . 'ir . • r . •. ^ < / u t , v<'Lvčj.Sím/ svatem, lroto at chce nebo nechce, rusí in'j .0 . nxi, 1 m ..nTl.uwEHO • de:--vědního bw-.oh.'! • i\ t jam'-: V*' (JL J ' •« . ..'v.' 1 JtO x K*"nebo nVr.Liív*H - hfcfcUZ) BYT J h. V£. Jestliže po víře a vlast- nictví v.ížní fsležnv gv* t, jer tli: e jeři-,, v ' o! to 7 o). n> ten- •v t v í v á a unevnu;ir , i' e 'noe er nu á : ; , vv a ti? Ui.r vír-', oponu i v ' . • v ' , - j -> ni. „ \ < . • o ta vír-», pa.noptikuffl oživených a OKrášlených mrtvol . Jftř.0 poutový vyvolávafi svádí člov.: ka do tance mrtvých» a ž e l , .ení térašř 61« raka» který by t.^~uto hlasu nepod ehl. x vy jímky jsou problematická..« V; :: C : .»TVÍCh má sv" j c í l : lAZUdUJJ VXLXA? či ' LJé-flVÍ ?,IV T . l.a:'d; odživotnřlý človřk hovoří o tom, jakého Ti i .T v n 'jakém vel . ' - :' ivot' L , a jcKá je HISTORIÍ jeho VZ b.^J u té nej- menší role a hir toric^. najdeme /YCi;U nad DOSAZjE cl iSlj . řiiTÍSx».A JóKh CiiYTliJ.: líení to V Č P K k niéemu. On sám se tutmůšě vidčt a odejít. Zprávy o jeho vymycování jsou báchorky. Z & ř í ž i t 0 nír ~eč, zriar^ na jej posílit. Jediné naduje sjočívá v tom, aby sám Lias^ý život re v lidech ro >udil a ZAKOTVIL. Ten život tr.usí být zbaven jaKéhoitoliv }/,<i&I— ;" rlc.. y'K I £D0 ® l S Í M řžix) ř LID kí ŽIVOT, a šíří nšco jiného, /.u^-ř. C.XTU ^ ¡j — i ^ už OBGHOx»i.l_n . Hiyí>TVl! • . i,C 'MAoaIuí Kfc VCiíAZ. í*»l a . . » - V C h í v Z Í , ja«cýpaK je to člověk a učitel? í.do nabízí néco, co je přijatelné ¿r.C ¿íiKCHO nebo JiiO YZ>£CHMX, nabízí . KA V - . PRAVr JK v ' y ' I AI . /zdánliv T U C - Í O V Č K U / , [pageend18]17 í y ' 1 enkami, zá-.cn. , věrami, cvikj a uměním, ani láa.-.ou, utrpením, - once ani z ' z r a k y $lav$fca nevzkřísíme. Věechnv pokusy selhávají na t o « , 2. NSVYCKÍ2, J I % GllJt, k němuž směřují: Z JJD$LOSTI A VIDÍÍ- . . --a spící nebo slep: nohou v rtv Ádo hdí, vidí ji o ci i net. soucí, le * * , . i nevidí. n.vat se z o-ioho avft? a nevidCt nejsoucí - je ^ejtěžnií i lejpotřebnější* D f. . ' v C - < k C . r - čí re ti-" " tiricuj ic o 1. d:ií od: taV'- c tohoto ř ! oku: -div ocli:.ná hledií <' • i t ,!' Z r • Í1 z t . • ir) : t(^ i. i v I '!.U ma- teriálu a aaší intern oioaální pomocí mladým rozvojovým státfim, -».lást mezi oba jevy dneška rovnítka, shledávat primitivní analogie In ¡. f. z.'.roven i » rov •»,'. toho ! "v.. Ího, : t to Jio: z i rojní dodávky z L. A a jiných zemí ÍXATO, jak ukazují místa Jejich určení, dostávají prctilidové, realcSní režimý, Které těchto zbraní nouží- - a jí k rcpreaivním zář. ah nroti li<-'u vj • ; t . ícJ- zení i . - nreni ~'roti . used^ . .od v<ty ztre.ií zc L.jch <. crlních bratrakýcl z n ícírlounily a neslouží rozdmýchávání váleč .ých KonfliKtči, naopak pomáhají unev- V ' v a t bezpečnost a nezávislost mladých národních státfl, ktařé se osvobodily z koloniálního područí a zvolily si svobodně cestu svého budoucího" vývoje, státfl, Které jsou vojenr.Ky ohrožovány silami svétového imperialismu a s nimi úzce spjaté vnitřní reakce. ,S plnou vážností předkládá S8SA návrhy n« omezení konvenční výzbroje" zd raznil loni v CSis Andrej Gromyko. „Úloha konvenčních zbraní je i dnes velká, avšak ú s i l í státí*1 o jejich omezení je ne- dostatečné. /yjádřila-li amer cká etr? n* oři ví oeneK.j'oh rozhovorech na nejvyfi- ĚÍ ércvni ve a >olečné -tonunik ' ochotu orojernat I redf U.viteli SSSR otázKy dalšího- Kola jednání o omezení prodeje a dodávek tSohto zbraní, je to dobrá zpráva, hírumilovná světová ve r(.jnoet ty proto uvítala, eby byla brzy také potvrzen- konstruKtivnírol sKutKy o sxof ! ' v ''«azal / . ud >rávo C . b . 1S7S'/ [pageend19]řií?el jser Cor-'. s práce a ohříval jsem si fazole se špekáČkama co z-«taly od večeře, ^oje že la ,ctl nezřetelné pít .no na lehoučkých bílých papírcích svázaných v pruhovaných deskách. ~dyž jsem jedl fa- -olc se i oe .cáčkanr. cc zůstaly, od večeře žena mi z ač alf čírt z těeh rapírkti verře. iíečtla je dobře, protože neumí Číst verče a navío je nemocná a smutná, ¿yly to verše o dávných láskách a o smrti a napsal je Jaroslav eifert, -"yly to ta*, nrásué verše , ne mi dojetím rostly ty fazole v krku. Představoval jsem si jak Jaroslav Seifert ty verse psal u starého psacího stolu ve nvětlén pokoji, Kde jsem byl Jednou ne návétřvf. Vzal jsen cnihu .¡o ruky, nbych se podíval zde moje do- jetí vyplývá skutečné z pouhých slov, téSce Čitelných z dv . íáoté či třin ict- kopie na průklepovém papíře, nedržel jsem v ruce -cnihu, dr/el Jsem knJLhu-neknihu. ^vláStní předrařt národní kultury sedmdesá- tých let dvacátého století. -ředtím neznámý. o domečku vyrobenou . ..'; i hU . '<• mnohé 3 ety ve studentských Časech jsem sloužil za dví stovky měsíčně je.co knihovník ve Slovanském semináři. Celé tři roky jsem chodil mezi knihami, vdechoval Jseir je jich znělí pach, bral' j. do ruky a četl si v nich. Do paměti se mi ukládaly tyráře a jména teh- dy j i ž neznámých vydavatelů. Divil jsem se Jn*ý druh kapitalistické zji^tnosti je ve 1 ari k tomu, že vydávali v několik Mteel exemplá- řích t l e n * , tištěném na krásné:' popíře, xrňsným písmem. sečetl jsrm spoustu těch .nih , ktor stačilo \rt ;hnout z regálu n usoudil jaem v rozechvění, že jim ul rozvitím a že bych o nich dokonce mohl psát. ^Jev^d i jser» tehdy, žc nerozumí" vlostně ničemu, ¿ím ne nť Jeem si um 1 představit, že c t z; dvacet let začnu setkávat z tcnihar.i tak ie sodobnými t m, jejichž pach jsen. vnímal tehdy. re.y jsem dostal }rvrií knihy-neknihy nepeanéna stroji na lehoučkém papíře a svázané ďo Červených, černých, bílých či pruhovaných droek dosoěl jsem pr ve <e skličující u vědomí, že po st Ji tí jě: tovaná vzdčlanecká představa o potřebí svébytné národníkultury je pouhou iluzí a že napříště bude tato pot e. br ukájena televizními eeriály ? ' redními výnosy, knihy-neknihy zpěnobyly, že jsen toto vědomí od- ložil na rozdějčí dobu. Přečetl jser od té doby m oho t< chto knih neknih. -yly četbou radosti, víry a naděje, té fř vř< chn. r( pře»- včdčovalj o tom, že jc-stř žije bohatá a čiotá řeč, tak odliíná od řeči novin, která mi zní j&no štěrk pa ající do zásobníku, vnohé z těchto knih-neknih jsem četl se vzruŠenírr, louho do noci e nak jser. ráno cestou do práce klimbal v autobuse. které- pak souzněly s mou zkuöenoeti tak, že jsem jejich příběh četl jr-ko příběh svého života, ¿rožíval v nich vtactní úzkosti, lás- ky a zklamání. A tak dnes Žiji s pocitem nezasloužené privilegovsnos- t i , že totiž patříc k t£m, kteří ty knihy č e t l i . Stojím před výlohami národního podniku f.niha a hledán knihy, které bych rád četl, ale vím že to je jiný svět knih. «sou to jakoby příběhy a jakoby básně. í- V:'" se jak lidé vcházejí dovnitř a prohlížejí ri nerozhodní pravé ti*t<-' v' knihy z barevnými c: : :nmi. Většina z nich nikdy neslyšela o tom, že jsou i knihy-neknihy, ^do ví jak by ž i l i , co by ne v nich pohnulo, kdyby je č e t l i , ev.'m, vím však j i s t ' , že by se postavili ďo ěady a čekali na ně, jak na dětské punčocháče, aa některé j i s t ě , iíě-.dv si vsak říkám, že jser nespravedlivý, ž< podléhám sebeklamu jako všichni kteří jsou nuceni žít v uzavřeném společenství a t«k říkám klukovi, když jde do knihovny, aby mi přinesl jednu naši a jednu ruskou knížku a Čtu knihy současníků, v barevných ob'Ikách, tištěné na tiskařských strojích. protože Ži ot mě už nauíil rozu- mět knihám, vidím žc je tc tak, že jen knihy-neknihy obešly smrt české literatury, ^řepacá mě lítostnad Skutečnými knihami a někdy si myslím, jestli nepřepadá i jejich autory a zds netouží lě-kdy po- tom,aby i oni vyšli jako kniha-nekniha. »ist ; jsou knihy, které tiskařský stroj nepokazí, ^nihy o starém Tiíccě a o schizof rerriii, o vesníru a o opravách aut, o vaření, a o kapitánovi Xnerovi. Tiskař- [pageend20]1 (1 ský stroj kazí jen Knihy o lidském životě a o smyslu času, který ži- jeme. V tomto ohledu to^zazvoní pravdou spíše v ruských knížkách. To Kdy? narazí na mrtvého buSKina, nebo na jiného méně slavného součas- ní«:^. Dnes je prý knih-neKuih více než 150. Měl jsem v ruce knihy- neKnihy s fotografiemi, s litografiemi a dokonce z barevnými obrázky. Připadaly mi J S K O zázrak a díval jsem se BA nř z úžasem. Myslel jseqi na písařK' , Které se nad nimi hrbyly. ^a Knihsře, kteří ty Knihy vá- z a l i a na ty, kteří s nimi chodili dAm od domu. búh ví j se t l i je také skličovalo vědo.r.í o nepotřeK iérodní x kultury, xředstvuji s i , kde dnes vfeehny ty Knihy nexnihy jsou. ochované na půdáoh a v nbaurdních sJcrýsích putují potajmu z ruky do ruky. H které pak jsou v sejfech opatřenými směšný i provázky a pastelíny, za některé bylo drnze za- placeno a draze se p l a t í . *i zením, ponízeníir a úzkostí. Avšak jedno je j i s t é , at bude jaK bude, budou to Knihy-neknihy, které vydají svě- dectví c době ve kter jer c L i l i . ^rotcže řeč, ivt« rá v.ní J k padající štřrk, nebude niKoho zajímat, vždy tomu tak bylo a jiné už to asi ně- hu d e . C tor $r v. cri jsem ořsd nnohs lety nor ' 1 on»v t i , .-'y: jrrn ti tvil svij o a: mezi Kniha ' i a ,.il v presv dčení, . o v<- r e b níkú > práce spisovatel'*- r;. • jí přirozeně pz .vo n; tis..rřski pír no na > t.t. <.ars Icý s t r o j . Jednou možná jiný student bude brát do ruky knihy-neknLhy z jakési exkluzivní zbírKy ve skleněné v i t r í n ě , **ude je č í s t , bude si myslet, že jim porozuměl a v rozechvění dojde k rozhodnutí, že o nioh diplomovou práoi* Nebude vŠaK rozumět ničemu, protože tu nežil s n imi K nebude vědět nic o tom jaK tvdysi dojímaly ver.e o Deštníku s Pikadely nad fazolemi se špekáčky co zůstaly od večeře. i i i... a T u leěko . h cene zde uveřejňovat n»'které u k ' z K.v Z t chto knih-ne knih a ní',; teré rovněž recenzovat, r o >rvní jsme vybr«'li je o nu ze etercích her V-tolnva ' '.v! - yro^ur^ění.' OtiŠt^ mí táto hiy chce-.'.: rovně-, protecte-o t proti zat- čení Václav? ha v la a dalších neviti ' lenf. výboru n- -Vr-.m s prs- vedliv Stíhaných, ecenzi Havlovy hry jsme tentokrát p evznli ze • věrortví. [pageend21]2 ě C L A V H A v L s V Y ü /< ü ř N X /hra 3 ;iv • uícii ¡bratech, Odehrává se v« třech pravidelně ae střídajících noe 1 u ícl . Tyto 3 '• .i .<• 11 í v . , ti í 3 i i t e a í . iau . -sto t- •i ¿a í. » í , \ >i. • . rou . \ c , » 1 1 H .. \ ,'!•• , , i d ny - a; vz v u, . ,e a t ti . T.ají dvoje d r f - r v n f o b r a z acrl íř ř i d i t e l e : větSÍ kancelářský s t ů l , menčí stolek a r t r c J e r , na zdi hasící p ř í s t r o j , v posadí ViftáiC* ..cen« je oím o.v vilku r l 4 a á | aa*. a- dní «ni dveřmi vstouoí wross, odloží ovrc' lí .a včf k , usedne ke stolu a eačpe ae probírat v hromádce doftlých dopisů, Loj:- ' o j< ' . : a i. . , ' r .iou• jed o^o d ciau se . jo a-;u tnj n.í, hví I i do ho |oznr .; r' i ' o £ ie v" ;. .->. ! Leť i a Groar /Čt,e/ -.a :o utu o . otu cl tre: or • ta h» vde,< ar y d , . tTO « a u . . . . /~icr ce ; - C Í / . . . . d < :> a'i ;p , fc «. /Oross c »i tez' • r v 1 , r e i t í ' tiíe p o s t u . i • i ' vt ' 1 Ví Í O U f U l . ' : f .u: i • . • 1 ti / ' I e/ Vy jste tedy? alá-ř -> • ar ve c v i l i - Grosa .»i o jí e" nesly'<•] - nláS i. tou i l i jsme i e Gross Co mi nesete? . a i ' c d r - r. d o < • r r - . .-r ': ' ' 1 uvte ! I a leč a- má tady <.ol< ; . ufc: vidovnt do. loti < i. c..i< • oci? Crosn > l e , kolepo náměat.iu, to je přece j a s n é : do evidenčního eeřitul al áě Je v: pop* • . Lo, • i'í /.\ubš přikývne/ Gross Už? nióe i ou e l . ( rof ^ bakra! . ou což - je třebn coatřit nový! ' rl i o vý nor r< - r.<. ; r« -.vy. i ' , r.ub i ? / ¿ubř zakroutí hlavou/ Ol"00i « a í t o ? Gopak nebyle naplánováno pro u nto kvartál zakoupe- -í d'- evice něnícř t f . i t á ? láč Bylo. Ale v rámci boje za úspornoat nám byly v. cchny plá- nová. ié náklady zkráceny na polovinu, takže jamo mohli za- kc .rit pouze jeden sefiit, a ten j e , jr-k řečeno popsán. Y i S , .^ub£i? /Kubě přikývne. uroe6 mu dá peníze/ C - T O B S ¿-DE te n-R nový A O i t ! děkujeme, kolego ř i d i t e l i , ardečiiě děkujeme - / - ' r .o- •••..- .j a. . . i• . :•. v Grors bere rap» t . v ' c o pit ? tr* v> do n^ho i . e c í . «adními dveřmi v : t o u : í na, v kabát a s tařkou/ laiia ^obré j i t r o - /řiana s i odkládá kabát na věí 'k, přesouvá s e , pa : ucedá k Í.Č lóau s t o l k u , vyndá si z ta.-ty zrcátko, - • ' , z : c .t a. c - re .aa'í stroj [pageend22]zavína se česat. Česání bude j e j í ústřadnl Činností : , c r l • T U , - h r , >í J r x jen v nejnutn Jríxeh 1 . c • r o * " ! i ii o! ví Ji 11 l í uí v na ni obrátí/ i - 2 : . i l ' v 0 - n r s í r , kc vfc i d i t e l i ? Gross /ukaauje jí svůj dopis/ «evíte, oo je to? ^ /přelétne do sis očima/ To j« velice důležité ř a vvro- u , a , Koledo řídit. 3 i . ros- Vy rd. to ja.vo n .hod shlu«v m':.. tt-a - •fena Na první pohled snad, ve m t O M f l U to als má ov*j nevný J* to t ti.. v. .o V (ros: . čer? r. itvn pe . ror.r ! . tyd e? ,c to je? nana ..ovy ú V d n í jazyk, Který te3 v i O M f riřadi aavádčjí. ř.ohu ri d jít ro : le .o? • o: '1- , e z v ' C Í ri.\j .v H.-V, J « c t( , • « o to nic ne- vít V ' r i V r to i -oř. l i Ťíci. U i C £i • i i 1 ., • hdo to vymyslel? * A to z ejr»:.' n ja*. íir í a .oe, KV t -i i í I. , * u nich s tír ta y i l i . v roef >.ole/-' 'i m te . o to vířf r Jo. ohu si dojít pro ml '<o7 -C 3f • : te ! / n- -i t- r< z< «v t y r o d n o u láhev i ry< 1 í : í i ve i . ro , ,<c.\ '".i v í r t; ': t i , oj>»: t • ozoxuje, . re" /.i tír ;r tr - níri dveřmi vstoupili Baláfi s ¿-ubKiem.fialáli zakaftle/ ' ross Vy j; tr tu zas? ' ' ; e'-"«" • V • zn " i l , z? j • ;.V( .oupi ''j o vy ' • úční Lt. . ' í ř u v o v r r I- , / .1 (' , .ní: i ; /. ubi" f i . v:)» / o r vidíte I ••-1 »echtějí nám ho ale na autentizaČním oddčlení nutentizovat« i rosa Proč? rvy f < *i' .í -lO..: :- yr < . Í. ,-•<•.),..£ , -r , - . r i e b y l zakoupen za úřední peníze, s tedy právně rXostnš n e e x i s t u j e . /ic , 'vUbřiY ¿\nl>: přikývne/ r-cr r e k n ř t " , •. t ho rut- nti zují z • i z u n > - obní odpovědnost! á' t* " d brc-u ozici r y s l í r , ze si to mohu dov clL t. 1-'Y V/bern ! ' ohl byst- n r to ro jř - IOCne1 oet c Ti • / remnč? rcp - 'lirkuji rúd, alr h z rd r n^jrem! . uaí v it ús tni přík-z - nlář ...cvrírn j< unco-t! u . T i , jret ! / alár ;•; le, cVt Jí n e j í t , •'rocs je \ za r a z í / rosr t a l e g c , n é č s ¿u - resír , «ca.i ego . i i t e l i . yross Vy víte o tor ncv-> jazyku? Léš • lyšel jsea o to oosi. - y e l í » , Že tuhle kolega ^-ubS mi o torr. před čase* ř í x a l , .erÍKals mi to ty, ¿ubfci? /¿ubi rirz»zi-t±ž ři»cýv ie/ Cross J e v í t e , kdo dal pokyn, aby se to u n : zavádělo? . al 'r, .».oo dal a:<yn? i.ubt-i, nevít? /Aubř rozp-' iitř pokrčí r- eny/ Gross Já ne, takže jste to mohl být jeeinč v y , ¿olepo aáaěttksl -¿lᎠ"lověx z ee . toli . yo*y ' , že i to psí všechno už ani peřádnč ne pata; tuje - irroe. A to vás nenapadlo, že byste ee nel oradit EÍ r.nou? [pageend23]' l i č -ec : t y l i jere vás z e ť iiovat takovou volovi nou - • i' o s 3 í'v j: te rie nemehlo! J ; us. to víckrát neuděl r - roČ to vlastně aaváeějí? '? y «*. to ta<ový exseri eat. o--.it • . e ai Kot tenden- ci z-v's 'O je, :í ter i nolo i,- -o% . % í . t r v n ě . .uběi? /kubš přikývne/ ros. i to a r i í d i l někdo odthorní ír o ne - ro • by o v oisvdu ř e . l , os .o i. to n zd . li', tr n i , to celé jeítr dnes něj- cou v s dnou for; ou •<•. t ; víte i •••be i sine pře- ce dělí t A-OCU oauea. ho ír l i a i //.a» .»ír. i dvf. rrri se vr eí . r.n ml / . - / al s i / obr jitro - /i.a ir staví 1 o e t 5 1 , et'vír j o , i '. , >o <r m-JUJ* v se^ ' ní/ •» i é. • ¿rus ír. svůj po cy:-, poku i • s< : .ont v: ech i >c n vydané ^tydepově toxty m c> j^ p l Lt . o r Iního jraiy- . /. -'.ně/ socr j i t r ! ross ;udte tak laskaví pl • íě .»ebudem .«Teče n»vkonn d i t o. u. n-'l o f 'líka! ro?r ..o vidíte! i sláě ^ubši,jdem! rilái r ^u em one id ou f i r»£? i dv< r i . ro s jde c o ni nu «lé.-i / ( rorr f ohu? m . .f;r.oí. • r j» :;o'i< o ; l n i t < 3 i . /Gros- se icpi je , t ut edne , u? ' / :ros' vláltní vztah - meal t ' i dv na! pns '-'íf o to'r sa>.u podrobností - Gross <eclci jr elyěet! Cba Jsou vzornými pracovníky, rst ní &ë .lesajímě ! / r uze. Grosr re div- o* 't r v ' b d o í c u , v c or- tí i » nně/ Ještě Štěstí, • r jf er ts věns r a z i l ! o si Ifeli, se no ji- to bu-e n kdo učit? : . - i našem úřadě .ylo z i í z .o zvlá tni <ityd*pov-' ně 131 :t.ě. Gross okoncr ! Cedí ť n , '-rosí-: v r. , n u c o ? - Í ar VSichni 'ir.o v4r , .colrso * in i t r i i . Jroer Vážně? ¿ř i? ylo to n ríz*- ;o. Gros? ň-ým? idem olezou nárr. stkem. Gross .ože? t tom ai nic neřekl! / . a u z a / Stejně necháou, j- - mohou u nás úředníci ptydepe oou/.ívat, kdy: včtr ins se to je: t' nemohla naučit - . are Od toho je tae'; • -c kl- :-. V lsk' ; s ť e is.:o - nit >i./ jen Jako dočasné opatření, než ce viiehni ptydepe riauěí, i ak z toho ná "být p^yderová ooradna. .obu i dojít pro boue»-, v? Gross V i d a , překladatelské středisko! ¿an t o , prosím v á i , věechno nastehovali? Hana J^řekladatelská středisko je v t>rvním patře, číelo i a a t - C r-ss Tam je r.řece účtárna! Fána Cčtárna byla přestěhován« do sklepa. Kohu si dojít oro hous- ky? Gross To nařídil tak; on? ž?»n' ..no. Gross . je c-k té ská rc.ee I hana šchu si dojít ro housky? Grosr -ěcte! . . . . . . /-ana si bere z tašky ixtovku a occ-.azi zadníal dveir.il. [pageend24]cpet nepozorovaní vetourí po> trr.uími dveřmi Iíalአs KubŠem. ~>aláě ¡¡-kaMe/ Co je? ' olero Vid i to l i , musíte n ,. en řícnz <»c< j e ; na . t\ Grosr o uríitř! Gbrotte se .a horu! al <e vl tnír zájrru - Gross ve vlastním zájmu? J e k , o . alá -vd ji' pode piv etc, velič, tía. v.' i a b in drcaník n.; u m i d n í t e or ci - ncVudou toti., .uc.x,;i o. t o a.. de ¡-i f«u »v.l.iltn£ evir n ií doklad - o v z . U o. v : • , .1 v noa lední deb'" aezi ni; i o . j e v u j í , byl a to od v.In fíin rozhoda tak- tic.a ! -<arán ravdu, iubči? / vUtn přikývne/ Grcf a Jake řeči? al Ale o tom neŠ^astnéra rezítku - Gross Razítku? Co je a razítkem? ry ae při , a le< inventarizaci u v z- lo, . » otn odnášíto avým dětem na h ř m í razítko e bankovním ap je ním - •••ros- co je to zj- necÉyel? Io razítko i ire o ba na don..- ív.. . , • la ne na hraní: rusír si noa i t faktury i , bytu, by t.b je . tíhl vše- chny podepsat! ¿' lám to vysvětlovat beautíte, k. lego : i; i t l i , I z n t e l i d i ! Groes A vy myslíte, b; se to touhle vřcí zlikvidov io? ba.! ř Hučím za to! rose 'lak si pro mě za mě napižte příkaz, podepí< u ho - /helál vyndá rvchlr papír " rozloží ho před Gror-</ BaláÉ ¿de j e , kolego ř i d i t e l i , / O T O B T podepíše, íialá; ryehl* pepír s l o ž í / - kuje-ř , ;ol< i'O i'iditeli, ; rdeř i.í" d< k-jc: < < '1 y ,'V - /aaláš Í Aubřem chtČjí ooejít/ rose .-Lcle^o náměstku - ialář řejete e i , kolego řiditeliV Gros a- liž jste z r u š i l zavádění ptydupe? aalá; iiatím ne - Gross Jak to? na lán Čekáme na vhodný okamžik, a ca prý rmí n; hoře pří! odn i. atmo- s f é r a . i*echtčli bychom, aby ee to jakkoli obrátilo rroti nám. Vid, ¿ubši? /.Cubš přikývne/ Gross To jsou výmluvy! -r , ; olc.no řiriití l i , v.; nár neví nití , to nás zra ,ujr 1 Gross Obeřel jste mě. nechal jste přestěhovat účtárnd do sklepa. Jaláě a olep o řidite"»i, to jí jen pul p m v d y ! Gross "i co je tedy druhá půlka? olá" *e jeec. na í d i l , aby o; aříatího roku b.. lo zřízeno ve Eklepě větrání, nubši, no íekni, aera aid i;; ea to? /..ubš přikývne/ Gross A co světlo? - lá. omocná účetní přinesla z domova svíčku. Gr os - io jen aby! cr.i 'p .a;-ni , no .<ni, nepřinesla? /¿ubš no krčí rameny/ -ubš o tom neví, le určitd přinesla, můžete ee tam jít podí- vat. Grosr A stejně jste m obešel! .»echal j. te z ř í d i t ptydepov.' u č i l i š t ě , r.ře cladatelsicé stře isko f vydal jste p;ík-:z, že se musí všich- ni aovinn« učit ptydepe. rlÁ ~ i iHO pracovní dobu! Grosr-' To jí jedno, r] í; Uznávám, :'e v pracovních věcech var. obcházet nesmím, ale po- kud jde c příkazy týkající se mimopracovní doby, jsem přece F-ým^vl-atnír pánem! [pageend25]Cr r eví v to to oknmoi.iu jr.k v e odnov-vdět, ale určitě na to a * T»-dná od-ověd exií tu jej r l 1 » e u.oňn , že no. 1 t,. . C on k, nejde re i« v tuto obvili o nic /i... ho, ne do re. \ ex. o . řadu, v i 3 , .v ubiSi ? / vubř- ořiKývne/ > e na oty 00« saraozřej tejn o xriti • c\ n isor j <0 vy, domnívá» re je , e ;>roc \o -li je- tť n ;ed .n-vy hnutelnym <r«che- cel ^ - kee urěitoe eíleí i n i o i n t i v u , noc ne:: to pomů- f f ' '"O v í , jen tl i no: rnv n ík . e. toho mťiitie při- dělen «conečně ten byfet, o Který t a * dlouho žádamr . Představ- te r i , že éře níci by už >;er u eli a, do m»\e t • >ro vsčinul Gros? ad s tím skuteční ;o c e k byfetu, 1. to nemění nic na sicutečnoi- t i , že ¿ R T E rr.C I U K O J Í r .t oee: el Že S L tu v posle- dní době děláte příliš mnoho věcí na vlautňí pěsti . aláš J Í o . voi te; Je. o no , v or-dit i o t..-- .»¡v 1 volovinoe, jako jc ot nov ho evidenc ího ne. i tu! in vdí te > m, moc ní- Křivdíte! Qroev .olefo nám r st k u , már -re v.tn 1 vrh 1 aláš Jaký? -rose .uďme c'r v i l i k noh zcela u rímní - pode- tetni n tn u zjedno- duší T Ituaci A urychlí vyj ) NÍ NÍ rt novi. OK. -j] áš řistoupíme n to, MjbŠi? /r obě přikývne/ rřijímám! Orosr ¿roř jet íkp.1, • « » t< n pty> e n -tri ti ok. eízor ,.e vám jee pouze o hyfe t, kd; v< . uteč'ostí v ot; ee v 'íte n jde vám o jeho co n Jrychl- jěí zavedení? nláš -vl to taktika, ros ' r ehu krátkozraká! el áě ¿feřekl bych - • ros" . uselo ván být rřect a. n , že d/íve nebo pozděj L v ; e línaysly prohlednu! sině -otřebov li jsr.e zí; ot oře. V. děli j ' w e , e badeU J á s t překážky, 9 ělo u . o to, nhyste ní* cíl ochopil v okam- . i-.u, -idy hodetbc ' : - .it sil ní v kramflekáo hu. • < tudíž FCh oni vaěir předán c. '<spe?; r. Č e l i t , J-c d už proti n ' ni' •icznuV žete. rtivi. v-' t: irr • :n ií." stojí bezvýhr f • ¡ně z- iňl, protože v í , žc jedině o ty e ' a. ze -ostavit její j.> tci na skutečně věd' C K O U b á z i . ' n í to tn»v, jvuh: i ? /r. ub: při Kývne / iros: Jenomže ocpovčdnost ze nás óre re u j , Kterému hyla ode- vzdána důvěra, a na mně tudíž j e , tbych posoudil, co Je v zájr.u naXeho ářa ;u • co . . žř.tír j;c. tu stéle jeot;' řidi- telemí íaláš tanovisko ras obejít ne '/erbe. Celý ú d v e a i K..; .a va; £ 1 ovo. ros£ .«eaecliár si diktovat davr-r! f»l.á5 Vv tomu říkáte drv. r: * tomu i : me ř..iao Yy torru říkáte drv, n; torr.u 1:1 ross Yy to:nu říkáte asy, ale je to d^-v. Jsem humsnist? má konce oce vede ní tohoto úrodu vychází z i d e j e , -r k'ždý úřed- ník je člověk e musí být stálo víc lov. Kem. »ezmeire-li mu ale jeho li'.-./ jenyk, vytvořený rn.lnl u. tr --dici n'rod ií ultury, znemožníme mu tím, aby Člověkem akutečnr byl, r přímo ho tír: uvrhnerr.t co spár o< cize ní. Jen r- pr o eenost v úřed- ním styku, ale jen do té míry, do jaké humanizuje Člověka. čuchu tohoto pv'ho ne jvnit:- ně jéího pře a v ¿'dČ-ní , e o h u dát K zavádění ;tydepe 2voj nonh n . aláČ 0. to jste- ochotě n ri:: ov?t otev"ený Konflikt V virosa oj za vítěz,, o/í rozu r-vno. t - e ť-ví-- n- d mír za cenu j e j i c h z t r á t y , aláš -o ty na t o , -ubái? /:.uní roznačit--' eokreí r a . e n y / [pageend26]' rasr '.t to aláš •>rorp - ;1F. n ross -•no rosr, i a n-> rorf x - n^ J OSf : - na • • rosr . ' na Gross ke. na e r o s s • a n s Navrhuji vám, abychom společně zapomčli na to, co se pi er. alo, a rosse " i ¿<> v .lidu í v , nsř budu donucen brát cele v,. 1?. / -r • Ká pauza, . . í i dve r • i i jde s< •••íi ¿ou pj no» house ¿. 1 í je do tr; y, u.- o .• nc irafc.ie f česat. aJ.d.ř s ai-.rátí n r.o/ *' > ' žatí? .*• ní r .. v: . z, o vor. :< -fuili Jsme ho. -evadí. D me nu ježti - /dívá au hodluKv/ - co ří c , hodinu, j : " ři \ v ne/ Cas je na naží straní. Za hodinu se s ním ufc mašlit nebudeme, .ručlivost c.as je velKá, ale noní ne.-.on.-í na. Bvdi Litovat. J der! /•.nl ď s uubL er od. jdou nor tr - . .ími d v e ; ' i / weriych.an ! /Gross redno, s a t r í ev vyrozunČní, vrz e j» n chvil<u ee do nřho div '., a.; se ot rntí -v i n " / ianiČ<o - . r o s í r , coiepo řiditt li? Vy u. í te ptydí pe V «e. A ja t jste teciy pozná'ir , e to je řeCní vyr >zus; aí.7 V r v a e ta r* bylo ry ry e c ouiit. uz. v jť i , okol, toti. fort ulaei ji; tým z i rh ú eti nich u ií, fcter.- te? po: tu; n. nr -.tr » í 'nicj d«u t .v í. Čeho st týkají t' vyrc>zue< .ÍV .1 rý jaru v nic' t< » tr ú u. Ke; odťl ov.niy z <íni z včry, V} ply VA jící z výoleci.-r, ne: 1* . .í inventář ÍZÍ re na j e j i c h ár f /tu. <ážn< ? Jakrho dru) u '.yv. jí ty z vory? «e jrí«zn< j ě í , prý vel' i -.l: n , i vel-i z >om . Zatracené razítko! Odkud to v ec no teV ¡lyrela. jserr; to dnes ¿ca v .-ti '.ea ur . jstf. rí k. a lr , Ze Je to pře .v lad t Ir« e t i edis :o'ť irvní patro, Číslo s e s t . usí se projít ptydapovým u M l i ř t č m . i»ha, bývalá účt; rn; S ecch lžím na obřd - / Grofcs ve.&te n- stcJ u sv vyr oz irn"ní a odchází ryrblc zad- ními dveřnii/ / v e l á za ní-/ .echte si - ut : ; t , tole, o idit. l i , j nneska husa! .-v c n e c r v n í h o o b r ; z u r 15 o _ b _ r _ a _ z t y n o v ' u č i l i ř t ř : drou stojí Jerina a sády v aooředí. Je 1 V : OZ' 1 p e d a .' f í ezi ni- i tí dr: , vp- edu ; t-> i ir : . t a Kate- •Ter .í- , . cící m . i. 'lích * ty' erina t;, repe, jaa v í t e , je z ^ ' Í ynte tic-:, udova ..>' na -oří- rn*'' 1 ec.-:éc zd-.j í r , ;,>d '.]:••' r' eion • ' .í r - ' ' ti/.ou a m obyčejně roesáklou slovní z;sot.ou. Je to jazyk naprosto exaktní, schopný ¿alf .c ; ' ' .. ' j i i( / <cterý/.ojí bfř.ný ivý jazyk vyjádřit vřechny jemné formulační finesy závažných ecjtfe r teto r ernorti je o v a." r i o ádná not t ptyec f Čee v r m- ho íc inten- «cter. r ' e '.y t - ort neví ¡»a úe pf chf je : • í hňy, c írrt e -.i, v. trvaloi t , .<;.'.zr7i, talent ? pa- - , sar ozf c jr.ť c vX.ru - -z zlor íry v .tyč -- ae •'--re.- je tí .iz. ' ni . .: n .. ^ •: il . í . tiuíd k nřkte- ářeďních textu, s i c ; i tort a obtí :ivní pr. ee, . ; re bude [pageend27]r. T z kladní-^ principta ptyoepe* -vir osten, Jazyk:y v z n i k a l y , - . • o, sivěla , . .0 ;trcv til ě, t v -í vijíc* nevědecky, ' v t j i c h ei.-ruk.Turr. j< tf j v určit : ; : yslu v' • .-ta" dileta.n- s.-cá, ro .'fední sty* nejz .važnějřím nedostat*«* nHronených : je J i t e r aer . oj -hliv.-st , v ; p l / v r . ící 1. e s ' s t a t k u • 1 C:i "i - • .it--' . • i .' i o • i . o f taveb iíah -rit;* - • ic. i V : , : il i i y k ť ( . • ... Htaíí KO i k r : t - . C i . i t jv a.:- x. o ? u!\ /tr.ivs - > r , kůl - vůl/ ne ho -rostě jen no ;í. . . t. i /posel - r-1/ o ami ni st cel, .ýz...v slov .. to erluví o ho«,onyi-.t chi ce nepříje- . ' í v •:'. eu..í- ty u . t • o t i t , j « ví rlcve 0 ršzn, ~ i v. aa-vxi p i M rtejn< /i enu - ietiu/ ne; v « .oro stejně /pot.<; - pot.v a, . : e t re . e je zsrueit cí 1 ev. řomým orezeníp- v: ech vs je nýo> ort Prior t1 -e/J r 3 ovj .!. -.nu sdí- lení tr:<ov;,' rtu ca .«•. t i , hlivo. i no, ... C n o r t i , jaký je ntdosažitelný v 'm při ros a. m j. y.yc . tvdepe pi itor vychíxzí z toh to př< op-">>. ' • u : • » o v navzá— jer- co riejm - m- potí o í n t , tru í byt tvoře op ro t.O. á nejtr^nS pravd" podobnými ko-.binscemi ír-e , r-,s zn ¡-.ená, ¿a 1 ofení slov u; i V} c: Kel z t. kov ch rinei fl, .t< ré POV» :ou .c ne j- výře i '.o:-. redundanci jazy. • . nedundsci to ti: - ,f o .rozdíl maximální a SKutečné entropie, vzt^-řeny ne mi >. i lni eatro- oi l r v\,-'ařr iý v Tocentee 1 - aos til je r v ¿1 Zbyteč- nost, o ictexou j< vyjr'.d < í ur it iní r- c. jasyce delší r teey r n rr' v '" r es. bn , by i y I c j e < í « y j (dření \ J?-z vet : -axi» ní < n» ro; li , v i-• v e - 1 ,t c t ě n o u T j i prr vdr ? . <,t ::,,oe r vy s.ryte. tru y-u- Ir - ^ f • í mí jaryK redundanci, ti- je t ol-. H l v ' í , t bol tin .r í Je nebez-oří, z>'-< nou píi Ten» , ; řehl d.iutín u'- o r.< e\ lepem ne. - po'zm< (Ci význr •. textu, / l a d ní tri d ve > ••* i 1 řteupí Ciosr se v.vir vyrozu '"nic. v ruce, projde r. íf tnoi í < od< jd ; or-ti rní r i dveř i / ukí ptydepe své vysok^ redund«ne--> Aoncrétně de-.-'-nj v Jedno- ct -e : dnsiečuý"' upl-- tn< - í t; e.v néh p- i ci 'en ti procent- ní nepodobnosti, co" zn.-.-e. ., >c iter li ¡ tydo >v lovo re rrurí li Si t nejrr.'ne i'r '.ro.v.ti roce.<ty svých j- '-i- »T? ; . - • OK. ř% terého- koiix ^irJiB> r tyri. ov ho r 1 ov; rv r.-'lKy , tj. te r / k o l i Kra tří slovo ne; to, Jeho:. ' se«cer , •• - K napři. 1 - r? z^ vřech ořtioísmenových «cr-biJiací 'es l- v.-í-rti nís e. n eood •, kte- rých je cel ar:, it I J/( , lze vy ni ' t • korbin;./oe, lifiící se ií VZ'i j<! " třerúi písmeny, t j . . eóes; ti j nor ty n* 3xového -.očtu, 1 tžehto o- so:., in c jich »7 s.pJ*iuj< i o? t ní pod- -nínky r tvoří tesy pt.\ e , v 1 slovo. 1 toho jr t K ' j r n / , proč se v rtydepe vyf Kyt ují ér to i v».-licc e . o u h l lov . i. £ i o us /hlásí s e / Prošír - lerin? Irosím? rí.P.1 OUF / v s t a n e / " ohl bystr n ř í c i , cterť je p<-, - • 1. í ptydrpové slovo? /usedne/ Peřina ^ a j i s t é . Je to označení pro rorýs* ) íčního, které má y\ 9 pís- men. rvřaK d á l : jaK ptytít.-pe ře; í problě - p-ehlennor.ti a vyslo- ví tel nos ti texto clou: . o- f lov': «jrr.nod.se: r-í:- menř jsou "pro- Kláť na i uvnitř slova tu a ť e z e r s a i , ta.K/-< rl vo je tvo- řeno potom vlastně urěitým větfií' n o menSím počtem t a v . pod s l o v . s si tor. ale oni ě I--a lov - oat-- tn nic v pty- depe - není náhoda:. jJluvní z-lsor nt de-pe jc xotiz -ud ována r.odle zcela logica'to . ri/iCipu: čí.-, o b e c í význa^., tím ..ret: í slovo, la . s í . rosu- a« ¿ 0 . t.w<'j'i.í zná.-ý pojem, totiž „cokoliv 1*, v r t p s . e ne £é., tesy sloven; o pouhých dvou it -nnáoh. xietujc sice slevo ts .rr-t/í, totiž F, to vžak nenese zatíií. žáoný význam, oeatlipalc by mi někdo z vás dove-r 1 říct -rcč': ..o; [pageend28]/ lásí se jediný -.-alous/ art A-alous! i a l o u e / V s t a n e / Erosím to je rezerva p n pří nad, Se věda objeví nčco j e c t obecnčjřiho ne: „ c o k o l i v " . . " r v n ř , ..alous! K-tc Jednie&ul o n e c d r u h c h o r a z u t_ Í O_D_Í __._Í: 5e; r e t a r i á t Ckleia tels .ého st e i a : je to ti *ehu . no* ř t trochu r i <eknrna nebo předpoitoj. Jeden kancelář«*^ s t C l , n ě k o l i k ž i d l í aabo K ř e s e l , případně malý konferenční sto e*« ka něm sedí <aSát, na < l í a ? r a pír s oroskvtr.i, ter t os-it t r. ojív . . .ad .lír i dveřmi vstoupí •',ros ee r v / . vyrozum ni v ruce. t mar- obrý >;en. í ~.:v t / a n? nou pusou/ obrý don. Groar v au se sezn-iait s irovoa i'c l a . s t e U r. bc at < ;ií . Js- m i i d i t e l tohoto ínďu. ř 3Čát / s plnou .urou/ *y jrte «co i cg -idi tel i Crom no, rose. / z v o L " i e e ^ e d n e , - ojí' , utírn - i ruc<- io UÍ.ÍU a jde .<<= u r o . T o v i / t í rv . .PÍ. i o ť »-o, i • • .< • /...• 1, • !.< « i.u teprve krátce, jeětř jeem nest č i l poznnt vfiechny eaměg o- ioe. *«em ; n ^ ' t , v*--' ou<- í -r Í L c e 1 ? a:- o ZÍ< ni a.; a . o ' tí . - /»•ařát doje '1, s .o.á i" tí r . ti, . .1 » <•• :-ií .c a pa pod v : urocF'-vi ru-^u. 1 ba u ed j í , ¡.ařát r i za altfje, .«ros nt prohl -n v , ni o ci retu nen^ l''zá/ Jf- to t dy všechno tni rvi v 1 . 'o urosr Cápu - t 't ereme se je :t-' • ' nr tr \ýc n> ocí - rop; Io je jasna - . f. i át "ení to eei jed ncouct z • ito t - G r r . f * i r o z ;nč - a i t o by vás z jínalo kon.kr'tn'V Press Cht 1 bych včdčt, jak máti pre.wl n.-ní zorán iizov .no. »e klá- tí át a počte lni V r : t I clo. í-c w ;.-o<. aíní j> no i t;, pe v text n-n <a'- .I z.'-tn<'st- nanci na eho úřadu, :terý je obá nc « eho - ta tu ' povo- lení £ zře O. du ptydepov ho t ' x t u . '.'rorr •>. tomu je třeba nijaké zvlártni .-vo. níV / : pstr- nimi ave rni vi touní r.anc/ ..a-ic -«'Zdf r , ¿oenku. Jf to oravd' , ' je • t r: n o bídu ut a V • r ' .51 / v y s k o č í / C o ž e ? nes m n ý t - v : r ? . c íknli to kluci z'- : - cre f ' rin 'j. n tjdu, a tr vír. < • ro te- b e , ju? Kař-4t - le b r z y , doktore! / unc ode jde noa tr? ní T i ^ vr R r.; / ¿.ura, to j toti ~c. e! óe r "o r l u v i í i V C-rcsr rtíksl j e t e , že k p r- Indu je t-eb? ja/, ai z vláč tni povelení - :-sn t A jo! ftotaK p c a í v e j t e : my, ú ř e d n í c i , sice ptydepe non/.íváme, ne j-'"e " ak v t to v ci oc nr i k" . -<. jr .c • rea t< jaü;-v.ovědci. využití ? rozvoj tyče - a. - ¿<- } t te ; oel - pj • : a" jen v n*1 • icř rUA ob, v-: ií - .• to ní t Incf ti tyn < • y ne i 5, no"1 lo coctn" cc ' nr*: ít .nr r n v nor« ní : ivý [pageend29]jazy čímž by sarnozřejmč ztratilo sv^j smysl - /Kaěnt se jednou z a i a z í , zr.oaoruí, pak náhle vrt ne/ 1 ardor - ašat rychle odkvroí za míai dvrr.ni. Orots se ze ním p r e m i e : div ;, »i sc ;• iv icvu -roh,, Lva t , cigarety ovše o nit n e n a l e z a u z s . a., vs tcm:*í po- straními dve tni -elena/ elena Honze tu íebyl? •ron; rvi-:, kdo to it . elen y nejsi vodas. 1 Gror-« »ao nRí, jsem tri ñi.'itcle: . helM'.^ o se ' ty : -usíř se, M o v :t< , čj n- : >c tt o len hv c t . f a k t f v;dyt je t hrozný, «urejí hol e -hx i e ,-vaCinu! " y s l í se tedy vůbec ne lidi'; Gross . v; jste - prosí - kd ¡7 Helena D ě l i » tady předsedkyni, nic můfceŽ mi ří*at iielěo - Cresa . e no red sed ky n i , žc j: en ta.; sitlý*» :;r 1 n° Jest.' nevíc, er.< s , tet; ^ me .oieou. . j-.r <ct e tt- , ěe ne- vím, .de ri hlav slojí! *lovík et tu jí: tř ni :»(••.', n< ne- rozk^uká, - u; -ty tyl v ».-ñc/r hevnť uvedl c? ;.¡ . /.- tír čau /šelena odejde nosr mr»Í!<i dve.: i . lam. . Grosn se re ' i e , n Ivá. .< < ív ne ř- !in«-.y . ek • i atuse. . onc eni se c¡ ámi n < ,1 VJ -ej . : t, jde n e alu, -i eh z i si zapínn onlo;ec t ».luví/ i aěát Vy nemáte rád husuV Gross i- á- . uvili ji rv o tor., » >tye-. • ne b. l ji n v< vsáich ruit ch - as. t i-, jo! o a proto jc i-.v x. i' cu, -cti . »vfcdí ->t; pe, při- dělen zvláštní ntydernvý t ťt»di«., takzvaný ptydorr.et, jehož úkolem je odborn c .-li et, es tli je ptyd* n< spi ivní použí- váno. /Z ad ní TÍ dve" ri - ichnzí i arle se 'ílr.vnou pinos < i Kule a mí í k pos t ř m í .TI ' v. ri; / •prie obry den - Gross obrý den - / á r i e odejde pos trn ní ml dve-' <1/ .' ' t náš ptydo et t"nto úkol re a innje t -k, r k'.ždf':nj překladu dává zvláštní revolé í - : arie /za scénou/ 30' je t ci • •>;' c , »ole, i ně ariucc y ní - , - : ' t - které mu umožňuje evidovat v echny por. ytnuté ptydepov: překlady - lena / z a scénou/ -ejte mí to t i.hie ke skříni! 't. - a zisk-vat tí.T: pod kle o; n rozličným statistikům, n jejichž základě pak usměrňuje používání ptydepe. /„ ostřeními dve ¡.i t- vrací i rri« s rázunou eítovkou, ukládá ji do zánuvny, usedá za stůl a začíná úředovat/ Gross Gřakže, rozurím-li dobj'e, poskytnete ;ěekle<- jen torru, kdo ci opatří povolení OJ zdej ího pt. domete. řařát nno. / . o s t r a .ími dveřmi veteu í o 't .unc, v rue- má příbor/ Í . U Q C Tak jdecc? i '-ít /k árii/ /-de mám příbor? /; arie vyndá ze zásuvný piíoor a nodáv ho anátovi/ Gross A kdo je u nás ptydometem? i.ar 't Je umytý? *'arie -ar: oz re jr .ě. hašát /Grossovi/ Cože? Gross -vdo jf u nás ptydo. etem? í- a ?át Tuhle kolegs unc - Gr: -33 /podává Kuncovi ruc.u/ -ří - ! rosa, ři ítel - une ; unc, promovaný ptyriomet - to je něco Jako doktor - Gros o tře bo val bych s vámi mluvit, e-oktore - [pageend30]• g5át :.unc Gr oss a r ie 0 T OS S : Pr ie Cr ope ^-ie i í~rie Cross /. uncovi/ l\e<Lneě si taxy o biskupa? .eziorte se *olegc e i n i t e l i , ale musiko te3 na obtvd, neradi "•y* c r h o ropásli /. ad. tovi/ Já red.-.i stehno - / afcát a --unc odt jdou z a d n í ' i dveřr.i. p o d i v , na hodinky, pří- rub iec Ival, lt cit . i ty / afcát Gross chvilnu pře.tvanenč s t o v i , p rc avolna u.iecne. -vn.. . o chvitce se rodívá na hodinky, pa.-. č e k i . ¿'.novu BC l o n i je uchu. a ; se zaěnt ne-na j c e / .«eráte náhodou cl; aretut aohuLt 1 , ue.s.ouří . / auaa. Gross sc zase div * a« hodintty. a v si všinr.ne «třetice, l e i í c í ' t o l e / Co to je? cutuí/c\ . r lžu si vzít? Jsou Koleajf í sřáta. ¡ á je spočítané a moc by se z l o b i l / : e l s í pauza, Gross ne rotahuja, pak ee dívá na ho- d i n k y , na. onec vstane, «vil.la se i i ' l i n i i k ; nrii s div; se jí přes raněno, co dřlá, Výkazy - bm - /Gross zvolna rrocb zí kanceláři, vše si rohlí í , p*k opět usedne, ioatrsními dveřri tiSe vstouní Halana. Groan j^. přibií í k ní z dj , ons naznačí ¿ á r i i , nb.v ř i č e l a , přes oči l.e ena Gross el ena ross Helena Gross i clena Gross Pe)ena Gross Helena .roes i elena Gross el ena i ross : e l e n a Grr. ss / elena ross í aři e : e l e n a rcss arie •rose- arle ross se xe Grcsovi a dá nu zezadu iuc» Gross st lekne/ /změněným hlasrír./ h i d e j , Kdo jset'.! bo si to dovolujete! f usíi hlídat! ihnec mč puslte! i. .de j ! / c h v í l i váhá, pak/ ¿.olega okresní inspektor - íle. Kolega Krajský inspektor - íe. - olepa gener l n i inspektor - We. / c h v í l i váhá, p a . / Jarmil? ie. x'ak dorek! Mamá voda. • cch toho, J a r m i l e , jsou tohloup' vtipvl ňž se podat? Ano. / elena dá ruce aryč^ oroec ae otočí/ Tc není Honza? ¿-rorrin, colego ř i d i t e l i , Dyn lei a j s e c , že to j<= í onza ,;.unc. Ještě ee tady n e o b j e v i l ? To jsou móresy - Je na občcé. /Grossovi/' no bóze, trochu era-cy , no! i j c u za c h v i l k u . Zatín; čau! / : e l e n a odejde postraní i dveřmi. r * u z a . . r o t r se opčt pro- hletíáv '/ ..«máte náhodou cigaretu? Už jste se ptal, Kolego řičíte l i . r c i ň t e , zapot;.ěl jserr. - / : rořs ee cívá n> h o d i n y , pri..I ..c je k uchu, za íná být i e t r p : l i v ý . G Čt se prohiteává, pa vstaň? e bloudí místností. - as ta ' i^e u a r i e , dívá ee jí :rr>e ra~en':, eo č ^ l á / Výkaz; - Kir. — [pageend31]ř a It • U!lf i ašát , T O S S • r< t roer une y rorr U N E r oes ^ ít une roas U N E uros? .une R O S ? a* \t J rosr une . R O S E .une v^ross .une « ř é t .une * -a:'. ' t v A A . ros? / a u z a . jřakL Gross uvidí I náátovu kr b i c i , zvolna k ni r ¡ i s t o u p i , chví]i se na ni dívá, ak ji tiše otevře. uv.ru. arit doutník, voni k z j i s t í , uloží deutuí . o chvilce svolá/ vyndává -vay to Gross z a s e d n o u t . Jo by BIU to udělalo! / Z a d n í i dva "ni se v . iv : roc • rvoru A.unceir. ; odávají ř e r i e příbory, prk ror«Č€-ná c l ¿íece výborní. ! -«ezdá se t i , :e minule tyla r o*-et c n ; y l a zas málo mastná, .ejlepří byla < / uneovi/ .-.clrto dettorr - / - r i i / JdČte sc < e; t t LOJC; y ncieekj *-dyž n e , tak al r.i , oílf s v j * l í s t e k , . O L E Í o c OK.tore - ;ní i dveřmi urosoe/ ho pozoruje. 2- 'tn.y r J D Ť S I víaeejí u t . j í / I ř:. t S L I - X V ' ('(; i U. 1 O . je » 111 vije. na oběd Z . ivu.iO se ní z ;linn¿ d í v á , ÉÍ překlad n to Ka déru, Á- o rni př inese mydlíte - jaké materiály? z a ty lepe'. . v ' rea tí r l ' ly /» niie otíkv. pí oa.. se obr ,tí ť j d e , co? Je milá - XR LOV, čertík - r ol e go doktore - rosír. tě! * e r t í k ! Jo je? Vy d 'váte povolení C3 ím í rr»í ně-evidenení. , -•sčát nabízí uncovi s i g a r e t u , - . T U J I . / ba s i z a p a l u j í , roes ne ¿novu se ozve/ se,rodal byste mi c i g a r e t u ; ezlobte s e , le m-'.ni u.. jon tři - T- < to n e . / .uncovi/ /t nroč via; tnč osobnč- evidenční ipateri ily? / : asátovi/ Co čertík, čert! Však poekej - Čapne za kopítka! /./roesovi/ Jo j e ? -roč vlastní k tonu potřebuje te ty sobn--ovio n . o máte tax:: pra.cuji sice v tor.to úřrdč, sňrr 3- ní/tem v^bec nejsem. ¿se , j-«,: v í t r , včdec, i -edy, vědec nového typu, j " k o vůoec včeohno kol' " ntyc< nt je nov-', .o a nám samozřejmě i a-u výhrad < r\< Kterýr. trochu byron.ro- ticrtyr postupům svých -coleen - úřeoníků. /laetn-' to ani trne nejsou výhrady, jako iríú námitky, n e , ani n nitkynení to Kunc ri !)• re/ orohle- .v , v h pak k tonu not Tet u, ti ze ty jen co ho učicdo ní m a t e ř i l y ? oř i tom úřed- pravda, bych to v :ív'rr¡ ře^l? - nezlobte s e , jcer zvyklý jazyku pa ; tčn.xo hledám slova - prava slovo - ja- n l u v i t v ptyde-pe, " e n pokračujte - V ptyd-ene by se to ře^io a x a j o r e s . nolejoví úřerníoi někdy p ř í l i š ylud kaboz pády e l , a přitom zapomínají, < etrokaj zenip ajte pe p ; b o z . ibdy het f u j u t payob ;iyp orka? Kavaj h a f i z o^uby r y z a l . Kvzal! R y z » l ! iíyzal! Varuk oaco di ryza 1 ?. . . .Kajbar.? tabrazol! dám rak! o e s t l i mají «rit n- re s t a t i s t i k y nějaký e-r c l , rruoí; e mít .vomer* tni" podklacy - potřebujeme o každ r , /.no ořích -zí do nt; cu s ptyde.pe, co lejvíce v ř e ^ t , abychom 1 i ř-r - u ukaza- tei *; s o c i o l o g i c k ho i ; r-"ho i opic • f-a c h a r - ^ V r u . o b; n e s t - r i l o , s-;. vá- eazdý e 1 a sobě vč^ehno, co potře- bujete ? [pageend32]Kunc Gross .unc /.árie Mr :t i»r oo s ivUlIC Grot • -iUnc Raě*t >.unc Cross :'. U1C t ¿unc Grosf J. elerif .unc I: "-léna -UMO :!ele . unc v rose f.unc Cross e eii í . ross ; n r ;j r- C-rcss iielena Gross bolena Gross . elf- n'-- :»en.el fcvch záruku, le je tc opravdu hutaut. .rosím? utput. a e s n n . /Zedníri dveřmi se v r o í arie/ .n,< bohužel, ale kolep.a o h t a r duník -i obsd určitě půjde« í m H a / ?ric opět ured -;e své nr el/ -rominte, ale mluvil jste o malá přesnosti ústních výpovědí - Aha! a věechny úd« e o je notlivýe* ú.vonícíeh jrou ? Itom zaneřeny už^cáv.io daleko nřesněji a bez subjektivního zexdo- hyt -promiňte, pohledu - ozur.ím - /žalař .uje/ K;.: nn to d. oe 1 • hut ut zexeohy ! exdohvttet - zapeř* 1 jaté, rub; V ntivum v e ojení s adjektivem ^utnut p'« bírá ko..covku t t - ^ebo tete - • ebo tete. V toato se hodď chybuji;. • otonoi i -ni« n Wnsser- nann y jednom dopise - i rominte, ale mluvil j ta o : ei. .nos tec' o olnn-evi < t nich materiál' - n>a! t přitom v osobn--evidenčních teri U jaou nereny vl c i , Které dotyčný úreaní^ toli-cr. t ni n o »in.' vf! / nřátcvi/ «uzaporV a porn. 1' d ni«c J'c ry nol zek uho í. Yd nir - yd u f a /.bych to tedy rhrni.1 : povolení k ořekl" u dáte jen t u, Kdo \ Ir. přinese své r./«tr; i I v . J• k. e vine • n»T «• ná: ú? nik ty r.v' materiály óortrt? / oetroními cve i vntoupí i.clenr/ oj :luci ! Víte, ;do r. e ne»- ka naro- eniny ? 'en-; lál 11! b* nřtc? lakt? Ve vedlejším kanclu jo r.lezin«- ! / ar i i / ; r.ý j í r r n o t i citro- ny, doneatr ¡1 jic1 ..ilo ~ / arie odkvapí zadní i dv 'mi/ v.o se ta--, pije? /izour. lyěía to, ^denku? / aěát a ¿unc rychle vstávají a jdou K ;o4 tr- ní" ve ím/ oečte jste si neřekl, kce m'ze dře nik dostat ty v ' materi- ály - »o* přece tuhle u i. lenky, není předsedkyně! /Knšát a kuno oce jdou postr-níai dveř-.i, .-eleu« jde za nimi/ kolegyně - / a teví se u ove í/ o Je V i otřeboval bych s í ni mluvit - PoČkáě ci-vilku, ju? To mě tu necháte samotn 'ho? " e jsi sám, ve zdi j ; ř těrbi .»a, kterou tě pozoruje n ě úřední oozorovatel - roč átěroinou? xLdybv byl uvnitř, nebylo ¿a to výhodn', .o'1 by tak sledovat -j jednu kancelář, v í " , -nchl jic v obhldne p't jeho ko- 'Tka je totiž oo; lepena '-ncelářrni, k?;>" má pozorovací otvor, £ on jen rřechází - nariozřejm^ ne pra vide In'" - od Štěr- biny k tírbině. Laiícavý nápad - Vid? riělř jfa-r ns tc já! nlo ^i < te, aby k'.'yž žrovna nikdo není v ,-xncl ., ne .u.neli n věítřvníci preelkcvet na ehocbě. I v tsnových máli?--.estvcfc fa uaí y la + na č l o v k f ! ¿atíi Čau! /i.elc na oc.-va í ostí ani ni '.ve;'mi. Gross vstane, obchází oíst ost a přito se .trav- r zhlíží. L o chvilce se za scénou ozve hlaa Jirky/ [pageend33]Jirka /za scénou/ iienamuhejte se, itěrbina Je dobře zamaskována. Gross o vidím, hohlo by se to zavést i na Jiných odděleních! •>irka /za scénou/ To těžko, s tahovou vcci n usí ocitat a« erchitekt. Gross o ¿e vlastně pravda. Ale tadx e tín přece" n e l í t a l - církr /za. s e n o u / -e, ele udělal chytu v plánech. to rostavi- i , zbylo trezi itancalč.femi něcc miste, t m $ e to mohlo využít ta.<hle. Crcs s Cpr~vdu, pccn-vtný r. -.re! / J auzr . Gross se uí - Jí, div s, .a h o d i n y , u z> , í:é být ne- trpělivý, /stene, z;:. ri sen, , iodiv-í v:, n hodin -, opět vstane, prohledav re, z- re ueedne. ."dní i dv • i v -hne arie/ Copak? ^rie le sítov.-.a - /.-arie ctevír -n/suvn-.: a ry chle v aí ní co leiá, Grces o l e n ě - ř r* ie rci ín - Gross ' j umíte ptydepeV í aris Trochu. Gross A taxy 1 řeklác: teV »• «rir án: to přísně zakázáno, až po absolventských B A O U S eh. Gross Ale z m h o příkazu byete sohl; n> co přeložit - m pon i řlbliS- ně - /• arie se usměje/ o je nr tom. k sríchu? ar i e o b>stí nepochopil! / stě to nejde - Grc°s Jakpak vám říkají? rjio i^arie. Gross Vida, afenka! hezké jeéno - srie r e? Gross sřenko - jen jedno; - nik;.o re o tom n< ozvi - arie olego řiditeli! iva:>ou chvilku m". c někdo přijít! - j' r rozumí Grora -roueu! .' arie Citrony za chvilku nebudou, .tclepyn předredkyně by se zlobila! nn shledanou - / I-.arie se sítovkou vyběhne rychle z aníti t ve ' i . rauza. Gross u.j-ven kle.: ní de žid ie. hvíli cti v í před sebe, p" .. r e ec r .io.ty ;rohledáv. , pek vrta- né ' z íří k« kr - ici s doutníky, kdy u jí - 'Lr- otvír á, rychle ucukne a op;, trn» se rozhlíží/ Gross rozorovateii - /xauza/ ozcrovr.teli - /íanz ./ Halo, kolego pozorovateli, slySíte mě? *»emáte cigaretu? /lauzs/ nsi usnul - /Gross otevír ň opatrné r?•: ici p. doutníky/ Jirka /za scénou/ J.£ vám dám - usnul! /Gross ocskočí od -.rabice/ Gross xak proč se neozvete? Jirka /za scénou/ Chtěl jsem v e vyzvou; et Gross iio dovolte! Víte kdo Jsem; iditnl! Jirka /za scénou/ habuk bulugan. ross Goéc? Jirk<- /za scénou/ eabuk bulugan, avrator. Gross og/. to r.yslíte? Jirka / z a sc nou/ iiutuput. /Gross se podívá na hodinky, p?.-./. r chle zamíří k zadním dve^ír;, nřed ni ni se jí ti obr-tí z e t / Gross -«eaechán. se urážet! "e-k .c se nd n í ň f t r omluvit! /Gross oaejče za nír-i dv nr.i/ [pageend34]Jirka / z a scénou/ GotrochJ o n e c t ř e t í h o o b r a z u r- * v_r_~t ý o b r a ü ^ancelář ř i d i t e l e . -sou tu ualáS y -uibitóe \ a tite Ček»ji,«.ub* drží se i t , -ana se í r l e . r o chvilce v.-hne sadními dve i -rot t . "de si se--- lout, Ť( -Istír a jf lhostejnost, i vil .u je s.lov.: : ticho. ; al¿; co? Grr.sr o by? BflY"- odinr uplynuln. I. js.t oet 1 rosuroY Gross .e. •>2 h le povřÍIBI jste si lioufi.;', . c závad- ní ty; . se v n ¡n ufrndě úsněínt pokr. < u„t . do ohcet< d: 1 t ? Crcss zadržet ho. ' on < volego ř i d i t e l i , :ahu si dojít -ro bura-s ? . •-al íř Jak to chce t." ud laťr "rosn vyd ' - :'Í-;az - /- stave JÍ „rv r.f ní AZI • :Vuf >tvrl. pi . lalář To nerfiřete. Oross řroč? .al ᎠAC vydal jste nikdy • r i itaz z.-vá i -«í a ou. i v - íí tyl «., ne- mslte tedy c zastavit a z r u š i t . Gross -a* to udčláte vyl ; p! ář v ale t'ky .dný tahový X . . nevydal! La, ..ui. .v i t i .ubř pf i tývne / i ana ..olero f i d i t e l i , mo. u si nejít ;ro buráky? Gross wak. to? Isláfi iiyly to véechno jen ústní no*yny, opírající fa o - r f< lib, ý.r je potvrdíte dodáte«' .ýi: i i í ' a • . Gr o s s e vy cár teny dodat e C ny r- s .az! ]>na olep o f i d i t e l i , n.ohu ti ojít ro Uánr <cyY s? á« ¿.svádění ptydepe je v pln<'m proudu a buee eamoz i'e Jr < pokra- čovat i bez toho! /nanč/ sřite! / Kana se ihned přestane česat a odchází zadními dv-/mi/ Gross . ak podá'« o cel ; příp-du z r á v u nahoru! Baláif / s " ř j e se/ Elyáíě ho, >vubŠi? On nevíce naho/<. víUchni ptydepe upřír.nč fandí! Gross -sys fandí stydepe, nrod tedy nev; djfcgí oficiální prí.saz úra- d TÍ, aby ptydepe zaváděly? hal íš ro jistotu", -ďyz se pt: ee r< osvónčí, s' jí vhdyc ky ;]< . t'' dost času uch lat z toho svou ^ - J uhu, <o.. z a neosvčd í , .ohou se od toho cis tancov- t vina , a<h,c- » • niisy,í : l o s o . ro ar hezlobte se, fie ne zra.aí 'es s ' se < - ala1- Zradíte! Gross Jací toho dosáhnete? - léř /ukáže na r.utš v se: i t / ,idít tento* se- i IV syl pre- chvil- •-.ou na v.í§ nro ti právní o 'íkr z - utentizov.ía, s ;'<riiv není víibec nodchycen ná.-.upnírj- oddelenír ř je to tc' v-a; « o» ro-ý maje- tek. Vítr», co to je? ¿.neujití úreení moci! ross Vy se neřtítíte? ale? kubši, stítíae se nebo ne' / ; ubs zakroutí hlr-vou/ ¿ac,oz fjnu, ¿c n í ¿.oyž j • c l o v ř a , neřtítí^f rr i^eho! (•ros: Vždyt jrte r.ě k rosu oe .1. u Ž. - nenutil! rp'já? c a evzpooínár. i - ros« o ř re t^mi narázkr rd iócjt,;'e i , kr-.ií' s ; tu -a sau o tom [pageend35]. & tra ce né m rez í tku! .aláě í tor bych, být v i , ut -.1 uvil I rc t s -r 5 ne'. «orñr. to ne cl n teV . ebýt této eouvit los i , ohl bvste tvrdit, autentiaaci sešitu podepsal z upřían< v le*vyjít vstřiot n . i- uredniknm - což t; v : ti. cc neomlouvalo, r.l< "át-socň vafe Čin n!v ;' ; . l i k ' ě vrš-v~ tlova1 o - , . tí- co odvol te-li { r na tohle, rvi znět* tir. , jato ten řj .rz v: dal Jr n z nicota osobní zbabělosti: abyste uspal oprávněná dotpzv nn okolnosti celého nří-v 'U s r- sít -n. rií ' neb. t e o - ; v ho • i tentizaČního R^ři = zu, ra 1 by tc T.;V.V. tíxr , n razí i-O . • t i skuté n n a a i 1 z nraoev 'c; d. v ••, z ti;-co • o. ň." i tohoto nříkazu ist< n'lzre 1 evé j • v w v" c i viny vc v - i r--ví fc* . ¿eíc&e, jak vi.íít , Ol- vr • • viny j-ou. t . or in lni VE , " opojeny*, r jv v ranch »obn-' u ocuuj -rulou, a v. ve • ej • > ní okol nos t i , o ní. .:> c oř. ní v te, .e je '>ol. hi ující, v nech to v ui nikoho na pochyb ích o sxute % c •. lnut leh v . . ' -o ín n . iV.k co, dohodnere ee? rosa .'obří, odstounír. tedy - 1..' Jenomže to pr.ívé lochc» el •resé .. ce .eé\ ooe - .¿e che* te'< elář /.byst- pode pr. ni d'é'.tf iý p • ík.-z . ¿ r v e í ¡ou! í> ní ptydo« . t v n? ; r t rdí. • osn T.n.n '. jíte rece , ee ty e z; ved i e. • • e ¡ ného nří- ezu - pr o ho tec. tec potře l.u.Yt» y elá? ' o je naře v ' e . /'•louhá pauza/ / t i ? e/ . . . l i t e , » tyc c ut< ř ni ; f • ní < een.í tyk'« •. .* "aer. rád, - c ee n rczhovoi on < rtř os '; v do v< en ch kole- j í . " U h ě i , poét j ¿ole cví. : ieitcli r 1 A< ! / i.. r c.. ivé. roe- vi .- tino 1 éicc, rc.er t e - *«ul " ;y pije/ '-'ak odívejte: a r jiet< ne jl pe ví te , co dorď/ur > ní, d o« r ;,'el exivd • ne v e V ' . l :>' tí jf v o; «' se i- sir ui t ' e d i t je '-i- jed i věta v ři.ro;n n< r: je.i'.y .TU! v; dy t i. roz. ný Jazvk r-*zný? ce ; ke :>'<:• ýr a Ja; nýr : -'ceníi* .oj"- , je,-.o ,|e na r>f'í« klad pe jer; „opat '- .í' , rí 1 '• d• v: e y tolik nej nr vných , • a . říkajíc <- :ooi .•;:}. 3 ní e1 p*í('echťi, re t; to je; n přídechy ,1TOU schopny nařirto zkreriit nevinný n povýtce 1 i -n-ký obnah těchto oojp •". . re ai''te u ínrně: raň pro v:Ir n j /. ' tekové ídechy slovo ,.; ¡utnrez ? '¿ak vidítf ! o,., to r.-oox ií, ele nrávě vnějílí zdánlivé, o* li -o; t užilého jnzy.tr: ze rué u Je jeho r íutecnč huranie tic.-ou fu / ci ! . hure zov* d< no rty'-a pe, nik- do v- nebude n¡ít faleěuý ; ocit, e mu jr jn-./oli křivděno tan, .<de tnu jo reer nk or.áh -ne, a v lehni hneou proto daleko řibaetnřjěí / " -':.í i -:ve /'Pii e v .cí . • r\: t :y t. í :• " • íé.<n, ukládá ho do tréky, unecé a za ín ' ee o -i t česat, jauza/ Gross ; řesvčdčili jr te «ré. epiéte dode tečný oři... «z k z vád Ční pty- depe do našeho úřadu a při .nečte sr.i ho ood i: u! ííaláě Js»e šťastni, kolego ř i ď t t e l i , ža Jete pochopil potřebu doby, í šírae se na další práci v nn. err. ,':!ad; p ' v í: prozíravým vedenÍRi. /nalአvyndává papír a n. .dn ho pře Groare/ Zde je příkaz, který áádáte - /Gross podepisuje. skončí, aláñ s -ub 'en začnou tleskat, "rose také několikrát nejjn te tleskne, pak si v ic- ni ood. vejí ruce blahoai'ejí. x^sláě si bere podepsaný nanír/ Tak tc bychom rre'li. nenář -lan, ^uoěi? /..ubš zakroutí rle.vou. a.uzř>/ myslím, že teč budeme spolu velni těsně spoluoracovat - [pageend36]nevyhneme tonu, já řiditele© or ci pod : vy my m o jdu vy- .rosa ~ude to nutn* - bea vaíí pomoci bych a a a s i tě£ko orientoval v nov problematice. i. nctátJcu se dokonce asi ne bu- ere tak říksjíc riditelovat noiu - alár « èl bych jeatč le agi napsc: co abvch byl • • nnre;: tkeaï nebylo 1 to jtanodutVaï ross /zmatené/ adUal j s t e , a a, t it ' a d*.lôi prozíravý:- vedenic - Jr.lás -V0TT nrezír: vost dob? « nplet-iíte i ve funkci n. • îna si pro své Vf c i , bud ti zatín, lask v , koliac n n ř r t n u , stěhujte se z tra ho stolu! Groea Prosía, koledo řiditeli - -aláS <:uběi, jde-! /Baláž r éubfea odejdou nostraními d v e ' a i . Cross skládá zvèlnr DP píry,ležící n role, a strk . je -o kapes. ¿m; suncá opa.trn? s z i hanící příatroj/ Crosa ¿.dá s e , ír věci vzaly rychlý a nad - ana K.olc| o náměstku - rosb ¿«eir.ohl jsem dělat nic jiného -wotcvř< uý odpor by zunnenal m&j íonec - takhle a e aies non leccos ja \0 n >• •«' tc k a a chrá- nit - in?na ¿.olepo nám s t . u - iroas A v-bec - kde stojí pc. no, as? re konec docelí užitečná vac't *dy do rukou - ea* kolego náměstku - Gross uo je? í.ana ř ohu na oběé? ross -'¿te! /in ne r:i rychle bere nřífcor o otích v.í z nuí i rfve i . os tra ní mi dveřní nic áaí t *»ub; m,, "ala a nese hasící přístroj, přesni týř. jaký sundal Gros, . Gross st ;taví naposled u soi t n : rc- n, dívá »•« smutně před sebe/ / a r e sebe/ rot ¿t ne ..u z. ae st.'t : • lý»r en.!- ocn- 1 - aě- 1 bych docela jinak! /Grosa jeřt ? vte inu sr utn s l o j í , p«K se náhle nbrétí a pomalu odchází - a hasicím přistrojen; v ..árucí,- zadníai dveřmi. r-nlá,: m žitím va í sv?>j hanící ít troj na uvolněné " í a t o , ^ubČ vynd vá z kapes r z n ' - ír a rozkládá je po stole, tba , ak usednou vedl" seb» za s ť l , uvelebí se tu, ztichnou, naěeř v rr ; e b poeívají : ělastnř usmějí/ z toho ntyde e to vezir.emc cel ru vy lube na- luteli/ entnř K. o n e c 2_[č t v r t «5 h o o b r a z u - ^ t_ý o_b_r_o_z tvc.a^nv' u ě i l i S t ě . Peřin? 0; rt i řa. nár í , jsou tu vinna u; jenoiř: t i " e n n í c i rezi nimi Jtalous. ? ri - -airozené jazyky historie -y vznikly ravdě podobm vývoje* z neer ti kulovaný cfc ek eku, -yjadřu jících základní jr« ve« nrixitiviií bytosti na onoiaí rvřt. **e jstarí í r -.ttri.ícii alov jsou tedy citoslovce - interjek.ee. citoslovce j ou rrimoto v atyeepe neobyčejná jecaoducíou ,ia itolou, co. jf r-ocaopltf-1- né vzhledem k jejich poměrně malé frekvenci v úředním rtyxu. u čehto d-voď klanou osnovy výklad citoslove" ui no něko» iu- rvníeh lekcí, .uže •: ci tor love' m: ja<o kař.dé jiné slovo 'třiroženéhc jazyk.-, Zf-n i a - c i t o s l o v c e r. ' v tya. ne ně- kolik ekvivalentfi, diferencujících jeho r ' z a- výz a-aov' odstíny. [pageend37]Zstíx se budeme sice učit u každého citoslovce -or.ar jeden - * ; 1 r ptydcr-ov;; tvar, 'esto v ^ . a a ukázku - ukáži na citoslovci „oa bohaté a p /;:- dní'. i dvc i ni vc v neruea - . .10 ;oupí iíří k nor je i \ toto o erajov ukázku oblasti erí iř -rosa zvolna zar';aví, chvíli ; e l í , erinovi/ 01 ~a o učiteli - b o je? -eohci ru~it, ale textí - ncl\lo i . s hpsieífc řístroje: -ím, u nich se ale x . c obi tí .i ti. n hcdou v i ruct j; . «j at< depový nebylo i o. r-, j, n tak ro osv< c i í , <dybj se tady koledoví ťrzn .aili s v:v j: í" vzhlede - r>tyd.-pe'j kdybyste to rv> P ti ° n« !/ »%X ««XML * I 1 - L 1 _ V . i. -- / _á. * f a pa< příp? nř přelo..11, mohlo b- to rit ; v ,. výšnam - • rina e.<u< jde c ukáe<\ ptp-deoov-ho textu, t • M >i y nmu svoji schválenou u. iz ku. 1c i váž text jse.¡ ochoten za z j í m a v o s t preeíst, o v? ar. ai: i ove"íir, e d 1;e v ptydepe e.vuteevn«y v.laný vztah s nejde v a jen o ..dru .ií výuky. ..ene U e! /trosa - překvapen - usedá n volnou" idli , pří. troj si pokládá na klín/ „i a f se užívá v v ední p a x i - obecn«' .cčeno - :dy chce jeden úvec ní-: v; j it nic stír ané ohro:.-, ní jin >>o . nika, >yjra řu je-li pí'oeí líi-n-' ohrožení .i: < ní..., .1, r,y r»<- ní skryt, a ohrožení ^očekává, úředník, který je- eara fc^ryt, i e.»n»» se ,.baf" ,.gedy nrelon " . „u.o.ifertc" se a. ív, ve' z cel tejné si tur c i , no.íuť 'rul e nía ohro m í oře., .v . nd y trojenus M použív oda:rytý úie- nik .»redetír. um-iu' ta.rození druh -ho odkrvt^ho e nika, ¡oaud je to .orte - . , ; rht kuz" z n ' a e n ' v podstatí t o t ž , pokue. to ovSe:. není c i tem. »«Yrtrte e t o r e y f pouzív nrar'íz. v >1. t ní< * vy z .c- - í o. Ir 1. tos ti DOd/ízeného. ,,ixap tsaror najx" nou ,'v za < pr d íz<- ý ví.ili nadřízenému, ale' pouze v* dnech k toru vyhrazených. teS si zjistím, ja.A jste c vall iozor. <JrK se v ptyda :> « •• e „haf" vyjadřuje-li skrytý ú.ř^ d n k p-edstímn-' hro; i i.í n. : •• toho ú "e-bliká, který ohrad ení ion. v '? -..nloui! ň.ri ou-r /vstane/ gedynrelom. /baedne/ t erina právnř! A poteud druhý ús e; nía ohromení n"-ek"v. - /U- á/.e na Grosse/ Gxorr /vstane/ Ghrzení neskryt ho v- cd nika? leilna no. Gross Lterý ohrožení očekává? ferina Ano. Grcss návodce je s .rytV Periné áixasx . no. Cross Aha - aha - no tak to se řekne - to st rané - her/ot, ted jserr to račí na jazyku! lerina -al us, víte to'í kalous /vstane/ Gsonřette. /¡.'sedne/ Peřina *o orosí», že to j e! • . ní co jí:, no - t r a , jr . /ejcno „baf" nadřízený ú edník, když chce vyzkoučet ostražitost poořízené- ho! Gross Nadřízený úředník? Peřina /.no. Gross Ostra itost podřízeného? Peřina Ano. Groas da-c to náhodou vítj Peřina Jak se to tedy řekne? Gros?. Jde o citoslovce „ b a f ,ano? Te? .ne Ano. Gross brčit to víc - je nor si v tosí to oicamží cu rinr au vzpo enout - jerina Tak A^IOUS! [pageend38]alous /vstane/ Y?iste etordvf. /usedne/ erina r-rávne, ialous ' >k do třetice v^c-ho dobrého: řeknete mi - rekn- te vyjádřit p není-li to rite -£ÍV tohle ne VÍT « t^cba, JSÍV se řt .cne „baf" c dstír .. : ehro- ení ji (,'ho •• v. it .v j: u.0 . cri ! od ary tv á»od- odi-.r\ . 1:o á ,• chce-li 1.1 k a .crinn . ' - p. r <> ' - A x- * V. TOS r.ri na ni our i t í : i p, ross - rina '13 e; v.:-..; e^ - - ep - si VEpc.íná. ' p jei.t : kaloue, « <vn> tť au t. • -3 "O r - «. eht R no, UÍ v •atně ! /vstr.ie/ jpr-vnčj i je i vr. ep jeht KU;.. ctí podslovo ^i uniklo - ohuáel vám unikla i .ivť první -odelov, stejnř o ře g jeht nic / sene/ n . n i- t. , ,ir»ou to jen o v • po.->. lov. slo- vě ( ehns otydepov.' slev , • ši il -dne -e-li % ts u f i e v hře T Jí f- vás chvílí učil. citoslovci jsou 'u Jj» < • o d n • f nnrtií z ptyd'. pe a .e mé no/ad« v y byly skutečn v i ním. l n i , musíme dojít k závčru, f ve -".' Srn pří ; d< ¡n j< e pouz« o b nou ne- pozornost ne JO l.jdáctví, nl< o ten druh nes.choonot ¡i unuMt se cokoli z ntyn\ ne, kt r." prarení zr skryti uevíry v Jeho smy- s l . / r těchto okolností ovsem neví", roČ b; cl 1 r v<" vám vycházet vstříc* et tbou e bo dokouc; pi e .1 >: m ukázky: Jhozup puzuk bojtí . rose o je řečí pro tri šloví« ka - /Gross - ořiotroj v náručí - odchází • fhv.il( nó ei j.na .c lous erina -•omračuji, JLftloui „ba f " podřízený • hrr setých'; /vstane/ Yxap tsa správně, ialous ' 1 svc ll !vst( • 'i íct, ,1 ední v .v w dřízc 'a'hO V( cr n j x . /.sedne/ itc je - nič u ! pof tra ímí dv. ml/ t zvol v ;tyd< pe d n e < toru vy- .v o n e c p á t - h o o b r z n * í o_b_r_a_z rkretnriát překladatelt :ého at*ediska. ístnost j; nr's<./', dolč- h ' sem jen hluk oslavy, vesel t hlasy, smích, oink..aí s..lenic, pá- iacký zpev. bčas zazní hluk l i n e j i , občar s< vzdálí. ' < nimi dveřní r'ehle vstoupí Gross a harícír. přístroje- v náručí. Zastaví se uprostřed místnosti, rozhlíží as, naslouch; . i o chvíli postaví přístroj na zem a nejistí- usedne, .^elří pauz; . >r< zadními dveřmi vstoupí Farie, nese sítovou lnou citron ', míří k po? • r nÍM dve- řím. Gross ihned vstane. arie 'Obr.' den - Gross íobrý den - , /!• arie odejde ostraniri dve. ri/ Prie /za scénou/ Tady jsou ty citro_ny, kolepyač predsfckynč. . clena /za scénou/ -^ejte mi tc tár-hle k v»'.« áku ' j arie se po chvilcc vr?cí postranníri cvr rrii s ar- .zdnou sítovkou, usedne a svánu stolu a. uraduje. Gross také usedne/ Gross Áolegýnč předsedkyň? jc vedle? -rie -.no, oslavují tam narozeniny kolegy ..látil- . Gross íyslíte, že by přišla - na okani.ijfc? i.arie Zeptám se- , /!"srie odejde postranní.-! dermi, po cí.vilce se vr-. tí/ [pageend39]I.arie Gross i.arie Groše • -^ríe Gross arie Gross • arie Zelena Gross J írka Gross li il vft Gross Jirka Lross Jirsa Crosf Jirky Gross Kolego ř i d i t e l i - Ano? Vy už nejste řiditelen? Jsem tetí náměstkem ř i e i t e l e . Co to? Ale tak - vyměnili jsme si to s koledou nalásem - náměstek je t-ke odpovědná funkce ' ze jo? Dokonce v určitém y.olu od po věd něj ni ne; řidi tel ' Víra například, že když jsem byl řiditelem, řeáil některé nejaávaí- nějži věci za mě můj náměstek! ivolegyně přijde? uaíte chvilku počkat - /Jcstra.iími dveřmi nahlédne «clena /- f.rii/ rosím vas, as oksaaik - /I.arie odejde s aalenou postianními dveřmi, Gross zvolna zase croes rychle vstnne/ us.ed: . dlouhá odvedle je alyčet hlasitý a v a hluk opět pon kud z t i ř í / A.unc >• - • t áunc fcařát íur.o Ke ř - t .».unc í - i -li .une I-aěát • unc i :el .*¡a i- ařát Kunc Gross Kunc Gross Kunc C i m a unc !• r; ' t Felena r 'r •' 't pauza, zábavy, o chvíli se . ozcrovateli - z za scénou/ ¿.o? .r věky dobrý - / z a scénou/ ^ojó - / auzs, hluk zátavy/ czorovateli - / z a scénou/ Co je z s? Vy neoslavujete? /'za scénou/ sleduji oslavu ; t<rhinou. Vypadá to na dlouh lokte? ¡7,7: t nou/ Vizour u do i i i - J o V / t a u z a , z iiv z ee nou s< z tni ve val. ní/ / z a scénou/ „,ivijo ..ivijo ' ivijn » /Volání vyvrcholí všeobecný eníehe. , ten v or>aa ává, hlasy re va r u.'ít • ozdr; v.v, v; oslava skončila. o chvilce ctversni i.aěát a .unc. Jsou v Styděla se? ¿e za.átku. ak • le - "o s tím xachaj ybus Bis ř • v . a y r h d • ylo to tak do . lov--, a -'o a : en< ! kdy» ych r m i l , '/.e koj- ufer bzal ¿aítre, mohlo oojít luhnf dyboroe! ' řvelik jí je? Šestnáct. . rávě tikové mé nejvíc přit b u j í ! J racsi miř. Čí - A ráno? e a k .¿tnu perník. Vioe perník! /'•cstraníci dveřmi vstoupí elenr/ f.K co, kluci - neuděláme i a fr 7 r.v o! ) i uti. e' ie - rich.éizejí postr mní ml xiviT' rozhovoru, usedá p-f/ .»ase je nápad ' *-de nouptko? ' o 3« by sri« ? n 1 věd? t tuhle né.rf .-tek' »o je a nezabírejte í Vine r-obře, po ní jedete! io dovolte ! ní kal ste jí brouku, • ozorov*> tal to ajy r l . /za scénou/ Ty musíS, áonzo, v o b a a a.honít! ' e l e , hlídej a nič, joí o tak mládenci ! /volá/ ; arie •ecv j i , žehlí si ; cd nič ke. ..-Má a-fe a. / . a l k postra- nním dveřím/ -de máte vnáio? /jroatranními dva ni při níh a - niio a c h ú " n ; v rv»e, vynnavá ze zásuvk- r crio • riě od tíná z - < +, / / rossovi/ ..e budete n n r zloV.it, .ole/ o nánérba , když ne-'or tanete kafe? ne ho toti~ álo, vy; tačí ta a ta < nro iás [pageend40]Gross To nevalí, nemá«! a -i chul - Yr..< . o1;;-*iO, kelea- a , c t k .ávu nechce, udílej tři, rle pro t J V V r 1 ™ ' 0 0 - - > lektore - dňrx si Je lií . u u •. 1C C \ » r-U -C lř ro:. ole^ynč předsecjvynč - clena nďsvá z nabízí ky/ 0 r e s o 1 e f y: • r oře os o d ky n i - la: t o ne,; ou ledajaké? AUxic /bere si/ . í:<* / ¿-afát si trk* bere, cl. a si odborně zapalují. Gros» to uvidí, nejprve r* - j? vo obv;-kl< - oroHer <v », vyndá b= nkov<tu a strká ji i-sčitovi/ Cross . mél bych t ky - 1 t rtedo oruČuji v --» to, kol po n učstku, j; ou s t r n ní U n é , nej- ste ne to zvyklý, určitá byste se zakuckal - (•rose Jen jed n - í a t > yslíte to v • n- . ryl by_: te i ím proti sob<*. /t rosr zkl z tr í peníze. t m t . í.une 1 »na. jicky kouří/ i.ross .volegyn e e šenky - : . iena T<íhej i -tlčo. ,.o je': Pros. Kolegyni ..elčo, u vn. mohou - je* jtenr nijací - ií'"edníoi dos- tat mateři«, ly nu né K povolení překlenu z ty de H - a í át ; U P E , vlzour a pak takovej doutník - to si o." l í b i t ' . unc Teknu ti - má ř í z ' Crosa Fovíd .r, - u v '.- lze dort t, mateři ly uut,n' k -,ovol» ií r • ekladu - ¡elenr. / vol: k o- tr ..í! o ve ím/ .re chodíte pí - vodu? • arie / z a scénou/ Já dojdu f /».arie přibíhá pos trnír.i rve- i , ehliř ku v ruei , bert odni- kud kartrúlek a odbíhá zadními dveřmi/ ( 1 ene / ( rossovi/ ( o:-'e? Gross U vás lze dostat ateri ly nutn- c Dovolení e.eheu - í.clena Vydám je každému, kdo neiortal v poslední dobť vyrozumění psa- ná v rty de pc . Cross Proč? : unc :rímo omamuje ' íařát Aby ne f Gross Jovídá® - prot s touto vyjí tou? ele.ia /volá k zadnír dveíím/ .dr máte í-ilkvV pr ie / z a scénou/ nned to bude - /• ari • ; Ti Líhl zr-níad .vr '''mi s oblitnou a .aetr -1 em a vodou, ^o vody vklác.i vařič, zapíná do z u uvky, ry- chle vyndává oďnčkud žálky a lžičku, podává je beleně a pak odbíh postranními o vr mi. ilelena v.' .1. lt tou A.ávu do řálku/ Ilelena /Grossovi/ doze? Cross Proč s tou výjimkou? lelc-na ¿¿erco^u přece vydat otiobnč-evidenční materiály, kdyT. nevím, zda nejdou v rozporu se závěry z poslední inventarizace - Gros- i to by něřlo, abv vám dni á/edník sv ' vyrozumění k nahlédnu- t í « i.aŽát nebožtík I l j a oreiský kouřil jen tyhle ' ; že to byl nějaký gurr ín ' &.unc Skoda ho! , Cross iovídám - to ty ne&lo, - by vám úředník sve vyrozu<r<ní dal k nahlédnutí? helena / v o l , k postanním dveřím/ Cukr' /i-arie - s Žehličkou - přibíhá postranními dveřmi, podává odři-* kuc pytlík a op t odbíhá zpřt/ /Grossovi/ Cože? [pageend41]Gross áele na i- árie Cross •.. unc rašát Gross Kelene Gross i sisns. : 1!'.C i r-1 c n •- pytlik - pří p.. d. d. lat? lat? Gros f - ěát ' roř s celena í ' t Gross •unc a r lena Gross Ka*át ;vunc Gross i e 1 c na f a Sát Cross Kunc ;slena i'-p.s t unc . cl r na "8?át • unc : e 1 r Oř fas.át .'.unc Gross / To ty nešlo, -by vin; dal úřeáník své vyrozumění k nahlédnutí? Eude stačit? * Ptydepové texty. / K postranním dvořím/ / z a scénou/ V supliku je je-tí A co má tetí} úienník v tnvov.ni fcreiský taný rod hu u , via? I l j a ? I Ml .i ti 1 hy se po ní« Povídám - co má tedy úředník v t; ..ov e riíp. /VOJ k postrannír rve -in/ Voda se vání ' / i os i ranními d v ě m i přibíhá : a r i e , st ví .ehliČku nn zem, vy- píná v a ř i č , vytahuje ho z k; etrittku a vodu rozlév.i do šálka/ /Grossovi/ Cože? Cc má tedy úředník v takové případě dělat' • óre si nechat své vyrozie¡ř tí přelofcit. ílndenci, ks e ,í v o hvr nasyp! / arie rozíi.iší g lny - irř; tovi, juncovi, í.elen . i ehličku a zase odbíhá pot tr nimi dveřmi/ asyp avalyx? nsgvp hayfazut ' / : rsát, unc a Helen.' i e- jěují 1- iČku, od. va Jí si cu.-w.r c 1 duíniCA.y .»opíjejí k vu, ze. 1 nohrou- eni do ntvuc nov*' -oaver. ee.uros - t t J.t- zoufa- le jěí - oorací se z jedno? o n.; druhého/ .vele/ o • ař te - nayfrzut gy; an o; . r í t a ? ndaxe bel jok andnxe zeo? N překladu z ptyde e žádáte povolení ted; od »to e/y enaaxe zep. jch tut zep. .iotut. voleno doc ore - savých ejch la or •; . ros dnes máte i • i bere (oktora - Lagorax nagyp, ti vydání povole ií tt neteři ly tuhl» od noK.* \n<" celeny - } agorys nabafor d;, ¿lja ereiin.y ctí o ab apnn. i avoide abayne ? ..olegyní • eleno - /v bag an fajfor ' ¿»rosám? Vajforr' i<u rachaj? eateriály vydává e , teprve - bude mít ér » pře-1o no vy- řežu?'; ni - r.achej gum. Cuit znojvep? '¿nojvep y j . Yj rachaj áachsj g u r ' Gutr znojvep? ,,nojver yj. Yj rachaj? -achej .'-um! nr znojvep? /vykřikne/ Ticho f " / t o r okamžiku v í c h .i ztichnou a ve tanou, ovrrr ne. kv li Grossovi, ale oroto, do níatnosfci >r v z aJ-ií dveřmi tíáe vstoupil >>aláš s -~ub era, Gross je nevidí - je nim obrácen zé.dy/ Jsem aá"ěstek řitíiteie a . • &.(•., ab. cb b . r< h ^ x t o v a n . í .nze« te se nesadit. . /Vsi^» ni samozře jr stoji c -i. roetr-nairl eve ; i přichází nic netušící - arie - nřen ruc:u e.ee vy- žehlenou spodničku. i.dyě vidí s i t u a c i , vyděšeně j i zmačká ža zády a postaví se Jako ostatní/ [pageend42]Grc :•r Ja< jser právě z j i s t i l můl cterý obdržel v aoalední dob« rty de nový text v • ; » M evá vyrezum*ní.Ale co Kdy bylo přeloženo pr v e b t úředníkovi našeho úřs is, ntydepov vyroj unie ,íf pnd tehdy, .cév buv c • tento iveunÍK p><: o sen i't přelo- , ab\ mu v\rozumění? ^ejde to, proto, o vyrc^u .; I Í usní c.ssud oiiei 1 n<N oreloieso r " c )c v u e-. v % rosu •. ¡u M i l : c; ř e r • . e i .<? -i j<ji se v. - at U: bě .ru ' u V ti C ¡.O, pa.-i kole, (j n ' • . Gross i.aláč uropp Bal*'; Gross . í t i t e ten psradox? eoviiÍK našeho ářadu t o h o t c z a. r o v . • ho / / t e ř i n u jí hrotov .f Uvit Et- ty či . e d i t . / I « l e h n i si CKS i t st.lis ukrývá za židy sto z- stCl/ / t i ě e / vy jste tady? o prve chvíli - .tis jsf -T neslyšel - «stounili je se tise. lor x .tr , - r : j'i , ( "sou v ř e l , r.ole» o n nř.Kdo v údobí, :dy celý zení a zavede-a ->tyi • e , r luví pošetilou ironií v v -uvinli-t ti o v d' t .isn te ntňr,.: eo s.. o O v O: G \ O . X - SO jeho praví O V , '1 ¿'lat ab\ ! ta vine. sos- r; pre- tal z pro;: luví 1 n\/ t.vU ! /os ta tni ií./ te >oss. s.no^, paus. . . rie - : podničku - :řci> hne vylekáno z; .v. :ní- jst;', - StKU, náš Které nH nedají r, ad vede sta teš s tnK .'kodolit r- y ý i* ja.kí r^sJL co, co uí - c i t l ^ i dos.Kv .za s. činností nsi ic! srovnán. Kruhu' . x n out nelze. • i tout. 'Oj BW (' í ' - Ú > < ' .. naic je kdy í rosa- n „A to o ní — Groe s balář Grosr 1 i tf ! i , to, n so jn- fakt - davolil po- ňal - f v proč ivdv dovolit* , kole;, uk ; at, to je proste :;o a? řece nebudem« pat at n? kolena před f ity J / louhá pauza, pak st í zve ciooi ticjý-i, zioef ny v, hl sem/ řizní vám v celém rozsahu avou vinu a uvědomuji s 'a drtn- ledky, které z ní pro mč plynou, Jvó přiznání rozěii^uji jeňtř o udání na sebe sama, že Jaem dal protiprávní příkaz nodvodné utentizaci svého soukromého seči tu, Čímž jsem m-. dopustil zneu' i t í úřední moci. Učinil jeem ta proto, abych odvrátil po/ornoet od skutečnosti, Že jsem odcizil razítKo s naj-ovním spojením, abych je pouáií pro svou osobní potřebu. / dám, abych byl co nejpřísněji potrestán .' • *yí Lír , t není za t chto okolností udrzitein aby.-.- te nadále setrvával v naťer. úřadě. Co •'•íkář, ivubniV /řCubř přitaKá/ •Jroitě ne. JOBtavte se zítra Ráno dc mé canceiá?< , Vyřídíme forrality spojené s vaěím odchodem, / z v o l á / Jirko, vylez. ?udeš dělat náměetka. /Gstatním/ Můžete se rozejít f ICubši, jdetr ? l i š s ííubčem odejdou zadními dveřmi, a sát, ~unc a Helena postraními. Gross stojí uprostřed rr<'o.;Y a nehnutě zírá pře< sebe. iarie se na nřho mlčky dívá, zoá se , že by ru chtfls nfjaK nonioci. eK vezme kra- bici e. doutníky a nesuřle r.u nabízí. ostranními dveřmi nahlétfne Keléna/ telena / '¡árii/ _rý meji rs aroti ralouny, přineste mi jich deset» dyŽ budete rychlá, doctanetf ochutnat! zadními dveřmi. Ve zdi se zároveň ctv rají tajná dvířka a z nich se souká - po koienou a pozpátku - J i r k a , i . c z je celý na océne, napřímí s e , protáhne, ěvihácky se upraví, pak si vezme z Krabice doutník, [pageend43]zapálí PÍ ho a důstojně odchází zadníni dveřmi/ ; o n e c ř c s t " h o o b r a z u P • .. T Á V A. A r 'ř ř i d i t e l j * 2.a stolem sedí Balá* a třídí pofltu, jako ( roaa na za stcu hry. Vedle něho sedí a hledí bea aájmu do nějrcvch papí- r • jednoho dppisu se imlěš a a< u i r v i , aalcreutí hlavo« a vak f i o začne Či^t nahlas. ai.iH / Č t e / Ar ok utuh d utcrvt d yle umobert . . . / « k r á c e n o / . . . y l a a - / lář odlo. í dopis, v ' , obrátí n .\ubře/ y .teurií; ntydepe, vir /fvut; za aroutí hlavou/ Ur scf to tn*y mohl nauoit * / ostřeními nvermi nahl'dne . > t/ : t ror i rite, že ru ím - /.nufcfiovi/ Vnri.vu, ^ohl bvp n r oknmMlc? / utř rychle vrtrne a odc^ .zí i ».aáhte * os tr-nní-ci i v ř m i , • alág se za niiri chvilku 7 >kVf -)cnl -'ív , aadníri dv< f mi Tržití-, tiře vatou í vTosr s . níoír pří tro " v nnruří/ " r 1 r? /pro sebe/ vrríku? / zláž z?kroutí nechán v hl V O J , pak r<. opět z hj»> í do sváho dopisu, o chvilce se nes le ozve uros-/ Gross obry den - • lán /le.cňe ne, J P K / Vy jete tady? Gross er>rve chvíli - . aláň o chcete? Groar áolepo ř i d i t e l i , .-M j e ''N e zn v ' n i přijít - KV-IÍ svému ode oeu z not (.ho ť v , ;u* : n] • Ve 5 n^márr ao, /řijdte z- chvíli - Crof ro i n t o , dekuji, piijdu - /Gross . ychlc vycouvá n n n í m i dveřmi, iostr nní' i dvei .1 re vrátí .ubř a u edne nr r v ' místo/ ialáň Jo chtěl? / ubs aaznnČÍ, že nic rn lnňit ho. bnláť or chybov; Cnf 7. kroutí hlavou R. ZÍ r.lr <ií so opet do sv 'ho ro I r u . b;. ní:,i dveřmi vetourí i*ano v íabátí e r tr3-:ou/ • a 1? .o ré jitro - nl.V /nevzhléd uv/ obró jitro - /í.an ni odloží kabát nr v ák, usedne n- rvá : :ís to a začne ee če; nt. •^elář', se k ní po chvilce obrátí/ raničko - iian' - rosí ; , kolego ř i d i t e l i ? rláč vy uríte ptyde >e, že jo? í.ana bohu el ne. 'ň Jakto? Jcoak nacnodítí do ptyd« ;jcv«'he u*lli:'tě? i: -- hodila j.-CT tn , nle mu ela yn- toho íechnt. > oh- i dojít -ro -1-fko? 3aláž ^roč? : na-- r t n n i 1" j-em ú' to. obu ni d-jít ->ro 'J . 0 ? aláé Že r,h n-r ; tvdíte ! bek±ctá'kř -init«- e ; - . - ' - n- učit ntydape Han? ¿-obu si dojít nro mláfco? l-sláš -ěžte * na ni bere láhev r r. " n e; - z... ní.o i v ''i/ .eufátn, ne s tebou to t - a i c „r noy a o ne » [pageend44]/ -Utr se ZÍ, tváří ros pačitt . Postranními dveřmi nahlédne ¡vune/ ¿unc Bud zdráv, kolego ř i d i t e l i ? MftleS « i na ohvilmi pustit tuhla tfa' í.ca? balár iro ¡rř z en - .vunc - u j i , dud zdráv? / uiie pokyne vufcřovi, ten rychle vstane a obr jdou cstr- j< i dv« -i. al-.d se zř nini ponuzmř dívá, za ^ ií.~:i vcřii mezitím tire vstoupí dror« s has i cín říttrc jen/ / r e Pece/ Ya. Í Č K U . ír. í S t u ! VaníČ au / ¿ : hic í re cpět do e v ' h o dopisu/ Gror obry den - lalái >y jete tu zas? drosr " í n a l j s t e , kolego ř i d i t a l i , ;:e m tn p ř i j í t ar chvá tnu - dal ír jso nemyslel takhle krátkou chyil.vu» Grcv- a : promiňte, přijdu p o z d í j i , promiňte - /Gross couvá ke dv« řím/ x^al íÍ oslyíit* - Grcsc rosí: , kolego ř i d i t e l i ? - Baláí lastn nic - Gross • .1 jste si něco? Baláí e , n e , *žete j í t - / ros vy-ouv . z _.líni d v c . m i . -Oř tr-nnír L e v c m l n<- vrací Mitň a usedá na av místo/ Co chtěl'» /t ub? se zatváří neurčitě/ -.rlífcí a t mi, Že t t k d^v n u cslovují - /Xvki rozpačitě krěí raněny. Ladními dveřní sc vrnrí | ano 8 mi .er , napije r e , pa v po .rnřuje Čes ní. aur.a./ Palář /KG. Č/ " o je to ptydt.e TAK tM.wd? ilan.- cde n smírné n á r x y e :»' :-•• 1 , k 0 ' e " 0 dlt< l i . Balář vdy: to m . ou zvládnout j i n í - Hana »vládne to IR dic KEN, ER.. r go ř i d i t e l i , větdina úředníků uř. musela studi- zanechat ¿ale. >.dyb\ toho nechali v š i c h n i , vy e ' t e vytrvat* raná A.dyt vy jste ta*i rr první lekci odpadl, <co!e<o ř i d i t e l i ! bal,'d o je r e o j i n é h o ! Já stzoiutr přerušil z ¡ra.ovních d vodti? něho si myslíte, že to je jen^tak - řídit tenhle kolos? f> 'e vt? v téhle době? Jen to ojdte z k u s i t r uvieíte \ B s m tyder>e je ale akut«. Čně neobyčejně. náročné, Koirpo ř i d i t e l i . ry j. z» -.o enc na pcchybný ch rlnci ech. i chu si dojít uro housky? -alá -( to :e/.l? Hans u! 1c kolega -ubš - caldr ( •» jir.tč ne ' A kdy; , t; tw jen z legrace ' * do u n s vlastně jtyd . e vúu ucr.í? hana Jedině .ole f učitel a kole^ov z překlr' atelt . ho rt ' líska, cole.í ř i d i t e l i . -o> u si do^ít pro housky? B&lář o arosí* ' a . nt to není v lioci.ých s i l uch ! Han? ohu si dojít ro hous y? Baláš .;tr ? , i her . sítevku orehází zadní' i ;ve/ i . tv-" f m e , obrátí rr " i r v z te /.l e n' ..jbče/ r.alá? oc Žvaníš, moc! / . o? . r nimi dver mi náhlé d nt xiei en a/ Helene .--zdar dř -ka? /f.ubřovi/ Xku, •••roní- t- - /Kühr rychle vstane a occhází/ Zatím ča.u f /hele:., a -udř odejdou postranníri d v e i n i . ¿alář vztekle pskceí, nepozoruje, . e zadními dvtřmi r p ' t tise vstoupil Gross z hasicí" přístrojem/ Balár / o r o sebe/ J mu dám f ? : í k u ' [pageend45]Gross Gross *íaláě Gross i ol -íř GrosF ni ář Gross rsl -é ^ror uros -8": i Gr os«- ¿al Gror r i>al Gr o r s Bs 2 ář U R O ? P / . s l ; ; u s e d n i , zadívá se opět do svého d o p i s u , xauzn. ozve Gross/ Dobrý den - Vy jste tu zf.s? Tlia.nl j. te k o l e c i d i t e l i , e r,ám n ř i j í t zr. chvilku i'ím j. «:.: ne-yslt 1 takhle cr tvor chvil .u? .a.. proaint« , . ři jdu . ca ¡ ¿ j i , nroir.i'tc - /Gross C C U V Í ce . v e ír.:/ oslyěte - rosí , koit^o f i d i t e l i ? Vlastně nie - . r íl je te si i' co? Jen jeen v n chtěl ř í c t , e Jse to včera asi to v í t e , byla tam spoust l i d í , nevídal j.-om, t a n e r v y \t eir. rn 1 už trochu pocuchán!.' po tom v'dui - . • k u j i ^ - jste laskav - děkuji - ta výpověd ale p l e t í , že? vý pc věc ? lote/ proton to r t d nabude nut r' . . h a t .v tak drastickým opatřením. Náměstka přirozeně už děl t n ř "irozene - Ale rr; 1 bych pro v s Jinou rodnost - Vá*ně? Ja Í O U ? ^volnilo se místo pozorovatele - y s l í t e , ěe bych to svedl? Zatír v ne tar osm ne z -ou; nu. Uvidí a. v uptr tak l-"Ek«v, ko eř o r i d i t e l i ) ud> ^ 1 eh •• ihned - vUji v-i, koJepo ř i d i t e J i , fjrdečn? ajc se treěku *vd o j t přehnal - r.ezi nimi ete j i k to p Jde - rohu avi toupiťí I» K, uji ! ří/ pl nou L< ě C ' / Zf loi -t-o re pochybných han? .al . an- řalá han- balář ; ana / halé? Fal Bal tg Lan; talá » j:ar - na.lář x^an - / o r o s s vycouvá zpfinírri dvehmi. ostřeními d v e H i ne v r . c í xubft a used , na své místo/ Co chtěla? /kuhě e< ru určit zatv nezahr; ve j si se ".nou ' /Zacní..i verrri se Vi ' r«i naif se sítov^ou housek. Ukl :cá je o t . :y, urede 1 < pt t /i.aně/ "-do jest' ří o: , .c je >tytíepe principech? V' čichni nim o v t , kole to n i i t e l i . nepřehánějte ' ,.utr ; . co j e ' t< říhají? "e n«' to taky říj ete, rý j< jwno; «.i z ? - asu. o viéítr f . tohl- r člově* zi VÍ tcl.no, co - ro n u<:; l a l I / h a l :'? ode v -an« ev j dopis/ áereznáto ales 5 , Č> ho rr tc r. in týkaje? T-: e l e t í f opis oči-a/ -c by •-.•ohlo týt : tídto vyronurn ní •• no- ele- ní inventarize.ci - To t ěko - ned - n" a- ký r a t e s t . J&ký -rrct'-rt? "o n e v í r . ro- by to mel být .rozkřiklo e jed ávání přednost, c d kur. tc r.éte? ; i ' nla . tc dn • v . x n . Urřtli i n ;r no vzpc-n.l, e r.nnr proti v? ' , t' . - nnc'- izím na oběr - /Mři áě po p- O* £ v'. j co: i £ ~ C ' r ÍZ í Z' .-..li? i . v i , i, /'vol- z- ní: / .«echt ri cnutnat, koledo i' i t e l i , j' dneuJca gulíě ! že zrovn prote: t? prot o t y , os a.i-' v • ty . nf , -jí pi l pro- . o n e c s e d m é h o o b r - z u [pageend46]• v- v Uči;.ii t . ; ' i ñJlt», j t ír rozdíl. ř : . i rina tf- .-.es rr j „ i . "h, ' r M í - :>1OUJ o. » s t a t n í i ,1< ; ou pr . o . " -"ní v; , ' e u u k i - a . t c >ro první >rv :t ci - n' ,.t r nejbd- čnřjší ptydepoyt citoslovce. Mvtftftt naše ech ee řekne z u k a b a j , . . . . / z . . r u c e a o / . . . , a; o j Jt nt a oviv.-. , , i u kte- ří . .:.ci nes právně "ia j í , , c zyjczyr - /Eadní: i dveřzJ. vst usí uiocr a h soícír p: i; troj. r., projce -ístaostí a odejdi noetrnnnírni d v e i r l / - jemine se řekne varyln¿uf yb de sola: t . . . / z k ř i č e n o / . . . O J se ~ - ne hatum. íslour /hláoí fiť/ JTo. í' - e i ar rrosím? Kalous /vitan.-/ ;. hl by. t« a i.et,j t c: • i ¡.k v pt . ( hop? Jerina " y k l . f.eloua L- k u j i . /Usedne/ erina r s t sc řekru c a t u d a p , . . . / z kráceno/ . . . A r < T ¡«nilií pro y rkn r»s- m.* ti • c mine? / í a l o u s se hl s i / k a ' o u s Kalous /v; tane/ V rvi / uf "b de aol-s. /usedne/ Peřina ( j ? /valour se h l á s í / kslous í ¿•.f leus / v tane/ a tu- . / - / erina set? A-alous sc h l á s í / .^alous ! 1c i? /vat-' ie/ tetu v . / <.n /' a ' .1 a r - f V •kalous o; ¿o syř bol výrtvclu? -cria«- ->e, ve smyslu hovorov r.a výr /.u ro ú d i v ' /..alour st h l á s í / . • ].• us ! .«- >us / v s t a n e / i služ ra- . ' C T Í n a /opr- vuje výslovnost/ luz - áé les. . - luz- erinr - *.luz- áalous . aluz- ^erí ip j-oslouche jte doeř»-: rr ? 1 u z - -*-:loU' . a. 1 u z - criar . výslovností j: t*- n- tom .atně. Ja.c st řeka« .-«'? kalous Zy<. Peřina . j ' j e ? Kalous ykzyk. feria?. Lykzym' ^aloua promiňte, za.psr 1 j: e Per i Ivane , I va ne - . ops- ' •VOISUF. "o js'.t , presír, ne, robí ra. 11 - -eriaa -¿evyslouve jte se. J ros to nevité ! .-uxá! ..alouE r-v ko j e f r dabux alaep o, : var nb ; o U. r< xt. eri.ic ^asfe špatně / boz ter-xs! ..alous To tik --oz terox- ! -erina ^a tová d l- it- ? l o v í koi - e , n e , -slout , t* <h'j.< bychom si ne- rozuměli. Vkládal jsera do yái t d l i k nad .jí a vy Jste mě co? o zklamal r ,.no, zel--.a: ' " e , n e , ta.kh] - ). to - 1 co V e.'o? lío nešlo í určitv f i o - \ chom t a . ; z tofca za r-ř-vliKU n- l i co? -«0'í ..o oc pov -tc ! ^alous -•.e-v-'-i - [pageend47]ieriní ¿en se n~cáhejte í w j c u s anteřskou š .olku? lerina A ,e. ^•e"! us oleraovnu? eriria . a cus Holubník? eri.a »o samozfejr.< holub á . ? -M , , t chto ok.O ic- 1£ lercftRctr po\rrv ov. t v«, studiu "o fcyet« i t i ¿ r : t il v. u ;u zdrfco- va.l, os t. tní. CnUstte, prosí o., učebnu' / alou- si ere ttovku a . n utn o> cl si z- < i i dvc i i / / >rázdné fC-'nf/ . o.ci čuji v v; .O.- . u. l ' ¿ «• ..a trevunt . . ./akr. c< i: / . . . ,ht < ¡c páu« he iro y: be r ti , u¡ ; i t iládái.¿e - /v o n e o o 8 rr. é h o o b r a z u 1-Ž b_r_ Sekretariát překladatelského střediska. í.ístnost Je chvilku nráadnd, A . i dve x ve toupí « -i íc s< r itev .ou .ir . cibule, nrojde a dejde o s t r ' n í r i dvri . "f rir / z a rc-'nou/ ad-1 jf t • c i b u l e , ko J e vař :•-« dr • <• o . hclfr," /Z- scénou/ ejte tri to T hle AC ; křín i ' /* arie ec v r . t í ros t-j ní l o v- :n\i a ar .-nou - í ta v-tou, uee nř' ve stolu ? c; vil*.u -i ujo . . ní J1Í< r t rozhlédne, načež vyndá se aáauvky zrcátko, poetaví je n ed aebe, -a v v\ id ' trii nov; klobouček, n- n í si ho • r ři d zreít-. ZKCVÍ í / /Z<=> : C nou/ - liiří v /¡•erin f c. 1. .ne, rychlí l : a n< loi » lacn o no zá- Grosa nr ie Cr s. •arie uro8ř ¿ X i c Gross ¿ nrie Gross árie Gross rit Grot »••arie Gros r ..arie Gros?: Y arie e" f n- V •, 1: a ( s. - tc jsa® já - to jí tf ? ozorov te 1 * - roiř xí í/ ros suvky, ¡ o . v¿ r '.tn /za se-nou/ e t jte r /oddychne t i , >*/ .-.tí /z- so' nou/ ny /y? «e ' / z e 3C .ou/ Ano. a: lén uatoi 11 od v ' ' v di a a c> 1 s. tady, z.-tír i- ZIÍOU. -u. v'y V i ozorovr tele V /z? .ne ion/ • '-ravdu ! . stí nejle.očí řeáení : ven co si zvyknu l o vidíte - a já vára eahnala míatofl to ok? ne« >2' '¡ ' n r'.n 'ob okolno- a t< tí a n» ný uros tor / z ; rr nou/ kuten.. V cé? b' divadla. /z- s"''n:-/ v";' ryt j a- í hrát* l i s a -v lého byste avedl* VZdyoky ae objeví role n'' jr ^ 'ho to- ho sluhy, noela nebo d^l.ní.a- ' . v nejhoráír. byste mohl na- ovíč, t - / z a scénou/ To leda » Vy táte k divadlu nějaký u&ňjC vztah? • u divr-dln j ' tra. / Z ' scénou/ Jnte ho "n-'' - / auza/ • arie - - rosí' / z ? =»p nou/ i.'e tc zvi 'tni - ni - e n v o; éívrt - .oíe, o - / os tr: iíri v- - i n ' .r. f r / ý - rotí ci y, • rte i .jin) -'ÍJ o - /fiarle vezme ze aáeuvky aítovku a odkvapí zsdníad aveřad« [pageend48]el' n p. z- i z í . r ' . t a u r ? . - , pak n- v i dveřní vstoupí e '.er icky íf . ot *2 : .e r e , nrohle kapsv, cl arety vřak n o n r j d e . . »k ee obrití JC taJNÝM dvířxá«/ ¿alá? *ste tam? "rcsr / z - r iou/ -amoz < j . , l u l e f o t i o i t - i i ? ^a 1 ^ A ja.v tc joeV Gror^ / z a so nou/ ^ u i , ol - . j-ftle.a . odn cizích l i d i l Gros ,'ss - . n u / «it ..o.t t , i v. vp ... tet . x-rl ¿'oni v ístnosti'« Gr-pí /za. s c . n o u / v e d e n , c h v i l k u . -oslአA choval se? -roer / z a topnou/ »luiSnř. o ar . y. l í , e OK . t» . o.:. Ji /-auze/ Grcrc /z<= re ..ou/ o .. ret j . - Jinatw i-slél Go ee ; í * na : í d n n z i . . t m í . ; o ptv< < e7 / 1 a u z r / ororr / z a sennou/ «e lotte s c , c o n a ř i i t e i i , . 1« j - jí bych to řekl - Já - j nejreni jiec« to i c z u r : t> . ¿-alái Rozumím. Jata v a* Jetí etarých předsudků, . u a í t r , ala pochopit ře j> e o elu bu -t . \ c< to o oncf v ur il ys lu VCÍc r- vní • o v í n u o n t » / . ostrannír-i v. i /stoi >í • aěát ryohie t. í í K zadnír ave í / /. a s á t o v i / o e n t ' / • a d á t ee z a s t a v í / /á. tajnýfc dvířki-/ jai ? ••ross / z a schnou/ w r : n e , k „i fr o ř í n i t e l i . -al 'r / í a č á t o v i / '.ň,. co, j- c jc. řekl d. ní? ač' t .f 3 ri d o b : C . •'-aláŽ. oliiC j s i u.. nrelozii te . t F a t .o ..tyťepo ne no z >tyo•. ; ? na] i Z • ak třeba do tyde je • t J e d e n . lá n dru • . alá a i a k ilo? i .a • i t o není ni o. / I os trannír.i ove/mi v t n í ~i,nc a í » í /ne ní :v« ' ./ Daláí / K u n c o v i / « or ent ' /"•une re z- st' ví/ /«•an tovi, '.o to jd< ta . -o: lu? • a ' . i t A*, ./.CÝ vyr. z mi, v ty lun:! i< voli. v. riant jc roto tuttté « autory překl.-.dany ch text co iZultcv t zvi . t -ad . iovo, aby- cho* v š d é l i , j-.k bylo m . it no ' jakou tyde »ovou v.* ' i an tu pou. í t . ' i a , doktore? IC \uto; i t'.xt Í r- rrohau ;o i J ..r- " -.1 : - ci mezi r bou b o d n o u t ze své BřteřStiny t* .ovou píe i iot t nez .ejí - át /ýzaaove c etír.y c ^tlivycr 1 iov y ou v r t y • r tolik Jem- n é , :'.€ jr • o r t - <• rr.í v jec m.-r.úy • '¡cchonit - •i-alář . roč si tedy n vez .en ;cmocník*.? A-a át Víě přece, jak ¿s- e n- tc< i kádr v ! .o <-k.ni ' on tor» » 1 r r ^.atÍD re ná via. tn jer t< ni-.co nor • < pV-a • ae ne rn íč 1 1 . řediny :.: 'i?ex, a ten odejel k aarorlavba - ¿aláě uaíé tedy z r y c h l i t překládání ! Však on aa avřt n e z b o ř í , když bude o": .a-- .. to Lovíc ko i:<- k ? /¿p.c.;í: i dva i nr i . Í de. , aldd ho n e v i d í , ubs se tázavě d^vá átr , t m «an n-rzn. d í , že už Jde/ í.a?át ¿-romi* , ko po i a i t l i , ;lc a t> ' a ' . ' ' je .dní - ¿alá? Tak béz - /¿.a, át odKVfe pí za ní .i jvc -i, iunc c r c e jít s ní r,/ Ječ .-;e j , doktore, je nor malina.ost. > ovéz , j ; k se rtyc •. .e [pageend49]Kunc I a 1 a ě ¿unc Helena Palá* ¿cr.r ealá* unc Lalá? -.e'1 c r alár !if- . o n' bsláí halen BÍ i.:« - r ' : • ^a 1 é ř Grc s P óal ar J r o ? e : alář Croř r " - • CrcFP -SIC? Gross vJ ?.í tně anvědčuje - z odborného h l e d i n k a ? 1 . ¿o i c t , ne uos a . ne ..'> eodka. dy k st ti štikám, takže si iejic.hu un- l a t n ^ o r - / ! ostrennírai dvef-.i va^oiví . r k n . , míií . nadnim dve ' ím/ /i ?le . , o< ent ' / ž e l e n a se z ' t~ví/ / uncovi/ «r . tr.a jí z i ^ r n ti j i n d e ; ^elúca dobré. AS na io t že v : u d e , kde ptydep rr.í7c .'ung v R t , z- v lo tutoe eticky ej !>ň t :i •řiroz . o jaz; . , i ázi •ilo ve v ' t ř í t • ' v' tnoe ti t t c ion. ) ní : d. ch> , n snos- t ' i .1 ne i , t n znsřu- Jednání - nír i rvi - i , e i r .¡; rl «: jít nírt/ ohl »vp nunአ-ylo - ti a rnohozn čncox.í. ,c j o , • < lěo? n e , lyěel j; e . n ...un o- <lu*n., t čí;- v c Mov< < ptydepe pou ív ., tía hlouběji se ptydepe tř i t o T l u t B M t m i z n a č í š t u j e rocion 1 lí přídech. , fík; te? >?dvt ti- , i • • ydc ztrácí Fv*j neJvlastneJSÍ smysl ' * tzf to t? M e t . /¿rdi.f i dv íri nr' 1 1 .a . v,> ř , kyne j e , Že u.' j d e / 'o e< proti t' «MI d ' dělat? rir >"ic. e lot < , cr]» r řidit l i , li .ohl 1 , eh j í t ? ír ter jakási " Í <. b» . - / • u n c Odkvr í Z i oř ke j , i.elčo ! Jo je? 0f 1; , • • 'v jí*ne r >olu v..< o;; dovr d l i mluvit ji no r ehl, -r . v c k n i ni n r o v i n u , ]< o r v i n> rovl iu: p o c i t , že ne* to v V ď - ir J < •< v echuo t»',;, jí t >\ , o z o . íky » /:• r ií-i v.- '.I :e • • • . el / *. f,u j í t ? -í , f víťr - / . e Ir !•• oJ . v / í . . íí 1 /< fr i . i al ^ př' ch '/ í z - - ^ e.-iě p^ r ír tnorti , •• «. u. dre n opět k tajným dvíf inrr./ wciero orcr.si - /zr sC' .nou/ repí' , kole o ěi< Lt' li iouíám, že ten vČerejSe* neberete vév.nř, to V 1 jer. tepový ty.-itr. ' n :v t i t* -:rt, jc / z - í n nou/ oemozrejrr , :o . o i i-, i t» J i , budu / id * v l e c - o*í\z 'ven, člověče fe-r n^r ^er; d-'l r i te/ovou práci \ éy ! nechápu, proč bys nemohl z a s t a t dál námestkem ! / z ? í c nou/ o tor vřc.nV • *urír . c l , c .r , 'co rie o v t ! t- roel n-.r f áme t£ ' ur i t - v . .or ti - : ; ' ' ná" n j c v. cř ' i., Jak b; n?lo - / z ' íiréi:':/ . iyéel j-.f A v téhle s i t u a c i t£'tady prostě potfebujuf f i - . ^ . / X • ví ř.:y en v; o-- ;.c "»< .no pgí;„ tkn virose/ i Oř ac í r / •rose usedá/ n-de Je nadšení, které Tšichui ' l i , když jse^i s ptydepe za- č í n a l i ! V í š , j i žel z- ptydepe Jsico beran - nespal jsem - «2 - organizoval - p i l Jsem jen vodu - jedl f e n a e t r a z i n - kdyft Šlo o věc n e z n a l Jsem brStrs - no vžak si j i s t ě vzpomí- ná ě - Vzt?O in- - to e ; *í . .o 1 • at . virí." - t- M < to dopa- cá ! ^ o jt ... a* ce n-: cht' l i ? •,'éa i ono re tc zr: něj' ¿. c. c o h r c a d y - [pageend50]V 7 OPP aaláš oroBf ialáš .-al i-: :t -aláž . - t * nláš u IP i Í i :r c' vS, ssn, to ? olu zr.se všechno d ime do pofédicu ř Ty uše . , ti ;.. a.'ív- jř* - vít ř ji ^ st to dělalo, .idy/ to - - j • et- ví , j. k o to r.t i o iiřl; t, bv to Kin- • '' 1 o - idy. s<~ pojí-e, t t; v tom by 1 řert, nb> * to nešlo I s v-íěer ^ss? no - n- :-•< v <:.:.,h, v; ••• no i to po ně pro- W lí ' d- á e .- i tn.ov . e ; s r s i . i , • "p • e v. l l ř '-" 1 tvOhO ¿ L ho t ! U or j t , .1 y rj- o t<*be? M e já - *rui i ho/ ted j i >m ciriu, et y.-j-e bez .o- n luče do rozorovatelny, Už sç v tom oavèdôil m muai pochopit, Še ve v- ; i':-- fun elf h tot: . t . pi •.. • » ,vv i < . torní /Gross odejde zadními cveřmi, -^elSÍ pausa. i «láó se prohieúcivá, ; it e.i^¿iretu uennléza. j odív-:. ee na hodiuKy. c se ¡íími dve; mi vrí ti . a. t, nese d¡ bk; t rychl.' n.í í k pojtranaír dve i / Zdenkuř /i í>f :.t se z t v / s t i ne. 1 , j \ J i n tom s *dv z ntydepe ! t ii • Ji ' m ne :'<* 1 . l i j«st< nic. /Ï -Jními :ve mi v: oupí tunc, nrae sest; a ÍSÍ; Í postranním dveřím/ o . t r; ' / . e . st ví, »'.? tí vi/ o ), < j< t . o i v 1 iovo.li, a tne> od • nnc< . ro< j• ci c ' ii ." n v : t vit rc voîi..ií t si . u e tl.'du? vyrtevov« t ovoJ« í bř z ot obn< -e vi • fiit ní o) tne- dv i i v; tou . • lt i , ¡esky i 'íi • portr iírr. dveřím/ ' />:olent f - s et. ví. ivUnoovj./ t l.v os ' l' ri~- s,f psin>:Slí to ti j' t' ii ido ty •ku ic ^eláě laláš i it ^Pl ř tunc i aláS - Ir na i aláš s t ialá5 Kunc . řvi Í-.K. * 1 esa n i ÍŠ - s t - i r : n r . AL :Š celena - alá? ro :ÍK'. u íea ce: v . <s t ty v. tr .i evidp 4.*ri£ mateři i kdo t i t Jo o." . mr. i terir i (. •• d a í - i nere t lío '"•tr SÍ .,i <do. . r-Uo * lyv u je v p ' ' jf . i if ;.)iidu v '' t, s.r> p u n nejf oí v rozroru ne závěry, obsazenými ve vyrozumění, .? tyto závěry ee nemüSu dozv " t, proteše v"rozumž»í Jsou pelasf v ''tydepe a já, jak ví , . -r L'j • -> Ki-lt t. .itrony " i to d'.vs Je t- ¿roe 1 . to tedy nep. . i<u i.- \\< t? - e .1 Idár J: ns ..u ovo ovólo-. í ; nk a- í ..une dávs-t odvelení <U , ídyi niKt e tf ? te ; i . : y od - le sy ! . 1 -rí ' .o, elěo? u í ••• <-<:•.<• j vye;<v»ít tp . ťsri ly f <•'• » Î -..I • J - :.L T ro-' ji" tc 1. : s; nc • ! . - . - tV "•f A.1 xr jt ï r,-i .unce y o ^»ovoaení ! k : naí te es va t vole .l! .1 : u, . ;• ii- a a - ť riály od • O « <.. ? Ji;* í.' tc,. :]ěo? UCÍi -reci je . v y v- • t t : í r - f . ' ' t • ' 'inaf.lo? -- tf r i-' ly ! rc ji: :'r ri- to tedy ne• e i •' »a . t? j€ : - uncrivo povol»- i.í » ? í rí - U .O f v t O V- - ' r ' U, Kdy aiw.de - - a ,< ri '. • od <• . 1 : í t-, .ale-' '"'eai s-; v., s-'va', t - V ' i ' ' " " f V rî t n o s a í - e Kl ád s t ! xaxaií 1o by mě zajímalo, Kdo si tenhle z- ravaný kruh vy- myslel? / > rov'-/ -y, .<o. .. o řič i teil ! "ich ni Baláš No a ? Tehdy byl - ' - ' i -'i tua ce . - r e y tc ' hluboký [pageend51]s y - 1 . ! J • - -li a. nota v. ''ATI ; o ü i lou plat- ností tyto z j ..dnouu u j ici en;< i\ v dosavadních s . r n i c / c h o překládání 'tydcpového textu: ¿a prve: i.elens tr.ûfce vystavovat osobně-evidenční M t t r l i l y , anifc by ansia obsah vyroaunJ>iií * ¿.r> dri h : aUoc • v u v t pevox« ,í : e .a i br osobn?- evidenčuích . . . t n i i : . -a ti -, ti: *«asát nabudí i. . vládání . idná povolení od &unce vy fcrdovát. Jasnrf? Ze si ác. - dovo- l i t V- to op t c . i , je dal¿ír vjraluvaýt río vl » : pj \ jonti n- . • no tvde n ' /i al ' - od.: ¡.a. . tovi v \ dopis/ A tec. ici to pře loi. fcaiét / Č t e / ' O t e s t . k y , níáe podepsaní pracovníci účtárny, ostře orotáEtuje^e reti uwÍBt ¿«í nsdicl k.incel* í ve ¿ li <y a 07s 'ujeme, u a? o 1« : . : i ni co >'t v a v; cl <od- nínxitch, j p v nyní • . rte - ? /p:eru. ?í ho/ o at-óí! t te O O K I ^ov *T v máoi - /bel í.' odejde z >í;: i tívt f • it, nuuc , ..• 3 eus chvil .i '1>V .y t o j í , se. -cote v •'on n. i v- î. , otjeví se -ut. ç. toeyne jii ., aby . li ia ní i . »»leh..i rychle odejdou zadními ave f o i , lauzs. řaJc E ad ní tni dveřmi přicha-í ^rosr s Z Í T K O U , uirka Je neúatupny, T!i a čí víte vh <;op do v< . áku, -k c¡ s t o l u , pc». si odplivne, poklekne »« z. ne r.ou-j. t .¡o t jných ( v. . « ^. y. J uvnitř , v •!•» <í (.¡lut- • u - haaící přístroj, uroae ho vezme a aaniří ¿ z dním C vfLÍír . .torr. jira 1 vstoupí • T le i i • i t< vk« pl íou ci tro.. . - 1 i tri u roe , -»r ckv- f< ui y. • tnvi/ . ^rio Víte, co by z toho byl' , <nvby v u» tedy ru > . • ia 1 ï i-rcv: jsi uz oczorovAte ).en. - . a r i e ^aivtcr . r ; U M Ir ; n • • '... V - i arie u r a t u l u j u ' Gros- J rosím v s - . ce -V 'o by ;>ro * < li- p M , Kdy1 y eh o' l zů- stat Dozorovátelara - . ^rie -.ozuî.ir - ne . r i v .le asi í jer, V tfjccly - -.-ross nemluvme o tom « jt- e tu bez - n ořijBte r»f •»• , za ranou oodív'-t ' /Gross opč t zvol.r- a 'í : i zne <í dve i í« / • •'rie .ole*" o a.a.f pt.;u - Gross /z-' - taví s e / Ano? . • ri- U: v a n< <.tío n ' e l o í i l t ,t . - co Js te cht 1 v rr. « o it? Gross Vyrozuažní? *»a. A nikdo mi to podle platných . ní .ni -elořit .ner.' :*c. s.n • j to . e «ne 1 < í - " r i e " y e l í t e , ne bude z ora-'? Gross -••¡učil jse se n - - t vncyc«ty to .nejhnr ' - *«?ric ; ii /-'ni ři inventar z--oi a"- n'eo ->aifli? •T,. . • .1 j m e r i o . r zítko zrovn ríon, t< J# - - vd , -..le no- s i l jsetr hc o or. j /. r- oov ríe: n !voe , 'u v J.i 'čters, jole -i ořech zu. í . ». stí. ' i riír nrál ...tí z- o " o>< dnbu dva- krát ! Karle idy- aáte Čisté svčcoc.í, tak se nemusíte ičeho bát ! "aáe n vin .roká.-e, -r.uaítf r]ç oojovat ? Já v ' i í r', za Xdyš se neustupuje, rnusí n a r d a vaaycky nakonec vyjít a povrch! /Gros:: ; je k á r i i , utni se a- ni ¿¿-.á.j'- a n- r lř í ;ji po tvá. i/ / . v; v; f c t , i x •' " ! ,.í •• pr < to: /. by; t vždycky z 1? ! ta ková • íte , či ové k nusí cý t v /.i vote onvny í Já bcha -ťl roo - v ni .n n e; , jse f ní., t kcv.' >.ntele<tuál- ií typ, .ernz' o- , o. áo ï: pochyf a ohled , spí; r nílek n-.v. nu. 'inv? - s to y " e j e f ' 1 ' . [pageend52]/ U Z ' / I- lo t K VR MI n.' ^olv , v i ú ' > , ie n»oho v cí jsem si ivot v: . i: i : • r . v. lvy. le ; • vť í l i d brsv uatu- ' ' v , rí"1 i i" <1 no je- m pc ich 1 výhru k • , a j l i : jaero d V? oval ''i t m. / auza/ ofs i. • i udu frit i- ;d> vliv l v> vf o í , no u « a d< 1 t všechno j i n á * • Kin duchaplných s l o v , ale víc reálných -inůz v c .o t , Chi- r y nei. 5 tu. . hr o: t, v t vritič- •:ost - t> edev í"i m sebe sr.. - to jsou alnatuoi t i , <tert mi VÍ.Ayr.- scházely ! / . a u « a / 8 u 4 Je to čáata&ně t i n , ¿o patřím K taKovd divné, ztracené . enei <oi - rozocli t t v droi:n,\ ch, n« ! v í l. t ; v^bo ivot j.-t-.< invert.v n i co včeí, ¿t» z to .»« ? t. y , a tak f lou o jsme auuvili o velkét poslaní, kti r> i 'n.» , e: Ji m« » - i v si.t o:: .i • co a.iUW* it .elit ho v o .nt.^. o prostf t- - i i j.-c-w v tvv p» * n d j , • i <• jí. v« hic it? >(.n o »cud .jde o fi to do.v.*«»; u re I ií • v. !•> • I« řick- >>e lítos- ti p i z e n t , í e r e * t- c-1 V. i it c dor u v« ne t e v « t , fte jsem pořád ječt<" schopen sa vftím, co hylo, u d M a t pořádnou tí. KU P začít rocel ...íovu R. docela Jl:v . ' / c o j a t ? / t n n bou to rv v; ozum« .ÍV I.rose . nechcetf - i*rri< i n r i or il. a ví , co d l ir . *-ejt to err ' i roř s vy. r • v v • •• nr < ,:í, ob j< »«árií, t je vztuflenČ ( t e / / v- / »' .en'. <ol«-- o ř i d i t e l i , nou led ni invent" i/.er< n ve- Bfiiu i;ií z1. - , . e vznese if ohvJ v íí z pravidclndho od- eizo*. ní r-'-nitc s t-n .cvní" i oji iír rro re přírjir n účely ji ve v n' m př_ ' zcela bezpředmčtné 3»*® r fcr je n rak nutn : vyzdvi nont e.ií v ><•** >>z i tivni v i.-d< v, jeam nro- v.-.zu.;ící, : - vedet'- ¡iv i tť ; o , ov- 'in • '( z • . luhuje- te tn- í : .no a v ru, ectvr uv< tn e tM.ru t i ute• o r t , re ee z . v-.u z n t t< i. uj m i >A rt . '/Vi r o v et.iZce rtyr ne . i«áě vzt - t to - nc.i t I v dye«.; M TO: to o rrjítavý, roto. - Ji hec otíme ;]r -.o hlur >ce '(icodlivý roVm ot t* v i t nře ní sty<c n" zrrtc . . J ( • ntihuj -nir tic .ý : Klad rrv '. t O r v . nf u r . O e y\- Inf • ř r ir t íi v lofte- né 8ceeti. oporuc.ujeme ván, abyete co nejrozhoenčji a nej- ryc' if ,'i zii-^vi' o v i v •• fi • • .». t.n' >c .usy z- v et e , va- dě1 on- u rty-re e r.byi.tr os t *c- -.úl tov; ' < ve i, /.do •ty ope • í il_ /.viď i Í v- 'mu cr .i 1 :r( ' e.' hr 7. c hledu v b o •; - 1 . - . ;e - -ne 'r n -ci v f ji' ' r cl r - ~ • c a Kole, iálním -nzer; ' - of ir n» < i * Iný. , r« / - r i .n ji , ' ric . ¡.on i' < pv "Ir zltost dokátftt| ze je ve mnř víc občanské ř ta tečno» ti, nel -tolik i --i ".r i .'.t v i.vet' ', J-tnil íí.'1 ,i v , "to— r<t • u/ u " i : - , i vbych t.í- rir • ; 1 Ir U nci ! / " ' • - - rv - hr íc.' - ' Kť ' ' ne?; ir - • íf í .- 7.rf-.í -: . ' - : e vyhrkne/ '-erie ¿£>;ÍS s mi - Cr von - " - ti J CJU +. ' ¡ r v v zr ict it * . / -r^r c r -• z ' r . n : z a / Ji-» v- / z sc nou/ üd'lal? ;.?i blboet, i-erie' i r - i f /z-' •• n- / »v - te tř cy'; J i ' /zr " - ou/ » chví J i •• vr-ír t i l . n e l i t , j i to.de. r j i s t erápeř iroč . / z re n u/ • 3 c o , r t ' citrnn-'-rr rri' , ti-*/ nh pu - c e c e c v t h o r i r a z u [pageend53]o_b r - z '1 nit. i e . ~al ií. ? di • ' -»li- - rh cie.n- r- ty. i-', c . • l i v • i • Lev v ; i ^ rot: i . Knsioím - í. • tr c j e - . Iresr ic.v .zíi , vo v - • .11, < j. konec r í r\ . r• v? mi • vl o ; <• - e io v; rozu* »1, <t r . • e • ->• t i m ní t.c jasně vyr-lývř ntjen to, 5« no nud jde o r^zítvo j; m vin-n, ale r • dÍvčí¡n to, : t je U:». • r< vo i tu, "... i. tel tohoto "CJ. 1'ále Ji en v toi to vy: ote- í v; v. t oř o . i tí» a co nejrozhodněji snoncova. s t\nn o» - - r ' ' ? oiČKO - :.an? ros i c , < , Vide t l i : <rp¿ jdete si ro bur.my? hrr.q :'.of U? .aláá ^ ' . te i rineete • 1 ci, • r< tv f / -ana^ od kvapí zadními dveřmi/ ro-ji^t«. . «o jsi - í . : 1 s Gross i ;oto jsem v i- v; -v .a, "bych o -v it< ¿.-voncov 4 M tydope a abych přisn$ zúčtoval se vřemi, kteří se to jeho zavádění s i i r :ovř 11 -v li t. v rr v. \ > i-u r>---. • c • . u m 'i i i jy : hi torie dal« Z t'VOi' I r ' j - f ír je» f O t O r OI'JOO, ci H i T ří^lu'í - / a s i i -ani JÍ éve: i nahl »'dnt t / a. 1 chvil . , m ; " i , jo? / .u'< o t ě t o i vře c v Fe/ 'c jsi říkal? Groar Jiri.'r i p.lcvy : historie d ) • z- rf vdi- -ri* j - ' >ft je se r t o -»ravo.noc, te r rri ; ir !u' ~ vyvodím v toho, co se s t a l e , re tři dne < <:>:•• y. so , t r.,'r jet« .« .o til toho- to v-': u a vnutil mu »tyde e, v 1 po od 1 t» . . c**r 1 nanlsta ' - uče >0( - /• icnini dv< ní : . vv ' rí > • • yt.i < o <•' -et ml ni^arety dá -^aláftovi, pytJ ÍK si dá do taftky« i •' ' :¡> P * O Tí . V i"' r ' .)í/ . i '.? : cy, zrničko . /haláň si s ch tí z a p ě l i / Go jsi ří«cel? Gr \ir »isf humř listí a r concr c . v '' ní tohete ' --.du v n>< >zí z i d e j e , že Kaídý úřecník je člověk a mueí být stále víc Člo- v . rot'' i; . v- " /• ti a ..., ;< « uto i.deu chtěl popliv i . -oj za vít' z tví rozb. u i-v ti - / OP travními dvf • i nlcSoae / láé ¿a cr. vilku, ubťi, ¿r f.." \ 11 .u ' /.\utč or> t r i v e ''ve <•/ Co jsi říkal? . z z-i.. ; ze ví'; z tví ro-áuf.u ' rv: v no; ' 1 - ť ví ar z- c<mu :> jich ztr t; . te j r.re ti - u, ca j t- tu e- -chai, dobo- juji až do konce. ť,y8Íím, že není ze těchto okolností udrži- tei.i1', a: yste n- • r et. v'v •. v n-'. ' • . --uotr i' k laa- v a vystěhujte s z ''-'o stolu? ¿ iahízí ro; : ovi ri, • i • tu/ . V ,-rae-s ' r , '.yete- *1 t' k i rv ? yete noval . z ho s t o l u ! -alěs 7e~ i ! u " cu t- ý torné - Gross »vrt r;jetc, r • z r- ho stolu? Baláfi Po obědě,jo? C-rcrs es'-r r e , nekladete zbytečný odpor, ^tečí po oběd«', :>1 »rvír , roř hycl ně-1 kl e t re jaký od or r rea r »; ac not snu> j • íte r i;al v. er . / : CV' ; -.ně ost ví re V í rí. troj na z e / [pageend54]Cross ti - cto? alá ř roarel r. frc^F cuteřnč? no. oai rl jr , € ty -.,'a nesnr 1. M l jso") v nř f bo- ' 1 e z je v r o ' o i, Ir \ .(o to n 1 é o v ' . uhje.vti vr.J t !• r , 1 f i» je ti vnN m hr to : ' ^rilí na- ti- - ' ' u, rot. ' : c >tť íechtí n . • v- < r on tré Jflsled ;v ov, ch Mnfí. / ->rt.r "ii.ií• i .'v r.i . ' M d «.ub§/ J ? t ' o w . i ; ..ubči ! / .\utj 07 t. -> iv2e dveře/ • r ne." o í 4. u írr,nv? • te • vir klid - i j Kli ' -i;ýv to r , t i iříí á, le "r-.vrd Livá slova v j n a:;í v ' i , t u. "do tx • ic y cit,.:': , rcn proto •i. ' pí I a; 1 - l te >1 v , fa u. mou-u nucen okrafiovat v : ' , 1 e 'r i v í , .. i 1 i->n< .' .i< a Ji i i i ínrava chyb, K t e r ' j. • z -n-otiJ. k eju ti hodnř sdnru při JJkvidooi v oH «houbu. c n ;sl o.; tyc t nevin vř rit t fr. tví práce ' i; . jr e:.: o t- '( • ř-ftná, Je . byl a . nr ér . ri . '. udil ti i , v- l i udo ,é R,vroi: •• aíly i t it / • í: • .rossovi ci/ nretu/ Veos si ' r s»t 11. eá re , c jrt< řel eo relé - — nl . nc. r "np » o aá, ae j.*t< re o r v u urrímnř mýlil - L r ř i t ř . •r<-r J- < jr te to rnv 1 ' 1 , e r.i Iv ti ic-r 'h t ? •c * r > . e c h c ' * ň ei nr^tu? líre- " chul. J ' • Jet to 'iye.''1, ře rnl H,1I u • om du tv 1 e-oi opr vdu :• ÍJe«' é » • rnpr v í-. n . j a t to -y joi - r» mi b u d e t e pomáhat? nl ář e r n t l i f.i ( V • , urn-.í "a » e V" flln oí • n tk.n oře 0 0 I x m «- ' e »řeJe.? o ur i t n>- rozur í - ' ík? 1 Ji : • , r • nurtíte ' f - -.1 ' 'ecc byr no l e i to-, d^le co t - cr :'i l íto, Ir uníniJ ' -'i , ' » tfj.to nr t unu .» jntupný. • «• c ~' o' >n ov- t v ' " t ; c) yt ! nláS »cl 1 ob ' Já t ť dy t- ky n c? Jo.r n'»; « ??t..; ' i >r- . b« . o i- • i n no! 1 jfn být n; i v e ' řidl tel en • pravda byla Qr r C r. tx .••n/ aláň 'č víc:c vřiichnl ten f ra .i to bylo Jean tnu ! aalái To Je snadné - být vždycky od saCát u protif Laleko tt&BÍ Ja n' in j í t - i e riziko , - f 1 rozlij« . } ubu ' > ~ n nl( .iic .n" - ní n • .ntr' ,onti , r jr ť - 1 f ní vi.jík, a m čit« ted; nést i hlava t r e n t ! ros tř a i zb.' '. íte svých přt r ves tcit, ' jde tf odtu ; - t tc ? nl Iř kly; . e p ' j d u ? r -se . jdetf ? a- y ; • j - r j hrhr ' / Vy:. ' • - n . • v • -t or - y '-1/ - c' . • e -pír? v t- eo«- -1- a - z a z-- v é: ní . ' í' , e- n- tv .. ' " f b l , nikoli ' • j ' ' v o jsi ' e .ne-;.: v té do- -.Ir i V ( ty V o je . ' v ní "vi . / o- : i; ; i - v-. • I > : 'ň .r -ubř/ :.n? to r , n ; , n.ie<" ' , -u c 't ;iv ¥í. n ve re/ í co? -»- - . n ' - i -o :ie- tn - • • an v nrov:» ..ní se í , c . j- t- v t věci .ia! v- ' J ' .: i-, .nr' :'. L ' í i .1 t <ov' .Od i- y ! Gross nehledě K tomu, že k toau podpisu jste mi proatě d o n u t i l i I [pageend55]^fllአúroc Bal íř r ^ r ^alř." • TCl bal. r G ro.-. -alář sláě v» rosrj rpViš -a: Já? »«evzposín r- ni - • o tou léčkou f -utentii\oí s< ; itu í i tes )vch, být tebou, .it nluvil ? i:roč ne? X: i y" ua; i -O tc lfeC ' i -t . í i ¿i i uídei i ol ; t} de • í ic ^ 1. iv . , . s . r; V Í C - Z tí CO odvo] V W'-i J. jí i -tvci ne / • Vv 4 , » - . i r , r ac t . . - > i \ • . j C In re j. nr e e i t oso:ni , i oi ; b - cc v r d í t , bv te v. tlo- » c V * v ur r ve i v tro ii.i, ; 11, n< v . 1 e t i ' ¡ic.tr r t» oi v. -i b. t n i mo! ] . i j- pfeur t íre.t, - „ i v í • t.. .v r vn. t r\ hv d m , , . tí co js v '1 > 1 o i : .«ys unikl uvihnout s< iy u . tu n< tu i . i u i e n s ] !cr..í ,. i t troHtnostx : panic ý ob- t\ viny jsou,, t oi :i . In? naPo: ; i .cenu. s - i u c , den rovnlnč r-tív m l i vinu i. se ¡I J , r ,c, ni V Z.' ,"|f kt ybye k v it , l.t LlCC.i \ e • \l ' ^ , ••I bych OdChú/ noc hyb os o ->rar r» vi n c«-,vi ( 0 , co i .» hednemt (.sejdeme tecy oba í c<ud je o rt... , ín-ví , i o < /rr.uBi / / t i s e / v by tt m- r ( , . .. • l e j í , ¿j.nmozřeJmě, že bych tt /"-ni v bízi ..«ro; sovi o i ar» tu, ( < nr- nalu ve/ to ' ;U Z.-lUí - • tí - OV» < Jít byste je co ber.-n i rot i --t; • • ? • e dovedu pr- co v; t i s •<. 1 /j-oe tr>' mí i riv1 i .. nh i 'e .a ubs/ ! O s tiť ,){ , 1 oti- v? - v i d í S , Jedna 1Í-- I o 'i Oi.o 11?! rc do- v» » t \0 if (' lil rotpáhal ( o t i v • los\ .VÍ < iír. i . " e 1 l e, • v í r í , v< s IV tveh i - ill V. • r / " - Sel to buot-, ub M. /;.utř o t •'"•ivrf <• ve o/ /c-jistí-/ <do to . 3 - oč- r- t u? £ - .'. i .' < i f' i - de? atrii, xtfre o ne ch un nn- ! /vol;- -v nos.tr n dv /iostranními dveřmi vstoupí ..ub i'elena, vfeichni +'-i Í obraze, -taví jí s- do stali .-. s norr vé i oi fs f te začít ' / r ji e .'. ru/.on .vi JCunc, len; /•. tou, - tob:' ••od V'-dní i t- «:•• • • • / u'1 i , n ' u ' :'.Mi . t , t; ^r* a li u. v ••-)y, o t r - ,í •' <-• , jí e i / r • • . ' 1 •'. ) t ohy- Z-". ,jí -. '! -- v -jr • trs ít 1/ á t , Kunc, telena /Čtou/ Vážený Kolego ř i d i t e i i 3 * » l l g » f » která no '.<• .ut ?"e. cf- zí , je s j o:- ' na z l i d í , Ktesí so •';.•. ' • : i a ' r . v* í !1 v »ydepe p rt i i v e • . . v ta iy. •' r , tv ' ' cnf 8 clu pracovní r--, .--ní .je, -a tu • e •c- ' A < •• t^-bf j'-ko sele; - o ., .terá t^ p'e v rova r < <" roí" a ''.i rj «la. - dalňí- ho Sífení otydepe. AvřaK vrý-v -roto, že Js«a® aro ptydepe t o l i k u d č l a l i , cítíme povánnost J C K O první upozornit a1-) ubují- cí se a acfe;.'iteln« ros ory, s ni".iš je Jeho zavádění spojeno / . : rs jí nazna' • ' ea 'ostat/ " r a z í řátelé ! Vím dobře, možná lépe než vy sami, J S K zoufa- lá je eltuace, do níž jsme se 0 ptydepe d o s t a l i , a ubezpečuji vás, ř.e ' i zp .sobi! a ne je- nu bezesnou noc. *>SKO dosavadní ř i d i t e l beru na sebe ta<é podstatný díl vlny zs. celou vře. " v e l e l i Jsme to dobře, ale .-élali ěpatn*:. i rošt- js»;e ae mýli- l i , A tc ::t.sí".e st t < a . z ,, R.ÉHOKC-'. 1 poclts UK/ivdění nést d sládky svých čin?" a s dvojnásobnou energií oojovat za. nápra- vu vSeho, co jsoce Z K & Z Í I Í . -ocniKl jsem - v souJaou s vy8Sloi -'...; - n- rv .: rc i-:-", vát .-i v ní a«z n *. rrn ne- Bi KonKrétaě emitují <ce es.4l«sro řeŽení s i t u a c e , na. Ktetou [pageend56]i v -nu l .i ; U K .! : ,v.C . . , to . ev- šín roto, abych mohl ji.lnou arrcí prokázat svou v ' ] i praoovat v n o v a duchu e odčinit tele vSs špatné, čeho Jana se v dobr tinyslu dorustil. A nyní předáv í - slovo icol«&ovi Grossovi - Cre-*e / r ' " 'i , v-o v to- de - f . ' V J Í I M ^ ft u- v . . , o jste to mysleli poctiví . . ti t j. l i t - \ < v - 1 c e , " -nioi , .i v , .a ret' .uni . % mrn \nior t i . -.ty: eo bylo - bylo, nerluvas UŽ o tom, G co ted běží, je budoucností / r.l t,-unc a elt e e< ' . i v i t.iz v . u. • - . en jir. naa n. Čí , ?>bj otoěili otr;.;uu, vtoi. i . li j text/ i-• ' ét, íunc «•• i.eb na /čtou, rov iňte, kolo » f l d i t n i i , .-.1 •• • >• oe ner ' it e s -ono Jí t i t. v rtručeýf y «v tl< níe. vlo; t It jsme "V j ' i v o t df tojť i: - tV - "J ÍV ni Ví O Chci»! c V' ' | ( .;jR to aůŽe a kdo z toho t ř ž i i . t-yli Jsme ;odvedeni a mamě právo v• 1 • t , vdo iu-Í podv •( 1 ! Cropa /'ti 1'v alášcvi/ Odpovíte ía to'i / ti a« Grossovi/ » . /"••.) Li tel.-' ' . v Lehni j: . tím vinni helena /n~ k.ubšěv pokyn/ o j* Irázef ' ,;t / -i' -ul ' v nokyn/ ; c? e zunt kenkr tni o. oi-y f .u.io nr ^ubí v pokyn/ 'nr J - n • • , -a km v, r ! ic> ni j- U I > • v. ne u, Vi I m l rrc<• i' d cho< í i 0( Jit t ce l v r. h.n< u. nxayt /• ml.ěící run, o n*r?, ,jr%e nikdo nevtdřl, co vlastně u nás dělá, Gám jsem poznal toh( Čl<v it í i n < , f'Ot< .« jm Ir I noc Jeho nřir dohledat . nevyt er :-at< ' r .- le studnloi <-tot , ji miř. nne iutil df lat v ě c i , i .iri; jí r u< ouhl; i I L. i vííoho byl • íto" i - vrdy !í?h . 1 • n rr 1 Lnoví n> < roní ... ne uápeí nne.ti n tichého pohoř i. i c tví. n< v nehen. , %t to ni,,, emiuf noe rty de ne, tr c nečlivť v:n y nb.njící o to, rby tni u«ivi iek ne- zkoř. -romi tova 1 , vetie.1 r u - dy ;U v ň , ntí » - ti k pa- tolízalaky s l o u ž i l a , nadobro prohrúnn - do ( i. v; i j riale/^ace, zneui ívajíc v , í poctiv ' v< rv r- od' r- Cf jíc oe t-ebí /.azdé podezření :-a; x.ou --jvj ticn 'hc ee loj< . ntyiJe; . /nubr se zouí': La enr«-- e t- , v unce, aelenu : • > nu. Vřichni sc ale od u-'ho ndvrecej 1 • iiouov'' ticJio. **ub8 přeběhne rozčileně místnoot, zastaví ne u zadních dveří a. zvolá/ ^ '.ub5 x zhynou určlá jazyky ! i j' přirozená Li''a.;á r-.-e f ¿.t /ijt- Člověk! / ">í načitá pauzi . ro chvil c< - kec '/.•• n le;' w zadní dveře, všichni se & nim otočí, xauza. Zaklepání aa CT>? u je . Izrv r ohlod.- . ' < tí z= kl.c ' ní/ Gross : ále ! __ v f'i, -ií"i dveřmi vstoupí n ?/ řlřv ^azdar, *ubo í loje d á l : 'i o je r olega "nbe - /Šuha se vžea ukloní, pal usedne na Kubešovo místo, /šeobecné uvo_/. S/ Gross Abych to tedy dopověděl: o co ted b ě ž í . Je budoucnost. Vyzý- vám vás, abyste všechny své nejlepší síly v l o ž i l i nyní do beje za yychlý a úspěšný návrat přirozeného lidského jazyka, n-ě,í "ilované nn. teretiny - £alá? /nřeruží ho/ eočkej, . o p k u ! Kolegové jsou už jistě unaveni, co bude d á l , to rí raůžem vyříkat z í t r a , led navrhuji, aby- cha:- SÍl s nol-.íán; n o.;- d * c jo pro? / K a š á t , Kunc, Helena, luba a íana ihned zvednou ruce/ : e t :•' CM- f i k á ' ná - • ň ííunc -ravo ! [pageend57]ir.l .1? liurá nr ruláč T ; r ř ; čtvrt hodiny a přeKladctels.vém s t ř e d i s k u ! 1 » ' V i r , c~ .;: i r > V-' ,0U : , •• i dv mi -- . to «vrv o ' L I . RDÍ ti ..i a, " u b o ? / ' • ' «-rout • v e , je. . r.o r . . . m sbírat papíry, Které tam l a š í , a strkat je do • ¿ <• c ; . í L-u . íí ti o j i , v i f«v o i u z c i , rund: ho Í ob n-,v o v i c ^ z e ; í ze .,.Í- i v<*f .. 1 r- , . v * r i v z r 1; r e i ...vu - .ol • v o řid i tel i - i - ' •e • • - s i v t m ; . !. nůj :c . c - tr chl u 5 po . I - coo. j • <co i o • tt 1 i., chx ili - »ole c ř i d i t e l i - ^ v «» " • - t jí r tu , t r- - l. , n V\ v i ut't :» konec •1 • u it( rj. "i \ L; . r h> vy u i J J i V i n ti" - colero ř i d i t e l i - Co je? j ohu na občd? - :.tf» /hana si r; e> i : n t * í bor c c1 :.í z* nír i rve ' i . • ros. h.1 ( i * r zdn-' • « < .«•: ht . i t « . j i v . i vatou? f Vtč f oi¡, obr i i t ou i . bor> « .. i i K zadnic dveřím/ / pr o s ce/ ro«'- .• • . \ . t , . . . . : « • : • ; • i / o1 » . , i bych docela jin^icj *.adnl i ji.. , '! v ' orni r t< ju , t • tc ' • fuKf / al a v J ou od< jdcu r ;inÍ! i dví i , SE j« t- caví 1 ' ; U 1í CK J .¿ v< z " :iv j i. • i. ; Stroj , ¡.V SÍ ho n j( ' i VO( ./ • í r t O , V' • i " i z. z -r-vv.ca .i. cr a r e 1 . z í -cm.' '» u z • ''n.íc-Jj d ve ť r. L / A. o n e c d e fc i t ' h o o b r ; z u J _ _ r n o_ z 'v erov i li čt i . i í c - í ; 1 v ichni ty : . -J , včatnč r.Iouse . eriní ar u a iSí . v •i na /.'•.' - c) ; on ty ; < l o , . e rr re. r i tle .. r e. tr.vnJ v.ý~ z r:r rr-vmrr iC( . ..f < umiac - < t tr ).<- - ti, íu 'W , při~ . -W r a r r . • on? l o , e ' i a u. it. • e,a / a n-t.:; ; f nniču- jící • "-z y č í a r r v. r '. ,a i* r e t r " x t 1 .v, • ící a • • a j f : • a ' ..i- • „'•- i / ' ; ; ' n • .v e ! f< ná, s c . vr- j lei / .i v > -h- ilr - prodl n ov J t' ' t u . ř .ab'' za i ; L r. u n m n c í '-cl ni ? a » ' • t< - í r i ví -nř»dní- ci t; . " v : /• , t da t ' <.r' :' í ¡.- ;zva,n;/ a»rá~ í i ř r 4 e z t • • . ' a , v • u.;ící * rr,e*- t^ r v ' • ./;<•• f / • dálka úřec nícb textí neúm^rn^ a zcela neemyalnf r o s t l a . /I a JÍ' i ve • i - - a ; r ^al;'ř • u í r ' í o r y , rroch tze jí. místností, -aláě pokleje uznale rře^nájSe jícího J Í linu na raa- ao, oba p ooejecu 'oatr -ími • • ' i/ . ¿r - ? í rr o a o , zr tr< > t - vola . í nr vo- ; nr.. '' ' i vy z - • alo ' t t. icc t . ur ^ na-. ,/c : ti an tey ;ii. «i... " a.;:. .az >;~y -n tf'; r ty'lit aic/ -:on- ve:irc-, í?r ' v Ác o' í • f • ' v z a i k i y ; r ha o rzifr í ne- : od černost ''—Z i id c c u „ í ' i ' ' ni a-z i" , z í , V " , íonven- ce v r 'w t- i; , c ^zov- . - - v r czno«- ai '?.]•.'' , jo .račo- v .a . a , v uralt r - a c < -a- j text -neračovat v.a:aany uí jen : :ní~ c: .. z - o e , t- jeho autor ztra- ůro c Grof. -ana Gross ¡ana Grosr ..pní Or rs. [pageend58]til jg.v'ioli vliv .i rve eJ. Iiuí v to rostř nen.ohl -okr.-Čo- vpt v vesi. / >'í i -v.. i vstou.í ICC. . ;íbore , ní ří a poť tr?nnín 'V- í f . - . : i « i;.r, ..ai x : r í OUC? / - vi ch tt ch to chyu.al t •• <_ ¿t tv / . l i •/. .ober. pouSil v :• • nte i c v jí . x. cb ?ru*tor, terý re nejikou i < t.ei,lt n. : . c l e h l i v . . t textu i ným K e r r.i? ť ... ,v -z. . . .-i it jn. c .n j cí , 1 *.t< i toho 'Či a f sáhu e n v cilev . , u oc ch\ca .1. a aoi • • niao- \ .i,.' jt jic1 o<a , t .A a . ; ii , . J olov , 1 i íl uznř j~ . í alavx* je i jepici v>i .a , t a r p . proua cl. ta v textu rearezontuje jeii uapatr.ou odchylku v Jeho vyznánu. /Uroi ob íh. posti un.iíi i ov« 1/ á to ¡lf.-u tu vj! i. , .< .-.i ...¡.i i tu, .< . ohoruívor velmi an* ono u*_í - jtoli/.r.lt : t; í zn. t je in- : lovo ur it. ho vý- z.aer.ovóho o/.xuhu, abychom pak sami - bez jakéhokoli dalšího ué -ní - u u -c<... i i i tn ' l. i . i v i . oo tav Vj. a t n.. uf.louH / h l si ae/ rcría - .eri ía rosír? . Tor /v t e/ o' 1 bv t - .i to ó^aonati ovát a.-. n< J; . n j í vladČ? / sedne/ - r . ~ p o z r o J . ond< ; v churukoru ;e . .• < ilc-ar u , t< rý ilo- » 8 f e r , středa ilopAfur, I t T f t o k ilopaf.ir, pátew ilopa^eur, sobot ii- r n o r . " . '• • Jít-, c b* < <.tw n « d í l e ? ,c> t /] ]ásí HK jediná alous/ ' a K. kaloue f Kníru* / "tň «»/ ilor -or. / e« ae, * r l ' H • • iv , .. ? OUí ! . i.te , ll : kV ! T c to J< V- l i 1( ' i»''. / ' louř r.-V Í ť ./ No v i d í t e ! A přitom nebezpečí oaylift je zcela sanedbatelné, rotože aplete-li ae nap/íiClad úřednice a ala to ilopageur r. x n- -zv.tarcu n; ; ch r.i i J o . r, ii . t< / »K. ti uezJcraelí e nln • -O'1'.tí acl: ¡¿>. . *•./ L' ./a . l u t , f ; áedriíci e-^jdou "í. to v >c. tfc K ua v ň U- ý , - vée, o -t' 1 ou bí í , tím udc do^onc«. nrych eaa ! K o n e c j e d e n á c t h o o o r . z u _ v _ a _ o_b_r_f__i: beicretariát p eitlada elskfho atfediaicc. Karla atojí amutně u evého s t o l u , jricu tu r iúu: i *u'.oj, obe v. příbory. Zaznívá rem vzdálený c: ' ' v , iaico v . o t o / z . rif zevz.1;-;', - i a* ni po- h if . BaláS Xezlobte 8 e , ale s l í b i l J8aa Kolegovi řidl t e l í , Že budu pra- r vat jato beran, ' chci tom s i l i1 n' - rvní -v n z pro ne v» • i t n jeKýr.i .o nrr .isy. Co je vidle? r í - /- ¿: 'íc^ ie- ' - r- - -u r.-rna .i ••, ta.: u kolegové oři píjají - n ' j r -. ? cn •. r .nn? ; '-Í to, • '' '•? Jo.- ' rm rozeniny} ; i ái T. .beu i L í ' v í . /to vběhne zadními dvf . v;-.; .- rn n p*íbore r v rucn/ •rasa olei n ' : t-a, - aláí j^no? r ss o to ' zn,- - en t r alán Co? rosa - S< tady zase • ;. »J .uj- N ' j </ U" LÝ JezyK ! elář .toruíor. ;rora c. i uvili v. .c r - " f . , • « o r. ;.KU vrátí naáe [pageend59]- ' íř .. ross >aláě I - rir Crc1- r • • rir Groee : "ř-.rifc Gross : ' ri«= Gross f rit Gross Karie viros e f1 c- x i n C X O £ r l.'ií " t ti Ort f -e'.p.r.atu^i s e , ¿e bycho» se na něčem tnuovéa i V l V V1 r O 5R u' ! ' t - o : ví , ta. o tc , j . K t- * . -o .v t, e . , . v e •: 1! . •o i ..os t r \>c . ť VtV 1 i li . \ 1 ; t . o "! uv i ! i - ^©láš z v st co ;' nt\ tu n ci O-T , t - - ift. i r , » , , 1 ' U -O í / * ufcí C tO J W - f ,h . „ is ¡;o ú tne ..tein tí tr riev\ rt n i to »echci ti t i nic v : urhv o by- > v d U , T ' 1 Vi.tl/ chá 1 t-' % cit vidt t, . .v e ! • nluvit tio f jsi .11 .'Uid v. tr tou i v ho Mha v L. c i , nt ' • n i . i ; ... • \ , ' • ty i. y r< • o ; . i: lie, »"t de ic , ns • 'hnout Gross alé« • • i v, . I d 1 i telen vidír , i.f vylo:;ení t nei r e KI nfli.ctu « názore-- v t u i . i . n - to s< a» rez Z o; ¿i ¿iebyl o t • tedy _ n'uod.á f já vaší o uár ptuoa? uhj iierozVi.. .ost jst • u: ji nicn ur 1 1 • 1 lejme itci dý, co »n- sedí f v ' . .tm i r i t ' ic ti, <c t,.: i . ii v; • orní iaiuit v fu . o i -n e l Un- . . tí i li CC :cv. % UOi'ti, ttv. r I le • ,< ).' ; l'UUlCCÍ i •• it< . eh 1 • *. u, ť . ic.i 1 . \ '.(•• i ; oeit zm8- ni ' /"nVovi/ v i t ' n • 7!ř. .acf 11 ' • ( t; . « * ubr ode.Jnou OBti auírai tivt i í. ¿vut Z a/, SE IÍ; Í I . íiří/ >1 ; • uková t, r I ' i • cho n- # ty / ~nář sil • .v Kf- ni U< ' . JXI , se VT ti 00/.o r 0\ i 1 - JoseJu C OT5a.<? y .'•to a? Ví echno * lyřiel n viv 1 » v. o vřee! r.</r Le ti píe»clá:;ř..r- vyrozw > JÍ - i. co'í ícnuul to na ru j oc : 1 1 i tnu v . • v < , u < • • . Jsem vi - ií ilf závr n.ný tyf' cv' t< . en nhsoiutoi h . týdene se ; .fece r ní - Kolega Baláč ml řekl, Se to a tím neeouvi'í, n n n j z<ltcaz, •• - n. tí z - , '• : nn r ' t u#. r vn«' i, j.ře- ci .: v i z chorukoru - rý ti. í i / o i l , . « ur rseov t jako .i, a .een-e t- tn r ; n 1 ,rn nrvuí ce. a z • ronc v íit ;e - ;,v'" i <omproi'.Í£ *, - :;o hueeš dřlaťr e zle' se h,r r«e - ' . ru" i t? . - " o n /Dlouhá pauza, zábavě c tr t' r ' 4 vn , le t .'.«• • Ohi jer o roz- 1 e o n z r r ? -i r J uvi t V • • - • j : , n n t z ti uj'- . roř s. náhle oh tí erií v , -e . ; I.vit/ re-:' ; a.ríf ! ni.'eme ve z letní, en : i v- ' .o i n ! vek -je t; v .U1 • e <' • , e ' • f i í '. n uve.zi létí 'rt i? řsíc. ' • " í t ' ¿ re ' • , •• < \< . í nne t^t ,ř r\ u v:-' tni : v ; ; ovl . r v - • ť v:' jn-.: • , -ale rozpadu své osobnosti M l w á a i l a m U M } I k v i l i ko- ne.inóce mezi Kontinenty, a přitoa je pro aáa stále větSXm • r.' • : • v y ' . U' - i. • " . ' - : ; '.v * /^rát/tá nauza, Gross se zaayslí, zazní zábevs/ vín - o v ; né- ; ;:n :t '.i ;j < ..'."i /; ' ní • my s<? nez^.-r itc.lní rozSt'-nujeroe - stále hlouběji odcizeni světu, li e • i ;c . ' ř r ' . .. • e " t n . i viní - Ví i. x l .'iven ilUi i vo- .a o '.¡c j f h tálel zn^t, do ácoií sv x :í..o n lu, e.;. -.nn..-• tí eáu- vlabtní abeuroíty. <liiM> [pageend60]riovr< tr . vysunut na snmer o :raji r • eři tel e-ho rozooru mezi vfllí fv< mravní s u b j e k t i v i t y a objektiv *í mocností j e j í etická rerlisa- ee. " a n i " u i ; v n , „ rVtiřixov ..n • z nu,.on ti o v m , 7. ti ici t lov« v k,.- í i t k y v l a s t n i t o t a l i t y : zdčéen hledí J Í Í A O c i z i n e c n í ebe r nn, bez možnosti a e b / t tím, 5íra n e n í , a byt tím, č i « j e . /.. .r t » u z n , .rors s. ¿as y n l í , 5 ""VP z zní his i t j i , nruc st g;r ss n. hle o rati ' íno i u r i : a a n l é h ' o ^ m « ; uje, * rie » neví* , t. - < rtr' s - t • c > . > tť f- u<i< li to, oř - . Id r ' X® víc r-.í ov. , . f eticky >ro s l i m- ohu ud*— I takřka jic, protože jsem vlastni totálně odcizen sám s o b e : tou- Y: ti - c c e i se teti vs ot-uc OT st et v or. -o\. aac> £, kterou na mč - chtřjícího zde zachránit poslední álonky lidství - uvuluje ne". OL pot í hrošící n' er.u • -u -c ri N>. ntn» ze t • V - I ¿. • jeho 3 i • ; , od j-o v dností, ktf x 1 je rc ne nato.! 1 iv n , • nt ohu ;ib- solx tne riskovat ztrátou ozict , c . in J prens, J; tyintoii otevře- ny- konfliktem £ ssláňem t jt \o Lidc.i f " rct.ř B' osm ě í , za b a v s vedlv vrcholí , .nes: 0 / u i t'l iyr - nt ven , kte- rý ae prorťní ve volání/ losy / z a se 'aou/ £ i v i j ó ! " i v i j s J r . i v i j r ' / V 1. ní vyvrch li v »eol enýr tu íche;r , >n* t• rychlr V: v uu ' . d .1. je - <;».!. r.\ • . koat.il . ootron »imi dvr 1 - r»i o: ic' z e j í v pr ;bčnu Grosnovi eči , 1 f « t , unc, * rleuft, nr , --aláS, " u t r , i«rin. , .».Moue a tr i '. ve n i c i , z t . ch ví -f.c v; 1 z J l r « . v iobni rojí příbory, zestsvují i * v pozadí a de-<ají nr uTosre, aby í l i e o3« / n ob Gross- í. t tn n c r * l o by sr.ysl tuto u nlo i tou si. tu i j- 1 t> dál -oř oli sví t J- .ý to i i v tr- i' ování tvycV er: t i v . Vsdyt : a konec - re lnť vzoto - j s i Jefttf rlndfi, ivot r;iř i c se ou o nic jsi dosud jeztrr ti In f J< n uv. s : kolik liní na- íkla' m' i.c u r n f r. v u od o v dní ř í c t , . r " " j í . r ? t r ' u divndln? .iaiv ' • ro l i e f .v o v í , mo>n tu n' JeřtC J«-n:.ou ol ovi ; : cvi vd i i- za k s r i ť r u nlsvaé h< rrí^ky! lilevn'* terí nesmi z t r a t i t nr j i , ús ř-v, 1 ' . • Lvotu a víru v i d i . ..osu' dc h; : ti hlavu vz! 'ru • Víffi, f to a sttrdaí, drahá . " r i e , - U n: a te? a- ott-d. . u-s.cor» /••ros- ccujde 00 noze i c tstátaí;:, auz , v d i c i n i a: dívají nr T i l / rie / t i / ; k hezky f en . ' t .i/.ao nt or omluví 3 f / iof -i zv lna odch /.«.jí - v rlavnoí taír. vrňvodu, pTipomí- n » j í c í ř oohřeb - zadními dvefmi, v runou třímají sv oří- • oř-/. . e.ric s i cer t ' š k ' , n d nv«5 v m , .ni zuje klobouček .- o: lcc a.c rozhj. dne ; n- - dojat. - t? ; odchází/ í. o n e c d v a n á c t ' h o o fc r e z u K. ( C rl h Y ř e c e n z e ' utc rec. nzi jr .'rvz -ii ze v- c . v í č.>-n/7o a otir.u,, -rr ji řcrácené e r z i . Václav riavel je bezpochyby JeGen z ¡e jpfivodačjěich talentů eoučasná [pageend61]České l i t e r a t u r y a v Jeho hrách je řečena d ů l e ž i t á Část pravdy o ' f ? ^ s i t u a o i Šedesátých a sedndes : i . l e t . JU koli ta situace Jo vôechr.r Jin4 ne i potčéitelná a jsou v nx s i l n é nrv.;v irsc t o n a l i t y , avel .epatří naši Š i ř i t e l e d e p r e a í , vyznavače Sivota a l i t e r a t u r y jaxo T t l p B , nov c ry a démony a pěotovatele kultu nesmyslu. Nevi- nC j. O tvor è C li ď • j t-vo v. v r o x > • ; terou vel >racuv. , o\ . » ' u v t\ let i r. t. nos ti a vedle nich r o n s t r o z i t y , jimiž se vyjadřuje tato - to '. a t u j í c í , »le málokdy skutečně veselá doba. V 4tavlov. ch -n.cn, • i ítn mate- riál vy rádí a v y b i j e a kupodivu nezanechává dešti u.v tiv:ií h i n k y . Jako by byla první občtí svťho i aehu» opaluje se teto ' i .a 'sama před očima Čtenářů nobo v představě čtenáře, rráae se sama seiměiní rvnu tvrdočíj .ou ' iouroetí , 1 i í< • ot v \ » r a n o s t í , yrl se propadne do j^my» ktercu tál pod ««boa hloubi» o před- stavení ^lném absurdností a po vymlácení a lov Je jako po tikli- tíu: v mysli je Č i s t o , obrysy toho, č Skuteční J d e , Janu jruňějfcí. ' * -:í, i icd; s 10 f ..i v< . , ír v e£, ahl á- out bo íst - vlovy hr> , b é : t t< n i y .».., nbtízné a t ující rea i t ' , s ií r • v i , j< ni» \ ». z á U .1 ostí smích je tu .iejen prostředek, s ; o l u . r ^ c e a d srozuměni a auto— rr - t f : r" jc v. c O i s ». • v! o v r . v í v • ví" tvu «• . u č . v .. :. í iní je věachno, co se odehrává n- Jevi. t i , s . nV <* 1 \ <, . . ,iívá v f*iv <rv> nr o tená ov v ic í. tt , p. Í b u, s Jak nkoli ná- j i cz vyz - * i .1. • v » . , z j» i. n-' 1 it( r < l.ující a. t - y> ř .te r ' y ar ' ' r . t v • ' - •• . i . 1 ~ .<• t •: î c i ...i . . avel navazuje kontakt s publikea aa kulisou . výeh h e r . " « t ř í •ieova- vajit i u . ;.• 'hoko- li íás noku autorského komentáře. Jeho tvorba je Ciré d i v a d l o , ros— -va jí a. .¡i( c ' i' nv - 1 cm. u, n< ru.ji.a ; 1 • 1 ., i ca 1 a romoc z v e n č í . --triktn^ vzato jsoy to bezvýchodné hry. fiospřádají ne nea- - v 1 i ' IL .._> , " í ř í se pot uel.Ion ti ,osnují se noc v » a s ; i k n u t í , " I r r";j. tu o - • i- 1 '.ci r aotrae trní^ . i • "V . c . Ir I a: ic- ^ oh aravidel >-aviovy hry .«-. c í :.c.i ilku. uat to • i iekonČÍ, Poio- t i l o s t i se jed lOdufie v i a c e j í ke svému počátku, p*cd epuť t íc. opony začíná dal§í absurdietic/.ý refrém, pcrpctuur. mobile bl!ihovoati eo točí d á l . V pásmu skutečného významu - k ociítční a velkému odhaloní* t '. z ní: jc zlo E.K tohnt' svčtí ' t v o / e n , s UK.'Z ¡lt ve .v^m r; • í es« ci a v t- " ». ne !c. r-w . - u « •». r J» r. v ' i ; a / J taer. "1 se r 4 h l i l a . nto • . ti roz • u j- ao . ťorr Of v j ; u.' -udrov'. li, rlova a jeho devalvact, v konvenční f r á z i a ideolo/lek-' ři r-ulaco Jo kon- sta ton zevlovi umětlí# ostupy se oiohoi> minit • zknu: et v nových varií t- c f xpeari entrer . ot o ' i - i t . j í c í : • ; t ora ' • •• usta- vuje Václav ^ v e l a puDlia.ace Jeho h e r , napsaných no roce 1 'ji.(Jm ^-shrnuj? :>čt scénických útvarů, t l i hry /.. pí <leiiCÍ, ' ' » r • n ' opera a . crr.-ý ' o t e l / a dvě jednoaktovky /Audience a Vernit á í / . / z n i k : r- r , ' t. ' -.' i , téry v Licř r. 1« . o v 1 , u-.-ň jt , kt* r • ro nich . ; - -1 v u • ' , iui'nî li v ii a i sebekritJ c --'a c v t.-U. / . . . / ^ 'c. Jíier rotvrdil c t - - £ <. n> «.•, Z* * v t nt >rcníc říběhťJ a řeči jakoby utkané z atlhy a bláta je autorem l i d í z masa a k o s t í , í r- • - it. . o i ř í -ovtun. [pageend62]V • [pageend63] | doba_1979_1_srpen_ocr.txt |
0 | I N F O R M A Č N Í ' l U L t H T I M : I A v J A M É R E M * N A K U L T U R U A . -v • i ' ' y * * \ m Wwfc ' A P O L I T T K U • • \ • - [pageend1]v . « . f á t e l - ej .or.u _ ti O v v i t . j il ; - v «vj^orjí» 'i . , t i. -r xt - "i ..c i vt _ a ÍSI >«2UJí , íí\ ví . c^i . 2 „cjich i»~> i v - t '' . e • rxi^tu^P zk 2t i ¿ 1 i ft • r r »C Je »eut, vij ¿ - _ . á r v:. £v .j l.c>- • t-. J v. ' r vo »"• v, r,r- u ro.ii. vuj t-. t r v- >*<r v;'-' ;<vr f «> . .t , ' 061 -v, ! •_• S '-ICV'. i:.ror - v. ;» v. •' .J .'MU , -, o'-- <; r . i e , .'.i- , • ioi. • 'o t .<• , i y -¿u u-.ní • "O ¿51 . i O li ,'t : i :08t. <• i l< vlít t, ,. Ví. t., . o 1-f r u/ . n. oh v crût ci < to*, v te M \ma r c* •;.•:•« ;••«' « -:.átť. ¿ , ovi ».o'ti a <;<J ovJJnoet. u i oť- ,-v i< • t ujt -íit^ r o •.<•/- 2ť»; , íív* v-TO orpü 'iií üuociU r.oufc*-.. t . .ov , < « u «ovi z. ^rvr., a je -t; au tria: a/ K x'-f f .tov .ra\ jin-cJ.; o/ oc.r .. 'ilrr • Í R Î. v. ti ¿it r. o v*, ft j ' . •> )C ..' .u V. 7C. vx: • j ..ého i£0; - *f. íjfíbc <-rv..i . /«•ozia-.rcá.ií ;•>' - v o oDca c . ; ci i ri .-ci' yr-ív [pageend2]J c c . < i - C ; A - I t : A s S 7 - - í j e n - ř í j i ;» - ř í J • n - ř í j e n - ř í j e n C; - -, : íUtr. S. c isu or ^ i'. TIL T . J.T.« j roces * i v > t r B v - t » ¿ r o t ; J . 4 . îfii i IV ..r j:' .10.. - o; ks -Atrii u. :. e .. • t"-}'*. . '.>. ««it to vi í uî'é pravo: » i r o J if-.-í «ve oťv 7 . vr«. to vidí ť s>y . 'vod.ií o.: á 1 it toril Ř. JU. „ ; , R¿.. r «c - «olàvvlctvi & i.'4Í.%r.ur t,m. • u\ / V ' t i V . r*vo<uce i to i » «tr p / ; . ?o. hit tori K / rortér 4 . / >< / - . t» i v i rv; i' . i : t ,tc r ."v: ¿ ;¿«. . • .Í.U •. ii ; . ' Tea je o aov v ni -i r ts lite . / « i i vi"-. ¿ • " i. o ¿ vu i vU *• . o . > ; - v , r t ; r y'i, . C . a :'.r; - - jf . ' f. '• ; h«, .i x- >7. «aroffl; v eifert - - i ./<. j U . . a .. » ; i se- "1 ,.ro-; 3. -ia 4 . 7; o - o ¿v . - -í i tu *í. i i . jc.>í - iv tr.í rrcvaé „ [pageend3]í • •: t , 7 . Nf i*-. 2 - • t >••'. - a'-. r . * stí ae« t li c lovaci r i s . . iCt C * C- i 8t v , ; t : < .1 .. ¡;OdVT :lť in.iCBti ti f f ' t u úd O. Ui J.Í r. •: U od . -V r . , :: . ( v - ae t > : • oL tir. .ivm . elt PÍ t. j .O ro *aor r v o obvin»UÍCM r>otfie tohoto r , t u. : i -ui r . cct ti letech a« k ylo tf.<.ov»S o t v i i í ví ."re io. r. Me t; Tlr.ov:*' V / ru x o r iv nevinni atíhan^oh, v tt ( Jj o>. toho ' ve v i. í ve v,> c t ' 0 V M i v. . > r , v c» ».eli a •• vianon- t i , t' r v * 1, • v ze iV-t bo j».u o- i oveiiaKtf \5atevy. 'v.jto . :.'»VFÍI'j« oř íany f r f t t í or K dodri.ovU.il r jciellff H C K I v <on- i . < ní u -' z r;.:v x n ¿o-.i.n tui při re - v nic* S r< Ji. Jevila aeoioliatické aiťonnoet porušena. Obraceli se ar oflelulné i*rp.dy o nr vř <%ncvt. t t ,1i wo(' ovíc !. c\nív t , ž( J« ' in > coetr m. ohjaan* ií otu«Ky r. r on r> vi i) o i v:i uúf ss.il* . í v oc o v m l J í )ui iýr) r :nftt •i-- r it' ' v . 1 li)», c- i u '(< . . . i T-i'0 i - 1 c ¿eeet ofcviněuo * či not ti nef.ttoletíé Htátu. To J e abr u r c t n í . vř 1 cv . . In re o o c r v. .í z 'tonu. ri*»i • i : I ^Í t< .o: iC: t z ront < U.ovr-t BV .I '»orj Ct-zs. o; lOVcr.tKý ÚX»d'itt? r . ,'f : rrKtir.ť. Je rc/J cvor* , itcr urirr je i ; ÍJ.ť. Itcrti.í v f t •€ ti.t ií Krz.f t o. l i . omud va: , ¿1 c< r< ; tcf i.ýc • r ' r .¿t fil.Vi.-.n O-í • . i'- 1 L< » t.: r o V ,í i — • v r.r tníc* ti. .x •• .< e r-. r? u i tre' t db o . '. ír<p r- no pí re Jí orí-miaoet určitých eoudnlch royoudK.,'t pchvíOujX trertní Mnaor t , .. r.iť -:c : : . -ii- bj hjl t< .to ri iCi d : 1- dn«- u to# u, m i i; nor 1 .¿i*.- C;G" R* t z ot- tí - I-tic/. ci -ciif.tr ."oc»>i - t r < R - V r.. :,5. v< ; ' - L li- ; - t Vf; Vt /.< uí' r . : > r ? rávč to r '- f .it. rty 77. i c r e l : »edlo i, tvi -aí ^rial v oř-trt 77? Br«Xájoic: »«pioato ae. státní »oc neT^OSStupuje příliř chyt.yv. fder proti Chartli na *oaci <tv» tn», byl příilft <;r-' "•-ticic.j;. ei./ ovf.t mo^l vidřt p Je u?fte obc^aeká loloiativ.. nt ečn»;. :: t t -oc • i - i. tcv • « ;/ v. /, r*»t w c v t rcni' ) tr.A. ti C ' Í .i tC.' ' .' . - C V . ' r . iťt ' T' "••(>(• Ví i c i t l i v í . -•ief F I : V£: J v: »ituccf v /7 c .CLÍ ^ájeit: PiaKUBe, Která ae veci^. v -rt- /,;ro-tfedně pá^Od aatčení x *icr •''•tel c l vir-/.e dií^ r^aoiacc 9 ' ie t? - j i . ť ' bez- r- i. j- : ¿.li. ohr-rt 'ti - V: n I rc<" .ic , '' i .*-•* v n - - o- , v. Jí - o. ? a t t .. c. J- v«: u . ' VvC. 77 : f.-odoi. ' Viť • y ' rte--, <t€r 1 - o:.- t t« 1 V> W , OlCV • » pfl fanouSci zetífs aehrají, poačvadž t kov není bez ri>:i.<; . -.i t - ' v. - • O t. . i. tu,.í 1. . V '.ono ic- - • crí^u v r . . 3 • --.iz- tov - v ' sí. 3 | l t ( « l t hyslíi--, . e Jhart- tt*ie zvofo^Ait nové eéo&csic*«* dozufcentyV » r. [pageend4]o r. . : o • • te • o '. - \x i i t ri , x . i - a u f •o... t 3 . r t , t.c.' J v rri dot r. , : t-'iv , r¿ hoť- n' - 1 • je cc r v- i í c ;cv -i ; t .r i . e l . ( » •*. Vil.? ; t r vi » « •. • '1 :i® t y i» -i iw v * ř ; A •• • ir r ; • U.i: v r: . c. ' 4«- ř : o v : t f o at ,11: • •• >T'ř •Y* ' . j» : : • r • . .' • . . -, • - Y »ill y h* pr ud t » , nb\ -.•• j • . - " • .V v • tlK;. i i. V * l ... .< 0 v . (in'or ' ' te . < •• .> ¡r .,13 y. . r - cûï \ti -'ft' : X r .:-. i.»i-.t, ť c • d* t vyjíme. . <» h ovr. 'i - ' ' ' r u t . . c ó ť c . fde elí «íft- t Ir t • :.< : \,r m ' 1» -i» r. »*:: , e . ieic ci c. : . > r ;» i-vt ¡?r .»crii.,_ , to pocfrio- •ili, c t... ; o ' i c . rt i.. te.ov . ui J ;i ¡•",y.'í. r. O C v> «e J' t' t te • u co "cdcr «.clo >rft y I roe» C C < leu y • -v f • r" irî r vr iv f t . onjny . i t -t , vt* rfi ici *e v « o *'.erteil J* • < 1 ; i ' on ' v l i , u. • ' ¿t t.0'-'. ; t . , re riti •. i lite IL tic á ; r- / tr- m ••r 'ce/ c rj vo3 " ] ? OEv i i. . ve lvy;- le-tic« <„ac " • Î < .. an V^ÎO ("ní .r .'> » :oí t ' t - i tr : • . v< ' e-xi í p ir c t i « < , AC; . ' # r/j i t j't t Í.r-et . tr-ü.v, A t e : / a t.-i c' t., h !ovc:it O «ituaci stnu- encû >«pty 77» Koehodauti odvol»t po«v uí v^chodo«vror« ,4ho • i 'LOR IT? f v t * .Jich -C tv ; ob iob¿ . v , ' c >•• -OJ. . . i. / f ř. « • <<: •.>.':-• O .tř. r . -i ; it ; , " 1 1 ; tr fl>' r • r, ř ' i v ' .i ' '<•'. ..-v;« • • •/ v-- r - i 1 f 2 'i cit i. • • Ir v< v 1 vy- ť 1« .i-rtví v .OÍ - r:i v ri ¿ .¿¿1 royu t* ¡Í Heuö VL» • Ali'* j - ri ri v • .. (Í . v'.t: ... ch atir« v ;,v ix, : oJ f- i bo. ovni/v z- il ; . r . v t , tlyvhtmU vv'cJ í vropy, rbr O K V P I Í NÍ o. R- .u v- I .;/c : ' •. Í ^oolovt , OR ci --R tl; t « otó , r - 10 ooi-.c SÍ .o r .yo'- í«c ^r . ¿ ..;r.< i.. ; ovi . rontir o- v i , vt cl .r h o rotj.ll, va-.l žel v< /-V. : od vo, oohro- ítl? • • • • • o r. ' .ice , r£tf-r učí.»- ..• o • vu -iv .-vi v, xl-'¡ ur«'l fe-' 01» •: j e , r v- V '.O ÍOUCÍ ^-VÍt 4JÍ • i U 'r.r í£, ?-' ,iO.,f¡ • ovo r li tvr :í. zccei 8'- ¿ •"<! v tond^lí • > . v < . J • diu. c.^ ' d- bách soud oí budovy se «efclo nei yo » l p a t á N K r t y 77, xtc 4f vyjáoři- 11 -r . . • • !). • . -Itoi- I t;. • i f'V.-i ¿: : : ci d i - í r,icï- K.vch c or -íif y, --.-/uc - & o¿ • • - ¿ tt , rv< v hodin ./ r Y f _ ol 1 oi(. VC hoc -o £ : '.OC Vy. Oř ř : /v ' ¡ b" r í. v- o orvo^it , ter- cele p- •lir- se • u ci I t , r ce c 2cti odsoudil -i veo oí icr -ífticr;' v tr- . i t l i i e , r ..cíe, " .'.r-, ..c *c -»c, rí t-ir.le y v e r r . tnohto ., u :i; 'lo c'r. e-tr hU-ícY líce f ' li tvrdit, te l.-ir-r: 1- tic é ft.'.tr l y . 'çour.ilv ht- t vi»' i v i * . ' Xw . er. tv . .í< .ir v -í i. , r- ole, r¿. Lie , . ol r*w.: , ..v c£>-: , xt^ l i e - ' • . « r iii cr; , w r. . /.I:» .ir , >í i n :.í - / í ť - w v / , i :: I : • -. r- J- li Í - i V , . C Z . i; • . r. 1 1 Í r •'/•- . . . . ncřio c icr.yyo: l v I , et , ¿t' . [pageend5]J• Konalo se také mnoho větších či menších u x demonstrací /v Paříži, Aténách, Londýne, Vídni, i\íew Yorku/. lento proces jistě oslabý, levicové a odborové hnutí na západe a jistě přispěje k zhoršení mezinárodního uvolnění. Ale vrazme se ještě c událostem kolem procesu, irvní o iciální zprávy o rozsudku y tyly vyhlJšeny na stanici ..viuda pozdí veoer. Ve středečním Rudé® právu vyšel k procesu rozsáhlý článek od Jiřího bečka Rádi "by jsme v ě ř i l i , že pan iieo.co byl tax: pylný a aŽ po rozsudku na- psal tento ČJánek a že ho stačili v tiskárně ještě dát do raního vydá- ní, ale zmocňuje re nás dooěnka, že tento článek byl napsán již předem to znamená před vyhlášením rozsudku. V teto doměnce nás utvrzuje fakt, že ani^v jednom denníku nebyla snioka o rozsudcích, natož komentáře, i -.tč.:o tvrdí, Výbor vystoupil na obranu „teroristů" Barešových, což je lež. K tomuto případu se vyslovilo 62 si&natetřů Charty 77. Ve - :m stanovisku dresovrném ¿«ejvyššímu soudu CSR pachatele neobhajují, ale poukazují na neudržitelnost soudní praxe. Citujeme stanovisko: „Pachatelé se nepochybně do ústili rady závažných trestných čin"', z nichž nejzá ažnější jsou zbavení osobní ¡rvobody, pokus o zevleěenx do ciziny a v dí:< J n . ' : . . . " « » 7 v ,,Jsme si vědomi rizika, které odstu ujene ti.ni, se upozorňujeme na ten to případ hrubého a několikanásobného porušení zákona a 2e vy; lovujeme - rrávč vzhledem < jeho souvislot Lei. u okolnostmi - rozhořčení und krutým trestem. Podobně jako se stalo odpůrcům totalitarizace ivota společnosti v NSR, kte•í vystoupili - např. Heiurich lioll - s kritikou t ' t n i m>- i odb- ur v • jící v r uci „boji roti terori;mu" den.o- r; tLe.kť vobo;'; , i i ; e:.e být ... "ct:.i ze „s^i.patií ic terorLsmu". V podmín- kách nesvobodj' slova je py.v obr'na těžká. cítili jsme ovi .no¿.t vy. 1( vit se k tomuto pi íusdu. de poru- šení zákona, jehož se dopouštějí činitelé státní moci, a každé zneuži- tí zákona pro politické cílc- způsobuje totiž nesmít;)' společenské Šk<>~ dy. Zdá se nám, že dlouholetá praxe porušování a zneužívaní z.ikon* je jedním z kořenů takových nelidských projevů, jakým byl čin Barešových, i jednou z příčin nedostatečného právního vědomí mnoha našich spoluob- čanů, kteří, vedeni emocemi a nedostatečně a mylně informováni, poža- dují často trest smrti tam, kde jej zákon n e d o v o l u j e . " . . . x dalšímu tvrzení pana *.EČ ta, že Havel JJO .isoval j; . u nás „úpí ve vazb; ně :olik tisíc dělníků" citujeme: „laky tomu, že jsem byl v úloze a neformálně jjouze vězněm kriminálním a nebyl j; era roto izolován, stýkal jí eu se v pr°b'bu e: ti neděl své vvěetřovací vazby při různých p ř í l e ž i t o s t e c h . . . . řibližně s padesáti jinými vězni a r.ohl jsem se jich zeptat za co tam jsou. Zdá se to být neuvěřitelné', ale navzdory tomu, že československýv tres tni zákoník rná 300 oara^rafů bylo cel -em yC z t< chto . esáti vězri' stíháno podlí je- diného z nic1 , za ^říživnictví podle 1 ¿C3. . . . . . . 2 | t o lidé samozřejmě neodpovídají laické představě o příživníkovi. "rrv- n n£ živl o v ' , -ydržov; božlci r.obo pl^y boyové, do- cela obyčejní dělníci, ilé náhodou právě oni snášejí vazební nečinnost ze všech nejhůře. Jsou jich zřejmě tisíce. Ano ve státě, který se vy- dává za stát dělnický, jsou věznice plné dělníků. . . . " Pan "eč.:o tvrdí ve svém článku další polopravdy a l ž i , ale je j i s t é , že takovícito články a rozsud¡zy soudů se prestiž Československa ve světě jistě nezlepší, spíše na^opak. Rovněž po čistě právní věci ten- to článek neobstojí, protože dovolit si psát něco podobného v době, kdy rozsudek nenabyl právní moci je velká troufalost. - TL - [pageend6]i i i ¡t a t <. a u_ý c h i- 1 e ij û V V á c 1 t v » v r 1 , ... 1 t. ob. c; let >-. toi ' j'- , .11'. ••'•• uov » •;.•• t< - c» u, ť.irxrif iuovaii, rt-n . ov<w, • pMMMI«.ulov^ totalitní «očí. o t-"r» ý'< -ft v.- - v t-' to r cel t. ri i ta u<:evaatf » «• \ o a«' i¡ fur ,tou oc* v ř t " r? v ai riobl ..ou t v » r:., a J- ¡.c .;.f £«..' ' »o» . jt ot : ./ vyf.-« t rn.> c •„ " < i ai: , o. . ^ v ; <* > « ..U aivet a* . V; . í ' jç »-n CTC- if ti Z ' : OV -r U -Jf-C t.iÎï.-O, OC». X E ;; *" oil .u. tiv v 1 roc la; . ii -i j<!o . lr rt . èi-ili". ! . fc ; c'..- i .Wir«, tu ' V J'.I «o ^i . /. . to .•o .«sillo ; rov.- v ci. < ¿ O' .. ,,*turití f • f 1 ar rficov'.vr t obtíí.aýrrl o- ¿v- • i , c í t.iut ar • • u ('oaj 1 k ti' '< f JaZ-ovi rr> « "O- V'- : R*: . -lis JÍR. o C.V--U t'f-c m v zrri. o' • ivtui» 1 ici otu' ¡ch <!e*utovfl 7 let/ flřábradlí hrou Z&Krßdiii elev.»o* t. ^. lo to »ral** dílo, «iter eatiric- Jcy a se vsác .. ' e r "lem pro pravdu pojteooveic ječnou provždy noci— Lr-' Tf - 'Jit;: . * • üp t-v ,e-;.it- r i t t ; ; v z reven Cur r< i\- ; ir r. ílo úó . oř.u • rru , ovalilo . ohoU-xovc divo .'¡o v - oriza« a iv.'--. I«. v .-.ur ich-, -o* a-- to u>a-j.fi.--v ; hre /Vyrosí or- -.X/ ^ dru* y r - i- i •'•('., v- oil v i. ; o c i. poruch* o ,r,aa- íváaí v tot-J itaír- rt iru» ' v- _ La - - zv . x • ..a.,, r.< : . ca rlur u v . ew or , - ti odr ,1; . ^ rr-l< • » -- ' R-.i ¿a- « ov- . . - v •/ - hx, a- . a rv - a v . I OJ Ltic o roleríic v^raa v jeho v; r_ _ u ; t ¿i na api* o v < tjlakžw »¿6Z<i u v roce • , / / . r t i c u l o a l tehdy otffé&sS pocit & ařauí dospívali «>a(.c-2r. n to f Ir-. ..rt .. X . ar • • . -Oct j i Z >• ji .«; ; j. a'!a • " - .'.' u-> v dob' -jrttžmáého rn vy tou. .11 opCt ax »«: ¡¿-a ; aaí i j« v o o :<iat«nci9 roxfcXade*, Který patr»í to aejsralej£i co tenxrét f: ... • -, • • ti . 1. jí • .£ ... 'i av- 1 . ^ j ¿ 'i'rtt . . r a ^ " / , . ; ' dß dvojených «tdt< a přcevéóCit se oa vl-«tuí oßi vj¿a*a «e jeho s ílu ve ř>v4t£ pfičl-»tí. . č vrchoiu preÂedého ^ar vyfile ti^-'* : 1 t.- ^ . .. [pageend7]U: - V - t v J ' l t ' ' . . O ai-íto- lifca e pneix rcTe«4enp JPdou divadel a televianích etrnic. • vt • • v . ^ c v , - 4 ; n v * ; ;; u i n- e t * , nv ri- ď uV, t r p ** , a e v . t . „c -le , . x o r u. 3 , tl.j : ií v ř e vír- , « l e ¿ Ir .v p o l o v i n ě l e d n » n t e l ť d x J í c í h<- r o . v u , tetíy v • ' • t.i v R TÏ V . ,icr U « , T-Í, E ~ l ve v t c d UC — v e í í~» i. ' • Ï t< tv ; i . r o x i o . , t ,r- *• rv<* .»« u j- ,< • o f -if. i i v f p , . ¿< i i .é, v eí v b* r u ty • ..i " • ' • • ohlo . * t t - ř.. eh « v c i ii.;. t.» v . í ť n jf » o -, , t . t- ."'i,. 1. uSc ze- ji u I»; i; u. . ta- & x8u.ii' ^e- t no oi.. i , « . jf I rt ; t ' rentovat v . ul * . i \ . y 3 rx¿ onriRt 'fte a*Čal« policejní 41lHii1iiWOf t dohled ft v; ;v * třová.ií . r'r.è P": Tt ». 'i.*. . *o.l Iv. u.- : ilo c; iU • ro evro ... u lit. r;' '¡;ru, . rr 1 íi -i u or-cta» vy ave o août. -.one- . 7 , u "V tx í* i t. »•' olicej- . ¡ í ď • u. líc- .. »vre . x-T ti V cl« vu "ftvl« v i . . m \ y au) Jediu.\ iv oď t df : , n i a toho Ci aohc • v v t tř v i, ecv<- 'v'm t i i . ov n ut- .-o v» r.Ár to, ; » tnu m lo u < u» n« » i .» jt •<• ri vo a h* /. • vvu ¿.."vi iiï . a a, • ctí* t,c tv v r- >. .f • ? • *;-">í - '--i; v.f jf •> v, • v íj ,;*»ho o_i tic-v« f r: , • if 1 ,jCÎ O tvi r}.-: , . , v - v . • ; - v ? r • i i . i nl 1 • # vrt 1 i « 2 , u : r? ••m • tr hk ^ i¡»r ! laov i*"' 11 .eu .r : u* l i d ' •ýycoliv l i t e r ir.»í - rojev. i-evfl cf v této tícbf pfeat'y ovr.T a' ven<ov r".rov:l •>- c . ti - : u i... v . v /»>'•- . r c<. >. : ' . i rtflp^ jeho či unot* t i . .ai J P & O nři -oČHt^u ladee^tych let odnitil ze "v-t-r .riti-y r< l u i t »-c. i.- c-c t ;; r. nrt1 'J1 » i. ču>. .u • • i " 1 i aide-tu . •. vi ot< v e d o . i r , v» '-c a.» - i..-' cl / rif' 'O.' .'-i. i • . . c - vý rr f ,t r.í" . [ « rr.-' v • vxf ) i r t lei', \ r v « y-x -l tí -ni norr •• 1« v Ü o * ; «-to. loven; , ř.» v •• rr, < t i cl , 11 í c a .r-'V• , v ř,f n il tcř . f u - .t J »r- c s rcjti u< ' r .c. .i vac t. .!< , ií.ou t «••» r iti;. J. n i . ' • „ - jí ' - ť. ' • t <•• .(Tf v i ř: ,.L li Rr,., 1+ ' d • f Î.C t • • • ( L » t tr. 1 - 1'* A «".li- -IX ivc-t 141 »i {»Oír f "i. I U >'• :>¿ ; ' i y • « . . « .!• - lín, " V . «.-> ví 1. • . *, roe i; ~ri • íť i.- - o •• i ( no; C i t . .. f í'•) r- ..u t)- . J vvl o. t c e luici ti v .»«• ,'otnoc i'.; tCc - V'" n . '>?t >í . ""íi ze is.-vu i., i.' :.tíc . ro ! . i vr v ivot or« • of - v to* .v. it» .. • ...•' '-Ci t v lít' i'- tí .. V.r r • j < fv;> v ; • ». .>> iv - *r o-í • íiiť.í. . • íi-•;ec<tě ; i-.v t r V' 1 no -at in« ro-4 . '.-'I » ; ;U< iíf ; .í • hOÜ X V . ' UV( • O V.Úi i.".' ./C .• if r' • U . j r v - V- t o V • U ;»CC - . I i i ř . f/f > ! •'> ' ati < ,1 '.'• b~ r ' ií.'.í-rve r .. li.iJ • tr- tví tv r • rv.i o v A j' t v- snú- : i* r. ... re^í^fo. t<- „.m t e "i- v»-fct . ;• j- j div.-.dlo v frrrtu ZV ' , ř- t í:. č " tni- elí V.r.' t . . < > ' ! ; • tr.v*"ní. of • ? .u . 7 - ? - - v* v n í zf -. ! • ¿ .' i r >h.'- '.. • ... £ ' r-r~ te 7 7 . X T/.-T- d---ivur< ntu, *.tery V J - >; V Y . VÝŘÍ Í ty P or^r-r.-ťho rr» - -.e-.' t« f.-".- . ¡- oni- . te v • « - r < , 1 - v<vl -»oř« r.- . B t r l l V . I r j i ř . i 3 - ' ť . v. f t : . VÍ r, • LIV- * n i . . . Í Í .Í-UOV U de: ; v .í m ' -i . o o - • .-: -,/;•.- . - - ;. . , / . ; v } i r ř • -v .. • . . • r -• rr - ? rty ] •. ^ R T R V F * ' F ' -•(. -. R c<I¡. -?< •'. ť.< •- r/vic > . tí T: VN';od.'/ ' CdfSÍtx* ČN<" . Z ' TJ ' c : o jeho delèi «tue# t KTOVITA ; r e t e s t F Je enovv vyře TŘO* v-' % - ¡.C;.» ** .FI t - u ? tor-;IÍH V ••' Ť J E N? R*= H O uv V?« V ?Í . t a ¿ _ o v t> If: /..--r. . . it t ' t i . t f i- via.- , . • .. " 01 ^ ^ / J i . .¿i./ /Ir — 11 i / v ~ i,¿ «v » / X/ [pageend8]z . v l i . r t- v u t l i c i "i -v'/, h r . "1. ..i » i %4 Ci • o»v i. v v . raer-. . ,-t ci 1 S kZ A C ii i ! 1 - »1 ,X na • ' i or m ' - ;oly ..vftS V « ¿ » u, NV t i brtt.iovce d . . ; j» • ..d v -.ri ti c . e o » ev . V Ï í o a t u j tyl • e; r s • r v- i . .iOř t .. • i", ¿t nravdo* ti V t lit t .i r » í v v . yi- h roti j. í a» c.i - O vO I t :-V « l • p r á v X . Vy'"! r i If- l i d i .»e p^i j e » »f V . X . . • * to • .¿*JXW nr-fct> t, i i c l i t-. Cft 1 d . i h û L .. . • L ! - i « ¿ . r . « -Jt f . i* . : J. rte* p j« • reí '. «-.ti va/ r • La ¿ . r ; v i eu t.. fi ïf . r .. vr u o .r c v d * " ~ tivrv a ii ozea; v/ "ivrt v • • u ' i irr - • i , a t..l o«toj*<~ • if; \ro . : - r •í - - tf iC-V.l/ • V. . . ' V ... 1 ' i'.OYCl * H A. po F v < • lví r T. v. : t.r U. F JT ••• o . I ; . nov, « X v \ r-í ;.-t- o> . / o« x o f t- lv '.iv- . v. »•. <• • ! , v.^ i j i r í ov. î t r'. .L < ¿0' t leu' o o jt j i't .r u : .x i y] publiitovfe »; J" to ?• vri t ; ,rvx , • . t v r aso/' v * > j • v-y *<tonftc tr Ht < 1 tt dc.j c - o e t; i -, z toiffviiff t ' ) Í. v- r n . t ni. ejX . ; t o . jí SE ? " O .i ¿ te > it if prT¿ < ¿«V Ön- •'d o víc* lo j< • do rv '.í ». at t e n ' , • i ' -ri.r ' . te u <•*.., . t . » > ' « te • ou r¡ ci i t» u ií ' > . v i ) ; t . t . tí. , . • r i •• veo v • v ' • . i t ' • ' • . . ' . r 1 i • í . >nl : t« l .t , w1 ». » ' i V ? . i < r '» o.' t. ti, n • Oi'î íi* í • i/-..r » s. i 7 , d< co' - •• iz» , hrv-'l r .c< , «d<tl ,./ ut? 1 <'r 1 nou ct'\ í • vi > 7; V, '.t« ¿X f. '1» «.' Af «A . • r • '-fjl : fi :,0.:'t, t v.- • • t vjx. . řu 'atotiliuj ií 2 , v o. lí<J<¿I<;h « ti let* t e 'ot'ov r v "rt-vu rr i o "-rt. i « r' í ť v rpar,«? - odol í, r* • dovf t»:< trorh • j#t» ' f i j- .n.í - !u¿ ¡í ov ť t> íoX dif>t". . ? 55 '«L f « l' C; *.. O •••.!• »X JX 'J ' i: . »1 V r . >'. .1 r4ve. id .1 or.. a Y.Y« roň •• - iu-;o T.' .'. -» e' • :< v> v • . . .4> t '"•» od . . "t j". e ó .r o c - "t v- •<. rotí to: i-t< r< ¿ c» nutX r?' Z' U » v l U lt i ..;C Xjf: l - . t ' -.X, • !:<- - .ÍC: • ' i.ji; t- v » j/ ií«<r*»vot ií f tnv j«' ,f Vm • vr*-. uý9 ?<' zp'.r-zr í do .¿..r o r ( ' o ;oc .i .u • ic>" ; í v v. hu. esto - -"i - v : c -i" í:.\.. • v v Snu >'j'l¿ u i tr lóhc t >e-. ; v roa»'- ío ü ? ta- ví .í i i:. ;í ' o a > r..í ' ft • «e Aizn - ,i ->v ř . a.í r. eov ií rcho aoat. o eruc» wX tobotc r« . u-'^-. ' r..d.>ao o-vo' 'ní u t.. v " £• ü se r ' u . . or t i hy ; v - oa podzi a, r« t «ßrir/v.-f.^ v Oáei'vi pří oeatf aut«« z rv • reacw, její ^OSSi^" - ' 1 ? • J *; íK , ro. .. t- f- ;'v • ti ? Í'J;. V vý; » « •• - t .r- ' - ' • . - j i t ' ¡ • h on. v r e v< lici t v-; t ' 7 t- 1 '<:.i z -ír :••«' tnX * • • • r • IfZ'.ir' - od . . / tylo i r.i :ÍV »o tre^t;«1 . t - m í fui " O/ííj •re '••' e i vu : t. or <• - v ÍV' •. • »u L. Y- C t .--jj.it • t tí it ..rit ur y o h d, - aa jmfe 78 pfftstAl v její« bytí /ua^ovat telefon, 4«< . oficiál- •• of!."-v:r<n . oo z '.r.i •. ' >-, i.. -c . .it ro rod ¿nu Bele-r»l.-»v /doťm • je j t- t- r- <?s; > u £v>-./ 7 . 7 . o-fcbr n i.iv li-sni .mod - ' ; i. 2.-1 oe. ' r .• l e : ; x r ctoizv r..u vr ai .ť , i pi-nh'-X"- ce v c: vi - • : v •. tev - .o, ; v v j " v n* pro/ t- • .. . u - v r. ' . • • •. v * t.v* r. . / , . . ./ - . i . , i v 7c byla prepadeua u» oatrovf ¿cfltt při oeatt na teener r*, bor«¡ -ser icr t .... r. 7. j: i • "-r ovâ io, ž« s- f ir-' - 7'r r t e t ' ovni ; i ' ie v ¿ ¿í o t - v .v tnu ocetr i ivr lir'sxr. o ei odu t,oi-f... cctvtzeae - v po^ČBtné době / otí 5 1 7 S / je ««držoví,-a v ruzyoaícé v ť z n i o i , ob- ,'irj? "»r. ;•. - dvr - í r f' , ; , t r . z . [pageend9]7 e t r - 4 T « • ' . i _ «V 1 > • ' ' 1 ti c.. i -^.«lti . . c • -t , r ! otcuí v i " ü i <c • )í / v r t . i. t - . i *. t-dl » Jiti o— í.u % c! i', c Vf ¡. .c . ti iť -. evic* , tc v» • dru » • i n ro- rov : levice, vt tur.eut»«.¿r h:.; ti P V --autí revoiuční »ládeíse. .;a*> ij. rrnri ic> , v i • i zatčeu o a»é lc ií v abf v>c, o> .. >.•» re<S«t • -i t ' • * ;>oiu s ni... b ic- . , iO v i c*! i jfhc • ť } , ř»»n ' 1 - rx • . t . . ,7 i t' U c < r U-aí Innen t i , - .4ci i .. j /V. rc t* .to • i «. • til v- s tnú- aí proje*t*at* v podniKU 1 otrubí, e pxaeovel od svého propuštění s ••"Sf. x. t-r : t .... .v o ;.člaí<t v .1.1 . ri ij •- . i i' . /V ': * J< o •<> e al;>'x »eut v ^ r i et «• .'ea uniformo- V P : . ; . ' I -v- lícil , O:; . . 1 L 1 iieu^tále de I'.v .¡u;l . t : . . r • í; - .« • . rh v\ ci izdctovt ihi . k.Í .0 a »oeic^iw- u* , Jf ; v li cd - ct uooíi-i"en /li \iicír >v • v . .. ' e#drete e tv . i'.vr- -j'iov v . ii;d. tu r *:»•' .<oli ticxé i 1 u , , ' v t • m ••'•*>;úfs' . f > v , - t .í " 1 re--r> t>T* ; y . 13- ti a .vii. .1 v 1:P •i »(i t J ř í h B1 " t v / Í .. f or j 0 . í . t • " . V ir. ¿Uft> ; v. t:venifl v v J _ jeho ocr< • f * v vede ;i«< i ti tu a tií ctr - a i re 01 í 4 c l . 1 . t r : W- > ^ c r» volu< .-i " or: lt. tcu, i dv^ ralé df ti / p rc tyy , ho t i . r ¿. i 3LJ ^ 1 í. *_JLy 4 • cr. I» * v 11 <ií. -1 i '» e v » t i i i e . r c . ia • • . .;«r:'.i i.» jt ; r 1 1 • , ov~- i. ;rv' \i ji ..o u- : Li\* Kr. t». . i v> jí ; t; - 1 nv . ' .< i . odiř*. V;-«" v i r<" r f . r« ily J t" ť ji;-o I íbo br''trr "Of •• . «.rrr'ilí Ti- - v l 00 ^beclcv .1 . 1?. ai .cl c u,. - v l n xf v -r n.r ni? lovr-iifilcé» aáffiéťtí. ť.fttwrovr-11» r. c • r 1 «ah jila elutflum ^ycho- •-v }.? i: -<t>: ic-.tc • • , -lt- . ó t v rriy . t <;cíii- _ . . ' ' .4- ... i.l ? v r . 7 • tou ' c ' j v 'c? lvi > " r t • r- r; vr •.<' v . c J .'¿> , r< • r' -'cv • -•. oc /.o.'icfe- i •'•/-.« . 7 . . c'.jí< . .. c,-1ci lř> Co .-r;- 1,1 , .<<!#» v,. . v . r. • í ' f Of • ' li -v : . . . c: i'.n . t., » ¡1 r /.c • ? rov." 1 :"i í :J vur tor./ v r • «. v : . uacv r. . • jf. r -<t >. /»Ifí rc' } : v .i ' o r t y 7 7 / V u c - . c> • - • • i t . ů t '•V . <:' , -'.( • V i. i O'-' > i . í J / . U ¿1; ! ou v V • r : aciu r • : i . t i . c. r • : : er*. < ti' t i . ' . t "l: . »r c\ C; j V • tO ' )/• arodil se - 4 . 4 . ve vesaiöoe Kc.lt« v «ižních Ceoh<ác^ * « ' O "í. O.I--G.ÍC,. fr«1 O «"O i ' - : .->tví. 2;. . • i .. t: . C í c v y 1 •_ ; c i í... olei"./ O<-CC,K.I ~ i . '.i (Of-Ci-'c./ (/ ^'¿.hljc<7 ekv/oi . V r . ho 4 2+1 Ltl-^ L/iT&vť .u 1 v - , . -^¿/.S" é, č c/o tkeho cx /-oo [pageend10]C' < c ze 1 ^ - - , r*ro V c l t v r v , i V C ftJ CIC i t X V * ** i " ivjr « r • e JI d* nu 't; x v - ' ř • rií e ř- r .-• •• 1 i - - A ¿* ¿'Cv v. V w.a • AX » . « . . . V tí J c • o e • -i c. v , • i a o c ve. ^ v. - v Í •; c: v n f té m ' ť v » r « v. C . * í, C' »i r i . • i t < • V •' o U .1 *. • » i o . 1 * « y » i.i • . eo v- i v , o; A n de boar n . • a ba i. •»f tř * • v' V 1 , » 9t. ř 3 — u c i ¿tru* í » ¿f- ¡»rc r. t. 1 l ' * " » OSk .\i rt a i e a v r . « . o c. i na tru tc• » A^* Qfl ýchocoí lov V 0 • . 1 * pro «1 i. - i > i . r . i ti r iaení a U . « n^tiO iuou'' c entr u • vy i i; uče i . — 4. ra at i t* , ' * .i 1 nf r ' \ : do Ft v -t.ilct- v . r* i 4 : CO ve. • ris tí v > r '•til i h •ví ioic auteb«v"r< vra tA.OV obu I ar oval ua u X V . >o ave«, "xnit tí1 : * ' V t ř. k. ho * ) 8 U fy v ve ou . xi r . 1 V i «.v it O li, . i n t •. >. . • feč íreccv. I v • -., , v oddtlení ocoytu a exportu» odtun f c e . • t v- ' , ; • r ; c o ; «,»- 1 • : v.-, r c r .trž ; .<• v« ¡ouc iueclcf t hc; v<\ « « c «f -r .. v : . > i i v.ie&é i i* \< t h i o v rit ou d< u 1 e: - M • vx nt. r . . . : . t . t v • <• ,< otřen? a praeeval joto děloít v Lea.iír sávoUi "ea*Á lípa* V r• 1)77 1 ' t :tf w: rc t. . re u » .». • Vj c v. . h< t v« r isec* Vy . ovřd /.¿Čt. . o*, ptal ř »x tii 77» je 61«uee .> : »-.» >. cm C r O* i r iv JlÍv. t. v ./> r t . rř v i.. í..ujf.k rt t vi ».ou i cfc- T £ Cfi* 1É11< . > f t LE »i fi OJ » 0V>- Íi C V', v /¡¡< . O I * c «•.. v . b . U * j ) '. o ' o t c i v i . . . « X I. r c t i i , - ,I(IVU ' Í 1 .. • i V' C Li\ «, V . i X % r t V k . 1 o'- c; . 0< :•« I.rv . 1 ... I , i', t • V; K /. <i ti »*- i <" ' • ' I '. i i ; i. c . : t .J i < i . . . , O .« . 'I' - , i ti íh 1 IUV<- • •• ici j. o ¡íe1 ic t - V*' i fiioííO ic CU : .u » Vt'2 si t .0r'0\y •• < <• i>* . o " . lf c ' . - - v v *» v ti " • j : O O ( it .*.•• 1 ' <-'•("..• V« . I . . t O . - . - . i. i , „ . it- •• r • »cvi » ./T t r C <.,.t v • / . . O :ií UiO I li- ti v televizi. / roce > y67 vydal reportáini «.oihu o udňloateeh v .. - . : L . ri..ci. 'j ' - • : * . , > .i. v . .'.u; / r. • o v v ^ . ? v - • * - v .. •• Li"-/., o,)í r "v 1 v * co - «vo. J ^ vt, . . roof . ro uf t- .. ^ " ř a • — • v cu. . i - . • -i. ' v U-: .. ' íO i . . - t,. , r r . o i. u- . i ' • . d-.-o.cvy Ít r. r,.. :... ; •. - . i - . > i- , ~ ii-• v! i' .u •' j : i v . t* :vdi rt.v 77. Vydal atro ko. taoě risoc ;olitiea^ e t a ť , v p o s l e o n ^ ' . v u l«te';h tfi ivadeltií hry, 7 led.;u tÍJ7. ^ pohádal pare rezin^red í politiku o i. * t v i t r . V.". i -V , : - , ' A /C z r . . . - . • - J - - - M j É ; . ¡_ ? v t n ' ,7- Xarodil se - • • v xrr-ze v m i p l pz^vuí^a« #ystiidov7>l fiioeo— [pageend11]"ic-vC • :'?> •• -"i tu ... , . . . I v : C _ v ř.i.: OCU • .ttdť .1 \ f í ~ ! "0- d^atii. c vtor.-t filooofic aia.val v roce t 7v ze práci o *ÍV i . u ' CVi. . ' v . V. . v C .. i. v . i . v ¡ n . «.. • c • t: • c prc;uétdaí z olitic*ych dSvodů e iratáís období« aoaai. eatnanoati VÍ- • iCí - i i.. . v. :iV n i t cv <• yi ' ií' Jaxc ~ate-cti* * programátor. artu 77 poáopeal jo zah.>jeni fc vflflHf v t U iu re ti ví „ - • i « a o , v . e>i..u v dui ni «.-ikonce stTOtil -•vvaliřiu. v: TÍ E>. ' . v , , í pr ruje t* jič v hotelu t' r ; r: .' Lc. v e . ť < O t Ot ; /1 a . i vt ->,,.* - • < v . . . • > v i . i -i * < " t.cv• " tí c} lekit« dtn€ o < c. ; ?ác<... utli uval an< * lite r ?v- re-et ¿SO • v tv i iif .t c1 tetčí: ti řtint i / teorie autc- oatů, a;.?iKovaa^ lo^iKa/* V aaaizdatu zve ejnij proau erna div^a / ?<.'/ ; r- *a cli ti c.. • v,!., . • . .c • - v, ' t i. cí i", i , ;•. v. . v.. ; r i. jv ».c «t* atlů • • V • c l a V f ; 1 • aarodil ac 1 • _• • a v r a n « ioch-uti au čty dfttj - Jeho rodifcw ne o ti ečlxvc • t.ir< i n , ..¿»-¿tovkli ji; ve .eroi «tori./j ní i >.ucho- vá £ : č i . .tec - ufcitcl ca JLM - b>l v roce z* tu - t-.tí4 mi ¡>ro- j uitřn pro «aáboftaoot". Tot .-. covel Juao diLulz v ¿t; aioKjfoh aávc- d a v **al. nav* t< vov; J K ! . ..i W<colu i • J U ^ K Í U V J . at- É L>F ^ E v roce > t "Aturovftl • .ent^. ro/. aaťa!l otodevat ..a Jyrilome tod^Jaiío Vo^oalovec^é ftxulll v . itoitéřicí cl , . tuf.iu.- u.«.o.46il v ct-rvnu . 7<> a ¿ 6 , 6 . > 7 6 b>l v katedrále av. Víta vyayěcea oa K a ' a e . ¿o vysvice* ní * t• • ov^l rvaplan ve VIaJiai # poadijl / • roc^ >77/ Jato Kaplan v r íi a >.t vca '.o a i .i- tr tor v t i ti' í h u U. .í • d . . . 7. I z'; "vř .. et .tni o o< u1 . u a v. ..o.«e . cr.c t a. ' t c»: • a : t -y rí véci c-ir .' vaí Joreťei .inla .-x •/. . • .>cce».•»•• ho v . lit-.i • c.-»••«• Ca r jí i , ; t v . 1 1 . . / , r ; „ U i í «ioii« a«- í t tt • : ř V tu <. r o ; i c: r evní 11 i^t r* tv-? tury. cl - , • -lúře: - <. : t V ' 1« ..tv tjť.zu .a- ta: ju aer •a * i v tíV: . • S • l • V, ty £ alu • • , i iaa; i br • o /.a těta.; -.. ir ,]» £ o • u i a " i . a i i- vt: v«a.uici v .r ; • u;^, ,\i . 1 \ r t o r ) s • . .. 'i v r Mt. . t. -.ci/ '.;,<...' f ta ?•<•<;• „i . £ r< í »- .'-a:. , * v let Et r ca i r ti cv .. ; oc r. c v , . . * v tu v. j ., ^ • . •. c ti;rxté / ucoc. .a v.- ; 1 . t. v ¿ÍAÍK, ..Iv B;'. * -v v. . ro ..¿.u tuci z; ar. ti. ... i a i c * o,,: i." vc, u. • > • vc^a.í. reac . a. r;^ /,•.< r Í. ochotnicky divadle a divadelní proatredi ^aJ netol a a t r M o , fce a« _ ; ...•• i : • ^ : - -i . ť . .. v .;<. .o i .a-.icia - - i -i z: oo o . • i * c-- 1 c.v. ; " - h . • í v . a •->%•• - ; • • , , • v: --.vy» . v i t v rve jaico ay ěvá^ ve : oru, paut ee att.i oy-^t i nepi clente?. • OAU b a.c ínspicieat přijat v hahenov* divadle v ; r a ě . irro avcu rclitioitou Cinncbt v roce jbi ztratil v roce 'slk sír to inapioieat- • ••• - . • - . ' • f '.'ri '. . . • .'•' '" c, ; "I ^ - . ; - ť-, c t -. •'• • v . . <-Y ' tř. : - i ... -' • » . i i ' t i- t • rn -j. cc r ••. u . 7fc u a rv u- a o . . . xclitic.vy Amleraý fiu»£a oval intenzivní v roce f.>6b. otal ae Slejjfea lUKu a ETf?*aatnovai ae v letech facy axcí v f ,,av#. V druh* po~ [pageend12]lcvin* aeria t ¡tn£ai se v«?! i aktivně podílet a« vydávání nefc« R R • • • . •-. . ¿..;ÍÍ ; v U t cova.'. : i A • I NÍ pí • ' c to t . oři i. u, .o ;.-t •. v inu 'n i ' i <• tce ¿, « do •c i. c;u. t a. . w i . e » -rt; i ,• člmcr ý: o mi tr*.-.u .i-,•*r '* ve U v . tihaa r' , o. •• ř do ie v-ccialifiticic^ l a l w t f l l w á l i z ífc.i" »y7«í tv*jijící ae Jarcalava ^abaty. Hlásil a« otevřen? £ ueaAvialyr soclaiiatůc . > »i>VV b„\ 1 « t ř e n a uv£sn*n v raé-f ? unl ích ~c -i. , . . v<* , v* r • i v ? • . ^ lýv M i. -íí»1.. 5 d * i t, dJi v r.»'. . a a a í J 1 f i . ó r c o v 1 -rov-, • ' .' i ' - t i , , yc'-,oU a , i • ; reta 1.1-:i«r. otev in.: t i , • i say.l , ro Ladividuálni Tabla"': tiku wí 11 cí. • tr -' • r i t as:>oraý- ut r_ t. - a v r U- < tci. 'i. v.l i tr-ir. - t r ta v • cb v; t j'r •; ,-at líc • ¿CÍ ¡Pilo b; ' vo ro- v '' , " , • • t; fioi .i r t. , ' tl tí ; 3 i re rv ' " - » t i . rcce , r«. t v ...j navíc linii ro» r ivní fo- lie-a- fllotoXAe. " t r í - m&e Jato yfa¿1 udáte 1, editor « prograsátor •ive 1 • ref í čet sa4 ultajní v» 'ejr.orti bedev ctlhrrd re Ch? r- R> ,-> r OK ji v: PC' ..o n ve, co by i o r.oaao j< . t* v edifi uč': )«'. .« c; a. * '• tv : V . ca • a: i; lit. ; i ar • ,.» . • le r ''« CrtU- o- .!<•> r •. . " ? f i?- * ' •,or:-iirt>" k. jnr • »-e t:- po rr '' u cd: iio us>cute< .tt r.i .olix c n» . * a nr t to t ¡cf i v rt , -n^r' !• , st , '¡.i ' o oť iau r , > ; a í. u- « v ui f-v r.i' ' j u a l c , > • . «ii: í »«• cc x je .er porr»oti osobností aejeu v hartf, ale v celá &esfcé intelektuální apole6norti r • •,)',.> a v ,a UÍ v I i l i r z j i a ; : <.4 , o , ,»c > r rR-. > - tá' ' T . r-,.v i co a ; t- o ~ ran tc riř ovi i v,. . . i i h o COV r ' , h" i b- C C- 1 říci 9 r £."•; .«• ] ,}e .i - ' , i C" j* v a t co a.-.-- i va,)/ .< c c.-r ter f li' t - • c • í .. i-" <ro 1 lidi r i i •• ty, -'t.f »i : Y.\ r. .<-• or ." • I ta «'ai tv í' t a-:...':.y rr ji. ort ar, » ík" esa r' a: t r • rrrcln .»lil tur , j .• v / :/v. a.tt- ..t 9 ro •'á.a acvých cert atd. ••c-lc coi-. (ji." .,£-ní» . cov i;; ti jr-..c. lati :afn wi*f a i ' r;v ': ' < ; r. t,o • ^ c . • ""TlfiílťTT * Tento wd opi a příteli " V Z U Í K I je^t«" pfed pružaitýt* pročet«-. ale «yslíme a i , že i tax. stojí za to ho v ne ew bíllletinu uv? rjnit. - re c - »-Už i.^ i ' i. ji J. 1' - - 7 0'.iř a. /'. / M l . ' r-^íteli, -.c? " r r v ; • •, a yz p.-; v-' Í ujofi o r o* r.'i r r-5 vovfta o rr: u e reníta.u" zr u • ••• < l.i./. ť(cl...,r Í f,- rr— pv.xddov»t to»ut že orvotní apteh vyšetřovatel- nevedl x: c í l i , j£®ř ne- L»»uliy1ni< byla příprava pro eeu do xonce Července ne co nejdále r'c JÍÍ fdt- xu srpna. aí to fcylc tí« # ke aaterialy nebyly doat- tcCnč připraveny-, af c t a . , .• ř-: r v a. r tor - :A ' ' : atfbtťlc /v? • ^ [pageend13]ai - - , R- T. T C -, , - tf Je A< I Î R V . C a j- í - e r -c v nejv; íeh o i.tic v, c ..rubící à. rezporu v otáakich, jr.k c i- pt lie t ; i: ï h"B-Cila'. Jkt aeraase, - i o tert-u *>rh\ raoet t .y4tó e neu'r i te I : r. . olit.c.y- c. » c. .cca. e t olečt rît ¿y at¿>ver - vy ole de* byl zjevný: fts&ová ztráta. ve to vel*.¿ četová atrútr., v nià byl» promarni M «eláv„okurková eeaona*, břhe® Kterého aëlo Jlet* t proceru dojít /•«port a r.p r cer- jí rc.-u . , j* . icř ; : t W i; . o ne i yv'n; ol-tio» kého vývoje na gft let/ • i>n«a sáme acčáte* záři a yrooaa ja zatím v nedohlednu« Zntísco př«de dvťsua na říci dodlo k ptákvalífikování obvinř- •íí ••••ví rt. . .y c; a" tví u • v. ¿1= itu - a tr.. « / t j . a Ov s t r , , o"le n<"hož bv1 o t; do \ obvin*n cuze tr hl, , dnea a« to jeví jr* c c. t; a: raorr' í; rvR.uj. : < prav«* ;• dota- o a" vó ,•' » kvMifiuo- v - e. e • ; . i.' li j i.:- í • . r; f u , v; • Î .liî.iii i rr ty/» o chac :f* ». Jir-tC v vf î.v.' t. v ar; cl ,,ortr; ei i cit;" an- ¿<nou v • fruatr; ca. c »oayf l¿.ov< nú v třvř at b)et:.uryc* 1 <• ehocili a niel-, ti* vy, *le nyní Jaou a vývojam hluboce nespokojeni, ¿roto jínto obvy«.le v podobných aituaeích - a á M i *e atarým proatředicú» a ic fyzickénu uáaill. Ji?»;, • y^ r-pfc hy ji neirCiaœ u.ír.-t: va roa t poí v t. t- c- , Ktai'X u ' <- i v ftr.o ecet e. c» t k i e v i l hovat. t a< v irc rai . ti »w .ajj roahodující význar;. Je pr*vc*podobu, >-•? budeme avřdky , o*u*û o Vy- rrvr - v r:í vjch «... -y .t. , jich î o ro.tao oui; 't \ no vyt ,1 -. rocts , ji^ii: b;, enao «.ohl» být udvace.u postor ;ont oc l(j..r u.tik" de--it* .«ai '»"u r vo- ; eba* l jtn o< u»?:, v JejioK e « bud» z: ; c a A ro« d ' l i t chartiaty. le i na t«' c¡ li- et tách te • obou ' • t et led" a dílčími úapřohy. xioahoúujioí ouutt.řaortí v aouO>»an^ chvíli ja «¡iaio- •J : • oi'• í-joat, í. avftov,< ve e^i.ot t • li ujr ud. lorti v h< i O H . I O - vfrif u. *». (< sor uazátconoj ci a, <• . c.á inaultto« , re | rove , ce r • ej"".':n<' «f» nov. ^ocea jene.. • osobou «. tornu« • ! 1 z \ < nlíní oaor- noat naundlívala. Te aa v tfchto dnech a ateln^> uKasuja / a v b doucno- stl ,!• t* víí-e u .. e/ v "í rr a«-¿--»ynlüé • ¡ "rjn> ict , nen^pn«' pro- -i 1 ••./ív i - ? ousro" e»,ně"< « pr'.¡ftíí»oi r- i erélft z * v o r t to -u'- .0"U z tzv. re-list zni aeb» "».burdněJi, oetu; ,. J'0> '»rotí "len" *'(/. u • roti cel • herV 77 jií" »' íoli ir vi o«--ty ti v>r, n r.vty V ; i rif ivO'i; ! I i : Çw-'.tn ,;eti. W: »? i.;: l i . .a j v.yýn ..tvrdý" o?» tu; e " preti o..r. :• •; » -v de:, f no u ir.r piiřáto i « -i: t- e;/ -konavch i e .re r . :< e t o o , i" f- cf.L 'vu «v- tu c 1 " v; .»- -:o e"p rci • írov ho ï ivota .-• j; . o rrovOíC^téfi iov » tudané v 1 . hartií ti c«.- --ro or.:.--., v vo¿ loi — je >;e jf. •'an to, e c«tup „oatrých hoch * a p te-ron o v;, ch „e tudenovál » dnír " je z vnitř ní nut ,e«ti otile pri • itiv..- j'" i f 'leu • j rvou vinou i < Lít'. Lití«'- doat.ivn Jí do trr-i.aycb yotíží a strr.ují do nich i t; , ntetí e<. '-c.au ejí je t» üíro zachránit rte Ko napravit. ..etí¿.vao jeae vt dozvř<fř]it jf,« VAclav Naval do? t* 1 o2v ní k. ročaír.u o vtu o» í-ii.'it» Ir ro-dw*»y kého divadla Jorrph; .«¡raj dořlo .-t t kuriozit' , . f - : h*. •• tc a v« o» .1 od o - rtovitrlr- ' íaiatt-ratv- , -¿téry ťo jt t. i>jiř t i l , ze í 1 .t iX ú/Kdy oar:?ly aá-iteic proti Jeho případnému dchodu. ^ re ať jOKy». čane« jaaa — : i >.-.•'t «v¿ r «.v jiate benevolence ar ;-tr¿ a. ro^urt tury , která u c ~ .il»>, ht-i -ácrl ve 1 «ohl by t : 'fco:ra oř / bu av^ho otce:, .epaora- tu ji gf, rc y re at co • dotné.K • Jii r.-tíio, ťac to je výjí'-.ef ná z-ule: itoat ic ' od oví, zvr ï oc t» , ť •• : . . y a? to «-'.yon crj t •/ »» v er/^ícb eeeluěnřJfcí^Jc režioíeB« Ale to, co ccaikl zéuitupca winleterotva sahrani- • í ynít - "ekracuje ví ech a z vy-.leí tí e .«eaí jear;?* do/i - er benevolen- ce --í llvy'r- » eetf-, a. -'.. e coû ; c- • < . •. ' no,v fct • lezirnnca, . te3 rč vrhají dosti nepíízaíaé svitlo aa r vaí a aákonné okolnoati celého vfi-.Pd" IS prav*.s • d'.aít-.y*, ne • . - va -ojctí z'-Kannoati v nr-.'ví a^rr;i v :rp, ař -.oT i.-;' d' 1 íoi oí/artifl • rty ' »':'le.iy y a zc-vedli ul jejich vy? et o v 1 : c ' uf ^ožaoi t vyntěhováuí. c v/ róhno ne- u.-:pzu'e -iouze na to, le »onatrprocea přestal být šád ucíffi proatr*d^etn zaatraíení, ale i* ae a tal čí «ai značn'- aepříjaaa^f a obtíř.ajr;, . t^u >v rt? r "'-"y tc ř J i n-j'- v; auly, -• ie z .a;i,y baujf to i v '-"tni [pageend14]> • BKUtéovou podat* tu xtsv. „provinéníw členů „pxsfesk.4 deaítKy" e oc -vodné- aert J'-- • ,ír\ . vi;jt .¡i t? . ¿t vez i." . «e r pocho i t e _ v /»; z : . vyčítit ifr. tuto ne- si i (íucr-ti r vd bych v r- ail . řeci .v o Uv..! "¿i rr t e tát ní oryány <1 • t o1 • • id'., t i tiň at c lt( . . cí íc.t li.. aer jt docel a ir'cjiW £ t< n oVtí. iifc ap. - CO Ci TOCtt Í '» -<OI; ••li ' -.0UW f ílint, jr .o Od nfho ustoupit. le re:xia tíc hrubé poS*.ozuJ® i rám nebe « rvou povést* Ael I n nebo tři týdny *>iYd z<tčeaís našich deseti t řátel n »adrř.ení r ,4 - ích g -:te"í b li yo tor ro;uít- ii/ JJ C y 1 přeevolén isKo »Yř- de< ét ;uzynř* alavnírt předaňte". vyšetřování byl Česny text. dopis* ' ' •'.) - . u rl tn .*u f»acl i r; lt u, iter. uc; 1 uze ' „ odnlr c .cl tv " o-ici .-o v : j vo clečiv co Lt nluvčich haï ty 77 « V ...u/. rnto " i ; , v a~ tu. ! 1 tyt rr .OUÍ ... aaclrř *•< C vou státní a v t>vou v "es-icfiiov? u ozoraén m nes» kom' ví .un*'ni aluvť iho :hart 77 »-nro- «2 vc '«I* .»ty ? jetc čce r-acní u ^le t i.tni t.esj ečao:-'t . i n .ovní rohl ídce v ? tí Ji • i ) o icaathiern, sylnsvsl vlaatač v » , co v nřípndi '•len «i • t- i o .. J» , icv t ti.' .1. Aj vyře i ovi tc • i ta v.. • Jovař eal, : e rí Je irc.; , !:« u ato do;.i« rohu tyt e tíh.aij dodíil v - , ?e „není - je " . »1 i leaetbier r. byl hv„ v i t ; ovf.t.( Irfc pfl~ H i Dt t r ď. ř t. Kt i„forao .ce „není z ¿jeti" ani v jeho pří \ndč. » ieho p»-ítadf se bťhe'j vou neb tri tyca. i* zá^eta objevil a nien- , tbier byl rc<- a. a t • .S tVj 'Ok rert ho vol uatnris -u F r vn eví volí , je od^r.t R^1 UA« »ebi' ÍCU oce' I>CI Í'O i>oJ«nyob státu rrc pv' tov< ; - i a j ropiulf Ji íhi si »• t * Je rt.< 77, • li na .. . . u > v; • > c iuvece C i t ; 7' . • ; ¡ C t i/-!'.*., .1 u < ! ; .at» • o denet /e vr „tu lafc e brnA c _yr Jed<-;:ácty .-linii « oU p líhání, zr tí eo ort" tni stíhaní eletpc u dosud ntj»o; 7 -f xa«cl r Jakých t*>.vtic- • : « ' ' c -.o tr:- t v ... ] • t< , • t í i « ; l..,u i.O v:-. ¡vv c . j O : «i. ;•.* M .uti ty*i .. : t líci r ni Jt don prntc^tnntV erv* - . •• tc Jt t le1, nc o r r t x c . • , i,..- ti!., .eaU , oje tí ¿: . Û O U Û r t v t co? • tu J<-n c svl. J * ii ; říj .-<•. v v o b t . a M : c)-. vplra.ho ZV.V-.U rosli o v n í rezi c • .ay ar t , tc í ai ahou le cor covo.lit o r-ocívaj to-, jistých rivilecií, a n; tr , i tel í ¿in-u «.- x i r f c i c . n , i ;tdy bp ničeho nedo ' " t í . . ožsdavex i ovaen ti :/eď is-: •:<• je v ne.-iioh z»- ích j.: dl oui o -/.novu .¿tu lni j ar jr c ï • -»alt a. í řirey J Í . R I N I I I O C E t :• dm" .• r u. i. cvt ro.. Y ;jí r -.olcdacst lý i . . i tíc . . ! eJ-.rsda i . U? J. n or f-r-.ay -rv-'ho a dru! (ho rádu, cl. celou aložltou hiearchii - co ) o----..' ¿.;'o.- "ratrv a r n» odstufacTl-ny r i ,.avc ; c i s „ r v;.-w g iro- - . liovaayrď vády ovfte« Jen podmíneční *• dočesal ssaaéir^.aviiýT. »uver^ne-; / dnes a č . ' je-cnct • ÍV( c, - le .. rrn ; cj r ..l c cit]:- -ýcí: ••rin- c i r ó 1 * / . we'.'iiiř :'' on o rcapu , r< ti ť' to r r s taure i ' » u • .lier ri„nicfi je xl "I v i n . ' zve - e j!IOVVI i v/íCt ; < c • i. r; . - J ; TÍ -i ' ^ í . . vli.-té ce ar. ; jeou s v buoouenoe ti bucou cr. . rc, o.tur) za nt t . ? t- t- ních orgánů a tíf-edA o tichý, utajený, přísné dílčí nebo vyslovené indi- . u'iai KO r : o le. o ozíej • ti ac < i- ¿et il u»e o torr., je ý« z o v e je v bec a Ja«á oc ta a-'prvy. ochcpitelnl bude tc- u tc •, re is se bucc -OÁCufict o nijakou dohodu postupaé s daiè^mi Jednot.'lvci ř -;r i.,- - i , >reto:.e tonu zv>- < v«*-:' i i o c ; .c-, i i , zejrc ,s nroJdubují- cí se her odáfr ÍOU n speiečensjcou .rizí . . r-cc. oatr-ne-li ae do rotí» i v nřJr:.< nepros ctelc :ni • , 'ure .c • -;tu et Je »•'e-toi.nt pro- r-t : r aie*.v oolovi'ctyc .c frr.r-i<, . ..<•: Jet to ¿i\; . utí . tí" reclis- tí c -v -c? 'f trt r. • úpí se z- : v . :.r a> . ac .•• t r c ía iíoh • e -' ..í, Cáeteřných s dočasných cvfr , rřicrí vit. cl Kdy vf f- r.. ¿. í připustit, tí . cr-yrc-i^v '' " >». rvír • tr Ja»' ? z* Í ' - r n.y rl ' *•. ? i.. i 'ívr y. toh-to "'le ' . h - ' t ' tï: • C.OiJ Ví • - v h , / / ; O V' i 4?<h jfd- .•¿i Z Črt»? o; i i tc f v Z'hr ičí t VÍ. ; . t u i. . t. , - vy . . cv: í" jř nv.ti.c- t z i ti v.ií" hcf -uctít, : : i- . i^í) co liti o- itý a nikoli olicejní činitel* v<ie o první výzaaamý pfípsd, *.dy s pro- minentním sip-astáře* ;hsrty 77 s doxonce a bývslý« n l u v ír tvto obOon- [pageend15]S â x m iri' tiv -- ti va » - Jiyv * a l . ai tu «ierr ^ » o V fi * . U 1a U t, cu 2 f 2 t , d o bfe UV' Ö c i l , a i 1 nř pod" ín^nos M. Jo -s ;¿ O pr'.to, or o re 1 '' i a n< A te* p o u! laa r v . O u v o " n Ční tía ¡r ohod la f he obfia. KO pro . i r » . k r. ve " V ehe v- y alo -.es 1er. jed .. .. i « ¿taítní ' ci -¿ ..aat • t i. tit, ze , o o pt .aus o v . i s • > : aí, n i- ' . v \ ' L v t j ¿oí .vO-1 re M; >;a.< l ř jed- j>e ?.ea li v • .- v t vàeeha i hro dní oiolnoati t to, \ o* tri iû: i. i "irtivy. cl v . vel ;ii vel i - X I Í V U X . t .. .rhu f i r i . ;vr » -.s jť te.e-li \t¡ rr . da lu t» . v. v- . jo .»o • a¿¡ avel, ,!o w' i - : ' v . IV aí ou ci VÍ» ledt <• cri ; f ici avftcv ve « i o o a t i . c o rc. a:. ; o te* a n n > ' i nebude o uo ota^art vU c i c i a í n í e h r v rt , ¡ r a-v.r c ia** ••»• » l e v i t • . \. a ; li- - r«c:r.chî o c U v > br t Ji HO jt no jr : oj.er.ietp jejími cilc • Je aru nodnit Václa- ? tf" ho v n í a ; v zhled ar. a zat m biftnť pra xi t-\ to ti y bylo ao i' 'v , i r a . t;?, \ «. E l r v ¿.vol a;a i « v, 1 obrov- • . r • 'Ü.-:OC tliv' RA v; . *R.t JÍ .. uvoliv v» eji, i • oh< I\i v an,»» • : ' 'i , ' ' » iv < ? oto w í • ' . iC .. r t-' K . t V M ' re ' 1 • re, - »• ho b; .. 1 oet< v :w rito;.» ¡ti ..t Vt » • I t,aivc oh.' a- tví'. Jo :. : r - tu i > U a v a a'. ¿.a v., i ro t i;n, n«' dru \ • i: * Î..1 ••• v. : . v i o V i , . je...-'i r voli ..ou atrá- to ro • > tu / .lt , no»- t v ;.t»c. c f v .r vel si byl t- t< vt ¡'i vc Ï i dobft vi < > r» a oto lOiédrl o o oloaí n t-. vy av .a-.¿ke3ic> 1¿ , r ní i 1 : r o col v<vci oh.l o~ r r . i t . i a ^ vlové. t; . toti. v t.- te. ei tueoi j« i acó eool u, a ni € : it V 6C 'OVO it -Ohl. .4 it «tC"U . Ï. ' í r. lOV t V< r Utí rfii* doílot proetfedniotvím »vé cni vy al »ácalv . -avel Jazéai koaunik¿9 v • r X no to, .':e 1; 1 Bateen P : olu r t r í i • leuv oru na obranu neafri var liv ; .;. tí hany ch a fea proto neaft/e a pfaclot^aé uahídee . r.u •'. t t ' v. .-a.', o.u. r ei« s. • ř i tcc t a« ! t.-o j .vni" v • n*'. • '.ftca-'-.i o 'ioi.--a.ii X,. :. ti . ;a / tro y u¿ ee Jar pouta <• ' 1 ov t s lo-li o ; / r-ovü i -.a -i..if.t* rr ví : a it-, ic.viji«.'toi ; nabo vr ,ta ira' p ; e d M ~ a: L\?, .tri; ty '.1 v < -.ať a pří-ora' byt Kon tei. tuí v i ! » * d* r. K t. • • , ; e . i. byly o a. t t^ení ji. cruh- uarv v .-• ¿ - • < >'• »0"u v :'• d l , ť;etřl ' i tc r lt. :a řídit ' . / . <: t- a .<lf n ?( ! ' • e ' oraje./ o • - v V« 1 tí a l ; !... ' ,)u,jt ;v > aut .v aír'í.r . mite > t i tCf-.tí, ae j. a-! i oe at a i ra va» o ,.'K roer w d.i.« ti • ay u. ' í di lo ; ti o..y a íti • ißtou it f r.i./.r <•• rao: , '•n if "6 v -zři et- u.; o.i i V d :a -'ouenoati. ••ra-1 a v. »i ra • a f z ? .- .o CV'T a Vf t '/.i. vyvnáeay te. a .ancrc i.r t ' y * «*d .i ^ínta Zía' t vil o ¿--ti» ..i ť lo.. - /rozuii.í < Vit'' .-lea / a ; » í-v n - r »-} ' ft, a- •'••* av avel 'ij-l roční -ivai • b; t v<¡ . rojeaba ft t'. oh ? tí •. aej *'•'.. .a roí or. la bii : cy z ¿ • aa I ' r t » W • - , r .. "c. af 5Vf .o v t «/ vhaita'/ «" a t r -i o, " t i., tau ; i • oo rocefu, f vt« / ç'.h-o . . .ech'-» /a t • J.it. t'eb, a U. : i i er s aaa.-'.lr . r e j i , jo í c i tí íaolcvea- ; a v u,,i to;< u a -, usy o vy provoKov.iui nových zonfliát. • ; : • ,.ra»u dalších a-roer a v" eb'. aliřc -:.cn azet, do=covnír s oh i i «-.., vj r » -.-ov... ií »od./, aaižt bv ;.r z a e • 1 o : ill: velnca a tía', t .- tv- • . -» "2 ř ». - -a ;e ov' en r- u t .• - ..-'' d' a i ..y1 a dieu.» .a .. y .a tj-^^ní 'cji^h. atí- ' ; j i :li; if j j . ~ : • a- - • C. - ;a-;ta . 'a/ a» r, t 0* .-;r.'liv vžvr or ; aov a v< .; a: . t i . oeatiiř.o ' ec" oventulaí o- - - a i ' a- chov t r- v >* . •; a . ti Ä a.' -nt ti a.»- •• t ' a- h'a ty 77 k.-, lo nutrie -r.t . .«va.-: j: í pozx tivr / as - • c.irri a-rr»í oati'-" . -c o- v; a..••• ^- - - . • ; t-. ai t to x ; y.-- a. r- ro'.i r'Ivní aia anr * u^c * ' - *, f - '-a • porno- r-a r-.a ..... ' / : i říp- .'. r a - <\ ; i : : -rt ».r ve. Jí- -a ťíac.' . tvr-' i U ' „ o^tr or a: v Oř • ..i.::' . voh; a o jít - 'i..- :i :ol i v . ic J.;"' ' ' a tc -vit, a - al ja a to'«» > «- r •• r e/ . jT> u.. e 1 : n¿ ; í - Z ^ ve p: a ne ros cv .-.oni h o rr a at - aO^O V c ' i o ':> • - - as í [pageend16]4. 3ou v • T. "o. r „pra—.v uiaa t«.; " fi. . vovfny vej . -.roe«« / v : 1 i' o v i ..irr« c ao> t c u . i t — . e pre ce ť- ni 'o -e • ;v • - < l • í » ř OV t t o ' 'oil u .. a c t.-, . r. i ; c . aoia ¡ M> i . rt.i u. .<«3 t vv 1 ou~ Í T , «• t c:r a R z< , A . . CT .v&A .LED R t te R >- V < •Ř.no .JÍ O- u i ' .. v.-;b. oatup a a- < lardee »¿¿ et »odobn« m utejí .v ' c -ift ;. c ' r.tj M i o r* : ; sure..«:', 1 ¿ o ce 'i ox ' i r I.e to nr- >r ... C" t í . . t 'v - • i v ( t v i tc • »• , e . caict haría 7*3 • . Kau je d n -c< V --r: o. r. r , a • » „ - ¿oii" ctí ce {•«..«. :»t vu n.v ' . ho - t . '--i : T a. rt-"l o., «r re t v * vou ve: .nci t a ' c:ner rrvou v 'hu i t » e j- ' t . <a. ' a. v bee potrubí a -í. t á nerv- e tí r - c c c /.or ' p': ' vci- , le t í- vac ut i < a it an te, ; d a, n •.c i • f ! , : L : a , - u l e . l t rai c: a l o .c-.lo'i . eu'' , . ri rrd? r * vi" r i rf i t: vr.. : u - o..- ur >i a -celer n e ul.lcrti a t>t tnuou ae opájet H u s e n , že se podafí bá.nýai «ocene«vjn)i ,ro*tbed*y • - o ' tví i.c o : «.c¿a e;.iutn j ici ct.*-a ¡ c rev-iutenel r a l o i t ' I i i vr t « " í d .ve t .i' l¡a neu, lí* 1 t i ro ní » donu: v • ' • C ' , C- . ' L O r • a.. ' i (; H i r, ir ir Í: to he M on -J'. ' ve u a root ae: i v . tělu»', '•<' nenechaly >í roc.. t«u d o j í t . a¡c¿ te-.-' •'. ' vi tor ? i '¡. : ,í. a u . - a i t . ht t •, -.e ta jc.io"' ' no J-TR novia A , ^ * t1 ... A E : '.novit V<- L O S I Í j#>ich «A? tvit. ] rc imu bv *y\r n rr 1 v chodit A U J M £ îeudr. Ltf I W P ' « > roca ov 1 ritu . e c t ro u - jít, tajictit volf M* .e ¡vM ¿ho r lu Jeho Vf-' J .Oî 1. , .it ' t; • a-'" t • - M il C 11 taví -t • a < , - i t e ' ' ef :'..i . t ni; I *rc i t m a * ¡v' , u.* M -d'-r r- i-' . o l- C 1 t ra lo ' . , t ' ' t reif a; . i .'a. tí 1 ci • • . f :< «-a . •. • *f a . ' a"ia i! ,er' rO f rt - u r« t ' r rc K.0 « • r . f.aii b, a i .ta te v t ace) « JÄ onv ; rfi- b#h soudního Jeon a i , coil by je'aosnačař vedlo m OBVO obující*« nsttidicu« n™- - , f r a oc . • .. '.• • ! • f / " V l • wť.eaýfco v ;-c > > ••f„ / i v • t r •• y • icio ( --'-.i t: itt da< ; c re i-ru. -1 v to -rv.X a . " . ?JOI "> 1»* r î , I* byl fi to <.oa «tj -tr p r e e t i i r , nr .-.v< a'orf-K - vyi >i rr roítlřd, « „r'.o .crlsvnť ádc ai - i 11 c. » eh rtè ,'ia u: ich z* ?TïÎ sa pr-a {u j€ oaoi r < ot.-í a < náro-iy Of c i i.' - J t ¡.ovou x' - rl\r u TV-' UCVO( ' -i ta ? i. . .zhl<C<-, t c.'! ' , . ( to je Obje -tivaí .u'.noat, kterou afi^e nou >any stav na.:ejvýi jeíítě nijr.&ý Sa« oddalovat, rif t?.x\ tr • • v . '.-i. -i; ..r? . t zt-. kxi* i ' ri.i yt jí v\ no* t , v 1 c ř." to 'ýt rvr.í ; • '.ní obrr tu. c yclJ -, c t- te í y le i. y R Î t r-v' '-r. • ra , --1*-' , V'a.uji te .. C : • . • ¿ C- '{'.f.-.r U-~ ".•- a - -h- Í' - ze c4 il I N £ M; e n i . rc o t P v e. . i h'- rt*. ' 7 /• V . t r : V Í c l.-.l c l a t i v r.i.ťi.a a '"ho ró/.u, * C r •* v- Uj: v je i uci r.-o: • : t :a • • .1/. a. . . l;- u jícího de a- • ( ; a r t ; 77 ac a • v " < .- • n t.. ...'./ i a- v'i-.a i nov" navázané ioatajcty s blíisíýwi ar.u:iaatti astea o•, . nizacawi zahra- •:.i -.' • . M'í; vt -.er- • y <" r«. y-x* v. z .Z; c'i.-ir c u rr-i rt- r- ' v- 'L c. . -•'.*. r:.. i i. :. t í f-e i ' '.ta c . . . - , .c: r .ci '.•..'• .1 ••-. *'• ' i . • .*, I ... - va.' o .T.- t; rr «, .. 'i u ' i - r. ' ^ , U.-tr-.a: v ;c C O - v ' riu' ch 1.1 ttrà. r.a.f- f a; ùj*-:,.'. r. "• oo t.- • z .. j» a.), j caaoi . • .a ť.aira-í . . - - vre » < ^ny •'-•to a : • ; * ,'a ra-iie-a m z .'.fa...c-¡ ; ' « rotí 'Ja . t.-rru -¿r r a- r vc.l v --. . . • (: ri . toile r tel v v , - r« v ce ? •' - r-v t- , e j' c - v a -, . ce a i '»•-. ,¡* t a -;..a. c .»;odv«- /OVr 1 i • r u " f. rc) • t " . : Í V ' .-al . ' -t e t ' ndov a i"• , c eu - ro cv. : ort - - v .a- / - -.1 • ni , cî/a tí la Ti r v -i v o t e d * , f , 1-Î.y, ctr R M u v í O N ; '« r4 jaou •o :cnrř- t.; - r. .-:. rai: t... , .,-•- '...•• oc« .t. . .r// , >- •irv: cil- - r i - Ciii. : t í , ' . ' '«Oft mu/a ' ,t . i. _s c •: .' •" v t . r '.<-.. • ' -. • ' ,1 . •' • J V) v 'r í výc" }f • a o'à : v|ük:'c: ' ' a i - •• i a " a'.. r°h?. • .' . S7L v* j J' -'ialf-v Hejd¿ ¡ek [pageend17]1 d _f > __ 1_ r ; •- v • ' V .. . j • > v :. i. v . . ; V' •V :u j C i r áuC O t : it X i t i : " i > j V v íio t • G h . t- ' ir. t (• . i a v v .. o' i ji:, • ne: » a taliru.* l o e o j o f i e n í o r a n í h o h n u t í v x o n u a i s r u v e s v ý c h rňmných '•<• c : r t v ^ o u i : lf- i c e v t v ť >. • \u v r r • i » ; t O C . ."J t. : * r ' 1 ' . i t ! u C L 1 V nP*terych ohledec1 tyly její podněty vlaatnř realisováay* «aliarra vy- padala se«osřeJai ¿jüMüc, uei a« dosaívali ea i rařorr .í kp" u a i ř t ^ ale t i- : . / v > L • i • t ne v ft v* cný* . t : ce r ic r ti . mpCro^f. rozřafteny v crrxi totalitních nystórv' pcv<"tr.í.«*ho blotu f .' * t-i t •ti , iwt« : ae c Jevil; v c ... f hi u • v o v, vl < . o— .-. v . rr t ( cotide .vi tic fe-'en i' tfchu. Vři r U.T t Ir* t - - ! , • *»rý - .*t c eduit.il, .c ú-to y -t ... .<;'.• ruch . ' v - . 1 s t ' , -, i* re tin. vjel* er; v;> vo,. e v r • • t.v c h li t» cl» .a v ^ • 4 ; . ' ' it • .. irv»í z iřoktc robi ylo oJ< a i rr- •fort rov ch t lora » devo— Trh!1., li rtvya tt oi . ¡ . .Í. C ' jr • ¿ v i',:.< act v. rui Sovovy xriti .y ta* svundho ¿oltu osctao&ti tnliaa Je v. »-• obecné c; to v ; .<f :ze ' - t , r o c e ; o u v »-v v 1 ' r u ř'ov t ; , « s e t t o k r i t i c e n e u e t á i e v r * o e l & stále s n o v u j i x l a d l do popfedif v\T\ e ! t T v o u r i t i « . o u I > T* ' VI.-. ..E •••JIT * I v 1 'i.- ' . :< e >ct . "' .. hic. r i. ce i onfet>: .lo, » wyr- tá« aá bj ' re oreovóa j i " i , o vyvol val o v praxi v Ai vet <• v" vvenltmaá v. l : . m; i . v : -tj» avait- oc nr.. elit o xoact i ci /« • m» i- , ar.«»rcv« â ' : . o! . * v '. '-O.: • i i O ' t f l l t u , i Î. »-..- f - ;u Si 1 • rz : • . i . tivií, c . t- /. ÍP. f.-t i li ;u id, «<'.'• i , « ¡> Ji..-, i-y«t ' , ' . ' • i. • C . ovřt, • tC .U ce t • řOjrVCV' 1<- ». . . i . .J» . . ; Uff .ovřlt h V : - i tu tot.J •• :i.' .. ; f o - •»•' ne, . • . t z ' t •.r»v . :<• ice rr uvni' *. i ';.»' ue • ¿ t , » vel oo 'ru .'e" • i ---tlí •"< , jí: ty - - v . u- rosit 8 : tet 'itní eyrt olitle- oci. -••/ i3 it ter- i tu/.-: j tú • v . ' V f ' í !c ' v v rt v ! * ..riz' • • >r 'C -í v'/ tc c T - v H - ...ti • ti J < • oTc ovni tf h'to Ol . » " , fcítř.h . / ve\ ' " • i i iw- ' "Ýfríov • i o < litu v vi d a* i n l i l n i ř t t zádaá vratvs nenlle pocit, fte si n*!oo iÜA9 na coi . '!t . • • * ci " v I«. v ' • a, r , H ty c; • ' 1 , ie : *'t o •:.. .,' n v vo j. o • o o ./.er v . ¿ ' , r lie rs- tl ' < ' ; rc/'-ct : • ť r. • i : . ' V " » ' r^v. t.< hc ' r?-.tí rnv :• zn>" * es'c h:u! - * r - - c , . t i • t v» tlva/ c . í 1 1 • Uv;«' v r • ? . ' . o •/ ' t. ' " . au • vojt ..: i ítrrvt ne' •T . V j; U ;•' - V "-: • - : v- t- -. ' ' . ( , . . V'f-, 'O dní : i-/ is— tují rozdíly v této vlci v r^sa^ch *e«íoh* V Polsxu n-*'^* ce pod tlaíum ' i" .' t t it íí : -.v . ; „ V ï>- il 7 r v U- e1 ' t c cc; tou it v v;- -, c ct . r-h. ' . v í : by*/ ./obîf» v r?í " •• rr, c tu : c ic= . •. c - I- il t rir. ne c í;acvu r ť i"! . ! .. •'<-., ,e - ' • >.- • >: dcjít i'i.1,1'' v . ; - s • iil.r.r i .i uUh u v -IC- ' .O cl eiit' , t . j . )V:,ltr .O- u . L E I ic.-c C- RT.' I ' >-- . r o v N e l i a • ' T ; CAW : ¿ u 2 oi ; , • e r ý t y v- ,)lýv z vír;, vel i o ..• i'- < c: f.»tu i . ' refere v.-> - .u •> ¿ÍÍ- - r c - ; J S K t e v . - J / fc • •-'/ i £• 1 . - , • • Ji ' *' : ' "i " ' ' ' roti- deaoítrsticxy, je r-roblem vsteau <-esi státy eovéta^cho Ilonu. Tí - a ^ i ví .* ."; c- : r , i r ¿ - VÍ .,2 . •• ••'. : o 1 vc SV« t< : hra ' - - i ' , t • . ' - t - r - - / ' : v ' y r:¿ : --^e 'c . í r u .2' . '' .. '• ! ic o v;.' - i--.;,.-'. t- 1 * • li • ' " i o vf 1- [pageend18]«f.. i v V C j e n 8 K O U i n t c r v » .c . v < i e ..» Z f v a \ • - • ' ® i l u . r e c e j e a Vi . . . v . ? n - Aoeir l i ?,ce . it e ; o d f f l i o e e z i i A » t * v e i i U »> í: j • . J 1-.. a-a: LUL, N • 0 :. V- 7 I- ¿ o . : VÍ v v t ÍÍ. r o z c u o t* a d i ..i a j i a a u 4.1 U . . i e «. - — . •? a eace t ř' i a e ** * V X ß i Cm t i n a OBXvVe i . X 6 tl C i c r a n i , * J e a « j.-o u u . a v « g . v ... A tVD! U v c e l e . : O V i . . v u t v w a i o l n a h r a a . o A W i :t€ Ï v e r* z o t 1 » V-" a l o v e . i f a u v » . p a u >' j ř u i . u j e Z : net» e • c . . . ] o vi .moa ti V. / . • i t J b . X v-:' z e i 1 0 ..u .OB ti aoci a • •• .v 11 t • m . e I < a ; ;¡« ¿V H i ti.,OÍ: vy VC <•] ve 1 U:i i t »'o lo.-v » u* í - L v i l , oc-fav te , » ... e UV( f .3 » : Vv tr ti ..re i. *í..ou» a« at vil At. to .vi o- fti. i \ evo J .v um o. c. '.t doř. >4.í'i i «ai úc- c i . a! iJlB 'f tota.'-itaíí.o • .. ' .C. . .»• \ > V I , A a O i i ti eu \ o( c I, ...OU v , . i»c ' ai • « oťioiúiní* h . t it: :lc wu y j î t v '.t'rs*oUv s u. rcri , A t. L v a u «ové atariiity toi • it.tzi»' u v <?- r IV • , y - ; » v.il ' u >ai teeretic . .i -<r:al »ti ^yn^i ; -1 c • .. ( o 1 lti cu x i . vod-: v a \ . ,s k i: v a .te ¿i » ;• • X t . vt' í i tnt. r rov- to-: hr typu ».af r AVwdlao- vala /liíic 1 i v t i e , Čeho Ji i retil nê doaéhln, ule tía co all»avala paro bvdouc-ioa t • . -udoucí t i l atañe ve.iy r a r x i a ; i c . o u teorií I oajrtvHdlait použití eoučaa.iých dlatátoraxých proa t řad *û, 2a tutových jodrin««. <jv'e- r t.y c : ici« ni i c t . l , e acu. . .»ot t ,ýt » 1er il» « îudou- cích s l i l tt\K¿ rritizovAna, ¿a teorie je critériam tpr ».vuoati raálm politiky* To -odio A s i t u a c i , Kdy *ateuýletick.4 ideologie lylt alo» v r . " 3 i y : V i . í "Civ 7l r tv; f * j •»<••• (. : < • • Î ti teto ?i<tatury• ebot ja*.c aečny* cil '-arxiatiCAO U o r i c at.-.ia hláaa- •J t i. v í. : .' ' . í í • ' v • . ' • it .i <i . t . ' . . . teto ¡..aajfc tr - f i. : - í i r i r or íeV ..o.- Ltti>~«tč -d «hx a-* i r.v , e u: • > «... . ; L' .i;, ca.- v i t«' 3 In» i ¿tal vývojoví nov tt . h o i i t< . u t>, < y . , " i -ZW V • • V* j i V ťi 1.1... f»t .'t.M ttauávt *.' lricït, i . • i li. - .tři it . Y', rt i i. v ov. tj Î. JO u v 7v — t; -ř ¿« t»-eř v c. . » » ; . 1 .d ... i i •'. ho : y e • . ;t • f 1.1, .1 li*:'.' , : oř ! ctov: a ve -v. . e aych cílu fo*zulovi ch ; >.lt j.e-ou i tí. oclf te e-r ti. c . c*' hy -ot.'a re atále více re. U v. co* not it lcJ în«r t neat < i ne e t < uoct olit-^y e. yni od e> i tre.<».v «< »e f t tc y: ot í. r v- i i i . i irovfň V t. i tr ! ' ie,; , i Jí f í. . CV ' ' chte ' LI Mi ve J" :n¡ • í .:< tie., e. r,i y. , riti~ 7. :v.-< • , !-•• re' litr» v rovi tt .'•: : i o >. t> • otrlítií «-ne jí: neer, u <• a- tu.c t ' — její 'y*'- t . .y a< -le :' « teer fic . • o Ji«-«'li .i>, n.,' hz T Í " , e je je. lay rt ' 2 n ' vít tuj.'ci 9 • <•: v¿ echny jia-- í»ltí e"tivy r o- cif-lit « jrcu .;<•.. il '/ie í- «••< i;,, aoci^lir ua J« i-ovčta«.. , roto e je je- di a; i • '1:.'. I O O C Í i e o ' o i-.-^o po.; ;< rt 'la'ho eocinlir ' r. • ae odie 1 ať v aovřts«te" bl c - u u/.ívfe v ; -eledníoh letech, ; M e t a l a tady ry t ï i t ' r i e : t - c t í • itic¿ r r x e .e-u ilttir . teorie • 1 ),- «e ^í - cf ne ; i' it-- v ar ve .SK^rr. bl o à» • Je a a n o s f e í e Konzeïvatlvní, protideaotratícitd vyfaAení vi uch ; V f c r: t' rov.l-; ..a or;: tr: ¿ « ae • r. er r : • a t rozpory, • t- t • . - i probléagr fJtxfnjí* řWfcléairc vrfttíc^yr>; reúmtUM ae tyto roz- . o» • uro r^ ' d c c n et ao- t u j í . iL .e noe ex e lití , Které vi co-' , ,.;. ; - r-e • t vyvo.y v z ¡ , t .Ko : - V', j v¿Aóy e ae- -• c. 9 • r r - z . r . i. , ;. ; ot, T « .a ur-letnova y RV ;j v. . - r,f ^.t- t , .u' ' ûvi. e-.ze at, • ci a yr z.áí J¡. íc? ¿"' yroti s • • '. ^ - a • ¿ r t¿ í-d aa ti -.c ro e » e avyyují t í «er-tí *-rubtiv::ích a • i; ..;'C »--e " I r . o f , Ur.: rvou he^e onii etň«j< i a po .ryjÉtýa náaili» ai anano¿nuje Vj tvářit souet^vu o r a n i c - ; ¡ve a r. tí e:. tr". = *,>. ¿-t. - ,-íi - nřcionř. i li--' . ci- 1 i...' - r : i zu ritt '' o?, i c Jiv, vjr.ř ia • ¿ Hit< ir<- '--ze , do- ter , - ; • ' i Maov ..-je . o t to leer— IcyiCKOu bází, co¿ yro ni í.e fc3ft nebeapečnř jfeí nel o^ /.ríti^a lude MtKoaee radí »tál nfcjfeí • -<íyty ae tedy atabilizace tctalit^íei /e?t A v • .' - . c : u< t^ •: ,r-'i : izf ï tete ro * í. f ' " ".- í 7 t i o e. r Koazervat < vní "eřaní v uvedaaých otv4SK¿ch, byl«», by velice vratká. / [pageend19]' cu r :•: i r-iitic a c tv-: ru, o . .a* í^ rout vc. .i člov« v v í • • c u 1 £ - c , ...v v.t h tet"litaích re Ir •'• k ort tni u • v ' tu, v ; p t • " i ; ; ; i-.¿i : < a v ,ii, ?». r-vřv ^ovr- - » • ale " itic.: c teraru. . vC uj lat"oví.a.; potlticay teror, cte- tt borech A fa <. . . . ' . , < u o' r oí a a r e u - t u . i í o h 1 , ?. o ř e c h r i t o rý • os11. v JL ! 1 o .Y 1 i d ; vi A A ' A Í v •• í • • - , i t í . . . i . '•• • ' i. ' v . • ... o • ¡= a- . . . c 1 i t; o y ajroj t- laiv,tu oodla a " r r" i e• , vter< . ji. tují . tuto \. a.a . ovoat, t*a<. %*<* to, ' r ir- ta: r>- »• .. 1 1 . ť a, - a j< orl-ottn aud dobro- volná nebo pod aírnějftíni :'or r i l á U M X podrořit »« pravldliS^ hry totalitariasu, a \v.c mt tedy vlastni a l o u . i t . loteaeiální obJeKt "o: a a daotiivy 1 v tot* ¡t.;í ; t. v. ta ' hc r]o cut ;ná tedy vftcí ^ožnoet volby neft aa Stalina. » vl4a ae adaptací i-. t( t ' l ' t rn: r 1 l \ . . . y t ta r. . a i / . v •- : • t. - l f f O • tí V . ti , t . t ' v * n <*«• a v r 'a < o1 o v v ntiOf ti , v. 1 f : » .. • v a.c : ' . -t r»« - <• i i r *ov r ' -i < b fz« " Ol * ,' r t i c ' Z 1 dt m l ' oc VI to I v tu /Čt' i a tt < < an c a. lei: lee tn a té a.i. , .. » . a a- a a 1 v t . t a r . : c , i t i a . .f . ,«\ . t i. t ^ v « . i a t t . i a U j í a c . u at.Jc j» í, . i nioJj a var o ti"» * - . <táv» i t< c v . p i v La ..n a »y t r t ~ a, i«: Co r . a .! a , Jt : r J vca » ."ta.,é •»ánaaj«. ía., í -a ¡a * ra ! í o .. * • a . T^tO a K t c v i d í u ; C . r v o C J a o a: <.tí ¡i re '¿í po:. i ' < a Kt - op r , LI i e 1 •-» aí ar. taí < /.i a ta.a.- . . . . i a va i t - .a • -a , .1.. a , }.( iv roj« i auro .ai avot-aa. -i ca • j ' ; r v a . r c a a v •• •• r ;v ' , > i j. v i t . , i .1 i ' ir t. '-a, .ita v 1 . i 11 .v, n . . . ji i. «».• •••/<- i 'v-- , r . . j c i O.' . .• " O a> v v l .• r. ' . •' a u a a n o .y • / .«. " v " . a - • . . v , . - j j ;••',• a . t - ••• • - . - > - • i rávr. c- a. : ..rc.a.' .-»e beurceni , n- 1 O V. i JL - V< aa a aaí ,t. t. ' Í V . 1 • > 'tlo v í r v cCbo- aý daiclnracl . ^ B I H • • v - • '. i : v . t- at .a on •. - vy r- •• 1 >. - • Í ar dan..' . rr. t.a , o v • a " f .a a v-a OU 'OZr-c-O ' X a av» i . at* a as a li , ,)í- •. j. •' - '••vat ft.-t ..." t a " , ' i '.a i ti tátaí Ofla* vo ,m;Oí- , ; .. . . . . . . • 1 . i r a ta -aa • • -o- tac ' . 4 . t ..a ' - ..i v. • .-ca, a'., . • - •' i ' a<aMri, ta • fi. i,,. a c -.7 • a ca o- - ..a aaarobia, v a u vi- c tl V V. a. , V' ící f.a oov^tr. ' Uř. pr« iavi ; o a i ta a tu á vrca . - to t • v a-' ' . v a :a o .1 • ut • •' - : ' i * a .; ova ov tr'. ; . ' ti c ar ža- ti v - c e , roa«ahle aa atávaatre r.auta, rozpadávaly »m víti06aé ¿'routy ..-. .• -a 'ar.- a ¿o.c ¿v. j 11 ' c ave- í ; • o .c !u ve 3vrc'aovai»ěa atáté d e a K o a i o v t n i & ' * i i . :a.'rodové oc.ioatí -A.:>»a.y ; i - ' C í . i •- r e 1 • » _ • ^ J 1 a v a u « .t*řr. a», -tr^ te í; a ?:-t -Li c- [pageend20]/ .• - 1 v iv a i : ¿ . , . a l l a i s p j a t * a tužbou po evotrod* .ooidï . i . oionon 1 uváděná Tťi^rálovd , r \ i a ... -i, i • avrchcvanea státu je*o o atété sooiaint spraven i ivt • to u v..a i r,¿]« - , , ..... J a « t o v i d í m e « y e jr - 've .. ;v orevoiučni ritu >e v us tu. • .. . <•: vybraná se „1 xráoe..' o> i Jia . * r.v __ _ _ ¿ ' ja • u '. ' . z . . t . cr ov ... ,-c * i, a u < v i/v i „ v ta té-» c u' , iv. v en z t i . n m c » r „ .», a. < . • v v < h d ě j i n , neóní a ~i 1. t . c i e synleai uaí T e u v l M o e t i a ní He it 1 . r jí . tr, it 1 ve luvt . i. v« v . tí. n « • X. , it i « ». IK ii . u j-- r t* v » • a - a? ezi levicový' i M a t e r i a v va »i..a . < z- .i .a« , (.? t. Í ~ M • >•- rv- * n - t a' , /. ! , a "Maivy • ¿ j ' tv< s i . . i nu a < M li a Mr... pereretctivy e v i t a . aa sártlrd* dosavsaniho t. tudi t odertueh «vatových v l. r .-.t.; -il K t« to rejd e i t e j í ¿a r n »/ iSj l t a l i s ' u s , r e a p . aaisay *.a¡ ituiiu.-ue, proiívá shrubs od > " n 4 ote A:.. ,(•*. i rte A .not Ï JLZÍ 1 , t IT I . . ' , t«- r; J uftu- I ? V tzv. Lt .i M e . !.TT o ÜI u! t -1. -v» V. : , , - ,»., . >.. tilt, w v i : , ;t . oc-,'-., it . i-' tic..« t. a:,, uvii a »>:> . „ .«.- j r itc l u , . t«~ . v u i '/ • :e rr: np at c M it.-uit .< »oc » Mi «t . / dû . irC U -'i c • 1 ' i ' O •"! ' i ' .' • , J ' " de V;* ! ' V • (.' , traf H le ri « <{' reve. u~e ' - «c* et • .: tu • la at! r. t -eM -a J.'ei r r J.. - re uc- pod MD o v období pc r . ii»i7 a znovu po roce <^4Î> realteovAt „aociclia- 11 • - a . / ....u ,,ur ' r.a.i • it M a u H .» S rusa«.- r c v M u c e VÎ..M i r ?.. n vyhnut* :¡< ,.if •-boda« o to o m i noua txi» ¿ M » . i/iu'ntu.; . , .. a . er.: --M»c rt i- , jet ca "Cia-. gvjL«*.tt- t.o Lujouctn. i e ... . N C A E . » V • P.' i od aC t . . ti M-to M e c iae v o-. c .¡ti., z . >v;.t . zúa VÍ. ' < ý M r t . v - íi M a , ..v X" a , ,r:.i rvi. U.- u . ' . a T • ' i- t . • ?. •. • ?e • OÉ Í. / O J <:- i a., N Í¡- a d V« ZC« T JE-an. da' cd, f/Vf • i : ./ " . • : .a , ' 'a Vf-j . V- ont. rt'. R T < R F • • c v_ v; Mi. ; T' reu '.a. r. .a, • • . .• O T < <C?-TI VÎT-'."/ * ' IL :.. • V a - M Z ' I Z Ï T T : J'( 'a v '" I ' J ' C H . . t • c -a t a. ; o?.' i • f. j •.. zt ? H ci y . u , v.K' \ i ! i v bc z a' Í . et, r v. - ai ± ! ;vi ai one n rtr - 1 .a rc ' :• , r t o , -i revoiu- zv: t- -i . ' - v je né r* i , • to t i a' ' • y * ciiti: a./a - a i. ce ' m o u zákcladuí D H I I M U nové tragédie 2 1 * s t c ~ e t i . i. .. •- t u , ai .1 - .1 a-' ' • r • • o i .. • ' .e !.. t . , a..a~ • , ; .. . ; < E » t t ' - V i X • f , . ' tO' C. M err -a.- a>.:. . • • .¿A ;a t ; . ' T R.. I • r i ;. o - . ir a. r • rt. ; c. M " O ci * ' V OC ;uOi; . • , . y ... i- V Č ¡i:ga a . . io • ' ' •' . - aer • -i re:zi - - , a ; , .t ou. ... i ; a a . c a : L'y [pageend21]¿0 C V . £»' U- í ; .w 1 .1 V r . ; t. ; ' V< V f , . u? ,. 1 «<• • . o Cl--, tr . -o v r t r u < • r . tg s i «. , ; - hiř -rly i ' • * . v v * i . v. v .; o : i * o» :»vt t . j , ..rči v ' ti ' < io ob otn- • Á a. i . v A i v u t . •• • f < : .• t _ , i .U a',, . vic ' s "t ci i cri; i * i o > , C v . <>c -A. i' r t l r . e , ao- K o m u n i s t i c k é « proucu d«i«».o S i r s i o i n o s t K o n a e r v a t i v n i c # pravicovým < t t V i i x j , ; • . \x ' „ : ' . A I V- lo O i "..j . A . c .4t fc.í . ado >C .MJ r i . v „ru. . ' ; u T-j jro . ' / - • i 7 - i 1 .. o -i i i tori( -.x r% '•iV;- - ''i. >' i •< - . .. i r k> t j . • U . :'i u ; VÍCf c 1 «h < ve• c.ij / z n . : i. Jen ti ix t evoho u ve »< clu ale i V Mkldeftíoh životních podaiaeic n p , / « kde spět sní Car to te^.oric»c»í t •• t. - A . . . v . ; •. r. .). . v. o.1 . . ' , 1- I ř i .f ri . ;Í. ... o . • O: . . .u v . . LÍ • » O XC .-v.Vtc \ta- crl v. a. tí • i: * j t.>. o .o éjňi .er ; nctiv. lec t to. i ..'edc- • i <- -v c i t - . ; . r i o .. i* f •r ic t 1 i 6 u. Jsa B lUt i ' i>t ' A . ry s ve t" " » > edc.ch ta " c i«* *" n 'v r t.. , .-.i 4 . . JV * * c tni i S U8 sne .'. • r 1 iti t f e< cnc í 1 i-.r.i .e . i . ua \ r* - . . * -i , i • i . t- c o. t r• . -}• v. v , u - - v tí. ^ e » ... u ..o' '11 . 1 ( t. . hr i ve* <• .ajv t n J. í ni; v t < . f Jen • o- , " -c • v •• •. o v • e r -j, '»•/., v t.v c" * • t tcaotc , •» -t'!-o Tv«'< i . . ť • o > .. i t r ^ I d n í l f a i t l i . u v 1 - t t . 3 J i t . ; . í « 1 « n t« .'» " ( i • r>t f o i í n eh m ni tur U A ,*n c< i. vise? J í cích i . v' . ti. ..C ni I t,* . « / .'¿>ÍV<1- ;••. i o . • r U , . . ' i J . V . S t l i r . : . C • , C ' <J • ,.; y . , ' .>.r í , ••! nf ; tur.u ; ' > » O • , •• . V . I C , ... ' t H / 1 ( ! f ' . / ' f - eh „v • i o * a . OC . : .1 . l i " . , - t i VJ ' i ÍI iOi, "O , i ,. o v • 1 • a c . : y . h T ti. . vi' 'v ií j í / ti', .i - * ... -i. t- .'"C • 0 věto V. ^ voj 1*5'. t :. - •.'••i -i... J " J ' „V »• ,, i . í M f t j . o r v.. » - i i. . . -'V . V' ' < r • c u . .. .. 1 ro 1.* u. / c .4 • - ' - • í ve .. v t j ^o •» i. i' . i • •• '.i: ... " , ř ' í • i ti*'Ti1' ť. i o_ • t e ..c v i.» t - Vj " v «iit. v « .• i'.í 'i i"'"i ,,tv.' > - r>' X : .OÍJÍL: i' I ' .-ti z»' .f : >,;' ' jr.e»ích s- .¿A^l¿er,. ť ite c/.itivní i íos a u techt-v 2c ® * ^ rodac tu / .i. , ¿t - - • « / , ' • t- - ' íci . .. c? .u c '. ' ' • ' jc" < :'tré" ' , ' - i 7.1 .í, ¿r / - - • r. t i -'VÍ, - \C i 1 V. '. ' v "iříto. I • a o s e n ý c h hr»:>ioích. h i o t o r i o < / o h perspektivách s *ontextech vAsx • y v? *;... y. .. w ca . ;• u ' r oj '••. t. trv; "j í u ,í .* . r . ' • " ' c. J . '•' • iie • Tragédie socialismu ¿ u století a t saě revoluce zvláě^ srečívá - tr , íe / . - -1 . :.. J. t r: iuov ./i / it.. ', . r ne- -- c- • ^ . o; •. • - c- uc • . . . j t. r re ve c c -C í & - u; ~ c.. .. • c i • ýt • -. .i - A ; . • r lise' • .f • , .; . • i • : ... v a r "-" •-Tť - . - • . ir- f i - . i [pageend22]' : r -J- ' * ; . . . . v .«. . ,.i\ ' o a\r h «.••'•'«trié, JO - - , <.ASA.au v v u A N r iat \ it'" » o ť c a i t v PO'A'roeh přianlvých pro Oir-t turu, teror »pod, ylo ted> téměř aaKOnitc, he Bo- "i-ali. a. 2 t 1 * i a. v i v ra .-. ;;<»• e .ořev t v i v or u tíes- , v . r e t HA.: £ u< . .a : oole oni" A.. t u i . 'a - . ia us ri .1.. a v : vé alev r a ¡ «4». ¡ u v a; tat a. ua , t •, . . v ' ! l r . i » a J t » ' a. ? i y .- .. . v , . « a a 4« < aititucv 1 V. . a r:a< J: £ , t • • .i r Ta , o ' ; rua v.. a » v. o i>«.OU t i % . t , n .,£.. ep-ih: 'r , i i. a. "c , . a; t u .. ci - » - ' .<• t U c,' j.('*J l X V t M. .o i •, ~ AI v t ^..T U £\ ri A Jic: e« „Íau-'J J .Í" A.'iato- i , • a a - . ' . . , . . . . . . tui . i , . laçait .t. 1 *i V'.VK".- ! i . i . i . ta., v v , i. ' •• ¡.la a > rais i u a• . v , .u ť.v .asti - i.e Jk V ot ace ob« h~ v r* : «--r - a j vl. no. c . i at> v v - uvíalj «a<tv»j v î i or a- a c r .. a .. . •> „ ra v a a I ? v. tot i • . ..v * i-, . .v i t i a t a a: oh v; t» v , , ' '.vu .i • j " » a¡ ..t. • aa.ic a •'••r ' . . , I . . • • 1 r Ui. t. la (' V» a nie a i - ÍV . ". . V , i t a 11:11J • • . • • •' , • ' ) ' U- ' i r : «tu; .r^-ou luirla l v u , t 1 j ; la» va icîor'.e, aftjill vytvořit tutu vra "au a ita a tac«.. • ol fnr . i at r t< • t a a r aî u • - p - ioio . vt' r ¿cli i . e .a «i * U » ..t , >0111. i e v * ' i . t - ' .. a a ... . <y < a a. vo . 1 r tut 0- ft ro». ' » ' a r r, i IT * - ral r». . . . f a r tí o It ' ! ' I'- VI • < i v : . at. r a a ••• . .•«•• ., . . . v od- , v . ai , I uva. u - 'O*;», i V &f 3' LVA í it. Ti VTL ; E N >. «ob< do v' .< ci para itic.itf •A 4 y A . I - . , . . t a ' . 'v U > V) I e- • • . * ,<• .--.y < » ¡ata.» « lo A X IL TA avou cd v : •'.- Í ¡ <J <. T I ^ A O U r o d o i u v aaftodér&aví. B V Y J Í R ^ O U vêlai ¿ R Á T ^ Y C H oadoii - VE . o t o l a t i T.- • 1 • f»o. i V T> volute . a r t»¿I ¡doi Í o- únor1 do R I J A * - '• ' . . " . . ' . . t a . (a. , J i r t, ur c .«- ¿ : v - p .-> vrt a ych ici v;aa>a, la . j !» u . c ř / ¿ ¡a- o- a - t. . " . a l -.f . t; • le la tailnrit u. t. -M nat ao- . r v .. .ri , ara. atai «-.nrlikaturia . p alř- •»£ tlo< c j irtav-%1 v '¿¡a^iť y . a u to> uto a lova „en v aahr--.nl £rí ČI v hîuhojté lie- It-, fa - v . t a . .. . . . . .i ; a'.a ,. ov t- ••;»'. .v 1 tafc-ejai .ravaJ t.i«'., Jela ra • ¿í v a r.y lo C a . ' a. a. J ..ac '..t; t i , ' f n< t •. r, a ; T t a i ' » o r - tir i avoao i , i.ticvaji e-ont le. i z ost.-ioat hua*« jaaa eelAU • r ' : lov t r ¿.a ri'- aati . . ' ... c ' i a • ? « .rva v at: » y t .é ť i r ' > - ovi . .- i tí : vaa.fî * .... t i , i r * ;t .i i - n í i ade v j l . t w a/ - a t ' r - t "aviá re, ra a. « r.r .au a ao le- o* a a- - -r. c r Tou .all.-. - . . . a y " , ooa.á - if , t , . v/. • .. f r/ -a-¿ ť r , t - . . r . . a ra >.í r t ( S c. e , r-- c....*: a ? • , or ; i, . ora av, T tni '. t 1 : . - • * C •• ... - ' • ' a', ;.a- r ai' i ¿ti.- '- a v ¿ co i . í r í r \ • a ? tr.¡' u - Va - r .' '• - i. > .. 'j v ť X .-- -.z (.a, r- ' a», • ' - r ; ...a , t ti. • ' • • ti- or • c' f : • 2-:. v ,r a . a i a -v / / iívf L t cu / it i • " . t i ; t, ». r- * . t a ; h i y j t , t .t -- . . ra i ..j - . :. , ora , a : t • ï * ^ . t - . . • v. , i i - r v [pageend23]r v.- : a . .ic1 m i i { — 4- » i , a wfb' .i * «c n . v . .. Ac a. a rcÍ2cro d«í ivly»- - int 1» vts i y , . i \ » ' ' ' r edrw c-iyoí- h s. e jo a. t i • M * clo.' J.C . • Icrl : itvuc« rur or 1 • 1 ti rrc ti .a W .w «. j «2 ( 1.1. VI ..ai» .a v «i * v .ye» í Ji e v » o .tiec i ' i. u f 29t i 2 ..1 v Cl i * i . f T\Ä *,* e r 1 * v -C i y h . i l i i if i tou rol i .lo; y " u v a l * u ; í i - -.'o nr .i p t . .. Vf at ..tv. * jo»' L ' IC r ot i . 'i v o r - •»! l¡ dť ji ç et r -ti.trï u Í V A U 1 v iv . . i.V. , j, ' o o, rif ví- «cC< etd. - je cuta© ®ít na a f e t e l i ; M ilottiiní vývoje aovètsk^ho e v a * u , !1 'C* ' C lv v re '. .« ::•.•:;• li. * • . a.U ¿ • ti a f U ICtiCulho r" m ' . . iï. jr j . ť V r l v ! . . e l ' . " : > • './ve,. , tur.« s o ti , v/c <] i i —:t } rr r. • , -.í.vO ! i / .wtov oit o cl . ;• c » io*y . v r * • v. 2 . , : '.13 revc !,c;ü .mti ; cvi-.lM v. f e.a»t« •«• .»»* u L - .utí . « v ! o • i , «. i..diviou .iní .. teroru, u I» néní . «r '.v , ' ti vet. re-i t". ie»: - tende.ce dooti ¿,;c; o ; in; v i , >;d< : T . f v .tt t. o v>ttlíctv> la ne •%. tuá, u t ro. to t. i i 11 ^ indo- l e n t . • ro> 1 , j " :;• a -ar vj oudovnt et «nu. uecl aut né vyvt tr t i esi eociAlaíci deao»rat>• 7o byl onea « ; o r na l i , »Jendu rtrany v roce i- ý, ~ .< o. ic . ca.: tí «i . . vi-.,- & ,AJI e v i . j , t -udartni t- ¿ i '.i ri. r.. .a-l-iti. . • • >1 • .-. l'Iy, Je .»..' io .< j ...no vu vťettt-- nn. v lr i t . ..a j« • n- e vrnnř l» «onoepe« nrtovova, a druh rniu"v.' • • «• r tov, t\ ic . ; idova-.,. int< n -itti . , „3 . ni-.' , t..-).,«.» o v i , l o c l l u í dean- .r i f i- t Ci.ud ooi.ut i tou vdofcu tote..a* ee nv\'l «et t> i nr *ár>udff - 0. . ir< u vnitroatre ¡iic*o\ o c > ii , < » v i * v e v; i < îya dtilní- , rol ni.. , i.ntele<ttt<lú?. • cnin jovařovnl toto pojetí sa nepraktické r. rur !" ;< t i o? jaího tnrc.ru . ¿ l a od i Jeh« n <»oru no* na cuy- r* t>:ir ' ia,> -V - i : , ./• J ; :t! . x i . c i "O1 ' J v ü t ' j i í l,0 C«n- t r e l i r u , v. ' ee- ¿onaprirat¡vní » r to «Icřenť* jen a nl»ho pefctu „ae^uvě ÏO « l « J â i c h M r. a , pro' e ¡ionilnich re oiuoiou » Û' j«..c j.'-drerr : rr: . j řÍMnj eentrslisrr-UQ, totnlni podMfceai a i í i c h alo^eJc v.yftii« a roK- ' e e ' r r 1 r r ' c a i ; . 1 . i ?h r^vc lucio .*.' , t j . . •• K-. : rv<» -tu, e 81 i «: til 1 r; »iy c, « .o ¡iai.,tlc .v ci tr. .n, . j enonu» *• a"' ç » e n- r v. j, ci t^i arxii't., , vidi v«- . f. U m v- „ a p a r t - í c o— • • t r *. ..«ko-poli c j j i t c 'or -i w y.'íci.i t • nr •. uie »ocia ti». • u tec a Mr-. revoJu e ííviá¿t. Je via< tfeba oepét r.e 0K.uteCncr:u dru viel r ¡ a ti Je ;r«'vô «conacpoe ¿-eninova. a t a i i n t., 1 v to to ecyalu ; cric eaia» v,- r o v • t< j • i- nia . r* » ode i ..i v pc»'< laich l e v c M i otf v t ei on*' . i » .ochodil M O U I K U v-ho c yiu - « v tr 1 « c ejv-t-í cr. . 1 : t . i M c tra é l t . ooícpi , « jeho r. *tet zr 1' il o-.u t, rOíO-atic ;ou s t r u k t u r u , tr ra le- icay - w- v. jsujic ne „ba?- - v « £. - l i , * ti v it c tr .i*. t f> f. "ií , dintntvfo * tí aev.vhnuteln# a. t-fic-í r./.l »; tr« ay • a ta .ti a m ate i-,ta ue aebyi. v tor to f ; . lu ®aeÔt . t .o j .. r a o u " , • tr ic^i"--. cj i < » • ' i. i v ni no ve pojetí revo- ir* al » .'ai". . Je t : ' • r 2 i t f e . c, -. ..u .cv • < /«.tí In jeho revcijcioná^i Již ti dobô i l . ajeaou a té*£* pe a i « Jo a i odhnjena. '«lad^ -rec^ij r:r.v¿'.jf —• -, .ücrac v , ; e ^enln ..í r « . tr - lir i do taraba—1ti a ja^o :;Oceapierre pfipravnje pfidu pro ther»idoriáa> i fit , v e c n tí«-«- : .c : ccobního, n te Jař j"»to v -el«5 e t- o s f t t * 1 1 . :• Jcr. u . . ? t tí , r:e j .o . < a-, e ^ i o f b o u< e H vtrhli a tío 1 ..tí c u iá Irc-vye' ».V.'.. f , t»- -rí v y .cli z rc-j. .c- ry lie i , - - í. c i - : , . : . •*_!< - vr , ; ci : r ' . ;í j. v tr -: : • i AÍ • c ¿i- . • di t to ' . -• -vr. - yev- ¿ . cvn».¿ r, t o , / e «e e -en l a pojil ¿ehe, Troeaého. aa; fíaarl;. .e; cítel - riechía.ov. thl¿dní.".a ae *êaic a • , » ** • c; r c d k v. ¿á<l?íi MZ i a á c í 2 cu nen t c a C nei v i l r ci; tr - ¡ . r í öt; . ícr.á cr Av.- ' , . r ' le. ou or. iz- i [pageend24]• r Ï: ; . • • i• »2 i: 1. t.,1 . • ' • j- i v i . . - te v. , . v, í r».¿ o . ¿.a. - . k - u r • í , . u¿ , y , i rvé \ r lely *,¿ r ííCC . n , , j ; u j u . i u i i 7, j : ..: t a - ; . . » t. v. uc; re le " » x i 'i « -t it , i z í r . iorr- :• < t • ¡ i < » ..). i t Ï fy~ aiclcou ideou ave „verit; c.t'ïvèt avail vitan l i d u , »ta tuto j e . i r i v ri~ t " .. a c< c-u c 'i é .r v o a u ne v- ..i e ti v f.-, j e ; j i ¡r : - • r . , * i . i j» ; , u a t i . >.. . t v,\ i > ' k ? OU do lící r u . t: t v . i -et i . ul ' e la . , »uter? « » : 'v-e v.<tcr. • ~ • • '* ..r * • t 7 - -, tut T.. rt ' >' , . .7. • .'* C'.ij í torr • : ; - > •< t i ' t . • i ; % * o : . . . ' rnt > ' i- • . . . i iii\ v t t t"j<*ic.iot 1 :<»tt : 1 ,i< U " h » 'lolut.y' • v. v I : i -i. re ti \" • : «„ ! le t o n e * . . ea» i l e í l e a i n cea tou a v a j í . t i i l i l i M H - další hiatorlozjf vy v oj to Jednosr.adaf potvrdil » BYL pvcda.ten upacific* v oil N A V ob 4 ...O* A i; t .- • i ly . r .i e ( ' v. v v., * v ? k.l ií v - it? r t r a . í , t i i ¿i. . i „ . i a. u r , . t, i o ti 1 ťi A e ; v. } I . tí • • v : o • ' e .'..ivi ur v . «xaaburgovi edáít3a e y u l e n z u , /.c bj rtvoJuee mêla být usKutaCnim ! 1 -i: -r.- • il .,av< a <•:•', ï t ravoiUcr ať) a r. < ut o aro c v ' ci t r -, •• . - v>' a„ •('<, i; . . . <eaí af r: • lt äv- t o ; & • " id- u , ^ • «•• i ve i... tut r-iliotr lícu'# povo- 1 . ur» : t ait ;. i v ••!•'• ou .. 1 , . ait i: t< r J v.a.v v ! lute.) noat v* î , o e t . . . " l a t t ie lar tilu-*« H: '6 • » í: -ai U " . ctít .. ; : c v »oh j ¿ y < i.. -, i (.tue icb, je l«v ti , ' r, / ' : . u fU' i ' .i rocn.1 J - toti. odi 11 iř »in -e • "i v - '.v i ... z U , t er t ji l e d i t » vol-o da eou«c •ro ' ' t U • 1« ... .. . e ¿X . f . VC" od OU. v r • f je vád : vo ;:-< u • ro t. , r.e«t/. ".yrl; Jíra . . . ve.ajuy ; ivot .• t-.* • r r. e.e ;.'0u rve: ou pro te- t- a nutno •>• rey y t chv.iy, i./j . roh-'- • ti o : » t ; , rete r v¿ i ou.a . í d- • .re li jweu zdroje vtfch -rva: •' ".r • ts*ví : ' C.te v <• ... . ' .1 . . c -'i. '. to aec • .. cr, ve . . z .J ' 1. efc zúatup4f- te": r n v . i -o vet; ,j a j< ,i¡ - . vut'.Cat ¿a . t.y. ní pra u j í - cíc ; ec r . v • ft èf í' -itic ' re :;ivot v i e a ' byt etil-'- v í c ocbroTován 1 ..l-.et v o v ¿ta ch. ez v e recnych voxeb, «eo^eaen^ tí o v >. i . " - v ' : ' '• * - vea (i " - i /. t Í ov- c » Je r.- ír *ivct ve ejaé L otitu-e, stává aa íivoreriin, v a#B& pí<»<. z."r,táv .• - jedí:, č i. ..• - V. cet : y r o : r i e . ca ? ,i-<" t J . tr.írá, >.• - ol i et ' <" i f cl" v c 1. .if ( :írí r e„.< ' . . . inte r.. r--v -u / ( v a-e u. -¡.ai.ov-. . ¿if.' o rur ' r c v c a . ^ i I I S v r . 1 ) 1 1 / S o v vi. X t U M M N K i : ie ruariache r é v o l u t i o n , '"'¡r,- i ¿ / . y ; c ; "-v: • :*..••' . uar . .. il . « • - • t j . e vie V I ri er ¡st- z. :* -t.< o oc .Or ' r i< , ..'Vi- t ~ - ' ¡..v j • . e to u e V ta . t tu • • •/;. '. ,, • ., o ;. "i e- . • ' V. O toe , /.e -o Viíjnu J ti i/;r;>'... tt* r tiO> Uplataev, ;t v . ''i, ^ . - , tt i i utv-' i .. . i . y, oiii« i pe-;, .A, ro.A { i\ . í ''"í • ídř v t vby r: ti *HU - vy v oj e e řje * tiv ií ; i-ta ri Á - -;. i tu- ; et • >ia tcvala ». z i aov * • w O «¿ye i v »•:. ci a i tu ci «QQXioál * A /:e - - j . t i e » i íjau byl a .i" Z-' "řev i. i'-y vi* • c ' --e : ' - - ¿ iczych a • , . - "I ' teréh f ti U a - iai..ti res i' ve vi - G t Ur. f ..i .JÍCÍ /.i vel- - •-vein- v , L ai A* ae - . ti. te e _ v ; i , apr. ya > . V e vr f e .e tei - cv a i , i .-& V to -a-. ..-.* v ' • e. e-.íi : i . ¿ -a viel • c > '"i , í ' , ay.. i • -C rr '. 1 -, «- Z Ci.- •i -ec . 'a; * • -, by j... [pageend25]23. jejich zástupci mo^li Kdykoliv zaujmout. C e z vis or t o ňevica;:cí v.-dců na „realit^' - a by J. to realita ve .. . .i ... - z FtavV'- oc tv tdt.in ohro nul. ..«..a.Pcvt světové revoluce, Která zvítězí ir. v lodně z e i světa, se projevila ji:; v prvníoh poříjnových dnech, lo haobyti n vianych sklepů .,i . íiho paluce ae petro- hradská posádka, která uskutečnila převrat, praKticKy rozioaila a jedl- ou •* !, r nic.i aovDi; vlaeiv, a tu t ,j.i lot.\ autí a t lvíci a část a:'auořaÍK.i\« i Deutscher při této příležitosti hovoří o sákladŘím rozporu nejradiKálnější spoicčaaisKé aíle itusKa. - proletariátu. ¿\uský prclc t ř na j .n trnu hrdi a; . v íilt . etur íuj LCÍ a i mní palác, na dru1-' - zde u£ívá .ae ni nových slov - „lenoch otro*.", lhostejný a c- "... aaý svými tány. rřitom je nutno si uvědomit,, ks nový režim se v prvních letech své existence mohl opřít téměř výlučné jen o tuto malou R C' ÍCU v ř a v u . Tc arri ue . asaryK: . . , = . - = = = = - - ^ v < t o v a r e v o l u c e £ C -. o a V" 1 u T ť í A JI 0 J U a i S 1', u .A •) a Z . olěevictv • v (tu .. : u, , ne. nu, bylo pí c >v í ; j o I aďi vo- je , to jfcnt, JÓ V ee TTDC CJIOV. V N. .-. i ... t v; . TJ ro/.u i o< , Že j r.( i ov- 1 a.ut. to.:. e V-C..C ; l at < Lo 11 0 i e ., z j Onor nv L Jsem < • .i . cei li:, tic ..natí t ..v no o cti . v» o, . u n a i , o tak vz i : i ti a • • j . i; u. «li Lj'v; „t at studie. í Lu a . , atoiov I jaem sra'i e in v oc: r •••< a ho poč. t.vuj při: ta j v za v J -s\ do . c trohr. du, pozo- roval '' r r: začátky jeho revoluční propagandy* íod ¡ o l. t vio..ý,u ro&lmem jse: JO ij pan t' rilr i i l - ¿.a, vidt.l jae; de j V Zarotí« • e|, . . ledoval jse ji . c v ví jel. r I zta. í • ta , - !, ch pojedí aval (. bt lat. vic Lví, povín o ia jen tolik, \.c" i je tu k : u d . í u v; i vováuí , -o L < • • • ; . at a. vi: t „o k boláevl- kfl»r dělalo dost lidem bolení hlavy, a tedy taKé z toho důvodu své stano- ví r c clj• . ní . r La i ; nc •• . a dá a •• uni; a . i- • r .a:i Mni r c.i I Lntlclcý, jestliže se Komunismem rozu í rovnoct hospoda.SKA a aocl Jaí .J. -.rostá. .,cr' 'lni otav srdečnosti politic , a sociální nedá se uskut<-čait bez silného individualismu, to jest bez avonounó iniciativy ja ;iot'!lvců, a to r ti> - 7.XÍ- ená t- Kový i', i- , Kte cý ur.ožňuje roz oj roz .litých individualit, íyzicJty i duchovně od přírody nestejně nadaných* ./cstejná je pituacc isžcého indivicua vc společnosti, nestejné je jeho O K O I Í spo- lečenské; jedr.ct'ivec nejle^/e doveae užit svých vlaatu'ch oil a sil své- ho okolí podle vlastního uznání; rozhoduje-li o $lověku Č I O V Ž K jiný a Vt ,'e-li , ' , e £'. v.a.c: . i i , . a a a Lta ...! a! a.-užijf . To vidět věude a vidét to poíitic/.j ve vŠeci ior. ách v l á d y , v nichž se v; -i,, a." - .:•... ..í r .atraii; ui , «. je- i v-. tr iiationý. Zejmé- na centralismus ool^evic :ý jt vel i tu;ý; je to rf.ziffi abstraktní, deduko- v-;.' z these a násilně prováděný: bolševíctví je absolutiaticKá diKtatu- rc j e a o a joho o oční.-.- , Iji evictví je neomylníc»ct a in visitorské r-lv; rcť>"ac s v. ou a liiaaoiií vóaacKou ni Gaoleeaá-ho; včd.a, t . . e o oie, je b».z • o' oc ae..oai.l, c - - a oaracii a a -.cono a apx^.vno pr jva- tnou, deuo :iacii nejen politickou, nýbrž i hospodářsKou a sociální, za stav společností naší do- bě a dosti dlouhé budoucnosti přiměřený a žádoucí. Hospodářský a sociál- ní re i~ it- ietic-íý je nedoKonal; a. ou jadnostreností; «capitalism sice umožňuje mnohým - ne VBemf - individuální iniciativu, podniKavost a tvořivost, ale rozděleni vytvořených hodnot, jejich osvojení nařídí se -oroduíční zo'tnosti, nýtra pravici^ pio osvojováni cizí práce a je- jich výtě -v.. řraKtic.-cy demo iracie zna;.ená nerovnost snesitelnou, ne- [pageend26]r ' .r : o . ,-i î>1 til» ; •• »; » :-.a. . .v. t • - to .--t a • ic t :;ru- ; 1 ravecení • ohou být roa-.oaitii, ¿roto taaá aouatav kocunltímu Je a afe» e \ t • J o. t v : r» t a . ex «ri aent rxuanj jehc r oïl., vývoj *s • + Sx.* • • « e.aa .. 7 3 > i. .ovi • t.a c m . < àa- 1 v' i " r uni- • , . • r "> a • t i vu , tv a, o - • ••« a. a utee-ail \ • r - a a . i ; v vře . to a . í nul a e v. • im .¡i t jt ; . le ' 1, ta tí , :'e 1 .t : r .. .anir ai vro¡. , j. » e at vu 0 . d-, ho ilcûofit ,'i; ce-' ybn«¿, ** » ai s a a* la «e --(ýllii v řv . - .»i v ror< ov« »i de fini tivai leveiu.ej alo Jeho a lou- er; ' ' ' •;<. .' i otù-tr; lt i-e.u il aoei. .•.-.. r < -aiuei .'.a-, v . •< . ; ¿.aeV c ^rjt. po a» . . uert. eV j i«t o : uthro ; eaoïa'ia u a io • a . , , tí t" „ v o o " . *1 '. i itic : ôlov«a; ai ae.' 1 -ou t* . i la j» a ne- ' e a a;t' ¿a , ur t a aat-aa.a » ta auri, uauve jaou a ..chopal aro- v at a .i- • -.rxiati« - ; jaou ja.u ceie» Jeata rilià ul tur ni a r ri ' iT a ai, :. eh ii - rovucf i arxt ; L . ar o co uni. a ' -..to vři 1 iv a. t. ;iu uiuiiau' 1.1 a.. : . a a . r * au, a ř co . * nia • jev ' i a ; - v. ÎA, u. al tyt a :o, iva; • u-.il.-. i--„., "i «-.il .at l; J; o a t t ¡ ri 1 tivai - ri i .»aa / i a / i • rir.i- iv . a ru I tivi.i tic t. ta tu, v . >I <„.i'- ht J •wo.reai - al 1 ;a " ., a i. tic* . , t .ii;i\auho, cent; ;.3 la- or rivl • i via v i i - ata a«y r i Ua ai audi 0, oca i .a<n » v v >• •• r • "jrr -, .a.a t- u .i.aice , ¡ a-' .. vu„. . 1 ca \r ci« pro— r a<-u v ' nu, » r ire < ¡.. u cana »rot¡.ir u, '.a n t ¡ail tie'% ' rh • • , - te v- rc .a a il* ; i <oi '.icfci u . • ...i vu ici i i-vie ý t v ' v 1 v i'p- -•• o! v 'u m la a , • r »1 a on iat-, v c . «t t. tori. » niât- .. politic <. .at! ropo . r;l<v u \ y 1 o vi- » v a- ' ; c-a ' v a o • ¿:-1 ..; r Val Í v< a au c-' ra i. • o v. t. ir.ca -, u a • -<-.<. i a. - ' J i t , e .a .,ir. . H i • • •'. .'..o : u . - - i. • t¡ ! i li • v if). l i , a . '.ao ' o a o u .i i ' a r; a a. v . ' • ' v; .i : rr :«t- .au. i - i v.yu £v.vïl , ; c r : .a. je, c . t ¡ rv.¿ i .-it u. s, i ; ¡ - . í t t , •«». ta u it f-tw int r a- , v utJi a aia » !.. -. t .o í> v ., * »«• d»- a/;i r' - o f f. ; uCi t, J< v to¡ uns ru;av- octi vin. ùi , alo a« r ove a ra .ta. . <' !«T a v . ' rai obora, - ai v m liilatA - i « v r-a l i t .v , abef-e f i í v_ -nióa t i.iov a. .oatatnl, eačia ;.a-. i , ravia >rr tvořily ave a'- a te'".a tic acutí oiáevíc<. ¡>, j u . ^olova-^1 .«i Ivo.» r vioia: Je Ja r.' . a-, va.a. ai. i -t.-.tai ... ... t v-a {a-j, ¿a, .tí /•• a -.ra '.ia. ho, ť ta.at v .c ' c • v yà..iatvi ¡ ' i , -.t« .a l jji . ;;ltJ , a s.aaï. ai «y»¿li- cier * la , je t'O i a;c a-:a'Caay. a t t . . uitur c r.i 9 tea avi. i ii ari viti vii .v, vidi ac ta ' v o fi- 1 ' ..- • - -ai v eca aehor .znon ci ¿vaUv'ho »/.«ft -'hi aa- . í . ra v a r v»' • atí. aa- . r vny wotxiatic.-y a zor a ideologii et. tu, ¿ehr - .-t. i r' v-'* • rxl: '. ;.i¿(a < Í v. .avaii dout poa rnoeti atudia, pheatávají^e ua anarcr.ia-cu /aatatiu'.u/ a d. vaJío# dí".ra« na ab- eclutai ri- rao¡ t rt - ra-ar^ýi ;, ; oj >. r / .a tfcx..tliar Oaoucc-íck/ nebo 1 tstcrick./• ' -. • t raícti'a-y - .-tara liar . - aoüii j.-a« ivraie ti - • xtjre'Li a t. Laia a aie at-; at ti v. • c .aar a até t, J itérât uro, ao., filoeorif , a ai v chove, a.,rotíaí aar .-.ví » ravaoat, y.-^r t aa ^elí! a.---v •; vaí ?:u 'a.r e2. eduje - u aaaavt- i hon, ad&i.. vývoj a - chl-' b. .Uí-ovr ť . boi..eví i joca ra. xL t r i i ' carin^u, tt pf at letí" 1 ohovúvei • vytví-'á a , -r e'.. 1 a< ".tavit - £ • , -.ie • .Vii i ee - • ri.--"a, a'í fr; ou i c-r - u, t ' r ' ji r. t at.ru ray, a- v-- • o'.ait - - ra- , -a O, t Ot . c a • i i a ív ii B V ;i'u o.-a , j t ¿i zv L ; r o.' t? t i . y ; ut : • ' i • • i r ai pra ; -, ai ti v i r o a. í --i. ta uraCaí, ^ ar a et dill jen ra r vo uci a • tivaí, • t a. ai . ta a. a, -t. v- av je acatra- aoeti, .or ; aooti • atora- -tí t. ., t».- .è niři U , . ir¿rie t'—'-Vf r ' • j • ; r a " .. i.u v a u r.i ..iva1;'., - ta; ' - - r'r--.r-- [pageend27]f t i rvi v ¿ mj v t / l A ' 0tfc • o 1: • vi r. ' » . • r c -• * f » * U' + or. , ú ca . i ti t -r ' " í i. a - tnč let é- .fbc cea t é i-: pr V v li . L ne », aalOU hc¡ - . t avyr a a VL-ch M l L í v r.í i..t i e ¡et a<i var* V P " . • ui ï il v i - t i j t : lare ri ÔAÔ ro i J'- ' 1 • a .a- ce s t .lu . r \ , le • À a. 1 i ' il « t pa- • * li a. - Ai. , » IV). aa rez- . f ' . * l u i . . .'.'•.•vij ! J I ' j více • jebe prvé dobé revoluční * 164b - ev j aociaMa a* rftl R • .in to c JÍ elf « 'I i ••ovci T . ro T ùj v- <. j-. uitir r ; .¡Xi • v ' .. , «cterť* lvi:. -, .i? i . r-ci f . • i . ' t.l a h ...ut . ci U ' et flť v ni c B« ed.-.í c-I' c ; AUC' V M , . e .;oa ir it jvyň ¿bo E f i n i t i v n í h c stu v vok»ť , t . a •; 1 . . v», ».o ont e > r ho e.. M e C e u ; • he / rÍKaui, ui tone • préei o po«ron a adoKonalování a tue ait hjavuí a ^éeSea jedinou t - f f t t , Jnk ai S T O U oai i a aoc udržet. I E U to bylo sa refoxmaoe v Kr.toil- 1 . vzM.«.; i-iivi.lei. : retire : ar » ta» je tt. v u %u. •»i . v i M za . - ua.k. » darii • v .. M i t v a ar i.C t >• rot un- • c 'v. • i , •• *ía. ra, • can« i «u. ; i' •. , ¿- a«-. » i ai t« n , Ii J . re v ch r izc ch.. can i ji-j «o t< ix. , on z e j í m i « ňt j e j d i l a l l aéfítAer. rtua¿n. » e f í o e , ¿ e aociálni rsveluec bude taaé os R á p a s i , , v i R Ti- . Í U " . . „ ••• ac >.• .F.T V , . <. po- sera>ut re : ry v a- .u tyli i sj t.flc.v.ir i. - to jet ta n tu prrp - wfttidu « ¿i o t a v< . peni z-. • c lití t evic. j j. ,m . lov- e> t< ..'tlvní , a- i .'r.a í, .v ten. iva:, au . t 1 i v< ,• .. • n • .oe" i M - t i v M i ©i. f v i c t v í ruj»»c - ;rr. ta. ení tot< n< . .o uni' < , J» to v nejJco- řía pfipscft s o c i a l i a sa a <car I t a l i a n s t a t n i . <• ;ravdovy* trvale Jflí"; komu- ii, . . 1» . * v . ¡ . noi 'a ,,> iý < » n i va i': • a eo »: ar .-a' • • po- : c , je ar • v" ja a • - i ' ' '.V .' » ; a v ' o a .. oJ> n. L a 1 aizi v sne' r»-' 'tela. * - no : r. t í h - a v ř i o i n i i lut. o, "o il: tir 'í.ury trv ďnfí nn ssčátvu revoluci, za chvilAovrf:o nsdCsní, ala posdfiji, <dyÄ ae rn • r iW i t ve v a «i i ' , - jí de e a e r u , / . H a.i.-, v c • : - • a r< ji .• ti ;í a] cu; i -abi- :f vláda i Korc najyj ;rojevii nescboinost «právní a doj řáli aw chopnýr. a r • <• lita .«<• • t i . ní., v to i a v . r "'.u » M 'i - ' nr»u • a' r ' cl ti' • tt í • lat' ' i. ci.ct ca roa; • j ten.„rát ar ' choa-i a • ai a i .r r 3 ir» •'aa , i • po rovoiu i po oa ' o rj • a n . t.ž tia • , t • • i. a< a .« , í " ; c a : tle _ »• tup a t t a. a i ti vně j . f íi r. i . r ^ . a lo i< a . ,1. - alo tova ne voz n. . c«a r ' i. io » obu * _'.í • ' ni ¡ . • z a jl , j K. ho - f .a' z oni ji jíní t ozv i - a -nozv a w t v je • ta- n u ' H ra i to ¡a : i "a. i . ..i v . it lni ... / v • . , r -zv-- 'a - r-v. -, too , , t a a ; v c... ci .'<•<' - • iber i ,í t r. co o. vt. • •'• í a a i vi . ^ i a • ¿ i ai;, <o UííB'U n<: ''.vi • u .i-?;' .1 ' .i, . e i . ci - V. t -O. a i .i j vy tav, ,.e < ai., • a . , rü: . , j , j L . : ia a.v ta je roza; - ,£ -ra. „ i¿ r-' - o ir a-r té la• a.nl i .i v r< .i • nov • a i . .o ...ir a ' j'- atii a r ! r< -, ve, ' vady a hříchy, osni tí- řečeno. Se slo nepřioeolc husuu a zvlááti nssae ru: . • • i .i. c . i vil •• ...oíti : a ' r l a . .a. o u, z »•éna vzrostlo včdox. v. eut tai soci v aedi cích, M do«ts»lo ae vftair. poučení o i - r . t:, ... i ' i . • t • «í o r<. i r ř; .- - •[ • cri to. ti /loni a sás s «aosí vAdcové v toa jeou nobrýr p ř u ; a : e « / | v sis tech a . t a i z ji /re i. a uo ¿t/ oj,re- t. . . . .. a . te ,] » ď- tt "a li va» i vi a tac i o a vi t v i i i -.. i . „Iv n v c ý ca v- tel i c , i."-a "a . t i. tí. - a . im/-. , onla. ' ráh " Í . a jvèt i i • / a vr • r ; , - . a a' • - vy, ' r' v . : " vutui ií .-:a: chí e v a . . . . elf , .. to '.'O -•£ , : ; tí • •- o rv- cotí , bo; • f vlCit ^ h o re n : v dob* následující a pocnea ee vyvíjí a zejftéaa ae sosží usnutečnit CO • - -1 :< m . . . [pageend28]: . i • i - : I- X \¡ ' . 3 ( ir- - • i - ' r 1 i i f e i t i c •.:.•« ... . e' M > : i . - to r r v f 1 v J-ÍCI . í v • orí : t . v » . o,1« a . v o oríe-:níc! v i . ; ï t; • , re . r ce 1 / o . î j ^ . '•u : I • . r - . V« i a i # - red - • X . 1 .: . . . v c- ; ' i», . c , . r - v r <.c¿í> - . v ho ru r ¿ni* i • ét • r i • , et i'. , v .»i. r v t fv. iy oo - / ' ji- l o • -i re nr..1, ; i r * Vj-e: o; ¿,í ir ;nt< . t< uto • » ooratnX "¡ir il f .s. - t v . . v tov. v liv: er .¡ t i d ro¿ to .Î veh t t ¿- • j r , v •<• pv- v ! » • ..•• , v »- ¿ cíl v-. c« ,. í fi- blo«¡ r u r e l t • i i r ' ot'it : ti' v. . v4. ! ji- • í r^'li lo y< o . l o¿»~ V • 1 • „ r .i >dc< « i • t l l S f o ř e o' 1 tj ! - ¿ • C L.Í ' íd "i pí." « ? • * • 1 ' V ¿r- ' li , ü. I - ... lo ty., • • i • v - 4 1 . v i i v i. ' <" i. c-u < : > . re' ie. < i *• ' !•• c i ! • ä : .• . ! • \ j i r. . v i' . « ( i'.' lo- « c! t'jBf- • . - on c ir , • tí Ir t u v ' re/,11 -t . - « v i te >ci „o- o- 1 • i» r ,v , e l - i ... ot . , r i r. o vi i v.L v . n 1- r • •• r e l i v ' ' • , • i «• • y.c i k k o > i . rr: . " i ¿i: 0 440' < , O 1 . < í t í T vi y, ; - r • ( n t crhfiví .v'' ! . T . /i: 1 II' . : 1 v.r , r. uí V t te : c'.J.. tí' — - ci * r ov fr:' .urr-itM- t • r o h i i tr , j l. i . v .»i ; • n < • t< r j ' V i l , f.. i ' v o i t i c * ' . . . r. ' O , -i V- r. , h t t . ' • .ri: '.Ut' ' ;A1i i V i i t i Or. o:.' 1 V i • ¿ i • i *• " • • f. « . vé; . J . rvou lilot-« • r ». "ír"1- ! • .. y o.. ! L11 •• i i i l í v ť ,tf Cvííot í ti . i- ' .v ui.'.. - • ert r, "- TA ! .. T ; UR. I" ; 3 R A T U J* . KC . ČUÉ U c > • < :U F •• '<*• ;}R /I-'R • ,U>LI c< * i r o/^.o h o v . .c 11 í .ÍI«.-. W,; .o-'hrri . . '/ T ' deb- . • Ü • Í- • rl •. ¿.uvlt t. f i i orí ir; . n-¡r< i< .«> .1 ; ;o t . •.* 'r 13- 8 J .co" ř / i. üje f- i . . - W ji' i . • t, e • t. tí v r l>i- :..'. • ' . ol . oh-: O '. . J. ? ; -:••}• .! : V ,:V Vf ohJ/.f L- tr r» • '.Cf t-rlío* N- R .O I .- . ÜV- r* J.i< NI T v '-'. • ixt rbo.I - -• • "V»; ¡¿t rni.iov f <u y ' f rr. -.ce j- « v..< - v;. . i « • oc r nc- .•« sstroMKOtl- rr i- z ' • . t< , -" o,-, v i ' c- ' r t í ' í r . ••• f '.on c - '-v r « r i'V r. i n i r t r rni - ¡.t« r r « .RR.'1,-.' ; - .o «c t - t e -r u , v-' l e s r- v;. X M Í / K I I I Í B Í • r .'>..,;>!' : ' . ' . .. iO /'.'C ' j.. ( Í 'v ' . - .-ať - v cou. ; t : i . . " h : ». - . to 1 d ~ c i -ro ' «.ou o l i t i ;IÎ A eo Í. toho vy- ' .'vr j o V V . * C, • ' - - : .1 ; • " t ' r- ř1 , • : ... U jÀe . • u t - .C/., y c j ' ^ j i P t - ^ 91 ove »-.y-lu ve výhodné a to do j l a t é « i * y evou Oh 2 I. . , " - . ' • 0 ' ,'R.V ''- [pageend29]tě J i h c s l o v a n é , l o l á c i / . V obou případech byly vážné rozpory mezi vůd- ei zehr- ličnč p o l i t i c k é ř cce a ezi y~ed • tevitel i do cí politiky r>olř : : ? jihcslovc ísré. I .-č;- "sxticky e x i s t o v a l rozpor ve-i i a- rry tovou a-ve i a hraniční e v n i t ř n í p o l i t i k o u domácí, nikdy nedospí 1 -v takové otevře lé reatržoe n ' v r ? v; ? lý el ze s i t u a c e . ><aopak Tříkrálové, deklarace z š o. ledna 1918 z c e l a jasně prokla ovala via; tuí jednotu dom .c: Co. .v. ^elitltc.-v s c í l i a -ro^remy zahraničního odboje, repre zantoveuébo Československou národní raeou v . a ř í ž i , í e. eryke« a jeho spolupracovníky. < . . ' : Js e,' tyl rázoi vocuot tí .e po i ta v . C-i noliti v,\ ? .. : ř-T)lnŽ !lí '05 P.uaVKU ÍT^OE 1 " .1 u'0 * • ; v O. 1 Vt -1 ti.' lit" i t. .1 v cestě v- C . ' riohodov« lOC lOsti Keportťt: -vařili jí c o o l i t i c v lt... ei cel ov , : I' m. • I Cm, že 1.« choa. - J J t. . -luvit to1 , j .j .; 1 v t r< ; v > v til oh. ři I 1 Í a : . . . v ' ec . • titule té i. c r-' ktej i>.ov 11; roz • d«•»! v; ehoriní fronty, skutečností, že Niaecko i iiakousko-Uhersko mohly *<><,: i.e.tnou Část svých divizí přesunout na frontu západní a Jihozápadní, ''yto divru t; i: 1> a vel in • eiui xoui 0-1 i" JI ch rifiád v severní Itálii a ke katastroíf itelsk-é armády u Caporetňj ra\oustco- . t " divize ^roaikly až na ilavu. o východu uvolněna divize se staly oodst. tnou z lohou připravované německé ofenzívy na aápadní frontě, -J •? v e v : c !ic 1 . au; I. < 1 v ..rvyc' . v. <• lerech byl T il. '.. : o d ' V a .. i U v t to o. '.,(> í et t< < e. L: I re Čosko- slovenrké osvobozenecké hnutí rozhodující. Jaký byl pohled na separátní mír? PICÍ dÍK: V tamto obdabí, j'.a uá uylo ret cno, b. ee. . 0; I ovr uc ó požadav- ky, respektive jejich maxima] í variantu, ohro/.ov'1. Ale problém války p ~ír" nebyl problémem jenom diplomatic ."íi, by I i [1 /• obI oniG 11 nedálně po li ti ckj'"* , . . . aa příklad Ke stanovisku Labour larty v Anglii, jejíž Čáat vystoi ila s he^leij, ae ne : i r rayol, ab. d l n i c k ú třída a i/lie vedla vál au dokonce t ,;k dloulio, a." uudou v; de en i n a od o. tn.r ot z.vy st řed- ní vropy a t d . , že tedy tnír je caleko důležitější, než by mohly být po>;pdav<v .alých národů střeoní a jihovýchodní j,vropy. Orientace československého 00vobozeneckého hnuti na důaladnott válku •.roti ěe.e " <u až do vít- zn- .0 kcice vacla v tu / to obdoeí < nov izola- ci od social Tstického hnutí v ¿vropě« iNe jiiiarKantně ji se to pochopitelně nrojevilo v samotném sovětském K U S K U a v osudu československého hnutí a čes coslovenské armády v .;us«cu, Ktejá uzavřením míru na výohodní frontě ztr-" til-.- :ivů j raieon d'etre ř. octlo oe ne zer.í . t tu, který eír uzav- řel a pro nějž mírová politika byla oficiální vládni politikou. Otázka co z Čes.íosloveneKou armádou v K U S K U a ja.é zaujmout stanovío o k sovět- ské vládě, se pro osud této armády a československého hnutí v ausku sta Ir. rozáoc .jící. Lat , o r,áz -a. ve o - . ,uec ee váech.e -okuey řešit ji smírně až J£e konfliktu československého hnutí se .^ovety. BJgPORTÍR: Jaká situace se vytv-árela na rozhraní let /i;')? n iy.U přímo u nás, aa území oozdíjeí republi .y? , V/. . . « I ' J V T V.J V » X W W I . W W . I V M -- -FC. VII^I Y - V W >. ? J ' . . J C VV nanifestová.no v Iříkrálc^yé deklaraci, t j . schůzi všech Českých poslan- s Cech, l ore.vy i Slezka, která prokl^ au^e pro; r% v; tvo oni česko- 3Cj'.L.-. : . . . s e rojevuje v rozhodném řx klonu táto po: i tiky, jea je to manifee ců slovenského státu, žádá úcaet zástupců příštího státu na mírových jed- náních, přičemž se samozřejmě nev lov ve n ě j a o vztahu K existujícím státní" étver m, /jouáaaaě kritizuje rakousaýcr zástupců při rírovém jednání s P.uskem v .irestu i.itevskám a žád-'., aby /.eelo aebeur- [pageend30]: - • •••• r- z t t it tve 1 - , ' l i l i e - ve.' ..." i'-". - -'/o'r c/r • c ho wUtí a i.. f : r ry*? jICHLÍXt fcaearyk a l da *o >ce r . »917 pfadpaaládal » ¿a revoluční a de mok re "'ir - *r-sc .de : c e ici - i lot v ur vi teč í • no d? ;. v o bu~ ' » r ¡r -ti -1: T! u .reo " t • f .i v v H . . v r e y • o der;» »re tik acl t - t r u . u-... . r ve ; -a \ vira ; a • y ve : u c i • -e'1 r~ V- t ' ¡ ' e u , u ... • V • • . V a •: o t i 'a e. es*. n v ' l o - •. t i • t '/. —coivr r.x¿ rccíici ti .. e, a<>. vi-4 i y bed ue o fc t to * . v t v a e tono- u. r-zv .ji > rot ui k -«. here--.»:, .-.ajií ••' ru •e •-••oie ee*: tou -n.tr; o rle - van fe--.er 11/ et c ¡, re h i e , * t>. r-k vi- ••' l / • V * yol L t cay o da ; :p! ük- L -, auti v t , V . • i \ rt t..J .CV evr •• -, .-bn : éu 3 , .a. teta i e¿ e . > Jí neje ue • j.,aetl:a -re r. 1 , • v; í • ."e je ni vyl oda».'- ¿ pro *yr«' . " .y »• a a- z n j i ' - r n/» : - , ic' v : r z t v . i u . f f s e r , naa- Ji* t u y <t«f- v .r.--tt. ci vr i y . , p t r v c* x e i z t e a e , . • «. t a - aox K i t .čr-erke j« - v »... a dní vr •<"" , » 1 ' y ; . t i ai c\ ; u e vyc c .. . . r. Il « r --.''!' •. • 1 ' . - I H V .. _J C.T< I rín pro cel JU VIO U . e w pre <... 0« -1 r tri < vi r- « r;« cîCm ne- vr-- r f ••• r U n i- : lorchií . jeji * chov .¡i, i« n*' c\ • *• > ro«> t * hf ' t • t..-: a c..-. • c. j e r - u i.ai .te n ai n ro » u vobO/.enr c - ' ' i -r" r- • ' Cl. a : v f t:r ; < jj.i ov, r e r | .* . '•10 : Kd' t. tu . it t . : rykovî c ait /couki- tni . tep chy? r . : . . . : do ea.C ' ecfcna « - , . e 1' atr . t u U v i « - 1 -.1 a' tic • ' ve a !.. . ti . .na- , a * ji .if e . . i , r ce o~ V e -.•->' r. :r ; n rte ' ziv- aa » ae v ..c P :j t- • J , ř v tf ato . r te te î. . rr 2 et«-vře.tou c« ta kú} a-i.o ¡m- i; t . tí re ya •.< ce a- tav. 'il' At, i, r< • u ».rïod, ,,- t - a • I.T.) rie. , .. PeeT-j ...te- : id . 1 v " - x t - - " ( renn / : < v. í t . >:ncv r" ' . .i : 1 v a i. y- - o liti , Vf* f : ev ta1 lit* , tk-'. re ai • ! 1 te.. et ojil,1 vj^iica r c;" " a . J . e; r' ni." • f ..o • , •-• i • cea o jihca lovane-a' oliti-.y v r riere! i l . • dálen--1 i v O'- v • í vn : i a* . 1; prv;ii v i .. : .ae.í ve . |io iul ' , • a v OÍÍ tat' •« di lora tick-.' uz . n í ft Í «.OI iov» • -."ho bnutí t Čea<oalovenekého vojska jako armády» která ee podílí na válce prati " •*•'- -ii», • t - a v. It ¿.c tr .:. á' j¿*c î rt .t' e r *eia . iOKl'ftí V německé« válečném veleni ai jeftt* nepřipouští i<.0:'.n#Ht ú 'Infi ..-f'-tr * '. ai por K Í tyto úv.'.hj c-r.^ín*- jí e onor, e r.. ft dai - ¡ . c . arpnu »„»B. oba mezi eervnam a začátkem erpna t | í 6 je velmi aajíta- V i l o v . -. i -.o i c..-' p c í i t i e t . •*•..' î . . . V t •• e . v . v; j, jí /. .ejf lí;a. u> t r n V .i » . - . rr- pobýval tftké redektor Voaaíache i,eituri£ Alexander Redlich, který ^^olável do perlín»' ai zoufalé zprávy o to®, že aatí .co otaor^re ř eckých o ¿ i , ' .''--a. ' - ' • -. V - ' ' u- cifio V/: • , ' ' ' - t é < v- ,-•- Eu;- , . , .. • .. v i ' v r r » , x: . I - co- f^uř ' - '---• » - - ' " troc' a ''-a-' - íucJf T-crjw ' r- • • .' : . ' • -a. •;.--. lie' ar -zcLjyr, * R Ç u P O r ? y . stati e^ pohledu a/.i . K O K ^ A . - • • . - -r . • t 'le-' žíznily i - ... • a . 1 [pageend31]1 ví v 1 . V l, • . • d • • . , :yv ic i • 1 o v it' 3 • - ' " .. . • i. \ • vro. « a ni— • • ^ • , 5 ' ' - V." * ; t • : • . I ". v . ' , í\ •• 1 - ,. . r. e - rt t.i • u.f if- t : . t j< : b r t v v a b u . • • • 1 "• « - t . v •. -í , v t . c f-í' t~ i .. UV óhd , * •• . -i t • - » t . n .'. \ • r" JO** t ; t i c i r v f-c! h . ! ^vt - u . . : i- 1 - r V. . ..-v V .* C; \tO! . .Tec M ' v t,r i .. , .-tell ' .->hO V .«. .1- . cv '• ti Li ¡e i ;• v ...o .: - .v . - i. t ' . • o tm.' , ' A,C . . \ 1 ec1 a •- v " » <• - «'' ' ' • .;...'• ' • .¡- t t ru?.í v JC 1 u z c d . i! rue.. revoluce vel .i . ť . £ v i ítrh * et-aýrb . : y . c -i r e t . — T( • . t ' ' : a t. - u I • .,) . r i; ae .»v cl r v t • ; v .a u do '- . , T . f . • n. «. Z ".«•• Z • ' ' • : ^ C i • .v to t i , to ft.in 3 t- v • . v tli t tV'v tf t ' .i v .tii Iviý Of tm'ovi i . ".»•i O t ' < ¡. v. 'I > t.í K>hlo fPeeuncut své armády at aá-ad. ¡6 padni o e/iaíva velr.i o h r o . ^ v r i o . :, n / • c i • t L . ' • ' . rU i f; . OVl dl 1 .'ft ii V u O i 5 v v e . í f í• • 1 ve ' - • "U. i CPI i TA : / pode l a n í a j a r u t y i fc » kdy * * a a d a l a projevovat ,o)iticitá a • - ' -t '••-1 i • a '.i XA' V i, i" II r . . r Vrt i uťf , <- 1 o li i: . - >" I i ' a-1-' ¡'" r1 — t i o ti cV . . . . ! h V » < ' . i • já f • • i* - - v . j coii T-. u o iíod tiouoKo-' r<'rf v o { -r.t- ' • t o i 'V • i i o j i l v v i : dr- : '! i.O- r-or f'octl - , ror.cié, i t -if - i,, r< ' •• , £ . . . . . . . e j rv ve r .,ci ., j e j í vl *. > : tel toho • c» MU ''Ir: i- t ^ t i c oi. . ... . - 1 ř ).t e..' ' u . ; i o u t f o '>; . národ :ií požadavky a s i í jt-jirh -i..ow podporu, « uatnuv Ct<, o-rodní r?, u V ':'}. ' > • • "-Í <T'í . vl .;/. etVaU . : U .o- ! r ; 'f € -q; • vjeiijc • t , -Cí>". i a -'.v ví v G ).•* CO . r • u ne facto z; vl :Ju v- :-">uc£ v J © e: .. " LRT?:Rf Sadíná ae -or^olovat Ca. proaatianí vláda, - a* vznlaá tato re rcaentare? T . í rc o'-/- -i lor- T-lc^ýcb 'c ni i je -¡»louv « Ví • tou r f >ií n \ , - . u. oi * : . nr - .í y ' jf* o rovnor-ríi- v.-:;' -t . r ve . : ... c/.- * ouv» e ; -tc u rltécií. . ea í t m t.; e lne no tť -- '".Jí Í Z Ir lrr.1. ó x. ti - »J a :-Oac: -oř * -í r.t • t- - v I:./-' n .o v< . t .v<! v. . oe Jf ve; puto- nor ox V <u, ve rry li - -J ...i, . : Z;>';.' i h , . <?'* t o • f;r o'- < t/. v A - rv. ' ' iffl.í n-. v ť , v nr- • .i -ci-. r 'cl or. ' n r t atftr:. v • --'-» r . . r-r , cl tno 1 p. e rve ac . rc • t i « n í o.1 d; ,- .'-., %n .:»• . vz r a , , u r -re,, < Or: < • - ' • 1 ' "V c ji . tí • ' : X • • .1 • V :r £ ; i t- -r:; i > ,i lc '.<• r . f* ft - ve . - roll- ti , . - t to - 'i,, r: ' . '..o:.> • . -r - 1 --ort, e t v. t- ří jednotaa da. autonoaaí arkády ve a v ".o v v . c;^ , totiž aaaaatat'iy "r- r li í. :-t V * v i t - V., . ' -'.ýo ¿1,'. ' wu*; i- ite- lea, kdyft j-ho rror se aov'ta .ou vl dolu vyvrcholil v oabrejené [pageend32]3 . T E T A * I . í CUVi i to * - . ' ..utl i PlCKLfas A Ú O , J * ; 6 T 2 I : e ci.tt.o a - C . . . . A L T ; a c?n .r ut t. i& * n\ v c- o c f to. i til i V'-. i ou, .u- n .u, . ,; t 'I Í J Í ' , 1 i o t> aeaase...i valaě 6 « . Je'aot«cy an xoarcdujici frontí atltofl WULJCJ velxjřw ••'UJCeri v riuou Ca, pc l i . ' , orctic .> hy oe hlo v toto jednot*® ť-e it i t ti. t.? u • * rt rc .--»o • \ . •»riradí v* r* cii : . -v. i i»ť i tfi v x! . í , "« a <oa 1 v* - j v x_ ící <a io v t ;ot v\ . c: .i v c- ' if . r v ; . i. .. • r -1 o, t» r J O . • v . ar.) i c «.« * • Cit. , -• i . . i c r cv 1 OC . f t í . o »i i i , -t 1ti -It aii tc . . .\.jai ; « voj na*. jíl t . , , v jující ' * ti • ' >n.ci.c t-chai a. u. t tc li C O * - . r • M r -u • » ,c . í J ' a. c a. - Ř C T r .t* : .1 r\t t-rif. k< A.C UČÍ řtv... Y i v < i dej — V1 ... * aem, a . a . i ,11/ A- a , í.Uu ' I' U IV - ji... o t i. i c.o <- v i c.ato .v . ato r rt axutaCné tyl ímmwb k f M U M s«r.4Jen. I o r.ať Ateu evě tne oelá tři ti na a boru «r .'o Via 1» . ' c a u ost -ift. U i M i f t l I uyl opojen «.rané toho i Caat-o- •a • r .v ..x aru, . * . rc "lil ... a* 1 it' .i: • i í a*. i u v . . w. • . : m u .< t { i. 1Í l a ru i ríat- ní ri • t; . čeho t, tc * rv pr ' m y? . j. í : . . . rt x i 1 . ct.Jí ti / i .la.. » ' - «-Hai- rř v tt době v AHtaatrol«.laia> atavu. ««<61 i. .. . tc t řr nr jrs. i- . " . i v. . t 1 a rr t. ©c?aorckt aí i a . ui »• ai tohoto : • tc a . ..a y nov a. v i rva i ra na.. « i ií . .i. » v ar i, Ktr ;• Í .. ijy 'a :.to .-¿bor v -t, ..u nii. ét a 2..» T hc, ro aiu - bu v»» -r '. co» t. v2 v . <f' > *«• to nei>oa < ilo # roť i c it ho i* odzbrojit, o vytváfvlo anoTU a anovu ; ory u«aai valení« jednotlivý' 1 • -••• - •), O 'tíataí ni hovt ; , aao ' i » >r*-v ta r,r.i ] '.'•• i ta r ' li avia tí • 9 « li t, • c '•». v c»r pfeaunoval na východ« aél" alouř.it pfeaaaa něaeea^ch a r ^oue^eh rfi na á-ad na aáalad/ br«»at~i it^va :éka e;2oav>. ecxo >-f t«- ' tc +7 . i .rtu a' _ •.<-• tra lc . a.v t v t to boa :t<. i > a. • 1? nc- ¿ r a v t. To Vf-lc h toru, &e Ca. transport byl znt.tevovtfn ve preepěcb tr••nBrr>rt•* r^J^tcO ne eá»ad« To anovu vytvářelo aateapeCÍ at v*tnutí. orí áaric •. tníc. i .ri a , <> v .v- t a v < i . ' a.a-./ i • i. t • a r- v "e^ : a lo ' Cinca t v . ho . a: . r . . : i jť ho : tfr-'"1 eftaioaa " ; ' . .. . v , rc . • . . v t a ; , o . r ui\ ij» < .,/ '.o— rc. • . tta ' : it *'. ¿.^ v . ti ¿a. .. r1 v •olo,'la<' X V tna 't v jox.aac nc odzbrojit, .a poxua odaorojeuí odpověděli vo- jáci ebcru od ítautí^ a roahodouti -¡.xoti t aA ceutu do /lactivoatoxu - Ja : • - , a v .i - v..í : i. • l .. -.a . í t \t. . dacc. . ......a r .a; , a: a . . ilo etřetautí ar vyhaovt a naxcaec etublaallo i a tfplayr. odabrojenXa arttád» a/ c - ar-. . . . . < • & c , ..tax a « • Ax * aa r; : <aaj-.i t ee ao *lac voatoxu i ar. re u úplného ouzi-rojeaí Ca. r-T aího ahoru. c "• a i f i . ..a .-.• '¿. r r i / r- jon pareti t i i ě t A k tfU i pioti e^éau polltic..c-u vaděni a aa xcari xvět- i U. ' " >' • i : t r 1 Dř. - I,--.ai , v . c. J . '" a ' f. • - í i ^achcalovaay a velice elabywi aovětaa^ai jednot oe>i# Kýchlř vojeaaité úepě hy poaílily ay^lauKU, k« mm abor doetene ac l a i c a t o x u proti vflli rovctex«2 VÍ dy a b M Jejího a eni viaataí aixoa. a^a snahu aě- t u * « a 1 t c»d c , . i it , . - o . V D Á V Á N I , fctoftf byly iífeay letáxy bdae ýai aa MHtfeor-r letadel .doělo [pageend33]- -v » -v - . , r> • .. ~ • i . • . «3 - f - « • « « . . . ' v . _ . . . I a;. a;, vterý «1 s v o l i l .ov« v e n * , t*-.. -c... x »jfï«r v dele o Bohu« slov-r avi <. Toto v«ú«ui o« rozhodlo * poil .v« a . o i u , r i a ruaav ,rl r ti .. •• t., i i i .¿ c. i . ..t: i .terve >tj v aov» ïcs ua- . . ' • . . ot v - . . i . ¿ • t. ! .. • chvi ' i : . - * : ; v U'tc .-v ; r- M a ; i* c -eMf ji: ro nchř a - Todnoatn: er li; út . . . - ' : o ¿' rhiv-?v«t. rlatlcit t. ¿ee*ui. ¡ oliti.vU ... ¿cncí. tr i rtr 't u r ri u è , • •• c- r..it: jo- ¿oli »e, c iuní - vrl . a ida' o • • ct .: rui« o ... e«in*rr ; , v. fc.'¿:í t t v ' . , . . . ' .•' vj .er i-.-tu: - c v rvni pclcvla». . re ' n tí . ve • /..oí; -el, ;.ter j( -.1 .( v . iU . t > / i i oM :r. - - i uh] •' r i ... v* «era i ten u n« :«• :. . t ; . t j r. : oov »i • L tí' . .cle-..(.he • . vp.v .... o, ' t.- • fit r» < et • j: cr ' i'-r.v ' 1. : •cvr ;n. .1 ' Lc-^- óUťii , ¡ • ®rt M v •• - : " . * : l • A • .. a/-, .(.». .(niv ; ; uay ro.J. e- t - • U Il " « i- ..r.evt I :• .1,1 . . , li. » ' oî 1 .i. . t - - - v . v . r •• - c i oru, .. te , v po; retovau • • •! . • . t. .i' • o ï . oni, . I v t i u r< 'i v- : u\ >r< uni pí t. l.'ic . ..utý' 1 t.i 1 .'n • X ovlivn v.'.t : : ' .11 . :ij . <• f • irevy < 1Í-- . t v *. • to . i tu - I " reproduje proklamovat I l U l u f ro. utile.í AtaKoalev-^aKtf vlá- dy - ťíhoř « 4 . M j n a - a »aac v pln'-i oouiadu u lidovým hnutím v a«ohdch t - to ro.- ti - í vi re .. cv.'a.-- y vi . r. m i j í ¡r , - - t - . ;,Jn; - «a. vli u r .i 1«. *! -n n- na : - í r'. •' .i 1 ::O • • • ¿a; na I•' •'.-.:un«-..-- JÍ. . ' f u. Tr.» . •v er 1 • t -'t • 1.'".• ••..•: 'Ü -j.cv * ' - i i o v l i v . l t . \hirv ton- .r r.- • r • oí -. • i.).-'), ť-r.. pin jru .uj- o ř. v a. o it • M r u , j ace h t . , de c r tic -, t t n' L • i )o -orl - ní struktury apojednoati ut jan v poaaaJtovl rwlorné, ale i v poliadovxu '••z' ' ¡'ho :• > . ' , . X ; C or ri y. ... . , • ,(, r- i j • ií o ' ' u , ri:-<* t. • ••«•• ri. -e reie : t . at 1 t» te de-, rr et t„. i- »il^..>aovi o- • , • l j o en rrcv< t . V t o- .;:»•'*.• 71 ' , V í »/ . c t.- r ' •• i la jf : I • •. 1 • ' . • :• ' 5 » t'"tv • • u at- love al rr, • eu " JU il K v f o u r i . 1 er- .•».. -cl : • ..' • o v t u, ic 1-. i, r- ji ' •> t e •• • • - . -.1 -a . . . r. vt te u , o i n !.. • t¿ ií ua iév- . . •• v. í.V ; t •o. • . co r: , -iM» 1 v. «U. . !< < -f b. - % / r r;7l ' * '. Ît # iiotvo a r '«o ... rodního v. t.: . « • ,,. v .i v, * -a- > e * et - vitali ro atiaai vlády, aby • « dohodio na v. tvoření «/.ut^čnd Cea<coalo- V I V . , V i' O 8 . - ja -OR .J. : . C , . . 1 ¡O " I - M l eat' e . t ' i'...:. . .. c i , - i j ' v . H «• .i " ÎJ a v -a ' - e u -.i/ . v. t-. r e . . * o- u ¡-:tcv( , v< , j; . • to < - v a iec :ici ofcje vov* to v lnuly c." i* l e a 1 c- u: r.cia ČO£a. 0810** nia Cu Vl...U ...0 . Í j , ' £ • V- V tí rO!C "/i . .1 .. ; . 1, .iC-' . . V . : r . ia VtJ> r. c-a .Ted i ho u 1 ci:- ; ' jzí: í reci i . íjna 1 • L 2 " . i r : / tí -Cd v :-aa- n ; i-r aî . • c . . . e~" c — vèii n^ ilionevu octu a »C.říj.M, v »>iniatr zahraničí Aadráaay aoář * 7.f-íjna ^iisoaovv tezi pfíjaá. .iijatí teze, . vrody aaay nají rozhodnout c ra - - osurîv --» lo «è.fxjna v ira*« a pfevzati s o c i . . . , [pageend34]t r. r i ù a a j e z p r v a Í r e p u í 1 i « y ; • - . • r • .0 V . « O .5 » if: au •• u- i , ¿t a c r j. • t. v. i • 3 t : i 1 r ,*r t ,>: : 'u . 1 " î T •• ' . ¿« t • V.J.U' . ->'!.•* ¡ n i te t . u 1 i /oda ir «tí un, jiter cv « • . f t to i -. i • ^ ti t « t Í'V» . 1 ' ' f-'j ' C * c * j PC! ] , ' * , » ^ - - " • " •« 'a •t . ; ,.. L'Y' . i>. " . . : i . v. 1 .¡-j\ i ri, • - e • ' t. c , 4 r : t - c . a i ( > c ' . 1 " ï / , rotl t. r : :r : * ¡ t e o t I. «u v>cho:ïi in* -.c o re* lo e it- > - >4< ' •• . . i. . t t • l i t . < , 1 - ' -'i v v t c y.t f .y , j. - , , o « »••« «' i • . . t f 1 ¡ : T , "'J .. : * M J tro . . . . " • : t - O • TI OU -C'Y ! 1«. • U V ť t 7 i f»Jit te* • .'iL. - XX. ' • • ? «y t » • i J ' - ' , t i 1 j ' i , t ..v.. , v i f i. . > >1- - . O > - t J .O z I ' I.< F C J I. ti vo JO I R 1 I - J ov tC i i« *. . " ii 11 . / - ; - r • v u 1* ;« .o .ou , 3 « o • . v 1 V -r v i . i .• t ¿ • i -¡i v i - i a vr - , i • ;n::. > i. Üí t : I • V. . T...; . t • it' , ' .i',M- i ci i J Jich jj ,r.\v ti .va oc j. jle i. ..i , been: v < a . . v • v /. <¿ • J itio-.ou u Iii— • S O . , 1 ' v 1 r MOU üíRfJíi a* . / O ''' • - t ¡ ' , - t* i ¿.. J «" r,r v t; ou o .r<:*níc¡ !ojt u . * ti.jc- , • ! '• t tm ß i 'JT.i Vjř ! " f illi . • i O'/" j i ¡'ta l'.i- oe t, *»leny árodnít abro«'Minie.» r • . ^ 'Ta ' < . .'i: a - f ' O , t « '> ov l * .»«• .rot u - o . .-.: «e ¿ • .* ' i . • voy, t r '. aí-h > • "i. , vo • - a1-, o -V, r~ " ; - . h ' v ..i a... ' o ro''bo i ' - ) • % v i i ;j -t tí , ? • O i . . .j 01 'J • , v ovl * t je : ohc; a ..trj í j et ; vc.iot • ,>o r . j tu '; • < a ; . t-a- a t. 'tjr.' 1 • • - v • ' v • . ra a » a r vv / \ •< - 'herbat, lynulô * toto, -e • 'i*torioá^oh *«*ích a no :.»oven«*u plati- ] V ; , 1 / v: . • . a. a i •f ' O •. . a U. t i. • - - .; -a, . i Ci.otir. , oto '.0/ ' ' Vi.-; - J. do- i f.-'níi « " a *• • i. " . ce «.cnrtituovalu na iaeai • 4>c «i>4 jta a pat f i l a taa roaloh« na O . ciato v vropi* . o C í t a l a '> / o b j » « t e l na i /jn by Xa 0 | eaoby a . - - - c i. ' at v¿ a - .a p. . ate/ a i <'i ilt, jf 55 eseb na ico -r .. i r ... '«te-lat' v --.a a - u i „ a ; u j ¿ c i « r u a , í , rc7i.at¿ ;; oobovjc rs e.< . » . ocet oty. AV. iiïvf. t "ae í .-• - wv z "a. . v" ,-ecae í i ^ a . c 7 ' z tcho ro et rir t ír • . t.a z tcbr r olov. zz 7t ó a [pageend35]î i?*-•i • r • \ t - t r í : í a .1 - , V ot CvU 3.1 • . , . 0 l Vf " Uí aaer •ova: m e : -i tu- 4 i ta í v - . . . í v . 1 tí i, J ,1V ; í ¿o » t. v. . t. v eh .r. : .* i «.a ¿o % t. CV v V- • y ra a\ . » a M - i • 'ta'a ; Í t .1 c V. . v¿ \ <.a v t a i I < , r r 1 , «Uo/y Jtlyl V i.' ' orlo a*'c-h zotaíer, . a a ( , n- re .¡ , -a,.;, i ©t l> tio te , tata, at'r - ti • '•: ' i ». u*..-. .o • V • i — • A£ÍÍ<* .i . i©vť vy r Ola . atí 1 • i .•-orle o., a . i .¿to: t tav. aO 1i1 ava > , inil v uerov r nic- TÍ , , v ť « lo é r .v i ¡. i: f vi-. a .a' r a , , v. l vi - • t v t- i . a ta* o /;,, , t* O ï o a í / , \ Lvav- r~ .i' 'v y . . . . • ¡-a ~-¿r"¡í r< ..Uiii ., ¿ 11 • lo ... . .el... a i íoh trtti, vy bu- •a <r\ * ro-e • .. : - n jo.-, ¿aa . rata t i e . ^ j a i C^ctí o a . - hers..sr., 1 ob a » t í eojlateiftelTnéJftíhc ¿eefrdl l e t v í . rad půdy e « l u c v ho '«« * í y ic . . r- c oe ' . • ia-: v á , ta. o r a . . aut Ca a i l h . y ra r •• t. V' a .• :..í •• !: ; • v i < a - c o . . » a, B . • ehr • ' i v» vy ve- au C. FV . i .-aa t i t f .ait- t n; , y. a i V . U i ra élu il íavlt-d; Jfcir • £ « , i . i. : - ..-a er' -ve • no v.. ci • a u i. ,«, - R., EU , •; r . £ T Î.J, 1- a i l , ; ; a < . . . / ' ť* .a» i< ai C a : o J •'••'/ * * tr.v. r le- <v . -a '.ave • . a v-, . a - . a: < toho • .»visai a . i • •• .. a • - ».a .i . a v- •«• • i „ .i 1 • r a . : ca • ' - 1 a i a c ï i a i t v , , r ato a c r u d a . . evr la . i ,'i • r ci rcloovr< ;; .< f . n. , „ v a t t :c' v i • r .a Vj r t. t , j. h; on c r> t iv- V; * *ou r0S"J ravi: -.c rý ^ a < • ' ; } . ' < t t Í ř t . r h .y .a v " .. laOVl rt V. • y.tl't, t' r • . a I*, -c- V i . av ¿ r. . i'.. y, a v;,au.ae p ... i • ici f Ji ta"! '•, tahi, / . r yah • a ; . v . , ^ • ••• t :• : '.. r. : ,a. a. . ci a-. : j. ; -a-.. ' 0¿ la . a tr i ' u. a . - • , i r .: ..a. r ta . • a- i v . a ; a- e<- --y ch » •...rt« (. !-, t f ' í at • >:. • •o 7 ehr- « i V "i, nr. , t ana t t > » » r* » / ' í > M , j . i * > » » > * r • > » » . X o 1 ra J í- y ; , . vori» ai • C ' y v. 1.a j . a • t.. "í i y (• i . , a. 'a-. r-ací la*, cecear?.tic-.¿ atra.aa •afr:.. 3cci.il-i* ae -'c /--tic.vá ßtx ti . » . r .raí /v a»tnu á a ? a --v^aa a-t epaalixáaaicou cttaau vO-a > C OV V - . a i a- il-.'ova " r .air. a" -1 tic*- 'ro a • ïaeio-v- öta>a. t ; vr,. £ ' 1 r- ' -. a. " - , IV '.Or t - :S - -. a t .i i ? " a leat-.v , " -i vOV'i, ' av; . . . r a - c a : Ù r a . .traav ataéía: ir.., „i i." et/auá i»t»ec4.á aáxodaí eoeialletioA«. »tr. Víta^ z ft ítaí • c. /.a'-a:vt.' 'a- r 'laici/ f 1 aaa o&aoi 1 i. .. ta .- - • ' a a U a . ; ; va ..c .a. y: .. a . rtr?r»f a. x vl aierv . at 'aa . - * ' r ' .; oa . .". . tra a . i a . . ; a t '.- , .'V r - 1 - Iii ¿ai ra x ta [pageend36]fc H «S- -i s » i. . î» ». y . . — _ ladí«» - vydali ¿e¿tí ; v 0 l « j o l ua -vidaa4 r t u * » » m , ^ w ««www«« „a-i*» 'I - '-•Cl •-! í'i1 , v .í? . ^ - - , I . ut i i f c atv.t)i< .£ T! tai r.vr hovauěho at -»tu aa C»c tav, ' is» r.orie v ob *esí 1 M mrmiUML, (»•ledna - vy v r c h o l i l « vlna et Avtuc / I r n o p t t ' m , , i r<h;> + - ' v.' i (. - u .'t v v. u ' - " , ; u . C l . b. tá\ 1 a- t "i " u. — i- r- s ¿X . t ) r - i i i ti 1- i J . ' v : Y . . r : ,v»l jl T - r •.. . , - ' v »<0 ; d; v o ¡ r f . bc v -v- í .".-••..' í U,. » - 1 1 ' , . ' t • . í t l ' i ' ---i V:' t i " o ! t. • . , - r .v •• ; : « a» . .»v. i .« i , I f vil 1 , % -í. i c* r t ti , 1 .: ' c i m, -v t 'i ;. t • - c , í e > 1 o- c - tïî i v ua u s. • «, — « "" i r ï .et . e.\ *v í v 1 i , . . v r;.*ilv ». i • rl< . • • . i . . . . . « t< ¿ u ; --tou c M r i , . ' |P - o • ; . - ! ' -< - • - - • v : Ut. • f . I I ' . 1 r» •Qr ;, ' t ... • -. . rt I - • . v f -. t ,. . 1 v1r • v . , 4 1 — 'Oji Z ' ' • i - .,.. • l- X 1 a . . i* - Ï6-.MI v • . o . f ¿ ' vc l . . Ii * 1 li ovt.1 o r ' i! r- t. cl ve • . ••• . ' i ÍÍ< At • rve* v « i « ft .i, ï jt jí- / - • £f -.-- . «"» rt s .. . " .oc i, .i • -.a *i * ï <•••: . a- i/Vat? z'--- t ui ' i i :• .i . v i ' z o.; . v iff..,- :ai - »: levá . v » - rc r.oci . o j •• .- . 1 • r o» W , f v . , i ' v UHI-.II r; ••• .'.-a , s „ i t na i .couj o-. ro.¡ tu. . . • t -.-.- - - •» i .v«-. ' . c otí > /. .O's i jf n -i .,). . .. *>vá'/n; z ; i a :í v t.}-. - 'žc } o rv £.oatr&í ttvolučníttu'vy4ftoup®.»£' legií v u, á tzv. čexj-binateau incicentu. j ť; csáilMI a Kadfcraxyai zjm» •-:--. • -i ¿ „et.ií bOV ' X • - 7 . v ta .. - r > ale . aí z i JJ. ř,o - ae .c.iaí 4 ti Ju : vac. X, * ft ..a. -o t.-.ci z rave a s c- -í. ' a T i ii • - j i i z a a c l jí a - .'ra r • o- ca-uarrr ých • květoa - zvolily předbiioé pot . X.ajexeu legií l-ro»atira;í v;, aer -r- r o ". ü x:. i v< r O.A.U Í. cť ítlj c..- -- rc i: .. *icv4tnft - i.e. H t o l H I v £<ubvtiii 7 atř-:.xec*.y a a < . tea il n#í.tará separo* -¿ - ai <- a: 11 -. - .. r au. - '«if ^ . • •.o r - " . c d tai ..! i. v ? - »c « Cfr - n ti v. 11 c v č r a) u a. »al, a atr .i ! if V Uh .u he ua v . . 1 ..U . « t ra i » i. , 1 >C" ' í' <* . . ." ' i esda «il •!• • ' l> i.i « « a*, a i c i . ai . 1 ' & , ' r ' Ur< : fa - v 11 v .. r ' k r ; . l a . , >ia. .ií ; 5-1 ar: 1 ji C r 0 . 2 a . . ; t V Ijt, v r . : - v . n ' : i ¡ : ' í íe AQ i ; r ta e- - •• ( , »... * v a i . vi'2 0/ a , ip [pageend37]o . . v : r. i v - • » - " . "i a- te. ; r ov« ,¿ t : ' â, ' ' - ' ' ' ' ^ : t r »' Je C ill)» ."¡CÍJ- - v: r - . f c •.: • £ í- • • . yi* t - .,..1 v . o¿-.-.v ;¡ ce v. i ¿ J ¿cocual et ft c v t 'i • ' .; ,;.>••? «t- • - i. " i* . ; uc i ,"0 j.l • # .y « \f - . i v. vt t i 11.- ! ur u . v. J -v- Je a re ?ee a oven**jřcÍ oí i.:.» i v ; .. ,t ..iittabu*e*ü oohoüa/ . ry - vE.ár. ; t-. Ir t> r < ť c . * v. \ ra ve - » T% UjéVr -I , rt. vy, 4- CVc-, c l: ir •> ' V , nC „. I"i I R N - francouß:. vl«a& ujcaala ¿troooí rada Ja*.o aejvyMí «»etn*>u¿ íeí rájay ¿a* aárooa. -ooobu, daxiaraoe » orí ta ¿ , Jai cuan , > F rie ;ÍÍ a itcla*'. s ysy vydáaj v ar» n a * á M . ct - rr-élüt * > i u i uetavujíci r.of. it .. roda ho výboru« j fad- r- í'.'U y 2 r. voler« cr.-xc" -iř, hiato: edrocy ¿veil' . loíáfc, j* te 1er ;r. .o- u . .'< ; v aoul » c e > .r; .ctí c ¿ whr» ni£ai ct vcrorcv í • oí. » • ,ct - ,;il V X 1 . ' OlC-.C: t ť. I CV.r rr . i » V> c t . • . •-] -ni' - re r'< ai v. r r iv. t # j • • . <>v* , j • re M •'••< .i , / i-.et t i-cti i ii-lv ut. ho icu, *a\c: ruait a..roa et" ** ' '•{ - \ i t ;.ti t it ' i-eiàlii tic.-.-, ru.a- . .î ; - í .. a . a. V 4 : 2 ti. v t: O' • C- iv ' . i»| i í . - i . .ct > v it i i • c '... v t. řt t • ota- « tu. ; 1 to J* i! c1 ' - u. 1 'y. • r>y ti»¿ ? • tíOji et» iawc. . eaří - <a - v-j • .... Ua. .. ..A I. . 1 ^ .. , A t ' . ' 1U í* ' . j. . .. ,(• . < c.. . •. M vi. i .or, .. ao.. hl« . . • íj - u-- < < ce ó • i- ; . t oí it.' v. ; i* •. r > • . t o ; " r - ... ; . .• .In - co. c.. j tel t , r. v ».v. <./ L . - v- • <• ' **• - ai; i • .c. . . . «:;:. - • 4. • .«a .. v .. 1 X •• t e ¡ Í '•/ ¿. • ; :i. ^ "" » • «• . . ÍJ-'. - ' , a er-'. ¿ .i at ^v .«u ..rutee t y ti r rov a j vi",, b. t rr onoiiou vltl-1 - - y y . '.- 1 ö • r- t r • r. í i . o • .1 ' . J< • c . v • - u:'> . '. •. c j ' :V«. í . i . * v . . o • r . , t • . . •- -c ;r. t s - i i. -. » .1 ¿ ,iel ve Í» . . ' t< r 1- - i »1 t ir ..i o r a . / it^ - r- ci* u - -ir • r-, u cr, • .-. - .1 "• ' r. ;<,• ' . C ic.r . ri i ..X vi ' . Í ,; . , i - 4. íj » - « / . ' ut " . . O . -OtO; - *U, i I'- i ta to fí A '.V i t 'TO! i -a . " U ; • . i; ť / O.y < . tlC< ' rity 'V. i • íy - n iíe t io i-í , ( íz jív í at<c AO* ' 1 . od ít ait r " í e - 1 1 . . i * ,, r 7. r íí -- - i .li-. / vi Í í a a i,. 1 « , l .. ou t ' cel i r'{ - J i . . ' ¿ j - - ve a.» j.„ to . - .. í. I... ' • . c'L r. C: c ' . ?.. >i í t. ». . í j - et «... co & v. - , t , t ' te r 1-" - l -.le * , -,Í. t. ver-ti. 2t*fijaa — £ X.. .,a. .^trai^ XidOTé» aj»ïx »tí'. » t r an aatoXíc^r- árcr' .. " a ' — ;; J. -. .: ~ i'.. . < . ..< - i i [pageend38]. ' - O ... -i d-- : -i oj. * .» . C . tn:« , li , I- i. íí ? a " » 1... 3i S :r. f • r t * 1 ! C11C fít- t a . . v t n . . T' J - --- 1 c*r:« 5 ' 11 a v !.iMcvt jv su$n£ a catyf ^ "" j e l l ; '€ dfctCÍ :. r O ' ai í" O V.' • OrU i r u t'-Obeay Vi¡'v..|',v<Hi vl»Uiou a - brn t o bi 1 ai v i tr v . - y u. j a i: ..o t¿ a x v": . v rou -•.«»••¿ov. a-; her- -o . 1 1c ..ilaoaov. .írov- r. \l. :.<\ , j h: áreai tito n ' t u v< ale k ree.Kcl h¿i • .»í* r v.v r u , ^ he¿ i r -¿Jn : c : e b ¡o a v y . v - uyl a vj »»3 «übari o. . ; • ootetnoct, 2 9 . $ í j a & - v y t v o f i i i ai«ee¿sy aluvieí p c e l a n d e *«ch poU vcdettí« H.bod#r- a ¿- ' . Ü t-.;. i te i-tve , t z v . .tutcchboh r ¡ u . "f i ta tj t autoao i r nt rí dtvar. . í 0 n r - irodai vy box tíefi.Jttivué ©vládi prara*é vejen«.;/4 v e l l t e l a t v f , lux i . ' r v . ar ti u«' v> ruB l i j ,*t vitrli :Qovt ho ' • u v , , v.itor i; tia; «.• ci Vt, l'laoili a. jcrdnot.i 'tbo . 1 tu h ; ... . I ¡r A a x. - o.,.. X- * ; , Sai o V : .• V < u .i t . t v i... ...n.r ani Vj OJ .X"' . U' í" r,, t/ ' e v z i . v 3 • f . - v b r?/cu v. ru . r . v o : . Cf . .ti <*to ' u - ¿i* • d a , voj o <»• . .auv r.i IIIOVÍM . , : rv jv u v c k l l c ' d ra" rr .vl-» 'y • ..i- . tan - *• • 7 . X U . 1 I oti", - v\ ol\ a a r , jí.-. , • ! ' " ... -1 ~ <• ' " , / / -I / , . ij t ] i ?; CO.» . . ; V* ' . t» 1 ' v'. '»O O ' f n a ; • •f luía.*-s- 'xálrjíht » t bu r - . ! I r ••, . a- - y jf-.i.* a ¿ ti" .i vj¡'. * .lov- .i". V ¡'•"Je a . * 3 abárc ir f o. ••< - , T C -i¿. v. r * y? ja Í re« tí .< í . . • ' v > ra ,.; vr t i l e Jr;] v era a.rc: íeo ... OtU. . i i «tí. - i - -rr • ¿;: v . or v y r l a : lev W V , . 'ai ' V) r u v - - *i , * ¿a r- col : r- a./c ail z;1-'.' 1 « vat. utr «t< i " i od> . . i i ? : c o ; " a - »r, ^ r » u séatí aa itoaala pt-Xaah'« voj»K pcax>aic.é .. a. . £ 7 -itU, - . i i ' r a u - '/¿i i i.sat «.a .cu, »twry > <'..yju., o- .. t. v. . ¿ lt-< ti., té ve i íort ^ « l i a t o íidu - . ireaaí v. , : i j : o r .í - rrévaiho aboru «data r- 1 " . - '.a .u se a.l c r . r-i la* i . iaa.a-.i .... a-a -t •» f '5at.ru. t^-a u - Lylo avol ao r ; a u ¿ ?ibxo • ra', de i¿hoi poli tic«'* etre- ,v ; - a ; -.vé ¿. tu . -ryl avol< • ra.i ate • • . •:•>>• \ " v ivot- .. ir} '"a t. . reaaea- - rw.'&í, • i»'úa-tr zabr. ici - . ea , vr.jí?r;ství - r,tefáaiz, vaitro - vvahla, f í n i a w — a a é í a , vyaáováaí br~ -í,n, l e z ^ i r e - or^a - raiáJc, veí-eja* - Stanflt, obran» f , r-.-c' - ti:v»j«.„, • el ...^ ; • ~ íat r , a raav ' i i c á t - a- t -chX - tele i 17 - t itr , . I va - a .a .y, z ra.vct;.l< tví a . r-'v • ..-ver -arobár, u í . í - : rutan J „ . l i a t e p a c u - »y i a l a aa^araaá vlAda pro^lsuntici proti poetupa I r v r u ¿S» liztC; adu - a b a a d i l a ¿a* ojota : eat a t i « zroOilo «. l l a v l n a e i .' ' ^ r -,x v. o t i . : . a: O- i - a a. _ - v: ,a * . O s f . t n í t t va .. ta f - í a a terftu. [pageend39]l ±  \ S ï ï t t J . h « r i i t n í * i robi 4« malého n á r o d a , beaokre- xirn v politic«», ."raba, ffelnjtrlch lsí»6. r o b í c e a o 1 á h o n á r o d a . 1 0 5 . 1 . ber.} :o J*ru národa • ^ ' mmX l á l l l l Ji- r r A n É I M N f e f t * . . . M « e je j e o o a j e d e n p r v e « oři pojaiu l a a t i a n á r o d e . aruhtf Ï T Î ^ L r * - * Márodaoet p o j í a á a e o b v é o j S * J a i y ^ é ! . ^ î ï l î ï r ^ M j ; * - A i p T í d i * " 1 d í l e k * * p r î g r ^ ¡ o í o n t . r ,1 p o l i t i c ; n * ' J i c t . . r p K . l « t o š a c h o v á n í Í S f t l V ^ V ; ' C Í L Í M V Í or p o S t i î S v iIel S S m , n a p ř í k l a d áa* l i c a n e . lié r o d n o s t pro n<"ho s a e a e n á p c l t t i x u v n i t ř n í i v n ě j š í c e t a r o a t i hoa o d á f a k á i s o c i á l n í , py Cechové v*Mt c í t í c e o o l i t i c : ; R- n ' , ar o a a- j e n a v ictno. tí r ^ v n í . . . . . Vývoj pojata n á r o d n o s t i J a a ; r r ... ti -1 . 1 1 tr , j K: «« a.J - a . l a va»' a n ti t - r o d a . L'v doa a i n ' r ^ a i a n - a e n * v i s i t a u j r a a i t i . eo j« v ? levé vl >at ' oi . . . . Ctáaxa d*lBÍ j e , Jek je lác<a a aár^da aalaAeaa re«weov<- * »rrvn*. rc ni t v e i je - co aoc> i* ale h o ai aie i If h . it aárodnoataí ao vyviaovsl teprve v > ' j í i dab*a» K^exjl aioo bjl f i t -f t o , eo V' lo vl; 11 i , a i e # < j; x va « i l » ». < » f e a , lid» n e c í t i l i v t d y e a y . . . . • r t i Í . . * • . ir. . r< ujaer?'-v t , f J»' <} eo r. » a «r tnrfhc v e d l e e í r e v e » a t á t a . Kyfcleaka n á r o d e r r t n i ee u j a s ň u j * aap:fad myèlèn- k o a h a a s a l t a í , k t e r á eyaaaftuje oao a t e l o t i . . . . ¿Jidetvo ee ^ r o j e v a j e \ Jid t l i v e h ; ? rodec• , t e r ' ji >u ( t i c o l x u , a ne ' t o * a « a « * l á - á e á í r.r^va j e d n o t l i v é h o a á r o d r . t v e l e c l i é a t v a jo d o o a i e a í >r ví l i d s k o s t i , h a w c n i t y , Je aa J^vi • o v a d ^ l c a c e t i a v a r a v n o e t i . . . . k j V v ' ehto *vřlea.< e> J< t o , áe .< « x á * , ne ci-.-- a " r.u^n ï l r v a n e t v o . a ý b r í a * r a d a o o t i . . . . h m u m x U vf * n e s ^ e u a j e n t o , T . S l ï î l i î î aárodv o p o l * t v o i í p ř i r a a e a ý c e i a k , t Lia U d e t v o , ' d n j e T r a a a a PO ř i a t . M c c t v í , L » . i* M * né- c "a r a j í l i d " t o ¡r*\ it aac btt^aaltní p-^iMe 1 -t acfr. • ar J e J í r « aï. - cj." de «.«»ováli '' ao av-'bc p r á v a . • * l n c * ý cl.ce právo pro a v " J národ i r o a e n ý řlea l i O t v n . r o uticr avlni národ< c lidu zd re a.án» být proti licrtvu. . . . 5 . i rodnoat h a a a n i t e . . . í' f >u' - :itaí a iràx ra rodní a pl/vií v jeda o. il ideje ba."" ni tni ze f e r ? " t vfiechny io< íly a r a v n í a aro a v ' J národ j i c h vyuf i tJco- r t . c j- au lidr -coati, -.u.ranity, ..>a»?se cvýoh práv - **ráv aváho j n a ; x a , " " € cc . . a a t , a r - --rívo rv ho j e « ; • . ie d o v o l á n o re ï de je hu ni ty a le i Jo. t tv'J jraysc je od pfíraov v '- ?í a e r ' V " j V A e j E o u j e d u o t l i v í národová ) U r o z e n í ř á a t i v e l i k / h o * c e l k u - l i d s t v V ,ieraj£ -rot- ateja- rávn? b ý t Clear . t«*<ov€ p>iroz«n<* č- > t i l i d o t v ? - to Je n?irod.>oat. . . . 4 . ; i r a d ti o a t a av J čord . . . i di- a ? jl i .rccu vlíLf.taiau noœuai no; ai zrniv*a t n c n l v i a i & ná- r o d a J i n au. aette- národ* c i a í a o nenavid- t - to Je joia nop t i v n í Etr.iaks n á r o d n o a t i . . . . clcvík, xterý nilaje avCj národ negativno, pfijíaá ayélenky e věci cis i ho a/rnen tou e re a, • .a jej .-a. a'via* i . -a- aaaoieae xi^ rteckí ryřlca-.y, t? x U a u , «oudr vřci i chyby, /a 1 řlov-' ¿tf.rý aá zloOt Bf; avr'ho ^ouaeda, aežije se-*- ; , zajímá at .Ir jr.- ca d Id sour.odf [pageend40]a , c e l ; a- á i v o t j e c t r .ver». .en v i d í t cisí národ - to je laciné v l a s t e n e c t v í n e g a t i v n í , a l e natru- j c v l a s t e n e c t v í positivní, které f f n e o h l í ž í s t á l e , co ví i i r o u s e d , a l e stará ae o svňj národ. Cín v í c e budene u p í r a t z r a a ar j i n ý n á r o d , t i e více jej budene napo- d o b i t , l i e a í t ř e b a j e n c b r a ay p r o t i n c r r í t r l i , vedle toho je t^eto« p r r c o v r t , p r a c o v a t p o ? á d . iíetudu hlient, "r a.ime sv národní odparce íuilovat, f-o»nát ie jeou li rté tfkeví, iteří dovedou nep ítele milovat, ala aro svou ocobu bych re O : auSae k .¡o 1'! tell spravedliví a .ádajre po ař W takV jen STXT«.- vedInert, a • T náa pro aeitivní práci sty v Č , ¿ÍU daet, řri té eoeitivní prici u národa malého an: e je třeba se obrátit nroti e v i n i e i t » . / o j e n e a t s t í n á r o d a , t i z a s l e p e n o s t * ^ r o t i n e p ř í t e l i , J r j i s t ý takt o o t ř e t n ý v o d m í t a n í to|» o , c o n e n í dobr»" a rprávné t f ahoda v t o e , co j e správné r o ala, , , , y»mít*3 by mi nňkdo, ze aárod aebe mu«í pokládat »a a r - r ^ l e ý , k ideál la, Tu, He v i i- tomu. etc ry národ to d lei, v dyoky za to pykal, cauzov-1 " T l i l i do roku lt7C, . t ji:: náleaí mur.tví nv t , a ar je dnou ¿1« barbnlř ria: á=c ua .a 1 , í,e ac, c a aa jit ve r<t nci tanoho kxitl- suje a pře .Jělí o vadách <-rodních, i áur iv.i te3, ad\ vidi uaúap"' cry v JLečn', krltisují a hl* ca jí jejich Hdinti, ¡ v a l i t , :v národ m^Jáe v volený, pokládal bych aa hřích, ¿ádný národ není vyvolený, kažídy má svůj úkol a ten má avýu & 'Vobem provádět. To je dtflba nráce v lid- stvu, - cbeaenří národ t i a aíír mít evSJ ideál a svým apfiaobaíM poatu- puje, aby ho dosáhl. I my avým sp&eobem budema řaěit avuj problem řf»raý, svou řea-íou otázku, ;.dya araoklád m ového národa zt: vyvolená, nebudu uznávat vy vole noa ti národ* druh "ho. o jijl kalibr Jasní*- vid ill. tte národ je forr-a lidství, re a a je tedy nutno vyalovit ny.'ilenku lida tví fler ty. bárne úkol pří- razený tento svftj český nrobl r re alt svým způsobem. Ceaký problém je velni složitý, je to mnoho jednotlivých ot aak, které Hádají od- ac dt, - culíme ni uv do .it, jak raalý národ můfce řeftit a ou otázku vlasf.tír z r-* robem co do včoi i co do metody, S» Velký a celý národ . . . , fed a promluví cue o malosti a o velkonti nártdn. Co je velký a c c r - f t l ý n á r o d ? . . . V e d l e p o l o h y j e d ů l e ž i t á v e l i k o s t území. Národ, k t e r ý má vřtftí území, . j i n á ; p o s t u a o v a t než národ o územím malýmj . . . ao arufc'" r t r a n ř v ě a k v i d í m e , že v e l k území mfl&e b ý t i v nernroap'ch, j ' :c ^ i a u e k u . .Jeb«' ž í o valkoet n á r o d e n e b o ú n e n s í , _nle o pomtfr oby- v a t e l s t v a k Ú2&rr.í. 'Á h i s t o r i e a aie př í k l a d ě d o s t , 9,<k ne dá aa v f t e c h o k o l n o a t í p r a c o v a t , . . ú r o d a u a i v y ň a l sst a v o u t j > » c t i k u , . . . : : á r o d ř í a e l n v e l i k ý má ovEem p i e v r h u . J e r.-uaime h l e ď t d o u d o u c - n o a t i a p o ř í í t a t a t i ® , co bude aa «to, dví at---' l e t , nebot národové n o ř i j í p r o c h v i l - : u , M f k t e f - í n á r o o v é p o r o e t o u , j i n í ae a e e n i ě í . . . . Co j e p í a t na p o l i t i c k á n e a á v i e l o s t , rdyž n á r o d Je a á v i a l v hoapodáff-ky, a - k ^ e r á s t á t y b s l k ^ l n s k é j s o u n e a á v i s l á j e n d l e j o i é n a , v e akuteSnoati r o a h o d u j í o ¿i|,ch v e l k é s o u s e d n í c t t y n e b o j e n n i j a k á v e l k á b a n k a . Dnes s e r o d r - T m j c n e j e n o e č e n , n ý b r f t i t o v a r e m , a t o v a r e m rcnohera v í c e . Hám n e p o i s a á c , c á q K - l á e i aa c i z í t e v u r C e a k ý n á p i n . o t e d y zn^taoná 0 8 a i s o s t 5 « i t t i t 3e i h o s p o d á ř s k y . í o a n a m a a á n a t l i h o s p o d á ř s k o u a a m o a t a t - a o a t n e m a t o v a t , - o l í t i c k á a a ^ c a t r i t n o s t b e z hoopotíářeká j e n e m o c n á , 5 e b y i . á r o d raenřií n e m o h l p r a c o v a t v k u l t u ř e o s t a t n í , b y PÍ n e - m o h l d o b ý t a e r o o a t a t n o a t i - torcu n a v á ř í m , / y d y t hiatox e d á v á p ř - í k l a - d v , - e n á r o d o v é menř.í p ř e d č i l i t a k é v č t t f í . Co j e v e l k ? ' , b ý t t o v i d í m e na ? r a n c i i a na A n g l i i , to n e n í j e ř t f z l o , b ý t n á r o d e m malým, K n l o s t j í v t o r - , že S l o v á k n e r r o á l é d n e e n e h l e d á p r o a t ^ e d k S a o d e t r r . - n< rní c v m e l o s t i . - / e l i k ý n á r o d má e t e j n ř t z k é n r o b l - r a y j a k o n á r o d . . . . á r o d o v c v e l c í c y j í a t e á n é ^ r c h l ó a y ¿ o * :sy t ía i r . n e národ •r«n?i, &£m* Jen J i a« r í r o e t r e d k y , 3e-co c l o v o : , 5ttr r y i á cí-al5upícu, [pageend41]aeeáže :-rr<covct i- .avýai crost redky jrtc u u,<do má paláci ale 3e otáska, ne«*£e-li byt i lov'* v chaloupce t sta j M , vadflaní jftí ne: .ricv- * v caldci*. vřeia t• i» au, fcode-li ra opičit po tom. kdo • ' Tsalác.i usíňe si ř í c i , že- t ch «1 rt eh v* cí a»«užene n i t . Já to vid¿5; v literatuře vfdecké. t ožene ra nit t.ikovou literaturu jako rtÍT.cit Fraacouai, /n^ličam- ? Co je c lat? :u se nelae chlácholit iloiroci. ;:utao nejciHefcite j* í vé-ci rre*l^dat o atudcvat cizí Jaay- ky. To neui jen v literatuře, to je i v hoapodářatví• Ale kdyl ae r cn* oracujť - ryslí.dá se ohromí raoho udřlft. ^le dá se tnkd neuděli t nic. e. : • * rostředky národe nelého yředevřío jo aséir ú Voleti starat s* o vychování » sebevýchov iní. j-ředevSím je našín ukolen starat ae o vychovaní a sebev.v chován i . hra- e -alf njrni jt tí! orcto Českť., ít se val t a k y vvufcuja, .-.a 00 ?*ola jr l t víi .. .c ho byrcxrati *u. Jiit aíe lat národní a cee»va, kd"E ny o ní neroshcdujersc, uř í jf v ní viechno prov.id no podle atojnd šablony j ko n#Kde v saních alpakých. . . . a ] I r • .aO , ře n rod oeoulací, nápodobou, ro«*věti', iinad to není • , le r-~ se -- ř.d luaíee div,£. co ae «.olew náe d^ jo. * i r •'", ^ £ . -bí cestování. o jí u rorírJdicy R r e s o r t u , - U frF rcusisdokonalovat. . . . : aly nírod bude d lat to, co ecl Falscký 1 abíret všechny sv/ ř«íly a niltcy. tfueíme d ' l a t , 00 ď l a j í chudí l i d * . To healo ani aaoolaoo, •: rolčov-ní . . . . Pr cc naře c u r i být to - i n t e n s i v n i . V oboru boa XKiářnkčm a<r to nej- lf re vidí. unký mužik raá nnohen víc půdy nefc aáě aedl. -tle on hoo- podřfí ? * t e a t l v a * , l e d e b y l e . roto náš s e d l i * dovede s k l i d i t víc na couiacu pole neř ruský na lanu několikrát ví*tbín. iKacuje ae t é l , ke třr <d< jeou iralé statky, vytrží ae z nfldy více, nef tam, kdo jcou e t : U " v e l * é , u r í v r j í c í s t r o j i . O : o v ' c , at- rý raá ar Id p o l e , pracuje at n:'r o 1 , ícou - uživí se elu: a« . Cín více přibývá l i d í , tír intea- sivia jší je je jich práce, tír. více se aavad-Jí rů»n<l raciioraoe. iO ncplf tí jen v hoc.poddfatví, to je i v uc> ní, ve v'd ; a v náboftenatv: i r t a č í dat heaKo a paK ae jii. o ni n e a t a r a t . Tu je nutno pracovat od duie £ du£l. . . . Jcotliie jsrje doaud pracovali intensivní, aítra r.r-Míere pracovat jeřtfí intensivněji, fen národ, Který ncuatane pracovat, tor.u ae a»»»tane nic. ÍTO aár i neliticky i boarodářejcy zbybá jeřt«' mnoho práce. . . . airvní ot 2.<a j e , J O K O U taKtiKo» ná Kalý národ yofttfap>ovat. ' ajK,tik:a je rretotí; , zpďaob boje. řy v nalón národ se iíaato domníváme, ííe mu- EÍV O dř lat to, co děle jí drurí - dooourtrt se i nij i l í . To není. prav- da, rry půjdene cvou cestou - cestou práce. Jeatlifee ^xxiulxá tuto svou cca tu uznárx z? právnou r bude. ne ce jí dr^et, pak t ir 'r.oeti ae s»výr. náoilnlctvíoi nic nerozhoduje• líair.f aitaí proproo neuč'í být pa- sivní, ale uoí bráait ae prací. Je otásKo, jo^yu. zp4aober tn bránit, aení jincho «/osoba nes ockrytost, óádnó chytr.ctví. ía sami sob' nusínf st-ót v prevdř, k-. rou celý rv t r ' * vid' o r-y Ff-uríme tf n cvdt přesv^dCit, fe cc ebeerae, jo v jeho proi -'»clu. ?feerjcn otáska je otá»ica ccliíhc e v t a , nejen náe. . . . 7 . moučení z bieterie Bíilěío: ÚKoler načícc je vyhledat z bistoaie noáebo vývoje s w r , Kte- rý® se nápse brát. í ueí.ac v d t , jak jere t.v bránili, aueíme hodní přcíT^řlet c cvé historii a o ar ér vývoji. . . . Vídeň rr s l i l a , LC vftichai národové J ou upoutáni, i le duře se uoou- tat nedá. Voho censor nedovede, řurili by*uis'řlce, soii^ovr tele u ď lot censoty. íi&ždá csuí,urc- jc o o r;.-tlené.-: z-' r ii . vrt- li ev«' doby. To jc výsncr& literatury, ae d vede pracovat a rcar óvat nov<f r&ygleníty i v neJborcích dob.ch. . . . [pageend42]4i- 80 Kam soějeme? YIdíme s toho obzoru, Kam spějeme. Program humanitní se vypracovává určitěji v program hospodářsky, sociální, v programové řešení otázky dítěte, ženy, školy. A^teS je nutno všechny jednotlivě problémy propracovat» » . . Nestačí však jen poznávat. Poznat pravdu, to znamená pravdu vyznat. Máme povinnost -poznanou pravdu vyznat a v ní stát* To je potřebné, ne jen jako všeobecné pravidlo, ale v každém jednotlivem i nejne- patrnějším případě, který se nám jako jednotlivcům v životě vyskytne. To jest studovat literaturu, historii, poznávat světový vývoj a náš úkol ve světě a stát v tom, co jsme poznali. To chtěl Hus od svých souěasníků. Mít znužilost hájit svého přesvědčení« Jestliže se to stane, netřeba žádného strachu, žádné pochybnosti. Pokud Slověk může pochopit, tu je zabezpečen, ostatek musí ponechat Prozřetelnosti, abych tak řekl, Pánu Bohu. Ale nutno pochopit, že každý národ má svůj úkol, že i my máme svůj úkol - jsme na správné cestT, ale musíme dobře pospíchat. v * r o a i v . e i f « r ts l í l í i y - L / » 4-,/ J. >» IV»... íc. . ' « * ory a< stroj nov;;, •:. - '" • t " h t c < f> /r i> hru: , /o í ílcl.!-- oííUd. a iií, L . 5tc - í -i cval . c * to ... .J , U r. i ryu.. - ') , atca i ' U , • >ť. í . , • - u t c - í:VC '• v r: c e-fe^-ár :;< anoVíl, ..c , t -tav -: f. . c jne £ l a e't a<. j i í r :,i . .- fc t : C ' •' -t '- ' ' • » l e v » hvccoc t -v':. * . . • i . r lit o i v - • • c t.-„, r 02t1' hvM ř ti. 1 .. řa '.i '.CoC-aa *OV *. C .\ \ ,.. - ř" i tr . • •, t . 2 - v , í i t . í i - •.•} , . aríý i; V . •1 ; i ronc:; cen» >:; :«v. JaL s aítoý i:r a , i hrobník pl v hrobci * -6 ť [pageend43]4 . a ^ u u v t. i as tru .4 ť ..r 1 .-. Ti t V .i , + . . o i s t , cv t v ; t u t o tou, .. .c' ' * 1 r * at*; » l í t lí • to -v i v i t i , v to j«.. o aoù ai -va t a t..i»t i - » , a, hr.i s i „li ' t.ci i V a , • r.l ; .i'' ifc ... . V t, 1 fitví, t*. J»»vua* a o t. . c l i , . • • t t r . , o il1 bt v • < t • , o Ii it ..a..al , j te a, i, .<• .• \ca? vi. }«. j ..<• . I>i to vit, . te t K ' e j i ' v . » r i • J t c u o; o'1 1 a a t v ¿rytu p ' : ob-' , -ih. a J lù ti - as . oh ;¿¿ rad, n airar« t . ñi Je-ou a i aaa... «'ouolitu ï i . t . ' j í 1 ii't dnaa.va «efeedi a a ra< í . X . i «a. V« T. a. TE A E A 1 ¿ I ' r O a a T' a a C H ' . ' O - . ¿.hiJaa ,71 . , : . ' H .-:.> , . , © :uc oaaa^c'r -let zafcr t av. : „yri.-fcláÉc «i . 1 d t fi a- do autc v I ' U E B U M A Ü O V Í v LA. : T AA R-'L A - A U A ce J. » V.ytaiiv pincj- e A I R YC-! .1 h. l à ' a . c ycch-ybnf je ;lnc v --o o i a elfovy or i- " cría ní téch a ri at i a .-ich stři oči acá, atr i v c o u d v©ii.€ l , í . rovu' v jijira1 to ni v; aft a á é i ¿ a.tio; Í8aí co a a a a . l č i , r: J. ur ta iach*u, §»' f « : - ?Í•XiiJfco aect-a/.a» OUS-JUZC. '-ho / V U- ř>:íto: ¿.oati/ vt A ? cli a. aořivoti, aar-- .-i L a . t u . ti.e v clí at a • . y .x-a. • • r.včtie técato i -'.tt *yt ; ; ros.'.MC'- arc ? ; o i. -wove '/*• ,.t¿;ao , oc.be pite lay . atr * -a« ' - ' , - a a . "i j .'> V 7 * * * i .. a.*.- ' • ^ v) .'. f ,_>,-"í,á:aa , V ., ar, - " 2 ¿ a a-. ¿C. -./-a . Oiíat.- .. . - a -a-i v i't er? r ca a; t ai .a ' ; i a etojaiUy ..-ti;» tir... c. .v.. t pa, ořa i . v i " a t o r , -a ar. .a. t,cv váiK . oa i a r a t ; lidí. r z i o*a.-. ý .i je -ta a i ta v a ¿.y . . c a t v a fría art isr? r, c . av ' o' ' a t c i • i. ítt . . . . [pageend44]Věc: Žrádest o zvýšeni platu za úželam zIepSenl životní^úrigyaS Vážený soudruhu ř e d i t e l i , mém velice solidní plat 2 o 0 0 0 , — Kčs. Přesto Vás žádám o přidání 4 , — Kčs měsíčně, pak bude můj plat činit 2 o0Q4,- Kčs„ \ Svoji žádost odůvodňuji takto; Jsem žanat a mám dvě děti. Sena jo v domácnosti. Bydlím v jeskyni, nábytek nemáme« Mýdlo no kupujame, myjeme se v po- toce, taktéž tam i pereme bez použití pracích prostředků. Za vodu, elektřinu a plyn neplatíme, proteže je nemáme« Oděv a obuv nakupujeme, zhotovujeme je z lesní zvěře» Za dopravní prostředky, televizi a rádio neplatíme« Dopravní prostředky nepoužíváme, televizi ani rádie nemáme. No ROH nezbývá a do KSČ nemehu vstoupit z finančních dů- vodů« Nikam nechodíme ani nejezdíme. Přesto náš rozpočet vy- padá takto: snídaně — 2 housky a voda z potoka 0 , 9 0 Kča svačina - 2 housky a voda z potoka 0 , 9 0 Kčo oběd z automatu - polévka 1 , 5 0 . fculáfi 5 , 5 0 Kčo 7 , 0 0 Kčs svačina - 2 housky a voda z potoka 0 , 9 0 Kča večeře z automatu, polévka 1 , 5 0 , guláě 5 , 5 0 Kča 7 , 0 0 Kčs Rozpočet na jednu osobu a den 1 6 , 7 0 Kčo Rozpočet na čtyři osoby a den 6 6 , 6 0 Kča Rozpočet na čtyři oaeby měsíčně (tj„ 30 dnů) 2 « 0 0 4 , — Kča V měsíci, kdy je 31 dnů, se jeden den postíme, naopak v měsíci únoru se odporně přejíme« Za zvýšení plotu předem děkuji * S pozdravem Míru Zdar! [pageend45][pageend46] | doba_1979_2_rijen_ocr.txt |
0 | [pageend1]1- O ¥ f 0 ítBOJ SJJ nepřátel - v nejhorčím případě tě mohou zabít. ¿Y .BOJ SJi přátel - v nejhorším případě tě mohou zrsdit. hOJ Sfc lhostejných - ti nenabíjejí a nezrazují, avšaic jedině z jejich mlčenlivým souhlasem existuje ne. zemi zrač a yr da. Bruno Jasenskij !, 1 á n e k iž>. 1. 4-aŽdý stá právo sestávat uvij názor bez přeicAiiek. 2* t-afidf má právo na svobodu projevu; toto príívo zahrnuje svobodu vyhledávat, dostávat a sdělovat informace a mjšlenky všeho druhu, bez ohle u na hranice, el út. tně, píeemně nebo tiskem, fcr ou umění nebo jakýc i .oliv v ěiá«*« jinými prostře-- ky po- dle vlaptní volby. 3. Požívání práv uvecenýcfc v odetvci ¿ tohoto článku s setou nese zvláštní povinnosti - od ovfcnoet. i-ůže proto odléhbt wrřitým ome- zením, pvSsk tato coiezení budou pouze taková, jaká stanoví záicon, a jež jsou nutná» &/ K. respektování práv nebo povět-ti jiných; b/ k ochranc národní bezpečnosti nebo veřejného pořc'.dku nebo veřejného zdraví nebo morálky. /I .-zinárodní p->kt o občanských a politických právech/ [pageend2]B O B A p r o s i n e c - p r o s i n e c - p r o s i n e c - p r o s C E S A H : str. Jár slov úvodem 1. nlfreci í-ocáfe i Vánoční pozdrav 2. vare! 'K.ne-K.: 2 . ; i los Ke .1 chrt : ... Noční rozhovor z června i#i5. 4. Jan jnajdr : Seský .Betlém 7. Dvojí život sovětského člověka 9. Třikrát ttudé právo a ještě něco navíc ¡2. /Rehabilitace Stalina»/ >2. /írápení s filozofem /..» !3. /Lidská práva slova a skutečnost/ i4. /čísla aneb co nás čeká a nemine/ ¡5. Hlavní líčení v trestní věci P.Uhla a spol 5 • [pageend3]- 1 - | Á g a^LjDmv 6_v _ g_g k 11: £ se conec roku a náš „časopis" vstupuje do roku nového. To je nříležitost, na malé zamyšlení. áS „časopis" je dílem čistě amatérským /což jste si jistě už vřimli/ a při sestavování jednotlivých čísel musíme vvcházet z toho co raér>e po ruce. hyslímesi vš-i, :;e plníme alesnon v daných možnostech náš záiOadní cíl - informovat své čtenáře o událostech, dokumente cli, myšlenkách a literálních dílech. chceme tím svým malým dílem přispět k zničení Kulturního a poli- tického apartheidu dnešní státní moci. ÍToto číslo jsme nejprve chtěli věnovat celé vénoř ía svátkům, ale díky tomu, že se do redakce dostal velice aktuální zázna: ,pražského procesu" proti P.UMovi a spol, rozhodli" jsme se pro tuto soncepci. V novém roce dojde ís. í.Skterým změnám zaviněných technickými obtížemi, které vznikly ke ¿onci tohoto roku. To zněměná, že se náš měsíčník změní ve dvouBiěeíčník, pokusíme se to vynahradit naSí le^Sí pr cí. V případě nutnosti fcudou vydávána zvláítní čísla. Redakce 0 5 i' fám rovněž trošku opožděně přeje šlastné a veselé vánoční svátky a al se Vám splní všechna vaŘe přání v no- vém roce. P* f. 19bC - red - [pageend4]A l f r e d K o c á b: V í a 0 5 Ji í P O Z D R A V Vánoce jsou doposud v tzv. křesťanských oblastech obestřeny neodo- latelným kouzlem. Jsou to stále ještě, dle obecného mínění, svátky mí- ru a pokoje, při nichž se seticáv jí rodiny i přátelé a kdy se otvírá leckteré lidské srdce s bývá obdivuhodně átědré, vnímavé a citlivé, každý spěchá domfl a cítíme vSicbni velmi zřetelně, že být riiimo domov nspř. riF, nemocničním lůžku, na vojně, či při výkonu služby nebo dokon- ce've vězení, bolí mnohonásobně více než kdykoli jindy. Snad jen na krátký čas, ona stará, žel příliě zapomínaná pravda, že ¿stříme vžich- ni dohromady a že rozdělení i nepřátelství mezi lidmi patří k oněn temným stránkám tzv. řivotní reality, kterou bychom niis-dy neměli při- jímat a už vůbec ne se e ní smiřovat. Toto poznání roste z křesťanského základu vánoc, z oné radostné zprávy, že se narodil Spasitel světa, záchrance lidského pokolení z věčné smrti, Vysvoboditel z nepřátelství s ;ohem i lidmi, Lékař lid- ských duší i těl. iiwěstovatel Pravdy, který ukázal cestu a dokonale ztělesnil pravý život. Je tomu bezmála 2 000 let co zazněla, chudým pastýřům dnes již lependámí slova zachovaná ve svatých ¿ísaech u evangelisty LukáSe v 2 :vap. i 0— 14 Í „anděl jim řekli „nebojte se, hlt, zvěstuji ván: velikou r.'.. ost která bude pro vřechen lid. nes se vám narodil j;,".iit- L ris- tus rán, v městě avidově. i oto ván ude zatměním: . lezáete cětátko v plctikách, oloženédo jeslí". A hned tu lo s audčlei mnoí-.atví ne- beských zástupů a ta^to chválili i>oha: ¿láva na výsostech Bohu a na zemi' pokoj lidem, v nichž má X.íih zalíbení." Vedle faktických zpráv o tom, co se stalo v betlémě, že se narodil lidu ot&.ré smlouvy, tj. Izraeli, očekávaný iesiáš, tj. apasitel je £o- nebeskymi zástupy provolávána sláva za veliký, novou velikou naději a víruprobouzející čin Bosí. Lidem pak je slíben pokoj na zemi. Setrvejme na chvíli u slova p o k o j . Člověk touží a také to neustále zdůrazňuje, po pokoji, ve významu klidu. Ale sotva se k němu přiblíží nebo jej dosáhne, ihned před nim prch-i do aktivity nebo roz- ptýlení všeho druhu anebo dělá co dělá klid ani vnější ani vnitřní nezíská. Právě o vánocích to lze pozorovat velmi názorně, fis to aby si člověk odpočal, uklidnil, nabral nových sil, stává se oběti až ne- smyslného shonu a starostí a výsledkem bývá sto jen veliká fyzická a ips-, ohioká únava. Tam kde licé přece jen dosáhnou jakéhosi uklidnění a.Vu. cestou tradičního svěcení vánoc nebo na př. ultramoderním odjez- dem c"o horské přírody, žel, dlouho jim zpravidla nevydrží, rak jak čas odvěje vánoce, tak i jeho ,JLid. Vsedni den, jeho neklid « shon i sta- rosti a lidská přirozenost se svými „moudrými" i pošetilými přáními a tužbami, závistí i žárlivostí, nervositou i zlobou vykonají své a zcela pohltí klid e mír vánočních daň. Člověk B«k tu opět o už po ko- likáté stojí jako ten vypuzený hříěnía. prea bránou tohoto malého vánoč- ního „ráje" jen s hrstí vzpomínek. FroS to takhle vždycky končí? Je to asi. proto, že pravý pokoj není kalendářní záležitostí a proto jej nelze umele navodit a naplánovat na ironec prosince každého obč*nsuého roku. «ni nemůže být realisován [pageend5]- 3 - Jen jako programový únik ze strastiplného a traumatisKŘisHU jícího vředního dne. i ůže být získán jen tak, Se bude usilovně hledán na pravé adrese u Toho, kdo je jeho čárcea a tudiž jej může i dát. Když je v Kovem zákoně řeč o p o k o j i , pak se z ravidla vychází z hebrejského slova ěalorr a z jeho obsahu, jac je nacházíme ve otiré"- záhoně. Jde o pokoj, který je úzce spojen se spásou, spra- vedlností a SOUHER", J O K O j v, jadřuje rononalost a plnost vykupiteiské- ho věku a je ovocem bozi spravedlnosti. Jinými slov řečeno, je pokoj ovocem celého cíla Ježíte Krista, jeho narození, slov i tiinů, utrpení, smrti i zmrtvýchvstání. Naplněn láskou oží vzt;čuje evými mocnými slovy i řirij znamení království ofcíhc /odpouští hříchy, uzdravuje nemocné, sytí, hladové, potěšuje a do omáhá k právu chudým a zvěstuje vězňům vysvobození/ a tím vyslovuje soud nad tímto světem, který vý- še jmenované neduh, znovu a znovu plodí. .řemáhá svět v nás i kolem nás, cterý jc ovládán ness ¿rotnou touhou > o -enězích, nenasjtnou žá- dostí po noci nad licími, bezbožnou pýc ou nad svým „civilizačním*' dílem a permanentním vytvářením řádů, ve kterých jsou jedni privi- legovení a druzí zbavení základních lidskýeí i oběaiiSicych prav. Ježíš Kristus svým dílem. e věrností království to.íuu, jehož pevné základy poloiil, vfrností až po smrt kříže, otevřel bránu i naději a víře, že království Boží je jedinou pravou alternativou te Sem dosud ne- úspěšným pokusům získat klíče c tajemství nového člověka a vybudování pospolitosti lidí opravdu vnitřně i vnějěně svobodných. PoKoj ...o í je tedj ovocem díle Kristova vřem lidem dobré víle. Darem neobyčejně vzácným s dr«.hocenýni, protože vr^cí člověku nejdůle- •itíj í ivotní jistotu, že náě ivot mí smysl, :e o to. í zc to ít, nebo* směřuje k vítězství lásky, spravedlnosti a c .oje. Záruba reál- nosti vža není zakotvena v nějaicér optimistickém dějinném trendu, ale v živát :,oh , Jeho 1 f-ce, cterá se projevila v tom, že nám na noinoc pes al Ježíše ^rista i jeho £úky, aby nás uvec.li v . ravcu jeho království a nás na tuto cestu pozvali a tak náS život naplnili bož- ským o bří.her., ento pokoj je silnějří než všecka po -.túře í mluvící o marnosti života a lidských sní o lepším zítrscu, je jednou z velikých oéz ,a reservoirů duchovní a mravní síly uprostřed neklidu vlrstního srdce, raalovčrncsti kristových učedníků tváii v tvář úkolům, jeř jiu jsou svěřeny a malomyslnosti sojovuí* ft za spravedlnost, Kteří slábnou rod tíhou břemen a obětí v zá ase a mocí tohoto světa. Pokud b. chom objevili a zažili něco z tohoto pravého p o K o j e. — en«ťl letos o vánocích, vak bychom snad už nemuseli po jejich sxončení stát znovu za branami váaoci.ích svát ků jako vybíianci z opravdového ráje srdce Prosinec 157S K a r e l S a j - e x ; Já se ti divím, křičela paní Pina, kdyby to byli pořádní lidé 611 by k starostovi a ne takhle žebrotou, iroi si je nevzali do domu Simonovi, proč je máme mít my? Oopa^ jsme něco horšího než Simonovi? Já vin: Simonová • ena by si takovou holotu do do&c nepustil?.. Já se ti ci vír., člověče, Že se tak zahazuješ s já nevíra kým. - ekřič, bručel sterý leachar, vř.dyt to budou slj-Set. «t to slySí, >ravila paní iina, ozvedajíc hla Ježtu víc, nevídáno, to by tak hrálo, abych nesměla doma ani pípnout k vůli nějakým tulá- [pageend6]- 4 - kům. Znáš Je? ¿ná je někdo? O* říká, to je má zena, phh povídali, jeho žena. Já vím jak to u takových poběhlíiů chodí, že se neetydíš pustit něco tatového do domu. Izachar chtěl namítnout, ze je pustil jen do chléva, ale nechal si to pro sebe, měl totiž rád svůj pokoj. A ona, pokračovala paní Jiná pohoršené. Ona je v jiném stavu, abys to věděl. Prokrysta pána, ještě to mám tai-c chybělo. Jez^s Karia, abychom ta«c přišli do lidských řeči. .:.roeímtě, kdes nechal hlavu, Daní Dina nabrala dechu, to se r zumí nějaKé mladici tv neumí; říct ne. £dyž na tebe uaelala ten svůj kuicuč t k ses mohl přetrhnout sa- mou ochotou. ¡ně bys to neudělal lzachare. Jen si .ustelte lidičky, je tam ve chlévě slámy habaděj. Jako bychom byli v celém Betlémě jenom my. ádo mají chlívek. Proč jim Simonovi nedali otep elámy? rotože Simonka by st to nenechala od svého muže líbit. Rozumíš, jen já jsem takový ošlapek, že na všechno mlčím. Starý Izachar se otočil <te zdi, snad přestane, mínil. Cna má trochu pravdu, ale dělat tolik řečí pro jednou. limn, brát cizí lidi do domu, rozjímala paní Dina ve spravedlivém hněvu, kdo ví co je to zač. Ted ab; ch celou noc strache; nezamhouřila oKa. A to ti je jedno, viS. Pro lidi ty všechno, ale pro mne nic. ^bys ty v«»l jedinkrát ohled na svou udřenou a churavou zenu. A ráno abych po nich ;je:;ti= uklízela, fch, kdyi *en člověK je tesař, proč není nřkde na práci a proč zrovna já mám mít toli:. trápení? Slyšíš izachare? Ale Izachar tváří ke zdi dělal ja^o by spal. Panenko Maria vzdychla paní Dina, mám já to život, celou noc abych ne- spala starostí a on si spí jako dřevo, nohli by nán odnést celé stave- ní a on si chrní. Bože mám já to svízel. A bylo ticho, jen starý izachar pozorné členil tmu svým chrupáním. & půlnoci ho vzpudilo z dřímoty potlačované ženské zasténání. í safra, li jel se. To bude něco vedle v chlivku. Jen aby tó nevzbudilo jinu, to by zss b; lo řeči i ležel nehnuté jaio by spal. Po chvíli bylo slyšet nový ston. i.ože smiluj se, dej al se Dina neprobudí, modlil ee v úzko- stech starý Izachar, ale v tom už cítil, že se Dina vedle něho vrtí, zvedá se a napjatě naslouchá. Bude zle, řekl si zdrceně izachar, ale zůstal pěKíiě zticha, raní Dina bez hlesu vstala, přehodila přes sebe vlňák a v; šla na dvůr. Asi 3e vyhodí, řeKl si bezmocně Izaeíar. Já se ji do toho míchat nebucu, at si dělá co chce. Po jakési dlouhé a tlumené chvíli se paní Dina vrátila, opatrně našlapujíc. ízacharovl se ospale zdálo, že prcs-i-á ¡. chrastí nějaké dřivj, ale rozhodl se, že se-ani nehne, Snar; je i;ině zima, mínil a dělá si oheň. Pak se ..ina znovu potichu vy- kradla. Izachar pootevřel oči a viděl nad planoucím o1něm kotlík s vo- dou. tač to je, řekl si s podivem a hned zase usnul. .robudil se teprve tehdy, ke, 2 paní Dina takovými zvláštními, horlivými a důležitými krůčky běžela s dýmajícím íotlíkem na dvůr. I podivil se Izachar a trochu ee ustrojil. »usím se podívat co je, řekl si energicky, ale ve dveřích ee srazil s ;>inou. Prosímtě co taK běháš, chtěl vyhrknout, ale ani se k tomu nedo- stal. vo ty tu máš co OKOunět, utrhla se na něho paní Dina a zas běžela na dvůr z n jakými kl&cky a plútýnky v náručí. Sa prahu se obrátila: Jdi do postele I rozkřikla se přísně a nepleí se nám tady, slyšíš! Starý izachar se vyštrachal ne tfvofcek. Před chlívkem viděl bezradně trčel ramenatou mužs ou postavu i zamířil K ní. Jo, jo, bručel chlácholivě, vyhnala tě, že jo. To víš Josef, ty ženské. A aby zamluvil jejich mužsíou bezmoc ukazoval honem: Je, je koukej, hvěz- da. Viděls už někdy takovou hvězdu? [pageend7]- 5 - V. i 1 o S K e j ch r t: ss=:rss:=ss==:s=s=—= " ssrssssrssss; =ts= £ L £ _ 5 _ Í L ! .JL£ř_5_íL2_I_£L5. 'á 2 _ 4 _ i _ 5 řicházíš mistře íálči jak Nikodén v noci za mnou do cely bistře a kdysi příteli přicházíš pomoci vSak teprve po ovoci poznáme zda jsme chtěli jen to nejlepší mistře a příteli třebas někdejší Vysokého učení mistře chápávala b. stře rychleji nežli já ducha doby tvůj išivotopis zdobí odvážnost rayšlenxy i činu komu klást za vinu ěe spolu s časem lidé mění se ne ty nechceš mou hlavu na míse přicházíš nabídnout svou upřín.aou radu vybrat ze snopů záporů a kladů vím předem který klas svou duši spas apage satanas ne odpust bratře vyslechnu tě ač každé tvé slovo ¿crutě do srdce řeže něKdejší příteli a kněže Ty který jsi chtěl Kdysi měnit svět přicházíš poradit jak sesmolit několik vět vět chytře dvojznačných s jediným jednoznačným slůvkem v nich „odvolávám* [pageend8]- 6 - Vím za něco něco za jediné slovo lze získat mnoho ale nepsané dohody za něco výhody Híkáš že obecné dobro velí abychom neulpěli na své ješitnosti stačí se trochu kát a bude zas talár oblékat čekají betlémské ovečky všaK kdo z vás pečlivě mysle ... odpust to bude z horečky že mluvím nesouvisle £íkaž nedělat hrdinu ale v tuto hodinu není ve urně strach z ponížení ne v tom to není už dávno nejsem hrdý lev hnijí mi zuby a dnes jsem zvracel krev spíš psu teS podobúm se málo mi záleží na osobní kráse na hrdosti ověnčené trny na hrudi a ústech bez poskvrny. Odřeknu se kacířstev a bludů odvolám beze studu své omyly a poblouzení jak ale odvolat co bylo a není zříci ee bludů které nejsou moje kát ee z nespáchaných vin slovní potyčky a boje s preláty jsou jen stín toho oč vskutku kráčí a ty to dobře víě mistře i-álči mistře vysokého učení v ¿raze přespříliš draze bych zaplatil kdybych jim vyšel vstříc něco bych získal ale ztratil víc [pageend9]Napsat těch několik vět znamená že dvakrát dvě je pět že není to co je a je to co není mistře a příteli tohle není lpění na slovíěkách a paličatost neobviňuj mne z pýchy ta tam je moje mladost Víš jako já že jejich přísnost jen ten oblomí kdo zřekne se rozumu kdo popře svědomí a to jim jde ne č pár sporných tezí odvolat svědomí a rozum v tom to vězí Oo ty bys dělal na mém místě příteli odpověz mi te5 že to je těžké to vím i já jistě což nemáS mistře lejší odpověS proč pláčeš mistře Fálči proč pláčeš S n a j d r: oe střílen věží zní hvězdnou prstomluvou Trojice času se protly ve svaté půlnoci kamené ¿rajky světa se zavlnily S bolestí života rodí se nám dítě Kle, výkřiky sepjatých dlaních napsané jedním dechem Stříška nad jeslemi dutiaa houslí v níž jetelo tónů ¿¡ejsj iiděí místo v koláčku ^apka v srdci zvonu Tam tč budou kolébati Ježíšku panáčku V závětří křídel kan nečas neteče kam ses to narodil můj malý svatý kam ses to n&rodil člověče [pageend10]- 8 - Do náruče ujíždějících stěn Do náruče řízené na dálku Do smogu otrávených myslí Do míru jenž supluje za válJiu kdybys byl dítětem tohoto století musel bys přimout Krále, šejky a teroristy- odle diplomatického protokolu ¿¡abízeli by ti prvadu, olej, společenský ráj a hlavně svou výmluvnost několikero map tvého Království s různě vyznačenými hranicemi tvé lásky jež je nekonečná Nabízeli by ti vlastní výklad tvého desatera sto různých variant lidského štěstí Strávili by s tebou v dlouhotrvajícím srdečném rozhovoru aniž bys - svaté nemluvně mohlo pronést jediné slovo i to by se komentovalo Betlém by byl opět v televizi vedle běžných zpráv o zadržovaných rukojmích hladových dětech s na/ouKlými bříšky a stařeckýma očima ¡¿práv při kterých má básni . chuí; navždy zanechat básnění Zpráv v nichž se pravda Křižuje a sproslčáctví se přednáší v tanečních hodinách pro pokrokové Zpráv a reklam na nezbytné diplomatické zdvořilostní úsměvy kam ses to narodil můj malý svatý Keni ses to narodil člověče fíed demoluje hořko ideálem sladkosti Štědrovečerní chvíle líbezného dobra Pěst zapečetilo pohlazení na oslavu rehabilitace lidské rusý Politika se dnes bere stejně vážně jako tohle básnění najednou jsou všechny cesty k rozuzlení Zduševněla hmota a básník musí v tomto okamžiku demontovat psací stroj a naíukat se do vánoční zkušeností všemi prsty srdce Slovíčku boží jsem jen z "ech potulný šumsř a ptáčník světla věčný harcovník Přespává v louttotách jež se nerozjeli v sedlech slepích koní [pageend11]- 9 - a v rukách nic nic než naše dějiny jež učí útěkům a větSím otázjcám V ranci pár starých knih - svatých a kacířských - sen mlýnů větrných, tíhu Božích muk obrázek maminky a města jež toužilo být Betlémem Slovíčku boží jsem jen bludný Čech Tak máš-li prchnout, pojtime spolu fcámó v torr, oba jistou -¿u; enost ISudene ti spívat svaté dítě .ísniěka patří k cestě, jaK křídla k rozletu. Otiskly jsme jen zxrácenou u^ zku ztéto básně. - red- D V O J Í 1 1 ? o f a ta r\t 1 1 i m O 6 X. c r 1 K a Kdo pouíívá autobus, auto, nebo jízdní kolo je o souzen modlit ee na pokání, kdo pije je vjloučen ne týden s bohoslužeb. To není program do budoucnosti ajatolláha Chomejního, nýbrž detail se sovětské součas- nosti . V prostoru Archangelsku, lermu, Ufy a '¿ufy existují skupiny staro- věrců, kteří dělý svůj Sívot do dvou částí - náboženské a sovětské.Děti e mají podřídit v poslušnosti a úctě zbožným starším, ;,.do přijde do produktivního věicu opouští klášterní společnost a stává se laikem. Vy- konává sluSbu v armádě, stane se zaměstnancem nebo pracuje na kolchoze a vede i jinak světsicý život, «akmile však vířící dosáhne důchodového věku vrací se zpátky, domů, do kláštera. Nadále žije bez techniky, ta- báku a Koření, y-ři přípravě pokrmů smí použít pou^e sůl. VSechny vymo- ženosti moderny jsou tabu, doxonce i návštěva světského lékaře, kdo k němu přesto jde musí se na pokání modlit 40 modliteb, navrátilci se vzťálí komunismu asovětské moci, uznávají pouze elektrifikaci země. 3 touto se musí nějak vypořádat, tak rozhodla sekta, nebot všechno svět- lo ;ochází od Boha. Toto radikální dělítko mezi existenčním vědomím a norm?ni praktické- ho bytí je nejextréoinější forma jinak rošířeného každodenního jevu. Stále více sovStskýcb občanu vede dvojí šivot. Pohybují se mezi zdánli- vě perfektní přizpůsobením a n?.prostýi odvretem. Ij-sk reagují na éru, která poněkud jinaJi než za Lenina, jtsliaa a Ohruščova ne proklamuje převrat a net. Ěsobuje panické existenoiální úzkosti. Kusové hledají vykupitelské mýty pro domácí potřebu. Cd exkluzivních spiri ti etických seancí sž k oasové víře v létající talíře, science fiction je v sami- zdatu nesrovnatelně více rozšířena než disidentská dokumentace o poru- šováni lidských prav. úe jihu Ruska ve Voroněžském ¿raji, kde stojí druhá nejvStší atomo- vá elektrálaa Sovětského svazu se událo loňského roku zázračné zjevení. Stará selka uviděla v chrámoví svého domu tvář zemřelého vnuka a vypra- vovala o tou sousedům. V krátké době se rozlil celý proud poutníků z kraje do vesnice a nebyl to nikterak průvod starých a chudých. Zvědavci přijeli na motorkách a auty, autobusy a na nákladních vozech. 5.000 ateistických osvícenců z kr°je se drželo stranou. „omunistické učení, Které používal ještě Stalin K vymycování tříd- [pageend12]- 10 - ního nepřítele a které ještě Uhruaěov celebroval jako boj světla s tmou, 8tratilo dnos v Sovětském svazu všechen lesk OPVÍ cc-nosti. Reálný soci- alis UP je ú5ae všech na učeš ".viní statistik a tabulek. ro nenapléno- vaná životní očekávaní zbývá málo prostoru, tak jako ve Zločinu a tres- tu vložil ijoatojevský do úst řorfiliovi:x a konečně se všechno projeví tím, že nebudou myslet na nic jiného než na kladení jedné cihly na dru- hou 3 na zřizování chodeb a místností ve společné stavbě a celá nisté- riu'- života se vejde na dvě tiňt. né strany, .rotože to ve skutečnosti tak dopadle, protoře navzriorj vňeir, úspěchům je svět společné stavby šedý, isonotoní a plný nedostatků, pokoušejí se sovětští občané vytlouc ze Sirot* něco vlastního, "ětíina oujvatel měst a mladistvých na venko- vě uskutečnila zázrak jak oživit tristní výrobky oděvnickř o průmyslu západními textiliemi ze záhadnýc pramenů. Západní zboží je jediný vSeonecnř závazný statutární symool v ¿ovětekea svazu. i.rivovs IÍ a vzdělaní členovo strany soírají starožitnosti, ruské laky a drobnůstky s carské doby. iít v kuchyni západní ledničku a v obýváku ikonu pokud ožno ze ¿taroganovského období to je vysněný svět zbohatlíků. domovnice, které »¿e^če-tac zlovolně počítají západní návštřvníky v obytných blocích středostavovské kulturní prominence mají simy ve své alkovně u výtahu kousky svého druhu :;ivota. ¿eetává z o": ráz .ových výstřižků carů, Šlechtických dámiček a ruských básnických knížat, -am kde si kdysi dobrá společnost kupovala insignie blahobytu ve staré moskevské arbetovské čtvrti, kupují ones zbohatlíci pomocí státního komisionářství pro starožitnosti diskrétně staré náhrdelníky, klenoty, kter>: jsou příliá nádherné než ab; je b>lo možno nosit veřejně, tupuje se ro případ černého dne. ií už tento den znamená cekoli, na onen ofic.1. lně propagovanv ¿ivotní cíl Peztřídní s olečnosti tu nikdo nemys- lí. "¿•měř v'ichiii oovětstí občané hovoří dvěma jazyky - na. .ízeuým a r>riv ítním. -ez obtíží přecházejí z jednoho do druhého. To všechno ne- znamená, Se masa obyvatelstva se obrací k režimu demonstrativně zády. konec konců to v vovětském svazu po hmotné stránce nebylo je.-tě tak dobré jako v brežňevově éře. J odnínky proouktivity jsou integrální roučásti vědomí, podporují 3Íce fluatraci, špatnou n laou, egoisnus, ale kritické myšlenky vůči režimu se u většiny itusů neciostovují. Už jen z trafic a" patriotismu. To oolisuje střed sovětského imp.-ria od vSech okrajových národností a ode všech odstředivých sil ve východní vropě. V¿taina občanů v ostatních státech pod moskevskou nadvládou má jednoznačný obraz světa - ¿ijí ve vědomé ic režimu ^ritické distanci. To opět nezná en , že politicky sklamané sovětské občany je třeba hleé dat pouze v malém okruhu aisidentů. Většina aisioentů se pokládá za opoziční sílu. wítí se být potvrzeny ve své ochotě s. oběti ruskými zá- pu nimi vysílačkami, které i tomu aejmenšímu okruhu přikládají celo- sv tový význam a část protivníků režimu vysí je. tě k tomu nt. iluzích oné anarcfcokonzervativňí filosofii Alexandra üolzenicyna, podle níž B>ůže svět uzdravit pouze staxoruská mest lita. K rozumu jsen-, péišeladost pozdě, řekla n.i jedna kandidátka věd a dcera jednoho vysokého krajského stranického funkcionáře, ¿i-dyž mě při- jali na universitu měla jsem ježtě iluze a psala o xeninovi a přesvěd- čením, studium mě o veškerou iluzi připravilo, lokoušet se o nijaké refer':.'' je úplně zbytečné. Jednotlivci se sice pokoušejí» ale stojí na etracené vartě, LÍO oéetáváa od budoucnosti, že se mi podaří zastat aspoň intelektuálně sama sebou, ale samozřejmě nevím jestli později budu muset nastoupit do nějakého ruísta, kter mě donutí se ..řizpůsobyt. Int lestuálové v mém okolí mluví skromně stejně je o já, ale dokáží se bez znatelných ropzpaků přenést do řeči oficielního svčta. a.djž se tak dívám na naše studenty vcelku, tak nejsou ani pokrokový ani radi- kální. v'"t: inou prostě mlčí. Ve veřejném životě se mlčí ani ne tak ze str-chu, jako z nedostatku jakéhokoliv úspěchu a netyká se to jen [pageend13]- Il - intelektuálních povolání. Dělníci chodí jen neradi na závodní plenár- ky a když tam jdou, disKuse se nezúčastní, neptal jeden svářeč do časopisu socialistický průmysl. ¿le proč taKé máš vstát a níco navr- hovat, když to stejně nikoho nezajímá a když tím stejně ničeho nedo- cílíš. Tohle je mlčící země, stèîoval si mně jeden sovětský učitel, jsme pasivními anarchistami. fcy učitelé sedíme a~ svých ideologických poradách jako zařezaní, nikoho nic nenapadá, niKdc nic teorwtic,.:y podlo Seného a společensky závazného nenavrfcno. J8k také miižeoie půsi bit na vývoj co nejrozvinutějží osobnosti žáica, Když ani těit úplně slabým a eez zájnu o vyučování nesmíme dávat Ipatné znáa:*y. To je totiž základ- ní r,reliée. Jak se vůbec může rozvíjet společ .ost ve Které se niido nechce učit. .aždý costale K d y ž ukončí desátou třídu nějaké to zarëst- *>ání, ale málo kao aíůže mít vliv na to, jaKé bude. -i ten ufitel mi dá- le řekl. i ejtěžěí jro mne je, že i moji iáoi prostě mlSÍ a já nevím, j»?ou němý z lhostejnosti a nei:o naopaic proto, že vědí. ...opaK je to za ději:;;» nichž se dovídají a Z8 literaturu, co je to ze Gorkého o němž se učí a joK u nich viVr.ec mviieme vzbudit zájem o západní jazyky, kdyjl sotva mohou něitam ce.- tovet a když nesmějí udržovat styky s cizinci. V Sověta>céra svazu existuje i tento směru určitý ústup do druhého . ivota. hoste ¡očet vědců a pedagogů obojího pohl;ví, kteří dávají sami před- nost povolání vrátného či poKojské. Je možné pracovat dva dny či dvě noci za sebou a člověK má paK ¿ajednou příslušný volný čas na psaní, malování a aby se mohl věnovat soukromím výzkumům a činnosti. Takový odklon od veřejného života ne ní ovšem zcela bez neiezpečí. Jtát by mohl v> Sadovat náhradu za poskytnuté vzoělání, kdyby se otean vydal vlastní cestou nřiliš nápadným způsocem. Většina sovětských občanů volí vlastní cesty živote m po Teleným způsobem. Ve velkoměstech ¡cvete akumulace zá- padního zboří, ochánční užínsů, nahraných i nenabraných kasst, léků, výměný trh oděvního zfcoží, obuvy, stereofoních rozhlasových a gramofo- nových zařízení odvrací spotřebitele od nedostatků běňného zásobování a absorbuje síly a agrese, které by se mohly případně projevit i v ji- ných společensko politických oblastech. ápadní zto:.í mohou neprivilegované vrstvy Sovětského svazu získat jen z černého trhu, nebo jako dar od příbuzayřch a známých se ¿.ápadu. : ictúéně se zcela nenucené v listu kečerní Iookva, který mé dvakrát tý- dně přílohu inzerátů nabízí £ prodeji třeba úplně nový- raciopfíjmač atelik Grundig 21 CO, či hledá poslední mocel Kapesního očítače firmy Texas Inotrumens. iroetřední funkcionáři lidosprávy velice rádi umisťu- jí své příbuzné jako pomocné síly na zahraničních velvyslanectvích a zííKávójí tsK přímý kanál k zahrani'. ímu zcoží. 7 jednom lepěím moskev- ském kadeřnictví šeptá místní figaro do ucha své zákaznice, reprezen- tace jec.n západní firmy. řiadam potře oval bych fén na vlasy od firmy Braun. Žádný nemám, odpo- vídá záKajtnice. *le nilovstivá paní přece Las to jezdíte za hraníce, s;čí riotr polohlasem, aby ho cologové e ost"tni závitnici neslyšeli, i* proč ai nekoupíte nějaký z německé demokratické iej»u:liky. C'en je moc těžký do ruky, modaut, myslete na mne, ano. Při příští návštěvě árie pokračuje. Ladam, kde zůstal můj fén. Jeítě jsem nixdc nebyla, ne- hledě s tomu že toho musím od tamtud přivést už moc. «no, tak milosti- vá, buít na mne příště nezapomenete a nebo si své vlasy budete muset příst, dělat sama. , At i už dělá wosKva ne mezinárodním podiu kole.« Z ápadní eh vysílacícS stanic KOIÍ.-C chce hluKu, dnes patří tyto stanice k samozřejmostem so- větského všedního života. Posiouchají je milióny a mnozí se v rozhovo- rech odvolávají zcela bezděčně na jejich informace, jenní poslech pořa- dů západních st;-aic skrývá v sobě pro mnohá sověts-cé občany eosâ jako dech velkého íiroKého světa. Za cbvilJcu tě zavolán zpátky, hlao A ieri- k priívjí vysil: z rávy. To" le olov«.« slyší příležitostně z telefonu jMje od disidentů, ale i od funtcio-iářů strany. Ojcno na £ápad je ote- [pageend14]- 12 - •feno. re n v a teho rádcové ae po/tusiil do jist-, míry vzít na vědomi že elektronika a ldee, a spolupráce a Konius jsou nefělételné. »<epřá- ' tels<cá tvář nápadu se nice vády z^ovu a znovu odhaluje, ale tax ostrý nrofil ja :o v šedesátých letech, už nesisáala. Rusxý patriotys-.us slouíí déle r-. inu JÍÍO silná ochr.^-iá vr3tva I systému not. odi ba s~>íée slouží 1 pocit:' aéaěe„nosti, íteré se projevují r t u ¿apitaiisticíemu 2ápadu. ?yto pocity méněcea sti se totiž zase .<00*>easuji v náro lni hrdosti. V tomhle o3i.'ru jsou hon. at západním ¿.c-nauce-i a odvrat do sou.;ronii v ^ovětswéra bVííu něčía trochu jiný". S f j j j o a 3_e_|_t_ě_ _n_ř_e o n a v í B] I i TACÍ i I ===r:=a===ar. = s=s====ss=s^ •¡^d lety, 2t.prosi.iCe : f 79 se n.irodil výsnamny činitel .-.omunis- ticíé etr?ny bověts^ého sv^au a -lezinárodnlho Komunictirr.ého hnutí Josl? 'i^srionovič Jtali.i. /, t./ .'tál v čele ústředního výboru strany v době, icdy sovětský lid na- 1 no val svůj 'ipantioký historický u.col: ur,<íutei>.it socialistické přem" í.v zea.ě, industrializaci a koleutivizeci zeměděl- FTVÍ. otalin nul velay oso1 ní pocil na vítěztví ^ovétsitého tvaiu ve II. světoví" vilce. JSLÍO přeoseda státního výboru obrany a vrchní velitel řídil a s veliíou energii or<_=uiizoval obranu proti nacistlckýr. hcrdán, '-eroické vypětí z á z e í na por-oc ovítcicé triráďě, mobilizaci víeho lidu .-. -on "e fa :isffiu. A. ro čes.<o;?loveiis,:.\ lic ee Stalin stal zt leraě í . cv ts.:ého sva- zu a Jeho hrdiného lid«, v něa spatiovnl svlá£tě v tč2 .ýcb dobách nacis- tické otupece svou naději a oporu, .»o co*u ^ov^tskč armády, v jejlaŠ čele stál jaso vrchu! velitel J.v. ¿teltn, bojovali 1 rříslu?r.ici řesko- s l e v - s k é vojens-é jednotky, jartjz^tni i dtlSi ¿ntifdéisté a bojovníci zi ?votodu. tnvptociteleitá úloha .»ověts-téi o svazu Je ve vcěčné paměti českofloveneicého lidu spjata s Jeto ¿mé^ea. IfJté po v lce íTiour-l jt lia velí .ou pr ..cl při o .ově -..'.lliou rozru- enťho icš^odď ství, při jel o rekonstrukci a zaeezpečc .í lalSíí o rozvo- je. "e jxall ově činnosti sc v. t* proje-ovaly i z.l; -rr rysy: začal se odklánět od leni-Sitých zásad a norem, dopouětěl se chyb, prosasoval ns- správné rozhodi-uti. iřeceňovel vlastní zásluhy, svůj podíl ca úepěiích strany a víeVo sovětského lidu, považoval se za neomylného. Vytvořil se «.ult Stalinovy osobnosti. V důsledku tol o dořlo ptik K neoprávněnému N » > z c vání lie.ojatiEiíu, s. hrucěcu n-ružovaní socialistické zaxonnosti, It bezdůvodným rer,resárlí«: proti předníc stranickým, statním a vojenským činitelům 1 dalším racovní.;fim. t^iincvy chyb. a omyly, které tv ái tě v posle.í.iím období jeho živo- ta nabyly Í. vážného řásu, způsobily oovets^é. u sv zu a jeho lidu a také eziij ze ní"» Kotunlstlok-cú r nutí ncr-.lou j-oču. nv ¿ult ¿t .línovy c • c ' aosti .e o M gT.?flt a ta^e :.ez '-.1. h l m o c e eccirnlc..- - s. uteč ně I f f č - l K . t » sovrTsK ho a říze ní . /«../ "iroliti Ks s trasy byla sorav- ná, -Ái? orieutovánt na výstavbu socialismu, vyjadřovcla zájray lidu. //ísdimír íierloch, ^to let od narození J.V.i>tellna RI 21.12.79/ [pageend15]- 13 - ¿oznárka: lyslím, že te3 už stačí jenom.rehabilitcvat" A.Hitlera, fcěl se -talinem mnoho společného. Oba by]i „vt-lcí vojevůdcové", oba nechali vraždit 2idy, ob» byli vi-dcové stran a na jejich roznazy či pcaměty bylo zavražděno nebo zemřelo několik mili- onů lidí. ¿ři čtení druhého člaiucu o Stalinovi, převzetého z moskevské Pravdy jsem došel K názoru, ře pan V.Gerloeh Je pa^eiétějíí než papež/čili Kapanek větší stalinieta/. důvody této rehabilitace -;talinc m :žou být různé, ale zřejmě pánové z ~.tB a chcou vytáhnout své zaprášené Jtalinv ze skříní, přípaaně sunciat ze stěn a podělit se o své idoly s dalšími občany, Případně nostalgicky zavzpomínat na zlité staré časy. Jako další ukázku „literální" ajctivitv stB pfínášíma fejeton převzatý ze Signálu. "rárjení s filosofem .'už jménem Julián robin je i njní. lodivná a todvojná jsoucnost i nejsoucnobt tohoto nuže vyplývá ze dvou příčin. Jeho Lytí jsem vědomě popřel smyšleným jménem, -rotože I M A I ve zvjku dělat re^la^u - třeba negati/ní - lider. nicotném. A NAOPA* Jelo jsoucnost Je v tos, že za vy- tvořený a jictíneir. se skrývá skutečna postava. A její čiuy stojí za sasaání. /uče, k věci. lan Julián • obin je filozof. oKutečně vystuoovpl filosofickou fsKultu a ve svých přecstavách vjrost v tlltU oboru na evropskou „Jedničku11. 2a ještě na víc. i>a člo- věka světoví ho íorr.átu, kterému je v echno dovoleio a je už také váe projde. A protože se paaovnl hodně vysoko, usmyslel si Julián ¿obin, že .1 m - jako naší socialistické společnosti - to u_cá2e a vyxreslí. i-ačal protestovat. Iroti víenai a všenu, co se u .¡ás déje. K aby se při tom protestování nenudil, přibral si manželku, Která se může upro- tesxovat natolik, že někdy nemá čas uvařit vlastní.'; dětem, ale protože věci tohoto sv< ta nebývají tak jednoduché a ran Julián .obin je člověk důsledný, přibral k tonu protestování svého šestnáctiletého s^na. A toho nutí, aby psal do Tigriaova „Svědectví". Vychovatele jsou tedy u ofcinů, jak z uvedených skutečností zřejmo, velice poveoeni. ¿de by by- lo možno uvést néxoliK. raySlenes no téma, jaté ¡nají rodiče pr vo obra- cet sv ' děti proti spoleu..osti, ve Které žijí, ale bylo ha to zbytečné, ááo, kdo jsme nors. lní,Je odpověS jasná, a lidé jako Julián tobin a je- ho povedená milostpaní už ztratili poslední Kousek svědomí, takže Jin něco vykládat je práce, Kterou dar«o dělat. Vzniká oprávněná otázka: jak ¿ije člověK, jako Julián lObiu a jeho man- elKa, Která Je jednou z nluvčích za dinosaura? odncvídám zcel=? jednoznaině: nevede se Jim ňr.atně. i.žou. ¿de, ve své vlasti chodí, Jak se řÍKá, od ničeho k ničemu a ne Západ lžou. Jednak o too., že jsou utiskování, za druhé - a to je pro Západ podstatné - předstírají, že mají v *'e SKOS lovena KU nějaaý vliv na nás, prosté obča- ny a n.i vývoj věcí našich. A protože emigrantskýra centr lát., zbývají Jenom lidé tohoto pochy Dného typu, /kdo ze slušných lidí se postr.ví 7roti spoleceastécu ookrokuí/, tedy ze Západu plynou valut . evím, jestli prší, ale kape určití, A kape tí-k, že tc staří ne bez- pracné iivobvtí. -ezrrrcnéV iřeřekl jsem s«. Julián lobic se nedře, ach Jé! :ořádá nc^říkle? takzvaně „ilegální" filozofické Kursy. Ilegální? Jikdo mu nic nezakazuje s nikdo ho za to nestíhá. Zvláětr.f ja, 2e posluchači těchto kursů jscu větri-.ou liáé, kteří c.ejí olíže ke galérce nel k vysokoškolskému vzdělání. i.le tíc dřina pana Juliána otiae zdaleka ne<onČí. Ondy si vyjel za svými přecnáŠKi*i do t-t r '.-.-ch -ech. ..a ceE- tě ho zestťvila běžná kontrol a ; o-.ádela o předložení occ?nského příkazu. řán Julián i^obin - divte se ueto ne - napřed přecetírel, že je v lucfcoo? :;ý, iak za omčl na první lež a lehl si prostí ..a zee. Prý [pageend16]- H - na protest proti policejnímu násilí, ebudeme si vykládat, že předlo- žit ovolaným orgánů® občanskou legit.uaci je prostá p. nijak .¡euráž- livá otázka občanské povinnosti, ¿»e však běda I,"pro Juliánc ; oblna. Ten to považuje za a*t.politického teroru. & tedy zase protestuješ na Západě. Pochopitelně. t nás se nad člověkem, který si místo toho, aby vy táhl občanku, lehne na zem a neuměle předstírá hluchotu, buS zasmějeme, nebo ho pjSletne - jak to udělala hlídka Tli - na psychiatrické» vyšetře- ní. liiagnoza, sterou lékaři stanovili filozofu Juliánu aobinovi, se oodobala ocenění, jež kdysi dali lékaři obchodníku se psy Josefu Švej- kovi: simulant mdlého rozumu. Jak vidčt, Julián 3obin protestuje vidy, všude a se všech okolností. Samozřejmě, že každý rozumný člo ěk se zeptá: proč? 'ihomas r.ann ve svém románě „boktor íaustus" říká ústy hudebního skladatele Adriana .¡.•everkhuna, že psycholofiové jsou nejepraveriliví jší lidé na světě. Jáu3- me tedy psychology, budeme spravedliví i k Juliánu Bobinovi. A z psycho- logického bleíiska odhalíme kořeny jeho takzvaných nroteetů. Ono je tfe- tiž strašně pohodlné vyrábět provokace a protesty a brát z? to peníze na Tuzex. >ozhodnf je to pohodlnější, neE den co den poctivě pracovat. A ta nechul za něco pořádně vzít, to je jediné, co JuliánaBobina nutí protestovat. Přehledl však, Se rozkřikuje do světa především svou ne- mohoucnost. Petr Koval Poznámka» Primitivismus pánů od atB je značný, co k tomu dodat vícf °enom pro nezasvěcené, jednu maličkost, že . ulius Jo ¡sin Dracuje jako noční hlídač v SCO v ^r ze a tudíž zřejmě dělá sapánek víc než pan ¿oval /existující či neexistující/ Sv en iirban; lENtl PKIVA, OOTA A SkUZ^ClOST /.../ Jsme právem hrdi na čestný pouíl, kterým přispívají sociali- stické země, 2 mezi nimi i naše vlast, k pokrokov-.iuu úsilí V obla- sti lidských práv. ústava tíSsiR stanoví práva a svobody občanů v plném souladu s příslušnými aszinároduími dokumenty, se Všeobecnou deklarací lidských práv, s asťlntárorinflil pakty liasKych práv a dalšími raeziaárod- níni úmluvami nii jatýrai Vainýj shromážděním b^i, ua&e země na rozdíl od Uí>k a ady dalších kapitalistických států všechny ratifikovala a důsledně zaiezpečuje plnění všech přijaty ce závazků. /.../ Ustav:; n Jeho socialistiok lho atátu právní, zakotvuje kvalitativně vvšší, vpravdě humanistické pojetí lidských práv. Základ práv a SVOT bod člověka, občana socialistického státu, tvoři je1o osvobození od vykořisťování a od všech forem útlaku - politického, rasového i národ- nostního. /.../ V podmínkách našeho společenského s^stárnu, rozvíjejícího se podle plánu a v souladu Kolektivních a individuálních, ekonomických a soci- álních zájmů, bude se dál.; prohlubovat socialistický humanismus v prá- v e c h a svobodách člověka, a ot.čana. ávěak již na dosaženém stupni roz- voje vnáší zemi přev. Suje úroveň zabezpečení lidských prriv všeobecný demokratický standart, určený v ceziiárodnícb aoK-mentech./.../ i současné dobt provádějí imperialistácjcé mocnosti politiku ^zamě- řenou na vměžovč. LL do vnitřních záležitostí socialistických zemí pod záminko« „ochrany" lidských práv. Odmítáme tyto okrytecké sněhy, Kte- ré vycházejí z oněch Čistí světa, kde národní a sociální útisk, bída, raBisaM a potlačování lidské důstojnosti jsou původními jevy každode- ního o a. [pageend17]* 15 - Proč se odpůrci socialismu začali taK intenzivně najímat o zachová— vání lidí-nýeh práv v socialistických zemích a e nápadnou ochotou nám „pomáhat" podle svých receptů ,,zlepšovat» socialismus? -OKoušejí se lidská práva. Která sami Každodenně v masovém měřit .u hrubě poiuřují, zneuřít v boji proti pokroKu, demoicracii a . orozumění mezi národy. Jo- bře víme, že všechny „svobody" doporučované nám z Kapitalistickýiského SVÍ5ta jsou jen svobodami zpáteční cesty do vyicořistovatelsáého řádu, nástroji imperielie ti c ké buržoazie. /.../ /Hř 1 0 . 1 7 5 / Poznámka! Se slov pana ¿rbana čiší velKá nadutost a více méně nám radí - držte hubu a krok||( ČÍSI.A a :ie o 00 íiu.í> Ijjj.^l 1 .lij .. .^oíítume se vzestupem peněžních příjmů obyvatelstva o 5,31* na úroveň 361 mld Kčs. Počet pracovníků \ národním hospodářství ?p zvýší o G,7/i-. Výdaje na sociální zabezpečení o 7,1^. .irotože v důsledku úprav maloobchodních cen provedených v letošním roce vzrostou .'ivotní uáSlady v průměru asi o ¿TSifr. bucie Činit přirůstej cel ;ových reálných řijmů oc.yvatelstv c v roce ¡ÍHL 2,2^. /Zpráva předsednictva VV i s6 předne- sená,soudruhem" Václavem iiůlou na zasedání UY ^SČ dne 10. prosince 1579/ ... Celkové příjmy obyvatelstva se ¡jí v příští; roce zvýšit o ¡8,2 mld korun, tj. o 5,5*. V souvislosti a ti-, re zv.yěí 1 yýťfjr obyvatel- stva v obchode . ve slu;.bách a ostatních oblastech v eouhrnu_ o _ 4 , , . /plán - PO z. řmiaKce/ /Výplod ministře financí CSBIL Leopolda Léra k roz očtu na rok 19^0/ ... „el-cové peněžní příjmy obyvatelstva stoudnou téměř o 1,3 mld kčs, to je bos mála tetiř o ..isKané zkušenosti z posledního období nás vedly K rozhod uti obezit z v.,7; o v ¿..ní příjmů z mgzSTŠlt v' « tím obnoveni "vyvážených vSstoh'". eeeí /T7oj~ -Kti»ity rř.ce ř. jejím od- rnčnovlníra.... /Z výitladu ministra financí CSR J.Tlápáka - RP 19.12.79/ k dokreslení ještě toto: (JelKové peněžní příjm„ obyvatelstva se mají v příštím roce zvýšit o 14,2 miliardy Korun, tj. o -r,i% při růstu příjmů z mezd o /Výklad ministra financí Ssiit i.eopolde Léra Ke státnímu rozpočtu na ro.K i r75 - to znamená x loňskému rozpočtu/ Keni nám zcela jasné, Kde se ná;, jinde můžou zvýšit příjmy než ve mzdách r o t i 1 n r;. P e t r u U h 1 o vi a s p o 1. u V : k? 0 ,01. o . V 1KA8 [pageend18]- 16 - Tento záznam Je pořízen podle paměti jednotlivých účastníků, zejména Jana edn ře, Jiřího jednáře, Zuzany jjientsbierové, Pavly němcové a je určen pro příbuzné a přátele obžalovaných, usilovali jsme o maximální přes ost a o ojektivitu, mohlo však dojít Jc nepřesnostem ve formulacích. Nejméně -^esné jsou pravnějiodobně záznar ; závěrečných řečí obh-jců. řRVwf VI... ifl říl 2k#října I97S, f-ěstsíý soud v Praze, Spálena ul. ¿, II.patro, jednací sin č. Sí• V 6.30 hod. zahajuje předseua senátu dr. ¿aěpar /dále jen Př.sen./ kromě př. senátu je čleuem senátu ar. ..ureS /i/, dvě Berny /2,3/ a je- den muž /1/. «nalevo dva prokurátoři /JT I - dr.Jerida, ÍJI.2 - dr.Adamec/, dále náhradní soudce /5/ . ••* ravo obhájci: doktoři iinder /t>/, řřnka / 7/ "ic*ý /. / , Xičař,/ /, ilouza /lt)/, ěmeček /II1/.zástupující po řadě Petra Uhla, Václava j-endu, Jiřího )ien6tt iera , áolava havla, Cttu Bed- nářovou a iianu /tědicovou. Jako diváci /či zástupci veřejnosti/ je piítoo".o 12 příbuzných ob- viněných, dále dr. «lái /12/ z Generální prokuratury a další tři osoby: redaktor áwc.'ho práva Ji-ří . e&co / 1)/, po le Jména na vstupence muž jmé- nem kebele / 14/, a neznámý ir.už /15/ a podle jména na vstupence muž jmé- nem Bláha /16/• Asi šet t míst pro diváky zůstalo neobsazeno. Jo formálním zahájení bjls přečtena ob.aloba. rř.een.» mV trestní věci proti ing.j-etru Uhlovi a sr,o3 . je podána o b ž a l o b a proti í.ing. Petru Uhlovi proti ^ .dr. /áclevu .-e.novi proti 3.Ji"ímu Jienstbierovi i roti 4.Václavu t.aviovi proti ij.cttě zednářové nar. fa. • C. i94-1 v ťrrze, e.iatému, zaměstnanci n.p.iiramírny - závo^ CZ, řrphr, 3, trvale bytee i-raha ¿, Anglická 8 , t.Č. ve vazbě od 2 5 . 5 . ¡ 9 7 9 nar. ti.o. i ¿-«i-to, ženaténu, z raěstuanci hotelu f e- teor iiaj Praha 1, trvale bytem Praha 2, Karlovo náou ib,t.č. ve vazbě od 2 9 . 1 S»7S' nar. ¿0.4.i9.)7 V ..ladně, rozvec enérvu, 'oicumenta- ristovi j-rojeictovébo ústavu hl.mfats • rehj , tr- vale b , tem .raha Podskalská 8, t.č. ve vazbě od 2'j.á. .S79 nar. 5.1O.<936 v iraze, ženatému, spisovPteli, trvalém bytem jraha 6, U Dejvického rybníčku 4, přechodně Hrádek u Vlčice e.5, okres Hrutnov, t.č. ve vazbě od ¿9.3.1979 m i roz.Smirousovc, nar. IÍ.I.19I7 v .raze, roz- vedené, administi ativ.jí pracovnici výrobního podniKU ovazu invalidů SSxt i-!eta rahe, trvale b?tero archa 4 , r.ovodvorská 416/141, t.č. ve vaz- bě od 30.5. '979 [pageend19]- 17 - proti 6.Daně Němcové roz.valtrové, .ar. 14.'1.1934 v .ostě, vď aé, v do- mácnosti, trvale bytem ±raha ¿, «ečná 7, t.č. ve vazbě od ¿9.5. 1979 že v době od jara i97B cto konce ^větna 1979 v ťraze a jinde z odporu proti socialistickému .státnímu zřízení republiky a se záměrem-podporovat anti-comuni. tichou zahraniční propagandu a v úmyslu vyvolávat : ezi obyva- telstvem repu liky nepřátelství proti soeialistickér.u společenskému a státnímu zřízení republiky, založili nelegální or, anizaci „Výoor na ob- ranu nespravedlivě stíhaných", a po stanovení programu cr,; ¿ntzpce a roz- dílení úkolů, v dorozumění s dalšími osobami a m kterými činiteli za- bríJaičníc • 2tvavýoh centrál vjl.otovili postupně velké množství písemno- stí, v nichž hrubým způsobem pomocí vymyšlených nebo zárcérnč zkreslených údaj A byly hrubě napaPány bezpečnostní orgány, prokuratura, čoudy, sbor nánr-vné výchovy, tyto písemnosti rozšiřovali v 5; SK a d .vsli je JC dis- pozici i zahraničním antiko unistick centrálám, cteré je v;,u. ily k •toků proti nám v západním a enigrantském tisku a v relscích různýoh tvavýoh v. síiačů typu „,-vobodná vropa , t e d y . z nepřátelství c socialistickému společenskému a státnímu zřízení repu- bliky prov děli podvratnou činnost proti jejímu společenskému a státnímu zřízení a proti jejím mezinárodním zájmům, přičemž tento čin spáchali ve spojení s cizím činitelem a ve větším rozsahu. Tím s p á c h a l i ' všichni o ř.alovaní trejtný čin :odvracení republiky podle S 9B oost. 1 , Z pí3 *• / h/ tr.z. rotore s odůvodněním ob-.alohj jsou sezná eni jak obžalovaní, tak senát i všichni obhájci, ,iebudeme odůvodnění obžaloby číst. u slovo se přihlásil dr. ¿.inuner a žádal oeooní alj šení svědků /pra- covní ,3 oro.uratury a soudů/ za předpokladu, že by se četly jejich vý- povcdi - .vořáka, Grulicha a .atěchy a rovněž dů as ruko isu znalcem. Tr.Kloza žádá, aby byl přiložen celý spis, týka jící se , íry Jiparové, nebo aby byla její výpovftS vyřa^eaa z důkazního řízení. Ur.Tichý žádá, aby tyl přeivolán svodek lis a přečteno sdělení č.54 /iimatlík?/. ř.sen.: „Soud rozhodne bčhe dokazování." Cb"alovaný Václav Jsenda /dále jen V.B./ upozorňuje na závacy formál- ní a nepřesnosti v údajích obžaloby /v datech a jménech/, způsobené zřejrí technickými potíže i. On sám nemá vyživovací povinnosti ke dvěma dětem, ale má pět nezletilých dětí. ioté obžalovaní opouštějí místnost, jako první ke slySení zůstává ana . r.icová /D.ÍJ./. řř. sen.: lo obvyklých forcřlitách se táze jjauj .ěmcové, zda rozuměla obžalobě a žádá ji, aby se vyjádřila k její podstata. D.i.. : „¿éru ob alobu na vědomí, ale nerozumím jí. «Jak plyne i z mé vý- ovedi, ob alobu odmítám, «ecítím se vinna tím, iie bych jednala z odporu k socialistickému státnímu zřízení, :e bych poa orovala anti- komunistickou propagandu /cituje obžalobu/ VOaii neoyla i,á4n.. organiza- [pageend20]- 21 - oe, Pie volná inicietiva občanů na podkladě petičního práva "podle ČI 29 flstpvy." ř.sen.: „odmítáte. Tax nám aspoň řekněte, Ja* jste se účastnila vzni- ku VOIIĎU." : „Odvolávám se na svoji výpověS z doby vyětřování. Gbčes v na- šem vědomí dochází k rozporu mezi individuálním a společenským : rávním vědomím, což mě edlo Jc rozhodnutí něco činit. ,ále ¡»ne s. to- mu vedly humanitní důvody." :ř.sen.dr. «aěpar chce blíže znát metodu činnosti VOWÍ;u. B.U. : Nabývali jsme se jednotlivými případy, neplánovali jeme řiro- ké akce.1' Př.een.: „Vaie účast?" i). 11. : „účastnila jsem se většiny schůzek." Iř.pen.: „kdo udával tón vsáí činnosti?" . . . „..ikdo, cyla to společná za ežitost, k«ždý jednal sám za sebe! If.sen. : „Jak byly vybírány osoby, jejichž pří .rcy se F6 -> ¿¡¿býval?" L-.M. : V mém případě jsem se o nich dovíutila Ležný^ spoieč někým sty- ker;,, šlo o přátele či z...ámé. aaždý jednal z vlastní iniciati- vy, případy vytíral ze svého prostředí podle potřeby, nikdo nikoho ne Í ni puloval." iř.řen.: „Je várr zná o, že ateri ly TGISl byly řěžně přístupné v cizině?" C.M. ozvěděla jsem se to až při vvšetřová.jí." řř.een. : co sdílení Č. 63, ve kteréa. se výslovně hovoří o spolu- práci s cizinou?" B.f, • „7 něm se obiecíme na demokratickou n f l l m t . nikoli na ně- jaké instituce nebo orgány, které by danou s utečnost zkres- lovaly." ř.sen.: „A sdělení, která vycházela v emigr-^utských časopisech?" D. i. : „dozvěděla jsec se o tom až při vyšetřování." lř.sen.:„A to se o tom ve výboru nehovořilo?" i->. . : „Ne" V tomto iríste př.sen. dr. 4-ašps.r žádá o e^pie předešlého. Zápim d i t u j e zapisovatelce /i nadále/ dr. t ureš - nutno poznamenat, že velmi věrně /ovládá tč-snopis?/. V zápisu se neodlišují otázky od od- povědí, užívá se forota „iokud se t Če A, tak á", přičemž A je otáz- ka., B odpověS. Iř. sen. : _IHT11 j6te dohcdu, že někdo v cizině bude s váir.i spolupra- covat?" ••. : „ve sdělení č.ío jsou jmenováni ^avín a oanouch. Považovala jsec. je za prostředníky s demokratickou veřejností, jinak Je neznau, jejich acresj jsem nikdy nepoučila." iř.sen.: „navštěvovali vás někdo z ciziny?" M . : „navštívili mne dva holandští statní příslušníci, z nichž jedc.n se představil ji ko člen Amnesty International, »'yevět- lil mi jc-jich cíle, že A.I. není žádná politická orrenizoce, 2e sle- duje příhody nespraveolivě stíhaných ua celém světě, dá jsem T.U řek- la, Se u nás existuje V6ÍS , který má podobné cíle jakc «.i., ele v melám. A.I. nepovazuji za škodlivou." [pageend21]- 19 - Př.sen.s .Co jste mu dala JC nahlédnutí?" Í.S. : „louce dokurr.pnty, :teré jsem měla nahodile u sebe /Jeden INFOCH/f Př.sen.: Bylo vám známo něco o vlastních finančních zdrojích VOWSu? D. : „Semě11 jsme žádné finanční zdroje." Př.sen.s „Ani v cizině?" AJ.II. : „řond otče.ieké pomoci náležel Jhartě 77, což Je nčco jiného než VONS." Př.sen. s„kdo z penězi disponoval?" D.i.. : „liomnívám se,že anad aenda s tím měl něco společného, už si as— vzpomínám, iřesně nevím, nevím ani o nikom jiném." řř.een.s „ayl určen uěkdo, kdo to měl na starosti?" D.H. : „Nevím. Ldo cítil potřebu poskytnout pod noru, obrátil by ss pravděpodobně na Chartu 77, každý si to řešil sám." Př.sen. : „Co je var. známo o spolupráci s podobnými organizacemi v cizi- ně - např. v POISÍU?" J).N. ! „C spolupráci b lolsksm nic neví.-i, ani s jinými podobnými or- ganizacemi ." Př.sen.s „To, co Jste uvedla při všetřování, je vše ravda?" D.i«. : „Ano, zmýlit Jseir se mohla Jen v detailech." př.sen.: „Závěrem se obžalovaná odvolává na poorobnoa výpovéS." ..iktu- Je." Pr.<c s „když jste nestal za tfkol aějajtý případ, sledovela Jste jej až do kones?" D.K. s „.«^dostala sa úkol I Zpravidla jseir tikový případ sňala /popří- padě přes známého/ a informovala jsem o něm YOl»,' Ir. 2 : "ž jste zprecavř-vala sdílení, tam jste to předkládala?" ... . : „ .a společné schůzce VCabu* ia konkrétním uoneěném znění se museli podílet nejméní tri členové - ti vsai neby i ar eni, došlo k tomu nahodile." Pr.2 : „•• roz neževání se to doEtelo Jak?" ..... : „... ] o "i.o rozmnožováno, riaaejv š to byly opisy ne etroji. JS- sa Jsem nic neopisovale." Pr.2 s „trle Jste přítosna na schůzce, kde tyly formulovány nrotestní dopis, do /maažslká' íčaranskébo a C-insburge/ a ^tt?" l>.i». s „i>e-amatuji se." Pr.t : se dále ptá na .ísemnosti, tzv. střípky pro VOI'S. : „Slo o důvěrný aateriúl pro v.itřní potřebu . UJSV, acy si každý mohl svůj případ správně umístit do rostoru a Ďasu." Ir.2 : ..Víte, byly saslány dčkovné dopisy za finanční podporu?" .á. : „C ničem ta^ovti nevím." Pr.2 : „*řeoý lela Jste o tom, když vás navštívil holandský státní příslušník, >roč zrovna vás?" u.u. : »nepřemýšlela jsem o tom, ¿-ase ¿dresy cyly zveřejněny, "sen oroca velice otevřená, a idy; ze mnou ntkoo přijde, nefoukám, co je zač, a poví ám si s ním." [pageend22]- 20 - Ur.Lindner : „Co byste mohla říci o činnosti ¿etra Uhle ve VOJJSu?" D. . : „fičantnil se jí stejným z ůsohem jako my ostatní, byl jedním z náe." Dr.Iindner : „Je vám známo, že by býval měl sleoovat případv Satatv /jmenuje další/'?» t,I, : „ÍJeshodují se osoby, například Aobal byl můj. Má vý^ověd při vy- šetřování byla založena na předloženém seznamů." Dr.Lindner : „Znal lihl onoho holandského státního příslušníka?" D..., :„ic mi o tom není známo." Dr.řčnka : „»'ědřl bende, že jste veřla ve st1 k s holandským st.přísluš- níkem?" B. . : „tfe." Dr.LŽičař: „i- ůíetc- ee vyjádřit k copisu ve věci lareěových?" s „Ve vCNi/U ee o tom v diskusi irluvilc, řádný »eteriál se však ne- zhotcvi] . Ani já ani VOKS k, touiuto případ« řádné ttnwrlfkt ne- zaujal f" ř.sen.: „Cl to byla podle vá6 akce?" 1).::. : „«eřejnosti." Př • CPU. ! }« Oo je to veřejnost?" D. .. : „ooubor jednotlivců - " ř. sen.: „Xo je taková teorie..!" i)..'.. : »Ad; 2 dva takoví h oupí kltci něco vjveoou, na to by neměl být trest smrti. Oviss kmSéý aa to může mít svůj názor. Já sama jsem zás*. alm odf"rc«'a trestu e rti. Proto jsem dopis ejvyšsímu soudu pode- psala, .likoliv však proto, ze bych e jejich činem souhlasila.' .ř.sen.: „i,;iate níaor prav; veřejnosti na případ lareřových':" D. . : „lo nebylo předmětem sporu, v dopise šlo o trest smrti." Ur.i«2ičař: „Zasedal '0- J i mimo Prahu, uapříklad ve lčicích? ' Jí.M. : „Nezasedal /ani se t M Sácný člen F M I t nez&rzovel V/,ani nikde jinde mimo Prahu." r. louza: „dt .á® známo, že by byly někdj nějaké spory uvnitř- v ON au ohledně organizační struktury?" : .ft. : „..ázor moř3 mít kaSdý svůj vlastní. i»apř. *etr tkl »Cl iřesnějsí názory na zlepšení organizace prače, což vyplývalo z jeho potře- by preciznosti. HjT ostatrií jsne byli spíěe Sfisrcrl&tičtějěí eleneaty." ur.lo^a : „¿en sesnam, srie jsou přiděleny vřípady členůr. 7C ^u, kdy jste ho vid. la poprvé?" D. . : „až při vyšetřování. Asi vznikl na základe schůzky v mém bytě, kde se hovořilo o tom, ze některé případy už nejsou aktuální." Ur.klouza: „kdo byl autorem?" J3.ÍI. : „¿íevím" .r. louza: „Pokud zpracov vali jednotlivá sdčlení tři členové VOlSu, titíž rozhodovali o instituci, kam mají být zaslána?" JĎ.Í . : „So se spíš rozhodovelio na společné schůzce." Ir.2 : ,,-ro jednávali jste případ ~srefit na schůzce VI ; au?" D.u. : „V osobním hovoru na schůzce, nikoliv jako předr.et jednání." Pr.2 : „UveSte konkrétní případ, kdy někdo - jak se praví ve vašem [pageend23]- ¿\ - sdílení." pouze hovořil o bezpečnostních opatření na letišti a byl za to odsouzen na deset let. Znáte takový případ? Já tedy ne." D.S. : „lievzpomínám si. ;,o;.ná, že uěKdo z ostatních taxový případ zná." Pr.í ,: „Uvědomujete si šKo^livost ta/ováho tvrzení? Z dSR n m nebyl vrácen ani jeuiný únosce letadula." Dr.Tichý: „J odle obžaloby a z výpovědi ojany němcové je patrno, že sku- pina zachovávala pravidla konspiroce. ¿xistovcla taxová pra- vidla a byla konspirativní?" D.N. : „Neexistovala. VOUS byl veřejný. Tato formulace vznikle v sou- vislosti se soukromým dopisem ..lihla Tesařovi, ale zde něčlo o konspi- r?ici, ale o prostou diakrétnoet v souxromé korespondenci." I řih] i nč v 9,30 hod. byl předveden Jiří iiienstbier /J.H./. Př.sen.: „To co jste uvedl při vyšetřování, {Je pravdivé?" J.Jj. : „Co jsem uvedl, ý -vdivé s tím, že některé formulace jsou -íepresné. proto, že je formuluje vyšetřovatel, o každou větu se člověx musí dohadovat. V ta^to zkroucené podobě pak byly před- kládány ostatním obviněným." Př.sen.: „Vyjádřete se K podstatě obvinění." J.J. : „o odviněním nesouhlasím, necítím se »inen. -elý komentář, ter- míny jaxo nepřátelství, jsou nepravdivé." Př.sen.: „Sedněte nám něco o vzniku a vaší úi.rsti na vC.8u." J.Jj.: „Slenmm jsem od založení /duben 1976/. Zpracoval jsem sdělení Lise a Zmatlíka. ¿odílel jsem se ne formulaci některých ostat- ních. Vše ostatní v žalobě je bud zkreslené nebo nepravdivé, nebyla to organizace, natož llef'lní — ale iniciativa jednotlivých občanů, aby se zahranilo perzekucím nespravedlivě stíhaných. Každý, kdo sdělení znracoval, za něj nesl odpovědnost; sdělení nejsou teudenč-.í, nezkreslu- jí skutečnost." řř.sen.: „Pouštíte se do KategoricKj'ch soudů." J.l). : „Cílem činnosti bylo usilovat o to, aby v naší společnosti ne- byly osoby persekuovány za své názory, «ešlo o útokj na státní instituce, s;le o .ritiku Konkrétních osob. ř.sen.: „^yla činnost propojen^ s cizinou?" J.D. : „^e." Př.oen.: „Ale v souhrnem dokume tu je to uvedeno." J.u. : „/ základním donuraentu se pouze Konstatuje, že vítáme pomoc Každého, doma i v zahraničí." íř.sen.: „i ěli jíite v cizině zprostředkovatele?" J.v. : „¿-ic tahového nevím." Př.sen.: „I-íl jste konkrétní úkoly? kdo vám je dal?" J.J. : „^ m jsem se rozhodl. Aikdo mi neměl co určovat." Př.r;en.: „Což nedocházelo k dělbě práce?" J.i). : „iie. iáyl-li něKdo přesvědčen o nespravedlnosti, tak se tím kon Krétním případe' zabýval." Př.sen.: „ useli jste si přece pspon říci: Ty udělá! to a ty zas to." J.D. : „ elze to tax formulovat." rř.sen.: ^¿yg bylo sdělení zpracováno, co se s ním dělo?" [pageend24]- 22 - J.D. : „To bylo náhodné." Př.sen. :„J£ čemu by pa£ byly schůzky?" J.l). : „Abychom se vzájemně informovali." Př .sen.; fiiosuzoval se na schůdkách případ i-rešových? " J.D. : „S celou řadou lidí jsem o "tom případu hovořil, ala nemohu o tom říci, že by to bylo posuzováno ve TOfiáu.M Př.sen.: „Vy jste ale byl proti." J.D. : „To jsem říkal všude, ale zároveň jsem přesto proti trestu smrti." Př.sen.: „Jak to bylo s finančními prostředky VCJSSU?" J.D, : „0 žádných finančních prostředcích nio nevím. POP nemá nic společného s VQHSem. ve VOiíSu se nikdy nic podobného ani ne- projednávalo." Př.sen.: „Vy sám jste dal někomu nějrkou podporu?" J.D. : „He." Př.sen.: „Jak docházelo ke styku s cizinou?" J.D. : „Vím, že tam byle ta jména Janouch a i^avín, ale nevím, Kdo s nimi byl ve styku." ??? Př.sen.: „Jste novinář. Co je vím známo o zveřejňovaní sdělení VONSu v cizině?" J.D. : „0 tom je mi známo velmi málo. i.ěkojikrat jsem slyšel vysílání zahraničního roz iasu o persekuci osob v u^oR, ale VO. o se nezabýval posíláním dokumentů do ciziny." Př.sen.: „Usilovali jste o styk s jinými organizacemi v cizině /např. v Polsku/ ?" J.D. : „Pokud je mi známo, nliioliv." Př.sen.: „Upozorňuji vás, že doznání je polehčující okolnost. Zvažte to! Jinak se hajte podle avého přesvědčení, nikdo vám je ne- bude brát." J.D. : „Jsem členem OJJÍSU, nemám se k čemu doznávat. IS je vše." /../ členka senátu: „Sířili jste své úzory Jménem naší veřejnosti.Jak jste byl přesvědčen o své", názoru'.'" J.D. : „Osobně vycházím z toho, že kcyž něco říkám, říkám to za sebe. Ve sděleních se téměř řádné osobní názory nevyskytují. Jsou tam zejm.na přesné informace, fakta. Jediné hodnocení je v to , že na základě faktů jsem dospěl k názoru, že někdo je v rozporu s ústavou nebo s tím, co je obsaženo v i>ezinárodních paktech, nespravedlivě stí- hán." /.a tomto místě předseda obžalovaného přerušil, otázka sni odpověS ne- byly zaprotokolov :.ny./ fr.2 : „žnal jste se se 2 .atlíkam? " J. ¡. : „Po řadu let, prostřednictvím jeho při různých." Pr.2 : „Jakých?" J.D. : „To je moje soukromá z.le:itost." Ir.Z : „Jaké jste míl informace, že jste došel k závěru, že jde o | nespravedlivý postup?" J.D. : J H 1 jsem seriozní iníoroiace od příbuzných. Sdělení o: sáhuje p ze fakta, např. aa jakých okolností byl t,atčen, kdy byla proven [pageend25]- 23 - do ovní prohlídka, z čeho byl obviněn." A d e se předseda senátu snaží poaunsy přerušit lr.k - neslýchaná věc - ten však ve výslechu pokračuje./ "...Podstatou sdělení je, ,.e se obrací na úřady se žádostí o prostudo- vání dotyčných připadli - zcela podle petičního práva." Pr.2 : «-Byl jste slyšen jako svědek ve věci „Jímatlik"?" J.T>. : „JIBO." Pr.í : „Uplatnil jste své názory?" J. . : „Ano." Ir.2 : „-^ylo nějské spojení nebo spolupráce s polskýir; KOR?" J.J. : ^lodle mého n .zoru nic takového neexistovalo." Vr.e. : „Co víte o protestních akcích proti odsouzení v í»Dk a SžáRÍ" J.B. : „nějaká sdělení byla, nepamatuji se." vr.Tichý: „tolika schůzek jste se zúčastnil?" J.D, : „Asi deseti." lir.Tichý: „Jak jste se dostal k lisovi?" J.D. : „io byl vlastně případ, který mne přivedl k tomu, abych se tou- to činností zabýval. Podobně tak i pohřeb prof.Patočky, sou s Ji*ím -edererem, můj vlratní případ ..." /Jiří Jienstbier přerušen předsedou r.enátu dr.kašparem/ j)r.Tichý: „Jaká byla vaše motivace, cíl?" J.J. : „Sledoval jsem jediný cíl - pomáhat tomu, aby nixdo v 5dSH ne- tyl perzekvován za svoje názory, za kritiku státních orgánů." Ur.Tichý: „bvedl jste, že jíte zpracoval sdělení lise a ¿matlíke. Jak byla sdělení rozšiřována e komu posílána?" J.D. : „Jak byla rozšiřována, nevím, vím, že byla poslána státním org nům, soudům, prokuratuře std." Dr.Tichý: „Jak je to a pevnými pravidly TOrJu?" J.ji. : „"eměl žádných pravidel. Je to společenství jednotlivci, a od- povědnost individuální, kolektivní ¡orální odpovědnost je zá- ležitostí každého občana a VOtia se k ní přihlásil." ¡.r .Tichý i „V . alobě se tvrdí, že jste byl ne vjsoč? is-cém sjezdu /r. iSfč>8/ zvolen do U/ ¿¿C. i.ůáete se k tomu vy jádřit?" /iředseda senátu dr.kašpar otázku zamítá: „áoud to nepotřebuje."/ Dr.Tichý:„Dslší otázka: Je to pravdou?" řře.: eda opět: „.»oud to nepotřebuje" a zároveň J. . : „ e.není." Dr.Tichv chee zaprotokolovet, že otázka nebyla připuštěna. í>oud to zrn- iví tá. Dr. indner: ,,-aká byla úč«st Pet a Uhla ve TCNSu?" J.^ienstbier odmítá o jiných osobách vypovídat. Pr. : „Jste právník?" [pageend26]- 24 - J.D. : „Ne." Pr.1 : „¿i četl jste vůbec nějaké soudní spisy?" J.D. : „To myslíte...Seti jsen o procesech z 50.let." Pr.1 : „Otázka je jasná. Ano nebo ne?" J.D. : „Ne." Pr.1. : „JaKým pr'vem tedy můžete posuzovat, zda ten či onen byl odsou- zen právem nebo neprávem, jestliže o tora rozhodl >coleKtivní or án, který je k tomu pcolán?" J.B. : „Každý občan má prívo, podle mého názoru i povinnost se vyjádřit Ae všeru, co považuje za vodné nebo nevhodné." Pr.1. : „VáS způsob obhajoby je poněKud naivní, dělá_te ostudu svému jménu. Př.nen, dr. Kašpar: „Vy tam v tom bílém svetru, pojaté sen ! » vemte s sebou to, co si tam píšete, .ěechnc!" „To jsou przdné papíry." "»emte to všechno, pojíte jefctě blíž. JaK se jmenujete?" „Ondřej .¡Jienstbier." „Ukažte ty poznunuty I" /jfeda ůá senátu dr."-aáper prohlíží poznámky./ „Proč si je děláte?" "' n i více příbuzných a storou matku. Abych je Kohl informovat o průběhu procesu." řřed. sen. dr.Kašpar ui tuje do zápisu: „Poznámky Ondřeje jJienstbiera se zabavují a zakládají se do s p i s u . " PaK informuje účastníky, že poznámky při líčeni se mohou drlat jen se souhlasem senátu. Zvedá ruicu přítomná A.Sabatová / anželka , e tr Uhla/. řed. en. dr. .ašp^r je předvolává k pultu: „Jak se jmenujete?" „Anna Sabatová." „Oo si přejete?" „žádám o povolení, abych si mohla dělat pot;námKy." „Dělat poznámky při lič ní se nepovoluje, považujte to za varováni, při opětném porušení jednacího řádu můžete být vyloučena." „'pomnívám se, ;,e u veřejného procesu mám právo dělat si oznámky." Senát po poradě vylučuje Annu Sabatovou až do konce soudního líčení z jeho účasti. „Já neodejdu." A.Sabatová si šla sednout na své místo. Před.sen. dr.-»-ašpar ohlašuje pětiminutovou přestávku a během ní dva uni- formovaní příslušnici K.Sabatovou vyvlekli ze soudní sině /ta se nevzpí- rala. ^le odmítala odejít, nechala se bezvládně odvléci/, ne /," důsledKU mo . n o s t i dělat s i pozaámKy bude n á s l e d u j í c í z á p i s stručnější/ •^řestávKa delší než ohlášena. i'o ní dr.-indaer navrhuje, aby byl předve- den - eti iJhl a aby si pro neobvyklost situace mohl zvolit důvěrníka, dle * ..tr.ř./jednacího řádu?/, nesivisle na tom, že jde o veřejný proces, při něírž účast důvěrní nevyplývá ze zákona. řřed.sen. dr.íjtópa* ozna- muje,že se žcioe ti nevyhovuje, ježto „pro ni není z áiconných^ důvodů" a ne podkladě opatřeni dle « 201 tr.ř. a J 34 jedn.ř. o přeplňování soud- ní síně. [pageend27]- 25 - Jednání pokračuje před oláním Ctty bednářové /O.ji./ To formalitách ji před.sen. dr.^ašpar žádá, aby se vyjádřila, k podsta- tě obžaloby. 0.1.• : „Odmítám obžalobu i cel.' trestní řízení. Činnost VOíhsh nevyplý- vala z nepřátelství. Odmítala jsem vypovídat ve vyšetřování, odmítám také vypovídat i před soudem. Odmítám váběc účast na celém procesu, a to z vážných morálních důvodů. Hoje fyzická přítomnost není dobrovolná a nechci se nechat vmaaipulovat do jakékoli role v tom- to procesu, chtěla bych se ale zmínit o motivaci, proč jsem nevypovída- la a proč i ted odmítám vypovídat, nezlobte se, že to bud« číst, po pěti měsících vidím poprvé víc než tři lidi pohromadě, ¿účastnila jsem se rehabilitačních procesů v šedesátých letech a mela jsem možnost vi- dět i slyšet, jak se hroutily obžaloby z padesátých let i žalobci." /V tomto okamžiku ji před. sen. dr.&aápar přerušuje: „Ale paní -Bednářová, tak chcete vypovídat, nebo ne, musíte se rozhod- nout, mluvte k věci." Ctta Bednářová se pokouší pokračovat, před.sen. dr.kašpar ji opět pře- rušuje. jr.ilouza žádá o oíožngst krátké porady s klientkou, poté žádá, aby byly její poznámky a espon přiloženy ke spisům, s tím před sen. dr.kašpar po krátké poradě souhlasí,/ ^řed.aen. dr.^-ašpar pak prochází svůj základní seznem otázek. Ctta Bed- nářová na všechny odmítá odpovědět. Je předveden obžalovaný áclav enda. Ja vyřzvu k zaujetí stanoviska k ob alobi .Benda v delší promluvě uvádí, že jak uá .veul při vyšet- řování, záj-.rok proti ¥t ou, jakož i celé řízení neuznává a že se tedy nehodlá k žalobě vyjadřovat ani vypovídat.nicméně přesto by chtěl ny- ní, když je již seznámen se žalobou, vyjádřit k některým jejím bodům, které nejvíce zkreslují skutečnost. 1. ve sděleních X-íSu nešlo o lživá či zkreslující informace. Dokumenty byly věcně a konkrétně, odvolávaly se buS na dostupné dokumenty z jednání či na sv.dectví účastníků, yl-li uveden nějaký názor, ne- šlo nikdy o podstatnou část sděleni, nikdy vsak nešlo o úmysl po- mlouvat a poškodit zájmy republiky. 2. e; lo o žádnou organizovanou skupinu, nýbrž o volné sdružený občanů. Tvrzení obžaloby se opírá o dopis ietra lihla dr. lesařovi. Slo o soukromou polemiku, ostatní členové se s jeho názory neztotožňovali a asi ani . .Jhl by v jiné souvislosti, kdyby nebyl citově angažován se tak nevyjádřil. 3. ¥ žádném -případě něšlo o konsplrativní metody - naopak jménem členů /OnSu byla zveřejněna v úvodním sdělení a jednotlivá sdělení byla vždy zasílána oficiálním institucím. 4. YOIS nikdy neměl a nezacházel s finančními prostředky, lokud se v žalobě mluví o K)ř, jde o prostředky Charty 77. Já jsem s těmito prostředky disponoval, ale pouze jako mluvčí Char- ty 77. řroto to s projednáví nou trestnou věcí nesouvisí a odmítán- se i tomu dále yyjadřovat. Co se týče finančních prostředků poskyt- nutých paní kaštákové a hrabalové, bylo to před existencí POJ. /řOř Charty 77 byl záložen na základě ceny fonismánien na jeře iS>79/. Já sám jsem poskytl peníze paní Hrabalové /I.500 &8a/ - v loňském roce - šlo o osobní dar, přesto, že jsem říkal paní rirabalové, že nejde o mé peníze, rotože odmítala je přijmout, což vysvětlím poz- ději." [pageend28]- 26 - 5. i.xietovely akce, jichž se zúčastnili jen někteří členové (JKSU - např. vánoční a velikonoční hladovka, protest proti trestu smrti nať. sourozenci ¿areáovými apod., Které via», nesouvisely s VOftSers. Cn séra se například hlaooveK neúč&stnil, protest však nepodepsal. s ÍMliii c l u 'i./enoa poz .aoenat, že mohlo cojít K některým nesrovna- lostem mezi jeho výpověuí při vváetiování a jeho skutečným názorem. Tax např. nepopírá znalecké posudky. /yevětluje to atmosférou při vy- šetřovaní: v místnosti vyšetřov-tele viEely dva obraz; Jtalina, K jehož odKazu se vyšetřovatel hrdě hlásil - v takové situaci se těžko diskutuje o lidských právech. Posleňní poznámky - v bytě při domovní prohlídce bylo zabaveno l .500Tk. „Chtěl býci z firasnit, že jde o majet> K mé manželky, v tomto případě dokonce v bezpodílovém vlastnictví. Jde o dar rodiny manželky a dlou- hodobého přítele ivsna l.edka. Žádám soua, aby při rozhodování o zaba- vení resp. o vráceni věcí k tomu přihlédl." Žádné spojení s cizinou neudržoval, obžaloba sé pokouší mu to dokázat tím, že se jeho texty vysílaly a otiskovaly v zahraničí. Art další otázky předsedy senátu dr.Kašpara /obdobné jako v předchozích ořípadech: vznik 7GdS, styk a řízení schůzek, dělby práce, rozšiřová- ní, zejména v cizině v emigrantských časopisech, spolupráce s cizinou, finanční prostředky/ f.iienda odpovídá jen do té míry, pokud st- přímo týkají výše uvedeného vyjádření. Tak např. Pr..: připomíná děkovný do- pis Z3 finanční podporu ze Ivédska. V.B. : „So byla záležitost Charty 77." Pr.2 : „Ale je to podepsáno za Chartu i za VCila." V.B. : „l'o není možné." Jinak na většinu otázek 7.Benda odpovídá: „Je mi líto, ale k tomu se bohužel nemohu vyjádřit.", nebo „nepamatuji se." j.ouze na otázku „co víte o holandských státních příslušnících, kteří navštívili Danu němcovou?" 7. . : „¿«a tuto otáz.cu bych výjimečně odpověděl. 0 ničem takovém jsem • nevěděl, dozvěděl jsem se to až ze spisů." . olední přestávka , t> - <¿>,¡5. Joud přistupuje k výpovcci obialova- jáho Václava Pavla /V..../ A podstatě obžaloby V.Havel uvádí, že ji neuznává, á nicméně k celé záležitosti co říci, to by vsak raději odlo il až do závěrečné řeči, až bude znát průběh jednání. Jak už uvedl do opisů, odmít . vypovídat o činnosti VOí! u, vypoví; á pouze o své osobě a o některých podružných detailech. Př.aen. dr.kašpar jako vždy opakuje své otázky, které povětšině zůstávají bez odpovědi, ir. připomíná, že při pro lídce v jeho bytě bylo nalezeno svědectví z r. .978 a Listy. ÍT.2 : „Seti jste to?" V.H. í „ eje iše ano." Pr.2 : „Znáte se s profesorem Janouchem?" V.H. : ,p-eznáff. ho osobně, nluvil jsem s uía. po telefonu." Pr.2 : „Po telefonu?" V. . : „i-.luvil jsem s ním, ale už si nevzpomínám, zda to bylo před nebo až po žalo; oni VCí ou." [pageend29]- «7 - O finančních prostředcích V.l-.avel vypovídá, že patřily Chartě 77, že byly určeny pro zcela jiné účely, o ¿terýeh zae~nehodlá hovořit, til- Které podpory vyplatil z vlastních peněz, ja^o sociální podporu po- stiženýr - ostatně odehr.lo se to dávno předtím, než byla Chartě cena Ionismanien udělena /peníze došly až krátce před uvalením TMÍT/, Ha otázku po konkrétních sděleních VC..i.-u V.Pavel p*sn*»«»ává, že pokud je mu známo, nebylo mu dosuu prokázt-no autorství ani jednoho. r.lžičař se ptá, zda se během činnosti L Su povětšině zdi oval ve Vlčicích. s „Ano, jen občas na dva tři dny jsem přijel do Prahy, asi tak 5x .¡ebo 4x. Ze dobu existence TvMSa jsem napsal pouze jeden "aterií1 a to druhou zprávu o svém domácím vězení, která byla určena nýr přátelům a pokud vím, ta nebyla ni^tie pu likovana. /ejeto.., který uvádí obžaloba, jsem napsal ještě před vznikem VOřtou a nevíc má jiný název i jiný obsah." ¿ta otázku ar.Lžíčaře, zda se ve Vlčicích konaly schůzky VOL .,u, odpově- děl, že nikoliv. Pokud šlo o případ Marešových, podepsal dopis "ejvyš- šímu soudu, ale na zpracováni protestu, ani na jeho rozšiřování, jak tvrdí žaloba, se nepodílel. V dopise šlo ostatně o postoj k trestu smr- ti, jehož on je zásadní odpůrcem. ásleduje výslech obžalovaného l-etra Uhla f±. U./ "íř.sen.í „. áte právo vyjádřit se k podstatě obžaloby." P.il. : „«emíním se vyjadřovat k toicu, čemu vy říkáte obžaloba, necítím se vinen a proto nemám pot/ebu se hájit, .¿en spisek, který se ke mně dostal, nepovažujiza obžalobu VGíi3u, ale za útok proti Chartě 77. K dslftím otázkám se odmítám vyjádřit.'' r. louza z pověření ostatních advo^atfl pohádal o .xfitsý rozhovor s kli- ent". Kozhovory se uskutečnil;. bez . eru :ní hlavní: o íeeuí. io dobu rozhovorů stáli v těsné blízkosti všech obviněných členové eskorty. Teprve v tomto okamžiku se ^etr Uhl měl možnost dozvědět, proč není v soudní síni přítomna jeho mani.elía. poté byli obžalovaní stručně sezná- meni předsedou senátu s vý.ověcmi ostatních obžalovaných přer soudem. následovalo důkazní řízeni, které spočívalo v konstatování spisů. Při konstatování svědeckých výpovědí nevyšel najevo ¿áuný důkaz proti ob- žalovaným. Předseda ienátu konstatoval např.: svědek tel nsv ;tívit Václav bendu, ale ten nebyl doma, paní .LaštuvKová vypověděla, že ji navštívil Jiří němec a pek obdržela a.Cuu IK /zde ařejme do::lo k mýlce/, svědkyně ravla m- mcová počatou se odmítala vyjádřit k činnosti VONoU, •-le pak přiznala, že někteří člvnové VC^.ou se asi aútoetnili některých soudních jednání; jeden svěaekC^Ldentifikovala Jaroslava ouka, když odcházelo.-x>o soudním jednání s jejím manželem s tím, ze je z charty a VOfcsu a chtěl na ní adresu je jí a je jího nai-.ela atp... jřed.sen. dr.~ašpar oznámil, že po poradě senátu se upouští od^íonsta- tování svědeckých výpovědí pracovníků soudu, prokuratur a v-ženských zařízení a řady dalších svědeckých výpověcí. Vyřízením těchto svědec- kých výpovědí byla zároveň zamítnuta žádost dr.lindnera, jak ji před- nesl ne začátku líčení. Itle nřikročil níed.sen. dr.^ašpar k převádění listinných důkazů. Pro- bíral jeden svazek po druhém /celkem ¿Q svazků/, uvádí pouze některé a ní\přeskáčku, některé stručně charakterizuje, jiné pouze konstatuje, např.: tak tady máme svazek č. to a to, jde vesměs o materiály zabave- [pageend30]né při domovních prohlidxach u obžalovaných i Jiuých osob) I T H M *en a ten, list C. x až jr, většinou jrUeni itlilB psaná na stroji, list 6. x a y - material podepsaný -ertiudou .»cianinovou-Cakrtovou; napíSem svazek ten a tsn, liBt 6.x až y, ta* tadj jde o sdělení podepsané Jiřím ( accx, ir^vděpodobně s rukopisnými poznámkami ob alované'.o U M a , který ho cenzuroval, «a to vznesl ř.Uhl dotaz, proč se ředseda . enátu domní- vá, že jde o jeho ruicopis. Před.sen. dr.^aiper ho vyzval, ary předrtou- ¿1 • *ed.sen.:„Podívejte se, a-. • jste to ne o uefs ř.U. : bA tomu se ssnozřejnS odmítát vyjádřit, chci pouze vědět, Jaxýe z isobmm jzte ^ tonu závoru Jogli. sáte-li nějstý zn lecxý po- Př.sen. : ,jaoe Uhl, posudex sice nemám, ?le veďe písmo Je přece vSeohe n* zn né." /což vzbudilo v; ec ecné veselí mezi ob$alovm»ými a Jejich příbuznými/. M y l přea.sen. dr. kašpar konstatoval evoze.t a doicnmeataci « Železničář- skému plenu, hlásí se o slovo Václav iesoa. T.3. ; .ísvxhuji, aby cslji tsmto svazes tyl s dltmmniho *ízení vyjmut, protože Jde o materiál, Lterý zpracoval te dy založený Výbor as obranu .avla, i u > i a s ianaovsKého, zterý Ji; neexistuje, s VOJloes nezěl ni o společného a svou Linnoct utonCil řed ..aioženís TCÍou." Slovo ai bere proAur:ltom íisec. i l u : -irvám na tom, aby spis byl Jaxo rtS*azní materiál veden, proto- že hyl orgány 3ti nalezen ¿ři domovní prohlídce u Jarmily Běli- čové ve světlíku, iam ho jmenovaná schovala jřesně v «-<en Jejího zptěe- ní." Cxazžitě reagu.í a o slovo se hlásí lihl, denstbipr, enda a -&vel. iř.sen.: , ezmeme to po po i ¿nu." - vyzývá Ihlř. i.C. > „iředně bysh chťl říci, že návrh ¿>end$, eb. spis Vyl vj5»t z dtuazn^ho tížení, Je bezpředmětný, ápie už uemňis >f"t z c'Ult»z- nibr' řízení vymát, protože Jej př.sen, Jii tona tetoval přen souiaa, v.e druh i- h\ ch ehť i říci, ze spis ae.l zabaven v den Zfedi ní J.-^-lí- kov';, -ile přesní ro v oředtím. .ávrh pana pro »rotora P'-< li o tom. Se b-<1B vůbec nezná, nemá ho prostudovaný. A pokud vy jste, přjne předee- o, konet .toval tento spis Jcxo díut 2.ni materiál, pe.lt ho zřejmě, ne- slo'te se, neznáte ani vy.* ále vyzvá- . nde. V.I. : „dokumentace z pleeu "elesniřářů byla zatavna v lété .i»7b." J.J. s „Cřtíl jsem řír-i totéš, že to tylo rsk přsrtíe." V.J-. : „vht-l jser říci totéž.» Zaprotokolována pouze výpově* Jendy, ,.ro»ur tóra, ^ienstbiera, Havla, ni coliv xetra Uhla. ÍO velKi odpoledni přest vce /17 - * - b,Vii/ byla vyslechnuta dvojice zcaleA písma /p.Laitůvka a p.Alexandr A.../. „vyslechnuta* není vhod- cé slovo, ježto v poustatě celou dobu mlCmky stáli, ssti"CO před. sen dr.«s£p«r : onotcl^í. hlase- jřsdřítol ze spisé Čísla a Jména písemno- stí f p í-aeuě - o.cud se to or-íilo zjistit - zn-čKj psacích strojfi s jména jejich vlastni&fl /ponejvíce í.^enoy, J. .ier.stLi r. a .Li 1 /. •konec ee jic ta, z s něco ěni ar. svý - T.avocníci zn^lee.ýeh po- euicic . ic. [pageend31]- 2f - ár.Lindnor á: , vysvětlili, proč u str.c Jedné z pclonek identi- fikovali rukopis I-.Uhla s „pravdě] odebaostí", zatíir.co u atr. i s „určitostí", «leden ze znalců uv^dí, že se už po cieléí době nsmftšs pa- matovat, že věajc to asi bylo proto, že ne str.i byl text vejmi Krátký, s melou frkvencí písma, kde i; to na stró byl velmi dlouhý, i. tomu po- ~nam--nává .lihl, e co do :;ilky textu tonu bylo p ávě naopak, na str. 'c byl text dlouhý a na sti, p kr tký, JaK je možno snadno sti př ze spisů. J.uienstbier poznamenává, že Jedny z písemností nemohla být psána na jeho stroji, jak je uvedeno ve znaleckém posudku, Je^to tento stroj vlastnil te • rve sni ,4 dní přec zatčením, zatímco sdělení o ¿.n-?t3 íkovi, 0 Kter st ječná, Je hlohem řívějf íbo < ta. Př.sen. dr.-aš-oar navrhuje, by znalci vzali v tomto fcodě posudek zpět. -•r.ilouza se ptá, zda srovnavrcí text, který měli K diecraici rísmoznel- cí při určování autor«.tví rukopisných poznámek přičítán, ch pani zedná- řové, byl psár. tužkou či trebc Kuličko výři perem. Ve spiseoh jtou texty totir ve fotokopiích, takže tc není zřejr-*. Zísmoaaalci nev dí, ji., se nepemetují, čím byl srovnávací text psí-n. r.. louže se tedy t že, zdali ns tom záleží, lís^oznalci po krátKém vysvětleni sdělují, že niKoliv. Jako evědka nechává př.sen. dr.^ašpar předvést Alberta jerného. tf dobč než je redveden, pokračuje v listin cr, dokazování /viz níže/. A^Serný je Iv zen z vazbv s .«na- ohunic. Odvolává se n: svoji Výpověd ve spisech, kterou cel :em nem . čím doplnit. yř.sen. *r.*.a£par by se přece jen rád na něco zeptal, »«Jména jak se dozv; o činnosti /t.,bu a j =.'<. se jí účastnil. ...£. s „0 VC-i.JU jsem se oosveeěl od p-ítele, ..terý i tez vysvětlil je- ho cíle a navrhl mi, s.u„ch ve v\..ou pracoval, s čímž jsem aou- irlasil . iíúča. tnil j.-e.' se a. i t i senůze-., všechny b; lj v bytí V.?endy." Př.sen.: „Jo se projednávalo?' A.fi. : pravidla 81o o konečnou revizi textu některého soSlení,* řř.sen.: „kdo předsedal nebo říail jednáni?" ^ - : „1 -o konitr 5tně říci, spi2e je /idili váir; ni dohřofcf.ť.y, hovo- řilo se soontáhně. Př.sen« t „Pyly předmřtem jednání finanční podpory? ifcvořllo ne o POP?" .S. : „0 fondu nic nevím, na schůzkách se o tom nejerin-lo. iouze o .•lestav 'ch, i.á dojem, uiá dojet-., ale nejsem si ji. 1, zaslechl jeeir, jf někdo říká, že by se melo něfo u .po oci." ř.aen.s „oo víte o spojení s cizinou?" ,5. : „0 ni fn t <ov. i nevím." Př.sen.: „»CJI byla zasíl na sdělení?" A.6. ; „Ví® to» 8© na státní orgány, jako prokuratura apoa." Př.sen.: „Jednalo se tež o hladovce na po.- oru oriaouzených?" '..P. : „ no, též se o takoví; v<_ci iluvilo." 1 v.• en. : „.'ids, tak i takováhle věci, nejen yetic. i '. kdo tedy řídil ' chůř . n ě k d o r.reoe usel udávat ton." i,*«sifl.' o poví j.-ko dříve. ř.aen. : „i ovořilo se někoy o přípa u x-areáových?" [pageend32]- >0 - . : „Pokud si vzpomínám, t: K nikoliv." xíruhá členka senátu» „¿mínil jste se, že jste se zúčastnil tří schů- zek. Jak jste se o schůzkách dozvídal?" A.fc. ? «. P první schůzku mne přivecl můj přítel, o termínech dalších jsem se dozvědí! vždy ne předchozí .¿chůzee." Dr.lindner: „Projednávalo se někdy z? vaší přítomnosti sdělení o Saba- toví. Nevzpomínáte si, hovořilo-li se o jeho zdravotním stavu a o tom, kdo měl jeho přío&d na starosti?" .5. • o, vzpomínán si, hovořilo se o jeho předchozích dvou infark- tech a v souvislosti s tím o tom, ja<i snáší výkon trestu, i-y- slím, se *í ^lo, že Jeho zdravotní stav je v s oné se ne dohry, ¡»oSud si vzpomínám, mluvil o tom a naci etr hl, ale neví i.., jestli ho měl na starosti." .. . : „i-ťl jste z těch tří schůzek, kterých jste se osobně šťastnil, dojem, že šlo o organizovanou podvratnou sku inu pracující pro žehraníSil antikomunistická centra, která organizuji .íomlouvnšné kam- paně proti Československu?" ...5. : „So rozhodně ne f" i.iJ. : „Podívejte se na mne. pamatujete se na mne? Ve spisech jste mě ooznal podle fotografie." Albert černý se chtěl na -anu němcovou podívat, bylo mu v tom vSak zř r n" 10 eskortou./ „To byste se ovšem musel otočit, uvádíte, že jsem zahájila /?/ • tu o ředránoční hladovce. i> toru oyeh chtíio j :o .ot ,nout, i v jsem o ní jen informovala, a to v době, kt;y uz to byla hotová věc. S VČRI.-iem nemi la nic společného a odpovědnost zs ni jsem nesla pouze já." /P*.i-eit. dr.kašpar roveluje . ertu Serhému otočit se./ ¡.ti. : „ n o , oznávám vás, ile oiulouv io se, ne a: .stu jí si vsše B. . : „Jmenuji se uana Kěmco"á." A.č. : „Pokud jeem uve 1 ve svisech, že hladov.-.e. b li- íeda.ětem jedná- ní, myslel je«» tím, ;e se t o ní i luvilo. lo to pro mne nové prostředí e ner.chl jse dost .'obře odlišit to, co bylo záležitos- tí G-.Su od ji.vch věcí." Sx.z : „Uveol jste, že vás o V0H6U informoval váš přítel, řůíete nám říci jeho jméno?" .5. : „i-ohu, protože jse je uvc 1 již při vyšetřování. ' yl to Jití uller." i . en. dr."-;- '•••ar t. kuje svť. .kovi Černému a nechává ho odvést, roK.rs- čuje listinné dokazování. . ř. sen, dr.-a.ai! par se probírá spisem a uvádí stručné charakteristiky jednotlivých doku ,ent . JDOU to n&př.s - texty sdělení a donisů zaslaných VOtiiiem statním orgánům, zejména prokv.ratuře, - rázná korespondence člena YCH U, sejména dopis . etra Tihle Tesařovi užitý v alobě/, _ S Y f .ek .orospondence, zejm no z ciziny, zabavené ~ - evá. nř v b. tě Ji ího .ienetbiera. V tomto místě dr.Tlcb, žádá, zda by jednotlivé dopisy v toifto svazku [pageend33]- a - obsažená mohly být přečteny a zda by se JÍ nim jeho klient J.Dienstbier rohl vyjádřit. Jru- mu zejména o dopisy Jienry ».rcha a u Isiaské stráže, z nich:, se vyvozuje spojeni J .Dienstbiera s cizinou. Žádosti o přečte- ni dopisů nebylo vyhověno. 0 slevo se hlásí J.Dieustlier J.D. : „Cht"l bych přesto vysvětlit, o co ve jmenovaných dopisech jde. ¿opis od iienry ircha jsem dostal .'ti před rokem, založil ho a nikdyjsem na něj nereagoval. 5lo v podstatě o vizitku psna krcha a jeho dcery, na -teré byla připojena nabídka ke spolupráci. \> dopise byly ještě dvě fotokopie novinových článků. Dopis od elsinKi Watch jsem dostal a.si 4 dny před zatčením, nijídy jsem na něj neodpověděl, něhot jsem ho v podstatě ani z; tu kxátkou dobu nemohl ukázat. Chtěl bych jeStě vysvětlit, o jakou ort.anizaci jde. Helsinki ,>atch byla za- ložena na jaře t.r., sleduje dodržování lidských práv v USA, nikdy se ne-nodilela aa n jakě fitvavJ uampsai proti . s. uv ¡í v žalobě. Naopak, občas jsou její z jist. ni citována i v na;: am tisku." Jř.sen. dr.^ašpar upozorňuje na dokument, podle Kterého heleinki Watch obdržela za první období své činnosti 400 0( dolarů od Porěovy nadace. V zápisu pak dr.iureš vynechal tu část výpovědi «f.uienetbiera, ve které se hovoří o uveřejnov ní zjištění ielsinki iSatch v našem tisku, ale dr.Tichý trVsl ne protokolaci. Ve složce dokumentů zabavených při domovní prohlídce u V.B« je kartič- ka bílého , íru s rukopisem, který se ne .odařilo identifikovat, ¿i a •ádost dr.A.louzy, aby předseda senátu Konstatoval, co je obsahem kpj- tič .y, pře. seda uvádi, že to není podstatné. *<a to ur.klouza upozorňuje že na listě je uveden seznam, o kterém ee během hlavního líčení již několikrát hovořilo, tj.weznam jednotlivých případů stíhaných osob a jejich „patronů", což je jenen z díus.aaů obžaloby, že vOrfS je organizace *-eai 'aíř.ími dokument uvedenými př.sen. dr.Kaíp- rem ,ři listinném do- kazovaní jsou: - děkovné kores ondrnoe Charty 77 za -odpory - doklac.y o finančních část. eh z es -?aýc) . ., J.,j., k. . , 2 . . - vyjádřeni V k protistátnímu charakteru tiskovin i.isty a Svědectví a-k relacím svobodné vropy v souvislosti s VU.Jem /šlo asi o 34 relací/ - vyjádření >.'í k razným „nátiskovým akcím" z ciziny. Ctění je přeruúeuo jen občasnými připomínkami otí.alov - ných, resp. ob- hájců,"že ten či onen < okument nesouvisí s vlastní čimností A-OU. j. . : „Jsem sice leik, ale nerozumím to>. u, proč jsou do spisů zařazo- vány :;ateri ly arty 77." I-ř.aen. : „Ale pane ienstbier, to my 'ám tady ne uěeme v - tlovat. Soud -řece neslouží k náké diskusi, -estli vám něco není jasné, otratte se na svého obhájce, ten vám to jistě vysvětlí." J. . i „V tom případě tedy namítám, že do spisů jsou zařazovány mate- riály podepsané mnou, ;.iendou a i oroinovou. " mále př.sen. konstatoval další písemnosti, které jsou buS nepodstatné, nebo oodepsané o obami, :ter. nejsou členy VO. ¿u. >/ 19, jo se Člen :;'.en;..'tu dr.bureě .£. .. ¡i k předsedovi senátu í. «-aSparo vi a cosi mu šeptá, ^řed.sen. dr.&aěpar se dívá ns hodinK.y a oznamuje: Tak máme půl osmé, páni obhájci jsou už, jak vidím, unaveni, čime. Líčení se odrofcuje na zítřek, o,0C v téže místnosti." [pageend34]DRUH? i)., i í ¿9.října i&7S, t.ěstský soud v Prase, .pálená ul. ^ II. patro, jedn. síň 8*81. Zahájeno v c,3C hod. Pned po prezentaci ee hlásí obhájce Jjany němco- vé dr.němeček: ^hoje Klientka mi právě oznámila, že má vážné zdravot- ní obtíže, že se necítí schopna zúčastnit se dalšího jedii ní." ř.sen.! „Pani němcova, vstaňte a povězte íárt, co vám je." B.N. : „Již delSí dobu mám potíže s páteří, v uí-eleoku včerejšího celoaenního 3ezení se můj stav velmi z h o r š i l , rám silné boles- t i páteře, Které mi nesnesitelným způsobem vystřelují do hlavy, fám tatíé b o l e s t i v Krajině k ř í ž o v é , vteré se 2íří do dolní poloviny těla, do levé nohy mě neustále chytá křeč. Ještě bych c h t ě l a říci, že mi byl zjištěn objektivní nález a že v současné době mám povoleno od léK&ře olehávat." Př.sen. : „Hlásila Jste své potíže vězeňskému l é K a ř i ? " D.rf. : „Nehlásila, protože tam nebyl." Př.sen.: „itán se vás, jestli jste dnes ráno ;;ádala lekáře." . .. : „^ežida protože v iluzyui v úterý léK&ř není, je tam potuše v pondělí n ve středu, *• ádala jsem pouze o léky." "ř.sen.: „Ha lék., se vás ueptár.,, ptá*, se, proč jste nežádala lékaře." i : „VSdyt říkám, že tam dnes není, proto jsem požádala ouze o léky. Žádri ted, aby se dostavil léKař a ihned mne vyšetřil." 1ř.sen. dr.^gěp-T po poradě odročuje jednání o hodinu s tím, že bude zavolán vězeňský lékař, aby rozhodl, zda se nana Běmcová m^"e účast- nit jednání. «si v <i,4p hod. obnoveno jednání, předvoláni vězenatí léKaři dr.Ko- *íz*ová a dr.Vondráček, Kteří J.nčmcovou prohlédli. Uvádí, ,-,e jde o vertebrogenní syndrom páteře s hlavním sídlem v Krční oblasti s vy- střelováním bolesti do hlavy a ;e ofc-alovaná v současné oobě troí rajri mál ní rr i obtížemi, .oporučují delší přestávKy v jednání /maximál- ně 20 nia./, aby si .¿.němcova mohla odpočinout. Io SKončení jednání je nezbytná důkladná léKařsKá prohlíaka včetně ambulantního vyšetření ko dietní funKce ledvin, iia dotaz př.sen. dr.ii.at.para, zda 8e raůř.e ob- žalovaná zúčastnit jednání, odpovídá ano. Jr.KořízKová sdělila senátu, e bylp aplikov na ampule eunalgitu, což neovlivní její schopnost sle- dovat jedn .ní. Pot-.' prohl-ioila ..němcova, Ze se přesto necítí schopna vnímat'pr*běh hlavního líčc-ní. iř.sen. dr.A.ašpar nechal z^protoxolovat, : e se ,Němcová necítí dobře. ; ásleduje výslech svědků. ř.sen.: „ zájmu, ekonomiky řízení" budeme, než buoe předvolána svěd- kyně, pokračovat v Konstatování listiných důkazů." Íilásí 3e .avel. V.H. : „Chtěl bych poznamenat něco Ke svazku, ter. byl včera naposle- dy konstatován. Včera totiž pan předseda na rozdíl od jindy [pageend35]- 33 - nedal možnost obžalovaným a obhájcům ice svazku se vyjádřit." Kezitíffi se dostavila svědkyně Irena Irabalová. Př.seii. : „ uaete slyjsen az po výslechu svědků." Svědkyně I.iirabalová současně s občanským průkaee* předložila potvrze- ní o .iracovní neschopnosti, Iř.sen. < r.^aš;...•• r nechává ^aprotokolovat s tím, e k jejímu zdr votnímu stavu bude přihlédnuto. Ona i ostatní svědkové byli poučeni o svých povinnostech a právech. ¡Svědkyně iirabálová ee odvolává na svoji svědeckou výpověď v předběž- ném šetření, všechno, co tam uvedla, je pravda. ř.sen.: „třeste bych ee vás chtěl zeptat, jak jste se vůbec o existen- ci VOUau dozvěděla?" I.H. : „.Navštívil mne pan ¿uk, zajímal se o případ mého muže. . ozději mne poprosil, abych dokumentaci í případu mého muže zanesla k Bendům. ak jsem se s nimi seznámila." Pr.sen.: „A byla jste tam jenom jednou?" I.E. : „^e, asi Šestkrát." Iř.sen.: „A dal vám někdy pan Benda nějaké peníze?" I.h. : „Ano, dal mi asi i 500 JVČS. Jtřiělo mi to tehdy velice vhod, protože jsem byla v tísnivá situaci." Iř.sen.; „»avštívil vás někdo ze zahraničí?" 1.11. : „Ano, navštívili mne dva Jigmci. irotože umím velmi málo němec- ky, odvedla jsem je ic i endiim. Podotýkám ještě, že pan :enda se s nimi neznal." Př.sen.: „0 čeai se tehdy hovořilo?" I.H. : „Vůbec nevím, protože n< eck. nerozumím." Hlásí se V.Benda. V.ji. ! „Paní svědkyně, ve vaší výpovědi ve spisech je uvedeno, že jsem vám řekl, že peníze, které jsem vám nabídl, byly z jiného zdro- je, nikoliv mé vlastní, fůžete uvést, zda jsem to řekl potom Si před- tím, co jste peníze odmítla? I.H. : „Je mi líto, ale skutečně si už nevzpomínám. To bycfc lhala, kdy- bych něco uvedla." V.B. : „Kád bych k tomu uvedl toto: 3vědkyně podporu důrazně odmítala s ohledem na moji početnou rodinu a tak jsem tedy řekl, že nej- de o mé >eníze. Byla v situaci, kdy skutečně potřebovala pomoc." .r.Pěnkas „ echce svedky_ně nyní, koyž jí V.iienda připomněl okolnosti, zpřesnit BVOji~výpověd? Všiml jsem si totiž, že při popiso- ví situace V.Bendou svědkyaě přikývla, f átn dojem, že se rozpomněla." I.h. : „lituji, opravdu se nemohu s určitostí vyjádřit." ir.k : „ve své výpovědi jste uvedla, že jste tehdy obdržela od ¿lěmců Bií, které vám pan Benda směnil." I.j . : „Ano." Pr.2 : „Celkem to tedy bylo 6. 500,- kče." 1.1. : „Ano." [pageend36]- 54 - ř.srn. dr.kašpar utconěll výslech svědkyně Ireny hrabalové. alSÍ svědkyní ,-Je .... kaitákorá. ř.sen.: „To, co jste vvedle ve své výpovědi,je pravda?' Kažláková: „Ano." Př.sen.: „Jak jste poznala Václava Havla?" kašláková: „Václav Havel mne navštívil." Př.sen.: „Dal vám nějaké peníze?" kaě^áková: „Ano." Př.sen.: „kolik?" Kašlákovás „Ož se nepamatuji." Hlásí se Václav -avel. V.* . : „Pane předsedo, bylo by možno, aby nyní svědicyni byla předlo- žena scělei.í £.¿4 a ¡>9 /V/ - /cle obžaloby se .'.-avel na jejich přípravě podílel, týkřjí se Zd.kaStáka/ - a aby byla požái.ána, zoa jsou podle jejího názoru tato sdělení ravdivá, Si zda naopak obsahují hrubě zkreslující a smySlené údaje pomlouvající naše státní zřízení?" Př.sen.: „žádosti Václava i-avla se aevyhovuje." Jako dalěí svědkyně byla předvolána paní Valová. Valová: „-«avštívila mne paní Jarmila ±>ělíková, řekla, že ned vno vzni- kla organizace, Která chce Domáhat lidem, kteří jsou nesprave- dlivě stiháni." iř.sen.: „Sádala od vás nějaké materiály o veěem muži?" Valová: „¿»e, sama jsem ji je dala." Př.sen.: „ abízela vám J.i-elí.ová nějaké peníze?" Valová: „¿e, nikdy jsem žádné nedostala." Př.sen.: „kdy byl z držen váš manžel?" Valová: „26.října 1977." :ř.sen. dr.^aěpar s dr.-idamcem ee dohadují o tom, že v písemné výpo- vědi je zi-ejmě chyba v datu. Hlásí se J.iienstbier. J.i>. : „• ohla by svědkyně říci, zda Jarmila Bělíková skutečně použila termínu organizace? JÍ viděla jste nějaké sdělení VQHSu, týkají- cí se příptdu vašeho manžela?" Př.sen.: „K první otázce se svědkyně již vyjádřila." Ke druhé otázce svědkyně uvádí, že taková sdělení viděla, i jiná, kte- rá se netýkala jejího manžela. o odchodu svědkyně Valové dává př.sen. dr.ka.írar slovo Václavu nav- lovi, který se o ně hlásil již na počátku dnešního jednání. V. . : „Pane předsedo, mám připomínku ke spisu, který byl čten včera před skončením jednání, kdy jste již nevyzval '< připomínkám. Jde o můj fejeton, který byl monitorován z vysílání stanice Svobodná Evropa. Ohi loba a tohoto fejetonu, .^terý má jiný uAaeVTíeí uvádí ob- [pageend37]- >5 - žaloba, cituje větu, která v něm vůbec není, jak se lze snadno pře- svědčit náhledem co monitorovaného z známu." .oté př.sen. dr.kašpar pokračuje v konstatov ní listinách důkazů. Jsou to zejména - výpisy z tuzexových bankovních účtů - dopisy z ciziny aošlé ústavním a státním činitelem - ofotografované písemnosti /v negativech/ odebrané hol. státním příslušní cům na hranicích - vyjádření VY Se spolupráci s polskou skupinou kOR V souvislosti s kOR poznamenává > ;clav Benda. T,B, : „fidaj žaloby o tom, že jsem prostřednictvím polské ttudentsy J -wora-cé zprostředkoval styk s ii.GR, není pravdivý, ježto žá- dnou oaobu toho jména neznám, -avíc o tom, ze jsem se e~ní niicdy ne- set-cal^ 3vědčí 1 doporučující dopis, který byl u mne nalezen, což zároveň svědčí o tom, že jsem jej nikdy nepoužil." J.u. „Chtěl bych poznamenat, že ani já paní Jaworekou neznám a nikdy jsem se s ní nesešel." .ř.sen. dr.kašpar oznamuje: „Svědkyně Věra Gipárová se necostavila • nebyla předvedena. láme tady potvrzení z neoiocnise na ankráci, kde je hospitalizována po malé mezkové příhodě, po které ochrnula na polo- vinu těla. A kromě toho trpí epilepsií. lékař rozhodně trvá na tom, ?,e její stav je takový, že se nemůže dostavit k lavnímu líčení. ¿>oud tedy upouští od jejího svědectví." Jř.sen. dr.kašpai vyhlašuje první patnáctimiuutovou přestávku. o přestávce se pokračuje v j dnání přibližn v 11.15 hod. Jr.klouza oznamuje, že jeho klientka Otta Bednářová nedostal* toho dne správnou dietní stravu, že tedy nejedla, že prý by jí však stačil ro- hlík a pacholík. Předseda diktuje do protokolu: „Obžalované Bednářové se povoluje, aby jí o příští přestávce hlavního líčení příbuzní pře- dali rohlíky a xacholík». " Je nání pokrajuje konstatováním spisů, a to dokumentů týkajících se osobních charakteristik obžalovaných /posudky 2 pracoviště a zpráva o pověsti dotyčného v místě iydliště/. «jména se konstatují rozsudky v předchozích řízeních u i.Uhla /pro § "o tr,z. z r.1>71 - . roky od- ět! svobody/ a u V.navla /pro § 112 tr.z. - poškozování zájmů repu- bliky v cizině z r. iS77 - i-> měsíců podmíněnně/. »osudky nečte, jen poznamenává, že např. ve zprávě o pověsti V.^avla se uvádí, že V.ť^ivel není v trvalém pracovním poměru, což prý „tam nedělá dobrý cojein". U posudk ijiných jen konstatuje, že jsou kladné. ha dotaz př.sen. dr.kař.para vyhlašuje prokurátor, že nemá další návrhy k průkaznímu řízení, jotazovaní obhájci dr.jLindner a dr.Jrěnka rovněž nerají. l)r.Tichý prohlašuje, že trvá na svém původním návrhu, -by byl v^edvolán jako svědek L.lls. současně předkládá tři dopisy z pracoviš- tě, týkají^írí se hodnocení osoby J.uieustbiera. .'ř.sen. dr.^ašpar dopisy při 6 ke spisům bez přečtení, jr.Džičař nemá návrh. Dr, Slouže vři en k to u, že nebla konstatována svědecká výpověd paní Ciparové, bere zpět vůj návrh na její předvolání. Jednotliví obžalo- vaní jsou otezo i, zda mají d|lií návrhy k důkaznímu řízení. [pageend38]- i 6 - Po krátké poradě bez přerušení jednání soud zemitá návrb /cr.Tichého/. Př.sen. dr.A&Spar prohlašuje dťUazní řízení za M u ončené. ólovo má žalobce /který uetrv.-. na přestávce/. Závěrečnou řeč obžaloby č te pro .urátor Adamec /z připraveného, strojem psaného textu/, rrvní část jeho řeči je téměř totožná s obžalobou, a to i v jfěkte ých jednotlivostech, které byly během ůkazního "ícení zpochybňovány. V jedné své větě vyjádřil se k PC.;, /nepamatujeme se však, zda v tom smyslu, že „nepovážujene za prokázané", nebo v tom, že „nepo- važujeme za důležité" to, že tento fond byl epkevován Ytjoem/. V další části řeči roíurátor některé věci rozvíjí e zmiňuje se též o někte- r.'oh okolnostech, o kterých nebyla dosud řeč. iiovoří explicitně o holandském státním příslušníku, o ¡ečkovi, že to byl právě on, kdo hovořil ve ¿vcbodné . vropě o VOáSu, o Janouchovi. Ota. .- J ováným vytýká, že „svoji činnost povýšili nad zákony a Ústavu této země," a že měli zjevný cíl: „napadat orgány^aoudu, bezpečnostní organy, orgány činné v trestních řízeních.1' Zdůrazňuje, že jejich činnost lze char kterizovat jako „apolapaehatelatví*, nepřátelské pohnutky vidí „již z formulace dokumentů»* Ja<vo konkrétní doklad nepřátelskýéh pohnutek uvádí dopis V.i.avln en klubu a jeho článek ilý pane ludvíku", try b. 1 otiš- těn ve Jvědectví, dále «oční káurový dotazník v.^eady a jistý fejeton P.lihla, -tyky s cizinou vyvozuje již s, r otným uvedení :, plných adres a telefonních čísel, včetně volacího zn;ku z Prahy, zprostředkovatelů Kavíne a Janoucha ve sdělení č.63. Aovnéž uvádí jména některých význač- ných zápa 'niob deníků a periodik, které o Vt.iiu hovořily. Lvlááí podro- bně nrokurátor hovoří o případu Jiří-, o Gruntoráda: nepravdivost sděle- ní vtíi^u má vyplývat přímo ji« ze souoních spisů. Výpovědí i případu Gruntoráda dá.vá přiložit ke sjisům. uvádí z výpovčdí svédk" v této věci, -e se Gruntoráda účastnil večírků v bytě Jablons.ého, zde se skrývaly dívky, ^teré utekly z domova mládeže v Hodkovičkách s daty narození a kde všichni bylí .-.eustále v Alkoholickém opojení, s oněmi dívkami docházelo k pohlavníma stykům a kdosi, koho zde nemíní jme íovat, přinesl dokonce marihuanu, „A ta.,.ového mravního bahna se VI/:'8 zastával." Dle výpovědi svědků úruntorád při jeoné příležitosti hovořil o možnosti odejít ile^ájně za hranice pomocí únosu lgtadla a o potřebě mít JC tomu účelu zbraň, j ři jiné příležitosti zbraň Skutečně zakoupil za 500,- kčs. Tento případ uvádí prokurátor k dokreslení, Ja- kých živlů se VOniJ zastával, a. současně k demonstraci spr vedlivého jednání našich státních orgánů: protože souvislost mezi úmyslem unese- ní let dla a opatřením si zbraně, jakkoliv je pravděpodobná, nebyla Jednoznačně a nade vší pochybnost prokázána, byl v tito věci Grunto- rád zproštěn obviněni a byl pouze obviněn /?/ pro přestupek neoprávně- ného přechovávání střelné zbraně, A VC.IO /?/ se opovažuje tvrdit, že u nás Jsou osoby, které j*?ou za pouhou zmínku o nedostatečných oezpe- čnostních opatřeních na letišti odsuzovány k 10 letům vězení, i více /přičemž si ob;-l. ."ěrucová -¡ni na jeciiný takový přípau nevz. oc.á.ěla/. ..ro-ur tor rovněž hovoří o řipadu Marešových, kcše zvláal; vyzdvihuje zrůdnost jejich činu a nemorálnost úmyslu se jich zastávat. Jr..o význačnou skutečnost dokreslující postoj V.iiavla uvádí ,-rokurátor fakt, že jako položka č. 10 v protokolu o domovní prohlídce u V.fcavla ,,e car ¿'J.Ó. > 'J (9 je text . alého akčního programu, znáiého z případu Hubl s spol. Prokurátor z akčního programu citoval pasáž o přechodu k pluralistic- ké demokracii a o určitém oboobí, kdy bude nutno nastolit autokratický ro; i: . rotože při dřívější»« domovní prohlídce proveden, před ro-iem v souvislosti se stíháním v jiné věci tato písemnost nalezena nebyla, vyplývá z to) o, že si V .navel tento text opatřil v nedávná době. Xíse- nosti tohoto druhu shromažďoval a ve své činnof.ti z nich vycházel. Závěrem prokur tor vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhuje, aby vši- chni obžalovaní byli uznáni vinný i z podvracení republiky ve sr slu * 9 8 , odst 2 p í s n i a/ b/ tr.z. Hlavní duch činnosti VC...U dávali nešpor- [pageend39]- 37 - ně I.Dhl, V.iavel s V.Benda, Pro tyto tři obžalované navrhuje trest při bornl bránici ros;ětí stanoveného trestním zákonem. U obžalovaných J. lenstbiera a Ctty Bednářové vzhledem k menší účasti a rovněž vzhledem k částečné vý:ovědi u J.Dlenstbiera, ¿terý sice poněxud směnil svůj po- stoj při ilsvní líčení, je však třeba přihlížet k průběhu celého přl- pravnéío řízení, navrhuje trest v ;olovině rozpětí trestní ražby.Iřitom u obžal. ř.lihla navrhuje výkon trestu ve II. nápravně výchovné skupině a u obžal. V.Havla, V.Bendy z, J.¡¡lenstbiera a 0..zednářové v I. náprav- ně výchovné skupině. U obžalované i».**ěnicové s přihlédnutím k tomu, že má sedm dftí, k jejímu zdravotnímu stavu a k její rozsáhlé výpovědi do- poručuje využití <5 59/1 tr.ř. s navrhuje podmíněný odklad výkonu trestu, přičemž navrhuje nejv.-šóí z tonem st ovenou dobu zkušebního období. Dá- le navrhuje, aby soud rozhodl pro r-ropaanutí zabavených předmětů a rovněž finančních prostředků užívaných k činnosti VOasu. lo závěrečné řeči žaloby př.sen. dr."ašpar přerušuje Jednaní M polední přestávku 43 minut /do i 3, ¡5 hod./ Po ^olednl řestávce pronášejí obhájci své závěrečné řeči. Dr.íichý žá- dá, ;-by vzhledem < tomu, že J.flienstbier si r.řipravil sám svou závěreč- nou řeč,.byla dána možnost promluvit jak obhájci tak obžalovanému /tr. řád umožňuje promluvit obhájci, „případně" obžalovanému./ Př.sen. ar. Jipšpar jej uklidňuje s tím, že je to 8í;mozřejroé a Se je to běžné praxe. rvaí hovoří obhájce .Uhla dr.lindaer. vrhuje, ab; VC byl hodnocen z hledíc e důkazů o tom, zda byl či aebyl or- saizací, opírá se o výpově- di ob alovaných a též o výpověa svědka liberta terně o, že nešlo o orga- nizaci. „Obžaloba ve svém tvrzení, že VCÍW byl ort.anizací, ¡;e opírá zej- méne o dopis P.Uhla dr.Tesařovi. Z tohoto dopisu vyplývá, že P.Uhl byl skuteSně zastáncem větší organizovanosti, ale Je nutno konctatovat, že nikdy ne-ředložil návrh směn a ř.e respektoval princip spontánnosti. Je třeba uznat, že obžalovaní si ne zcela přesně vyložili eze petičního práva podle čl. ¿i, Ústavy a že sde došlo k určitému excesu. Cbžaloba ne- předložila ani eden důkaz, který by bezpečně or okázal, ?.e sděleni VONS roz iřovali. uovněž úmysl zveřejněni nebyl rokázán. mu Klientovi ne- bylo ani prokázáno, že b;. vypracoval nějaké sdělení. S výpovědi ...Černé- ho vyplývá ouze to, že aa jedné ze sc .ůzek f.:> hovořil íetr Ohi o tom, že zrřavctní stav Jaroslava Sabaty se ¿oncem roku i Je zlepšil, soudci, který so: dil řípad Jaroslava Sabaty, poslala řada občanů Korespondenční lístky, které však on při svědeckém výslechu odmítal předložit, Tedy ani žádný nepřípustný nátlek na orgány činné v trestním řízení nebyl proká- zán. V prohliření k pří-na^u eouřozenců .-are-o vy ch jde poiuce o výhrad* : trestu smrti, nikoliv o schvalovaní tr.činu • navíc nebylo pro*ázáno spoluautořit i ..ého klienta na textu ani n jeho rozšíření. Jako dokazo- vacího n -teriálu bylo použito textu /textů?/ otištěného /ých/ ve francou- zské mutaci časopisu listy. U toho však nebyl předložen ani český překlad, aby bylo možno posoudit obsah z hledisxa jeho škodlivosti. Je třeba do- dat, že pni zde nebylo otru Uhlovi prok zíno, že by k zveřejnění této r íce dal souhlas." jr.lindner dále zpochybňuje důk.z spoliuutorství P, lihla na dopise ' ezi árodnímu družení právníka. Znalci písma se vyjádři- li s jistotou k jedné stránce textu, ke druhé strance pouze s pravděpo- dobností, přičemž to odůvouňují d lkou textu, se .terou to však bylo o r ; c e m -ž uvádějí. Nebylo prokázáno, že by klient souhlasil se zahrsnii ní ropalandou. . hledisía stranity subjektivní nutno oznérenat, že od prvního oznámení činnosti VCtó^u co zahájeni trestního stíhání uplynul táaěf rok, což uno2..11o I.Chlovl se domnívat, že jedná v intencích záko- nů republiky. Při oměl soudu, že po stránce objektivní Je nutno vyjít ze zásady, že důkazy je v/,ay nutno hodnotit ve propspěch obžalovaného. Ob- hájce no závčr doporučuje, aby byl etr ;hl z rořtěn ob aloi, . [pageend40]- m - íarcéta ěmcová vstává ze svého nísta a jde k dr.němečkovi, aby ou řekla, že její matce je velice špatně, takže není téměř schopna sedět na lavici /což tylo z pouhého pohledu na ni zcela patrné/, iř.sen. dr. »•aěpar^se na ni tázavě dívá a ( arkéta -lěmcová vznáší žádost: „řroniřite, pane předsedo, že ruším, ale nebylo ty možné, abychom se na zadní lavici, kde je dosud dost místa, sesedli a jednu lavici vyndali, aby se na ní malinka mohli natáhnout?" Př.sen. dr.A-ašpar nerozumí, f.ar- kéts ^ěmcová opakuje svoji ádost ještě ječnou. jř.sen.: „iiení to nutné, už jsec> přece říkal, že budeme dělat častěji přestávky." Hlavní líčení pokračuje. .ovoří obhájce Yailava Hendy dr.-ěnka. zahajuje svoji závěrečnou řeč tím, že „po tak pádných argumentech obžaloby, ..teré přednesl pan pro- kurátor, je těžko něco dělat", Sám se však musí držet zájsů svého kli- enta a proto si vezme k ruce poznámky V.rendy. utno vyjít z toho, že V.Henoa nepopřel svoji nčast při činnosti '/OKSu, odřítí vřak specifická obviněni, přičemž se snažil vycházet z faktů. Z výslechu svědků nevyplývá ¿.ádné simoi^dné postaveni 7. endy mezi ostatními členy Vt-NSu. x/r.^ěnka dále uvádí, že jako socialistický práv vnik musí vycházet z názoru svého klienta, totiž, že není vinen a ne- patří před soud. ttám bj však chtěl svému klientovi vytknout, že sc raději"něl chovat podle přísloví «ševče, drž se svého kopyta*. V.Jen- de je totiž matematik a filosof a aespr vně si vykládal - v dobré ví- ře ovšem - zákony, «ak plyne ze spisu řana tíokuaentů VCí-Su byla nale- zena v jeho bytě. To věn*. neznamená, že by byl autorem všech těchto věcí. 'ryly sice psány na , eho stroji, ale k tomu měl přistup kdekdo. A to, €e jich bylo nalezeno tolik, dalo by se spíš* vysvětlit tím, že ze sklonu JC vědecké práci si všechny doklady zakládal, kdyby si my?lel, žc jeho činnost není v souladu s čs.zákony, byl by tyto mate- riály zničil a nenechával b„ je ve svém bytě. «iavrhuje zproštění, pokud však soud nabude jiného n.zoru, navrhuje přihlédnout k 33, 40 /!/?/ a k tomu, že jeho klient má pět vyživovacích povinností. Obhájce Jiřího -ienstbiera dr.dichý doporučuje vyjít z .'vodního pro- hlášeni, které se odvolává na petiční právo. 2 výpovědi J3."amcové vyplývá, že každý člen TOkSu si hleděl svého „chráněnce". naproti tomu v.¿-avel hovoří c kolektiv .í odpovědnosti. Ji? z toho je vidět, že ve VODÍSu nebylo jednoty, byla tam jakási roz- poruplnost. Tu je též vid t v dopise ř.lihla lesařovi. kolektivní od- povědnost /o které mluvil V.^avel je tedy ?/ odpovědnost nor lni} právo zná Jen odpovědi st individuální, kokuri jde o účast jeho klien- ta na činnosti Onou /jsou zde?/ sdžlení 30,34, /25?/, '00, u kterých přlsnal autorství, ¿de jsou /podstatná ?/ sdělení ¿0 /?/ a J,, u nicbS /je třeba se?/ ssaměvit na obash: jde o faktografický materiál bez žádných hodnotících soudů, ani Zkreslených údajů. Jeho klientu je vytýkán st,K 3e zahraničím; ze spis* vyplývá, 2e padá v úvahu pou- ze dODis Henry archa, r.teré'.u, jak nůj klient uvedl, nikdy neodepsal a dopis od Helsinské stráže, který mu JoŠel nedlouho před zadržením a na který žádným způsobem nereagoval, ¿áóný jiný důkez se ve spisech nevyskytuje, Jokuó jde o text Článků v listech, nutno poznamenat, že °e /vvrezně?/ odlišují od obsahu sdělení - to by klient jakožto novi- nář, kdyby o toc věděl, jistě nepřipustil, ~ále uvádí, ze J.iiieastbier se scb zek VO.ÍĎU z-častni1 Jouze desetkrát, I.á-li pos unit věc z prá- vního hlediska, je zde především otázka spolupachatelství, což je spolčení jednotlivců ae stejným úmyslem a dosažení společného cíle je krj to syolečnýa. zaviněním. .«však ani úmysl, ani dohoda nebyla proká- zány, naopak, jsou zde četné rozpory. Jak známo, od úvodního prohlá- šení VOiiJu do zahájení trestního stíhaní uplynul* rok, přičemž stíhá- [pageend41]- 39 - ní uplynul rok, přičemž•stíhání bylo zahájeno jen proti deseti z původ- ních oemnáctl si notářů prohlášení, řtámo-li r,e, proč na úvodní pro- hlé ení nebylo reapovano, lze to vysvětlit tím, že nebylo dosaženo do- statečného stupně společenské nebezpečnosti. V další čáeti dr.Tichý hovoří o tom, z jakých pramenů vycházel J.jJien- stbier ve sděleních o Zmatlíkovi a lisovi. V případě Zmatlíka použil konkrétní dokumenty případu a informace jeho sestry ,.UjJr. Kateřiny Zmatlíkové. "okud jde o Lise, vycházel z toho, co mu o svém přípanu sár sdělil, takže Š 9tí tr.z. nebyl cotčen. rotcm hovořil o tem, že ¿iřího ienstbiert- přivedly k jeho,činnosti události .volem plesu želez- ničářů. nebyla naplněna ani subjektivní ani objektivní stránka tr.činu. Ur.' ichý navrhuje, aby klient byl zproštěn obžaloby. Hlásí se dr.klouza: „Chtěl bych upozornit, že paní němcové je zřejmě velice Ípatně." řř.cen. :dr.lt£ par po skončení protokolace závěrečné řeči dr.Tichého oznámil břitkou přestávku. i o přestávce pokračuje jednání: Obhájce .vany Němcové dr. «čmeče* chce vzhledem ke z načně zhoršenému zdravotnímu stavu .»«Srncové promluvit jen velmi krátce, podotýká, že má usnadněnou situaci tím, že se může odvolat na to, co ekli zde jeho kolegové, a ostatní i tím, že jelo .:lient.tr učinila v průběhu v Setrování poměrně obsáhlou výpověS, ve kte- ré se hlásí k činnosti VCiídu a vysvětluje ohnutky, které ji k této práci přivedly, zejména humánní a morální. Jeho klientka se cítí nevin- ná. ňavrhuje^zproátění obžaloby, pokud by však soud došel k jinému zá- voru, ztotožňuje se s návrhem prokurátora využít 40, 58, 59/' tr.z. /?/ s přihlédnutím k jejímu ¿.ravotnímu stavu a nezaopatřenými dětem. rř.sen. dr.kašpar se tážg .Jany němcové, zaa chce proslovit závěrečnou řeč a výslovně ji upozorňuje, .e má ne ni právo, že se jí vi ak také m" e zříci. »ani. Němcová prohlašuje, že vzhledem ke svému současnému zdrevotnímu stavu není schopná pronést závěrečnou řeč ni poslední slo- vo. Koncept závěrečné řeči je přiložen -ce spisu. . ř.sen. dr.-.ašpar vy- světluježe vzhledem k výjimečnosti situace dovoluje, aby se l;.němcové na nějakou dobu vzdálila z jednací síně. zařídil, aby ¿.němcové« byla odvedena do zadržovací cely , opět se dostavil lékař a ab. ji byly přivé: ny léky. i-o soudní síně se D.němcová vrátila až před vynesením rozsudku lovo KU obhayce Václav. ..avl; dr.lžičař /mluví rychle, z ' is dle pamě- ti je neú Iný nepřesný, j : ho závěrečná řeč byla mnohé delší, s po- měrně složitou právnickou er< u-otací/ . pozorňuje na clouhou dobu mezi úvo iím prohlášením a zahájením trestního stíhání. Jde-li o spolupa- ehrtelství, ¿ toto je doloženo pouze úvodnír. prohlášení!», které mimo- chode;: podeppalo sedmnáct osob e stíháno je . ouze deset, další dokumen- ty byly podepisovány .ouze „Výbor ..." Je tedy třeba se blíže zabývat nouze úvodnír prohlášením jako trvalým dotičným dokladem a tím, zda ono samo bylo společensky nebezpečné. Vytýká se spolupráce se zchraničím, k té je věak v úvodním prohlášení vyslovena pouze ochota, til je snad považovat za přípravu ke spolčení. Dr.Lžičař se dále odvolává na práv- ní teorii a oďkezuje na knihu dr.Solnaře /s.97/. Též je nutno brát v úvahu, že prohlášení bylo zasláno generálnímu prokurátorovi, i když klient uvádí, že cítí kolektivní zodpovědnost za činnost všech ostat- ních členů VOBSu, obhájce by chtěl upozornit na to, že dle výpovědi jj.íífmcové se V.Havel schůzek f M h dlouho neúčastnil. ¿;ovnčž, jak plyne z informací, které V.»-avel poskytl o: hájci, byl ř.n»vsl po celou eriti- ckou dobu oo lite ,97- dc kvite- 1979 pod nepřetržitým dozore™ orgánů bezpečnosti. Obžaloba uvádí v souvislosti s účasti ...svis. na činnosti V( ,.u sdělení «.4, 59, 6> , 9. z toho č. >j je zoo Bíejrf. on.ylom, ježto se týká brněnských záležitosti, Č.á3 je souhrné sdělení, nonkréti [pageend42]- 4C účast V.'-avia nebyla však prokázána sni u zbývajících sdělení, Y.Havel je su; jeitivně nevinen r objektivně nebyla vina prokázána ani přímo ani řetězem nepřímých důkazů. í toho důvodu obhájce navrhuje zproštění obžaloby v plném rozsahu. Obh-jce Otty ednářové dr.a.louza uvádí, e Klientka se k celé záležitos- ti odmítá v jádřit, a je proto nutné vyjít z nepřímých fpivtů. Za důle- žitou otázku pokládá, zda vůbec existovala nějaká organizace. Jestliže ano, pak by všichni byli odpovědni za její ěinnost. - ejdříve je nutno eo zabývat obsahem pojmového znaku organizace. Vše, co bylo dokázáno - Se se obžalovaní scházeli, diskutovali mezi sebou, navzájem se informo- vali - je též obsahem pojmového zaa¿u pracovního společenství, žaloba uvádí jako dftkss dopis P.Ohia Tesařovi, v témže dopise v.-^aK pisatel uvádí, že většina členů má na to jiný názor. )ruhá důle jitá otázka Je, zda obžalovaní svým jednání' pře Kro Si li rámec petičního práva, ¿odie původního prohlášení zdánlivě eno. V ně?; se totiž iraví, že o případech osob, o kterých se domnívají, že jsou nespravedlivě stíhány, budou informovat státní orgán; a instituce •» v tomto případě jde o naplnění petičního ,.ráva - crocě toho všsJa.s nimi budou sezná; ovat i veřejnost - zde by již raohlo jít o překročení petičuího práva, Trávě touto dru- hou 3trán.;ou je třeba se zabývat, iTxist jí sice sdělení o v. pracování ně terých sdělení, ale chybí důkazy o jejich rozpisování a rozesílání, j-řlmé zveřejňování zde už vůbec nepřichází v úvahu. Tímto směrem se důkazní řízení vůbec neubíralo. Úvodní prohlášení je spíše jakousi pro- klamací, nikoliv závažným předpisem pro budoucí činnost. ,ále se v něm raví, že vítají spolupráci s k tnkoliv doma i v z hraničí, ido o to projeví sájem. Adyby šío o spolupráci se zahraničím, muselo by být pro- kázáno, kde kdy, kde komu a co přeaal. Takovým důkazním řízení nepostu- lovalo. vr.ulouza se pak zaměřuje na účast své klientky. V celém spise se její Jmjno vyskytuje jen velice sporadicky. Ole obžaloby se údajně měla zabývat případem J.i«derera. Jako jediný díkaz se. předkládá ja- kýsi nalezený seznam jmen, jehož pisatele se vasK nepodařilo zjistit, ířípadu XeGerera se týká jediné sděleni, totiž č.8t>, ve kterém se přímo nrsvís „... Jak píše Jiří lederer vs svém dopise ..." A o tom, že toko- vý dopis psal, byl podán důkaz, tento dopis byl v průběhu hlavního líčení na žádost dr.lěnky založen ao spisů, iřesto je použito odstavce ü, f 96 tr.z. /pro velký rozsah/, ¿okud jde o spojeni 3 cizí mocí, nebyl pro- kázán souhlas 0.zednářové s tí ,, ab) fejeton „»-onika ie> ererová* byl v listech publikován, „iro nedostateK důkazů navrhuji zproštění obža- loby. " Hlavní líčení pokračuje závěrečnými řečmi obžalovaných. Jako první předstupuje Jiří Uienstbier. J.D. : „Plné souhlasím s tím, co zde ře^.1 můj obhájce, ¿okud^jde o Y018, bylo naši snahou obracet se na státní orgány a upozorňovat je na příklady perzekuce pro politické názory. Chtěli jsme jen, aby byla do- držována platná právní ustanovení. A myslím, že přehmaty si odstraníme v této republice sami bez ¿ omočí zveněí. motivaci své činnosti se vyjádřím v posledním slově." následuje závěrečná řeč Václava Havla. V.K. : „i SI jser takovou zkušenost. V lednu 1311 jsem byl zatčen a ne. záiladě nepravdivých výpovědi příslušníků oi.l obviněn z napadení veřejného činí .ele. otrávil jsem šest týdnů ve vězení a rok nato bylo mé trestní stíhání v této věci zastaveno. ..ěl jsem totiž štěstí: vy- skytlo se větší množství svědků, kteří mohli objasnit, co se skutečně stalo a potvrdili moji *4a« nevinu, ¿ocítil ¿sam tedy na své vláttni kůži, jaKé to je, být ntspravealiv< stíhán. V době našeho zatčeni vznikl výbor usilující o nsše propuštění." f té chvíli se do řeči V.iJavla v k l á d á př.sen. dr.kašoar/aprotože [pageend43]tak ude činit ve zbývajícím Části líčení asi desetkrát, a to vždy téměř stej.iým způsobem, stojí za to ss^oň jednou tento způsob popsat: předeseda sen. dr.^aspar se v;dy rr.írnř z •••lení, rozloží ruce do Širo- kého gesta a se shovívavým úsměveir, „otcovsky" do^ieuvá ob -ilovanému: „Pane ;,:vle, prosím vás, držte se věci."/ V.K. : „Chtěl jsem pouze říci, že már. důvod se domnívat, že existence tohoto výboru, zná ost etho j-.éna ve světí- s tlak avítové veřej- nosti řispěly značnou měrou k tomu, že jsem byl propuštěn a později zrroštTn obvinění.' Ha to př.sen. dr.kašpar reaguje: ,10 vidíte, pane iíavle, b; lo spravedli- vě rozhodnuto." /¿¿mích v publiku./ V.J . : „V mém případě s. tedj ukázalo, že se policejní a justiční orpá- ny dopustily omylu. Uvědomil jsem si, jak snadno se člověk může dostat do situace nespravedliví stíhaného a že je v takovém případě mo- žná účinná obrana. ío nás později přiveolo na myšlenku VO:i>u." iř.cen. ir.kaSpar opět V.lavla přerušuje: „<aáe zkušenosti soud nezají- mají, mluvte k věci." V.H. : „Jhtěl jsem vyslovit evůj názor na to, proč ae xoc rozhodla pro- ti /< Iau zakročit. Koo totiž v„. chází z apriorního před pokladu, že st tni or án; nemohou nik. y postupovat nes ravedlivě. oudní roz- ho nutí je považováno za principielně nednylné." i?.sen. dr.i.aopar se opět vkládá: „pane iiavel, přece stíhání je něco zcela jiného, než soudní rozhodnuti. Prosím pokračujte, ale stručně." V.H. : „Chce s důraz nit, že onen p--ec poklad neomylnosti je velmi nebez- pečný. kdo jej zpochybňuj, je automaticky pova ován za nepřítele a veškeré jeho chování je kvalifikováno jako nepřátelské. í hlediska žalobce, nemohou-li se státní orgány mýlit, pak ten, kdo kritizuje je- jich činnost, dopouští se logicky hanobení, pomluvy apod. A proč hanobí' Samozřejmě z nepřátelství, a když a nepř telství, tak vc- spojení s cizí ne řátf.lskou a protisocialistic ou mocností." iř.sen.: „iane ..avel, což •ak nevíte, že existuje rozsřihlý systém vzáje- mného prověřování soudních rozhodnutí? Po.cračujte." V.li. : „To byl vlastně dotaz, mám odpovědět, nebo mohu pokračovat?" Př.sen.: „Ale, ne, neodpovídejte." V.B. : „ xistuje celá řada protiprávních postupů, které nutně unikají kontrole, ba snižují její mo.,nost. Kám na mysli faktic.ou neve- řejnost soudních jecinání, preventivní zadržováni osob, o kterých se Jen předpokládá, že by se jednání mohly účastnit apod. To všechno je v rozporu s naší ústavou a ezinárodními pakty o lidských a občanských právech. V žalobě se nemluví o tom hlavním, tj. o věcném obsahu sděle- ni. Je nou výjimko* je případ Ctruntcráča, o kterém se ve své řeči zmi- ňoval prokurátor /přičemž však se ec tlení V Cit a u v to to pří-acě týkalo jiných věcí, s riřívějbí doby/, kcýby žaloba připustila věcný rozbor, již tÍF. by vlastně připustila svoji omylnost. ne svoji neopylnoet je PÍOC velice citlivá, .roto se důkazní řízeni nezabývalo věcným obsa- hem snělení. Ve sděleních jsou totiž uváděny pouze základní údaje, ci- továny dokumenty a konkrétní činnosti, za které jsou lidé stíháni, «a- íše-li se to ti: , že student gymnasia „1 pře sal i jctor. Václfva avle a dal jej přečíst svýt spolužákim, nezní to zdaleka tak strešidelně, jako že student XI rozmnožil a nelegálním způsobem rozšiřoval protistá- ní panflet exponente pravice. V žalobě se o sděleních mluví Jako o Stvavych, pomlouvačných, zkreslujících, kt. rá zastrařovala, ¡řeumcova. la, osočovala apod. A mluví se tak o nich jenoi preto, že j/a*. lze jae- [pageend44]ně říci, Se jsme tf k učinili z nepřátelství, protože jinak bychom taková po louvsená, smyšlená g podvratná sdělení neusnil. / textu o> žalob; se tak stále opakují určitá slova, která lze označit jako ostrá: např. podvracení, lež, zlomyslnost, ilegální, organizace, anti- komunistické centrály, hanobení, z nenávisti apod. když "se ale podí- váme, co je za těmito slovy, zjistí, e, že za nimi nic není. kdyby se totiž tato olova vpustila n o nahradila střízlivějšími ekvivalenty, nic by z obžaloby nezbylo." Iř.sen. dr.kašpar spět V.uaVla přerušuje: „¿le pane havel, stručně a k věci." V.lí. :„ -xistuje u nás zákon o prokuratuře, podle kterého má každý prá- vo si stěžovat /dokonce je k tomu určeno tzv. stížnostní odděle- ní na generální prokurtuře/. /?/ Avšak obžaloba nás viní z podvraceni pro naši činnost ve VC.iau. -,le i nepřátelství k našemu zřízení dokazu- je z naší činnosti. L>vě věci, tedy podvracení a nepřátelství, jsou dokazován, z jedné věci ..?/ řad la tady otázka - je organizací ,.est LÍ; < no, pak organizací je každý pracovní tým, umele oka skupina, orchestr, každé v podstatě náhodné sdružení lidi, kteří se sešli nad společnou prací." Iř.sen. dr.kašpar opět /.havla přerušuje. Y.K. : „Irotoža vidím, že není zájem o to, abych sv -u řeč dokončil, myslím, že bude lepší, když dám text té části mého z věrečného slova, která se týká V0i'<bu, přiložit ke spisům, a zmíním se pouze o své osobě, i tomu bych chtěl podotknout, že kromě členství ve YtiiSu mi soud nenrokázal naprosto nic." ? ? V reěi pana prokurátora se objevil nový prvek. Zmínil se o tom, že byl u ::ne při domovní prohlídce nalezen ě.alý akční program, i, toho, že při p ř e d c h o z í p r o h l í d c e se n e n a š e l , usoudil, že jsem si jej opatřil nedáv- no. Ve skutečnosti tento text mám už řqou let; při předchozí domovní prohlídce nebyl prostě naložen, ••-j J uložen na půdě v příště nku, kde tehdy prohlídka nebyla provedena, k ,sdý, kdo zná mé názory, o obře ví, že jseir odpůrcem všech autoritativních režimů, aokumc nt jsem si pone- chal jen pro zajímavost, z čehož nijak neplyne že bych se s ním zto- tožňoval. i.íkoaeo bych se c h t ě l z m í n i t ještě o ně era. iřiVodila se mi t; .0'. podivná věc. Asi před dvěma měsíci mě ve vezení navštívily dvě osoby a nabídly mi možnost vycestování do i.:JI. č této nabídce jsem O! xt 1 uva vat, dokud já a ¡oji přátelé nebudeme na svobodě, ¿¿evírr, co bj se s t a l o , kdybych takovou na u přijal, ale je možné, že bych v této C vili byl iě de v ew orku a nestál zde před soudem, 'lakže je to do značné míry moje rozhodnutí. Se jsem tady. kyslím si, že to- to mé rozhodnutí dokazuje, že nechovám ne řátelství k naší vlasti, na- opak dokazuje to, že mám stále ještě víru ve spravedlnost v t.to zemi. ¿"svou víru jsem neztratil. ředstupuje Otta ednářová. O.ň. : -Mehedláa ve své závěrečná !'eči mluvit příliš dlouho, neumím to totiž t k hezky říci ja^o V.navpi. nicméně, protože mi to nebylo umožněno ze začátku, chtěla bych se zmínit o motivaci, která mne' přivedla k činnosti ve VOMSu. V šedesátých letech jsem měla mož- nost účastnit se jako novinářka rehabilitačních procesů..." Iř.sen. dr.kašpar okaažitě O.Jiednářcvou rázné přerušuje: u*ant Bedná- řová, to soud -¡řece nezajímá, mluvte k věci." C.B. : „Ale já bych přesto chtěla říci, že jsem byla svědkem toho, jak se to najednou všechno hroutí..." řř.sen.5 „laní Bednářová, předtím j s t e odčítala zcela vypovídat, a ted nám tady chcete v y p r á v ě t . . . " [pageend45]- 43 - O.B. : „Je mi 5a let a chtěla bych se nějak v, rovnat s tou částí mého života, kdy jsem k tomu mlčela, protože jsem byla mladá ..." /Co' tohoto okamžiku se^snaíí př.sen. dr.kaěpar Ottu ednářovou umlčet, takže oba mluví zároveň./ rř.sen.: „¿le to sem nepatří, paní ednářovál" 0.11. : »Ale já jsem ve fOiiHn právě proto, že jcem poznala zr'dnost roz- sudků, které vedly i k popravám, naplněním mého života se stala snaha zabránit tomu, aby se nic podobného už nikdy nemohlo opakovat. Já prostě nemfižu žít jinak, i kdyby mě to mělo stát cokoliv!" , en. dr.Kašpar nenechává Ottu tdnářovou poKračovat. V. enáa se vzc vá závěrečná řeči, to, co chce říci, řekne ar, v posled- ním slovu. I.lihl ve své závěrečné řeči připomíná .¡slsinsiou ohoou, kterou se ues- Koslovens -o svým ,odpisem zavazalo plnit, a v souvislosti s tím hovoří o .utiiosti novelizace našichvzaKonů podle přijatých i-eziaárodních paktů 0 lidskýc pr.vech, které v vstoupily v jlatnost a staly se tak součástí na. eho '-rávního Ž. ou. oté př.sen. dr.-^-ašpar ,*"dhla přerušuje. 1.U. : „rzí mne, že Československo je dnes patrně jediná země v fcvropE, k e se takový proces ještě může konat, .tře .-.pokládán s.c budeme uznáni vinnými a že budou vyneseny rozsudky - dohroaady možná na několii desítek let. "ejsem nacionalista, ale tuto zeni .am rád, není mi lhos- tejný její osud a chci zde Sít." V tomto místě je P.Uhl opět přerušen př.sen.dr."ařpar: „Soud neslou í k diskusi, je tady proto, aby posoudil vaši trestnou činnost." 3.0. i „Já vás vůbrc za soud, ktorý by mne mohl soudit, nepova uji, Vím že vy, pane předsedo, nic posuzovat nebudete, o tom je jiř. roz- hodnuto na jiných místech." Př.sen.: „To se tedy už vůbec nemusíte vyjadřovat, když nás nepovazuje- te za soud." r.U. : „Ano, je to zbytečné." Jednání po&raLuje bez přerušení poslední'«' slovem obžalovaných, jako první opít přeastu uje Jiří ienstbier. J.ii. : „J-ane předsedo, cele jednání podle mne prokázalo, že obvinění z podvracení republiky neobští jí před objektivním pohledem. 0 právních aspektech zde aaJsxd hovořil můj obhájce, <echci ho opakovat, ani se pouíít t do právních rozborů. Jeho argument ce v plném rozsahu obžalobu vyvrátila. Ohci se zmínit jen o motivaci, kterou je nutno zkou mat, aby bylo možno o trestné'! činu vůbec uvažovat. .ovažuji za absurd- ní obvinovat mne z nepřátelství k socialismu, -ťocházísi z Komunistické lékařské rodiny, pracoval jsem aktivně v kSC a jr no rozhlasový zahranič ně-politický zpravodaj a komentátor. Jsem přesvědčený socialista a v žádných mých soukromých či ve ejných projevech, článcích či statích nelzč najít než soc elistická stanoviska..." Iř.sen. dr.Kašpar ho přerušuje: ¿ane Oienstbier, víme, že jste novinář máme tady celou složku vašich 8lan«.u a politicnýoh komentářů, všechny je zníme, a Kdybych vám něKteré dnes přečetl, asi byste ee červenal. 1 o , p o k r a č u j t e . " J.b. : „s mé výchovy a života rovněž pl;ne, žc- negativis. us, nep.řátelst ví či odpor se nikdy nemohou stát pohnutkou mého jednání. Žádné dějinné zvraty ani změny mé osobní situace na tom ne ohou nic změnit. [pageend46]-44 - Nikdy bych! st- taté nespojil s nikým doma ani v zahraničí, -cdo by vy- cházel ze zlob. a negace, ¿ez leží oviera na tom, od .ud jtdo pochází, 3-"ké je víry či světového lázoru, nýbr;; na tom, zda svoji odpovědnost vůči společnosti nadřazuje svému pohodlí či konjunkturálním úvahám..." Př.sen. dr.^aěpar opět J ._.ienet .icra přerušuje : „wate • luvit a pro» j: >ínáv ií tr stní věci." J.H, : „Chtěl Jaem pouze říci, že : ádný z nás cestu osobního j ohodlí • evolii, i když možnost této volby jsme měli. /.ame-li nejstruč- něji vyjádřit svůj postoj, použiji všeobecně známé věty z komunlstic- Ictto manifestu. Karx a .ngels tu charaxterizují socialismus Ja*o spo- lečnost, v níž svobodný vývoj ¿a d^ho Jednotlivce je podmínkou svobod- ného rozvoje všech. i'unkei socialistického státu je v; tvářeií podmí- nek pro tento svobodný rozvoj. C tuto pravdivou podstatu socialismu je treba neustále usilovat..." Xř.een. dr.kašpar ho chce opět přerušit: „Pane . ienstbíer..." J.B. : „¿ino, chci jenom říci, ie jsem po celý svůj veřejný život ne- činil -iic jiného. Už ve svém vyjádření k obžalobě jsem uvedl, jeká o3obní zkušenosti ¡ane veoly a. činnosti na obranu nespr vedlivě stíhaných, pohřeb prof.Patočky počínaje, přes šikany . L a d i s l a v a Lise, zotoe IÍ Václava Havla a Pavla Lancíovského před mýma očima na náměstí Míru, až po dlouhodobé hlídání bytů..." Př.sen.: „Tí'; se sou nezabývá, k věci a bu3te stručnější." J.D. : „hobře, chci už jen říci, že máňe nesmírnou výhodu: na rozdíl od xáat Wilmingtonskó desítky, která se musela bránit násilím proti fyzickému útoku, mohla vězněná pražská desítka spolu s dalšími usilovat o to, aby se pravda vyjevila v diskusi ..." Př.sen.: „Ale prosím vás, soud nezajímá teorie, ale fakta." J.i. : „"leknu to tedy takto, polečuost nenu.e být a dravá, pokud mocen- sky vlivní jedinci brání jiným občanům zaujmout aktivní občan- ský postoj a vede k fatalistickému, přímo protisocialistickému pojetí společnosti ..." Př.sen.: „Tohle nemá..." J.i>. : „Chci jen uvést, že kdysi se jeden funkcionář kritizovaný za fvůj podíl na represi p- desátých let vyjádřil takto: j jsem se soudruzi mnohokrát mýlil, ale vždycky se otr-nou, nikdy proti 3traně. Ohtěi tím dát zřejmě návoo, jak se života zcela vyloučit od- povědnost. .." Př.sen.: „Ale pane Bienstbier, soud toho soudruha nezná, a ani ho ne- zají é$i, o %.oho ..." J.w. : „Chtěl bych Jen dodat, Se byl funkcionáře, v roce iS>52» 1S68 a Ja jím dodnes, už 30 let. /Koaguje na gesto př. sen. dr.kaš- para./ Ano, tedy už Jen toto. ;\.,.w. vznikl jako výbor občanské odpo- vědnosti v duchu Charty 77 - naměřil se na jeden z nejdůležitěJéíoh předpokladů ozdravěný spmlečaasti• Vždyt zastavení stíháni a propuš- tění" politických veznů by rázem zvýbilo důvěru občanů a respekt re- publiky v zahraničí. Přitom je tento krok jednoduchý. Vyžaduje jedině rozhodnutí statečné vůle." Př.sen.: „OOUQ nepotřebuje vaše rady. Ř.áte se vyjteřit k víci projed- návané v hlavním líčení." J.ii. : „Obžaloba označujt eritiku předst«vitelů státních institucí za pod vra.ee ní, hanobení, n. ř telství a r.od . Socialistická společnost je VĚ*K vztah všech jejích rovnoprávných občanů. Její orgány jsou funjtcí tohoto vztahu a *icoliv mocí společností. Ani pra- [pageend47]- 45 - xe nepotvrdi-a, že instituce ;;ociali;;tick=:ho státu jsou necs; lné. He- zvr t n ý m , všeobecni uznávaným a v mnoha případech bohužel nenapravitel- ným dčkazem jsou procesy padesátých..." Př.sen.: „Upozornil jsem vás, že máte hovořit k Drojednávané trestné věci..." J.B. : ,,-hci je.no,o říci, Se p :i verejn kontrole ne- unel strávit deset let ve věze.í ani dnešaí prazidc.nt republiky," Př.sen.: „Pane iens biere, my víme, že umíte formulovat. Jste zkažený novinář, vy to přeci nemusíte číst, řehněte nám něco vlastní- mi slovy," J»D. : „Dobrá, budu končit. Jenom ch^i říci, že veřejná kritika a kon- trola chrání i samy představitele moci. Chrárn je v, &k nejen před vězením, ale i před soudem dr.Urválka ař.. Př.sen.: „To by stačilo...Upozornil jse^ vás..." J. . : „Docela na závěr chci říci, že aí se stane cokoli, chci i nadá- le věřit v rozum a spravedlnost, v jednotu spravedlnosti, práva g pravdy, nvítězí-li toto pojetí u2 dnes, od tri tne-li tento váš soud rozrí;i't řady nespravedlivě stíhaných, b.ylo by to význr«mé vítězství pro nás všechny - obžalované, státní moc i celou s olečnost. Osvobozu- jící rozsudek by ukázal, že státní moc se cítí dost silná, aby se ne- musela bránit mřížemi před občany." íř.sen.: „iane ^ienstbier, soud..." J. . : „Už končím. Bylo tu řečeno, že proti republice je vedena - i v souvislosti s tímto největšír politickým procesem za -poslední čtvrtstoletí - nepřátelská 'tampan. ení nic snažěího, než této kampani podrazit noh. zrušením trestního stíhání či osvobozujícím rozsudkem. A v ten chci věřit." V.H. : „budu velice stručný* Vytýká se nám, že js e jednali z nepřátel- ství. Jak již jsem se zmínil, obžaloba ut.ívá velmi ostrých slov. Z těchto slov je cítit nenávist a zlobu. Takových slov nebylo nikdy použito v žádné« se sdělení VONSTT* Všechny spolupracovníky KlSl, ty, kteří jsou tady nyní se mnou, ty kteří cekají na své přelíčení, i ty, kte?f jsou k mé velké radosti ne svobodě, .obře znám a vím, Se nejsou v< eni nepřát .lstvím k oenukoliv. Já se říci, že hlavním motivem jejich jednání je láska k člověku. «<sem pyšný, že jsem měl tu příležitost s takový i lid i spolupracovat." C.B. : „Protože nebylo zaprotckolcváno mé předchozí to;jádření, žádám jen, aby b lo z .rotokolovano. ¿ovážuji to za důležité." Íř.sen.: „Ale paní .cdnářová, já přece musím vědét, co je dPležité, a já rozhoduji o tom, co bude či nebude zaprotokolováno." /žádosti o.i-ednářové nebylo vyhověno./ Y.B« : „í-.ám tady pět bodů. /nepamatujeme si přesné pořadí./ 1. Základní prohlášení vC.iPu vyšlo v dubnu l¿78 a Generální pro- kuratura jej také obdr.íela v dubnu, restaí stíhaní bylo za- hájeno v březnu 1372 a to pouze pro přípravu trestného činu podvracení republiky. lokud se jennalo o činnost s tuk vysokým stupněm společenski nebezpečnosti, jak tvrdí obžaloba, měl ji rokuiator, který o ní věděl ssvčas stíhat, jak MU to přímo Ukládá * .... jinak nelse použít § 88 o vyšší trestnosti. 2. Opakovaně se zde hovořilo o petic..íw *j?ávu zaručenetr. Gstavou zejména jejím 29. 81. Je ví.sk třeba si uvědomit, ž? stížnos- ti VOUSu se týkal* úzké oblasti, a to justice, zde je třeba přihlédnou [pageend48]- 4b - k další čl. Cstsvy, zákona o rokuratuře a tr.z., který přímo ukladá- jí věc občanů ' poví nost .'¿tivně dbát o dodržování socialistické zá- .onnosti. 3. > uetic: d ořrány te oiohou mýlit, to je s.možřejmé. * také zákonodárci s tím počít jí. Jinak by neexistoval třístupňový soudní systém, ne- bylo by opravných prostředků. VO»li apeloval právě na tyto'možnosti, proto zasílal své zdělení kompetentním orgánům, tděleni obsahovala touze citace z obvinění, rozsudkí , anebo výpovědi očitých svědk&. okud sděleni obsai ovaia nějaká hodnocení, tato hodnoceni nikdy ne- zaujímala jejich podstatnou část. nákladní fakta byla vždy pravdivá. Vyjádření VCn-Ju mohla být bu3 pravdivá, nebo nepravdivá. Jestliže byla pravdivá, neni co soudit. Jestliže byla ne ¡revaivá, je přece mož. no konkrétně ukázat na omyl a tvrzení jednoduše vyvrátit. To nejhor- šf, co může moc udělat, je zavřít jejich autory a tím prokázat, že měli t>r <vdu. 4. V žalobě se Č3Sto hovoří o s ojení se zahraničím. Chtěl bych upo- zornit na to, že n~ schůzkách VONSu se nikdy nehovořilo o zveřejňo- vání nijakého textu v zahraničí, nikdo tím nebyl pověřen a nic ta- kového také nebylo během řízeaí prokázáno. Veškeré materiály VC.itiu byly veřejné, tedy prakticky komukoliv přístupné. Z toho, že byly publikovány v cizině tedy neplyne, že VÓilS byl ve spojení s cizí činitelem Si cizí mocí. 5. Vytýkáte VCflSu snahu poškodit zájmy naší republiky, jřipustíme-li, že případný omyl ve sdělení VC.1J.U by i mohl nějak poškodit zájmy našeho státu, je nesporné, že újma, která vznikne vynesením vašeho rozsudku nad námi tuto škodu mnohonásobně p: evýší. Jsem notorický* optimista a věřím, že právě .roto bude vynesen osvobozující rozsu- dek a my odejdeme od tohoto soudu jako svobodní občané. A ještě bych .. chtt1 dodat, že i mně byla přímo i nepřímo učiněna obdobná nabídka jako Václavu Havlovi, a že jsem ji také - z obdobných důvodů je-ko on - nepřijal." P.U. : „Vzhledem k atmosféře, která se v této síni vytvořila tím, že oředseda senátu neustále přerušoval závěrečné řeči i poslední slov; mých kolegů i mne, vzdávám se práva posledního slově." řř.3en. do protokolu: „Obžalovaný -.etr lihl se vzdává svého posledního slova." oté přibližně v ¡7,30 hod., odročuje př.sen. dr.Aaěpar jednání na 20,00 hod. • - to pasáž bude dodatečně zpracována přesněji. krátce po :0,00 hod. vstu uje senát do soudní síně a př.sen. dr.^ašnar vyhla#*je rozsudek. Všechna obžalované uznal soud vinnými s trestného činu podvraceni republiky ve smyslu $ 96 tr.z., o st. 1,2 písm. a, b a rozhodl, že se odsuzují k těmto trestům: Ing. Petr lihl se odsuzuja k 5 letům odnětí svobody nepodmíněně. Václav Kavel na 4 a půl roku odnětí svobody nepodmíněně. Lir. Václav Benda ke 4 letům odnětí svobody nepodmíněně. Jiří ienstbier a Otta bednářova ke j rokům odnětí svobody nepodmíněně. Sana Hěmoová ke 2 letům odnětí svobody s podmíněným odkladem na 5 let. Ing.-etr Uhl vykoná trest ve 11. nápr. skupině, ostatní obžalovaní v I. nápra/né skupině. /Opropaonutí zabavených věci bude rozhodnuto v neveřejném zasedání./ V rozsudku i j e b odůvodnění opakoval p ř . s e n . dr.kašpar v podstatě tvr- zení o.'žaloby. [pageend49]Po ¡srátké poradě obhájců s Klienty se prostřednictvím svých advokáti oke-íitě odvolali: inf. etr Uhl, Václav i svcl, Jiří ienstí.ier a Otta Bednářová. Václav řenda a uatic. ..íacová ee zatír nevyjádřili. V. lenda s Jiří l&enstbier zároveň požácali o oka- aitá propuštění z vazby. Je- jich žádosti nebylo o poradě senátu vyhověno. Prokurátor se K možnosti svého odvolání ne míst nevyjádřil. Proti oirar, i ternu prrpuřtění .. .ěceové uet á m .i tes. P o z n á m k y i a závěr považujeme za vhodné zmínit se o něKterých via,-triích zku- šenostech a okolnostech průběhu líěe^í procesu. 1. Ačkoliv hlav .í líčení bylo veřejné, vstu do jo:, nací síně byl umož- něn pouze omezenému počtu osob. s..la vybrána jedna z nejmenších za- sedacích síní /č.bi - oficiálně i ¡idst pro veřejnost/, přestože o účast na rocesu projevil aájerr, velký počet lidí /příbuzní obžalova- ných, jejich ořátelé, známí, zahraniční noviná. -i právníci, zástup- ci tlIMlJ International a diplomatických sborn./ rř.een. -r.kašoar učinil opatření podle $ ¿Ca, odst. I tr.ř. a§>: „. . , roti přeplňo- vání jednací síně. aa základě t hoto opatření rozhodl vj at vstupen- ky pouze přímým příruzným v omezeném počtu, odmítl vydat vstupenku např. třem dospělým děten any Řečové, seétře Otty .'ednařov/ a ji- ný» řlízKý»! příbuzným. Ti, steří opětně žádali o vstupenku těsně pře* zahájením i třhen líčení, b, li oc El tnuti s tím, že jf-ou ji v. všechny vstupenky vydány, «.roitč iX /po vykázání Anny Sabatové z jednací síně 1 1 / oříbuzcych b y l i přítomni ^tJto zástupci veřejnoeti starší proku- rátor SeneráJní prokuratury u t » x . Jan i s a l á š , redaktor --.adého právo Jiří .ef o £ d á l e tři neznící muži, dva z n i c h měli vstupenky na jmé- no tabele a Sláha. ¥ průběhu líčení „řiof ázeli ještě jiní neznámí muži, stále vsak zbývalo na lavici pro publikum asi pět volných míst. 2. Po obe dva dny procházeli nříbuzní při vstupu do hucovy a jeonací síně nejméně čtyřnásobnou kontrolou, při které se useli jrosaaovat vstupenkou a obbxenssým or^kazem. Úředníci soudu si přic-ázcjící od- Skrtávali na seznamu, Kde bylo uvedeno číslo stupenky, jméno a čí- slo obč.průkazu. 3. P: íbuznýmfc obžalovaných nebylo dovoleno odcházet o sratřích přestáv- kách na hlavní chodbu sěstského soudu, kdy bylo shromážděno větěí množství licí, včetně nejbližších příbuzných obžalovaných, steří ne- dostali vstupenku, rssp. bylo jim vyhrožováno, že o pustí-li vedle jčí chodbu vedoucí k místnosti č. 81, nebudou již vpuštěni z ét. 4. V budov sondu i jta o okolí bylo -o celou oou velké množrtví příslu- šníků veřejné bezpečnosti /v uniform. i v civilu/ - mnoh z nich jsme identifikovali na základ< svých předchozích z .uŘeností, •i.usní ob- žalovaných byli foto.' fováni a perlustrováni. t»-> balkoně bo< ovy -ro- ti 1-ěstskému soudu byla umístěna TV kamera, .rvni den byli ři od- chodu ze soudní síní v 17,30 po robeni osobní -rnhlídce ¿T-n edná , Jiří ^ednář a Jan iienstbier s odůvodněním, že je vážné podezření, :ie mají u sebe zbraň. 5. 2 řečseda senátu dr.^ašpar po vynesení rozsudku nevyhověl ani jedné „átíosti obhájců o krátkou rozmluvu obžalovaných s příbuznými. 6. i-ana Němcová byl? po vynesení podmíněného rozsudku eskortován- spolu s ostatními do věznice . raha - nuzyně, o-.sud byla •'ropa t. a . kolem ¿3,00 hod. V době od vynesení rozsudku do jejího propust ní z Ruzyně jí nebyl povolen jakýkoliv sontast s dětmi. [pageend50][pageend51] | doba_1979_4_prosinec_ocr.txt |
0 | M o t t o HEBOJ SE nepřátel - v nejhorším ;^L'íppdě tě nohou zabít. -:33CJ SE přátel - v nejhorším příp3.dě tě r.ohou zradit. 20 J SE lhostejných - ti nezabíjejí, nvšak jedině z jejich Ičenlivýi souhlasem existuje na zemi zrada a vražda. Bruno Jesenskij t 1 á 11 e 1 9. 1. Xaždý má právo zastávet svůj názor tez překážek. 2. Každý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, dostávat a sdělovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, sH ústně, písemně nebo tiskem, íorr.iou umě- ní nebo Jakýmikolifr jinými prostředky podle vlastní volby. 3. Používání práv uvedených v odstavci 2 tohoto článku s sebou nese zvláštní povinnosti a odpovědnost. M ž e proto podléh?t určitým omezením, avšak tato omezení budou pouze taková, ¡ská stanoví zá'on, r jež jsou nutná: a/ X respektování práv nebo pověsti jiných b/ k ochraně národní bezpečnosti nebo ve- řejného pořádku nebo veřejného zdraví r.ebo morálky. /Mezinárodní pakt o občanských a politických právech/ [pageend1]D O B A - D O B A - D O E i - S O B A - D O B A - D O B A 1 9 8 0 - k v ě t e n - č e r v e n - k v ě t e n - č e r v e n - číslo 8. ročník I. „Kdo v bytosti zničí důstojnost, zničí v ní Stvořitele. Toí právě vra- ída Boha, hřích, kterjf se neodpouští do skonání věk-l." KAfat Bereket str. 1. Strach. A.J. Vyginskij 1. Soudní řeči 8. Zkrácené dějiny KSSS André Gide 11. Retuěe k mému „Návratu ze Sovětskéh svazu". Issaca Deutschera 13. -»edokončená revoluce Aréur London 17. Doznání Gustav Kusák 22. Projev přednesený na zasedání UV KS' dne 29.května. 1968 Julius Tónin 26. V bezpečnostním státě Václav Havel 26. Moc bezmocných Miroslav Kusý 31. Charta 77 a reálný socialismus Zdena Dominová 33. Úvaha velikonoční Charta 77 34. Zpráva o poměrech v .<VŮ Plzeň-Bory Jiří Hochman 38. nepodložená zpráva Jiří Wolf 39. Noc kouzel 44. Rudé právo [pageend2]S_T_R_A_CK Tento pojen se mi vytavil při čtení Reportérů. Hrůza padesátých let a vůbec to, co ji způsobilo, .její příčiny a pozadí je otřesná. Jak mohli lidé, kteří proSli koncentráky, rukami Gestapa atd. vypovídat nepravdy 0 sobě s vědomím toho, že je za to čeká jenom smrt? Jaké zrůdné mecha- nismy se tu rozehrály, aby podlomil} a donutily člověka ke kapitulaci? V roce 1968 se malá část tohoto pozadí odkryla, a viníci samozřejmě tvrdili, že oni nic, to přece jiní. To všechno si musíme uvědomit a připomenout právě dnes, v době, ;:dy znovu zaznívají ze záhrobí hlasy a stýny padesátých let. Připomenout a ukázat na tyto stíny. Odhalit jejich anonymitu a poukázat na. jejich nezákonnosti a tím jim rovněž nehnat strach, strach z pravdy. To je jedna z možností jak donutit vládce k určitým mezím slušnosti. Strach má různé varianty, obklopuje i nás, i při jasaní těchto řádků. Setkáváme se s ním na každém kroku -,a režim ho používá jako svého nej- lepšího pomocníka. Musíme si přiznat, že vinu za dnesšní situaci si neseme hlavně sami. Děláme věci s kterými ¿iluboce nespuhlasíme, které nás ponižují. Samoz- řejmě, že si to zdůvodňujeme jako nutnost, že nám nic jiného nezbívá, dělají to ^přece všichni... Myslím teS hlavně ty drobné věci /hlasování, podepisování rezolucí, zokupování známek .../, s kterými si moc potvr- zuje svoje činy. Jakmile si člověk najde důvod pro své počínání, třeba 1 zdánlivý či vymyšlený je oc'oten udělat vše. Potom už"může souhlasit, hlasovat, soudit, vbíjet, věšet. Vzpomeňme si jen na Norimberský tri- bunál , kde rovněž nacističtí pohlaváři tvrdili, že museli poslouchat, museli plnit rozkazy, ale vinu za pogromy tím ze sebe nesundali. Někde v hospodě si pak on Si ona zanadávají na režim a zapomenou, že nesou rovněž určitou odpovědnost za poměry, třeba i svým mlSenlivym souhlasem. A proto znova, začněme radši eani od sebe, těmi drobnými, zbitečnými věcmi a potom i stra.ch přestane být v této zemi vládcem. - n - Chtěli-bychom připoneaoui některé politické procesy jak v SSSR, tak u nás. Začínáme proto výňatky ze závěrečných řečí A.J. Yyšinského pro- nesených na těchto procesech. Y_y_l.i;_5_s_í_i_j_i § = q = m = b j l L = J L i J L Í P r o c e s s t r o c k i s t i e k o - z i n o v ě v s k ý m t e r o r i s t i c k ý m c e n t r e m /.../ Strařnv e hrozný je řetěz těchto trestných Sinů, směřujících proti naší socialistická vlasti, trestných činů, z nichž každý zasluhu- je nejasnějšího odsouzení a nejtěžšího trestu. StraTna a hroznaté vina těchto zločinců a vrahů, kteří vztáhli rvku proti vůdcům n:.ší stra- ny, proti soudruhu Stalinovi, Vorošilovi, Edánovovi, ¿a-anovičovi a [pageend3]Crdžonokidizovi, proti našin vůdcům, vůdcům sovětského státu. Hrozné jsou trestné činy této bandy lidí, kteří nejen připravovali teroristické činy, ale kteří aavragdili jednoho z nejlepžich synů dělnické třídy, jednoho z nejoddanějšíeh buduvatelů socialismu, Jednoho z nejmilejších žáků vel- kého Stalina, ohnivého tribuna lidu, nezapomenutelného Sergěje ¡-ironovi- če Kirova. Avšak jakkoli hrozné byly tyto trestné činy a jajjkoli hluboce jsme byli rozhořčeni a vzrušeni těmito příšernými a strašnými zločiny, - vy soudruzi soudcové,' jak náleží sovětskému soudu a sovětské spravedlnosti, s hlubokým klidem jste vážili a hodnotili skutečnosti, které prošly před vašima očima, skutečnosti souvisící se zločineckou činností všefee Ji<í«i těchto lidí, jejichž jména, jsou už dávno zahrnuta pohrdáním a opovržením všeho lidu. /.../ Před třemi lety soudrah Stalin předpověděl nejen nevyhnutelný odpor nepřátelských živlů proti socialismu, nýbrž i možnost oživení trockistických kontrarevolučních skupin. Tento proces dokázal úplně a ja.sně genialitu této předpovědi. -ento proces, jehož „hrdinové" spojili svůj osud s fašisty, s agenty policejních tajných služeb, jehož „hrdinové si přestali vybírat v pro- středích a dostali se až k herkulovým sloupům obojetnictví a podvodu a kterým věrolomnost a. zrada byly soustavou, zákonem jejich boje proti sovětskému státu, tento proces do krajnosti oflhslil a ještě jednou doká- zal, jak velká a nesmírní, je zloba a nenávist našich nepřátel proti vel- ké věci socialismu; tento proces ukázal jak ničemní jsou nepřátelé, kte- ří se hrnou a řítí z jednoho zločinu do druhého. Hnusná, ničemná a bez- mocná smečka zaíádců a vrahů chtěla svými špiníivými zločiny zastavit tep mohutného srdce na šeho velkého lidu! Hnusná, ničemná smečka dobrodruhu pokoušela se špinavou nohou zašlapat nejkrásnější vonné květy naší soci- alistické zahrady. Tito zběsilí psi kapitalismu se pokoušeli roztrhat na kusy nejlepší ]idi naší sovětské země. Zavraždili jednoho z nejvzácnějších mužů naší revoluce, vynikajícího, podivuhodného, jasného, radostného člověka, kte- rý měl vždy na rtech úsměv plný světla a radosti, stejně jasný a radostný, jako je náš nový život. Zavraždili našeho Kirova a zasáhli nás u samého srdce. Chtěli do našich řad zanést zma.telc a vzrušení ... Ha zrádcovský výstřel z 1. prosince 1934 odpověděla vrahům celá země jednomyslným prokletím. Celá země - milionů, desetimilionů lidí se zmocnilo rozhořčení a ukázalo znova jejich svornost a jednotnost, jejich vernoui oddanost velkému praporu strany Lenina, a Stalina.. Jako železný neotřesitelný val zvedla se země sovětů na ochranu svých vůdců a svého vedení a za kaLuý jejich vlas zaplatí nám zločiní,šílenci svou hlavou. V této bezmezné lusce milionových mas pracujících k naší straně, k jejímu Ústřednímu výboru, k našemu Stalinovi a k jeho slavným spolu- bojovnicím, v této bezmezné lásce lidu spočívá celá síla strany a ochra- ny našich vůdců, vůdců země a strany před zrádci, vrahy a bandityl Kaše velká vlast vzkvétá a radostně roste. Nesčetné kolchozy rodí bohaté klasy zlatého obilí, tisíce nových socialistických stač' anovských továren a závodů dýchají z plných plic. Jednotně a skvěle fungují k bla- hu své vlasti železnic-, po jejichž nekonečných lesknoucích se ocelových pásech probíhají od jednoho konce k druhému Jcřížem krážem krivonosovské osobní a nákladní vlajjy. Pevně jako žula stojí Rudá armáda na stráži na hranicích vlasti, obklopena láskou lidu. Drahá a blízká jsou nám všem, kteří jsme naplněni synovskou láskou k naší matce vlasti, jména vynikajících bolševiků, neúnavných a nadaných tvůrců našeho státu, Sen:eje Crdžonikidze, Klina Vbrošilova, Lazara Kojsjeviče kaganoviče a vedoucího leningradských bolševiků Zdanova. S nesmírnou láskou vyslo- vují pracující celého světa jména velkého učitela a vůdce národů SSSR, Josefa Vissarionoviče Stalina. [pageend4]- 3 - Pod vedení'- sovětské vlády a naší strany v 5ele se Stalinem zvítězil v naší zemi definitivně a neodvolatelně socialismus. Pod vedením sovět- ské strany vyrval proletariát naší země kapitalistům výrobní nástroje a prostředky a zničil kapitalistickou :oustavu, opírající se o soukromé vlastnictví, o vykořistování, o bídu a otroč.ví. Za vedení naší st m . a sovětské vlády provedly národy SSSR velkou industrializaci naší země, zdeseteronásobily její výrobní prostředky, rozmnožily její národní bohatství a vytvořily tím přo všec: m pracující sovětské a sooialistlefcé země předpoklady štastného, radostného život? /ítězstvi socialismu je především vítězstvím naší drahé bolševické stra- ny, její leninsko- stalinské genérfttní linie, jejího leninsko-stalinž- kého vedení, jejího Ústředního výboru, v čele s veli.iým Stalinem. Tato vítězství vytvořila nerozborný svazek všech pracujících k dal- šímu upevnění a rozvoji socialismu, vytvořila a upevnila svazek a přá- telství všech národů SSSR k výstavbě socialismu, k obraně proti našim nepřátelům, proti nepřátelům socialismu. Tato vítězství rozhodni změnila celou, tvář naší země, povznesené na nevýdanou výši hospodářského a kul- turního rozvoje. Tato vítězství přinesla dělnické třídě SSSR obrovské zlepšení jejího hmotného blahobytu." Již před mnoha lety byla odstraněna nezaměstnanost, byla zavedena sedmihodinová pracovní doba, proti které se ví.dy úporně a zrádcovsky bránili „hrdinové", kteří zde sedí na lavici obžalovaných. Na_'e země dosáhla v oblasti rozvoje a rozkvětu nové, skutečně lidské socialistické kultury nevídaných úspěchů, jakých nedosáhli v žádné ka- pitalistické zemi. Tato vítězství přinesla celé zemi, každému dělníku a kolchozníku úředníku a inteligentu blahobytný a jasný život. Tato vítězství jsou zárukou jednoty všeho sovětského lidu s naší vládou, s naší stranou a jejím Ústředním výborem. Nejsou snad tato vítězství nejlepším důkazem teto nezdolné, skutečné jednoty a svornosti lidových mas, které se po- stavily sa velikého Stalina, za náš ústřední výbor, za naši sovětskou vládu, jen v naší zemi myslitelné masové lidové porady úderníků továren, závodu» dopravy, bavlnářského a ,'epařského hospodářství a chovu dobytka, řidičů kombajnů a traktoristů, stachanovců a krivonosovců s vedoucími straoy.a vljády? To je projev skutečné sovětského opravdového demokra- tismu! "a.gným důkazem této jednoty jsou i mohutné vlny hněvu lidu proti hnuaeým/vralrftmj vlny, které se nyní valí přes celou naší zemi» /.../ Zběsilí psi hučíte bez vy jímky zastřeleni ! Soudruzi soudcové, končím. Bií: í se poslední hodina zúčtování s tě- mito lidmi z? těžké zločiny, jichž se dopustili proti naší velké zemi. Poslední hodina účtování s těmito lidmi, kteří zvedli zbraně proti nej- d?8S8£"u a nejmilovanějšímu, co máme, proti milovaným vůdcům nasx stra- ny a naší vlasti, proti Stalinovi, Ka anovičovi, Vorošilovovi, Ordzom- kidzovi, Ždsnovovi" a jiným vůdcům naší země, zerr.ě zvítězivši, vzríista- 1ící-a rozkvétající nové socialistické společnosti. Smutný a potupn' konec čeká tyto lidi, k t e n kdysi stali v našich řadách, ačkoli se nikdy nevyznamenrli ani vytrvalosti, ani oddanosti cqqÍ glÍSm"U» ^ T ' j_ Ještě několik slov. Sškteří z obalovaných se zde snažili poukazat na paralelu s historicitou minulostí, na pararelu s epochou „isaxodnoj volil" /Vůle lidu/, pokoušeli se srovnávat se s hrdinymi teroristy, kteří -e v minulém století nustili v souboj se strašným, podlým a ne- lítostně surovým nepřítelem", s carskou vládou. Uváděli i jméno Gersunij, při čemž mluvili někdy o Bakajevovi, někdy o Smirhovovi. To neobstojí v žádné kritice. To byl boj [pageend5]hloučku nadšenců obětujících eebe sama v boji s četnickými obry, to byl boj za zájmy lidu, My, ^bolševici, jsme byli vždy proti teroru, musíme vrak být spravedliví k upřímnosti a hrdinství ňarodovců. Geršu- nij nebyl bolševikem, ale bojoval proti carisrau a nikoli proti lidu. Avšak, vy hléuček skutečných kontíarevolucionářů, představitelé předvoje mezinárodní kontrarevoluce, vy jste vystoupili proti před- voji světové proletářské revoluce! Vy jste vystoupili proti svobodě a Štěstí národů. ;:estoudné je srovnání s epochou terorismu ňarodovců. ITaplněn úctou k památce těch, kteří se upřímně a poctivě, pravda, svou osobitou cestou a svými osobitými methodarni, ale vždy bez bázně a hany účastnili v době „Narodnoj volji" bc^e za svobodu proti carskému samo- děržaví - rozhodne odmítám toto rouhavé srovnání. Opakuji, srovnání, zde není na místě. Přec námi jsou zločinci, nebezpeční, zatvrzelí, su- roví, nelítostní k našemu lidu, k našim ideálům, k vůdcům našeho boje - vůdcům sovětské země, vůdcům pracujícího celého světaJ • Nepřítel je podlýJ Podlého nepřítele nelza šetřit. Všechen lid se zvedl při první zprávě o strašném zločinu. Yšeéhen lid se chvěje a je rozhořčen. A já? zástupce státní obžaloby, připojuji svůj rozhořčeny, hněvivý hlas státního alobce k dunční hlasů milionůJ Soudruzi coudcové, chci skončit a připomenout vám, co vyžaduje zá- '\on při nejtěžších zločinehh proti státu. Dovoluji si vám připomenout ve 7i povinnost, abyste tyto muže, všech 16, uzn=li vinnými ze^zločinu proti státu a abyste proti nim použili plnou měrou oněch článků záko- na., o které se opírá žaloba. Žádám zastřelení těchto zběsilých psů - všech bez vy jímkyJ Vojenský senát Kejvyššího soudu SSSR odsoudil Všechny obviněné k nejvyšší výměře trestu - k trestu zastřelení a k zabarvení veškerého jejich osobního majetku. Žádost odsouzených o milost byla présidiem UTT SSSR zamítnuta» Rozsudek byl 25. srpna 1S36 vykonán. Popraveni, byli: Zinoyěv, Kameniv, Jevdokimov, Bakajev, Smirnov, Ter- Vagaaan, Mračkovský, Breitzer, Reingold, Pikle, IIol- emaní David, Olberg, Breman-Jurin, Lurjen L. a Burjen K.I. P r o c e s s p r o t i s o v ě t s k ý m t r o c k i s t i c - k ý m c e n t r e m /.../ Když před několika měsíci v této místnosti a na týchž lavicích obžalovaných seděli členové tak zvaného spojeného trockisticko-zino- věvského teroristického centra, když Vojenský senát Nejvyššího soudu soudil tyto zločince, každý z nás se musel otřást hrůzou a odporem při pohledu na zločiny, které jako příšerná vidina probíhaly před li ast- ma očima. Každý čestný člověk naší země,každý poctivy člověk v kterekoli zemi na světě si musel tehdy říci: Jaký bezedný pádJ Kle, nejzazší hranice, poslední mez morálního a politického roz- kladu! Kle, dábelská nezmeanost zločinců! Každý čestný syn naší vlasti si pomyslel: tak hnusné zločiny se ji3 nemohou opakovat. Lidé, kteří by tak hluboko klesli, kteří by nás tok podle zradili již v naší zemi íejsouj A nyní se nás znovu zmocňuje pocit, který jsme nedávno zakusili ! [pageend6]- 5 - Opět roztrpčeni vidíme, jak před našimi zraky defilují hrůzné obrazy příšerných zločinů, strašlivých zrad a strašlivé prorady. Tento proces, při němž sami obžalovaní přiznali svou vinu, tento proces při kterém vedle vůdců tzv. paralelního trockistického centra, obžalovaných Pjatakova, Sokolnikova, Radka a Serebrjakova, sedí na těže lavici obžalovaných takoví význační trockisté jako Iíuralov, Drob- nis, Boguslavskij a Livšic, kde^vedle těchto trockistů sedí typiští špioni a vyzvědači - Ratajčak, sestov, Stroilov a Hraše - tento proces ukázal, jak hluboko klesli tito páni, do jakého bahna nadobro a nená- vratně zabředl kontrarevoluční trockismus, ze kterého se už dávno stal přední a nejzběsilejší oddíl mezinárodního |ašismu. Tento proces odhalil všechny tajné hybné síly ilegální zločinecké činnosti trockismu, celý mechanismus jejich krvavé, jejich zrádcovské taktiky. Tento proces znovu odhalil tvář skutečného, pravého trockismu - tohoto odvěkého nepřítele dělnictva a rolnictva, odvěkého nepřítele socialismu a věrného služebníka, kapitalismu. Tento proces znovu dokázal, komu slouží Trockij a jeho spřeženci, čím je trockismus ve skutečnosti, v praxi. Zde, v této síni, před soudem, před celou zemí, před celým světem definovala celá řada zločinaů, spáchaných těmito lidmi. Komu prospěly jejich zločiny? Ye jménu jakého cíle, ve jménu jakých idejí, a konečně ve jménu jaké politické platformy nebo programu jedna- li tito lidé? Jménem čeho? A ionečně, proč se stali vlastizrádci - zrád- ci věci socialismu a mezinárodního proletariátu? v Tento proces přinesl podle mého soudp vyčerpávající odpověd na vše- cky tyto otázky, ja.snou a přesnou odpověd ,proč a jak dospěli k takové- mu životu. Jako film promítaný obráceně, připoměl a ukázal nám tento proces všecky hlavní etapy dějinné dráhy trockistů a trockismu, který vynaložil přes 30 let na to, aby nakonec připravil svou definitivní přeměnu v údernou tlupu fašismu, v jedno z oddělení fašistické policie, Sami obžalovaní zde vylíčili, komu sloužili. A ještě výmluvněji o tom svědčí jejich vlastni činy, jejich špinavé, krvavé a zločinné skutky. /.../ /.../ Tento pán si troufal nazvat Lenina vůdcem reakčínho křídla dělni- ckého hnutí á jeho drzost a politická nestydatost překračovala veškeré meze. Zatímco Lenin a Stalin vyhledávali nejlepší lidi a vychovávali je v politických bojích proti samoděržaví, proti carismu a proti buržo- azii, tvoříce z nich jádro bolševické strany, Jidášek Trockij slepoval jednotnou frontu lokajů kapitalismu k boji proti proletariátu, Rovněž roku 1911 -12 organizoval Trockij blok, stejně jako později trockistic- ko-zinověvsgý blok, tak zvaný „srpnový blok", který se skládal z přislu- hovačů kapitálu, z menševiků, z lidí vyhnaných z bolševické strany, z roztěkaných inteligentů a odpadků dělnického hnutí. 0 tomto bloku napsal Stalin: „Jak známo, tato hadrářská „strana" usilovala o rozbití bolševické strany." /.../ Jak bojovali proti Leninovi. Jaká je politická minulost členů centra.? Pjatakov a Radek, Serebr- Jakov a Sokolnikov, Boguslavskij a Drobnis, Iíuralov a Sestov chovali v sobě dlouhá léta nenávist k sovětskému řádu, : socialismu, Dovedli zastírat, dovedli tajit syé skutečné city a názory, hráli obojetnou úlohu a podváděl i, což ted také doznávají, llěkteří tvrdí, se v urči ty ch obdobích se vzdalovali trockismu. Tomu je těžko uvěřit. Víme, že veške- rá čiímost obžalovaných v této věci byla nanejvýš důsledná. Takoví, abych tak řekl, zasloužilí činitelé trockismu jako Pjatakov, Radek, Drobnis, Serebjakov a boguslavskij se maskovali, zastřešovali napalovali [pageend7]- 6 - své I cizí. Jen v takovém prostředí, jak je vytvořili Pjatakové a Hádko- vé,qtito naprosto bezzásadoví, nadobro zkažení lidé, kteří využívali svého vysoce odpovědného postavení v sovětská státní soustavě k obsta- rávání svých hanebných, špinavých a krvavých zločinů, mohli se ocnout mezi tímto, abych tak řekl, trockigtickým aktivem také takoví dobrodru- zi a darebáci, jako Ratajčakové, Knazevové, Sestovové, Arnoldovové, Stroilové, Erašové. Viděli jste zde, soudruzi soudci, tyto pány, slyšeli jste je a zabý- vali jste se jimi. Zde sedí Ratajčak, snad je to německý, snad polský vyzvědač, ale že je vyzvědač, o tom nemůže být pochyb a jak se na něho sluší a patří, lhář, podvodník a darebák. Slově::, kterývXHjáÍK:-: má podle svých vlastních slov starý životopis a nový životopis. Slovek, který podle okolností tyto životopisy padělá a předělává. Člověk, který jako náměstek předsedy gubernské rady národního hospodářství na Volyni nejen kryje loupež, krádež a spekulaci člověka jemu podřízeného, nýbrž společ- ně s ním se účastní přímých zištných zločinů. Podle vlastních slov je vydržován tímto zlodějem, defraudantem a spekulantem. A hle, tento Ratajčak se vše i svými skvělými vlastnostmi, odhalenými při vyšetřování a u soudu, se stává ne^bliiiším pomocníkem Pjatakova v chemickém průmyslu. Pěkný chemik ! /pohnutí v soudní síni./ Pjatakov věděl, koho si zvolil. Lze říci, že dobrému lovci zvěř sa- ma běží do rány. Ratajčak šplhá, na vysoká místa. Mlčí o pohnutkách, kte- ré jej ženou, a netlachá tak otevřeně, jak to učinil Arnold, který do- znal, že ho trápila „touha dostat se do vyšších společenských vrstev". /Smích, pohnutí v soudní síni/ 0 tom Ratajčak mlčí. Je ovšem chytřejší než Arnold, ví že mluvit stříbro a mlčeti zlato. A hle tento Ratajčak, se všemi svými morálními vlastnostmi, dokazuje, že se dovede protlačit na význačné místo. Je řiditelem „Glavchimpromu"! Je nutno se jen zamys- lit nad tím, co znamenají tato slova: řiditel hlavní správy chemického průmyslu v naší zemi! Kdyby Pjatakov nespáchal žádný jiný zločin, pak by ho bylo nutno pohnat k nejpřísnější odpovědnosti jen za tuto jednu věc, že nedržel tohoto člověka nejméně na kilometr od chemického průmyslu. Ratajčak, tento - rciškůdce, rozvíjí na odpovědnén. místě řiditele „Glavchimpromu" svůj zločinný talent, pouští se na široce založenou zločinou cestu, žene se kupředu plnou parou - osnuje výbuchy, ničí plody práce lidu, hubí á vraždí lidi. ílebo vezněte Dorbnise, starého profesionálního trockistu, tohoto vraha dělníků, řídícího se zásadou: J3ím víc obětí, tím lépe." Nebo vezměte ICnazeva,, japonského vyzvědače, který vykolejil desítky vlaků. Bebo livšice, bývalého náměstka,lidového komisaře železnic a zároveň Pjatakovova náměstka ve zločinecké činnosti v dopravě. Sluěování funkcí bylo oblíbeno v tomto spolku... Konečně trockistický „voják11 Muralov jeden z nejoddanějších a nejzarytějších pobočníků Trockého - rovněž doznal, že byl škůdcem a záškodníkem. A vedle nich Arnold, jinak Ivanov, jinak Vasiljěv, jinak Rask, jinak Kulpenen a jak se kde ještě jmenoval, nikdo neví. Tento prohnaný, všemi mastmi mazaný darebák, tento taškář a dobrodruh je rovněž mužem důvěry pro troekisty... A prvotřídním ban- ditou. Hebo Hraše, člověk nejen tří rozměrů, ale při nejmenším tří stát- ních občanství, který sám definoval své hlavní zaměstnání velmi výmluv- ně, by? i ne zcela příjemným slovem špion, a který dodal, že se pro něho jako špiona podle jeho postavení neslušelo mít přesvěděení... /Smící v soudní síni./ To je zběžná charakteristika kádrů, které zde definovaly pred sou- dem, před celou zemí, před celým světem, kádrů, které shromáždilo „pa- ralelní" centrum, armády, kteréuzorganizovala totéž „paralelní" centrum na pokyn Trockého, vychovalo a poslalo do trockistického boje proti sovětské moci a proti sovětskému státu. Mluvíme-li o těchto kádrech, musíme se ovšem zvlášt zmínit, o je- jich atamanech. Začneme ovšem z Pjatakovem, po Trockém prvním atamanem [pageend8]- 7 - této lotrovské smečky. Pjatakov není mezi Trockisty náhodný zjev. Pja- takov,který se dosud úporně a obratně maskoval, vždy byl a je starý nepřítel leninismu, nepřítel naší strany a nepřítel sovětské moci. Pro- zkoumejme politickou dráhu Pjatakovovu. Roku/1915 vystupuje společně s Bucharinem s protileninskou platfor- mou v otázce práva národů na sebeurčení, v otázce, která má největší zásadní význam pro určení stanoviska bolěevismu, a přitom vynadal Leni- novi „talmudistů sebeurčení". Roku 1916 týž ělověk vystupuje pod pseudonymem P.Kijevskij už jako vyhraněný ideolog trockismu. Dokazuje, že sociální převrat /říká: soci- ální proces/ je si možno představit jen jako sjednocenou akci proletářů všech zemí, bořící hranice měštáckého státu, bořicí pohraniční sloupy. To je na oko ultra „levý", ve skutečnosti však ryze trockistický způsob výkladu. Pjatakov zde plně opakuje trockistickou tezi o nemožnosti vý- stavby socialismu v jedné zemi. Vystupuje proti Leninovi. Lenin odhalu- je protimarxistický ráz tohoto Pjatakova projevu. Lenin už tehdy hodno- tí tento článek jako projev, který může zasadit „velmi těžkou ránu na- šemu směru a naší straně , jako projev, který mohl zkompromitovat stra- nu zevnitř, z jejich vlastních řad, kteýý - jak psal Lenin - „by ji měnil v představitelku zkarikovaného marxismu". /.../ Pjatakov společně s Radkem se staví proti této thesi,,proti Lenino- vi. Oni - tito „leví" komunisté - jsou odhodláni dokonce souhlasit se ztrátou sovětské moci. Tito pánové už roku 1918, když zasedli v byru moskevského výboru strany, mluvili o tom, že je nutno zmařit brestský mír i za cenu ztráty sovětské moci, -terá, jak říkali, se stala formál- ním pojmem. Uzavření brest&kého míru nazýval Stalin právem vzorem le- ninské strategie, která dala síly, aby mohlo být připraveno zahnání Děnikinových a Kolčakových tlup. /.../ Doslova horda banditů, lupičů, padělatelů listin, záškodníků, špic- lů a vrahůJ Této hordě vrahů, žhářů a zločinců se může vyrovnat jen středověká camorra, která sjednocovala italské velmože, tuláky a spros- té zločince. To je morální tvář těchto pánů, morálně prohnilích a morál- ně úplně zchátralých. Tito lidé ztratili všechen stud nejen před svými spřeženci, ale i sami před sebou. Pro tyto „politické činitele" to byla maličkost uvolnit koleje a pustit vlak proti vlaku. Byla to pro ně maličkost zaplynovat šachtu a pohřbít v šachtě deset nebo několik desítek dělníků. Pro ně to byla maličkost zákeřně zavraždit inženýra, který poctivě pracoval: Pro ně to byla maličkost podpálit závod a vyhodit do povětří děti, které se náhodou zatoulaly k tajné skrýši dynamitu. /.../ Vojenský senát odsoudil: J.L. Pjatakova, L.P. Serebrajova,, H.I. Plurá- lová, J.N. Drobnise, ¿.A. Livšice, te.S. Boguslavského, I.Á. Knazeva, S.A. Ratajčaka, B.O. Norkina, A.A. Sestova, I.D. Turoka, G.£. Pušina a I.I. Hrašeho k nejvyšší výměře trestu - k smrti zastřelením. /.../ Rozsudek byl u těchto odsouzených vykonán, ... 3o. ledna 1937... P r o c e s s p r o t i s o v ě t s k ý m „ b l o k e m p r a - v i c e a t r o c k i s t ů " /.../ Právě tyto zločiny objasňují skutečný průběh událostí, skutečnou logiku událostí a boje,'který postavily v tváři tvář dva světy, dva bloky, na jedné straně blok zrádců, žoldáků cizího kapitálu, n y m od- halených a rozdrcených hněvem a mocí velké sovětské země, blok zrádců, stižených věčným pohrdáním, hanbou a prokletím milionových mas pracují- cího lidu "elého světa - a na druhé straně blok sovětských vlastenců, kteří obstáli v nejedné historické bitvě s nepřítelem, kteří jsou při- [pageend9]- 8 - praveni postavit se za vedení komunistické strany a velikého Stalina na drtivý odpor proti jakémukoli nepříteli, za jakýchkoli podmínek, kdykoli, at se objevil odkudkoli, bez o'ledu na jakoukoli zradu nebo propadu. /.../ Za těch dvacet let, za vedení strany Lenina a Stalina je v naší zemi definitivně odstraněno vykořistování člověka a definitivně upev- něno společenské socialistické vlastnictví jako pevný základ naší so- větské společnosti. Za těch dvacet let se od základu změnila celá tvářnost naší země, která se stala nejbohajší a nejmocnější proletářskou mocností. /.../ Cožpak nesvědčí o dábelské práci cizích výzvědných služeb v naší zemi případ anglických inženýrů Thorntona, Iíac-Donalda a ostatních agentů Intelligence Service, odhalených v roce 1933, organizátorů škůd- covství a záškodnictví v několika našich elektrárnách, lidí, kteří při- pravovali opěrné body pro budoucí intervenci? Cožpak konečně o tor: nesvědčí poslední soudní procesy v letech 1936 - 37, které odhalily strašné zločiny vyzvědačských teroristických band trockistů, zinověvců a ostatních protisovětských živlů, které se daly do služeb tajné policie cizích států a staly se vyzvědačskou a záškod- nickou teroristickou agenturou cizí tajné policie? Ano, ano, o tom zcela jasně a výmluvně svědčí hrozné zločiny těchto banditských tlup, zniče- ných rozsudky našeho sovětského soudu. Proces se Zinověvem a Kameněvem, proces s Pjatakovem a Radkem, pro- ces se skupinou vojenských zrádců - Tuchačevským, Jakirovem a ostatními dokázal, že nepřátelé nemají v úmyslu zvolna „vplazit se do socialismu", jak to k zakrytí své hnusné zrádcovské činnosti hlásali obžalovaní Búcharin, Rykov a ostatní, že se nepřátelé uchylují k nejostřejším, nejkrutějším prostředkům boje. /.../ Jak Bylo v průvodním řízení prokázáno, neomezovala se teroristická činnost pravicových a trocicistických zrádců jen na zavraždění Kirova. Jak bylo v průvodním řízení prokázáno, padli Alexej **aximovič Gorkij V.R. Menžinskij, V.V.Kujbyšev za obět teroristickými činům, ke kterým došlo z nařízení téhož „bloKu pravice a trockistů". Obětí vraždy byl také syn A.M. Gorkého - M.Pešov. /.../ Vojenský senát Nejvyššího s e d u SSSR odsoudil: H.I. Bucharina, A.I. Rykova, J.G". Jagodu, H»N. Krestinského, A.P. Rozengolce, V.I. Ivanova, M.A. Sernova, 6.3?. Grinku, I.A. Zelenského, A. Ikramova, P. Ohodžajeva, L.G. levina, I.Ií. ^azakova, V.A. Maximova-Dikovského a PI. P. Krjučkova k nejvyšší vým"ře trestu, k zastřelení /.../ Rozsudek byl vykonán 15.března 1938 ... Poznámka: Takovýchto procesů a rozsudků byly stovky a tisíce a samozřej- mě hlavně proti nekomunistům. Chceme tet5, přinést pohled z druhé strany na tvrzení pana Vysin- ského. Výňatky jsme převzali ze Zkrácených dějin KSSS, Kirův případ 1933 - 1934 -Léto a podzim 1933 b. ly pro Sovětský svaz významným mezníkem. Ůrodé byla překvapivě dobrá. Stalin si byl dobře vědom, že tato sklizen pra- vděpodobně rozhodne o jeho osudu; pokud se ekonomická situace nezmění, nezlepší, bude silnou krizovou atmosférou ve straně i zemi smeten. Vyvi- nul mimořádnou energii a donutil všechny, aby v aparátu pracovali do úpadu. Do skladů a sýpek se podařilo dostat dobrou úrodu. Jeho pozice [pageend10]- 9 - ve straně se tím nesporně zlepšila, také členské masy nabyly novou na- ději v úspěch generální linie. Zároveň všag: v umírněnérl křídle polit- byra vládl názor, že nyní nastala vhodná chvíle pro ukončení teroru - jak ve straně, tak v celézemi." /wikolajskij, p.50/. /.../ „Tvrdí", k nimž samozřejmě patřil i Stalin, viděli řešení v inten sifikaci teroru, v likvidaci možných nepřátel. iíaproti tomu umírnění kolem kirova žádali „smíření" s lidem, aby byla získána spolupráce nezbytná pro obranu země: dostali silnou podpo- ru od straých bolševiků a stranické inteligence, i imořádnou roli hrál Gorkij. Pochopil zřejmě již nyní scela jasně orientální mentalitu Sta- linovu, jeho nedůvěru k okolí a obavu, že jakmile projeví měkkost bude svržen. Gorkij se snažil toto přesvědčení změnit: chválil jeho „génia", přesvědčoval jej, že lid chápe správnost generální linie s nikdo že nechce ohrožovat jeho vedoucí pozici, /elkomyslnost k včerejším odpůr- cům měla posílit Stalinovu „mentální autoritu". kirov, který stál v čele umírněného křídla v politbyru, rozhodně nepatřil k intelektuálům ani k liberálům. Za první pětiletky měl např. pod svou kontrolou Koncentrační tábory na severu, výstavbu kanálu Balt- Bílé moře vězeňskými silami atd. i»yní všat argumentoval zhruba takto: období rekonstrukce, které bylo nezbytné pro exproporiaci drobného vlastníka na vesnici, je ukončeno, i-ijconomicicá situace icolchozů se zlep- šila a upevnila. Jakmile se příznivý ekonomický vývoj stane trvalým jevem, masy se semknou kolem režimu. /.../ Zdá se, že se ilirovův iturs v průběhu roku 1935 ve vedení strany prosadil jaso dominující. Byly vydány instruicce o omezení teroru na vesnici, byla přijata daleko realističtější směrnice pro druhou pěti- letku. Ještě na pocát±cu léta - kdy již bylo jisté - že úroda bude do- brá a kdy se zřetelně^projevily následky Hitlerova příchodu k moci, bylo Zinověvovi, jCai.eňevovi a dalším členům opozice povoleno vrátit se ze Sibiře. V procesech proti „teroristům" byly vynášeny v této době relativně mírné rozsudky. /.../ 17. sjezd dal Stalinovi konečný důkaz", že slibům nesmí věřit. Konkrétní fakta o záměrech zbavit Stalina funkce generálního tajemníka dodnes nemáme, existuje jen řada nejistých svědectví a jediné jistě, že Stalin nechal později prakticky všechny delegáty sjezdu zlikvidovat. /.../ ... Stalinisté kolem Kaganoviče nabývali přesvědčení, že chce /Kirov poz. přepisovatele/„získat lacinou popul ritu" a obrátit se pak proti nim, 'iřípadně se spojit s poraženou opozicí. Tomu podle nich nasvědčo- valo nírné počínání sirova s opozičníky, jimž umožňoval normální zaměst- nání atd. Atentát na ICirova řipravoval buď sám btalin nebo ^aganovičovi „tvr- dí" bez Stalinova vědomí. Hlavním nástrojem byl Jagoda, jehož měli zřej- mě v hrsti proto, že znali jeho carskou policejní minulost. í es Jagodu nebo Ježova'byl získán Záporožec, zástupce leningradského jitCVD. Jeho Prostřednictvím byl zřejmě nalezen mladý, duševně nevyvážený a zklamaný omunista Leonid iiikolajev, byla mu dána pistole, dokumenty opravňující £e vstupu do Smolného a Záporožec navíc zajistil i dočasné zmizení strá- ží u Kirova. Kikolajev byl od podzimu dvakrát u Smolného zadržen, Po- fiSUhé, 20.11., i s revolverem. Přesto byl propuštěn a revolver mu byl vrácen, což je v té době vysvětlitelné jen jako součást širokého kom- plotu. /.../ 25. - 28. listopadu se konalo plénum ŮT... Plénum tedy v zásadě při- jalo Kirovův reformní program /.../ 1. prosince 1954 v této situaci tedy byl ¿íirov Wikolajevem zavraždě: Stalin odjel zvláštním vlasem do -¡jeningradu. Ještě před odjezdem však [pageend11]- 10 - vydal - bez konzultace s politbyrem - dekret o urychleném odsouzení lidí obviněných z sk~ů teroru a urychleného vykonáni trestu smrti. /.../ K výslechu byl okamžitě povolán velitel osobní stráže iCirova, Eo- risov, aby ve voze, v němž byl dopravován, „zahynul při nehodě", zatím- co z jeho doprovodu nebyl niiído zraněn. Agramov rozvíjel potom celý případ 2±bh±íí už podle přesně připraveného plánu, "eho konspirativní skupina, která atentát organizovala, h^la označena .jako s.cupina komso- raolských funkcionářů z vyborgskéfto okresu, terá stála aktivně na zino- věvském křídle /Rumjancev, iíotolinov, Sacki^j/. iále byla obviněna, že měla spojení s iCameněvem a Zinověvem. To mělo zmarně dokázat, že Kameněv nedodržel slovo. Jediná chyba v režii byla ta, že se nepodařilo Nikola- jeva ani mučením připravit pro „zinověvskou linii" obvinování druhých, jak to nařídil Stalin. Stalin atentátníka osobně vyslýchal. Ten mu řekl: „iíestřílel jsem na něho, střílel jsem na stranuj" / .../ Okamžitě po atentátu na Xirova začal obrovský hon na čaredejnice. V této atmosféře se konal 15 - 16.1. 1935 první vel-<ý „předprocee" s tzv. moskevským centrem. ... Na lavici obžalovaných zasedlo 19 lidí v čele se Zinověvem, Kameněvem. ... Přelíčení se muselo odbývat za za- vřenými dveřmi a tvrdé rozsudky neuspoKojily. Zinověv dostal 10 let, Jevdokinov 8, Kameněv 5 let. /.../ Poslední, ..de mohl být pro Stalina v„znamnoů morální překážkou, byl Gorkij. Onemocněl 31.5. a zemřel 18.6. Zde opět, jako v případě JÍujbyie- va, šlo o nemoc, :terá „přišla včas". Odklizením Gorkého zůstalo jen několik izolovaných jednotliveů /Ordžonikidze/ a mašinérie procesů se mohla rozjet. Po dlďhém fyzickém mučení a nátlaku - u Kameněva znásobeném hrozbou zastřelením jeho synů _ Zinověv a ¿ameněv souhlasili, že budou vypovídat podle režie, jestliže jim Stalin před celým politbyrem slíbí, že nebudou vyneseny rozsudky smrti. /.../ První moskevský proces vyvolal ve stranických řadách obrovský šok. Stalin se sna.il udržet tempo teroru v plných obrátkách. Z Vorkuty a ji- ných táborů bylo do Koskvy přivezené 5 000 opozičníků a zde je rozpravili /později se popravovalo přímo v táborech - pravidelně 20 - 40 lidi denně Druhý moskevský proces byl připraven „odhalením" série sabotáží na šachtách v Donbase, Kuzbasu, v chemickém průmyslu atd. B; 1 obrácen proti lidem, kteří Stalinovi již dávno sloužili, jako například "tezcharakterní Radek, tfet^ední postavou, hlav ím obžalovaným, se stal ovšem Pjatakov, de facto hlava celé sovětské ekoaaolkj, náměstek komisaře těžkého prů- myslu. /.../ Režie procesu byla vedena tak, aby byli do „spiknutí" zapleteni čel- ní představitelé pravice Bucharin a Rykov. 17. ledna 1937 se Eucharinovo jméno poprvé neobjevilo jako jméno šéfredaktora Izvěstijí. Když 23.ledna začal proces, byla od prvního okamžiku zřejmá tendence kompromitovat celou „pravici". /.../ Nyní se zničení nejcenějšího Sergova spolupracovníka vyhrotily věci na ostří nože. Bylo jasné, že obrácením pozornosti na „ekonomické sabo- táže" může Stalin kdykoliv zničit i jeho samotného. 17.února měl Serge 8« Stalinem dlouhý telefonický rozhovor. Obvinil jej, že se stal nastrojE jem ve vleku „temných sil", t:. Ježova. K novému rozhovoru - opět bezvý- [pageend12]- 11 - slednému - došlo hned následujícího dne. V 17,30 byl již Serge mrtev. Oficiálně spáchal sebevraždu. /.../ ...Počet členů „strany v armádě klesl mezi 17 a 18 sjezdem na polo- vinu. Odhaduje se, že spolu s příslušníky rodin „zmizelo" na 125 000 osob /.../ Poznámka: Samozřejmě, že procesy i popravy pokračovaly dál svým bestiál- ním tempem. Počet obětí v důsledku či na přímí pokyn Stalina se odhaduje až na 20 000 000 lidí. A n d r é G i d e : R e t u š e k m é m u j N j V_R_A_T_U g 0 s_?_A-g_g_'V /Praha 1937/ /.../ AÍ už uveřejnění Návratu právě dnes bylo oportuní či ne, -idyž jednou vyšel, sovětská publicistika měla se pečlivě a kriticky obírat Gidovými výtkami, přiznat, kde má pravdu, vyvrátit, kde se mýlí, a ni- koli vyhlásit ho div ne za japonského špicla. Co se stalo? Gide, komunistický neofyta, popletený a zmatený nezří- zenou a naivní sovětofilskou propagandou, Gide, typický západoevropský intelektuál, který se ke komunismu dostal, jak sám tvrdí, četbou evan- gelia. Gide, antikapitalista, otřesený ve své kulturní jistotě světovou válkou, Gide, unavený Evropan jejími zmatky, přišel do země sovětů s otevřenou náručí, hledaje tam své „lecteurs futurs", budoucí čtenáře, hledaje tam jakousi Utopii, zaslíbenou zemi, Novou iarmonii. Pisto toho našel zemi devatenáct let po revoluci a ke konci druhé pětiletky v jedné z nejcboulostivějších situací jejího vývoje vnějšího I vnitřního, politického i psychologického. Našel zemi umístěnou upro- střed odplouvající celoevropské vlny sociální aktivity, zemi uváděnou do stavu téměř válečné pohotovosti, zbrojící usilovně na dvě fronty: našel zemi, >terá překračovala typický pro každou revoluci bod obratu, v níž zvítězili „reorganizátoři" proti pokračovatelům revoluce: našel zemi v níž opozice proti režimu se rozrůstala do hloubky i do šířky a byla krvavě likvidována: našel zer'i unavenou vypětím obou pětiletek, zbavenou téměř úplně první vůdcovské garnitury: našel dělníky s chatrnou pr covní morál :ou, vybičovanou všemi možnými i nemožnými prostředky a konečně našel zemi - což Gide velmi přesně postřehl, ale nepochopil - unrost-ed morálního vakua, jaké vzniká, a druhdy nedlouho, při střídě dvou životních, hospodářských i kulturních systémů. Téměř všechny pruži- ny givotr soukromého, pohybu hospodářského a Kulturního byly povoleny a^nové dosud nenapjaty, reservoárjc morálky jedné, individualistické, byly do dna vyčerpány, reservoáry morálky druhg, kolektiviotické, posud nenaplněny, a v tomto vaku se rozrůstala plíseň těch, kdo revolrci ne- dělali, ale z ní těžili, rozrůstala se byrokracie, dědička starého či- novnictva, jen podporovaná nesrírnými dávkami sovětského teritoria a různorodosti, namnoze nevychovaností a slabostí lidského staviva. Tako- vou zemi našel Gide a byl jí přirozeně a ovšem zklamán. Snil o společno- sti, kde „každé individuum',1 každá osobitost každého individua se může rozvinout co nejdokonaleji", 3 našel společnost bojující těžce propagan- dou, hesly, údernictvím, stachanovxštinou o primitivní předpoklady pracovní morálky, stavějící zespody a mnoha omyly a oklikami teprve [pageend13]předpoklad jeho „rozvinutí individua": lešení kolektivní, hospodářské a kulturní stavby. Gidova idealistická nedočkavost a nervozita, přeska- kující ne roky, ale desítky let, dodělala ostání a. dovedla ho až k těm- to pochmurným perspektivám. Takový je můj rozbor situace, který ovšem neznamená, že nevidím a nedoceňuji vážnost situace. Ale největší nebezpečí nevidím v nízkých mzdách, byrokracii a vzni- kání privilegií, to mohou být věci dočasné a odstranitelné - nebezpečí vidím v tom, že se zrevidují některé předpoklady a metody při stavbě této materialistické a příliš lacino se historizující společnosti, které pohyb v ní nejen nepodporují, ale přímo brzdí. Záleží na prozíravosti, bystrotě a přesnosti odhadu u stavitelů so- větské- společnosti , jak dlouho bude toto vakům trvat, záleží na nich, aby Gide neměl pravdu, záleží na nich, aby spiritualizací svých příliš naivně materialistických metod uvolnili tvořivé síly svého trpělivého a hrdiného lidu. iíebot, a? to zní sebe paradoxněji - těžiště dalšího vývoje v této vlasti praktikovaného materialismu je v oblasti ducha a m orálky. Přiepěje-li kníňka GAdoya, třeba nepřímo, k tomu a její překlad k reál- nějšímu chápání Sovětského svazu u nás - vykonala dost. V Praze v září 1937 Boh. Hathesius /.../ Tak známý učenec vidí nutnost zavrhnout teorii, kterou hlásal a která se nezdá dost ortodoxní. Tak člen Akademie nauk odvol - své „předeš- lé omyly", kterých by „mohlo být zneužito fašismem", jak veřejně vyznává /Izvěstija 28.12. 36/. Je nucen uznat za správné obvinění, uvěřejnené na rozkaz v Izvěstijích, které Senichavě vyhledávají nekalé symptomy „proti- revolučního deliria". Eisensteinovi se překáží v práci. K,,sí doznat své„oi.-yly", přiznat, že se mýlí, a že nový film, který připravuje už dvě léta a na nějž se vydalo již 2 miliony rublů, neodpovídá požadavkům doktríny, takže byl zakázán právem. A spravedlnost! Kyslemež na poslední procesy v ?"oskvě-,a Novosi- birsku, které by snad měli způsobit, ab;ch litoval oné věty, která vás rozhořčuje: „Pochybuji, že dnes v některé zs. jiné zemi - i kdyby to bylo hitlerovské Německo, - je duch méně svobodný, sehnutější, bázlivější /více zterorizovaný/, porobenéjší"? /.../ /.../ Není-li členem strany, šlápnou mu na krk jeho kamerádi s legitima- cí strany. Dát se do strany, být do ní připuštěn - což není nic lehkého a vyžaduje kromě zvláštních vědomostí dokonalou ortodoxnost a vlohy k ohebnému přizpůsobování, je první a nevyhnutelnou podmínkou úspěchu. Kdo je jednou členem strany, nemůže s ní vystoupit, okamžitě ?y stratil své postavení, své místo, a všechny výhody nabyté předchozí prací, a ko- nečně by se vydal odvetným opatřením a obe nému podezření. Nebot proč opouštět stranu, kde se má člověk tak dobře? Která vám poskytuje tolik výhod 1 a výměnou nechce nic, než abyste se všemu podřizovali á sami ne- mysleli. Načpak taková potřeba myslet a k tomu vlastní hlavou, když je přijato, že všechno jde tak dobře? Myslet vlastní hlavou znamená stát se okamžitě kontrarevolucionářem. Slověk uzrár pro Sibiř. Poz.: Jak to velmi pěkně řekl Yvon: „Vstoupit do strany znamená sloužit zároveň vládě, vlasti i svému osobnímu zájmu. Dokonalá harmonie, na níž závisí štěstí." Znamenitým prostředkem k postupu je udavačství. To vás uvede do dobrého poměru k policii, která vás ihned začne ochraňovat, ale přitom si vámi posloží: začně-li se jednou, nezadrží vás už ani čert, ani přátelství: je třeba mašírovat. Ostatně je to snadný tréning. A špicl je v suchu. Když chtějí noviny strany ve Francii z politických důvodů diskvali- [pageend14]- 13 - fikovat, požádají o tuto špinavou práci nějakého nepřítele onoho někoho, V Sovětském svazu jeho uejlepšího přítele. Neprosí: vyžadují. Nejlepší zostuzení je zoztu::ení zesílené zapřením. Zále í také na tom, aby se přítel veřejně rozešel s tím, koho je třeba zahubit. /Proti Zinověvovi, Eameněvu a Smirnovu jsou vybráni jejich starší kamerádi: Pjatakov a Radek: třeba je zneuctít, než budou zastřeleni sami./ Odmítnouti takovou podlost, takové opuštění přítele, znamená zahubiti sám sebe spolu s přítelem, kterého chcete zachránit. Končí to tak, že se nevěří nikomu a ničemu. Nevinné hovory dětí vás mohou zahubit, člověk se neodvažuje před nimi mluvit. Každý hlídá, hlídá sebe, je hlídán. Neexistuje již nenucená, volná rozprávka., leda snad na posteli se svou ženou, jste-li si jí zcela jisti. A X zábavně vykládá, že tohle prý je dostatečný důvod proto, že manželství se tak rozhojnila. Při vol- ných poměrech nebyla taková jistota. Považte: lidé byli odsouzeni pro řeči udané po desetileté pauze < A potřeba otevřiti na polšt ři své srdce stávala se stále naléhavější po tomto nesnesitelném tlaku po celý den a po všechny dhy. Abychom se uvarovali udáni, je nejlíp je předstihnout. Ostatně podléhají vězení nebo aepor&aci ti, kdo závadné řeči zaslechli a ihned o nich ne- podali zprávu. Špiclování je jednou z občanských cností. Cvičí se v tom od nejútlejšího věku a dítěti, které „podává zprávy" se gratuluje. K tomu aby člověk byl přijat do takového malého ráje, jako je například Bolševo, nestačí být bývalým kajícím lupičem: je třeba ještě zradit ka- merády spoluvinníky. Dato cena, udělovaná donašečství, je jednou z vyšet- řujících metod G-PU. Od zavraždění Kirova stáhla policie svá oka ještě těsněji. Dnes by nebylo jistě již možné, aby mladí lidé podali Emilu Verhaerenovi / za jeho cesty Ruskem°těsně před válkou/ adresu, které se obdivuje Vildrac a o níž vy- kládá tak roztomile: ani revoluční /řekněme kontrarevoluční, je-li libo/ aktivita Matky /velmi pěkná kniha Gorkého/ a jejího syna: tam, kde včera člověk kolem sebe nacházel podporu, pomoc, ochranu, dorozumění, potká se dnes jen s udavačstvím a slídičstvím. Od vršku obnoeného sociálního žebříčku až dolů jsou nejlíp zapsáni nejpodlízavější, nejpodlejší, nejohnutější, nejmizernější. Všichni ti, kdo stojí s hlavou zpřímenou, jsou jeden po jlr" hém odrovnáváni nebo deportováni. Snad tomu zůstává ušetřena aspoň Rudá armáda. /.../ Doufejme: nebo brzy zůstanou t tohoto heroického a podivuhodného národa, který si tolik zasloží naši lásky, jen kati, kořistníci a oběti. Nuže, překvapí, když tato něštastná, štvaná bytost, kterou se stal so- větský" dělník, jakmile není mezi faforizovanými, vyhladovělá, rozdrcená, vytahaná bytost, která se neodváží ani protestovat, ba ani si nahlas zanaříkatra" překvapí příliš, když si opět vynalézá nějakého B 0ha a hledá východisko v motlitbě? K čemu z lidských věcí se má odvolat? .7. Čteme-li, že při posledních vánočních bohoslužbách byly kostely nacpány, nepřekvap je nás to vůbec. Oloupeným „opium". /.../ /.../ Neboí proletarlát nemá ani možnost zvolit si najaké zástupce, kte- rý by bránil jeho porušená práva. lidové volby at veřejné, či tajné jsou výsměchem, pošklebkem: všechny kandidátky jsou určovány, jsou dělány zbora dolů. lid má jen právo zvolit ty, kdo jsou předem vybráni. Prole- tariát doběhli. S roubíkem v ústech, se všech stran svázán nemá téměř nožnost odnorovat. Oh, strana byla dobře vedena, dobře obehrána Stalinem - a to za velkého potlesku komunistů celého světa, kteří ještě věří a budou dlouho věřit, že alespoň v Sovětském svazu zvítězili, a pokládají za nepřátele a zrádce všechny ty, kdo netleskají. / — / I s a a c a D e u t s ch e? r a; li 2 D OJI Q jí t i 3 I L I J J . L ] ! O . [pageend15]- 14 - Polovičatá__ostali_-izace_. Jádrem problému je neúspěch oficiální destalinizace. Už více než deset let uplynule od doby, kdy Chruščov na IX. sjezdu odhalil Stalinovy zločiny. Tento čin by neměl smysl, kdyby byl úvodem ke skutečnému vyjas- nění všech ot zek a k otevřené celonárodní diskusi o dědictví Stalinovy éry. Nedošlo k tomu. Shruščov a vládnoucí skupina chtěli nikoli zahájit diskusi, nýbrž znemožnit ji. Prolog měl podle nich být epilogem destali- nizace. Okolnosti je donutily zahájit tento proces z holé nezbytnosti. gBhžžžBabždttgdBittiiBÍaáoipáBnlli)gétžetaMžfaévypflktpánj8y^ir--iri-WÝi*nriri^f Prot oze protagonisté a stoupenci protistalinske opozice byli likvidováni, mohli zahájit destalinisaci jen lidé ze Stalinovy skupiny. Ale tento úkol jim byl proti mysli, byl v rozporu z jejich mentalitou a zájmy. Mohli ho splnit jen polovičaté a povrchně. Pozdvihli jen cíp opony, nikoli ce- lou oponu. A tak neb; la řešena morální krize, kterou způsobilo Chruščovo- vo odhalení. Vyvolalo úlevu a otřes, zmatek a pocit hanby, rozpaky a cynis- mus. Národ se súlevou osvobodil od noční můry stalinismu, ale poznání, jak tato můra pronikla celým životem, způsobilo šok. Jistěže mnoho rodin trpělo terorem, ale teprve tec! si mohli lidé poprvé uvědomit celý jeho rozsah, a přitom i teiito pohled byl rozpačitý. Poznání, jak bezmocně se národ podrobil teroru a jak ho bez protestu trpěl, vyvolalo hluboký pocit studu. A fak, že toto strašné odhalení učinili Stalinovi spolupr covníci a apologeti, že ukázali kostlivce ve skříni a pak přibouchli dveře a už neří :ali ani slovo, mohl vést jen ke zmatkům a cynismu.. Problémbyl příliš velký a příliš osudový, aby bylo možno takhle jed- nat, zejména s ohledem na souvisolst s nynější politikou. Oficiální des- talinizace vytvořila nové rozpory a prohlobila staré, „Liberálové" a „radikálové", pravicoví a levicoví komunisté rauseli žádat definitivní zúčtování se Stalinovým odhalení:: a definitivní rozchod s ním. Krypto- stalinisté v byrokracii chtěli zachránit co nejvíc ze stálinských metod a ze Stalinovy legendy. Hodna lidí mimo rámec byrokracie, zejména mezi dělníky, pojalo takový odpor k oficiálnímu pokrytectví, že se téměř vrá- tili ke Stalinovu kultu, nebo nechtějí už o tom ani slyšet a raději by měli celý problém sprovozený ze světa. A v pozadí všeho je skutečnost, že sovětská společnost nezná sama sebe a je si toho dobře vědoma. Dějiny tohoto půlstoletí jsou zapečetěnou knihou i pro sovětskou inteligenci. Ja.ío člověk, který se teprve začíná uzdravova/t po dlouhém onemocnění amnézií, tak národ, který nezná svou minulost, nechápe svou přítomnost. Kolektivní amnézie byla způsobena desetiletími stalinských falzifikací a polopravd, kterými XX. sjezd za- hájil léčení, ztěžují r.-chlo rekonvalescenci. Avšak dříve nebo později musí sovětská společnost udělat bilanci tohoto půlstoletí, má-li se její politické vědomí vyvíjet a krystalizovat v nových a pozitivních formách. Tato situace je zvlášť zajímavá pro historiky a politology: poskytu- je vzácný snad jedinečný příklad vzájemné souvislosti historie, politiky a společenského vědomí. Historikové se často přou o tom, zda znalost minulosti napomáh; státníkům k moudrosti a lidu k politickému uvědomění. Jedni to tvrdí, jiní se domnívají spolu s Heibem, že dějiny učí nás tomu, že neučí ničemu. V třídní společnosti prospívá politickému myšlení, říze- nému třídními nebo skupinovými zájmy, studiem minulosti v mezích dovole- ných a žádaných těmito"zájmy. I historikovy názory jsou podmíněny spo- lečenským pc.zádím a politickými okolnostmi. Normálně se ideje vládnoucí třídy stávají „vládnoucími ideami" doby. V některých obdobých tyto^ideje přeji více nebo méně objektivnímu studiu dějin, a politické myšlení tím získává; jindy působí jako mohutný záporný činitel. At už je tomu jak- koli, žádná vládnoucí sirupina a žádná jen trochu civilizovaná společnost nemůže působit bez historického vědomí, které ji uspokojuje, vědomí, které poskytuje příslušníkůip vládnoucí skupiny a společnosti vůbec pře- svědčení, že názor na minulost, zejména nedávnou minulost, není jen spletí lží, nýbrž že odpovídá reálným faktům. Sádná vládnoucí skupina se nemůže udržet jen cynismem. Státníci, vůdcové a obyčejní lidé musí mít [pageend16]- 15 - subjektivní pocit, že to, co chtějí, je morálně oprávněné, a co je morál- ně oprávněné, nemůže se opírat o historické lži a falza. A ačkoli lži a falzifikáty se vyskytovaly v myšlení každého národa®, jejich účinnost záležela vždy na tom, že národ je považoval za pravdu. Morální krize postalinských let v Sovětském svazu s :očívá v hluboké poruše historického a politického vědomí národa. Od XX. sjezdu lid ví, kolik z toho, čemu věřil, je falzem a mýtem.Chce vědět pravdu, ale ta je mu odepřena. Vládcové mu ře«cli, že vlastně celé dějiny revoluce byly fal- šovány, ale pravdu mu neřekli. Jen několi.í příkladů: poslední velký skan- dál Stalinovy éry,tav. doktorské spiknutí, byl oficiálně odhalen jako výmysl. Ale čí? Jan Stalinův? A čemu měl sloužit? Na to se odpovědi ne- dostalo. Chruščov nazačil, že Sovětský svaz by nebyjjytrpěl tak veliké za války, nebýt Stalinových chyb a omylů. Ale tyto' ohyby se nestaly před- mětem otevřené debaty. Nacisticko- sovětský pakt je rovněž oficiálně ta- bu. Řeklo se o hrůzách koncentračních táborů a vynucených doznáních, s jejichž pomocí byly inscenovány procesy. Ale oběti procesů s malými výjimkami rehabilitovány nebyly. Nikdo neví, kolik lidi bylo v táborech, kolik zemřelo, kolik bylo zavražděno a kolik přežilo. Podobné spiknutí mlčení vládne, pokud jde o nucenou kolektivizaci. Všechny tyto otázky byly nastoleny, ale žádná nebyla zodpovězena. I v jubilejním roce zůstá- vá většina vůdců z roku 1917 anonymní. Jména členů UV, kteří řídili říj- nové povstání, stále nemohou být uvedena, lid mé slavit velké výročí, ii ale nemůže si přečíst jediné pravdivé vylíčení událostí, kterou má oslavovat. Ideologická budova stalinismu vyletěla do povětří; její základ byl otřesen, střecha odstraněna, zdi rozbity a hrozí zřícení, ale Kostra stále stojí a na lidu se chce, aby v ní žij. Na začátku jse . mluvil o požehnání, ted vidíme prokletí. Iracionální aspekty revoluce, chráněné kontinuitou, přežil; a zachovaly se s^jolu s racionálními, lze je oddělit? Je jasné, že životním zájmem Sovětského •> svazu překonat iracionalitu a vyprostit své tvůrčí síly z jejích pout. Nynější nesmyslná kombinace živí prudkou deziluzi, a proto bída revoluce může v očích lidu zastínit její velikost. Když k tomu docházelo v minu- lých revolucích, byla výsledkem restaurace. A protože restaurace byla obrovským krokem zpět, dokonce tragédií pro národ, který se jí podrobil, měla i ozdravné rysy. Bourbonové a Stuartovci vštípili lidu mnohem lépe, než to mohli učinit puritáni, jakobíni nebo bonagartisté, že není návratu k minulosti; že základní dílo revoluce nelze zničit, že musí být zachrá- něno nro budoucnost. Restautace tek bezdečně rehabilitovala revoluci, nebo alespoň její základní a racionální vymoženosti. Víme, že v Sovětském svazu revoluce přežila všechny možné činitele restaurace. Ale přitom je zatížena břemenem akumulované deziluze, dokonce i zoufalství, které by se za jiných historických okolností mohlo stát hýbnou silou restaurace. Někdy se zdá, že Sověts-íý svaz je zatížen morál- ně psychologickým potenciálem restaurace, která se nemůže uskutečnit. ITást této padesátileté minulosti je krajně zdiskreditována v očich lidu, ale žádný navrátivší se Romanovec ji nemůže rehabilitovat. Revoluce se musí rehabilitovat sama, vlastními silami. Sovětská společnost se nern.ů e na delší dobu spokojit s tím, že zůsta- ne pouhý- objektem historie a bude záviste na vrtochu autokratů nebo své- volném rozhodování aligarchie. Kusí získat kontrolu nad vládou a transfor irovat stát, který se tak dlouho tyčil nad společností, v nástroj demokra- ticky vyjádřené vůle národa. Kusí především obnovit svobodu_projevu a smlčování. Je to skromný nárok v porovnání s ideálem beztřídní a beze- státní společnosti a je to paradox, že sovětský lid musí ted usilovat o tato elementární práva, která se kdysi vyskytovala v^každém-liberálním programu buržoazie, marxisty právem ostře kritizovaném. Avšak v pokapitalistické společnosti musí svoboda projevu a shromaž- ďování splňovat radikálně odlišnou funkci než ar kapitalismu. Je sotva nutno připomínat, jak důležitá byla tato svoboda pro pokrok i ze kapita- lismu.* J«-ee%ve.-Htt%ne-připefflíHa%-j-áa^-«'ůle8šté-byle.-%a%e-evefeede- Ale v buržoazní společnosti je to jen formální svoboda. Formální ji činí vlast- [pageend17]- 16 - nické vztahy protože majetné třídy vykonávají téměř monopolistickou kontrolu téměř nad všemi prostředky formování veřejného mínění. Dělnic- ká třída a její intelektuální mluvčí mohou v nejlepším případě získat jen okrajové možnosti pro společenské a politické sebevyjádření. Spo- lečnost, která je kontrolována majetkem, nemůže účinně kontrolovat^stát. Tím velkoryseji se ji dovoluje žít v iluzi, že to může dělat, ledaže se tato iluze stane příliš nebezpečnou a drahou pro buržoazii. Vg spo- lečnosti, jako je sovětská, nemůževmít svoboda, projevu a shromaždování takový formální a iluzorní ráz; bud je reálná nebo vůbec neexistuje. Protože moc vlastnictví byla zničena, dominuje nad společností jen stát, to je byrokracie; tato dominace spočívá vyhr;dně na potlačení práva lidu kritizovat a oponovat. Kapitalismus si může dovolit dát demokratic- ká práva dělnické třídy, protože se může spolehnout na to, že ji ekono- mický mechanismus udrží v podrobení. Buržoazie má zajištěné vedoucí místo, i když nevykonává politickou moc. V pokapitalistické společnosti neexistuje automaticky ekonomický mechanismus, který by udržoval masy v porobě; může to dokázat jen politická síla. Byrokracie sice čerpá část své moci z nekontrolovatelného vládnoucího postavení v ekonomice, ale tu moc si udržuje politickými prostředky. Bez nich nemůže udržet svou společenskou nadvládu a každá demokratická kontrola jí této moci zbavuje. Z toho pochází nový význam svobody projevu a shromaždování. Jinými slovy, kapitalismus mohl bojovat proti svým třídním nepřátelům z různých ekonomických, politických a kulturních obraných linií a měl dost místa na. lístupy a manévrování. Pokapitalistická byrokratická diktatura má mno- hem méně'možností: její první linie obrany, ta politická, je také posled- ní linií obrany. Hení divu, že se jí drží se vši houževnatostí, jaké je schopna. pokapitalistický vztah mezi státem a společností ovšem zdaleka není tak jednoduchý, jak si představují někteří ultraradikální kritikové. Domnívám se, že nemůže být řeči o tzv. zrušení byrokracie. Byrokracie, stejně jako stát, nemůže být prostě zrušena,. Existence zkušených a pro- fesionálních úředníků, administrátorů sa manažérů je nezbytnou součástí společenské dělby práce, které odráží četné rozdíly a rozpory mezi růz- ným stupněm kvalifikace a vzdělání,mezi kvalifikovanou a nekvalifikova- nou prací, a hlavně mezi prací duševní a manuální. Tyto rozdíly a roz- pory se zmenšují; jejich redukce může být předzvěsti doby, kdy se stanou společensky tak bezvýznamnými, že stát a byrokracie opravdu odumřou. Ale to je relativně vzdálená perspektiva. V nejbližší budoucnosti však je možné, aby společnost získala své občanské svpbody a zřídila politickou kontrolu ňad státem. Když:sovětský lid o to usiluje, neinscenuje starču bitvu, kterou kdysi svedl buržoazní liberalismus proti absolutismu; na- opak pokračuje ve své vlastní velké bitvě z roku 1917. Poznámka: „ . „ ., , „ „ , , . , Tato stalinska vlna se přehnala i pres nase uzemi. nnoho lid- ských životů přišlo nazmar ve společnosti, která měla být vrcholem lidské civilizace. Otřesným svědectvím této zvůle padesátých let je „Doznání" od Artura Londona. Přinášíme jen nepatrné a jistě ne nejvýzna- mější ukázky z této knihy. A r t u r L o n d o n D O Z í l s l [pageend18]- 17 - Koloděje VIII. V pátek ráno mě vyvedou z cely, jako vždy s maskou, vedou mne neko- nečnými chodbami a neustále po schodech dolů. Vdechuji vlhký, ledový vzduch, jenž páchne plísní. Konečně mi sejmou pásku s očí. Dveře se za- vírají a jakýsi hlas nařizuje: „ChoSte !" Jsem ve sklepě; v díře, obklopené ze dvou stran zdí, napůl z cihel a napůl z uplácané hlíny. Dvě stěny jsou z hrubě sbitých prken. Mám k dispozici sotva čtyři čtvereční metry. Zdi i stěny jsou mokré. Je tu tak vlhko, že mi okamžitě zvlhnou šaty. Tu a tam jsou námrazjry. Podlaha je blátitá. Chodím jak mi nařídili. 3píš se točím v kruhu jak zvíře v kleci. Co znamená tento nový výmsl mých inkvizitorů?Jednu chvíli mne napdne, x abych se vrhl na podlahu, tam kde dvě zbitá prkna izolují zem, a"odmítl chodit. Ale vzpomenu si na poznámku jednoho referenta při posledním vý- slechu: „Každý den posíláme straně zprávu o výsledcích šetření a o cho- vání obžalovaných. Můžete si být jist, že to, co píšeme o vás, není pří- znivé, vaše odmítání doznat se dokazuje, že máme co dělat se zatvrzelým zločincem." Sesmím jim dát záminku, aby mohli napsat, že se stavím na odpor. V této díře ini nic nedovoluje, abych se orientoval v čase. Mohl bych si myslet, že se všechen život zastavil, kdybych chvílemi neslyšel někde poblíž rány na prkna, a jednotvátné povely: „Chodte, musíte chodit!" Nejsem tedy sám v tomto podzemí, které se zdá být podle ozvěny velice rozsáhlé. Jsou tu kolem mne další podobné kobky. Každou čtvrthodinu za- buší dozorce na dveře. Musím se postavit proti špehýrce do pozoru a tiše odpovědět: „Vězeň číslo... zde!" Pokouším se poznat podle hlasů, kdo jsou mí sousedé. Marně. Doléhá ke mně jen tichý šepoty Zaslechnu jen hluk otvíraných a zavíraných dve- ří, kroků, které se buc vz-alují nebo přibližují. Není tu nic, co by dovolilo rozlišit den a noc. Pohybuji se stále obtížněji. Je to těžká únava. Trup, záda, ramena, paže, nohy, celé tělo je jedna bolest. Už nemohu dál. Zhroutím se. Za^ několik okamžiků někdo vztekle kope do dveří. Neznámý hlas řve: „Vstaňte, choBte, choSte !" Neposlechnu. Dveře se rozletí, dva dozorci mě chytnou pod paží, cloumají mnou, otloukají mi hlavu o zed. „Budete poslouchat a "dělat, co vám nařizujeme." Odmítám, protože už nemohu KXHŽkEiikráfciji. Třetí jim jde ne pomoc se škopkem ledové vody. Chytne mě za hlavu a ně- kolikrát ji ponoří do škopku.*„Tak jste se probudil", řeknou mi ti dva. „Teti začnete zas chodit, nebo i to zopakujete. A kdybyste chtěl zůstat tvrdohlavý, cr me ještě jiné prostředky." 0 ejdou a já se znovu vydám na horečnatý pochod. Pojednou slyším^za dveřmi hlasy. Je jich tam několik, střídají se u špehýrky a vysmívají se mi. Nadávají mi, dělají oplzlé vtipy. Urážejí mou rodinu. Takhle se baví hezkou chvíli. Nereaguji. Unaví se na onec a zmizí. Nevím, jak dlouho už se točím pořád v kruhu. I"é tělo je studna boles- ti. Jsem přitom tak ospalý! Už nedokáži udržet oči otevřené a poztolna se obraz všeho kolem mne zamlžuje jako pod závojem, áarážím do stěn. Nakonec jsem zase na zemi. Znovu se ne chopí nějaké ruce. Kopají mne do žeber; donutí mne, abych se svlékl do půl těla, a polévají mě ledovou vodou. Je to jejich způsob, jak mě udržet při bdění. Po celou dobu, co tu ještě zůstanu, bude mi zakoušet takovou péči kolikrát denně. Pokraču- ji v klopýtawém pochodu. Sním vstoje. Sudím se, když narazím na stěnu. Chodím, sním, slyším hlasy, před očima mi probíhají_obrazy, neumím už rozlišit skutečnost od představ. Neprožívám snad zlý sen? Dlouho poté, v noci z neděl na pondělí /dozvím se to_o něco později, když zahléáňu kalendář r.:: r-tole svého inkvizitora/, slyším, že někdo ří- [pageend19]- 18 - ká slovensky do špehýrky: „Co jste udělal?" "echápu to hned, mám jen po- cit, že je někdo za špehýrkou. Někdo tiše klepe na dveře. Konečně reaguji a přibližuji se. Hlas šeptá: Co jste udělal?" - „Nic, jsem nevinný. Ne- dostávám ani jíst ani pít, nedovolí mi spát. Nechápu co se se mnou děje." Hlas znovu promluví: „Zakázali nám, abyste dostával jíst a pít. Co jste to jen mohl udělat, žese s vámi tak zachází? Takhle se jedná jen s vámi. Donesu vám pítí." Žízeň je horií utrpení než hlad. Mám asi horečku. V plicích pocituji rezavou bolest. Obtíině dýchám. Jsou to následky zánětů po^rudnice. M n u - lo pondělí mi měli znovu naplnit pneumotorax. Doktor Dymer na mne marně čeka.1. + Specialista na plicní choroby. Když zjistil, že jsem nepřišel na pro- hlídku, vyptával se na mne a staral se, aby mě mohl dále ošetřovat."Po- cítil pak následky toho, že za mne intervenoval, a byl dán do ústraní, /poz. autora/. Po chvíli - je nekonečná. - se dveřé zvolna otevřou a přede mnou stojí mladý dozorce v uniformě, v kožešinové čapce s hvězdou. Drží láhev s vo- dou. Položí mi její hrdlo k ústům a trpělivě mě nechá celou láhev vypít. Žádá mne: „«eříkejte to nikomu, byl bych potrestán. Za několik hodin vás pravděpodobně předvolají, udete moci žádat, abyste dostával jíst a pít." Oakamžitě pak odejde a znovu zavře dveře. lidský postoj tohoto šlověka, jeho soucitný čin mi dodá důvěry. Te- dy ani zde není vše ztraceno! Vyčerpán se vláčím dál. Konečně si pro mne přijedou, aby mě odvedli k novému výslechu. Opakuje se nekonečná slepá césta po schodech a chodbách. Stoupání do schodů mi způsobuje potile. Lapám po dechu. Málem se zhroutím. Ale ener- gické paže mě podpírají, strhají, vlečou. Když mi uvolní oči, stojí přede mnou člověk, kterého vidím poprvé. Dá mě postavit do kouta a dlouze se na mne dívá: „Co je vám?" "Vypadáte, jako by vám nebylo dobře." „Už týden," zahlédl jsem právě kalendář na stole, „co tu jsem, jsem nedostal skoro nic k jídlu ani k pití. Spal jsem jen dvě hodiny. Strávil jsem te<í tři noci a tři dny ve sklepě, kde mě přinutili bez ustání chodit. Jsem na konci sil. Dopouštíte se zločinu. Nemáte právo používat takových rrostředků. Jsem nevinen. Ptejte se mne, na co chcete, ale dejte mi mož- nost normálně odpovídat a zapisujte mé odpovědi tak, jak je říkám. Chci se sejít s odpovědným stranickým představitelem." Siověk proti mně předstírá překvapení: „Jak? Nedostal jste jíst ani pít, nespal" iste? To si musír. prověřit. Je to určitě nějaká chyba dozor- čů." " ' , , Později se tato strašná hra se svalováním viny na dozorce bude často opakovat."Minulou noc jsem od mladého Slováka získal důkaz, že rozkazy vycházejí od lidí z Bezpečnosti a že dozorci je pouze plní. Kolik týdnů beze spánku, kolik zničujících pochodů, kolik hladu a žízně ještě zažiji! Kolik nepřetržitých výslechů ve dne v noci! Referent mi sejme želízka, dá mi ruce dopředu a znovu mi je spoutá. Odejde. Slyším, že"dává rozkazy. Za chvíli nám před sebou misku s teplým nápoje--: a kousek chleba. Doslova se na to vrhnu. Referent řekne: , , „Pokud jde o vaše praní sejit se se zodpovědným stranickým činitelem, opakuji vám znovu, že mí kolegové a já zde představujeme stranu. oSme stranou pověřeni, abychom vás vyslechli, abychom ji informovali o vašem chování, o tom, zda chcete či odmítáte pomoci objasnit važne otázky, kte- ré ji zaměstnávají. Uvědomte si ttáy, še jste tu ja^o před stranou, nemo- hu mluvit jasněji! Musíte se doznat; musíte pomoci straně." Stojím stále zády ke zdi, s rukama spoutanýma, musím odpovídat na Otázky [pageend20]- 19 - které se rychle střídají. Jsou dobře informováni o našem životě, naší činnosti, našich stycích za odboje ve Francii a ještě dříve, za války ve Španělsku; o našich přátelských vztazích, o našich sympatiích a nati- patiích ... Ale, jak jsem již dříve poznamenal, celek je zahalen do pře- diva lží, je tak vzdálen pravdě, jak je možno. V ústech referentů jsou dobrovolníci ze španělských brigád jen hrstkou nebezpečných, demoralizo- vaných mužů, kteří po viálce ve Španělsku se za svého pobytu ve francouz- ských táborech zaprodali různým americkým, německým, anglickým nebo fran- couzským výzvědným službám. Referenti se pravidelně střídají a já pořád stojím ... Před odchodem z místnosti, každý z nich naklepe poznámku pro své nžstupce, pravděpodob- ně proto, aby jej informoval o průběhu výslechu. Nový referent se s ní seznámí, dříve než mi začne klást stejné otázky. Když přepisují mé výpovědi o tom či onom dobrovolníku, referenti i nadále systematicky vynechávají vše, co by se zdálo pro mne příznivé. Odmítám podepaat podobné protokoly. Pojednou vstoupí do místnosti Smola a řekne „A je. Právě ho sem při- vedli." A obrátí se na mne: „Wluvím o vašem příteli lacovi Koldošovi, Chyběl už jen on; ted jste všichni,pohromaděJ Celá vaše sku;ina je pod zámkem. Ted víme dobře, co se děje v Polsku a Německu. Vaše skupina není osamocený případ. Týká se to všech mezinárodních brigád. Čas plyne, je to nekonečné. Ale jak slovy vyjádřit vyčerpání, utrpe- ní, nevyspalost t áěkolikrát se zhroutím na kolena. Spím vstoje. A tu mně reverent přivleče k umývadlu, naplní mísu vodou a ponoří mi do ní hlavu. A znovu začíná výslech a já nedostanu nic jíst. Protože mi jazyk ztvrdl a ztěžuje mluvení, podá mi občas sklenici vody. Otázky, stále otázky. Těkteré mi připomíiiají otázky z Hájková procesu. Vykřiknu:'„Ale to jsou přesně stejné otázky, které dostal Rajk při pro- cesu!" „Zdá se, že jste si prostudoval ten proces, pane London. U vás jde ostatně o stejné spiknutí. A my tec musíme jednat, jako jednali svého času MaSaři. Nemyslete si, že když jste byl za Pyrenejemi, nevíme.o va- šich činech ve španělsku! Ani Alpy n ' nezakryly vaši činnost ve Svícar- sku. Nejsme sami", sovětská rozvěd.ra nám pomáhá. Těžíme z jejich zkušeno- stí z moskevských procesů a čistek v řadách bolševické strany. To bylo štěstí, protože tak mohli Sověti vyhrát válku. Spvětská rozvědka nám pomáhá, abychom dostali konkrétní a úplný obraz o vaší činnosti ve Špa- nělsku, Francii a Svícarsku." Jc to pro mne velká rána. Za tím vším stojí tedy Sověti a jejicft služby, které dodávají zprávy. Ha ně Pavel narážel v neděli před mým zatčením, když mluvil se Sávodským? Věděl jsem, že Sověti pracují v Praze jako poradci. Věděl jsem to, protože ministerstvo zahraničních věcí bylo požádáno, aby vydalo „sovět- ském specialistům" zvláštní lístky na potraviny a jiné výhody, vyhrazené Členům diplomatického sboru. Té žádosti jsme ovšem nevfcověli. Ale pří- tomnost „poradců" v klíčových odvětvých se zdála řirozená_a vyplývala ze zásady pomoci ze strany staršího bratra v scxcialistické rodině, če- rněl Ťsem%ňi tušení, jakou úlohu mohou hrát v aparátu Bezpečnosti. Zn vu si připomínám své pochybnosti o některých bodech obžaloby vv Rajv-ově procesu. Byli v zákulisí Hájková prccesu titíž lidé, kteří ted racují tady? Všechny tyhle myšlenky mi rychle proletí hlavou, ale ne- mám čas se jimi zabývat hlouběji, protože musím odpovídat, neustále od- povídat na otázky, které na mne vystřelují v šíleném sledu. ,,^emů::etepopřit, že jste Rajka znal?" „Ano, poznal jsein ho ve Španělsku. Několikrát jsa* se setkali na základně brigád v Albacete, počátkem roku 1938." , _ Dlouze mne vyslýchají o Eanethovi, našem společnem příteli ze Špa- nělska. Pocházel ze Slovenska a byl politickým komisařem v madarfkém praporu Rákociho. Od přátel jseci se dozvěděl, žesi vpálil kulku do hlavy krátce po Rajžově zatčení. [pageend21]- 20 - Vyslýchají mne o bulharských dobrovolnicích. Znal jsem jich mnoho. Vyptávají se mne, jaké přátelství mě pojilo s jihoslovanskými dobrovolní- ky, ktří potom zůstali věrni Sfltovit Otázka je ostatně ."ormu"! ována takto" „Vyprvujte mi o to:;, titovci ze Španělska." rte jí se mí také na Manda, který byl obžalován spolu s Rájkem a spo- lečně-s ním odsouzen a který pracoval ve Prancii v MÓI. Po tehdejším zat- čení I.aca Foldoše nastoupil na jěho místo v naší kádrové službě. MSI jsem příležitost se s ním seznámit v roce 1945 v Paříži před jeho návratem do Taaarska. Ztrácím poslední síly a omdlévám. Znovu umývadlo, hlava do vody a pe- kelné kolo pokračuje: výslechy provázené ranami a urážkami, výhružkami na adresu mé rodiny. Zaměří se zejména na mou ženu. Vyhrožují mi, že ji zatknou. Odpovídám mechanicky jako stroj. Už ani nevím, co říkám. Neroze- znávám už r«-j?«ek*es<f referenty, kteří se střídají. Splývají v jednu jedi- nou osobu. Nevím, který je den. Začínám mluvit v různých jazycích. Udi- vuje mě, že mi kladou otázky španělsky-, pak francouzsky, rusky, německy, a já přeskakuji z jednoho jazyka do druhého. A pak už ne odp ovídám^re ferentům. I-Sluvím se svým přítelem Wagnerem. Jsme oba v roce 1936 v M skvě, v době velkých čistek. Pracuje v kominter- ně. Přišel mě navštívit do mého pokojíčku v Sojuzné. Je zničen, deprimo- ván. Vyhnali ho právě z práce, protože v .iovíí. životopise, který musel vyplnit - a byl to alespoň desátý- v průběhu několika let objevili odlišný údaj, týkající se jedné maličkosti, která se stala dávno, v době, kdy žil v Kandžusku. Jeho otec, železniční zaměstnanec za carského Buška, byl přeložen do této oblasti a žil tu s rodinou. Wagner byl ilegálním členem Čínské ko: unistické strany. Později pracoval v aparátu kominternv a zaji- štoval-spojení_s Xantonem, Šanghají a jinými velkými čínskými středisky, pečoval o ilegální přechody členů Korejské komunistické strany přes so- větsko-čínské a čínsko-korejské hranice. Když se jeho situace v Kandžusku stala nebezpečnou odjel do Moskvy. Vedoucího jeho oddělení zatkli za poslední čistky v kominterně. Byla provedena revize Vágnerových životopisu. Odstíny v stylizaci byly podtr- ženy, řekl mi, červenou a černou tužkou. Zbavili ho místa, vzali mu do- klady, členskou legitimaci a vyhnali ho z pokoje v hotelu lux, kde byd- lela většina zaměstnanců kominterny. Ocitl se bez peněz, bez členské legitimace a bez dokladů opuštěný na ulici. Přišel tedy ke mně. Snažím se mu dodat odvahy: lidé ho znají a váží si ho, brzy se všechno upraví} A teS tu je se mnou v místnosti, kde probíhá vyřslech, má skloněnou hlavu a jeho tvář vyjadřuje nejhlubší beznaděj. Hovoříme. Říkám mu: Lehni si do mé postele, budeš u mne spát. Budeš se mnou jíst,nemusíš si z toho nic dělat. Do mého pokoje se lehce dostaneš, nikdo o tobě nebude vědět. A uvidíš časem. Všechno se upraví. Bud stotečný. Nemohou nechat padnout^ chlapa, jako jsi ty. Než se tvé postavení objasní, musejí ti dát alespoň práci a právo někde bydlet. A tu se kg nám přidruží jeden z mých krajanů, jehož prostřednictvím jsem se seznámil s Wagnerem. Je jednoruký. Právě dokončil novinářskou školu v Charkově a čeká na.svůj odjezd do Československa, kde povede stranický časopis pro podkarpatskou oblast. Kdysi jsme měli velké disku- se o atentátu, na Kirova, o zatčeních, procesech se Zinověvem a Xameněvem, o nesčetných prověrkách, které následovaly, o čistkách jež řádily v in- ternacionále filádeže a v kominterně. Jsme tu tejtv všichni tři a nechápu, proč se referent neustále plete do našeho rozhovoru. Proč křičí: „Mluvte česky, česky. Co to tu breptáte?" Ale do čeho se to ten chlap plete? Přece s námi nebyl y Moskvě 1 A proč mi stále mluví o Španělsku o Spanělácích? Přece jsem ještě nebyl ve Špa- nělsku. A jak se sem vlastně dostal? Odkud mě zná? Proč mnou třese a vláčí mne k umvvadlu? Proč mi strká hlavu do vody? Říkám Wagnerovi: „po- dívej se, co děli a jí, zbláznili sej" Toliit toužím po tom, abych mohl v klidu hovořit se svými přáteli, a oni mi v tom zabraňují. A stále stejné otázky; Spaněls> ;o [pageend22]- 21 - Spanělé...Ale jsem, přece v Moskvě se svými přáteli, zrovna jim vyprávím o svých úmyslech přihlásit se do mezinárodních brigád. Proč ten chlap přeskakuje etapy? Slyším, že řve, ale smysl jeho slov mi uniká ... Jak je to nožné, že si dnes tak intenzivně vzpomínám na tyto chvíle ztráty osobnosti a vyčerpání ve vyšetřovací místnosti? Někdo říká: „Pletete se. Ztratil jste rozum." Nasadí mi masku a zno- vu mě odvádějí do sklepa. Když mi uvolní oči, vidím novou celu, do níž- mě zavřeli. Je o něco větší než předchozí. Uprostřed je jakási kanaliza- ce, z niž občas vytéká črná, odporná voda, která se rozlévá po podlaze. Stojím v tom svinstvu. Dozorce opakuje známou písničku. „Chopte I" Chodím jako náměsíčný. Zatmí se mi před ořima, nic nerozeznávám, nevidím zdi a narážím na ně. Zhroutím se. Vidím všude kolem sebe obrovské pavučiny, které mě svírají, snažím se bránit proti ohromným černým a chlupatým tarantulím, které na mne útočí, ale jakási černobílá mříž je stale mezi mýma rukama a hrůznými zvířaty. Vstávám. Nerozeznávám už vzdálenosti. Narazím na ze? a nastane úplná tma. V určitou chvíli si matně uvědomuji, že se otvírají dveře a jakýsi hlas říká: „«echte ho sedět, za chvíli si ho vezmeme. Z šatů mi teče voda. Po prknech pobitých hřebíky mě vlečou do rohu cely. Pak mě vyvedou na čerstvý vzduch a mám skvělé vidiny: jsem v i.onte Carlu /kde jsem ni- kdy nebyl/ na krásné pláži, osvětlené tisíci žárovkami. V přístavu jsou válečné lodi, celá flotila. Ohňostroj. Jemná hudba hraje vídeňské valčí- ky. Střílí děla lodí, kotvících v přístavu ... A pak nabývám vědomí. Je ráno. ležím přímo na zemi. Podle světla me- zi prkny poznávám, že je den. Jak dlouho jsem spal? Čtyři nebo pět hodin? Dostanu mlsku polévky a kousek chleba. Odpoledne výslechy pokračují. Kalendář na referentově stole mi opět ukáže, který je den: pátek. Uplynula tedy takřka další jeden týden bez jídla a pití, beze epáalyj, kromě oněch čt;. ř hodin, stále na nohou, stále se svázanýma rukama, a za ustavičných výslechů. Tento výslech potrvá. aS do noci z" neděle r.a pondělí. , Referenti jsou stále surovější. Ted mě vyslýchají dva uebo tři na- jednou. "ež mě začnou tlouci pěstmi nebo otloukat hlavu o zea, zavazují mi oči. Proč? Abych nepoznal, který z těch tří se těch surovostí dopou-" ští? Aby mě ještě více" amláiili? /.../ Misku mi kladou přímo na zem. Protože nemohu užívat rukou, klekám si a s velkými obtížemi se pokouším jíst. Tyto metody, které mají zlomit lidskou důstojnost, jsou v protikladu se socialistickou morálkou. Jsou to barbarské metody středověku r fašis- mu. Kdo je jim vystaven, cítí se ponížený a oloupený o lidskou tvář./,,.]í /.../ Člověk by nevěřil vlastním uším, kdyby nebyl už'tak dlouho v jejich rukou-. Už nic neexistuje. Není objektivní pravdy. Není skutečnosti. Pod- le nich být politickým člověk»m znamená umět prostě lhát, jak se to hodí, říkat, co strana potřebuje. Překroutit skutečnosti, překroutit vlastní životopis, překroutit myšlenky a nejhlubší přesvědčení do tvarů, které se hodí nrávě tento měsíc, tento týden, v těchto dnech. A stále jako magické zaříkávání: „Musíte důvěřovat straně a dát se jí vést. Je to ve vašem zájmu". A na závěr to věčné: „Já k vám mluvím ve jménu strany." Já, Kohoutek, hrdina z kolotoče mučení, výrobce lživých formulací, pán vynucených podpisů. / — / Proces_na_Pankráci XI. Přivedou mě do soudní síně, před mikrofony, čelem k soudu. Na lavici ob* Iq [pageend23]- 22 - obžalovaných sedí jen tři: Slánský, Geminder a Clementis. US vypovídali. Ha otázku předsedy, zda jsem rozuměl žalobě, o •.'poví dám kladně. Zep- tá se mne tedy, v čei přiznávám svou vinu. Přednesu svou dlouhou lekci bez^zaškobrtnutí! Říkám svůj text chladně, důkladně, jako by se mne to netýkalo. Mám dokonce pocit, že se účastním jako svědek výslechu svého dvojníka. /.../ Gottwald, Kopřiva, Bacílek, Široký, Kopecký, Dolanský, Kohler schvá- lili všechny falzifikáty sovětských poradců a jejich lidí v Ruzyni a z naší stranické činnosti, kterou jsme prováděli podle jejich příkazů a pod jejich kontrolou, udělali zradu a zločiny. Všichni, jeden jako druhý jsme bláhově doufali, že si jednoho dne všimnou, jak nehorázná jsou doz- nání, která z nás vyrvali. ;".ísto toho nám poslali Bacílka - a tím jaksi přiznali, že vědí, že naše doznání jsou falešná a požádali nás jménem stran;/, abychom na nich trvali. To vše provázelo vyděračství, že si tím zac ráníme život. /.../ V předvečer dne, kdy má prokurátor přednost své závěrečné slovo, při- nese mi Kohoutek do mé pankrácké cely list papíru a tužku a vyžme mě abych napsal své závěreSné ei-eve prohlášení před vvnesení , rozsudku: vIlusíte se držet linie svých doznání a dokázat straně, že setrváte až db konce v postoji, který od vás očekává. 11 0 něco později mu předám návrh, který jsem napsal. Odnese ho Ke konzultaci se „svými šéfy." Vrátí se nazítří velice časně ráno a předá mi patřičně opravený text. Tři věty byly škrt- nut.;, .jiné připsány. Vyčítá mi, že jsem si na textu nedal moc záležet. „A te5 se naučte svému prohlášení nazpamět. A hlavně ňa něm nic neměňte. Jinak byste toho mohl litovat." Stále ve jménu strany, samozřejmě. Stěs tí, že text je krátký, protože mozek mi už neslouží. V posledních dnechsleduji líčení jen s velkou nátahou. Můj mozek zachytává pouze útrž- ky, jinak mám pocit, že Jonu v hlučné změti hlasů. Pocit rozdvojení mé bytosti se neustále stupňuje: jsem hercem a současně divákem procesu. Pro- následuje mě utkvělá myšlenka: „Tak takhle to tedy bylo při procesech v Moskvě, Budapešti, Sofii.../.../ Po vynesení rozsudku vládne ticho, které dokazuje, že obecenstvo, pře- sto, Ž£ bylo pečlivě vybráno, je překvapeno tímto mimořádně přísným roz- sudkem. Kdo by si byl pomyslel, že v Československu, zemi staré civilizace a demokratických tradic, se půjde ještě dál než v Kaaarsku, Bulharsku, Pol- sku, Rumunsku: jedenáct trestů smrti! Tři doživotí! Ani jediné zatlekknutí, ani jediný projev souhlasu ...Naopak se zdá, že závan hrůzy, ledový chlad ovál lidi v soudní síni, kteří hrbí záda. ... Nikdo není hrdý na tento hrůzný závěr. /.../ G u s t s v H u s á k : P r o j e v p ř e d n e s e n ý n a z a s e d á n í ^ K S £ d n e 29. k v ě t n a 1968 V tomto sále jsem naposledy byl a mluvil na zasedáni ĎV KSČ před osmnácti lety, koncem února "¡950-, a nevěděl jsem, že tehdy už bylo roz- hodnuto o osudu Vladimíra Clementise a nás ostatních - tzv. „slovenských buržcazních nacionalistů"; týden na to byl odvolán Clementis a zakrátko . do tom ostatní. Pro mne odebně je velice nepříjemné, když jsem x~ a popive [pageend24]- 23 - po osmnácti let'Ch a mám možnost účastnit se tohoto zasedáni, že se set- kávám - řek bych - s podobným jezulitským a nepoctivým přístupem u A. Novotného, jaký měli tehdj někteří členové, , když tu s námi seděli, mluvili s námi a přitom už bylo rozhodnuto o našem kriminále. Opravdu nevím, jde-li u A.Novotného o ztrátu paměti, o ztrátu svědomí, nebo o ztrátu politické odpovědnosti. Proto bych rád připomenul některá fakta, zejména z toho důvodu, že s vystoupením některýoft soudruhů se mi zdá, jako by nebyli dostatečně informováni, nebo se někteří tak tváří, jako by nebyli dostatečně informováni. Celá krize v naší straně a naší společnosti, a to snad není nic nového, co tu řeknu, protože o tom už mluvil soudruh Dubček - je důsledkem metod a praktik, které uplatnili někteří činitelé v naší straně v minulosti. Na tom bychom se snad mohli shodnout. A mohli bychom se shodnout i na tom, že nejbrutálnějším výrazem těchto metod a praktik b; lj politické,procesy. Z toho potem plyne prostá otázka, kterou nám dávají tisíce členů strany a mimiony našich občanů: kdo je za to odpovědný a co s ním budeme dělat. Na tuto otázku - at už se hneme kamkoli - máme odpovědět. Strana v této věci už něco řeíla a chce se s tím poctivě vyrovnat. Já upřímně souhlasím se slovy soudruha Bubčeka i ostatních soudruhů, že naše strana v podstatě zůstala čistá, že je to strana poctivých lidí, poctivých drobných členů, ale i většiny fnn cionářů. Kdjž to dnes tvrdír - a já jsem o t m hluboce přesvědčen a všude, kde se pohybuji, o tom s čistým svědomím mluvím - je třeba záro- veň říci, kdo je za tyto věci odpovědný a jatiým způsobem se má zodpoví- dat. Byla tu řeč o míře odpovědnosti. Soudružka ¡'¡aoháčková říká: ziýin duchem strany byl Slánský. Já jsem Slánského znal, měl jsem s ním i osob- ní spory, neměli jsme se rádi a mohu říct, že jak v mém případě, tak i v případě Cle: entise byl velice eirt±¥«± iniciativní. Avšak jak dlouho působil v této své funkci /myslím v tom zlém duchu/? V roce 1951 byl zbaven funkce a zavřen. A co potora? Potom snad nastala éra svobody a demokracie? Více, e kultovní praktik; ještě nějaký ty roky trvaly; a dá se říci, že trvaly až do lednového pléna letošního roku. ^do je tím zlým duchem pak, když zavřeli Slánského? Mluvilo se tu o odpovědnosti Gottwalda. Gottwald při svýc' zásluhách měl jistě i své nedostatky a v kultovních souvislo- stech nesl i odpovědnost. Ale pokud já vím, soudruh Gottwald v roce 1953 zemřel, /dověděl jsem se to ovšem až za rok po jeho smrti, ale dodatečně jsem si ověřil, že skutečně zemřel v březnu 195J/. A co nastalo potom u nás? Éra zákonnosti, éra slušných metod, alespoň vůfii soudruhů:!, vůči všem obSanůn? Kdo byl tím zlým duchem potom, po smrti soudruha Gottwalda? Kladu zcela otevřeně tuto otázku soudruhům, kteří hledají viníky v mrt- vých. Pokud já vím, praktiky kultu trvaly velice dlouho, nejen v druhé polovině padesátých let. Mohl bych připomínat procesy z druhé poloviny padesátých let. Vezměme si přibližně x těch asi dvacet let kultu. Kdo tedy byl tím „zlým duchem" a kdo za. kterou éru nese odpovědnost? Aby by- lo jasné, nroc to říkám, uvedu, proč si myslím, že velkou míru odpověd- nosti nese"A.Novotný. Nerad mluvím o osobních věcech, je mi to nepříjem- né. Ale musím to říci, protože to, co tu předkládám, jsou fakta, která je možno si ověřit. Bacilek a Kopřiva svalují věci na sovětské poradce. Určitá míra odpovědnosti tu jistě je; ale považuji to za zbaběle a pro komunistu nedůstojné, jestliže v dnešní situaci, v současné antikominis- tické hysterii, nebo v hysterii antisovětské, svalují takoví_staří funk- cionáři vinu na Sovětský svaz nebo na poradce. Bylo však už řečeno, že roku 1953 byli Ber|ja a jeho agenti včetně Lichačeva popraveni. Kdo tedy nese odpovědnost potom? Kdo má politickou odprvřdnost? Soudruh Piller tady mluvil o osmi procesiech. Někteří soudruzi z postižených jsou přítomni* Sedí tu soudruzi"Smrkovský, Pavel a nevím, zda ještě někdo ji- ný. Z těch osmi velkých procesů bylo sedm až po popravě leriji, Lichače- va a dalších. Kdo tu tedy má politickou odpovědnost? Věděl A.Novotný a [pageend25]ostatní, že Berija a jeho adepti byli už odsouzeni a popraveni? A že So- větský svaz zároveň s nimi odsoudil i jejich metody? V březnu 1954, když už A.Novotný byl ve vedení strany jako jeden z nej- Celnějších funkcionářů /dnes ze sebe dělá skromného, že byl jenom jeden z rovných/, měl se po třiceti devíti mě"ících vyšetřováci vazby Novomes- kého a delších konat s námi proces. Poprvé mi dovolili obrátit se na vedou- cí Činitele. Napsal jsem dopis předsednictvu strany a Generální prokuratu- ře. /Jistě se někde v dokumentaci najde - pokud ho ti, kteří ničí dokumen- že jsem absolutně nevinen. Zkrátka v rozsahu oněch pěti stran, které mi povolili, vylíčil jsem situaci a měl jsem k předsednictvu strany a Gene- rální prokuratuře jedinou prosbu: aby mě vyslechla bud stranická komise, nebo orgán prokuratury. Dostali vedoucí orgány a A.Novotný tvto moje do- pisy, věděli o tom? Dostal jsem tuto odpověd /ss.mozřejmě prostřednictvím bezpečnostních or- gánů/: Vedení strany rozhodlo, že půjdete před soud, budete souzen a pří- sně odsouzen. Jediná odpověd pro člověka, který byl už tehdy více než" dvacet let ve straně, který napsal jen fakta a nic jiného nechtěl, dokon- ce ani nežádal o propuštění, jen prosil: vyšetřete mne podle zákona. De- vět. měsíců před proccsem se tam v Ruzyni motal prokurátor Gaššo, který nás potom žaloval. Po dvou těchto měsících jsem mu věci detailně vykládal. Uváděl jsem důkazy k vyvrácení obvinění, uváděl jsem svědky, dokumenty, protože obvinění byla směšná. Velice jse::: ho prosil, aby si všechno pro- věřil. Ptám se: informoval tento procurátor někoho z vedoucích činitelů strany nebo představitelů státu? Já se domnívám, že Gaššo nebyl takový hrdina, aby jednal ría svou pěst, domnívám se, že informoval. Byl proces. Ptám se opět: věděli vedoucí činitelé, jak se věci mají? Kdo rozhodl o rozsudku? Mluvilo se zde už o tom, které stranické orgány o tom rozhodĎyaly. Já se ptám Antonína Novotného; : byl přitom, když se o procesech s námi rozhodovalo, když se rozhodovalo o našem rozsudku? Jestli ostatní věděli a mluvili o tom, co tady uvádím? Neviní lidé, vy- šetřovaní bez protokolu, nezákonnými metodami, s jedinou prosbou - s pro- sbou o vyslechnutí. Poslední noc před procesem za mnou přišel velitel věznice v Ruzyni a řekl mi toto: vedoucí činitelé strany vám vzkazují - jestli si chcete sachránit krk, tak musíte přiznat aspoň něco. To nejsou lehké okamžiky. Odpověděl jsem, že bych si život rád zachránil, ale ne za takovou cenu. Byl proces - v dubnu I954. Kdybych soudruzi líčil, jak^ proces probíhal*, všichni bychom re styděli za to, že jsme žili v takové době, kdy bylo možné za zavřenými dveřmi takovými hanebnými metodami sou- dltstaré komunisty, jako byl Novomeský a ostatní. A přitom slovo za slo- vem, důkaz za důkazem, odhaloval jeho nesprávnost obvinění a uváděl proti- důkazy. Ptám še: vědělo tehdejší vedení, věděl nebo nevěděl A.Hovotny, Se se pro- ces koná tírto způsobem? A hned také odpovídám, že to vel"i dobře věděli. Prctože někteří z vedení byli na procesech přítomni. Seděl tam Strechaj, kterému spolu s Bacil :em a Daviden propachtoval No rotný Slovensko na de- r< t let. Seděl tam -a když jsem se bránil proti nespravedlivým obviněním - posial Strechaj předsedovi senátu Uhrínovi lístek: „Drž tu svini pořád- ně?" Další nechutné detaily tu nechci a nebudu uvádět. Tluvím o tich vě- cech jen proto, že Novotný a spol vemli dobře věděli, jaký je to soud a že tak pokračovali vědomě. Bacílek se ve Směně před pár dny dal slyšet "e p*i odchodu z ministerstva bezpečnosti v roce 1S53 řekl Novotnému, že proti Husákovi nejsou žádné důkazy. A věděli velmi dobře, Se jsem nevinný, že se bráním. Přesto jsem byl ods"Uzen na doživotí, Novopeský a ostatní tůň. * * t k n ě m e *e to h i » ona prokletá leta začatku, kdy se mohli lidé různě mýlit. V roce 1955 jsme še sešli v leopoldově - -slibný počet bývrlých členů r'V ISC, komunistických poslanců, funkcionářů atd. Ja byl vyšetřován [pageend26]- 25 - dva dny. Sepsali «protokol. A všechno znovu: fakta, důkaz;, postup atd. Domnívám se, že vedení strany to vědělo a že A.Novotný, který už tehdy netyl tak významný, ja to o sobě tvrdí, to věděl také velice dobře. Ptám se, co udělal, když se dozvěděl, že nevinní strániStí funkcionáři sedí ve vězení? Už se zde ve zprávě soudruha Pillera uvádělo, že roku 1955 bývalí šéfové z Ruz; ně Doubek a Kohoutek napsali 300 stránkový protokol o tom, jak byly fabrikovány, uměle vykonstrůlovány falešné, procesy s nevinnými lidmi. Doslova tam mluví o nás i ostatních, o tom, že"případ buržoazních Racionalistů byl uměle vykonstrulován, že je nepravdivý, že jsme nevinní. Byl bych rád, kdyby to zde přečetli z uvedeného protokolu, je-li k dispo- zici. Tyto protokoly vedení strany znalo. Znalo výpovědi šéfů z Ruzyně," lidí, kteří to vykonávali, kteří procesy režítovali. Měli tyto výpovědi ne nějakého zarytého zločince Husáka nebo kohokoliv, kdo se brání a může švindlovat, ale výpovědi svých lidí, Kteří jim sloužili a tato svinstva po celá léta vykonávali. Ptám se, jaké závěry tehdy vyvodilo vedení a A.No- votný-, když se od svých drabantů dovědělo, že proces; jsou vykonstrulova- né a že lidé nevinně sedí? My- jsme ve vězení změnu nepocítili. V roce 1956 mi zase jednou dovolili napsat, obrátil jsem se na vedení. V dubnu 1956 jsem napsal A.Novotnému dlouhý dopis. Zase o vyšetřování, o procese, o nevině - s jedinou prosbou a se závěrem, aby ee moje věc přešetřila před stranickým jiebo „iným státními orgány, aby se mnou někďo mluvil, aby mě vyslechl. Yěznům samozřejmě ovotný a nikdo jiný odpověS nedával. Žád- ná komise, žádná prokuratura - nikdo í Zato veřejně prohlásili, že proces s buržoazními nacionalistyj je docela v pořádku, že je zákonný. A lidi, kteří še na Slovensku odvážili vystoupit s nějakou Kritikou těchto pro- cesů, vyloučili ze strany. Ptám se opět, zda o tom A.Novotný nevěděl. Sejcne-li, že ne, budu se muset ještě jednou k tomuto tématu vrátit. V roce 1956 prohlásil proces s námi zňovu za zákonný a správný. Přijalo se o tom usBesení ústředního výboru ap. A Barákova komise o tom věděla. Jednou |e v Leopoldově zastavil Barák v mé cele. Řekl jsem mu, že jsem nevinný. Přešel to bez povšimnutí, třebaže věděl, o koho jde, znal fakta a. nřece se tvářil tak jako bych ho byl požádal o cigaretu, nebo něco po- dobného. V roce 1957 jsem z Leopoldova psal Generální prokuratuře. Opět jsem na sto stránkách rozebíral věci tak jak byly, s prosbou o vyšetření. Nepřišel vůbec nikdo, nikdo nereagoval. Seděli jsme do května 1S60 -' deset let. Deset let „prvního tajemníkování" a „prazidentévání" Novotného sedělo několik stovek nevinnyích komunistů, starých funkcionářů ve vězení. A pak nás při amnestii propustili - sou- časně s esesáKy, gardisty, národními socialisty, špiony ap. Když mne propustili na svobodu, řekli, že jsem jako nekvalifikovaná síla zařazen jako balič do jednoho krejčovského závodu za 800 Kčs. líne a několik bý- valých starých funkcionářů si zavolal Bacílek, chtěl nám dělat nějaké mravní ponaučení. A mně tento člověk, s nimž jsem dvacet nebo více let pracoval ve straně, řekl: „Pane Husák, budte rád, že jste na svobodě, protože předsednictvo strany se ve všech fsiéÍŤií.rieeh podstatných případech dohodlo" - rozumějte: ve^věei gardistů, esesáků atd. - „3 e n ° dvou přípa- dech b la dis use - o oano Machovi a Husákovi, zda je možné je propustit." Ptám se A.Novotného, zda je to pravda a gda ještě roku 1960, po všech sjezdech, po rehabilitacích v Polsku, Kadarsku, v Sovětském svazu ap. stál problém tak jak jej interpretoval Bacílek? Na závěr ještě tolik: politická odpovědnost Antonína Novotného za brutál- ní represálie je absolutně nesporná; za nevinné věznění komumunistů, za porušování zákonů, za zešvindlování rehabilitaci tehdy, když už byly věci docela, jasné, za mučení a utrpení tisíců komunistů a mnoha nevinny'ch lidí, kteří prošli Ruzyní avším možným. Jestliěe dnes Novotný vystupuje tak, jako vystoupil tady, je to nejen otázka ztráty paměti, ale je to nedosta- tek vztahu ke straně, je t> nedostatek lidského svědomí a řeknu to, co říkám na schůzích, kde se k ní hlásí tisíce lidí: poctiví lidé do této strany mohou jít a mohou v ní pracovat a strana své jméno očistí tehdy, [pageend27]- 26 - když lidé typu Antonína ovotnéfeo z ní zmizí | Poznámka: Pamě^ jevrtkavá, a mnozí lidé by si měli častěji vzpomenout na to co kdysi prožili a hlásali. A je absurdní právé to, že dnes vinomíná- K me na dobu vlády A.Novotného ve srovnání s dnešní xktxasx /realitou", jako dobu kulturního „rozkvětu", K dokreslení dnešní reality přinášíme výňatky z iSvahjc a eseji několika autorů. J_u_l_i_u_s ?_°_ELi_ž?_i v = = = g = i = l = g = i = L - = = S = l = S = £ = L K = = = l = £ = L £ j - /.../ Když vycházím ze dveří našeho bytu, narážím na Bezpečnost ... Službu drží po dvou, po čtyřech hodinách se střídají. Setrvávají u nás proti naší vůli 24 hodin denně. Kdybychom vlastnili soukromé vlastnictví - dům a zahrádku, setrvávali by ve svém autě přede dveřmi zahrádky na veřejné ulici. Náš dům je však v socialistickém vlastnictví a na toto vlastnictví si Bezpečnost čibí veškeré nároky. Do našeho bytu Bezpečnost nezasahuje. Její přítomnost přede dveřmi všechno v bytě proměnil?^ Začnu-li si hrát s desetiletým synem karkem, /že jsem na chvíli zapoměl/ pak si uvědomím, l* že jsou přede dveřmi. Přes dveře je slyšet každé slovo, natož pak výkřiky 1 a hlasitý smích, necháme hry. Zpívám rád, neumím však zpívat čistě, zpí- i val jsem si když nikdo nebyl doma, začnu zpívat, pak si uvědomím, že Bez- ; pečnost je přede dveřmi, přestanu zpívat. Začneně se bavit se ženou, pak nám do řeči vstoupí uěi Bezpečnosti. Naše slova dostanou umělý zvuk, jsme nechtěnými herci před nechtěnými posluchači. Je námvvzata možnost být sa- mi se sebou a tím i sami sebou. Vle v bytě 0e proměňuje, každá místnost, S každý kus nábytku a každá věc získala návik cizoty, bezpečnost, která pro- I stoupila náš život, to není jen okrajová znepříjemnění života. Svým zása- ; hem ďo našeho života bezpečnost v samých základech ohrozila mé úsilí o í .oaleaení vlastního místa ve světě. Pokusím se to vysvětlit: Platon posta- ! vil listy lidstvu před oči ideál filosofa - vládce. Slevo Filosof vyrostlo ze dvou kořenů. Ze slova filie - milovat, a ze slova sofie - moudrost.Pla- ton dává obraz filosofie jako toho, že nemá poznání, soustavičně však o •Doznání usiluje.Stále je na cestě za poznáním. Filosofie, která není vidě- ním, nýbrž jen cestou k věděni se nemohla stát tím co by člověka opravňo- valo k vládě. Platon se opřel o skutečnost ze Sokratova života, kdy Sokra- r t o v o filosofování bylo tím co dalo Sokratovu životu pevný základ a co ori- entovalo jeho je láni v každé životní situaci směrem k 'obru, kráse a pra- I vdě a zároveň pojem filosofie proměnil tak, aby opravňovala filosofii k "ízení státu. Z filosofie se Platonovy vytratilo Sokratovo vědění o vlast- ^ ním nevědění a bylo nahraze .o pozn níu dobra ?. krásna. Nahlédnutím pravé podstaty věci, poznání rravoy o světě, o člověku a o lidském r. olečenství. Platonův ideál filosofa-vládce se opírá o prosté myglenkys Moc, která není vedena .poznáním je slepá a ničivá. Člověku, který nezahlé- dl co znamená dobrý život nemůže týt moc k opravdovému užitku. Ničí pře- t devším jeho samého. Pak lidi mu nejbližší i celé společenství, které ovlá- kteří "-tří, rby ji se sanoúielné ničivé síly proměnil v nástroj debré- t ho uspořádání společnosti, prostředek k dosažení dobrého a strpj dobrého 3 ! ní j tedy ti- - o; ::ev" .je : vlácě. [pageend28]- 27 - Přes veškeré rozdílí co do xoksabu. Platon vidí tento svět jako stí- nový svět nepravé skutečnosti, pravým světem je mu svět neměných ide±í B„Karx ruší veškeré formy idealismu, aby tento svět bylo možno nahlédnout pravdivě v jeho materiální podstatě a v jeho historické dinamice. Má platonismus a marxismus formálně cosi společného? Marx nahlédl, že kapitalistická společnost utvářená volnou hrou ekonomic- kých sil v robě obsahuje momenty vlastní destrukce. Výroba materiálních K* statků, které nají být prostředkem k životů se tu stala samoúčelem. Slo- Ě~.věk se stal prostředkem k tvorbě abstraktní hodnoty - kapitálu. Je potřeb- né svět radikálně proměnit. Klíčem k revoluční proměně světa je pravdivá teorie skutečnosti v jejím pohybu. Marxismus poznává nosnou sílu revoluce L - proletariátu a spojuje se s ním. Po revoluci se marxismus stává tím co legitimuje nejvyspělejSí představitele vítězného proletariátu k řízení společnosti. Tak jako v Platonově ideálním státě, stává se i tady vlast- r nění pravé teorie legitimací jež opravňuje a předurčuje k moci a vládě. Co do svého obsabu stojí platonisrus a marxismus na opačných pólech v úsilí o poznání sváta. Jaký význam může mít ona drobná formální shoda že k vládě opravňuje pravý pohled, na svět - vědecký světonázor? . Platonova koncepce ideálního stavu v ústavě se rozvíjí v rovině čisté I- teorie, nezatížené ohledy na politickou praxi. Základním teoretickým pro- blémem je otázka výběru, občanů, kteří .'¡ají předpoklady, aby se mohli stát t. filosofi-vládci. Výchova adeptů na tuto funkci musí být do detailů roz- " pracována. Budoucím filosofům se nesmí dostat k sluchu nic co by je mohlo svést z touhy po dobru, práci a pravdě. Veškeré dosavadní ufiění, počínaje Homérem a konče tragédií a komedií musí být z dobře řízené obce vyloučeno. Občané, kteří se pro funkci vládců nehodí protože nemají vlohy pro filo- sofické poznání musí být v;loučeni z možnosti filosoficky se vzdělávat. Jsou určeni pro roli zemědělců, živitelů obce. Občané schopni držet ze- ji mědělce v poslušnosti a chránit obec proti vnějšímu ne říteli, tvoří kategorii strážců - mocenský nástroj jehož prostřednictvím filosofové vládnou. Z obce jsou vyloučeny vešxeré vnější_vlivy, obec^je soběstačná, nepotřebuje obchodní styky s cizinou. Kulturní styky scizími obcemi by pro dobře řízenou obec představovaly smrtelné nebezpečí. Od občanů je požadována naprostá pravdomluvnost. lži jako léku smějí užívat pouze filosofovi vládci v rámci úsilí o nerušené fundování celé obce. Veškeré kulturní formy jimiž se člověk vyjadřuje a v nichž se projevuje. Počínaje oděvěm a úpravou vlasů a konče písněmi, pohádkami amýty jsou určeny pří- mo filosofnxi a to jednou pro vždy. Jakákoli změna a novota v trto oblas- ti' je nova ."ována za počátek rozkladu nejlepšího možného státního zřízení. Marxismu je cizí vše co člověka svazuje. Marxismus vidí v plnohodnotovém rozvoji každého člověka onen cíl k němuž směřují dějiny. Proletářská revoluce rozbije vše co člověku brání, aby své možnosti rozvinul, otevře cestu ke komunismu, komunismus bude skokem do říše svobody. Hic lidského nebylo Marxovi cizí. V řeckém umění jež Platon ze své obce vyloučil na- lézal Marx předehru onoho rozehrání tvořivých sil k němuž otevře cestu komunismus. Proletářská revoluce zvítězila, marxismus, správné teorie skutečnosti, pravdivý pohled na svět se stal nezbytnou podmínkou jež opravňovala předvoj dělnické třídy - komunistickou stranu, řídit stát a vést společnost na cestě do říše svobody. Bylo potřebné vyloučit s účas- ti na vládě vSechny ty, kteří xži neměli pro řízení společnosti předpokla- dy, díky své třídní zatíženosti. Zvlášt nebezpeční se ukázali ti, ::doS «e*si00*slovem k marxismu hlásili, ve skutečnosti se však pokoušeli marxismus revidovat a vr.ášet do něho cizí odstředivé síijc prvky. Brzy se ukázalo, že veškeré nové, spontálně vznikající formy kulturního vyjádře- ní, počínaje oděvem a úpravou vlasů a konče poezií, písněmi i tanci, obraz-" či sochami, zvlášť nebezpečně ohrožují cestu lidí ke komunismu. Poznat, kdoje marxistou bylo velmi obtížné, bylo potřebné alézt prosté j [pageend29]- 28 - dostupné praktické kritéria. V Marxově úsilí o teorii, které by umožnila člověku revolučně proměnit svět a otevřít/.a,prostor k rozvoji všech sil a schopností v rámci svobodně se rozvíjejících i ezilidských vztahů hrálo centrální úlohu, rozbití všech forem idealismu, především pak odhalení pra- vé povahy náboženství - opia lidutxz, jež vedlo"k trpnému snášení vší bídy a všech příkoří, vší nesvobodya všeho bezpráví, kdy v neby čekala odměna za veškeré pozemské utrpení. Víra v Boha, víra v posmrtný život, zatížení idealismem, to byla oblast, kterou bylo možno skoumat oři poho- vorech. Zde bylo možno prostýmy očima sledovat, kdo ještě chodí"do koste- laTu bylo možno prostýma očima, odposlechem zdánlivě nestřežených rozho- vorů mezi soudedy, přáteli i v rodině sledovat zda ti, kdo do kostela chodit přestali' se s rověrou a prostředky opravdu poctivě rozešli. Zda jejich obrat k vědeckému světonázoru byl upřímný a úplný. K stáru Platon vypracoval nový model dobrého uspořádaní státu, který měl být bližší možnému, uskutečnění. Platon byl stále veden ideí pravého poz- nání jakožto jediného oprávnění ke zřízení společnosti^ Jistotu vědeckého poznání však nyní nalezl v matematice, která je Zároveň bezprostředním nástrojem uspořádání a řízení obce. I matematicky řízená obec však potře- bovala v účasti na :.ivote obce vyloučit všechny ty, kdo dobr' uspořádání obce ohrožovali. Především bylo třeba z obce vymýtit ateisty. Nechci od filosofie, aby mi poskytla řešení problémů dobrého řízení spo- lečnosti i když jde o problém, sterý je dnes snad naléhavější než dříve. Ve filosofii hledám možnost žít svobodně. Když mluvím o možnosti žít gvo- bodně nemluvím o žádné absolutní svobodě, nýbrž o svobodě kterou umožňuje samotnou státní mocí přijatý právní řád. Jde o to abych mluvil tak jak myslím a abych jednal tak jak to pokládám za správné. Jde o to, abych se ke svým činům a ke svým slovům mohl vztahovat odpovědně. Jde o to, abych se svými činy a se svými slovy nemusil skry'vat, abych v tváří tvář moci nemusil se sebe produkovat jakousi jinou, stou bytost, jakousi jinou tvář a jinou morálku. Nevěřím, že to člověk může dělat beztrestně. Nevěřím, že si člověk může opatřit dvojí tvář aniž stratí vnitřní jednotu, že člověk může beztrestně tváří v tvař moci lhát /oni si nic jiného nezaslouží/ aniž tím utrpí vnitřní pravdivost. Filosofie, která se stává základem svo- bodného" života, stavý" moc před problém ja±c vládnout lidem svobodným. Pro- blém jak vládnout lide;.": svobodným je celospolečenského dosahu. Zdá se, že jde o problém, který je nad síly v současnérnstátě. Aby tento problém zvlá- dla musela by se moc vnitřně proměnit. Namísto nezbytné vnitřní proměny rozehrála moc velkoryse své represivní mechanismy. Koc může šetřit na lé- cích, může so hojit na dětském oblečení a důchodcích, pokud však jde o podvázání lidí, kteří se pokoušejí žít alespoň trochu svobodně, tu moc nešetří penězmi ani jinými prostředky. Když nestačí vnitřní integritu člo- věka rozbít vnějšková omezení, hledá moc prostředky jak člověka zasáhnout zevnitř,. Bezpečnost přede dveřmi našeho bytu není jen vnějškovým omezením naší svobody, proti kterému lze úspěšně stavět svobodu vnitřní. Eezpečnost kontrolující všechny naše návštěvníky proniká do našich vztahů k lidem a do svéry našeho vlastního života. lze v této situaci udržet koncepci hledání filosofie, která je schopná dát člověku sílu ke svobodnému, životu v této společnosti? Každým svobodně proneseným slovem a každým svobodně učiněným krokem zveme jeden druhého k svobodnému životu se všemi důsledky jež se pro jednoho i pro druhého skrývají v odmítnutí pozvání. Mů|eme se v daných podmínkách jeden k druhému, vztahovat odpovědně a zároveň se svými slovy a svými činy zvát k svobodnéxn lidské existenci. /.../ I_á_£_l_a_v___ ÍL§_y-š-i- : | =g =C = = = =B =S_Z =M_Q =gji =| =CH /.../ Je-li celé okresní město polepeno hesly, které nikdo nečte, je to [pageend30]- 29 - tedy^jednak určité zdělení okresního tajemníka krajskému tajemníkovi zá- roveň však je to cosi víc, malý příklad principu společenské samototality Patři k podstatě posttotalitniho systému, že vtahuje do mocenské struktu- ry každého člověka. Nikoli ovšem proto, aby v ní realizoval svou lidskou identitu, ale proto aby se- jí zřekl ve prospěch identity systému. Totiž aby byl spolunositeleo jeho celkového samopohybu, sluhou jeho samoúčelu aby participoval na odpovědnosti za něj a byl do něj zavlečen a s ním za- pleten jako^Paust s Kefistofelem; ale nejen to, aby touto svou zanletenos- ti spolutvoril obecnou normu a vykonával nátlak na své spoluobčany abi se s ním identifikoval, jako z něčím samozřejmím a nesbitným a aby mohl posleze sam ze sebe eventuální nezapletení reflektovat jako abnor- malitu, jako drzost, jako útok na sebe sama, jako ono vydělení ze společ-- nosti. Zavlánaje takto všechny do své mocenské struktury dělá z nich post- totalitni systém nástroje vz jemné totality, oné samototality společnosti. Slovek je nucen šít ve lži, ale může k tomu být nucen jen proto, že je tahového života schopen. i*íejen tedj , že systém odcizuje člověka, ale odcizený člověk zároveň podpírá tento systém jako svůj bezděčný projekt, jako pokleslý obraz své pokleslosti, jako dokument svého selháni. V kaž- dém člověku je samozřejmě přítomen život ve svých bytostných intencích, v každém je kud.touhy po vlastní lidské důstojnosti, mravní integritě, svobodné zkuSenosti bytí, transcendenci světa jsoucna, každý, ale záro- veň ve větší či menší míře je jchope:: smířit se s životem ve lži. Každý se nějak propadá do profálního zvěčnění a účelovosti. V každém je kousek ochoty^rozpuštit se v a.nonymnírr. davu a pohodlně s ním téet řečištěm pseudoživota. Dávno tu tedy nejde o konflikt dvou identit, jde o cosi horšího: o kriti identity samé. Velmi zjednodušeně by se Jalo říct že posttotalitní systém vyrostl na pů- dě historického setkání diktatury s konzumní společností. Si nesouvisí snad tak obsáhlá adaptace na. život ve lži a tak snadné rozšíření spole- čenské samototality s obecnou nechutí konzumního člověka obětovat něco ze svých materiálních jistot své vlastní duchovní a mravní integritě. S jeho ochotou rezignovat na vyšší smysl v tváří tvář svnějšujícim lá- kadlům moderní civilizace, s jeho otevřenosti svodům státní bezstarost- nosti. Představme si nyní, že se v našem zelináři jednoho dne cosi zbou- ří a on přestáné vyvěšovat hesla jen proto, aby se „.alíbil. Přestane chodit k volbám, jež nikdy žádnými volbami nejsou. Ha schůzích začne ří- kat, co si opravdu myslí a nalezne v sobě dokonce sílu solidarizovat se s těmi s nžmiž mu jeho svědomí velí zesolidarizovat se. Touto svou vzpou- rou zelinář vystoupí ze života ve lži, odmítne rituál a poruší pravidla hry. Znova nalezne svou potlačenou identitu a důstojnost, naplní svou svobodu. Jeho vzpoura bude pokusem o život v pravdě. Učet přijde brzy, bude zbaven místa vedoucího a přeložen k závozníkům, jeho plat se sníží. Naděje na prázdninovou cestu do Bulharska se rozply, nou. Bude ohroženo další studium jeho dítěte, nadřízený hu budou šikano- vat a jeho spolupracovníci se mu budou divit. Většina vykonavatelů těch- to sankcí ovšem nebude jednat ze svého autentického nutkání, ale prostě pod tlakpm poměrů. Týž poměrů pod jejiž tlakem zelinář dříve vystavoval svá hesla. Zelináře budou nronasledovat buci proto, že to je od nich očekáváno, nebo proto, aby"vykázali svou loajalitu a nebo prostě jen_na pozadí obecného panoramatu k němuž patří i vědomí, že takto se takové situace řešívají, že takto se musí řešit, že takto zkrátka chodí. Kdyby to člověk neudělal, mohl by se sám stát podezřelím. Vykonavatelé sankcí se tedy zachovají v podstatě jen tak jak se v té či oné míře chovají všichni, jako součástky posttotalitního systému, jako nositelé jeho samo- pohybu, jako drobné nástroje společenské samototality. _ Bude to tedy sama mocenská 3truktura, která prostřednictvím vykonavatelů sankcí jako svých anonymizovaných článků zelináře ze sebe vyvrhne. .íude to sám systém, který ho skrze svou odcizujíci přítomnost v lidech za jeho vzpouru ztrestá. I.usí to udělat B- logiky svého samopohybu a jeho sebeobrany. Zelinář se totiž nedopustil jen nějakého índrtviauain^o [pageend31]- 30 - poklesku uzavřeného do své jedinečnosti, ale udělal něco nepoměrně závaž- nějšího. Tím, že porušil pravidla hry, zrušil hru jako takovou. Odhalil ji jako pouhou hru, rozbil svět zdání, tuto základní oporu systému. Na- rušil mocenskou strukturu tím, že protrhl její vazivo. Ukázal, že život ve lži je životem ve lži, prolomil fasádu vysokého a odkryl skutečné, to- tiž nízské základy moci. Rekl, že rál je nahý a jelikož král je skutečně :'.ahý, stalo se něco nesmírně nebezpečného. Svým činem oslovil zelinář svět, každému umožnil nahlédnout za oponu, každému ukázal, že lze žít v pravdě. Život ve lži může fungovat jako konstituční opora systému jen za předpokladu vlastní univerzality, Musí obepínat všechno a prostupovat vším. Nesnese jakoukoli koexistenci s životem v pravdě. Každé vystoupení z něho popírá jako princip a ohrožuje jako celek. Je to pochopitelné! Dokud nenx život ve lži konfrontován s životem v pravdě není tu perspek- tiva, která by odkrývala jeho lživost. Jakrile se však k nim objeví alter- nativa, bytostně je ohrožuje v tom čím jsou, v jejich podstatě ~ celitvo- sti a vůbec přitom nezáleží na tom jak velký prostor tato alternativa obsazuje. Její síla není vůbec v její fyzické stránce, ale ve světle, kterým ozařuje ony opory systému a které vrhá na jejich vratký základ. Zelinář přece neohrožoval mocenskou strukturu svým fyzickým významem, svou faktickou mocí, ale tím čím je určen především sám sebe, čím vvsafo- val do svého okolí a ovšem nevypočitatelnými důsledky tohoto vyřazování. Život v pravdě nemá tedy v postHtotalitním systému jen dimenze existen- ciální, vrací člověka k sobe samému{ noetickou - odhaluje skutečnost jaká je a mravní - jde příkladem. Má navíc i zřetelnou dimenzi politickou. Je- li základní oporou systému život ve lži, pak není divu, že jeho základní hrozbou se stává život v pravdě. Proto ho musí stíhat tvrději než coko- liv jiného. . „ T - , ý? Jakým způsobem se pravda joko mocenský faktor uplatňuje? Jak se její moc, jakožto moc může us kutečnit? Zvláštní, exnozivní a nevypoěitatelná politická moc života, v pravdě tkvý v tom, že otevřený život v pravdě má svého sice neviditelného, ale přitom všudy přítomného spojence, tuto skrytou sféru. Z ní totiž vyrůstá, Jí oslovuje, v ní nalézá porozumění. Tam je prostor jeho potencionálního Sdíleni, Tento prostor je ovšem skrytý a. proto z mocenského hlediska velmi nebezpečný. Složitg pohyby, které v něm probíhají, probíhají v přít- mí a v okamžiku, kdy se dostávají ve své závěrečné fázi, nobo svými dů- sledky na světlo v podobně různých překvapivých otřesů, bývá už pozdě, na to, ebv je bylo možno obviklým způsoben utajit a vyvolávají situace před nimiž společenská moc stojí vždy znovu bezradná, které v ní vždy zno- vu vyvoláají paniku a nutí k neadekvátním reakcím. Zdá se, že nejpůvod- ně jším zázemím a východis.zem toho co by se dalo v nejširším slova sryslu cha ?t jako opozice je v oosttotalitním systému život v pravdě. Konfrontace teto opoziční"síly z danou mocí má ovšem_jak patrno zásadně ji ou pcdobu než v otevřené společnseti nebo klasicko diktatuře. Není to původně vůbec konfrontace na rovině faktické, institucionalizované a kvalifikovatelné moci opřené o ty či ony přímé mocenské nástroje, ale na rovině docela jiné - na. rovině lidského vědomí a svědomí, na rovině existenciální. Akční rádius této zvláštní moci nelze evidovat počtem stoupenců, voličů či vojáků, protože se rozprostírá v páté koloně spo- lečenského vědomí, v skrytých intencích života, potlačené touhy člověka íe potenciálu ukrytém v celé společnosti, včetně všech jejich mocenských struktur. Tato moc se tedy neopírá o žádné vlastní vojáky, ale tak říka- jíc o vojáky svého nepřítele. Totiž o všechny, kdož žijí ve lži a kdykoli mohou, alespoň teoreticky být zasaženi vlastní silou pravdy a nebo s e [pageend32]aspoň s pudu mocenské sebezáchovyvna tuto sílu adaptoval. Je to jakási bakteriologická zbraň, Kterou může když k tomu dozrájí pod- mínky jediný civilista ozbrojit celou divizi. Tato noc se neúčastní žád- no přímé soutěže o moc, ale p\°sobý v mocensky nejasném prostoru lidské existence. Skryté pohyby, které tam vyvolává" mohou však"a těžko předem odhadnout kdy, kde a jak a v ja-Kém rozahu vyústit v něco viditelného. V reálný politický čin či událost, ve společenské hnutí, v náhlý výbuch občanské nespokojenosti, v ostrý konfli.. t uvnitř dosud zdánlivě monolitní mocenské struktury či prostě v nezadržitelenou změní společenského a du- chovního klimatu. A jelikož xjc všechny skutečné problémy a krizové jevy jsou. ukryty pod tlustým příkrovem lži, není nikdy scela jasné, kdy ď»pad- ne ona povčtná kapka, kterou přeteče pohár A co touto kapkou buce. I pro- to společenská moc preventivně a téměř reflexně stíhá každý i sebeskro- mnější pokus o život v pravdě. Proč byl ze své vlasti vyhnán Solženicyn? Rozhodně nikoli jako jednotka faktické moci. Tedy proto, že by se některý představitel režimu snad cí- til ohrožen nebezpečím, že Solženicyn dosedne na jeho místo. Jeho vyhnání bylo něčím jiným, zoufalým pokusem ucpat tento strašný pramen pravdy. Pravdy u níž nikdo nemohl předem odhadnout jaké změny ve vědomí společno- sti může vy/volat a k jaacýrn politický ta otřesům mohou tyto změny jednou vést. Posttotalitní sy-stém jednal způsobem sobě vlastníc. Chránil integri- tu svita zdání, aby chránil sebe. Příkrov života ve lži je s podivné materie. Dokud neprodyršně pokrývá ce- lou společnost, zdá se být s kamene, avšak v okamžiku, kdy ho někdo na Jediném místě prorazí, kdy jediný Člověk zvolá: král je nahý I ,kdy jediný hráč poruší pravidla hry a odhalí je tím jako hru, všechno se náhle jeví v jiném světle a celý' příkrov působý dojmem, že je z papíru a že se zač- ne nezadržitelně trhat a rozpadat. Mluvím-li o životě v pravdě, nemyslím tím přirozeně pouze pojmovou refle- xi např. nějaký protest nebo dogis, který napíše skupina intelektuálů. Může to by't cokoliv čím se člověk nebo skupina, lidí vzbouří proti své manipulaci. O;1 'opisu intelektuálů až po dělnickou stávku, od roiskového koncertu až po studenskou demonstraci, od odepření účasti na volební komedii, přes otevřený- projev na nějakém oficiálním sjezdu, až třeba po hladovku." Jestli posttotalitní systém potlačuje ii.tenze života komplexně a na komplexní manipulaci všech životních projevů je založen. Pak je zá- roveň každým svobodným životním projevem nepřímo politicky ohrožen. Tedy i takovým projevem kterému by v jiných společensky'ch poměrech nikomu ne- napadlo • přisuzovat nějaký potencionální, natož explozivní politický vý- znam. /. . ./ i r o s l a v K u s ý : C H A R T A 77 A Ri3 I 1 S 0 C_I_A_L_I_S_K_U_S / / Cellem svojím duchom a zameraním je to ideológia als ob, ideologia • • - • ' ' «.-i-j.- --= — ' u — - i - - ->-•« hlasatelia sa čne jestovala o tejto jej vedčený, že žije v ideologickou, reálnom socialisme a podlá neho. Toto akobv je tichá dohoda medzi obora partnermi. Nakolko nejde o dohodu medzi rovnoprávnými partnermi, ale o dohodu medzi mocou a bezmoc- nýmim, porušajú ju"podia xážx svojich možností obe strany. Moc sem tam pohrozí, že začne brat važne tie položky tohfco akoby, ktoré by boli pre národ nepříjemné: že bude, například, trvat na socialistickom sposobe [pageend33]- 32 - odmeňovania podia vykonanéj práce, na socialisticko«) vztáhu k zákazníkovi Siadatelóvi, úradne3 stránke, na socialistickéj masovéj kultuře v diko- tékách, kníhkupectvách a televíznych prdgráaoch, na socialistickou] sporte vo futbale a hokeji a pod. Sem tam sa obráti dokonoa aj do vlastných ra- dov a vytkne okresným mocipánom zlozvyk přijímat'k životným jubileám pol- milionové jary od ia poddaných štátnych podnikov, necht si na účet obce zrenovovat tdedenú chalupu v rámci akcie ()Z", alebo vybudovat súkromnú asfaltku ku svojej vile, či v společnosti veselých kumpánov prepadnút po polnoci dievčenoký internát. Aj tieto hrozby sťi však vo vačšine prípadov len akoby, a teda moc ich obvykle nemysli vážné. Ak moc porušuje dohodu a akoby tím, že to, čo je len akoby, berie ob- čas a v niečom vážné, bezmocní ju porušajú tým, že toto akoby znevažujú a demaskujú. Hra na akoby plní však iba vtedy svoj zmysel, ked* sa jej účastníci dosledne vyhýbajú obom týmto krajnostiam. Znevážené a dema.skova- né akoby přestává funovat, straca svojů zástupnú účinnost, obnažuje sa ako čosi trápne a nedostojné. Reálnosocialistická moc si je velmi dobré vědomá tejto základnéj slabiny svojej ideologie akoby, a preto prísne stíhá každé porušenie dohody v tomto ohlade, každé pokazenie hry jej part- ner om. Pokial'sa toto znevažovanie a demaskovanie akoby deje míro vlastně ideologické fórum, mimo hracej «lochy, teda neverejne a pol-overe jne, je to ešte v poriadku a moc to v podstatě trpí: nerrože stíhat každý proti- štatny vtip, každého, kto ho rozprava a kto sa mu zasmeje. Takéto zneva- žovanie akoby je koniec koncov ešte stále v normě - aj protištájne vtipy sa s oblúbou rozpravajú právě v kuloári každého ideologického fora. Unes už predsa nejde o to b y ť fanatikom.vyznávanéj ideologie, a.le o hru na ideologiu akoby: a táto hra si žiada vždy aj primeraný odstup. Podstatné iná situácia však nastává vtedy, ked* sa ideologia akoby znevá- ží a demaskuje verejne, teda na vlastněj ideologickej hracej ploché. Ten, kto to robí, hrubo porušuje -ravi lá a musí b y ť potrestaný, přivedený k rozumu. Ak to urobí zásadné a natrvalo, odstupuje zi hry. Zial'.pretože je v nej nedobrovolným partnerom, nemože odísť z jej hracej plochy sám od seba a tak na nej prekáža tým, ktorí v hrg dálej pokračujú. Prekaža •principiálně, pretože kazí celú hru. Je pr§ nu omnoho deštruktívnejší než akýkelvek vonkajší pozorovatelnež akýkolvek jednostrane zaujatý divák, pretože sa v nej stal antipartnerom. Takýto je v pjdstate případ reálno- socialistických disidentovi ktorí sa vlastným cialavedomým přičiněním dostali do tohato nezávideniahodné o postavenia v reálnosocialistickej ideologickej hre na akoby. Jedinou čancou moci ako zachránit' svoju hru je totiž násilím ich odstranit* z hracej palochy , umlčet' ich. Aj k e ď je to len hra, je v stávke příliš mnoho, než aby#sa dalo jej kazenie trpiet' Nepochybné, národ vo vačšine prípadov velmi vie o čó ide, v mnohých tuší, o čo"by mohlo í s ť , a v ©statných předpokládá, že za nimi nějaká tá čertovina určité je: v každom případe je však voči reálnosocialistickej ideolo ii a priori skeptický, a priori ju podezrieva z nečistých úmyslov a Záměrov.Napřiek tomu"nadalej pokračuje v hre na akoby a svoje výhrady si nechává pre seba. Na matenie pojmov a„relatizovanie mravných hodnot si už zvýkol. Nielen to - dokázal túto zbraň reálnospcialistiekej ideologie akoby využit* vo svoj prospěch, aplikovat' jej pou_ívenie pre svoje potře- bv. Tou" istou metodou, pomocou toho istého akoby ideologizuje svoje koná- ni e proti moci, ospravedlňuje svoj sposob života v rámci tvrdéj reality. Preto nekracne z ťružstevného, ale si len berievzo společného, nekradne zo štátneho, ale si len vyrovnává životnú úroveň, nezneužívá protekciu, ale uplatňuje socialistická známost'.neohovára ale je ohováraný, nebérje úplatky, ale přijímá malé pozornosti, nedává úplatky, ale prejavuje vdaku za vybavenie svojej veci, neulieva sa v pracovněj dobe, iba sa zúčastňuje společenských posédení na počest' Velkého Výročia niečic.h narodenín, iSeologia akoby ho demoralizuje nielen na vlastných ideologických fůrách, ale cez ne preniká v prevrítenej, akaiikovanej podobě aj do celého jeho života. Zvykol si na to, že aj týmto sposobom sa dá přežit* nie právě nejhorším sposobom. StaSi mat hrošu kožu , splácat» moci primeranú daň [pageend34]- 33 - loajality a konformnosti a nemiešať <a jej do jej záležitostí. V dohled- nej dobe neočekává změny k lepšiemu a ani sám pre to nič nerobí; považuje tákéto úsilie za m á m e a jeho dosledky pre seba^odhaduje skor negativna. Aj on - podobné ako moc - sa preto skor sxístredúje na. pozičnú obranu toho, čo tu už má. Hle je to bohvie So, ale mohlo by byt aj horřie. Hra na akoby teda nedoreralizuje len moc. Rovnako zhubne posobí na oboch partnercw, na celý národ. /.../ Z de n a T o m i n o v á : =S=I=4=I=é===0=l=I=I=8=tB=§=Ll=I= /.../ Chápu, že odvah- jednotlivce veřejně zastat a vykonávat své přes- vědčení nes várně popuzuje nositele systému potěmkinovských ideologických eesnic, v nichž nesmějí porušit 'rsádu sni oni sami, kde každé obyčejné hlasité -no či ne mimo pečlivě nakašírovaný playback může provrtat díru v tenoučké hradbě $ vyvolat nebezpečný průvan. Cápu také, žc mnozí ze „slušných lidí", kteří jsou ovšem nepostradatelnými údržbáři nalakova- ných fasád, nás mají ze. blázny: vždyt ne. zadním dvorečku duše sc může lecoos a čím pružněji se udružuje fasáda v požadované barvě a stylu, tím lépe se daří tomu skrytému záhumenku, ba i jednotlivé býlí nenávisti a odplaty sa na něm může beztrestně pěstovat. Rozumíme i přátelům, kteří - jak tan: stojí s námi^na návsi „neslušně" obnaženi 0 bez závětří - couvají nenápadně alespoň do posledníak řady v naději oddálit hnav potěmkinovců a .stihnout" třeba víměnu bytu, dopsá- ní lcní2#y, přijetí dítěte na školu nebo jiné z lidského. Udivuje mne však velice, jestliže někteří zároveň ukazují mravokárr.ým prsten na ty, kteří zůstali v prvních řadách /ano i na ty, kteří už byli odvedeni do žalařů/, obvinují je z radikalismu, exhicicionismu, línéhp muěednictví, planého slavomalu *©Beřaee%i a bůhví čeho ještě. Jestliže s vážnou^tváří tvrdl, že se prcfešioiiální pozornosti blonSáků / a brunetů/ z bartá:u, obuško- vých regimentů, soudců a vězeňských dozorců dožadují sami, abychom^byli slavní a bez práce, abychom nemuseli být pilnými vlastenci. Jestliže pro- hlašují, žc např. činnost VOiíSu /který je mimochodem přímo vzornou ukáz- kou „práce drobné"/ je - jen proto, že se děje věřejn^ - vlastně pouhým planým projevem veřejného nesouhlasu, stejně jako treb^ podpis jod zados- ti o propuštění politických vězňů /!/. Nebo pouštějí do běhu zvěst, ze Toadnovi otevřené Kursy filosofie pro mladé lidi /které X?ou po tri roiy dal 'í' cříklacer „práce drobné"/ nejsou ničím jiným než ši.VJíov. o osobni popularitu a to jen proto, že k sobě v poslední době přitáh^J likriaa- torskou pozornost bezpečnosti. Požadují na nás v podstatě 2® vzdali" veřejného projevu /nesouhlasu/, domnívajíce se, že eie taK vyhne- me dalšímuplenění našich řad a nenarušíme relativní závětří, je.'*4,tvori;?e pro jejich skrytou drobnou, cílevědomou, tvořivou práci pro budou"^? 8 . To by ovšem bylo hloupé a nepomohlo ničemu.} kromě toho to pros i. ^ de. Odvaha veřejně myslit a konat není neslušná a utržená radikalita,'-i to strašně obyčejná lidská povinnost a bez ní se společnost nepohne an. o píd. A policejní razie a lágry nejsou n u t n o u odpovědí na tuto odvahu. Jsou naopak spíše výrazem rozpaků moci, rozklíženosti společnosti, společenských struktur; a pomoci mů"e e jen tak, že tuto svou povinnost nezanedbáme ani pod sebevětším tlakem. Býváme unaveni a míváme strach, zda jsme nevzali břemeno těžší, než může- me unést. Totální odmítnutí našich snah státní mocí, přátelé ve vězení věčné výslechy, domovní prohlídky, hrozby i násilí, rozhánění, ostrahy a osmačtyřicítky vyvolávají dojem, jako bychom stáli u zdi a odráželi útoky sveřepého nepřítele, snímž jsme - .aniž přesně víme proč - vstoupili do války. Ale vždyt to vůbec není pravda! V takových chvílích je vždy do- [pageend35]- 34 - bře vrátit se k prvnímu prohlášení Charty 77, znovu si uvědomit, že to nebylo žádné vyhlášení války, žádný výkřik „veřejného nesouhlasu", že to byla čestná a statečná nabídka k nesnadne spoluráci s institucemi této společnosti v zájmu naplnění lidských a občanských práv a svobod, že to byla snaha o rehabilitaci občanství, o morální ozdravění společno- sti. Tato naše snaha trvá, ač na nás ze všech stran dorážejí příslušníci těch složek společnosti, jimž je srobodný občan a dodržování zákonnosti nejvíce proti mysli. /.../ S_d_|_l e_n_í Ch_a_r_t_£__77 Obdrželi jsme zprávu o poměrech v NVŮ Plzeň-Bory, .:terá tématicky nava- zuje na dokument Charty č.16 /o problematice vězeňství v ÍSSR/ Informace v ní obsažené se opírají o osobní zkušenosti těch, kteří v letec}; 1977 - 19C0 odpykávali v plzeňské věznici trest odnětí svobody. Slánek i C/1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech /zák. 120/76 Sb./ přikazuje, že „se všemi osobami zbavenými svobody musí být jednáno lidsky a s úctou k přirozené důstojnosti lidské bytosti." Sladit tyto požadavky s dosavadní prací by kromě jiného vyžadovalo vy- pracovat rozsáhlou penplofickou studii, dokumentárně podloženou a beze zbytku ověřitelnou, pro jejíž vznik, za současného stavu věci, kdy se skutečné poměry ve věznicích utajují, bohužel nejsou podmínky. Oblast vězeňství je citlivým bodem každého sociálního systému a spo- lehlivým poznávacím znamením toho, do jaké míry se v něm respektuje lid- ská důstojnost. Osud těch, kteří byli - at již spravedlivě nebo nespra- vedlivě zbaveni svobody, žijí v extrémních podmínkách a jsou více než jiní vystaveni neosobnímu mocenskému zneužití i osobní lidské agresivitě, nám nesmí být lhostejný. Proto považujeme za účelné zveřejnit i tuto stručnou informativní zprávu. Keni na: ím úmyslem vyvolávat emoce vůči osobám, nýbrž poukázat ňa stav věcí, za které jsme i my odpovědni a je- jichž náprava je i naším úkolem. 19.3. 1980 Rudolf Battěk ^'arie Hromádková Miloš Rejchrt mluvčí Charty 77 mluvčí Charty 77 mluvčí Charty 77 Mluvčí Charty 77 Václav Benda, Jiří Eienstbier a Jaroslav Sabata jsou tč. ve vězení. Zpráva o poměrech v NVŮ Plzeň-Bory Věznice v PIzni-Borech má kapacitu cca 20C0 osob. Z toho na vazební případy připadá více než 200 osob, zbytky, vyjma část 5. úseku, je určen pro,odsouzené k trestu odnětí svobody v 1. NVS. Věznice je rozdělena na 5 úseků. Na prvním úseku jsou umístěni odsouzení na pracoviště n.p. Tesla /vychovatel npor. Sedlák/ Kovošrot /vychovatel npor. Hlous, por. Bílek/ a údržbářské čety. Na 2. úseku je předvýstupní oddělení /vycho- vatel kpt. Klad/, knihárna /por.Puchta, výroba dlaždiček /nápor. Juzík/, n.p. Skoda /kct-, Tůma/. Celý 3. úsek tvoří pracoviště n.p. Preciosa /vychovatelé i kpt. Borkovec, por. Gruber,kpt. Bodický a npor. Strejc/, 4. úsek je pro volné čety,'kde odsouzení pracují mimo věznici. 5.úsek, který je izolovaný od ostatních, je oddělením pro psychopaty. Jména [pageend36]~7 - 35 - vychovatelů 4 a 5 úseku zatím neznáme. Samospráva. C „pořádek" na každém úseku dbá, kromě příslušníku SHV, samospráva, která re skládá asi z 10 odsouzených, kteří si svým jednáním dokázali získat přízeň vychovatelů. Titolidé zajifitují různé kulturní, politické či sportovní akce. Na pracovištích maji funkce kontrorolů nebo" brigadý- rů, dbají o uklidovépráce, poskytují vychovavatelům informace o dění na úseku a pracovišti apod. Často se stává, že se do samosprávy dostáva- jí odsouzeni za 219 /vražda/, 241-2:4 /různé formy znásilnění/, či 234 /loupež/, což je v rozporu s řádem výkonu trestu. Tito lidé mají po- máhat vychovateli při jeho převýchovné činnosti. Ve srovnání e jiný: i odsouzenýrpl mají členové samosprávy výrazně prominentní postevení. Jejich kázeňské přestupky zůstávají mnohdy netre- stány nebo jsou trestány ve srovnání s ostatními poměrně mírně. Hapř. odsouzený Duchoslav /§§ 109.132 tr.z/ napaden brigadýrem Ondruškem 219, 241 tr.z./ po několika oboustrpných ran:'ch pčstí, dostal 20 dní" jak situaci vylíží prominent. ^Znelíbi-li se někdo samosprávě, je pro ni snadné dosáhnout Jeho potreétání. Uz^vř^né od dělení Nejpřísnějším, ale dosti běžným kázeňským trestem je umístění na uzavřeném odděleni, a to bud v mimopracovní době /UO/ nebo celodenně /CUO Při nástupu na DO se musí každý svléknout do naha a podrobit se prohlíd- ce, zda sebou něco nepřenáší. Smí si tam vzít pouze deky, lžíci, kartá- ček ^a pastu na zuby, nýdlo ručník. Pak je odveden ňa celu přičemž deky musí zanechat před ní a dostává je pouze na noc. Cela je velká asi 4 x2 M a je vybavena takto: 3 dřevěné pryčny, jed- na malá polička, vodovod, splachovaní záchod bez možnosti zakrytí, slou- ží též jako odtok vodpvodu. Větrání má zajištovat u stropu umístěný ot- vor o rozměrech asi 40x40 cm. Všechny ceT .jsou ve sklepě, tudíž chladné a vlhké. Je zde zakázáno čtení knih, kouření, ležení v době od budíčku do ve- potraviny. Na vycháiku trvající 1 5 - 3 0 min. se chodí 1x denně. Je zakázáno spol mluvit, po p'č 1 ou dobu vycházky musí odsouzený chodit v kruhu o průměru 10 m a mít/ruce za zády. Vyjíp^ou není ani bytí odsouzených, např. i za to, že si lehnou v do- bě, kdy-' je to zakázáno. 'úvody k umístění na CUO mohou být i tyto: Hrabal 5 dni, neoholen - i velitelské prohlídce. Chmel 20 dní, pozval na návštěvu osobu, ktera nebyla příbuzná, Pitor, 30 dní, měl u sebe nepřiměřené množství tabáku a překálkou^pró umístění na CUO nebývá ani zdravot.í stav, např, Wurm, který byl těsné po složité operaci ledvin. lékařská péče Nástupní lékařská prohlídka spočívá v tom,'že je odsouzený zvážen, a m ě ř a uznán schopným jakékoli práce, pokud nemá potvrzení o změněné [pageend37]- - pracovní schopnosti, ale ani to nemusí být mnohdy překážkou. Při běžných onemocněných ja,co angína nebo chřipka, při teplotách asi do 36 se chodí do prače. Pracovní neschopnost se nedává ani při aplikaci antibiotik. Ataraktika a hypnotika nejsou překážkou při práci na strojích'. Angina je Vyléčena výtěrera krku jodovou tinkturou a nemocný je poslán do prače. Nedostatečné je i ošetření úrazů.. Případ odsouzeného Vávry není výjimkou. V důsledku toho mu byl amputován prst a hrozí mu amputace celé dolní kon- četiny. Někdy k ošetření nedojde vůbec, pokud se nejedná o těžké akutní onemocnění, stačí k tomu, aby nemocný nebyl oholen. Proto nap?, nebyl ošetřen odsouzený Chmel; při příští návštěvě lékař nouze konstatoval prasklý ušní bubínek. Odsouzenému Cibulkovi byla dána umělá výživa až po 32 dnech hladovky. Běžné jsou výroky typu: „Venku jste mohl krást a tady byste chtěl marodit".../? !/ Strava. Vězňů je poskytována strava v hodnotě 7,- Kčs ma den a podle praco- vního výkonu ještě přidávaje. Biets. v hodnotě 12,50 je bez přídavků a bývá bez lékařského vyšetření odebírána. Ti, kteří neplní výkonové normy, mají přídavek 8.1 /t.j. 1,40 Kčs/, resp; žádný. Při překračování norem, dostává vězen přídavek č. 3 /v hodnotě 2,4C/. K snída.ni je káva z obilní náhražky /„nafta"/, nebo čaj a chléb. K obědu bývá během týdne toto: Pondělí - 4 knedlíky s omáčkou, úterý - Znojemská pečeně /asi 30-40 g masa/ s rýží, středa - sekaná s bramborem, čtvrtek - ledvinky s rýží, patek - masová omáčka s bramborem, sobota - těstoviny s vejci{ neděle - guláš se 4_knedlíky a jablko. Večeře: pondě- lí - gulášová polívka, 4 rohlíky, utery' - hrachová kaše, středa - těsto- viny s perníkem - jablko, čtvrtek - drstková polévka - 4 rohlíky, pátek - koláč, čaj, sobota - bochánek s čajem, neděle - salám nebo sýr s chle- bem a čaj. Přídavek č. 3 bývá bud 123 g sádla, nebo 100 g sýra, 2 vejce, nebo 60 g sálámu, nebo paštika /cca SO g/. Ostatnípřídavky jsou úměrné ceno- vým poměrům /viz výše/, v ne pracovní dnj se přídavky neposkytují. Z uvedeného vyplývá zejména nedostek vitamínů a bíkovin ve stravě. ¿fvřtčvg. a balíčky. Jednou za tři měsíce má odsouzený /v I, iíVS/ nárok na jednohodinovou návštěvu dvou příbuzných a tříkilogramový balíček /který je možno formou kázeňského trestu zakáz at /. Návštěvy probíhají v tělocvičně, kde je asi 8 řad po 15 stolech, u nichž sedí z jedné strany vězni, z druhé návštěva. Kolem neustále prochází asi 5 - 1 0 příslušníků SNV. Po ukončení návštěvy je předán balíček, který je zvážen a zkontrolován. V poslední době dochá- zí stále častěji k tzv. izolovaným návštěvám, kdy návštěva probíhá v oddělené místnosti a mezi rodinou a odsouzeným sedí příslušník SNV._Ten samozřejmě poslouchá jejich rozhovor, přerušuje jej ole svého uvážení a omezuje jeho tématiku pouze na rodinné starosti. Může též návštěvu, předčasně ukončit. Prohlídka balíku je pak velmi důkladná: vysypayani balíčků tabáku, čaje nebo kakak, rozbalování obalů a rozlamovam čoko- lády etc. fři izolovaných návšťvách a při návštěvách se zákazem baličku je odsou- zený před návštěvou i po ní svlečen do naha a důkladně prohlédnut. Postavení politických vězňů Izolovanými návštěvami jsou bez "dání důvodu postihováni především odsouzení za prvohlavové /tj. politické/§§ tr,.z.: např. Pitor, cibulka, Chmel, Macháček. Političtí vězňové jsou. krom toho diskriminováni i jiným způsobem. Je jim zakazována zájmová činnost. Janu Zmatl/.kovi bylo z tohoto duvo-u [pageend38]37 - zakázáno hrát ve vězeňském orchestru. Tento zákaz mjr. Pecka zdůvodnil nutností dozoru příslušníka SNY na zkouškách orchestru, kdyby v něm Zma- tlík účinkoval. Vedení zájmových kroužků bylo znemožněno Cibulkovi /S '¡00 tr.z., kroužek matematiky/, laštůvkovi /§ 98 tr.z., němčina/, Maňás- kovi /<5 100, šach;/. Ve srovnání s ostatními jsou političtí vězňové kázeňsky trestáni daleko přísněji. Za nesplněni výkonové normy dostal odsouzený Cibulka 15 dní CUO. ostatní ze stejné sestavy /která za plnění odoovídá vždy jako celek/, však 3-5 dní UC. S oblibou jsou političtí vězňové zařazová- ni na nejtěžší pracoviště. Pr.-covní podmínky na 3. úseku /n.-p. Preciosa/ Toto nejtěžší pracoviště tvoří právě 3 úsek, tzv. „Satony". Jde o pracoviště n.p. Preciosa, tedy o broušení minuciosní skleněné bižuterie, Je to kolektivní práce 6-10 Clených sestav, která soočívá v obsluze poló- auto ".atiekýob strojů; přičemž odsouzený provádějí úkony, které nejsou automatizovány. Vysoké jsou přitom nároky na rychlost, přesnost a'schop- nost koncentrace. Pr-cuje se S dní v týdnu v trísměném provozu. Normy se stálo zvyšují i koncem roku ¡979 je byla schopna na celém úseku asi 50 sestáv plnit pouze jedinná/j/. Přitom odpovědnost za plnění nese vždy sestava jako celek, což v d e k vytváření nezdravých vztahů mezi odsouze- nými. Bití za to, že někdo nestačí pracovnímu tempu, není výjimkou /ods. Cibulka/,. Pracovní prostředí je nfprosto nevyhovující: hluk /více než 85 dB/, vlhko, nedostatečné odvětrání unikajících chemických vý-parů, únik plynu, nedostatečné krytí hnacích řemenů. Mnohdy jsou nástroje -po- škozené /vadné brusné válečky/ a znemožnují kvalitní práci. Šatny nejsou vytápěny. Norma pro jednu sestavu činí 12 000 tuctů štrasové bižuterie denně. Úrazy, jako popáleniny, pořezání, otravy nebo psychické následky 7 důsledku delšího pobytu, jsou velmi běžné a mnohdy nebývají důvodem k přeřazení na jiný úsek, ani k pracovní neschopnosti. Pracuje se zde i přes aplikaci ataraktik a hypnotik /Xobal, Semlička/, řezných i trž- ných ran na ruiiou /Cibulka, Havlíček/, popálenin 5 stupně /Maňásek/ opakovaných epileptických záchvatů /Zemíička - přeřazen po dvou měsících/, c':ronickcra s--'nětu" s-o jivek /Maňásek - přeřazen více než po měsíci/ do krve rozřezaných rukou /prakticky každý/. Boba zácviku je nedostatečná /maximálně' 10 pracovních dní/, někdy vůbec žádná. Celkovjj,''!_Be situaci hodnotit tak, že podmínky v této vězjjici jsou v roz- poru-^l řádem %xee%u výkonu trestu odnčtí svobody. Znemožnují lidsky co jný;' život mnoha způsoby a v mnoha směrech ponižují lidskou důstoj- nost a hluboce se ti., rozcházejí s proklamovanými účely trestu. Pro od- souzené znamená výkon trestu vždy dočasnou nebo trvalou fyzickou a psy- chickou újmu. Lze konstatovat také neustálé zhoršování poměrů. J i ř í H o c h m a n : , , • l_E_p =o =5 =! =g =! j y i = | = = = z = g = i y L Y = 4 Fejeton jsme převzali z Listů č. 4 / 1979 První zprávy o novém zatýkání v Seskoslove „sku byly ve světě přija- ty příznivě. . „ „„ , „Bylo pozatýkáno teroristické centrum," sdělila totiž predbezna zpráva 5TK ve vé anglické relaci. [pageend39]- 38 - Ačkoli tato agentura používá od jisté doby důvěry jenom jednoho zá- padního zpravodaje, jenž sídlí ve Vídni, přesto tato zpráva výjimečně vyvolala velký zájem. Ngkolii seriozních časopisů přineslo zprávu pod titulkem: „V Česko- slovensku patrně zatčeno vedení komunistické strany." „Je-li zpráva pravdivá," napral známý komentátor, „bylo patrně v Če- skoslovensku vybráno také celé ministerstvo vnitra. To by však svědčilo o zásahu armády, nebot jediná organizace, která má více perzonálu než policie je armáda. V méně seriozních časopisech šly spekulace ještě mnohem dále. „Dostali také Husáka?" tázal se v titulku na sportovní straně „Pful- daTagblatt", přetiskuje na dva sloupce nedávnou fótografii, na které se náš pa.n prezident líbá s Jásirem Arafatem. Podle jiné nepodložené informace byl také zatčen řiditel ČTK Svěrčina, když se pokusil zabránit vydání dotyčné zptávy. Svěrčina, který u sebe od" ro :u 1S69 nepřetržitě noeí dva revolvery a ruční granát, si prý pro- střílel cestu až do mléčného baru na druhé straně ulice, avšak v nezná- mém prostředí ztratil orientaci a tak byl dopaden. TiilošeJakeše prý chytili na Letné, když se pokusil na kole o útěk na sovětské velvyslanectví. Strougal se tam prý schoval už dva dny pře- dem, neboí jako obvykle o věci již byl dávno informován. Tyto informace byly již ovšem divoké spekulace. Portugalská televize vysílala dokonce zprávu o tom, že byl rovněž dopaden Drahomír Kolder, ačkoliv tento, Jak známo, zemřel na. všeobec ou žádost již před několika l e t y - . , * Záhy se ukázalo, že ani tentokrát nebyla zprava CTK dostatečně přesná, Teroristickému centru se nic nestalo. Předsednictvo a sekretariát schů- zoval o dva dny později, jako by se nio nechumelilo, v kompletní sestavě až na Tasila Bilaka, který byl opět u krejčího. Kde bere ČTK své infor- mace, je u boha. Také Otakar Svěrčina, když ho UPI volala do bytu z Vídně za účelem ověření zprávy, všechno dementoval a pravil, že v mléčném baru ještě ni- kdy nebyl. Ve stejné době, když se po světě rozšířila nadějná zpráva o zákroku proti teroristům v československu, dočlo naopak k rutinéřní razii Státní bezpečnosti proti n Kolika vzdělancům, z nichž většina je už stejně v důchodu. V této souvislosti však řekl mluvčí ministerstva vnitra, když byl dotazován zahraničními novinářit „Nic se nestalo. Děláme zatahovačku na inteligenti z cvičný'ch důvodů dvakrát za měsíc.'1 Cvičnému charakteru razie by oprvdu nasvědčovalo to, že na-nř. Petra UKLA zatýkalo 245 fíólů, aČKcliv do jeho bytu v Anglické ulici"č. 2 se vejde nejvýše pět lidí. Při předcházejícím zatýkáni téhož občana v lednu t.ř. tam došlo"už k takové tlačenici,žě dva majoři StB přitom vypadli z ok .a. Ze byl inž. UKL přepaden teroristy právě v době, kdy podle zprávy ČTK měli být v Praze"naopak sbíráni teroristé je další ukázkou toho, jak •ie Strana a Vláda nervózní. Dotyčná informace k nim zřejmě došla přes monitor, protože vlastní noviny nečtou, načež sekretariat propadl panice a uvedl do pohybu Schturmabteilung v •artolomějské ulici. V takové situ- aci je ovšem inž. UKL hned na ráně, jelikož jako jeden z pohledních žijí- cích marxistů ve Střední Evropě mů vůči Straně a Vládě podobný vztah jako S v a k o v é Jehovovi k ministerstvu národní ob::any, a nikdy se s^tím netajil Jelikož Jsem s inž. UHLBK strávil mnoho hodin teroristických debat, mohu zde říci např. to, že inž. UKL má kritický postoj vůči hraběti Uva- rovovi a jeho poučce, že základem' ruského státu je nacionalismus, crto- doxie a autokarcie. Z toho je také zřejmé, že inž. UEL nedorostl ideových postulátů reál- [pageend40]ného socialismu a že $ v podstatě zůstává věren Marxovi, zatím co tábor míru se přimlcl k odkazu cara Mikuláše I. 7 prosinci roku 1S73 jsme v naší oblíbené restauraci Deminka ^edli s Petrem OHLEJi pajšl, což u vedlejšího stolu sledoval major Ota Simek, ač- koliv pil jenem kafe s rumem. V naději,-že při jeho váze nemůže or^án slyšet všechno, vyslovil jsem tehdy názor, že česká dělnická třída a družstevní rolnictvo by eventuálně mohly mít prospěch z toho, kdyby se ve vhodné chvíli zřítil stron Španěl- ského sálu. Petr DUL, který patrně o přítomnosti Ucha Strany a Vlády ani nevěděl, odpověděl na můj návrh zcela jednoznačně, že to by byl akt indi- viduálního teroru, z"hlediska marxismu odsouditelný. Takto si to major SIMEK zapsal na pivní_tácek, což při jeho pouze částečné gramotnosti je dokladem jeho služební horlivosti, ¿.1 již však na^jor SIMEK zapsal cokoliv, domnívám se, že inž. UKI teh- dy vešel do seznamu ministerstva lásky jako odpůrce dialektického pojímá- ní teroru, jenž je někdy dobrý, někdy špatný, a to podle toho, komu může např. strop Španělského sála spadnout na hlavu. Uvádím tuto epizodu proto, že nic nesvědčí o nepodloženosti t,hora uvedené zprávy CT;C lépe nez fakt, že byl opet zatčen inž. Petr TIMT>. Vezmeme-li ostatně celý seznam osob zatčených koncem května t.r., zjistíme, že tam není ani jeden z vládnoucích pogromistů, což by napříště mělo nabádat k větší opatrnosti při posuzování i takových zpráv *TK, kte- ré na první pohled umo6nují jenom jednu interpretaci. J-Í_ř_í-__W_o_l_f č. 12316 - 5.1 . 62 0-78/80 10.12. 1979 Minkovice Moc k o u z e l Dnes, sotva že jse~ ulehl po večerce k spánku, začal hustě padat sníh. Byl to nádherný pohled a mně si v ten moment amocnila veliká radost. Za- jímavé. Pokaždé, když :;ačne před vánoeemi padat první aníh; ta nádhera ve mně vyvolá krásný pocit vycházející ze vzpomínej^ prožitých vánocvs ro- dinou. Ten odkaz prožitého, nezapomenutelného štěstí,tak ve mě umocňuje poejt nefalšované radosti, jež naplňuje mou chorobnou duši, která je ale- spoň trochu léčena. Nyní chápu, jákraoc mě život poutá. Zajímavé, v tomto světě plném extrémů a kontrastů se cítím být někdy i štěsten. Dívám se skrz mrazíkem abstraktně malované okno _ven na tu_zimní přírodu, která od- ložila na nějakou tu dobu lehké květové šaty a místo nich se oblékla do Xatů plesových a přes své krásné mlajjé nlodné tělo přehodila plét plný fantastických krajek, které ji ochraňuji před větrem a silným mrazem. Co však ochraňuje mne? Co mi dává naději? Láska? Sí však? Dívám se ven na tu padající nádheru a celé to okolí, které žije svou vánoční předehrou. Vloč- ky tančí valčík, stromy se "v tom silném větru k sobě naklánějí a šeptají si o mé lásce k synovi a vůbec se nestydí za svou přirozenou nahotu. Sta- rý smrk co stojí opodál, ten zvědavec se snaží nahlédnout před vysokou že<5 do mého zamřížovaného okna, aby zjistil, co s= tam u lidí všechno dějí a málem re svou chorobnou zvědavostí "řelomil vejpůl. A mezitím,CO hledám • tu krásu přírody kolem Ještědu, vzpomínám a jsem nesmírně'štasten.(Jen""ten člověk^_který miluje a jeho srdce není naplněno nenávistí. Jsem naplněn *-Tak může být ...ten [pageend41]- 40 - pomíjejícím štěstím. Však jenom na moment, nebol zákon nestálostí je ne- smlouvavý. Jak rád bych tento krásný duševní stav neustále zakoušel. Ano. Ten, kdo neprožil, nemůže poznat a také ani cítit. Já poznal lásku a ta- ké ji plně prožil. A to je jeden z obrovských darů samotného života, který nebýt těch, kdož mě milují a také milovali, těžko bych mohl vůbec poznat í cítit. Oni všichni mě učinili štastný-m. Dlouho jsem nemohl usnout. Brouzdal jsem se minulostí a vzpomínky mi ukrajovaly spáne1 a já se tentokrát na sebe vůbec nezlobil. Má obrazo- tvornost mi pomáhala. A potom - potom mocný čaroděj roztáhl svůj kouzelný plást posetý hvězdami a já usnul. A v tom spánku vkročila do mého snění malá princezna. Nejdřív si vše kolem sebe zvědavě prohlédla a 'potom, jakoby se chtěla přesvědčit o tom, zda je skutečně u mne, si pečlivě svou drobnou ručkou osahala silnou mříž v okně, železné dveře^se špehýr- kou, hrubě ohozené zdi a nokonec si ke mne přisedla na palandu. „Strýč- ku spíš?'1 oslovila mě ta moje malá neteř. Dělal jsem naschvál, jako že spím. Jenže do me strčila, „hedvede nechr.pej, prisla navsteva". Otvírám nejdřív jedno oko, potor druhé a poZom jsem ci sedl a na přivítanou za- bručel. n^ezlob se, že jsem tě nepřivítal, ale vůbed jsem tě neslyšel přijít." Zasmála se svým zvonivým smíchem. „Princezny chodí, stríčku, po zemi jen ve klatých střevíčkách, jinak se bosé země nedotýkají". Dívám se pozorně na ni, byla skutečně bosa a na sobě měla jenom noční košilku plnou roztc ilých zvířátek. Pohrozil jsem jí prstem. „Seknu mámě, že takhle chodíš na návštěvu". Znovu se sasmála a ten její smích se roztáhl po té kobce samovazby. „Tišeji ty nezbednice, někdo nás uslyší a bude zle", zašeptal jsem do toho přítmí. Našpulila svou malinkou pusinku. „A pusu jako vždy na přivítanou nedostanu? Tu naší štípanou, víš." Dal jsem jí velkou sladkou štípanou pusu. Potom se yyšplhala za mojí pomoci do náruče a když se ta nezbednice uvelebila, hned spustila. „Stríčku?" „Ano, copak mi chceš říst?" „ p r o g n e j B l 8 n á Q . d o E a ? „ P o h l a d i l .jsem po rozpuštěných zlatých vlasech. „ Víš, princezno, kdybych ti vše řekl, těžko bys vše pochopila. Já hájím dělnickou třídu a tím plním odkaz zakla- datelů první,Ineternacionály." „Tak tomu já strýčku nerozumím. Jsem totiž moc malá. A kdy se vrátíš domů? Kdy tě uvidíme?" aTe ani já sám zatím ne- vím. Tušíš být jenom trošku trpělivá. Tak rád bjch za vámi přišel..." A proč nemůžeš?" Skočila mi dg řeči. „Rád bych, ale nemohu, mám spotané a nohy."„A proč jsi nám alespoň nenapsal?" „Toli- jsem chtěl, ale nemohl, na ruce mi dali řetězy a zha.sli světlo."„Víš stríčku, já jsem tě všude hledala, Na našich procházkách městem, parkem, na cestě do školy, kam jsi mě někdy ««Bifiky místo maminky^ vodíval, i v cukrátně, kde jsme spolu mlsali dorty a slízali nespočet kornoutů zmrzliny. Já tě všude hledala, ale nemohla' jsem tě naleznout. Všem se nám po tobě moc stýská." Obrátili, se na mne a já v tom přítmí ani neviděl, že potichoučku pláče. Jenom se mi zdálo, že se t~ese zimou. „Princezničko, jestli je ti zima, půjčíme si od pavoučka kabátek z pavučiny, co utkal jenom pro tebe".„Mě není zi- ma. Já jen tak trochu štěstím pláču, že jsem u tebe." Hladím jí po vla- sech a ptám se jí. „Sekni mi, jak jsi se sem vlastně dostala?" „Víš, nář kocourek, co hlídá mé sny se dnes večer někam zaběhl - asi za tou svojí, víš, a tak jsem tady u tebe." „A řekni mi, co doma všechno děláš?" „Já si pořád jenom hraji a také někdy trochu zlobým a těším se moc na štěd- rý den, jaké dostihu asi dárky pod stromeček." „A víš, má malá, co do- staneš?" „To já ještě strýčku nevím. Naši se mě ptali, jaké mám přání a já jim řekla, že bych chtěla mrkací nanenku a ještě k tomu nějaké nádo- bí čko. To víš, mám s tou svojí drobotinou jenom samou práci. A strýčku co dostaneš ty?" „Já nedostanu nic, vždyt mi sem nepovolí ani pozdrav, pohled, dopis, prostě nic." „A co bys chtěl?" „Já bych, moje malá, chtěl, aby všechny děti měly stále plné kapsy cukroví, aby pea nepoznaly, co je to hlad a jejich touhy nemusely oddělovat výkladní skříně luxusních ob- chodů, aby všechny holčič.:y měly mrkací panenky, kluci auta, stavebnice [pageend42]- 41 - a plné kapsy kuliček a slunce aby stále svítilo a na pískovišti se dětem dařilo stavět z písku hrady, přehrady, tunely, bábovičky, v zimě zase * sněhuláky; a nakonec, aby všude vládl mír a o něco starší děti a všichni ti, kdo druhým připravují utrpení, jen sami sebe pohltili." „Strýčku, to bysh chtěla i já." „Aíae-j-eejiei:?-11 Držel jsem tu malou zlatovlásku'v náru- čí a bylo nám moc fajn. „Strýčku?"„Ano, copak?",,Proč ti tak krundá v bříšku?"„To z hladu. Víš co", říkám ji, „pojd si raději hrát, třeba - třeba na schovávanou." Mávla rukou. „Není kam se schovat" Máš pravdu, zdejší prostřední není stvořené k našim hrám, necháme si to až domů." '„Strýčku?"„Ano. "„Musím. Plyšový medvídek a panenky mě ^čekají a já je ještě musím uložit spát. A potom, už dávno jsem měla být v postýlce. Ještě štěstí, že o mém nočním toulání neví máma £ tátou. To bych asi dostala." „Ale jak se vrátíš domů?" ^asmála se. „Nevíš bručoune? Dnes je přece moc plná -couzel." Sklouzla mi s náručí na. zem a potom mi dala na rozloučenou velkou štípanou pusu. „Tak já už jdu - ahoj." A potom stejně tiše jak přišla, tak také odešla. Jen já s myšky, co mají svůj pelíšek v jedné díře rohu podlahy, byli svědky této malé noční návštěvy. Osaměl jsem. Znovu n& mě dolehla má věrná družka. Už 25. den mě pro- vází a zbývá, mi ještě 8 dní hladovění, zimy a zoufalství. V cele samo- vazby č. 23 je stále zima. Už dávno je zimní období, ale s přesnou pravi- delností zatopí jen jednou za dva až tři dny na 2 hodiny. I to je jeden z mnoha trestů. Zůstal jsem opět sám. Bylo mi líto, že má malá netr-ř musela tak brzo odejít, ale já přeci nemohu rozhodovat o věcech příštích. Dlouho jsem však nebyl sám, nebol za chvíli přišla ona. Má touha i osamělost jí ke mě přivedla. Přišla ve stejné podobě, jak jsem jí poznal poprvé, jednou jedenkrát létem vonícím. Na sobě měla děravý plaší a režnou sukni. Byla to láska, Sedla si ke mně c já ji potom dlouze četl pravdu z očí, aniž b^ch potřeboval od zdejších suverénů nějaké povolení. Jemně mě pohladila po tváři a přitom stále mlčela. Nevydržel jsem čekat a dlouze ji políbil Ne - nebylo nám třeba slov, nebol oči se ptaly a vyprahlé rty toužící po rozkoši odpovídaly. Ne - nebylo nám třeba lži ani přetvářky. K čemu také | A potom"jsem ji obejmul - já vím, jinak to čekala a potom několi- krát v mem náručí se zachvěla,- ^é-ví« přec nelhala. A v tom vzájemném obětí našli jsme sami sebe, svok vlastní podstatu, přirozenost i nesmír- nou pravdu pomíjivosti celé té přírody. Sas se pro nás zastavil a já byl Itasten, že jsem opět nalezl svou lásku. Avšak jak už to ostatně býv; s nálezy bývají většinou i ztráty a já pochopil, že svou lásku zane^louhi opět ztratí' . A též onr pochopila a plakala a její slz;, ji tak očistova- ly. ležela potom vedle mne na té dřevěné palandě a její ruce spočívaly; v nwch. A potom do toho přítmí řekla. „Jsem sama a tys tak daleko a má touha mě dovedla až sem k tobě. Nezlobíš se, že tě v^rušuji?"„Ne," říkám „vkročila jsi do mého snění také na moji žádost." Naše prsty se ^do sebe ještě víc zaklesly. „Řekni mi něco." Prosím ji. „Včera, víš, stálajsem u okna a v náručí držela našeho syna. Dívali jsme se na oblohu a já^ »-•nkovi ukazovala hvězdy. Zrovna kolem naší zahrádk; letěla kometa štěs- tí. Kam Uctíš? Ptám se jí. letím na svatbu. Slunce si bere zítra ráno' tuto zer,i. A odkud letíš? Vracím se ze zásnub s měsícem. A já te kometě řekl«. Až poletíš nad Ještšďem, zastav se na chvíli a pozdravujtoho, koho mám ráda. Dostal jsi můj milý pozdrav ode mne?" „Ano, dostal jsem větší kus chleba včera k večeři." Pohladil jsem svou lásku a r]ouze po- líbil. T)§Jcu3i ti, řekfti ni, co dělá náš syn?" „Ten? Celý^den si hraje a i když neumí mluvit, jeho oči se stále jenom ptají. A mamo, co je to- hle a Je s ní ji velká legrace a také hodně práce, jako ostatně s ka ždvm mrnousem. A jak žiješ zde t;?"„Já jako jindy v_každém táboře. Včera náš zahnali z cel na. koupelnu. Nikdo z nás osmi lidi se vsak ne vrhl pod sprchu, ale do rohu koupelny, kde byl odpadkový kýbl se zbytky jídel. Většinou se do něj házel chléb od hladovek a zbytky od svačin zdejších [pageend43]- 42 - příslušníků. Byl to fantastický pohled, jek jsme se rvali o ty zbvtky. A potor, jsme se rozsadili kolem sprchy a hltali to jídlo jako nejchutněji moučník. A pryč hýly všechny ty morální zásady, bontony, konvence, důsto- jnost, čest, přetvářka a hra na důležitost. To vše zůstalo na dně toho kýble a ni :do se o to nerval jako o ten chleba. Stalo se ze mě zvíře a jediná důležitá otázka, kterou řežím, je být či nebýt." A ona se mě po- řád ptala a já odpovídal. A byla zvědavá, jako každá ženská. Nakonec jsme vzpomínali. „Víš, Jiří, tam za městem na té velké louce, to byly naše zásnuby. Já jsem ti upletla prstýnek z trávy a místo kamene měl velikou žlutou hlavu pampelišky. A sama sobě jsem si uplatla z pampeli- šek věneček na hlavu, ale tys všechnu tu romantiku pokazil. Prstýnek jsi dalsežrat vašim králíkům a mě potom jsi z večera při koncertu cikád o věneček připravil." Až do rána jsme vzpomínali a potom, když musela odejít, mé oči se zoufale ptaly. .Cdy tě znovu uvidím, proč, proč odchá- zíš, prosí' tě, ještě chvíli zůstaň. Ale ona musela odejít a tolik se jí nechtělo. A tak náhle, jek jsem svou lásku nalezl, tak jsem ji i ztratil. Byl konec noci kouzel a snů. 1'ocný čaroděj zbalil svůj kouzelný plášt a vládu převzalo slunce. Byl tu den, bílý jako čerstvě napdlý sníh sví- tící svou neviností. Dnes jsem se probudil štasten. Kometa štěstí po- druhé prolétla, svou setrva.čností nad Ještědem. Eyl to pozdrav od všech, kdož zapoměli. Zůstal jsem opět sám. Na zemi zůstala ležet jen křehká pavučina a slzy, které se zakutálel; dovvieeh rohů cely. Jak rád bych ty slzy sebral a navlékl na silonovou šňůrku a ovázal jimi krk té, kte- rou mám nejraději. Byla by to nejkrásnější nefalšovaná ozdoba, nejce- nější ze všech pokladů. Skoda, že nejdou navléknout. Dolehl v. na ně znovu samota a já zůstal se svou touhou po svobodě mezi čtyřmi stěnami a ne- ustálým zápachem a jen všední realita« dno ml připoměla, že všemu tomu krásnému je již ve skutečnosti definitivní konec, Nechci si nic připo- mínat. Nač také. F.H. R i ch a r d: B_í_S_N_fe___Z_ P_Q_K_L_E_E_n. Tančíme kozáčka Pište si testament. Ve stínu rudého biče budujem středověk z východu nám vládne nelidsky? nadčlovšk s náhubkem na ústech budujem impérium k oslavě Satanově pějeme s falešným úsměvem pějeme Te Deum pějeme Te Deum Slunce z mříží plete ornament pište si vládcové pište testament nfe.se kobky bobtna.jí nenávistí pařáty z propadlišť se vztahují po vašich korunách dobytých lstí jen v našem strachu je naše síla [pageend44]Za kousek žvance, tančíme hadí tanec s úsměvem prosíáčka tančíme kozáčká pod karabáčem rudých ajatolláhů naši touhu krotí. ostna.tj^ drát jak krysy ve stoce toužíme po k išl 2 ovó: potoce naši touhu krotí mříže a jen v našem strachu Pište si vládcové pište si testa.ment Ten strach nebude věčný J ostnatý drát 5.4. 79 1979 "Vzali nám nebe Tisíce modrých robotů plní červené tramvaje pro štěstí hrsť/y Maratů budujem nové Qíaleje pro lásku kr.jeta okovy z falešného zxlata za pravdou se zavřela cicelová vrata drnčení tisíců budíků -Arasá naše nervy pro blaho hrstky. Maratů budujeme hřbitovy hřbitovy štěstí sirény ječí k oslavě bohů kteří vzali nám nehe múzy mlčí řed branou ka.sáren rezavé? podkovy visí nad vraty továren vzali nám nebe vzali nám nebe Vzali nám Boha místo něj dali nám sebe vzali nág víru vzali nám nebe dali nám hesla ze kterých zebf z našeho strachu upletli nám bič cestou zbabělé pokory ženou nás do r á j e [pageend45]páchnoucího potem 11.4. 78 R u d é p r á v o : /.../ Jejich přijetí se bezpochyby opírá o dosavadní pozitivní a nadějný průběh druhé etapy revoluce. Uplynule tříměsíční období characterizaje tak důležité odolnosti, jakými jsou zřejmá konsolidace pomgrů vizemi, cílevědomé úsilí .strany při zajišťování její jednoty a zvyšování její t'.lohy, autority, upevněni pokrokových vlasteneckých sil. /HP 22.4. 1980/ Poznámka: V našem tisku proběhly veliké chvalozpěvy na sepětí strany a lidu. A rovněž o mohutných oslavách dubnové revoluce. Zneužívá jí mládeže ke špln-vým cílům. Kábul 4 května /ČTK/ - Afgánské ministerstvo vnitra fcydalo prohlášeni _ v němž se uvádí, že „v posledních dnech se část studentů_a školní mládeže pokusila narušovat pořádek v Kábulu a vystoupila proti zájmům Arganxsta- nu /.../ V prohlášení se uvádí, že „někteří aktivní účastnici byli zatče- ni. Vyšetřování ukázalo, že za těmito akcemi jsou nepřátele vlasti, agen- ti CIA, nohsledi šovinistů, kteří se snaží zneužívat mládež pro sve špi- navé cíle." Poznámka: Přesné upřesnění „posledních dnů" se týká dne tzv. oslav dub- nové revoluce. A samozřejmě znovu agenti CIA, člověk má jenom strach, aby o ně nezakopával, zřejmě budou všude. Schůze Hady/bezpečnosti začala s téměř dvouhodinovým zpožděním Důvodem byl bizardní incident, při které: dva muži, vystupující jako fotografové listu s názvem Revolutionary Worker, polili rudou barvou sovětského velvyslance Trojanovského a amerického představitele Van den Heuvela. /..;./ RP 4.5. 1980/ [pageend46][pageend47] | doba_1980_8_kveten-cerven_ocr.txt |
0 | [pageend1]M O T T O : NEBOJ SE nepřátel - v nejhorším případě tě mohou zabít. NEBOJ SE přátel - v nejhorším případě tě mohou zradit. BOJ SE lhostejných - ti nezabíjejí, avšak jedině z jejich mlčenlivým souhlasem existuje na zemi zrada a vražda» Bruno Jesenskij Č l á n e k 19. 1. Každý má právo zastávat svůj názor bez překážek. 2. Každý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, dostávat a sdělovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, a^ ústně, písemně nebo tiskem, formou umění nebo jakýmikoliv jinými prostředky podle vlastní volby. 3. Fou:'ív ní právat uvedených v odstavci 2 tohoto čláhku s sebou nese zvláštní povinnosti a odpovědnost. Může proto podléhat určitým omezením, avšak tato omezení budou pouze taková, jaká stanoví zákon, a jež jsou nutná : a/ k respektování práv nebo pověsti jiných b/ k ochraně národní bezpečnosti nfebo veřejného pořádku nebo veřejného zdraví nebo morálky. /Mezinárodní pakt o občanských a politických právech/ [pageend2]M O T T O HEBOJ 3E nepřátel - v nejhorším případě tě mohou zabít. NEBOJ 3J5 přátel - v nezhorším případě tě mohou zradit. BOJ ai lhostejných - ti nezabíjejí, avšak jedině z jejich mlčenlivým souhlasem existuje na ze-i zrada a vražda. Bruno Jesenskij č l á n e k 19. 1. Každý má právo zastávat svůj názor "bez překážek. 2. -aždý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, dostávat a sdělovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, at ústně, písemně nebo tiskem, f ornou umění nebo jaký ¡nikoliv jinými prostředky podle vlastní volby. 3. iou ív ní práv« uvedených v odstavci 2 tohoto Článku s sebou nese zvláštní povinnosti a odpovědnost. Kůže proto podléhat určitým omezením, svša^. tato omezení budou pouze taková, jaká stanoví zákon, a jež jsou nutná : a/ k respektování práv nebo pověsti jiných b/ k ochraně národní laeapečnosti nfebo veřejného pořádku nebo veřejného zdraví nebo morálky. /Mezinárodní paitt o občanských a politických právech/ [pageend3]D O B A - D O B A - D O B A - D O B A - DO* B A - D O B A = = ==as=: = = 3r zzzzzzxxzz^zz sss-ra srsssesssssesr =s st r: ss =::= r= se ss =: =rs = = 1 S 8 O č e r v e n e c - s r p e n - č e r v e n e c - s r p e n číslo 9. ročník I. „Kdo v bytosti zničí důstojnost, zničí v ní Stvořitele. To^fc právě vraž da Boha, hřích, který se neodpouští do skonání věvů." Rifat Bereket O B S A H : str. 1. ueskoslovens ý týden Ladislav hlÍAČ&O 5. Sedmá noc Viktor OPAT 16. Osmašedesátý Pierre EMMANUEL 24. Sae je a promluvy 27. Spouštění elextrárny 29. Ozvěny ticha Danielle KRIVTNO?í 20. Zprávě o návštěvě v odborovém sva- zu pracovníK-ů školství a vědy Gyorgy BENCI* Interview Ji^tá je jenom nejistota. R a ymond AROií 42. ^vět jde do let osmdesátých 44. Rudé prévo /'iribuna/ 45. Odposlechnuto [pageend4]¿\, srpna si op- t připomínáme tzv. „bratrskou popraoc* sovítských a dal- ších vojsk. Jočasnost již rvá 1 let a její ^onec není vidět. Chtěli b?chom proto srpnové události připomenout malým poohlédnutím. 20»srpna - •..hodin. : .va ruzyňské letišti v Prme přiletěl ohlášený ,speciál" - civilní Afl-24 z Moskvy, který pak po druhé hodině ranní řídil přistávání sovětských vojenských le- tounů na letiště v Ruzyni. Kolem 23.hod.: Vojenské jednotky pěti zemí - SSSR,PLH,MLR, KI)R, a SIR - odhadované v prvé fázi akce na 200 000 mužů /později na. půl milionu až bOO 000/ překročily hranice československa. 23,40 hod.; ¿ředseda vládj ing.O.Černík oznámil ve schůzi předsednictva ÍÍV KSČ, že právě obdržel zprávu o vojenské akci pěti zemí. 21.srpna - Asi o 1 ,41? hod.: ^ředsednitvo uV 0 schválilo většinou hlasů /proti čtyřem/ provolání všemu lidu česko- slovenské socialistické republiky. vrátce před 2.hod.: Čs.rozhlas oznámil, že bude vysíláno dů- ležité provolání předsednictva ŮV KSČ. Poté bylo vysílání přerušeno; provolání se četlo ve 2.30 hod. pouze v pražském rozhlase po drátě» 2.hod. t i^a letišti v .uzyni začaly přistávat, v minutových intervalech sovětské letouny Á^-12 S vojáky a těžkou bojovou techniku. kolem 3 hod.; V budově předsednictva vlády byl zadržen sovět- skými výsadkáři předseda čs.vládjr ing.Q.Černík. Po 4.hod.: K budově sekretariátu ŮTK. SČ v Praze dorazily první sovětské obrněné vozy. Záhv na to započala akce k obsazení budovy. První tajemník UV ^SC a řada vedoucích funkci onářů byli v budově intenováni až do pozdního odpoledne. 3u hod.: čs.rozhlas v PraW^gačal normální ranní provoz. Vysílal provolání předsednictva UV kbč a další zprávy i komentáře ke vstupu cizích vojsk na čs.území. Zahájení provozu ilegální vysílačky „Vltava", která měla po- liticky podporovat akci cizích vojsk. před 7.hod.: Čs.rozhlas vysílal vyzvu členů předsednictva NS ¿edníka, žiaka a Poledňáka všem členům předsed- nictva MS, aby se dostavili na zasedání. Kolem 7.45 hod.: Čelo kolony sovětských taxíků dorazilo do bií; kosti okolí budový č®.rozhlasu v Praze-Vino- hradech tfyŠla zvláštní vyání hlavních čs.deníků s provoláním předsed^ nictva FLV KSČ Všemu lidu československé socialistické republi ky. PredJ^hod^.: V r a c h o l ^ T ^ o g i ^ c h . g l o j g J n í o ^ g J j j n l do- Casng ^ Jfw [pageend5]- 2 - Agentura TASS zveřejnila prohlášení o tom, že /nejrrenované/ stranické a státní osobnosti *SSR se obrátily ne SS>jR a delší spojenecké státy s prosbou o pomoc - včetně pomoci vojenské - „bratrskému Čs.lidu na obranu socialistického řádu proti kon- trarevolučním silám.1' V Praze se sešlo k mimořádné scirúz#. předsednictvo US, schválilo prohlášení předsedům vlád a parlamentům pěti států, vyjadřující zásadní nesouhlas s vysíláním cizích vojsk do Československa a požacující jejich okamžité stažení. idolem 11.hod.; Pražský rozhlas oDnovil vysílání v mimořádných podmínkách. xostupně byla vybudována náhradní BÍl krajských vysílačů po celé republicě, která zajišťovala spo- jení československa se svetem a jednotný postup státních a stra- nických orgánů a všeho čs.lidu. i 2.hod.: ^a dvě minuty se zastavil veškerý provoz v Praze. Odpoledne: čéf rumunského státu a RAS N.Ceaušescu odsoudil na mítinku v Bukurešti portup pěti zemí proti Českoslo- vensku. Obdobný postoj vyjádřila i «Jugoslávie. Odpoledne: Zástupci Kanady, Dánska, íisncie, Paraguaye, ^elké i.ritánie s USA požádali o okamžité svolání ^ady bezpečnosti k orojednání v ?;né situace v č ^ R . Čs.vláda zasla- la protestní notu ""ládám států, které vyslaly své vojska na území československa a obrátila se -e všemu lidu země s výzvou o hlavních úkolech v nestalé situaci. Politbyro PKS a vedení IKS odsoudila vojens :ou akci proti Čes- koslovensku. Večer: jednaní prazidenta re uoliky se Členy vlád? na Pražském hradě o nejialéhavějěích probléme ch obnovení normálního života země. 22.srpna - # lolen 2.hod.: nada bezpečnosti odročila první schůzi o Českoslo- vensku, na níž vystouoil čs.představitel v OStf dr. ř-'užík. Krátce po S»hod.: ¿apcčflo plenární zasedání národního shromáž- dění. V budově obklíčené tanky setrvali po- slanci až do příjezdu čs.představitelů z ^-oskvy dne ¿7.srpna a aorojednali ve výborech i v plénu naléhavé ot zky. Vy průběhu dne: Plénum i>iS vyslechlo znrávu o informaci praziden- * ta republiky, že A. ubčeíc a d-lí í čs. stá tni a straničtí přestavitelé jsou nadále nezvěstní. Obrátilo se do- pisem na parlamenty pčti zerr.í s požadavkem sta. ení cizích vojsk a s výzvou k lidu československa. Vyslalo dvě delegace na sovět- ské velvyslanectví v ¿raze z nichž druhp delegace nebyle přijata 11>06 hod.: V mi'oř dných odriínkách započal mimořádný AÍV.sjezd iíóč. iia sjtzd se dostavilo celkem i1S<2 z celkového poctu ip43 a—eel-íevéfc« řádně zvolen, eh delegátů. V průběhu jed- nodenního zasedání sjezd přijel úvodní politické prohlášení, vý- zvu ke komunistům a dělnickým stranam světa, prohlášení k slo- venskému národu, dopis A.Dubčekovi aj. Z předměstských nádraží Prahy vyjely první dálkové rychlíky, nádraží hlavní a střed bylo stále zablokováno silnými cizími jednotkami. veden z piíslusníků sovětských jednotek spáchal před [pageend6]- 3 - -ř budovou ÍIV KSČ v Praze sebevraždu, 17.hod. : rražané shromáždění na Václavském náměstí uposlechli výzvu vis.rozhla.su a příslušníků VB, upustili od za- mýšlené demonstrace a v Klidu se rozešli. Večer a v noci.: Pokračovalo jednání vlády za účasti 22 jejích členil. i»a žádost prazidenta republiky určila vláda dr.Husák© a gen. Dzůra za členy jeho doprovodu pro při- pravované jednání v Ioskvě. ¿¿.hod. : Bj^lo záhájeno ustavující zasedání nového Cv ¿SČ zvo- leného na mimořádném ¿IV. sjezdu. 23.srpna - V raních hodinách s-cončilo mimořádné zasedáni Rady bezpečnosti, na němž sovětský delegát ve .oval návrh rezoluce odsuzující zá- sah v Československu. Ráno: jfrazident republiky L.Svoboda s doprovodem odletěl na jednání do i oskvy, jež byla připravena z jeho osobní iniciativy. Pravidelnou práci zahájilo předsednictvo Cv KSČ i jeho sekre- tariát, zvolené na předcházejícím nočním zasedání nového Cv KSČ. 12-13. hod.: Jednohodinová generální stávka, k níž vyzval XIV. mimořádný sjezd KSČ, byla v celé republice úplná. Z objtvy před zatýkáním a na ztížení orientace cizích vojsk započala v průběhu dne jednotná lidová akce na. odstranění ne- bo přemalování orientačních tabulí, názvů ulic a domovních čísel v celé zemi. 24.srt>na - V ranní schůzi vlády byl V.^algovič odvolán z 1'untcce náměstka r inistra vnitra. Řízení Státní bezpečnosti převzal osobně mi- nistr vnitra J.Pavel. Započs,l přísun čerstvých jeonotek cizích armád k částečnému vystřídání původně nasazených sil. V dobc od é do 20 hodin takřka v plném rozsahu obnovena městs- ká doprava v Praze. Krásné sluneční odpoledne - ulice, náměstí a parky v Praze plné lidí - první volnější vydechnutí od pří- chodu vojsk. Od-poledne: Předsednictvo NS se sešlo s představiteli Národního výboru města Prahy a vyslechlo zprávu o životě v hlavním městě. ČesKá národní rada projednala dosavadní výsledky jednání Národ- ního shromáždění a vlády a plbě se k nim připojila. Večer: Na zasedání Rady bezpečnosti proralxivil v diskusi o Československu čs.ministr zahraničí dr.J.Hájek. Noc: Vláda obdržela poselství prazidenta republiky z ř.ositvy adresované spoluobčanům. V poselství ee mj.oznamovalo, že moskevských jednání se už účastní i soudruh Jubček, Černík a omricovský. 25»srpna - všechen denní tisK a vysílání Os.rozhlasu zveřejnily prohláše- ní předsednictva ÚV KSČ o situaci a úkolech strany adresované všem členům a funkcionářům K.-č. Tak jako v předcházející so- botě, i v neděli nastoupilo osazenstvo závodů i úřadů v mnoha [pageend7]- 4 - místech republik}?- k mimořádné pracovní směně. 26.srpna - 27.srpna - 26,srpna - 29.srpna - 21 .4,'« hod.: Vláda obdržela stručný vzkaz Čs. představitelů z Moskvy. V mimořádných podmínkách nadále pokračuje vysílání legálního čs.rozhlasu, které v rozsáhlé míře přispívalo i k udržení chodu národního ^hospodářství. Opět vyšly hlavní čs.denníky a zvláštní vydání týdeníků. 15« hod.: Manifeetační celostátní stávka V Bratislavě byl zahajen mimořádný sjezd KSS, který ukončil své ¿jednaní 29.8. časně ráno ; Do Prahy přiletěli z Moskvy čs. státní a stranič- tí představitelé v čele s prezidentem republiky L.Svobodou a prvním tajemníkem UV KSČ A.Dubčekem. Krátce po 10.$0.hod.: Předseda národního shromáždění J.^mr- kovský se dostavil do budovy parlamen- tu, nadšeně pozdravován obyvatelstvem a poslanci. Po. 15.. hod.: č p. rozhlas vysílal komuniké o čs .-sově tských jednáních ve dnech 23.-26. srpna 1968 -iQlem 17,30.hod.: Alexandr Pubček promluvil v čs .rozhlase. Jeho projev se nexmaz&telně vryl do paměti čs.lidu. Čs. delegace v OSU oznámila, že se nadále nezúčastní jednání fíady bezpečnosti o situaci v československu. .opoledne : národní shromáždění přijalo v plenární schůzy řízené o.SmrAovským zásadní prohlášení k vojen- skému obsazení československa a k současné situaci. navečer: Tisková konference předsedy vlády ing.O.Čer- níka na Pražském hradě. Památným, hluboce lidským a upřímným projevem předsedy ÍJS o.SmrkoTského v čs. rozhlase byla uzavřena série projevů k občanům československa po návratu čs.předptsvitelů z internace a z jednání v fcoskve. V [pageend8]L a d i s l a v N n a č k o : S E D M Á U O C /nakl. Fritz íKolden, Vídeň-, ni chov-Curych 1966/ Jde o knihu napsanou během 3 zářijových týdnů „někde v Hakousku". V 7. kapitolách rekapituluje autor události po 21.srpnu 1966 a prokládá děj svými komentáři, vzpomínkami a úvahami o svém životě. Účelem zřejmě bylo seznámit západoevíopskou veřejn st s tím, co předcházelo okupaci^ po - měrnČ rozsáhle jsou charakterizována šedesátá léta u nás, zvláště z hle- diska slovenského, ¿».utor psal zřejmě rychle, někde se opakuje nebo jednu otázku promýšlí ve více kapitolách. Podtitul knihy: Poznání a žaloba jédnoho komunisty. *>romě dobových aktualit, u nás" všeobecně známých, lze i v této spěšně psané knize vystopovat snahu obsáhnout a do jisté míry zhodnotit osudy československa v posledních třiceti letch. Vzpo- mínky jrou zakončeny zážitky 7.dne, kdy se f-ríačko po návratu čs. před- stavitelů z Moskvy rozhoduje pro emigraci. Závěr je hořký a bezútěaný, plný chmurných předpovědí do budoucích let. několik ukázek: íí Vývoj povalečného československa nelze oddělit od toho, co se stalo v i nichově. Mnichovská dohoda o ČSR byla vzorným příkladem osudu malého národa, který se spolehne na svéMspojence" ochránce. Mocnosti, které stály při vzniku československa, které je 'svým způsobem „udělaly" a za. jehož bezpečnost a suverenitu se zaručily, rozhodly o jeho zániku, o zotročení a možném zničení dvou malých národů. Chamberlain to vyjád- řil s otevřenou, cynickou brutalitou: Velká Británie nebude bojovat za zájmy země, o níž nikdo nic neví....V ;nichově, kr'e se o osudu' československa rozhodlo, nebyl čs. zástupce k poradám vůbec při uStěn. /Musíme si na to v naší historii zvyknout. Ve Varšavě, na schůzi pěti socialistických ze,ní v létě 1966, bylo,o osudu československa také rozhodnuto bez přítomnosti jeho zástupce./ nepřipomíná jakousi dějinou spravedlnost to, že Velká Británie a .Francie, obě mocnosti, které mnichovskou dohodu podepsaly, mezitím své velmocenské postavení ztratily? československý lid a jeho politika z toho vyvodily jasný závěr. Jsme malý stát, nemůžeme sami uprostřed věčně neklidné ivropy obstát, musí ne se orientovat jinak, opřít se o internacionální mocnosti, které by byly schopny dostát svýEfcra závazkům. ...Potlačený Československý lid zaměřil své naděje jen jedním směrem. Přicházejí, zachraňují nás před totálním zničením, na jejich straně se nemáme čeho obávat... přicházejí samozřejmě ja o reprezentanti socialistické země a budou od nás něco za naše osvobození požadovat - ale s tím b3^1 tehdy celý národ srozuměn. Československo dozrálo už před velkou k revolučním společenským změnám. Dnes mají pro člověka tyto naděje hořkou příchuť. Malý národ hledá marně trvalou záruku své samostatnosti a svobody. Je a pravděpodobně vždy zůstane pěšcem na šachovnici velmocí, zvláště v tomto cynickém století znehoďnovení všech^hodnot. Otevřená a hluboká krize ivropy byla v Mnichově obnažena, českému a slovenskému n -.rodu zbyla jen hoř- ká výčitka: silní tohoto světa rozhodly o nás bez nás... Je to pravda? A když, je to celá pravda? Velmoci rozhodly tenia- krát o nás bez nás, ale tehdy Šlo především o naši vlastní kůži. Měli jsme pohodlnou výmluvu «0 nás bez nás", přitom rozhodnutí padlo u nás. [pageend9]- 6 Před tcmto otázkou jsme nestáli jen my sami, nýbrž o něco později téměř každý malý evropský národ. Proti Hitlerově vojenské mašinérii jsme teh- dy neměli žádnou naději, ale byla to větší naděje, kterou měli Poláci, Dánové, Norové, fíolandané, -Belgičané, Jugoslávci, Šekové nebo dokonce Albánci? A Rumuni, Finové, Matíaři? - Byla jejich naciěje větší? Nevím, jaká byla vůle těchto národů k odporu. V československu byla vůle - přes diktát mocností a zradu tehdejších našich-spojenců - absolutní a úplná. Plná pravda je, že nás tenkrát nezradili jen naši spojenci. Legenda o rozhodnutí „0 nás bez nás* je jen legendou, Která má zabílit naší vla- stní bezmocnost a kapitulaci. Také my jsme v rozhodující fázi selhali, zradili jsme sami sebe. Nevita, jak dlouho bychom se tehdy byli mohli vojensky držet. Pravdě- podobně ne dlouho. Ale po válce by tu žil národ s vědomím, že udělal vše co bylo v jeho možnostech pro vlastní sebezáchovu a slova o „vítězství" * neměla takovou hořkou příchuť... Měli jsme tehdy dobře vyzbrojenou armádu. Země byla vydána okupanto- vi bez odporu. To se bude po letech opakovat. Budeme mít dobře vyzbro- jenou armádu, její udržování pohltí a spolicne ohromné sumy, což bude jednou z příčin hospodářské krize. Sumy na to určené zatíží naše hospo- dářství až na hranice jeho výkonnosti. Tato připravená, vyzbrojená armá- da vydá již podruhé zemi okupantovi bez odporu. ARmády pěti socialistic- kých zemí rozetřihly Československo do deseti pruhů, dříve než mohlo veoení čs.armády získat přehled o nově vzniklé situaci, československo roku 1938 bylo ze všech etran téměř hermeticky sevřeno nepřátelskými státy, i.ejen «ěruecKo, ale i Polsko a MaSars^o se podílely na „cělení československa". 0 třicet let později bylo československo téměř hermetic- ky sevřeno státy Varšavského pa.ctu. Je a zůstává krutou ironií, že všech- na obraná opatření se soustředila na hranici, z které v čas nejvyšší nou- ze žádné nebezpečí hrozit nemohlo a také nehrozilo. I icdyby existovala vůle k obraně, byla by veškerá obrana nesmyslná. Je velmi pravděpodobné, že vrchní velení pěcti okupačních armád s tahovou situací počítalo. A existuje vážné podezření, že tzv. podzimní manévry na bsvorsicé hranici byly ř-.oskvou inscenovány ja^o příprava k nenápadné okupaci bez třenic. Ve skutečnosti byly všechny obavy Moskvy bezpředmětné. V několiica hodinách, které měli k dispozici, nemohla se nace vláda rozhodnout k tomu, aby uznala rychlou okupaci za akt vojenské adrese a abjr prohlási- la, že se československo nachází ve válce s pěti soc. zeměmi, které ta- kovým hrubým způsoben- poručily suverenitu česKoslovensica a porušily ne- dotknutelnost jeho hranic, kterou samy slavností.ě garantovaly. Meziná- rodní právní statue Československa by byl dnes jasnější. To nemá být žádná výčitka Dutčekovi a Svobodovi. V hodině krize se ukázali ja^co muži, jako moudří, politikové, vědomí si velikosti svého úkolu a své odpovědnosti. Až dodnes žijí a pracují s nadějí, že se toto zločinné nedorozumění nějakým způsobem vysvětlí a že bude lze ještě situaci zachránit. Jsem přesvědčen, že to je marná naděje. Od spojenců, kteří takovým cynickým, hrubým a barbarským způsobem porušili své slav- nostní závazky, kteří po Hitlerově způsobu trhají smlouvy jimi samými podnícené, nelze nic očekávat, žádným jejich slibům nelze věřit, žádné domluvě s nimi nelze důvěřovat, český a slovenský národ se jednou pro vždy vyléčil z iluze přátelství a spojenectví se Sovětským svazem jako garantem čs. suverenity a bezpečnosti. To je - snad - positivní stráfc- ka té barbarské okupace. Jestliže jsme se ještě před nedávnou dobou na někoho spoléhali, víme dnes, že jsme sami, že sami zůstaneme a že žádné slušné jednání ze Západu nebo z Východu nemůžeme očekávat. Cena za tuto zkušenost je a bude drahá. Uvědomění národa roste tou měrou, jak se do- vedou zbavovat falešných legend a iluzí, česicoslovensico je malý stát, který ve svých krátkých dějinách musel prožít ne jen jednou, že ho vši- chni jeho přátelé a spojenci zradili. Také současná oícupace je jen těm jasná, lépe řečeno zvláště těm jasná, kteří prožili to, co se při mni- chovsKé zradě s jejich národem stalo... [pageend10]- 7 - Če. lid se až dosud nedozvěděl, co se ve skutečnosti tenkrát s ním a kolem něho v plné závažnosti dělo. fteměl se to dozvědět. Mnichov byl a je tabu pro české dějepisectví. Je zajímavé, jak málo děl bylo napsá- no v poválečných letech o tak vzrušujícím tématu. Z literatury, která je čs. občanovi dostupná, se může dozvědět, že Mnichov byl špinavou hrou světového imperialismu, že buržoazie vydala republiku bez boje, že je- dině komunisté odmítli, že E.Peneš aktivně kapitulaci připravil apod. Po dvě desetiletí byla šířena legenda o spojenectví se SSSR, který byl připraven náin pomoci. Syla založena na sovětských protestech proti mni- chovské dohodě. Dnes lze těžko posuzovat, co se nestalo. SSSR nám ne- poskytl pomoc proto, že jsme o ni nežádali, ale také proto, že nám ji poskjtnout nemohl. .Neměl s tehdejším Československem a Německem žádné společné hranice. Za těchto okolností měla tehdejší slavnostní ujištění asi stejný význam jako dnešní slavnostní závazky cíny vůči Albánii. Mimo- to smlouva byla vázána na pomoc Francie. V historii je slovo „kdyby*' nespolehlivé a vždy podezřelé. A když to tak je, má se to otevřeně říkat. A - z komunistického hleciska - se nemají dějiny falšovat, přiČesávat, odpovědnost svalovat na jiné a podíl vlastní viny zamlčovat. řnichov nebyl jenom bankrotem E.^eneše, tehdy zklamal také klement Gottwald.Celý národ od něj očekával, právě od něj a v posledních hodinách před kapitulací pouze od něj, rozhodné, osvobozující osudové slovo - do bojef Gottwald prohlásil před statisíci lidmi na velké manifestaci, že nikdy nebude kapitulovat. Ale byla to jen fráze. Místo jasného provolání, ze kterým by stál celý národ, ještě ve dnech, kdy nemuselo být všechno ztraceno, připravoval přechod strany do ilegality. Pravděpodobně už tehdy uva oval o odchodu do moskevské emigrace, určitě bychom se nebyli dlouho drželi, tle později, po vítězství nad fašismem, by se československo za stolen» vítězů, nacházelo ve zcela jiné roli, určitě ne jako ubohý prose- bní k. Otázka, zda jsme tenkrát měli něco nei ěli, je občanům československa dodnes nejasná. Odpxlrci vojenské obrany tvrdí, že by s nás byli udělali sekanou... Ale udělali s námi něco jiného, byl nám snad určen jiný osud? 350 000 k smrti umučených, odsouzen ch, ubitých jen v Čechách, i když v tomto čísle je zahrnuta tragedie 77 000 českých 2idů, to je drahá cena pro národ, který nebojoval, který se sklonil před násilím a na jehož území se neodehrály žádné vážné vojenské operace a. ooje. kdyby nebylo vítězství jiných, zvláště Rudé armády, český národ by dnes stěží existo- val a Slovene-:o by asi bylo reservací, kde by velkoněmeČtí turisté mo- hli obdivovat podivuhodné životní obyčeje zbytků méněcené slovenské ra- sy. Nehledě na Slovenské národní povstání, neudělalo československo pro své osvobození kromě politických akcí emigrantů nic vážného, jeho „bojový podíl" na vítězství nad nacismem je minimální. Selhání Gottwaldovo a selhání komunistické strany v osudových mni- chovských dnech mělo rozhodné důsledky pro uspořádání Československa po druhé světové válce a pro poválečnou politiku komunistické strany. Zá- vazky vůči sovětským osvoboditelům byly tísnivě zřetelné. Po válce se u nás objevily ve vysokém^nákladu Stalinovy sebrané spisy. Pyly vždy znovu podle „nejnovější módy" přičesávány. Zasvěcený Člověk v nich dnes marně hledá ostrou kritiku, kterou vrhl Stalin v r. 193&1 Gottwaldovi přímo do obličeje. Gottwald vděčil Stalinově velkorysosti nebo nedů- slednosti, že dále fysicky existoval. „Milost", kterou ho jinak tak nesmi itelný Stalin zahrnul, se um stala závazkem a vinou pro celý Ži- vot. Gottwald nebyl rovný Titovi. I*ebyl v boji zkušeným vůdcem lidu. Přišel zpět, aby vládl, jako emigrant, pravděpodobně je¿tě s nevyrovna- ným účtem za emigrants^ý chléb. ¿>elší čas se k němu upíraly naděje lidu a strany, ale on selhává v každém rozhodném oka-žiku, selháv$ v roce 1945, kdy situaci v zemi hodnotí falešně»selhává v roce 1948 a v době procesů, když své dlouholeté spolupracovníky a intimní přátele vy^»á katům - prý za velkého sebepřemáhání. ířo, co nese zdání jeho vůl«» ne- [pageend11]ní ¡eho vůle, vykonává sr jen Stalinovy příkazy. ...kdyby nebylo mnichovské kapitulace, nebyl by mohl Stalin v Jaltě tak rozhodně požadovat Československo pro sebe při „rozdělení sfér vli- vu." Mohl reklamovat svůj vliv v dobytých, s Hitlerem spojených zemích ve východní a jihovýchodní Evropě - v Kariar»ku, Kurnunsku a Bulharsku. Již příklad Jugoslávie ukazuje, že hranice koncesí jeho tehdejších part- nerů mají svůj konec. A Stalini musel nečině přihlížet ¿jak - ještě během války - potlačil Churchill brutálně revoluční hnutí v Řecku. V případě „odtržené Jugoslávie" musel se zabývat nechutnou lživou propagandou.Vo- jenskými prostředky jugoslávskou„zraduH nemohl potrestat. Tito mohl Stalinovi říci do obličeje: negsen s vámi srozuměn, soudruhu Stalinel Byl oblíbeným vítězem, rovnoceným partnerem, nebyl Stalinovi nic dlužen - a naopak. Posice českos"ovenska u „stolu vítězů" byla labilní, ano dokonce problematická, Stalin musel zavírat obě oči nad evidentní skutečností svazku klerofašistického režimu na Slovensku s Hitlerem. A nad tím, že také slovenská arááda vpadla do Sovětského svazu a zúčastnila se něk- terými částmi na vyhlazování ukrajinského obyvatelstva.Už tehdy muselo být každému myslícímu člověku jasné, že československo bude muset za tuto Stalinovu velkorysost zaplatit vysokopi cenu. Sovětští vojáci ji budou po Čtvrtstoletí českému lidu předkládat, když na otázky zoufalého obyvatelstva, proč přišli, budou odpovídat: Haši otcové osvobodili tuto zemi, proto patří nám... Ve dnech Mnichova mohl Jottwald přivést na svou stranu celou moc ve státě a sympatie všeho lidu, kdyby řekl rozhodné slovo. Toho se však zalekl. Vzniká otázka - ulekl se sám nebo mu poradili, aby jejich strach a jejich rozpaky vzal na sebe?Možná, že pravě ti, kteří ho později tak ostře Kritizovali? Je stéži myslitelné, že by byl Gottwald, tento po- slušný intemacionalista, který vždy poslouchal třetí Internaoionálu, jejíž byl p íslušníkem, nebyl jednal s touto vrchností všech vrchností. Není těžké uhád out, proč byl „boj proti i nichovu" veden dlouhá léta tac tajně. Pouhé odhalení spoluodpovědnosti strany za kapitulaci b3Tlo pro to již dostrtečným důvodem, i když ne jediným. Toto odhalení by totiž vyvolalo další otázku - jak tomu bylo tenkrát na 5.3jezdu strany, když Gottwald a jeho „karličtí chlapci" na sebe strhli celé stranické vedení? V posledních letech se pokoušeli zvláště mladší histo- rikové tyto otázky aspoň otevřít. To je učinilo okamžitě neoblíbenými u Novotného a zvýšilo to „bdělostMcenaury. Mnichov vedl k hluboké deformaci československých národů. Slovens- ký ¿clero^ašistický režim mohl pro svůj program získat na určitou dobu větřinu slovenského naroda^ Od prvých dnů okupace Čech a ? oravy rozpou- tali nacisté krutý teror, český národ reagoval na tento teror slabou pasivní resistencí, stáhl se ihned do vnitřní emigrace, skryl se. oest let teroru znamenalo těžké škody na charakteru národa,^ wterý se však brzy naučil přizpůsobit se podmínkám znásilněné země. Češi ztratili na dlouhou dobu své národní povědomí. Ještě 1 ta po osvooození záviděli Slovákům jejich národní povstání. Slováci se zase nezastfeně posmívali „pražské revoluci*1 z května 1945. Okupace však odhalila také pozitivní vlastnosti českého národa, jyl jediným ¿»ětnci obsazeným národem, u něhož se nepodařilo utlačovatelůir- přes velkou námahu vyvolat v život nějaké vážnější fašistické hnutí, český demokratismus byl dostatečnou protiváhou hnědému moru. němcům se nepodařilo sestavit ani jednu, by'b symbolickou jednotku pro boj proti bolševismu. Ti, kteří spolupracovali, si byli dobře vědomi, že jsou provždy z národa vyvrženi. Ale teror okupantů probudil v českém narocě vlastnosti, ¿teré se vyjádřily hned při prvních známkách stalinského teroru. Poprovodné známky teroru jsou stejné, vždy a všude. Aparát tajné policie, bezect- né soudnictví, krutá censura, diktatura palé skupiny a anonymního apa- rátu. Český národ se uměl po zkušenostech z okupace přiz.ůsobit navenek, [pageend12]- 9 - ve skutečnosti vše sabotovat, zesměšňovat, „zesvejkovatM. Výsledkem vnitř- ní emigrace byle úplná stagnace hospodářského života, iniciativa jednot- livců klesla na nulu - to byla jednotná fronta odporu, kterou se teroru nepodařilo prolomit, češi věděli o těchto svých vlastnostech, o jejich výhodách a nevýhodách a hovořili o nich zvláště se Slováky, ale trvalo jim déle než Slovákům, než se rozhodli k sktiaímu odporu. í*a lovensku měl stalinský teror daleko krutější a barbarštější formy, ale nikdy se mu nepodařilo národ tak „paci Ukovat", jako v čecJách. a-dyž slovenští intelektuálové prakticky zahájili boj o svou existenci, vyzývali své české kolegy marně ke spolupráci, nesetkali se se žádným porozuměním, dostalo se jim povzbudivého poklep ní na rameno ale jinak žádná konkrét- ní podpora a byli dlouhá léta ve svém, jak se tenkrát zuálo, beznadějném boji, sami. Připomenout Čechům příčinu a začátek jejich morální krize znamená podnítit je k takovému sebezapření, kterc v podmínkách teroru může znamenat jen revoltu. Trvalo dost dlouho, než byli tak daleko, ale pak se vrhli do věci s takovou vervou, že ve svém útoku a svých cílech postavili osamělý boj slovenské inteli ence zcela do stínu. N&tTEHÉ PORTPJ&TTf /2. a 3. kapitola/ Emigranti v r. 194li přicházeli, přešli z Moskvy do Košic, národ je vítal s jásotem. Proč ne? Emigranti Masaryk a Beneš prosadili zalo ení nového státu. Beneš přicházel po druhé jako osvoboditel, inetoá pochyb, že tento nadaný diplomat vydobyl na mocnostech maximálně vhodné podmínky. To vů- bec nebylo lehké. Část republiky byla Hitlerovým vasalem, tento stát existoval de iure. Západní mocnosti měly svá vyslanectví v Bratislavě do začat; u v lky, Benešovi se podařilo prosaíit anulovaní tohoto státuf Beneš prosadil u signatářů mnichovské dohody její anulování. Tek měia ČSR statut vítěze. Emigranti však nevěděli, co se s národem za 6 let sta- lo. Beneš balancoval celou válku mezi Londýnem a Moskvou, mezi Churchil- lem a Stalinem. Vyplatilo se to. Československo nebylo „zcela" rudé. A další se uvidí... A? e OSU už tehay byla žrala Mpro rudou". Komunistická strana byla přes všechna pronásledování jedinou or> anizovanou silou od- poru. Jestli něco dokázala, není při tom důležité, otáčí vždy připo:enout, že připravila Slovenské národní povstání. kSČ měla svých 28.000 mrtvých. Kdykoliv se nacistům v obsazeném území něco nepříjemného přihodilo, vždy kleli: KomunistéJ ... a ve většině případů právem. Kbč získala u národa obdiv a respekt. Také ŽEŠtí četní kapitalisté sdíleli tento respekt. V květnu 1545 byl čas vyvolat v vivot socialistickou ústavu. Gottwald mohl provést plebiscit s jednoduchou otázkou - socialismus ano - ne, byl by získal většinu národa. Gottwald to neučinil. Ji.^ po několika měsících by byl takový plebiscit riskantní - Rudá armáaewzenií, reakce se vzpamato- vala z prvního šoku, Beneš zdržoval provádění bodů socialistického progra* mu, zestátnění klíčového promyslu bylo vypuštěno. Gottwald vymyslel ve svém moskevském ústraní plán konečného vítězství své strany. Daleko větší vítězství o jakém opovážil snít, než se mu sni- lo, bylo přítomno, ale on si toho nebyl vědom. Víckrát jsem v oněch le- tech přemýšlel, proč. nevěřil vůli lidu? Čekal, že ideje socialismu na- razí na větší odpor? 2e je bude třeba vybojovat teprve na domácí půdě? Připadala mu revoluce, která tak snadno a spontánně přišla bez jeho ak- tivního přispění, malá a bezvýznamná? Třeba miloval boj a chtěl zazářit v boji? Třeba byl romantik a snil o barikádách, na nichž bude stát, ne- zráni tel ný , v dešti kulek? Nebo byl do matikem, který chtěl neúprosně uskutečňovat revoluční schéma - pozvolný přechod do noc. rcv luce? Co si opravdu myslel, je ne těžko říci. Když jsem v r. 1947 na stranické škole kritizoval tuto skutečnost - řekl jsem, že propásli v prvých týdnech po osvobození příležitost ke zřízení diktatury prolata- riátu - hrozil mi vedoucí školy za toto kacířství disciplinárním 'ízením. [pageend13]- 10 - Národ, pravil, mučí být na takovou zásadní změnu připraven... To mi řekl mezi ostatními absolventy, ale veder, Když mě pozval na procházku, opa- trně podotkl, že je stejného mínění jako já... b věťomím, že mi bude předhozeno nehistorické „kdyby", se odvažuji tvrdit - národ byl zralý, n; rod to tehdy chtěl, fríám pro to oilionj Žijících svědků, pokud jsou připraveni a schopni si přesně vzpomenout, Jak to tehdy bylo. A socia- lisr us v Československu by se ubíral - a ted už 'lez toho „kdyby" jinou cestou než tou, kterou musel jít později. 1 oíná, že to nebyla Gottwaldova chy a, možná, žetu hrál roli Stali- nův rerpekt před .eneriem. l ožná, že chětl být ocelový diktátor v přípa- dě ČSR benevolentnější, aby nezxieklidnil režimy v Polsku, MaSarsku a EulharsKu, vládu ikolajczykoovu, Perencte iíagy, krále I ichala. Byl to Stalin, kdo tehdy ještc' nevěděl, jak bude východní Evropa vypadat? Neby- lo jeř tě studené války. Je lhostejné, jakou příčinu mělo to, že československý národ nemohl již tenkrát atehdy určovat svůj osud jen podle svého pří' ní. 0 tri roky později byla zvenčí inspirovaná a vládní krizí vyvolaná soc. revoluce v čí R téměř odváný*.- podnikem, legalita Gottwaldovy vlády visela na vlás- ku a bylo nutno ji podpořit denonstrací síly. GOTTWALD - , eraěl jsem ho rád. .ezpocřr. by byl dobrým olí tickým straté- gem, sní d trochu těžkopádným, avšaK řečníkem, který přesvěd- čoval. ezespoxu Dyl osobností, Která si vynucovala respeK u přátel i nepřátel, ale neměl jsem ho rád, příliš nápadně ae na svou kariéru při- pravoval, přiliš otevřeně a neskromně jásal nad svým vítězstvím. Nelíbi- lo se i, když on sám po zprávě o sestavení nové vlády, několik dní po únorové kriai, KÍ i čel: „Gottwald není vusar f,f u,. vújec se IÍ e líbilo,» V den volby prazidenta oznamoval množství lidí na Vuclavskcm náměstí: „A tecí sedí na trůnu českých králů dělnický prazidentj" Znal jsem ho poměrně dobře a znal jsem i jeho „dvořanstvo". Od r. 1S23, Kdy se pro- eadil do stranické špičky, se obklopoval schopnými lidmi, většinou in- telektuál*. yla to Činorodá s-upine uxladých marxistů. Měli ús > ech, ve 30 letech vzrostl Kredit ¿.¿č, zvlájtč v pod uínk&ch ohrožení nacismem. Válka nepoškodila ani Beneše, ani ...ottvvalda. Po únoru tse stává Gottwald prazi sntera. - TenKrát jsem byl lfdým, ambici osním dopisovatelem Rudé- ho práva. Od začátku jsem měl úspěch. k.á ctižádost „říci to jinaK" mě vedla k tomu, že jsem objevoval jiskru života i v tříhodinovém mlácení frází. Tak jsem se stal „s.iioluvýrobcem" osobností, ¿teré žádnými osobno- stmi nebyly. Tuto mou schopnost brzy objevili. ř';ěl jsem „oti viené dveře" do různých' ú. ado en, nejen komunistických: vůdce sociá. i ícJ »••?..okratů Le šman mi otevřeně vycházel vstříct. To mě přivedlo te Gottwaldovi, resp. •díky této schopnosti se na mě zaměřil, iosílával pro mne. když se mu zdálo, že by se nějaký podnik měl zpopularisovat nebo Když chtěl, aby se jeho osoba nějaK nenápadně octla v popředí, zavolal redakci, aby mě poslala. Několikrát mě brával na vyjíždky svým vozem. Jezdil jsem s ním stovky kilonetrů, mnohdy mt nechal chodit do předsednictva vlády, jindy se stalo, že čekal před redaKcí, odKUd mne odvezl, beděl vidy vpředu ve- dle šoféra. Pozdravil jsem ho, on odpověděl zavřenými ústy, v nichž stáli držel svou dýmku. To bylo vše. Nikdy se mne neptal - jak se ti vede v práci, co je nového v redaKCi, kde bydlíš, co dělají cěti... věděl o mně jenom, že «to umím dělat jinak". To bylo vše, co ho na mně zajímalo. Jehoxpwjs osobni lhostejnost byla téměř urážkou, v jeho očích jsem byl věcí, nutným příslušenstvím, publicista je nutná, byl jsem kronikářem jeh<%veliKosti, jeho geniality, jeho velKých úspěchů. Patří už k velké kro anci neříct svému spolujezdci po dlouhé hodiny ani slovo, ^ako by ho vůbec nebylo, když se mu to hodilo, dovedl být srdečný, objímal staré občany, oslovoval je křestními jmény, dával se zvát do dělnicKých rodin, chválil koláče, popil s nimi kořalky. Jsou to snad maličkosti, ale na- učil jsem se rozeznávat lidi právě podle takovýchto maličkostí. Před [pageend14]- 11 - stranou, tax. znějí stanovy, jsme byli všichni rovní. Eyl povinen mou existenci respektovat zrovna tak jako já jeho. Později, za jiných pod- mínek, zapřel Gottwald jiné, zapřel všechny a všechno. ŠiROkf : 2e všech „nesmrtelných" /jména většiny z ich upadla už delší dobu v zapomění/ měl ke mně Široký bližší, téměř přátelský vzt Vím konkrétně, že mě dvakrát^zachránil před zatčením. To je mimořádné a vysoce podivuhodné, protože liroicý nechával cynicky a nemilosrdně padnou své nejužší spolupracovníky. Během čistek v ministerstvu zahraničí byla. kritizována stará korespondentka, dřívější sekretářka v kanceláři ile- -álního byra KS& v Paříži. Byly jí předhazovány vztahy ke^Jle; entisovi a že je kosmopolitka.Cdvolala se pri své obraně na výpověď Širokého, kte rý byl tehdy také v Paříži činný, biroky, tehdy u. ministr zahraničí, secěl za svým stolem, díval se na stranu a klepal tuž-ou o stůl. Když se na něj po určité době propuštěná žena obrátila « výkřikem, že od něj potřebuje jen jediné slovo, ne e&l nic. Od něho jsem slysel tu strašli- vou větu, která mě od praktické polxtiky a jejich reprezentantů odstra- šila! „V politice neexistuje žádné přátelství..." přišel čas, kdy sám pomoc potřeboval. Ale jeho přátelé se už mezitím octli v neú rosné maši- nérii čistek. .Nebylo nikoho, kdo by ztratil jeaine slovo politování nad eho neslavným odchodem. V záznamu brněnského gestapa, které širokého vyslýchalo, stojí poznámka: ranatický, tvrdý komunista, ve vězení orga- nizoval ideologické školení, ¿»elze přeopokladat, že se ho podaří přinu- tit, aby mluvil. - h.dyž jsem širokého napot lef navštívil v r. ¿958, našel jsem za vládním stolem člověka v pokročilém stádiu schizofrenie, jeho oči se eklicině pohybovaly sem a tam a výraz Jeho obličeje jako by ~>FÍ : a cdo jsi ty, proč mě ruší? ^epřiéels mne zatknout? - co se s ním stalo? Dnes na to znám přibližnou odpověcJ: byla to moc, kterou do- stali do rukou a na kterou nebyli charakterově připraveni, s níž si ne- uměli nic počít. Byli romantickými hrdiny prolatariátu, dodnes vidí, staří, vysloužilí komunisté, všechno v nejlepším světle, uměli revolto- vat,ffičit systémy, které jim stály v cestě, byli to muži aestrukce, je- jich historická úloha spočívala v ničení starého světa... V únoru, když se uskutečnil sen, ktérému obětovali své mládí, své osobní štěstí, sou- kromý život, tu chtěli uskutečnit něco nadlidského, nemožného, i ěli nyní jen říci: provedli jsme, co jsme provést měli, pripravili jsme vám lepší budoucnost, od nynějška vám neudeme stát v cestě, a proto jdeme... Ale kdo někdy opustil arénu, k^y^ stál na vrcholu? národ skandoval: vědte nás, moudří f Jen vy jste hodný naší úctv...V naší straně se necho- dilo do penze. Nejvýš tak s in arktem, a to bylo mnohem lepší než s ortudou, vyhazovem a neslýchanými obviněními, které byly losem většiny. KOPECKÝ : 2nal jsem je skoro všechny, více ..ebo méně intimně, odsouze- né a také jejich soudce a katy. byli mezi námi nejrůznější lidé, slušní i úskoční. Václava Kopeckého, kterého jsem považoval zt hlavního ničemu ve straně /možno též přeložit: padoucha, zlosyna^ jsem pronásledoval téměř nelidskou nenávistí a jeho vztah ke mně byl stejný, ¿lánský, kte- rý přášel v r. 194t>, aby potlačil naši revoltu proti novému, zcela ne- schopnému řiditeli „Rudého práva", na mě křičel: „.DudeŠ držet hubu nebo půjdeš do kriminálu?" Neznal tenkrát mé jrpéno, vůbec o mně nic nevěděl. Později mě kolegové přemlouvali, abych to tak tragicky nebral. Že mlu- vil v rozl*llení. člověk může v rozčilení ledacos říci, ale kriminálem r-ů:^ hrozit ¿en ten, kdo tuto hrozbu může uskutečnit, protože k tomu má ffbc. Slánský na mne křičel v době, kdy ještě panovala parita a záko- ny se dodržovaly. 0 něm mi od té doby už nikdo nemohl iěco na louvat. Tato malá příhoda byla talcé důvodem, proč jsem později věřil, že je oravda všecko to, co se mu házelo na hlavu. [pageend15]- 12 - čepička ni vycházel vstříct, také ZÍPOTCCkf mě měl rád,ačkoliv jsme se vídali jen zřídka. Baoílek pravděpodobn oceňoval mé přímé, otevřené výt- ky, před nimiž nebyl ani on ušetřen. Pavol iiavid, před kterým se třáslo celé Slovensko, měl ze mne strach. Byl jsem tehdy nepříjemným, obávaným zjeven v publicistice. Neměl jsem žádných pochyb o pravých pocitech těchto straníků ke mně. Také já jsem jim neskrýval své pohrdání, ani na veřejnosti, ani v osobním kontak- tu. á exis ,encv já dráždils, nechali si z mých úst líbit urážky i výsměch. Pohl jsen: si dovolit, co jen málo Kdo nebo snad nikdo. Po jednom rozhovo- ru mezi NOVOTi.TI- a komunisty se ¿vazu spisovatelů mě tenkrát tehdejší „prvý muž" pozdr el, že chce se mnou mluvit, ¿evím, co ho podnítilo k to- mu, aby mi řekl věci, které asi sotva komu kdy řekl. Vykládal mi, jak Gottwald, čepička, Slánský, .bacílek, arák, kopecký ee pokoušeli všemi prostředky získat větší moc. „DobráH přerušil jsem ho. „To bylo kdysi. Tehdy s^ve straně tlumočilo jako boj o ednotu a vnitřní očistu strany a jejích morálních zásad. To bylo tehdy, jak jste řekl, ale jak je to dnes, když tito lidé už nejsou na špičce?1' - ftaíoukl se jako páv. čel k oknu. Po chvíli přiřel z_;ět, bylo znát, jak to v něrr vaří. Začal mlu- vit o něčem jiném. „Vzpomínáš si, že j;:em byl krátkou dobu místopředsedou vlády?" Přikývl jsem, pamatoval jsem se. „Víš, jak eeto stalo? ŮV zasedal a zrovna když byla na pořadu docela jiná otázka, otočil se najednou Got- twald ke mně.: Tondo řekl, budeš místopředs dou vlády a mimo to převezmeš odpovědnost za těžký průmysl. A budeš to dělat dobře, říKáv ti, jinak se pokutálí hlava, a víš ,že to uděl m. „Ano", řekl jse^. .Novotnému, když skončil, „tak přibližně jse-n si to u vás představoval..." Opravdu jsem si poměry tam nahoře tak představoval. Je to skupina li- dí, kteií se léta znají, kteří po léta bydleli ve stejném hotelu v době emigrace, jejichž rodiny udržovaly vzájemné kontakty, uzavíraly sňatky svých dětí formální dynastie. Věděli o svých přednostech a slepostech. Setkávali se téměř denně na zaseoáních, jmenovali se křestními jmény a zdrobnělinkstni, vyprávěli si intimnosti ze soukromého íx ota. Smáli se společně, předstírali nejhlubší náklonost. Ve snute nosti jen čekali na to, aly druhé zničili, odstranili, skočili jim na krk. ryli mezi nimi proletáři výrazných internacionálních rysů. Proletář nemá vlast, má jen svá pouta. SSiR mu je jedinou vlastí. Pro tuto svou vlast byli ochotni trpct, udělat všecko. Touto fikcí, touto nenocí byli nakaženi komunisté celého světa. Kde se zájmy jejich ze í se#zájmy SS^R nekryly, byli ochotni své lidi zradit. Pyli ohromnou do milionů jdoucí rezervou fanaticky oddaných a akceschopných bojovníků. A i Stalin, s ii jeho pokra- čovatelé nedovedli s touto bojovnou a morální silou spr'vně nacládat. Senti^ent-lní, tvrdá, až na hranice sebeobětování jdoucí disciplína byla beztak nep i rozeným, v n<- .terých 'fázích svého vývoje absurdní? jevem. V očích Kremlu nebyli tito lidé rovnoprávnými partnery, byli vSak ohromnou podporou SSSR v jeho těžkých časech. Tato podpora nebyla vždy v zájmu komunistických stran v jednotlivých zemích. Bez vysvětlení museli často komunisté dnes napadat to, co včera ještě chválili a naopak, iuseli bez odporu s jol nout sovětsko-německý pakt v r.1S>9. -o byl např. hlavní důvod dementisovy tragédie - jeho tehdejší protest proti této nemorální, i když snad strategicky plausibilní dohodě, komunisté celého světa muse- li schvalovat válku proti malému Pinsku. Ale čs. komunisté useli dělat něco daleko horšího. Během přepadení polska byla ji-: jejich země ujařme- na, členové ŮV byli zatčeni, posíláni do koncentráků, mučeni, když Pran- cie s Anglií vyhlásily Kěmecku válku, prohlásil ji Stalin za válku ircpe- rialistickou. ¿.omunisté museli německo-sovětský pakt přijmout, komunisté, kte^í se po skončení španělské války dostali do Prancie, neměli se hlá- sit do tvořících se jednotek čs. exilové armády, museli odmítat výzvu emigrantské xatítk* vlády, odmítnout [pageend16]- 13 - jí poslušnost. Osud jejich vJasti jim měl být vedlejší záležitostí, To se změnilo až po vstupu 3oR do vylity. Tak si otalin představoval inter nacionalismus, a tak ee mu komunisté ve světě podřizovali: bez přemýšle- ní, bez odporu. Okupací &SR nechal internacionalismus spadnout svou masku, s níž sovětská politika a oiplomacie vystoupila a bude vystupovat. oSSR se tak postí vil na roven jedné skutečné velmoci. - bSA. i ar ně j^ae v $SR před tímto osudovým krokem varovali, marně jsem psal, že ČSR není -anto Domi- go ani Guatemala, bověti nedbali varovných hlasů Tita, Longa, Ceausesca. hučeli vědět, že narazí na zásadní nesouhlas komunistických stran Evropy. Vědomě je hodili přes palubu, Jsou pro ně dnes bezceným balastem, jsou dost silní, aby se bez něho obešli, oovětský evaz nepoškodil proletářský internacionalismus, on ho opustil. To je konec lásky a solidarity. Tento konec stranické discipliny vyzní neblaze. Zbavuje však. komunisty' povin- nosti dělat sovětskou politiku. 0 R U S E GH iěl jsem Rusy rád a mám je rád dodnes. Těžce snáším pomyšlení, že už nikdy nebudu sedět se svými přáteli v hoskvě. Říkal jsem jim vždycky otevřeně, co si myslím a neočekával jsem, že také oni budou tak otevře- ně hovořit. A přece - před několika lety, v Baku, si přede mnou jeden z mých nejlec ích přátel postěžoval - jsme obrovská země, ale člověk je docela malý. Jsme svobodná velmoc, ale žije v ní mnoho nesvobodných li- dí .. . Mám Rusy rád. Jsou hluboce neštastni. V mnohých ohledech je to nád- herný národ. Jsou hluboce lidští. «Jsou velice smutní. Ti, s Kterými jsem se přátelil, se asi dnes hluboce stydí. Ale neříkají to, nedělají vůbec nic. Nemohou, ^evědí nic jiného, než cg jirr ti druzí dovolí vědět, ^dyž po desetiletí rozft&as a televize ovlivňují poznání lidí, zůstává poznání jednostraným. biliony sovětských občanů j ou pevně přesvědčeny o tom, že Československu hrozila kontrarevoluce a protisocialistický převrat. Je to pochopitelné, protože není nikdo, kdo by se jen pokusil je přesvědčit o opaku. A od žurnalistů Žukovova typu se iohou dozvědět pouze brežněvo- vu r>revdu. Někde hluboce v nitru to snad tuší. -»ejsou žádnou se.evědomou spo- lečností, mají strach, nejen strach ze systému, jejich strach je širší, namířený někac do širokého ¿věta. ^evědí totiž, zda tento SVÍt vypadá skutečně tak, jak: je jim presentován servilními žurnalisty. A přesvědčit se ne sohou. Gesty do zahraničí jsou povoleny jenom vybraným. Před několika lety, ve Vídni,jsem se setkal s jedním moskevským pří- telem. Je to význačný spisovatel,vkterého ai vážím pro jeho dílo a pro jeho charakter. Uhodili jsme vídenskými ulicemi a ívali se do výkladů. Více j£K polovina věcí, kterou viděl, byla mu neznámá. Nevědí 1, na co jsou, k čemu slouží, Nedovedl přečíst jediný napie v latince, jiyl po- prvé „na Západe" a viděl jsem, jak ho všechno to neznámé, s čím se všu- de setkával, zlobiloiiajednou začal nadávat. Na kapitalismus, na jeho de eneraci, na sladký život buržoazie, ¿a Západ, Který chce ovětský svaz zničit. Bylo pochopitelné, Že reagoval určitým boke® při pohledu na ohromné množství různých přístrojů, poživatin, které ještě nikdy ne- viděl, a na něž, když se někdy objeví na sovětském trhu, stojí kilome-"" trové fronty lidí. Srovnával jsem to s tím, co se jim o jejích životě říká. To ovšem nelze brát sovětskému svazu za zlé. Nedosáhl ještě tak vysokého stupně civilizace a techniky, ab;y si mohl dovolit konfort, který je v západní .Evropě již docela běžný. Ale tento konfort stojí v prudkém protikladu k sovětské propagandě, která vynáší sovětskou v ro- bu až do nebe. Skutečný záklae jeho výbuchu zuřivosti ve vídenských ulicích bylo to, že se stydí, že ky1 podveden. [pageend17]- 14 - Dívali jsme se společně na vynikající Passoliniho film „.Evangelium Sv. M a t o u š e P r o mne byl tento film vzrušujícím zážitkem. Můj přítel odešel z kina v polovině filmu, ftudil se. 0 nic se ve filmu nejednalo a pokud ho snad něco zaujalo, nerozuměl tomu. ¿ikdy neměl v ruce Nový nebo Starý zákon. Seznal Bibli. Vynikající sovětský spisovatel. Skuteč- ně velmi dorrý, překládaný do mnoha jazyků... Okupace československa přichází Sovětům dra o. Tam, kde to nejméně očekávali, i ladí sovětští vojáci přijdou dříve nebo později do bližšího styku s obyvatelstvem. Jestliže se snad domnívají, že Československo je zemí samé buržoazie, brzy pochopí, že tomu tak není. Poznají i v omeze- né československé životní úrovni kulturu, civilizaci a techniku, s jakou se dosud nesetkali, rudou sedět e. olu mla.ými Čechy a lov. jcy s slyšet věci, o kterých se jim nesnilo. Neviditelná srm da enerdla ovejka do- vrší dílo jejich vnitřního rozkladu. Vrátí se domů , . . napadeni těžkou schi- zofrenií. Budou doma vyprávět, co viděli a co se dozvěděli. Budou roz- šiřovat infekci ve svém okolí. ivebo budou skutečně posíláni na sibiř, tak jako byli posíláni jejic.: otcové, fdyž se vraceli po drůhé světové válce do karantény, kde se budou muset podrotit vyprání mozků. A já tím nenadávám, nejsem přezíravý a už vůbec nesrovnávám. Vím, jak se daleko dostali od časů revoluce a vím, že se nemohli dostat dále. Ve svém po- hnutém živote jsem se naučil nesrovnávat v: echno, neměřit všechno naši- mi měřítky. To je to nejhorěí, Čemu může pozorovatel v cizině podlehnout. Nemohu souhlasit s kritiky Sovětského svazu, kteří, zvyklí na evro- pskou úroveň, se dnes udiveně ptají - kam to Sověti po paoesáti letech socialismem přivedli? Přivedli ho daleko, ale ještě ne tam, kde socia- lismus měl lýt. Těch padesát let, na to kritikové oovětského -Svazu za- pomínají, nebylo žádnou vývojovou idylou. Technicky po revoluci začínali z ničeho. Vytvořili stát, obklíčený ze všech stran nenávistí okolního světa, tfesli na sobě hlavní břemeno železného fašistického útoku, proti jehož ocelovým zubům museli bojovat holýma rukama, aby alespoň částečně vyrovnali jeho technickou přev-hu. Ztr ty byly vysoké, po v lee nebylo témě' žádné sovětské rodiny, která někoho nemusela oplakávat. V prvních poválečných letech leželo celé břemeno obnovení těžce spustošené země ne Ženách, mužů nebylo. Všechno museli vystavět znova, od základů. A museli svůj vý\roj vést jednostranně, museli vyrovant náskok ¿pojených států především jejich monopol ve výrobě atomových zbraní. To jsou všechno holá fakta. Ale někde se jim zatočila hlava. Možná, že se unavili neřešitelností tolika naléhavých problémů ve vlastní spo- lečnosti. Expanse navenek signalizuje v:dy existenci nepořádku uvnitř. Exhibiciomismus moci má vždy zakrýt vnitřní la ilitu a slabost. Protože dneSení správní aparát Sovětského svazu nedokáže uspokojivě řešit aktu- ální otázky doby, rozhodli se předáci upoutat pozornost národa k demon- straci síly navenek. Dťikazem toho je také nové oživení antisemitismu v Sovětském svazu, antisemitismus signalizuje krizi uvnitř společnosti. Jedno je dnes jasné. Rozhodli se pro expanzi. A to si nemůže socialis- tická velmoc dovolit, chce-li ještě zůstat socialistickou, ¿\iikde uwMarxe a Lenina nelze najít omluvu pro okupaci Československa. To je Brežnevův vlastní pínor k vývoji této ideologie v protikladu k věčné Marxově pravdě, že žádný národ na světě, který potlačuje svobodu jiného národa, nemůže být svobodný. Chodil jsem večerní' městem a s ále jsem se tázal: kde to bylo? kde jsme udělali, chybu? kde, kdy, v kterém okamžiku se nár to stalo? Musel jsem se hořce smát. Byli jsme naivní a slepí, my komunisté a všichni kteří s námi šli. Ti, které jsme porazili, které jsme potřeli, viděli dále, než my. Kolik jse- napsal bojovných článků na obranu Sovět- ského xvazu proti nimf Vy tam, na smetišti dějin, vy bývalí, vy falšova- _ - L [pageend18]- 15 - tele dějin a jejich smyslu, co vám ještě stojí v cestě, proč je. tě neza- lézáte do svých krysích děr? Ale oni to byli, kteří viděli jasněji, my jsme se stavěli slepě a oněměle tváří v tvář nepochopitelné kruté sku- tečnosti. Neznamená to, že měli pravdu, byli zrovne tak jednostranně orientováni a slepí v jiném ohledu než my. Viděli js-" e jejich chyby, oni naše. .Bylo by n m však pomohlo, kdybychom byli viděli jasněji? Snad. Snad v roce 194P. Tehdy se mohlo Československo rozhodnout k samostatnějSÍ politice. Titovi se to podařilo, alespoň na dv.-cet let. i. Tito, o tom není žádných pochyb, bude v případě pokusu o invazi do Juroslávie bojo- vat. Sověti nemůžou zlikvidovat jugoslávskou samostatnost jinak, než bojem, nikdy ne pouhou invazí, která by narazila na ozbrojený odpor. Pro mne to, co nám sov ti udělali, není již £ártný__ra překvapujícím šoke.-n. .Ale co tífcí statisíce Če skoslovenskýc/. komunistů, kteří sr až do konce spoléhali na koreknost sovětské politiky? líám komunistům se vždycky dařilo Špatně. Cizí svět nám nedůvěřoval a vlastní s námi zachá- zeli ja :o b odpadlíký. Co záleží Breínevovi na pocitech téměř dvou mili- onů československých komunistů a na pocitech milionů osi tních komunis- tů v ¿vropě ! ..rocházel jsem večerním osvětlením, ale úplně prázdným městem. V teto sedmé noci bylo na. bratislavských ulicích jen rtu io tanků. Husové jsou z de, nikdy odtud neodejdou. >.emá smysl doufat v jejich odchod. Jsou zde a zůstenotj zde. ona je odtud vj^žene příští válka, ale tato budoucí válka znamená ko ec této země a tohoto národa. «Jejich přítomnos- tí se stalo československo důležitým strate, ickým územím, na kterém bu- dou zaměřeny zájry a rakety budoucího možného neprite i e. Okupací Česko- slovenska by1 do obranného západoevropského systému zařazen nebezpečný klín. Západní stratégové musí podle toho měnit své obran i útočné plá- ny, československo bude í'un, ovat jako území prvního útočného \íderu. Když jsem tudy c) odil před několika hodina i, -potkával jsem známé, někteří dělali, jako by mě neviděli. Ostatní se na mě dí ali zděšeně. Ty jsi je ti tady? Zmiz, pokud je čas, za hodinu může být pozdě. A jiní se na mě dívali jako na mrtvolu, jako na přelud z jiného světa, jako na člověka, který je napaden leprou. Už mě o epsali. Oni vlastně ne, odep- sala mě doba. Iro mne v této zemi není žádného bezpečného místa, žádné naděje. I kdybych si pro sebe dělal nějaké iluze, oči mých přátel, zná- mých, zvláště ale těch, kteří mě mají rádi, hovoří zcela jícnou řečí. Oni museli. Já jdu. Chtěl jsem se jenom doČi-ati tohoto konce, chtěl j«em ho vidět, procítit, proi.it. Posadili jsme se na 1?vičku v malém parku v blízkosti podstavce, na kterém kdysi stával bronzový Stalin, lož, Josefe Vissariono<iči, jak chutná nesmrtelnost? Srazili tě, zostutíili tě, vyhodili tě z iiauzolea, proto, že jsi byl zlý, krutý, protojže jsi pošlapal právo, protože jsi Šel svou via/ tni cestou, aniž by ses díval vpravo nebo vlevo, sláva tvé věčiosii tě nepřežila ani o jedno desetiletí, shodili ne tebe celou vinu., také svou vlastní, přísahali, že nikdy něco tácového nedovolí, iedno vývojové období pojmenovali po tobě stalinismem, cul tet; osobnosti ... ^ebyl tam na podstavci, ale mě se zdálo, že slyším jeho sarkastický smích, terý zní nad celým městem, nac zemí, nad celým, rcoro nekoneč- ným kontinentem. íia podstavci stálo napsáno křídou: „Proletáři všeho světa soojte se, nebo střelím". • en po této sedmé noci se :r.ě zmocnila panika. Posadil jsem se k tajxíku. „K rakouské hranici..." Myslel j e e r - i , že nepojede, kle jel. běher. celé cesty neřekl jediné slovo.... x-ěkde v takous vu 4. - 2^.9. 1968 [pageend19]- 16 - V i k t o r O P A T : Jak už oplývá z podtitulu /jokus o kritické porozumění historickým souvislostem/ jedná se o velice Kritické posouzení roku 1S6C. hledající příčiny naší kapitulace v srpnu 1958. Ale nechrne radši mluvit autora: „... kritičnost tohoto pokusu o porozumění historickým souvislostem „osma- šedesátého" budevnejspíše shledána právě jednostraností; aniž bych se předem ospravedlňoval, chci tu :ríc±, že je nejspíše teuvé reakcí na dosud zcela nedostatečnou vůli bezprostředně se vyrovnávat s událost i pred daeeti lety, s přežívajícími iluzemi a le endami. .jnes vskutku převlá- dají - kromě laciného cynismu - povrchní soudy a nereflektovaná, pomalu už sentimentální „vzpomínka" ; snad to někomu pomáhá odreagovávat si mizérii současnosti» iile i naše současnost bude jednou minulostí a budou se jednou bud ucí kritikové opět pokoušet porozumět historickým souvi- slostem i naieho příštího nezdaru? útěšný, nekritický vztah k minulosti je přece vždycky setbou budoucích selhání."... Vibíráme z této rozsáhlé knihy jen několik ukázek. 1. M y š l e n k y a. t a n k y ...Neplaěme myšlenky jen proto, že jsou nepřijerné, proto, že je nemůže- me potvrdit, ani vyvrátit přesvědčivým způsobem, í.usíme si dovolit všech- no, každou hyj>otézu - co jiného nám ostatně zbývá? Co když to tedy bylo takhle: 21.srpen 1966 zbavil reformní komunisty odpovědnosti, xřesněji >ečenot mohlo se jim zdát, že zbavil. Mohli si totiž myslet: teprve nyní, po Srpnu, se zřetelně prokázaJLo, Že co jsme chtěli, bylo dobré. £e to bylo něco docela jiného, ne^ sovětský socialismus, lento důkaz však relati vízu-je i naši dofmatickou minulost, kterou nám pořáa někdo předhazuje: vždyt my jsme přece vždyckj^ chtěli něco jiného, než co se realizovalo! Jako nyní tak i tenkrát jsme ovšem neměli dost prostoru, dost možností, měli jste svázané ruce... Sami jsme tec! nejvíce ztrestáni za čistotu svých úmyslů... A nyní? S tímhle my už přece nemáme nic společného. Vi- díte - tanky... Co js e chtěli, prostě nejde. Odcházíme stranou... řohl být i takto'21.srpen 1968 vnímán? Ten den mohl být skutečně zásadním mezníkem v sociální psychografii Generace čtyřicátníků - padesátníků, reformních komunistů. Tento den mchli prožívat jako den spásy. Vrhl jakoby o s v o b o d i v é s v ě t l o zpět na jejich minulé hříchy: mohlo se jim od té doby zdát že vede souvislá linie od jejich původních představ až po obrodný proces. A ještě osvobodivější světlo zdá se vrhat srpnová tragédie do budoucno- sti: co buce, je už odpovědnost n koho jiného. Oni, generace re. ormistů, vyrostlých ze svazáckých košilí, j s o u o d m i n u l o s t i i b u d o u c n o s t i j e d n o u p r o v ž d y j a k G b y o d - ř í z n u t i n o č n í m v p á d e m ... /.../ /.../ ízv. „bolševizace strany", k níž došlo na jejím :>. sjezau v roce 192S-', byla však pro řadu předních spisovatelů - komunistů příliš silným soustem: nov., linie byla ne okryto sektárká a československá komunistic- ká, strana se n a vícjd o s tal a přímo pod moskevskou kuratelu. ostře formu- lovaným veřejný,"- prohlášením z vystoupilo sedm spisovatelů, o je- jichž ut ěleckých kvalitách nerr.o lo být pochyb. Jen dva z nich - Jaroslav Seifert a Josef Hora - re však do náruče matky strany nikdy již nevrá- tili. Ostatní dříve či pozc ěji ano. i-ezi těmi, co pfiftli straně na pomoc v kampani proti„sedmi" bjrli pak mnozí, kteří prohlédli až za čas: Jiří [pageend20]Weil, srantišek Halas, konstantin Biebl, ¿.arel leige /z nich ten posled- ní ještě pozoěji své pochybnosti odvolal!/. A jiní, kteří také vystou- pili proti „sedmi", se po létech ocitli v komunistických žalářích či na popravíštích: Ladislav Novomeský, Vladimír Olementis... Je to všechno více méně nesouvislý příběh o zápasu rrezi loyalitou ke straně a instink- tem,který intelektuálům volí nevzdat se kritického rozumu, příběh blou- dění, který* do vztahu komunistického hnutí a intelektuálů nevnáší příliš mnoho světla. Pouta byla silná, konf©rmující tlaky také a ani moskevské procesy nebyly^pro většinu komunistických intelektuálů dostatečným varo- váním. Připomeňme tu alespoň jména těch několika, kteří pochopili včas, oě jtíe, a kteří z toho vyvodili nezvratné občanské a umělecké závěry: Záviš Kalandra, Milena. Jesebská, Jiří Weil, Jindřich Štýrský, Vladislav Vančura, Jaroslav Seifert, Josei Lora. Peripetiemi loajality a vzdoru museli j<ě projít xdebl, Halas, Teige... ïak krátký seznam na eelou tu plejádu zvučných jmen, na tolik příležitostí k vystřízlivění, jakými byly moskevské procesy v druhé polovině třicátých let ... Nežlo však zdaleka jen o poblouznění či selhání části českých intelektuálů. Pravdu tvrdohlavě odrítali vidět i mnozí básníci a spisovatelé angličtí, ame- ričtí, francouzští... xjyla to nei oc této doby, ve znamení hrozivého ná- stupu nacismu a fašismu, jakési jejich duševní úbytě: ztrácel© se příliš rychle víra v demokracii - protone tato demokracie neměla vždy dosti velkorysého smyslu pro sociální proolémy doby, protože měla v sobě málo účinných látek proti sociálnímu i nacionálnímu sobectví... Ale nejspíše také proto, že skutečně fundující demokracie nikdy nebučte imponovat intelektuálům a umělcům: je pro ne příliš nivelizující, šoaacká, nudná. /.../ Spisovatelé mají nyní svůj svaz a komunisté stojí v jeho Čele. Ne- překvapí, že t^nto svaz se nikdy nezmohl ani na tichý protest proti to- mu, že do vězení putovali jejich kolegové spisovatelé Jan Zahradníček, Josef Kostohryz, Václav Renč, Prantišek kře lina, Zdenek .a? is'ta, Václav Prokůnek, Jan Snebr, Petr Xa^sta Kopta, Josef Knap, řtudolf hertlík, Be- dřich Fučík, Ladislav Novomeský, Jiří i ucha, karel Pecka, Jan PeneŠ. Dlouho velni dlouho, vlastně až do poloviny šedesátých let nedal nikte- rak energicky najevo, že není normální, když v izojaci, bez publikačních možností a někdy i v bídě žijí Vladimír Holan, Bohtislav Reynek, Václav Černý... /V posledních letech před rokem ïS; t posadili Punkcionáři Svazu spisovatelů alespoň omezené možnosti publikovat pro berného a Holana. Zasloužili se také o to, že Holanovi byl udělen titul národního umělce./ Spisovatelů, kteří alespoň po nějakou dobu byli v oficiální nemilosti s byli tedy zbaveni možnosti pracovat a zveřejňovat výsledky své práce, byla by dlouhá řada... Situace na. vysokých školách nebyla lepší, oistky probíhali mezi studenty i mezi profesory: na některých fakultách místo nich zprvu před- nášeli nejuvědomělejší studenti - komunisté. / Vznikl monopol na státně koncesovanou a ideologicky reglementovanou vědu - Československá akademie věd, jejímž prezidentem nemohl se stát nikdo jiný než Zdeněk Nejedlý, člověk, který omezenost obrozeneckého nadšení zasnoubil s netolerantností komunistické ideolo ie a umocnil je- ště autoritou, kterou mu dávalo jeho mocenské postavení. Nemá vŠac valného smyslu pokračovat v tomto chmurném líčení poúnoro- vé scény kulturního života v zemi. Rozepisovat se o tom, co se hrálo v divadlech, jak vypadali noviny, jaké filmy se točily... Dodejme však, že „kulturní fronta" osvědčí spolehlivost i v letech procesů: básníci a filosofové, prozaici i vědci napíší nejeden článek, schvalující roz- sudek smrti /.../ [pageend21]18 - /.../ Později se ukázalo, že není Lez významu, že cenzura byla prakti- kována jako tzv. p ř e d b ě ž n á c e n z u r a . Do roku 1953 neexistovala cenzura vůbec /jato dodnes neexistuje v SSSR a v 1JDR.../; na šéfradaktory bylo prostě „spolehnutí", ¿rak b:, la -po třináct let exi- stence předběžné cenzury utajená, a tedy zcela nelegální, a až v roce 1966 byla pokrytecky - jen částečně - legalizována. Redakce týdeníků tak vlastně hlavní břímě rizika nenesly: mohly být a také byly nejednou tvr- dě kritizovány, když se malérů nahromadilo víc, ale nemohly se dopustit jediného, pro vlastní existenci eventuálně osudového přehmatu, nebof za to, co bylo nakonec vytištěno, odpovídala cenzura. Publicisté si proto nevyvinuli příliš silný sruysl pro autocenzuru a ani rera-cce na ně zpra- vidla příliš nenaléhaly. yl tu ovse . vždycky zájem, aby do Čísla bylo vůbec co dát, aby všechno nes&stalo v deskác cenzora. Ale r. cenzory se někdy přece je a delo mluvit, ba občas se dokonce podařilo o něčem je přesvědčit. Závažnější problémy se řešily pj ímo v UV kSo, kam si chodi- li -projednat" své články i sami autoři. To všechno rozleptí valo pevnost stra 'oů ideové čistoty. A posilovalo sebevědomí autorůJ Na začátku roku 1967 vyjel ¿-endrych na .spisovatele: „Vždy^b vy si už počínáte jako opo- ziční politick., strana!" /.../ /.../ i ocenské vakům po lednu a slabý, nerozhodn.) ivubček v čele strany je vystavili nemilosrdné zkoušce, kdyby v minulých letech soustředili více kritické energie na rozpoznání a analýzu vlastních omylů a skupi- nových mýtů, ne na všechno to, co jakoby iTO ně a proti jejich před- stavám myšlenku a praxi socialismu deformovalo, museli by o povaze „reálného socielis. u" vědět nDohe.: více. lak by^ovšem museli ja-eo ti, tcteří měli téměř neohraniČitelné možnosti ovlivňovat veřejné : ínění, volit v roce 1968 mezi d v ě m a možnostmi: osvědčit aale „o větší z d r ž e n l i v o s t u vědomí jinak neúprosnékx lofiky nočního vpádu; logiky, která právě je tomuto socialismu vlastní. Anebo prokázat naopak daleko větší k r i t i c k o u d ů s l e d n o s t a to by znamenalo vnitropolitický vývoj urychlovat a současně bez prodlení připravovat váhavou moc i rozčilené mínění veřejnosti ne nevyhnutelnost postavit se do pevného o b r a n n ého p o s t o j e - d o všech důsledků - p r o t i neúprosné lodice nočního vpádu. Iluze o povaze socialismu, nikoli jen jako abstraktní idey, ale právě jako jejich vla- stního reálného díla, byí; snad poněkud i „odcizcncho", ze.bránily jim rozpoznat tuto alternativu a odsoudily je k roli těch, kteří byli jen j i n e k v á h a v í než L-ubček. A tak zároveň vývoj popoháněli i brzdili a nedokázali skutečnějpost-hnout logiku blížící se intervence a především p o d l e t é t o l o g i k y j e d n a t . Život skomírající iluze o autentickém socirlisru, a tím i iluzi o sobě samých prodloužili o několik měsíců. Život reality tohoto 30ci lis u - v dneš- ní „zoptíené verzi" k jako trest za /ebélii - pak prodloužili o mnoho dalších let. A kdo jiný ne právě kritičtí intelektuálové měl být bez iluzí? xrotože však iluze měli, osvědčili, že jsou stale ještě někým jiným než lidri neúplatného rozumu a morální odpovědnosti: že jsou především z a j a t c i v l a s t n í m i n u l o s t i , které se dosud neod- vážili znří a po ledět do očí. /.../ /.../ Trvalo dlouho než alespoň někteří bývalí komunisté, nyní kriti- kové režimu, nochopili, že nav:ezat na rok 1968 ne ude zřejrě už nikdy možné; také proto, Že lidé stánou, umírají, zapomíná se, svět se mění. Reformní komunisté, dosud fascinovali „pražským jarem", jsou u- dnes něco jako legionáři za první Československé republiky. A jaro 1968 něco jako 3lavná bitva u Zborova... Ti střízliví pochopili, že socialismus nebyl a není bvázan pupeční [pageend22]- 19 - šňůrou ani s i oskvou, ani s komunistickou idelogií, ani s komunistickou stranou, a tedy ani s.KSO. Že jej - pochopitelně jinak - mají právo realizovat i jiné politické síly, jiní lidé, včetně kdysi tíiabolizová- ných sociálních demokratů podle jejich představ. Pochopili, že bude t eba překonat mystickou fixaci ne SSSR do té míry, aby jednou - podle situace - hledali eventuální spojence i mezi těmi, kteří nejsou spojen- ci SSSR, ba i mezi jeho kritiky. Případně i mezi jeho ideologickými či mocenskými oponenty. /.../ č e š i a „ s o u d r u z i z e S l o v e n s k a " /.../ Ha osobách věru p íliš nezáleží. Síly, které bezděčně Či vědomě uváděly v pohyb, podobaly se spíše lavině - byly silnější než vůle jednajících lidí. Je možné představit si, že by český politi/, dokázal v srpnových dnech rozehrát strunu českého nacionalismu a vzedmutých nálad by pak zneužil podobně jako husák? i ějme pro jistotu za to, že to není vyloučeno - i když se to nestalo, český nacionalismus má totiž jinou podobu. Rozšafně se ubezpečuje, že s pubertálních vášní už dávno vyrostl. Po odsunu Němců v roce 1945 o nějakých ilných citech národních už ani neví. o-eda při hokeji. Nacionalismus, viděno z Čech, to byla vždy nemoc těch druhých: Slováků, Němců, sionistů... češi dráždili a dráždí nacionální city jiných spíše svou bohorovnou, r.: doby nadřazenou lhostej- ností. Na mladší bratry - Slováky se dívají s přezíravostí. Vztah těchto dvou národů nikdy nebyl a není rovnoprávný. Důvody spočívají kromě jiného už v nedosta.tečné míře ochoty, připravenosti a schopnosti pochopit j i n a k o s t t o h o d r u h é h o . *ětší díl odpovědnosti je na Češích, ¿sou národem po všech strankách saturo- vanějším, hotovějším. Proto musí být Češi souzeni přísněji: nikoli pro- to, že byli a jsou národem větším, silnějším. Je totiž snadné označit za viníka prostě silnějšího z partnerů, v duchu jakéhosi absolutního, a tedy neexistujícího gentlemanatví mezi národy, češi byli a jsou pře- devším vyspělejším národem. Ostatně slovenský podíl na mnoha nedorozu- měních v roce 1S6o necht podrofrí kritice olováci. V roce 1968 měli mnozí politikové a intelektuálové mnoho starostí s tím, zda svět dostatečně ocení náš následováníhodný příklad oficiál- ního zasnoubení socialismu s demokracií. Zhlíželi jsme se ješitně v zrcadle sympatií, ale své zápeohictví jsme přesto nebo právě proto překo- nat nedokázali. Připusťme konečně, že náš obzor sahal od Ase k Břeclavi, že o mnoho dál jsme neviděli. A stalo se, co se stát muselo, co se stalo už mnohokrát, co je nejspíše zákonitostí st edoevropských revolucí, kde se obecně lidské ideály nikdj neprobojovávají v čistě abstraktní podobě, nýbrž vždy jsou^z n e č i š t ě n y " n a c i o n á l n í m i c i - t y a v á š n ě m i . Stalo se, žejSlováci Čechy opět „nepochopiliM. AKebo, jrk se s oblibou říkávalo už v cobě Mnichova: „Vrazili nám nůž do zad." Právě však, že nejde o žádná svévolná „znečištění", ale o k o n s t a n t y s t ř e d n í E v r o p y , která je i po rozpadu rakousko-uherského soustátí vývařištěm neuspokojených nacionálních am- bicí. Národní cítění tu může být podle okolností silným integrujícím či dezinte- rujícím prvkem n e j r o z m a n i t ě j š í c h hnutí. /.../ Čplné selhání zahraniční politiky v roce 1968 začíná proto už selháním ve vztazích Čechů a olováků. Nedokázali-li jsme pozorně na- slouchat hlasům za řekou ;orav-u, nemohli jsme tím spíše docenit hrozbu z Moskvy, Berlína a Varšavy, nemohli jsme hledat a budovat nové spoje- necké svazky. -Kyli jsme snad příliš zahleděni do své skvělosti a výji- mečnosti: vždyV jsme se - zdálo se mnohým - řítili kupředu na čelné vlně dějinf Byla to opravdu jen skvělost a výjimečnost, nebo přinej- [pageend23]20 - lepším také zaslepenost a Špatné svědomí? /.../ /.../ Pražští studfíiti pochodují 7.března 1966 na lánský hřbitůvek vzdát hold k Tomáši Garrigue ¿¿asarykovi , jehož památka byla pošlapána a jenž měl být vymazán z paměti techů. .trávě proto nebyl, naopak. Jeho uctívání v roce 196b hraničilo s nekritickým kultem, ale i to je doce- la pochopitelné. Vždyť i prazident svoboda položil na 1 asarykův hrob několik dnů po svém zvolení věnec květin, a dokonce ještě při oslavách padesátiletí republiky, tedy po okupaci, se o Masarykovi zmiňuje ve svém projevu pozitivně... Slovenská mládež zpse v^ctupuje na vrch Brad- lo, na jehož svahu tragicky zahynul v roce 1919 tilan Rostislav ctefánik, Vracel se tedy do vlasti jako mladý ministr národní obrany půl roku po vzniku samostatného státu a za dosud ne zcela vy jasněních okolností /byl sestřelen? nešťastnou náhodou?/ se jeho avion'zřítil. Stefánik byl raxinálně rozporná postava. Voják, v osmatřiceti letech, rok před svou smrtí, generál francouzské armády, astronom, který sjezdil celý svět, ba právě j»>ho nejromantičtějěí a tajemstvím nejvíce opředené kouty, okouzlující ^už s aristokratickým vystupováním, vlivný muž evropských, především pařížských a římských salonů, ssrze než otvíral Masarykovi a Benešovi cesty k mocným politikům. /.../ /.../ Ha druhé straně nelze popřít, e oficiální propa anda nelhala, když po dubnu 1969 /po nástupu husáka/ tvrdila, že Slovens o je „kon- solidačním faktorem" v.voje v zemi. Slováci byli a jsou za da lých po- měrů spokojenější, radarové čistky v^období normalizace zvládli ce ztrátami neporovnatelně rienší i ne; Eeši. h eders izace, je :iny „vydo— , bytek" ro.íu 1968, p^ece jen část slovenských pot eo a přání uspokojila, nastalé poměry umožňují, aby slovenský „národně-komunistick£" program /také s nále itě omezenou suverenitou/ zůstával pro lováky dosud no- sným, schůdným, teši ž á d n ý p r o g r a m n e m a j í a za- zneenávají rapidní morálně psychologický úpadek, který nemá v jejich moderníc dějinách obdoby. A a tax zatímco 3lovenské instituce, orgány a rociální výtory celkem obstojně fungují, je fungování českých výtvorů neodvratně rozrušováno ideologicko-káarově motivovanými zásahy a v nepo- slední řadě koarapcí, která nabyla takového rozsal u, k případné likvidaci škod bude zapotřebí dobj' nejméně jedné generace. *e£i dnee vstoupili do další, zcá se že totální íc-ze své o u ch o- v n í „ o b č a n s k é v á l k y " , která započala i;nichov§cc. Občas se zdá, že si vzájemně škodí s jakousi zvrácenou rozkoší, neplnujíce tak politicky zcela bezvýchodnou maximu: tí m hůře, tím lépe ... To je Slovákům zcela cizí: sna.ží se navzájem si vyhovět a vytěžit z dané mizérie, co se dá. 1 povrchní pozorovatel života v obchodech Či dopra- vních prostředcích zaznamená, že se k sobě chovají aleepon slušně v onor konvenčníc smyslu. Ani to Seši zřejmě už nedovedou ... xiěh věcí dospěl tak caleko, že české země i Slovensko se Eo ě na- vzájem vzdálily natolik, že se vskutku nelze ubránit vzpomínce na „Slovenský Stát" a protektorát". -rotíslovenské nálady, které^ještě před deseti lety měly charakter malicherných nářků nad tír, jak Leši jsou neochotně obsluhováni ve slovenských restauracích, nyní etále nabývají na síle - a také na hru- bosti. Tedy přece jen symetrie. Protičeské nálady na Slovensku dostaly svůj protějšek. Za této situace nelze se oivit to. u, :.e pro mnohé Šechy /i pro Slováky?/ zřejmě s p o l e č n ý s t á t n e n í j i ž a x i o m a t i c k ý m p ř e d p o k l a d e m . /.../ [pageend24]- 21 - 3. D o m a a z a h u m n y /.../ Sovětský socialisnus nejspíše nebyl tím, co dobrá třetina levě orientované řecké poválečn« epolečno ti touLilc iskutečnit. ¿<lew socia- lismus jako ta-.ový nepochybně akceptovala. AVŠCÍC jak o lék, nebol: Mnichov, doba protektorátu a vyrovnání účtů po válce /retrihuče a oosun *ěmců/ morální zdraví národa značně todlomily, kolektiviemue socialismu, jeho rovnostářství, silný ¡.rvek víry a imperativ podřízení se autoritativní- icu principu, posv. cená agrese vůči nep átelům a chiliastické očekávání uskutečnění komunistického ráje na zemi- tvořily právě ne jř.ádaně jší ingredience léicu. socialismus tak nebyl svými přesvědčenými stoupenci akceptován jako taková cílová hodnota, o kterou nutno teprve usilovat politickými prostředky, "ebyl akceptován ani jako toliko korigující hledisko přesvědčenými demokraty, skeptickými k jeho ideologii. í-mozl teši jej dychtivě přijali jako lék proti nemoci ztracené rovnováhy, a léku, k~yž je nám zle, býváme ochotni brát spíše více než méně /ostatně předris byl psán azbukon/. Socialismus jsme v Českých ze ích v zásadě chtěli - někteří více, jiní méně, někteří ještě méně. "šlehni ale, i ti, kteří jej přímo od ¡ítaj.1, vyznačovali se tehdy něčím společným, a sice nedostatkem rezistačních schopností: domácí komunisté proti ruským mo- difikacím socialismu a přesvědčení demokraté vůči ^eho domácím totalizují cím aspiracím. Socialismus rozhodně však nebyl do uech importován /to neplatí pro Slovensko/. /.../ /.../ Manévry na n-šem území prověřily nedostatečnost vůle vedení kSČ po skutečné nezávislosti. Zpásob, jakým byly oznámeny, tj. postupně se stále měnící zprávy o jejich rozsahu a trv: ní nejen potvrzovaly po- dezření, že řoskva klame Irahu a pražské vedení zaee československou veřejnost, ale především sugerovaly vtrovný áojem, že během jara a na počátku léta muselo dojít k nějakým* v á ř^n ý m rozhodnutím, které se v každém případě týkaly d v o u věcí: 'jeskoelcvensKa a armád Var- šavského paktu. Jaká jen^rozhodnutí to asi mohla být? Politici však veřejnost neustále uklidňovali, že všechno je v pořádku, že vojska si začvičí a odejdou, když neodcházela, tvrdili, e už zítra odejdou... Odešla, až když si všechno připravila pro hladký průběh noční operace z 2G. ne 21. srpna. Izolovaný pokus o demokratizaci politického systému mohl uspět jen tehdy, kdyby byl nenápadně pozvolný n e b o dostatečně, nápadně roz- hodný, Počátkem jara byl čas sdělit řoskvé, Že si letos řádné manévry nepřejeme. Ji^í armády mohou - jak se ukázalo - vtrhnout do země, když se prohlásí, Že byly pozvány a ěe jdou zabr nit obfianské válce. Je však přece jen o pozná«/obtížněji představitelné, aby vojska vtrhla do země, když se prohlásí, že tam chtějí konat manévry p r o t i zveřejněné vůli tannější moci. Na jaře, když byly manévry ohlášeny, nebyly však zformovány dostatečné politické síly, aby si taková stanovisko ve věci manévrů vynutily; a pak, kdo předpokládal, že už za pár měsíců budou manévry konány jako poloviční okupace, jako generální zkouška na ni? Reformní komunisté v Čele strany a státu to rozhodně nepředpokládali. Rumuni nepovolili konat na svém úzerií žádné manévry, ivdyž měla přes jejich území přejet či jen přeletět divize bulharských vojáků, aby invazní vojska mohla vstoupit co nasí země pod vremi pěti prapory, Ru- muni to opět nepovolili a lulhaři se museli značnou oklikou plavit do Oděsy a rak po kolejích až na nástupiště k nočnímu přepadu. /.../ /.../ Zdůrazňovaný význam armády v oněch letech bude menším překvapením především u vědomi toho, co se s armádou dělo ne samém počátku pade- [pageend25]22 - sátých let. Vojáci tyli tehdy jako „sta?" postiženi citelněji než jiní: byli totiž ničeni vskutku systenaticky právě ti nejlepší, ti, kteří zo- sobňovali u nás tax velice vzácné tradice, totiž b o j o v é tradice naSí armády. i<ení nadsázkou říci, že z tohoto hlediska byly procesv ta- ké výrazem snahy likvidovat bojové či odbojové tradice našich moderních dějin. -tehdy byla armáda zasar.ena v citliv ;m centru své je d i n é s m y s l u p l n é i d e n t i t y , a to muselo postoj mnoha vojáků k politice značně a na dlouhou dobu ovlivnit. Vojáci nejen západní, sle i východní fronty, především důstojníci a z nich nejčastěji ti v^šší dů- stojníci začali být u; v roce 1949 odstavováni na vedlejší ¿oleje,ještě častěji propouštěni z armády a v t-noha případech také souzeni a odsuzo- váni. Tresty smrti nebyly žádnou zvláštní výjimkou. Ale tajemství fcrů - zou opředeného „hradčanského dorečku", kde ee prováděly výslechy, bylo odhaleno již v březnu 19j>1 /!/» "to doslova nočním přepadem tohoto" ob- jektu /na záklodě rozkazu z nejvyščích vojenských řást/, k£ jina-i ne - byly vpouštěny ani kontrolní orgány. Už v roce 19Í>CJ mluvil o „hrůzách domečku" západní rozhlas... A tak procesy proti frontovým důstojníkům začely nejen d íve než jiné procesy, ale také daleko dříve tu bylo započato se sjednáváním jakési nápravy. Vojenská prokuratura a justice s patrným předstihem se pokoušely /dlouho ceziispěáně/ provádět první rehabilitace a vyvozovat také trestně právní důsledky proti těm, kteří nesli zs nezákonnost konkrétní odpovědnost. 0 tom ŠirŠÍ veřejnost vě- děla jen velni málo. Ka rozhraní let 1967-19-č nebyla arráds patrně i z těchto důvodů zdaleka politicky neutrální - i když Je třeba říci, Le sovětští gene- rálové mají zajisté doma ne „velkou" politiku neporovnatelně větší vliv než měli na československou politiku vojáci naši. Pomlčím o nejasné histoxii pokusu o vojenský zákrok ve prospěch mo- censky ohromeného Novotného ve dneeh 16. a »7. prosince 1967. »>e velmi pravděpodobné, že k pokusu o jeho z or; aniž ování skutečně došlo. Nejspíše nebyl dort diskrétní, A tak se věe zhroutilo v počátcích: manévry se ne- proměnily v obsazení Prahy, připrevené zetykače nikeo nepoužil. Co je docela nesporné, to je aktivita iamulových mužů - konzervativních stra- nických pracovníků v arrrádě, kteří s uvažovaným ^rozdělením Íunkwí1' živě nesovdilasili a hodlali «cvotného podpo i± alespoň rezolucí jOiénem celé arkády, když už k puči nedošlo, -^ěkolik desítek nejvysŠích di stojaíků spolu s nejvvššími stranickými pracovníky v armádě se po dlouhém doha- dování rozhodlo k nebývalému angažmá: odevzdat právě zasedajícímu UV své stanovisko, podporující Novotného a straničtí ideologové -rzal a Hrůza byli vybráni, aby ve vší tajnosti text stanoviska připravili. Ale vojáci příliš dlouho rokovali: vyslaná jimi delegace na lir ac, kde se scř 'ze pléne fjY odbývala, přišla pozdě, ^ebo^t bylo ;>. ledna 1966 odpo- ledne a ubČek byl již zvolen místo .. votného prvním taje iníketr. >-luvČÍ odbojné části armády nechali tedy rezoluci a aitovce a když u^ byli na uradě, rozpačitě pogratulovali Xubčekovi ke zvolení jako docela první „zástupci veřejnosti". Konzervativci v arraadě měli tedy tehdy spíše více chuti než odvahy a rozhodnosti zasahovat do průběhu politické krize, někteří z toho vy- vodili velmi sebekritické závěry: náreste : ministra národní obrany gene- rál Vladimír Janka se ze?t eiil P renerál oan r.ejna uprchl ne Z pad. /.../ /.../ Lva rozdíl od jnsného rozkazu, který dostali vojáci, byli oběané instrulováni státníky a zodpovědnými politiky jen velmi obecně. Také se vyzývali k tomu, aby zachovali klid e aby šli ráno pěkně do práce, ale klid občanů je méně určitý nei klid vojáků. A ukázalo se, že obča- [pageend26]- 23 - né, zbaveni svých vůdců, si veltni dobře vědí rady. "ebo právě až t e h - d y že si vědí rady. Během šesti dní - do návratu vyjednávačů z Moskvy - předvedli neorganizovaní a nikým nevedení Češi a Slováci skutečné divy nepatetického, ale rozhodného, chytrého a vtipného a na okupanty nepo- chybně účinného nátlaku ve formě velmi aktivní „pasivní rezistence". Z hlediska mocností neozi.ro jených občanů bylo aio^né jejich chování označit za odpor svého druhu, za b o j p r o t i o k u p a n t ů m / n e - n á s i l n ý odpor proti okupaci, která byla ovšem posléze také n e - n á s i l n á / . Vždyt mocnosti občanů jsou opravdu jen velmi omezené. V těchto mezích vykonali téměř maximum. V každém případě právě nepoliti- ci osvědčili daleko více odvahy a rozhodnosti nepřijmout fakt okupace. Pracovníci masových sdělovacích prostředků zvládli pat situaci do té míry, že lze bez nadsázky říci, že ji ovládli. Vždyt ráno 21.srpna se podle plánu okupantů měli probudit lidé, aby vyslechli z rádia, že ti a ti soudruzi se obrátili se žádostí o poskytnutí bratrské pomoci na ty a ony mocné síly, které žádosti vyhověly /viz komuniké vlády pěti invaz- ních zemí/. ¡'ísto toho se dozvěděli, že země byla po nočním přepadu oku- pována a že předsednictvo strany prohlašuje, že o pomoc nikdo nežádal, že byla poskytnuta v rozporu se základními zásadami vztahů mezi socia- listickými zeměmi a ze představuje popření norem mezinárodního práva... Bilak později prohlásil, že Hto" muselo být předem připraveno, že „to v nebyl výmysl někoho z 21.srpna v noci, to je vědecké". Anténa vznikla z tramvajové a trolejbusové sítě .Prahy, tramvaje a trolejbusy kdosi od- stavil a „vysílalo všechno", žasl Bilak: Sověti nemohli nic najít, „protože se zdálo, že každý dům v Praze vysílá". Bilak si zřejmě myslí, že jen on a jeho druhové z „páté kolony" měli právo cosi připravovat předem. Ale obávám se, že se rozčiloval zbytečně,: mohlo to být vědecké, ale vymysleli to lidé skutečně až 21. erpna v noci. Nikdo nic nepřipra- voval, alespoň o tom nejsou žádné důkazy, každý z nich by měl pro naši historii cenu zlata... 4. K o m u n i s t é a « t i d r u z í " /.../ j-oj o rehálibitace /a vůbec o pravdu o padesátých letech/ i o re- formu byl vnitrostr nickou záležitostí. Občas bylo patrné, že fronta konzervativců ustupuje /jindy zase, že získává/; zdálo se proto, že jen členství ve straně má smysl, ba mohlo se dokonce zdát, že jen straníci ao ou prospět pokroku, le, kdo je„mimó" ,nemá žádné možnosti cokoli ovlivnit, a vlastně se tak svým negativním vztahem ke straně vyhýbá odpo- vědnosti.... uvažovali tak ovšem jen ti straníci, jejichž vztah a odpo- vědnost k „těm druhým" zůstávaly nereflektovány, a te^y nezměněny. Od- povědnost strany vůči společnosti nedovedli vidět jinak než jako úsilí o odstranění „deformací" především vnitrostranic-cého života; é&e&í oni, kteří se v předcházejících letech sami aktivně po íleli na tom, že spo- lečnost byla násilím rozlomena ve dví... Představy o tom, že mimo stra- nu nebylo vůbec žádných možností k pozitivní práci ukázaly se jako mylné právě po lednu 19Sb, přesněji řečeno, po březnu. Ti, kteří byli „mimo" měli prostě jen jiné mocnosti; nepochybně menší z hlediska mocen- ské sféry a jejího ovlivňovaní. Ale z ji^^ch hledisek, nikoli nedůleži- tých, nejspíše zase větších. Silný tlak ve ejného mínění v době „praž- ského jara" ukázal, že komunisté, a to nejen ve vedení strany, naprosto nepočítali s fenoménem angažované nestranické veřejnosti, nebot jinak by na něj nuseli být více připraveni. Nepočítali s autoritou celé řady mluvčích nestranické veřejnosti /. atočka, Seifert, Černý, Bavel, Sviták, který ovšem byl sociálním demokratem, jež se nechal sloučit s kSC, aby pak z ní byl vyloučen ...aj./, protože si nedokázali představit, že ně- kdo může získat autoritu mimo jiné také tím, že n e n í ve straně. [pageend27]- 24 - Nepočítali a tím, že pro spoustu lidí pořád ještě existuje jako jedna z nejvyšších hodnot rravní inte rita osobností, kterou větvina komunistů musila nezbytně postrádat. Vždyt bj^li přece ve straně, se kterou se v nejlepším případě zcela neidentifikovali. Této straně se však museli podřídit, v této straně nemohli nikdy vystupovat s odkrytým hledím, denodenně museli lhát, přetvařovat se, taktizovat, zamlčovat své skuteč- né /?/ smýšlení, říkat polopravdu - a to vše v nejlepším případě v zájmu té pravdy, v níž soukromě vařili. Mohli být tu a ta; užiteční, ale sotva důvěryhodní; mohli být odvážní, ne však spolehliví, protože obstáli ve straně alespoň potud, že z ní nebyli dosud vyloučeni. Lohli být chytří, ale nemohli být moudří, protože strana je musila poznamanat cynismem a relativismem, který sluší právě jen chytrákům, oistě byly a e^áie snad ještě i dnes existují vyjímky. Ale právě jen vyjímky. ¿e to příliš přísný soud o komunistech, ba dokonce o těch reformních? Zajisté přísný. Ale mám na něj právo, ^ejen proto, Že sám jsem k nim patřil a vím, o četu mluvím; mluvíra-li o nich, mluvím také tedy o sobě. - Tento soud musí však být přísný především rroto, že za cpud této země neseme právě my již třicet let plnou odnovědno3t, odpovědnost, kterou jsme si sami vzali. /.../ P i e r r e E m m a n u e l : E s e j e a p r o m l u v y *ssBs=ss = aE " sa=sz=ss rass^esssESsacszss" PŘEMLUVA : Pierre Emmanuel, narozen 3.5» 1916 v Cran, vlastním jménem Noel Mathieu, francouzský básník, prozaik a. esejista. Kané dětství pro- žil e rodiči v USA, období středoškolských studií v katolickém řádovém pensionátu v Lyoně. Setkání s abbé laruem, tamějším procesorem matema- tiky, mělo podle básníkova vlastního vyznání klíčový význam pro jeho další život. Pokračuje ve studiích na filosofické fakultě, roku 1938 se setkává s básníkem P. J. Jouvera, jehož poezií se nechal hluboce ovli- vnit. Téhož roku vychází jeho první básnické dílo „^ristus v hrobě* a je velmi kla ně přijato. V letech 1940-1945 působí jako středoškolský profesor v Dieulefit, navazuje kontekty s „básníky odboje" a podílí se na podzemní vydavatelské Činnosti. Od roku 1945 do roku 1958 zastává funkci řiditele vysílání francouzského rozhlasu pro Velkou Británii a Severní Arneriku, současně rediguje časopis ^es Etoiles. V letech 1950- 1953 pohostinsky přednáčí na Harvardu. Koku «9r>9 se stává členem kongresu kulturní svobody a věnuje se přednáškové Činnosti. V roce 19to2 mu fran- couzská akademie udílí velkou cenu poezie, roku 19t>3 se stáve. jejím členerr. Je jmenován přecsedou vládní komise pro reformu kulturní poli- tiky, tuto funkci vykonává v letech 19b9 - 1970. Od roku 1975 do roku 1979 je předsedou národního institutu pro audiovizuální techniku . Od roku i 977 je předsedou mezinárodního výboru na obranu Charty 77. *eho rozsáhlé dílo zahrnuje zejména sbírky Elegie /1940/, Orfeův hrob /1941/, připsanou ^arcu du Flantier a Českému malíři Josefu Šímovi. Boje s tvými obránci /1942/, Básník a jeho Kristus /1942/, Orfické bá- sně /1942/, Abrahánova modlitba /1943/, holubice /1943/, hymna na Francii /1944/, Sodoma /1944/, Memento pro živé /1944/, Cantos /1944/, [pageend28]- 25 - Svoboda vede naše kroky /i 945/, Smutku, o moje vlasti /1946/, Písně náprstku /1947/, Babylon jí'i 9í>1 /, Obličej oblak /1955/, Ha svahu let /1958/, Evangeliář /1961/, Znovuzrození /t9ó2/, Otčenáš /1969/, Já- kob /1970/, Sofia /1974/. Je autorem románu Protože konečně vás mi- luji /1949/» a četných literárně-filosofických esejů jako Obecné já n P. Lluarda /1946/, Běsnictví, Horoucí rozum /1947/, Chu^; jediného /1963/, Baudelaire /1967/, Keči a promluvy /1970/, Za kulturní poli- tikou /1971/, Paralelní revoluce /"i975/, Pozemský život /1976/. Emmanuelovo dílo uváděli do českého Kulturního prostředí již od prvních noválečiiých let F.Hrubín, J.Vladislav, ¿.troupa, G. Franci, 1,Slavík, J. Pokorný aj. A»e jobsáhle jší výbor z Emmanuelovy tvorby vyšel v nakladatelství Vyšehrad pod názvem Orfeův život /1972, seě- rotován 1972/ Povahu Emmanuelova básnického díla vystihují jeho vlastní slovaj „Poezie není poradetelkou myšlenek. ¿Melze preferovat obsah básnického díla před jeho vy^razem; poezie je plně svou vlastní formou. Čtenář v ní vidí hotovou věc, zatímco poezie, třeba vskutku hotová, je ně- čí m, co žije, co se teay dále tvoří. Ze všech umění má poezie nej - blíže k hudbě a tanci; je pohybem, který vytváří svůj vlastní pro - etor 1 jednotu svých tvarů ... porozumět básni neznamená celkově ji obsáhnout intelektuálním pohledem, ani ji rozebrat jako hotový vý- robek, nýbrž, podle Claudela, naučit se, jak se ta rěc dělá, podílet se na jejím životě, probudit v sobě síly obdobné těm, které ji vy- tvořily. * Pmmanuelovu veřejnou činnost vystihuje opět sám básník: „ 8b.ci, aby se systém stal Obcí. Jistě tím urazím nejednoho intelektuála v jeho katharské čistotě. Rozumím oné touze neposkvrnit se i jejímu zoufalství, nesdílím je však. nynější neštěstí inteligence tkví v tone, že se sama vypovírá ze světa, který svým přičiněním ustavila v sys- tém tak octaživý, jaký doposud v Žádné civilizaci nemá obdoby.Pento její výplod se pro ni náhle stal Sablem. Zbořit svět, tento systém, zničit aábla se jí jeví jako jediné možné východisko. Inteligence vsak ví, aniž má odvahu si to přiznat, že ciábel sídlí v ní samé.Za- čneme-li od čistého stolu, její ďábelská složka možná vybuduje sys- tém, k erý ač by chtěl poskytnout více svobody/,bude ¿eště odtažitěj- ší a krutější. Proto naše planetární budoucnost stojí na vážkách me- zi anarchií a tyranií, proto nás obklopuje všudypřítomný fanatismus i obecná skleslost. Odmítám jedno i druhé. Volím ne konsolidaci sys- tému, nýbrž jeho změnu zevnitř..." Protože jsme si v červenci připomněli vznik Spojených států Amerických vybrali jsme pro vás výňatek ze sbírky promluv „Choses dites", V3?"d. Desclée de fcrouwer, Bruges ¡970. & Pierru ¿mmanulovi by jsme se chtě- li v některém příštím čísle ještě vrátit. Ř á d a c h a o s 0 otázkách velkých moderních společností se pojednává obvykle v technických termínech, v termínech moci. '.Téměř nikdy v termínech psychologických, v termínech duše. Při různých sympoziích bývají k otevřenému rozhovoru zváni profesoři, ekonomové, sociolo ové, noviná- ři, politikové; zřídka kdy umělec, filozof nebo /last but not least/ teolog. Opomenutí, které mluví samo za sebe. Je pravda, že mezi tvůr- [pageend29]- 26 - ci a odborníky je rozdíl, vzdálenost ve způsobu užití slov. wěkteří li- dé myslí rychle a vyjadřují se ještě rychle ji než myslí, jiní myslí po- malu a vyjadřují se ještě pomaleji. Důvodem je zcela rozcílný přístup k věcem: Dva sobě tek vzdálené způsoby řeci představují v jádru dvě rovi- ny zkušenosti, ne-li skutečnosti. i*a rozum spoléhající abstraktní ducho- vé přistupují ke skutečnosti jako k problému, vidí věci alespoň teore - ticky velmi ostře a mívají i jasnou představu řešení, naproti tomu du - chcvé, kteří neumějí či nechtějí všechno zvládnout rozumem, mívají po - cit, že rozumový přístup ponechává stranou příliš mnoho základních da- ností lidského života, stýská se mi někdy po několika silných slovech nesouhlasu, po lidech, kteří by otřásli konvencí a rázně odmítli přij - mout za svou budoucnost technotronický věk. Vyhlížím lidi, kteří by na- hlas vyznali, že bytostně nevěří v budoucnost, která jim možná bude vnu- cena a že dokonce nepřijmají ani myšlenku pokroku. epopírám pokrok, některé jeho formy mi mohou být blízké, dokonce jsem připraven je hájit; v hloubkách své bytosti v něj však nevěřím.Ne- považuji za samozřejmé, že nad královstvím myšlenky měly panovat ná- roky v~dy. Uznávám vědecké myšlení jako jeden z prostředků, ¿tteré člověk má k zajištění určitého poznání světa /zdaleka ne všeho/, odmítám však, aby mi vědecké myšlení vládlo; nevěřím ve vládu myšlení fyziků, biologů, ekonomů nebo sociologů. Nároky vědy, či spíše techniky z ní odvozených, která chtějí or anizovat společenské dění a dokonce i^individuální du- ševní život, mi připadá zároveň hrubý i mlhavý a pocituji před ním nej- hlubší odpor. Dodávám, Že nejsem tak docela člověk dobrá vůle, oddaný míru a budování pevných pořádků. Jisté, jsou i takový, ale současně v x sobě cítím st^lý nepokoj, chaos, hrozbu, roztržky; i chaos je životní síla. Hestavína se jednoznačně proti těmto destruktivním silám, s jejichž působením v nás se musím vyrovnat. To je jeden z důvodů, proč se rád vracím do Spojených států: pozoruji tam jak napětí stoupá a učím se formám, které na sebe bere, a^b jsou třeba absurdní a rozum pohoršující. Všechny konflikty, které v sobě nosí náš přerozvinutý svít, zde dosahu- jí kritického bodu a odhalují svou hloubku. Věřím, že pořádek a zákon budou stále méně schopné pojmout energie, potlačené pod společenským povrchem v lidském kolektivu i v každém z nás. Amerika se mi proto jeví jako prorocvně zmatků, které v nadcházejících desetiletích čekají na lidskou duši. V útrobách cítím, že tato velká zeue zaplatí draze za své proroctví. Američané opět objeví a zbytku světa na-omohou odhalit to, co se tak vynalézavě pokouší zakrýt: že i utrpení má smysluplné místo uvnitř glo- bální proměny, ba že se na ní činně podílí. Úkolem umělců je popírat technickou euforii a zvěstovat dělnou bolest. Tito proroci, dissenters, nejsou snílkové, escapists. věichni máme snahu uniknout svému postavení. Budujeme si svět na dvou rovinách, na kolektivní a osobní. Toto rozště- pení nemůže pokračovat do nekonečna; dcvršuje v nás míru utrpení a ztrá- tu víry. ¿se si teoreticky představit společnost, kde by jedinec v jeho soukromém, tajném životě ovládal princip slasti. Osobní jedinečnost by v porovnání s kolektivem byla. okrajovou smyšlenkou. Droga, pornografie a vše dosažitelné utišující prostředky by každému zajistily malý ego- maniacký svět, více či méně se prolínájící s jinými téhož druhu, nebo H od nich"docela oddělený, namísto jednoho světa bycho : měli dva: jednak svět moci, spočívající v rukou několika mále jedinců, jednak svět slast: nro ty ostatní, nebot slast je nejlepším prostředkem k ovládání masy.^ ebezpečí tohoto úděsného rozpolcení skutečně hrozí. Stále víc se šíří myšlenka, že člověk není osoba hledající svou jednotu, svou jedinou pravdu, nýbrž že je pouhým shlukem nebo záplavou útržkovitých vjemů v prostředí právě tak nesouvislém. Zároveň jsme stále k přijetí „vědec- kého" dohledu nad tímto rozkouskovaným individuemf , Lidé už neumějí a neučí se ovládat své osobní já. i rival narůstají- [pageend30]cích potřeb je unáší a vrhá před ně samé. Tam, kde žiji a ještě silněji v Americe, se cítím jako vržený mimo sebe, odpoutaný od kořenů; původ- cem tohoto pocitu je jednak rostoucí tlak žádostivosti a potřeb, které jsou společnosti nadbytku vlastní, jednak abstraktní myšlenka člověka- dobyv^tele vesmíru: člověk, pán nad světem, který ještě nezvítězil nad sebou a nezvládl možnosti, které mu skýtá země. Procházet se po měsíci neznamená dát chléb nuzným, ^tvořit nejvhodnejší Členění moci nezname- ná zkrotit zvíře v nás. Ani kolektiv není totéž co společenství, žijeme dnes v nejobrovitějších kolektivech, které kdy člověk poznal, ale pravé společenství neznáme. Miluji Spojené^státy; jsem k nim vázán od dětství. Cítím zde úzkost a zklamání. Zároveň tu nacházím velkou touhu po nalezení sebe. nepochyb- ně jsou před námi ještě hustší temnoty chaosu. Z tohota hlediska dvacáté století ještě není u konce: budemevmuset přivykat novým formám života plného kontrastů mezi vysokým stupněm organizovanosti a divokými zlomy. Perspektiva nezve k úsměvu: jsou před námi těžké zkoušk}'. Avšak kdyby nebylo otřegných zkušeností, které čekají jednotlivce i společnost, hlu- binné promenující energie, které jsou v nás a hledají se, nikdy by se nemohly projevit a osvobodit sebe i nás. Po mém soudu nejintenzivněji podstupuje člověk zkoušku, z níž vyjde jeho budoucí podoba, na americkém kontinentě. Můj vztah k chaotickým jevům amerického života je přejný, a to přejnější, než ke znakům jeho očividné úspěšnosti. S p o u š t ě n í _e_l_e_k_ t_r_á_r_n_^_._ Sescettřinácky projížděly za nezájmu obyvatel obce, kterou v posledních letech proslavila stavba elektrárny. Svištěly po právě umytém asfaltu. Před nimi žluté auto policajtů blikalo s velkého refrektoru dopředu veiké červené stop, stop, stop! a vše co bylo na silnici se rado ji scho- valo do příkopu. Pokud by to někdo nestačil, odřeli by mu auto a ještě by platil pokutu, že neuhnul včas a tak rychle jak oni si přáli. Stalo se, že jela vrchnost z karlových varů s předsedou řeckého parlamentu. Když policajti najížděly na protijedoucí auto, myslel si jeho řidič, že jedou šílenci a snažil se je míjet z druhé strany. Předseda řeckého par- lamentu byl pár dní v nemocnici. Řidič protijedoucího auta už ošetření nepotřeboval. Ted tedy jela znovu vrcnnost, panímámy nestačily sbírat přejetou drůbež a hrozily pěstí tak jako hrozívávaly jejich rodiče, když vesnicí jelo kdysi panstvo na zámek. Tentokrát nejelo na žádné feudální sídlo, ale do elektrárny. A v tom třetím autě, v tom nejdůležitějším seděl předseda vlády, ie ledajaká, ale feudální, nebo federální? Ono je to jedno. Seděl jsem v tom posledním autě a jelikož mi bylo lidí kolem líto tak jsem jim mával, nejvíc salutujícítnu okrskáři, který měl slíbeno, že v případě zdárného orůběhu akce půjde, jak se vyjadřoval ke kriminálníkům na okres. Inu, povýší. , řál jsem mu to a dokonce den před tím v hospodě, když jsem přijel omakat terén jsem mu slíbil, že se za něj přimluvím. Nevěděl jsem sice kde, ale venkovskému člověku nemťlžete nic odepřít. Auta se po chvil- ce pomalejší jízdy zcela zastavila. To třetí v pořadí obklopili ti ze druhého a čtvrtého. Osobní stráž byla sestavena z tak obrovských mužů, že malinký předseda vlády nebyl vůbec vidět a výtací výbor ho ^usel chvíli [pageend31]- ze - hledat. vystoupil jsem i já s technikem, který měl celou tu parádu natáčet, ^a rozdíl od předsedy vlády jsme nebyli odstoupeni ¿orilami a šlápli jsme do bláta, xředseca vlády měl dřevěnými podlážkami upravenou cestu až k řídící budově, kde mel spustit druhý blok elektr&rny do provozu a kvůli tornu celá ta slavnost byla. Hudba zahrála, předseda si uždib chleba a nanočil ho do soli, kterou přistrčili muži z druhého auta. Chleba ne- byl z mistní pekárny jak prohlašoval výtající přecseda závodní organizace strany, převlečený za dělníka, ale ze Státní zkušebny potravin což,je pražský dvorní dodavatel, nudba opět zahr la, předseda vládv a s m n i my novináři jsme se odebrali do rudový,, kde mu krajský tajemník představil okresního tajemníka a ten zase řiaitele podniku jež mu uká- zal na opět už odmaskovaného předsedu strany. Řiditel v krátkém projevu shrnul nutnost boje za mír, zpochybnil rejdy vnitřní reakce a načrtl medovou budoucnost. Io něm to udělali ještě oba tajemníci a předseda vlády.fy jsme se mezi tím vším pletli s kamerami, blikali blesky a tak není divu, že všichni natáčení a fotografovaní se v tu chvíli cítili jako jeden už zemřelí řecký rejdař a jednafedova po americkém prezidento- vi. Tajemníci se spíš tvářili jako rejdař, kdežto předseda vlády jako vdova. Odebrali jsme se k panelu potaženém prostěradlem. Povedli tam i předsedu vlády, dali mu pod nohy rohožku, aby byl vidět s do ruky pro- vázek za n.jž ěl trhnout a změnit život v celém okolí jak říkkl v pro- jevu. Chvilku počkal, aby si novináři mohli všechno připravit a potom trhnul, kus platna zůstal nahoře trčet, ale obnažený panel vypadal sku- tečně velkoryse. Všude žárovičky, mačkátka, lampičky, malé obrazovky, třetí tisíciletí v kostce. Všichni tleskali a předseda vlády přizval k sobě oba tajemníky, aby aai ten utržený lajtuch nebyl jenom na něm, Potom přišlo to, co se na druhý den objevilo na fotografiích ve v^ech novinách s podtitulkem: Předseda vlády spouští druhý blok elektrárny. Sáhnul na páku a zatáhnul, na panelu se vše rozsvítilo a už tu byla opět hudba, potlesk nebral konce, krojované dívky, pracovnice okresního sboru národní bezpečnosti roznášely chlebíčky, víno, konak. Všichni blahopřáli předsedovi vlády a on zase jim. Kašli se takoví horlivci jako předseda závodní organizace, který blahopřál i mně. Kde kdo se podepiso- val do kdejaké kroniky. V nastalém zmatku se oostal^do vnitř i jeden dělník. iNaložil do krabice něco chlebíčků, láhev koňaku a zmizel tiše za svý i kamerády, kteří dostali na čas návštěvy volno a pili na slože- ných kládách pivo. Předseda vlády nemůže být kromě tenisu a hokeje nikde až dokoncer, nebol; ho volají povinosti. Ravíc se to nesluší a tak se roz- loučil a zmizel. Po něm totéž udělal krajský taj? mník, ne to okresní ta.jemník a také řiditěl se někam zavřel. Předsedat strany šel na klády prosit dělníky, aby se zase dali do práce. Jenže ti měli koňak a tak na jeho výzvy reagovali říháním a jinými zvuky vydávanými i od_jinud . My novináři zůstali sami, dojídali chlebíčky a opíjeli se zbytky vína. Ketrvalo to tak dlouho, přišel nějaký chlápek v bílém plášti a všechno to za co předsedovy vlády tolik tleskali naráz zmařil. Vzal za páku ří- dícího panelu a všechno na té krásné desce zhaslo. Tak konec legrácekf řekl nám, Seberte si svá fidlátka a spánem bohemf So to snad není možné, snažil se někdo odoorovat hrubé síle a ukázat od- vahu nás příslušníků inteligence. Chlápek si nalil panáky, sedl si k nám a řekl, že je hlavní inženýr a tudíž odpovědny za všechny slavnosti v závodě, V elektrárně pracuje, sdělil n m stále jen jeden blok, ten druhý připojili jenom tak na sil;, aby chvíli svítil a protože se tnut-í šetřit tak on, hlavní inženýr, ho teči přišel vypnout. Rozumíte dobře. A proč jste ho tedy nechali spustit? To máte těžké, řekl ten muž v bílém. Ohlapi chtějí prémie a tak to musíme spustit v termínu, což se i stalo a jen tak v rozpaoích rozsvítil zase na chvíli panel druhého bloku a opět zhasnul. Vzpoměl jsem si jak se [pageend32]- 29 - prazident republiky na jednom staveništi ptal po občanské vybavenosti a zmatený řiditel mu ukázal na 20 let starou prodejnu. Tenkrát to prask- lo a prazident byl na stavbaře nějakou dobu naštvaný. Tec! bylo všechno v pořádku. Ale jeden hlas se přece jenom ozval: To jste, ale podvedli předsedu vlády f FVLŽ v bílém odvrátil od nás znechuceně obličej a šel říct chlapům, že premie budou, když jsem večer usedal do křesla ve studiu, abych sdělil národu tu radostnou novinu o krásném socialistickém aíle, byl jsem ne- svůj. Ale ráno to ve všech novinách stálo černé na bílém. J / ® / R 1 O z v ě n y t i c h a člověk a Kain Ozvěnv Proč musí bejt za vším politika proč musí téct za vším všude krev proč má dlouhé prsty republika proč za svůj život Člověk má trpět kde byl Bůh když člověk zabil bratra proč Abel padl rukou Kainovou proč kypí žluč a bolest rve ti játra jen Bůh ví že to není náhodou Každéj d%n přináší nový překvapení dneska není vůbec vo co stát v džungli chystaj další přelíčení nakonec se všichni jdou vožrat žanechali na zemi svý děti Boží trest že na nás za to pad Kdoai řek že stát se může všechno Stát, ten že se může i posrat. Jinej zas řekl že to není v lidech řekl, že prej je to v prdeli neuvědomil si že ta prdel patří jako hlava k lidský výstroji proč musí být za vším politika v vždycky někde sedí nákej blb kroutímhlavou a znovu si říká» že už nemám vyvrácenej krk ticha Vlhé plácnutí motýlího křídla jak spadlý lístek odkvetlého rána spadlý z lůžka na mracích jejichž úzkost souvisí s oblohou Lehké plácnutí okamžiku rána okamžiku přechodu snu do dne do dne tvrdého svou kamenou tváří plného svou jasnou, neodkladnou vábivostí ^ehké plácnutí duše jež se rozpro- střela na rose ranního trávníku jako hedvábný kapesník v krvi padající s hrůy dvou bytostí splynut3*ch v šeru Valící se kámen dvou duší se vznesl prostřel se s lehkým plácnutím uprostřed ozvěny ticha, s plácnutím které probouzí probouzí city jež nevládnou [pageend33]- 30 - Dal í příspěvky přebíráme z Informací o Chartě 77. D a n i e l l e K r i v i n o v á : z m í i k o KIVSTTVI V ODBOROVÉM SV.-ZU PRACOVNÍKŮ ŠKOLSTVÍ A VEDY ¿říjeli jsuie spolu s Jacquem Laskerera do československa z pověření odborových svazů /národní SCSN CVDT - Syndicat generál de l'edutation national - Všeobecný odoborovy svaz pracovníků školství - /ranc.dera. konferedace práce/, abychom manifestovali podporu těchto odb.svazů čle- nům VOMS a Qh 77. J elena. Růžičková, předsedkyně Odborového svazu pracovníků školství a vědy, nás mohla přijmout až v pondělí 14.5.1980. Jacques, který musel odejet již v neděli 14.4. zpět do Prancie, se v sobotu večer zúčastnil filozofického semináře u Julia Tomina. Policie zatkla všechny přítomné a Jacques byl vypovězen z Československa. V pondělí 14.4. jsoje teoy byla saua přijata v Odborovém svazu prac. Školství avědj'. Jana kropáčková z oddě ení zahraničních styků /patrně vedoucí oddělení/ překládá náš hovor. Vysvětluji, že francouzské odbory jsou zneklidněny nepříznivými zprávami o situaci v československu. P ijeli jsme tedy s Jacquesem, anyehotn na vlastní očt viděli, kolik je na těchto z práváv# pravdy. To, co se přihodilo Jacquesovi, však pouze zvyšuje naše pochybnosti. - čeho se Jacques dopustil? - Proč jsou stale zatýkáni lidé, kteří se scházejí jen proto, aby hovořili o filozofii? - Jak budu moci po návratu vysvětlit svému odborovému svazu vypově- zení Jacquese? epřineseli tento rozhovor nějaké přijatelné vysvětlení a nové sku- tečnosti k vypovězení, pa~ to, co budu moci sdělit, je velmi vážné, po- kud jde o respektovaní svobod v československu. Á každé omezení svobod ve východních zemích je současně považováno i za útok na svobody franc. oo borářů. Fára značné potíže s dokončením tohoto úvodu neboť po každé větě, kterou J.f. přeloží, mne h.R. přerušuje. Tím vzniká erviS odpovědí typu: - u nás může někomu ve etudiu na univerzitě zabránit jen to, že neudělal přijímací zkoušky - politická diskriminace u nás neexistuje. úkazem je, že většina studentů není v KSČ /následuje citace čísel/ - nyní s uduje daleko více mladých nez po : .itlerovi /opět čísla/. Když se konečně dostávám ke konci svého úvodního vysvětlení, ujiš- ťuje mě, že jí vše, co říká, musím věřit, protože ona tady Žije, zatím- co já jsem zde pouze několik dní, a že takové věci, o terých jsem ho- vořila, se v českos ovensku skutečně nestávají. Stále se zřejmě domnívá, že seminář se konal na půdě univerzity. Vysvětluji jí její omyl. Zdá se, že teprve nyní pochopila, že byl vypo- vězen druhý člen „odborové delegace", Navíc je vyvedena z míry faktem, že vá ený profesor z Oxfordu přednáší někde v tajnosti, když jsou mu brány univerzity otevřeny. _ chtěla bych hovořit o důvodech, pro které se tito lidé scházejí v soukromí a ne na univerzitě; rozhodně to věrk nedělají tajně. Vy sama tam můžete jít. Nebylo by nejlepáí přesvědčit se na vlastní oči? Bez odpovědi. Ptá se mne, o kolika lidech hovořím, protože zde je [pageend34]- 31 - většina populace spokojena s režimem /myslím, že hovoří o 98?t /. - Nejsem zde skutečně déle než několik dní, ale už jsem jich potkala více. Ostatně,i kdyby šlo jen o jedxioho člověka, byl by to stejný pro- blém. Poté se H.R. omlouvá za improvizovaný charakter našeho setkání. Na- vrhuje na druhý den návštěvu škol a kolejí, abych viděla, jak skutečně vypadá Školství v československu. Přijrnám a hovořím dále o mezinárodním kongresu SOFu v dubnu v Praze», kde bylo potvrzeno právo na práci od- povídající kvalifikaci a odsouzena politická diskriminace v zaměstnání. Uvádím jako příklad Julia Tomina, jeho ženu Zdenu a jejich syna. H.R. zcela jistě tato jména nezná, zdá se, že jí to zajímá, poznamenává si adresu Tomínovývh a slibuje, že se bude do zítřka informovat. Poté žádá moji adresu, „abych, byla snadno k zastižení*; nakonec ří- kám, že bydlím u A.Čabatové. A tady, zdá se, H.R. vše pochopila. Mluví dlouho bez překladu s J.&..Rozumím, že jde o teroristy, xotom ni říká, že by nikdy nepodala ruku takové osobě, protože lže. A jak jsem vůbec poznala tyto lidi? Obrátila jsem se na špatnou adresu. Jako odborářka jsem měla nejprve přijít za ní. Zaplatili by mi dokonce hotel, stravu i zájezdy. Nepřeje si, aby francouzští učitelé, jejichž pokrokový zápas tolik obdivuje, setrvávali ve lži. - Tito lidé možná lžou. Jsem tu však, abych se informovala, a budu velmi ráda, když rai dokáže, že to, co říká, je pravda. i\le jak mi vysvětlí vypovězení Jacquese? Znovu nabízím, aby zašla, k 'Dominům a ověřila si to, co říkám. - Tentokrát prohlašuje otevřeně, že se nesníží tím, že by navštívi- la taková lidi, stýká se pouze s lidri na své úrpvni. Spěchá a loučí se se mnou. Diskuse trvale téměř hodinu. Nejsem si zcela jista, zde v; e bylo bečeno v uvedeném pořadí, protože E.R. mne často přerušovala a mluvila o něčem jiném. Pruhé setkání s H.R. /asi 3/4 hodiny/ - úterý 15.4. 1980 Nejprve musím vyslechnout dlouhé povídání H.R. o tom, že mezi námi odboráři nemůžeme lhát, e že Jacques a já jsme přijeli především proto, abychom se setkali s podivnými lidmi. - je překvapena, že tak mladá a inteligentní učitelice jako já /dě- kuji f/ se stýká s lidmi bez morálky, s nepřátel^: státu. - ostatně domnívá se, že policie je k těmto lidem příliš shovívavá, ona sama by doporučovala přísnější postihy, - pokud jde o Jacquese, zúčastnil se schůzky, na které se nejednalo pouze o filosofii a on si musel být věoom toho, že je to nebez- pečné. Ostatně nebyl vypovězen, byl mu pouze „zkrácen pobyt". /'BuSme serioaní - Jacques zůstal v československu o den déle, než předpokládal, aby se mohl zúčastnit lil. semináře./ /Vysvětluje mi, že v případě vypovězení by čs.vláda musela informo- vat vládu francouzskou. Na to odx^ovídám, že jsem tak učinila sama pro- střednictvím ambasády./ - dodává, že bych si měla. sama uvědomit, co činím, když bydlím u kriminálnice /poz.př.: v or;ínale „une criminelle" - Zločinná žena/ - končí s nabídkou, že zítra mohu vidět věci i z jiné stránky a set- kat se s odboráři i učiteli. Žádá^, abych mohla odpovědět také tak dlouze jako ona /bez úspěchuf/ a především vyslovuji podi ení nad tím, že odborářke považuje za nor- mální, když jsou zatýkáni lidé, kteií se shromáždili, aby diskutovali o filosofii. [pageend35]- 32 Následuje diskuse o tom, zda se skutečně jednalo pouze o filosofii. Když diskuse nebere ¿once, říkám: - Nepřesvědčila jste cíne, přesto jsem ochotna dívat se na celou věc z vašeho hlediska, nekněme, že ti lidé se skutečnc shromáždili, sbv vedli ty nejhorěí protistátní řeči. 1 v tomto případě musím říci, Že mne Šokuje, když vy považujete jekc coborárka za normál- ní skutečnost, že byli zatčeni. Vysvětluje mi, že Československo tě:,ce a s r nohými obětrd vybudovalo svůj společenský systém a ona nemůže tolerovat, aby b; 1 takto napadán. Připomínám jí, že na mezinárodním kongresu v SOJ.U bylo potvrzeno právo všech na sbroražcov ní a na šíření informací a textů-» A že zmíněný lidé nedělali nic jiného. OdpoveS: - Také jsem tam byla. Bylo tam také řečeno, že odbory budou se distancovat od nepřátel lidskosti. - lito lidé nedělají nic ile/.álního. Uvedte i i některé jejich zločiny ! - Jsou to ničemové, teroristif /Je na ní patrné rozčilení/ - U nás nepovažujeme za teroiisty osoby, kteří píší, ale např. lidi, kteří kladou bomby, kladli bomby? - Petr lihl, manžel ženy, u které byalíte, jednu položit chtěl. - A skutečně nějakou položil? E.R. si všimne, že už toho začínám mít dost a opustí toto téma. Opako- vaně jsem jí žádala, aby upřesnila nelegální nebo zločinnou činnost, o které hovořila, ale nedostalo se mi odpovědi. Znovu mi vytýkč , že své styky omezuji na specifický okruh lidí. Vy- pr vím jí tedy, co se nám s Jacquesem stalo na obědě v jedné restauraci: Seděli jsme u stolu se dvěma studenty. Načali jsme diskutovat a t naší diskusi se postupně připojilo asi dvacet studentů. Všichni - s výjimkou ječné studentky, která byla se vším spokojená,- všichni se vyjadřovali 0 režimu velmi kriticky, ale prohlásili, že raději mlčí ze strachu, že by nemohli dále studovat nebo by museli do vězení. Výbuch smíchu s vysvětlením, že něco takového je velmi podivné a je vskutku čemu ee smát. /¡'ně?/ Nepodařilo se mi zjistit, co na tom bylo tak směšné. J.K. začala mít značné potíže s překladem. Snad mělo jít o to, že studenti se snažili získet od Q&s valuty? Vysvětlila jsem tedy, že na nás nic nežádali, ale že jedna studentka chtěla vidět Jacquesův pas, protože se obuvela, že jde o provokatéra. - Bobře udělala. - Jakto? Copak se to opravdu stává? Provokatéři? A za jekým účelem? jSechci vůbec hájit francouzský režim, ale přece jen mohu ve fran- couzské kavárně nebo re; tauraci říci cokoliv, aniž bych se měla čeho bát f nedostává se mi jasné odpovědi. H.k. znovu kroutí hlavou naa tím, že nějaký profesor může kleenout tak hluboko, aby se stýkal s lidmi, /To- rrin jeho přátelé/ tak nízké mravní úrovně. Ostatně Julius Tomin je blázen a jeho místo je spíše v některé psychiatrické léčebně. - Znamená to, že lidé odlišných názorů jsou blázni? - Tak to není, to psychiatři rozhodli, že je šílený. - V čem to šílenství spočívá? Je snao nebezpečný, aby musel být v léčebně, fcapedl někoho fyzicky? Bez odpovědi, už nějakou dobu se nervozita h.K. stupňuje. Pak napadá 1 mne osobně v tom smyslu, že i já. jsem člověk bez morálky, a ona pro- to nemůže věřit, že reprezentuji francouzské učiteie. Chvíli před tím jsme hovořili c odborových svazech ve franc, škol- ství. H.ft. měla již kontakty se L. 1 a SNES /jsou součástí lE&u - Fédé- ration de l'Éducation .ational - odborový svaz pracovníků školství - FEH je nesilaějgj aj [pageend36]- 33 odborovým svazem ve školství: SNES se počítá mezi komunisticky oriento- vané svazy/. K.R. prohlásila, že chápe,proč SGPk A XPJiN spolu nespolu- pracují. Vysvětlila jsem jí, že se v tom mílí. Upozornila jsem ji, že budu muset informovat svůj svaz o tom, že ona nevidí nic nemor lííího na tom, že jsou zatýkáni lidé, kteří se shromáž- dili, aby hovořili o svých názorech, prohlásila, že to mohu učinit, ale že tím zkresluji skutečnost. Nevysvětlila vsak,v čem mé zkreslení spo- v / / čiva. Toté se mne ptá, jestli trvám ne zítřejší návštěvě. Protože jsem, jak se zdá,člověk bez morálky, který navíc ni .oho nerepre- zentuje, říkám, že to zřejmě nensá smysl. tí.R. na to hovoří o mém jedno- straném pojímání •akt. Přijmám tedy navrhovanou návštěvu, abych byla informována z druhé strany" -•••¿a závěr, po dalším útoku na mou osobu, kdy mi H. .•••„. vy čít . nedosta- tek logiky, omlouvám se, že jsem jí dosud neřekla, že jsem profesorkou matematiky. Tentokrát mi nepodala ruku. Středa ¡6.4. 19fc0 - H.R. se omlouvá, že mne nemaže coprovázet, protože jí bolí nohy. - filozofická fakulta a pedagogický institut mne odmítají přijmout - zdá se, že pro mé názory - nakonec mne J.K. rychle provede po „palici" odborového svazu školství. G y o r g y B e n c e m : V dubnu »9« 0 navštívili Prahu 3 představitelé maďarské demokratické opozice a setkali se s některými signatáři Charty 77. Při této příleži- tosti poskytl jed z nich, Gyorgy Bence, informacím o Chartě 77 interview. Gyorgy Bence /1941/ je filozof, který ztratil zaměstnaní v roce 1973» poté co publikoval v zahraničí spolu s dvěma spoluautory - Jánošem kosem a Gyorgy Marcusem - knihu, která z hlediska marxistické politické ekonomie obecně charakterizuje sovětský typ společnosti. Od té doby publikuje v samizdatu a v zahraničí teoretické politické statě. Uvádí- me záznam rozhovoru Gyorgy Tience s Janem Jedná em a Zinou reundovou. Otázka: Jsi jedním z lidí, kteří podepsali protest proti pražskému procesu ae členy V0N3* Co tě k tomu vedlo? Od ověc!: Hlavní důvod je ten, že cítím solidaritu se v emi těmito lidmi. Ale je pravdou, že neprotestujeme proti všem politickým pro- cesům, .cteré se konají v Polsku, SSSR, ¿TOR, Rumunsku a jinde, takže már; jistě specifické důvody. V PiaSarsku se vyskytly jen dvě protestní akce a obě byly v souvislosti s Chartou 77. k podepsání protestu mají různí lidé jistě různé důvody, ale v zásadě cítím sympatii k čs. demo- kratické opozici vzhledem k analogii mezi ro&em ¡9^6 v Madarsku a ro- kem 196L v Československu. Demokratické přenu ny v obou zemích bjly přerušeny invazí Sovětského svazu. A nejde jen o tuto analogii, pro- tože také v roce Í96L se objevily v i aaarsku tendence k demokratizaci přinejmenším ve sféře ekonomiky a mnoho z nás douialo, že tyto tenden- [pageend37]- 34 - mohou rozšířit z ekonomické sféry do politické, ale všechny naděje se zmařily po vojenské invazi do československa. Otázkp: Mohl bys nám něco říct o struktuře maďarské opozice? Odpověď: V Kauarsku jsou politické aktivity více rozptýlené a méně or- ganizované než v Polsku nebo v Československu. Nemáme žádné výbory, žádné pravidelně vycházející noviny nebo časopisy. Strukturu opozice bych charakterizoval hlavními liniemi jejich aktivit. V první linii je samizdat, tzv. knihy nebo delší články a eseje, přepisované na psacím stroji, většinou se sociologickým nebo politolo- gickým obsahem. Publikují se také pojednání o různých problémech, o niehě se nepíše v oficiálních sdělovacích prostředcích, jako např. problém chudých lidí v Maďarsku, represe náboženských skupin, situace maďarských menšin v československu a Rumunsku. V samizdatu vychází současná maďar- ská beletrie i překlady. Vydali jsme dokumenty o polském demokratickém hnutí a připravujeme sborník dokumentů Charty 77„a o diskusi v Chartě 77. Po MaSarska se také dostávají publikace v maďarském jazyce, které se tisknou v zahraničí - podobné československému Svědectví a Listům. Druhou linií aktivit jsou soukromé semináře. Pořádáme série předná- šek, jejichž nápln je podobná jako u samizdatových pu blikačiKh /polito- logie, sociologie apod./ Ne jpcpuláme jšíra seminářem byl cyklus předná- šek o moderní historii MaSarska /od r. 1945 až po současnost/, který se konal v soukromém bytě a který navštívilo až 150 lidí. Vypadalo to tak, že místnosti bytu byly plné lidí a aby všichni slyáeli, přenášela se přednáška mikrofonem a reproduktory do všech místností. Třetí linií je Činnost mlaých nábo enských skupin. ¿*ejvýznamnější z nich byla aktivita maciarské metodistické církve. Státní orgány se totiž snažili donutit metodisty, aby přijali vedení církve, které si sami nezvolili, ale které státní moo považovala pro sebe za výhodné a loyalní. Na to metodisté nepřistoupili. Tak byli jako církev úředně rozpuštěni a prohlášeni za nelegální a jejich církevní majetek byl za- baven. Ale přesto pokračují ve své činnosti, například jedna komunita metodistů v Budapešti pořádá bohoslužby na ulici /dokonce i v zimě/ před zkonfiskovaným kostelem, který stát prodal nějakému průmyslovému podniku. Tyto tři hlavní linie, o kterých jsem hovořil, bych charakterizoval jako otevřeně opoziční a musím dodat, že mimo ně je v Maďarsku ve vědo- mí lidí opravdu široce rozšířená nesympatie k nedemokratický struktuře společnosti a současně vřelá sympatie k demokratickému uspořádání veřej- nj^ch věcí. Otázka: FůžeŠ nám říci, jak reaguje státní moc na vaši činnost? Odpověď: V Maďarsku se nekonal v posledních letech žádný politický pro- ces. Policie nezasahuje přímo a bezprostředně do činnosti opo- zice. V posledních letech jsme nezaznamenali žádné výslechy ani domovní prohlídky. Ale to neznamená, Že stát a policie nevyužívájí svou moc a své zákonné možnosti. Ačkoli* se tedy nesetkáváme s výslechy týkajícími se opoziční činnosti, koná se v Maciareku ročně asi 200 soudních procesů s lidmi, kteří vyslovili nějaké ostré poznámky o politickém systému atd. Jsou to vesměs obyčejní lidé, kteří nedělají a nechtěli dělat nějakou propagandu. Proti inteligenci se zkouší nové metody, které bych nazval „stude- ným" nátlakem. V tomto smyslu se použív. jí hlavně ekonomické prostřed- ky, propaganda, omezuje se svoboda cestovaní do zahraničí, konkrétně - kvůli podpisu loňských soliclarizačních procesů ztratilo asilO lidí zaměstnání /kvalifikované/. Což ovšem neznamená, že jsou nuceni praco- vat manuálně, většinou najdou jinou intelektuální práci blízkou jejich [pageend38]- 55 - oboru, i když třeba méně výhodnou. K tomu musím vysvětlitvjedno specifikur raaSarské situace. Během po- ledních 10-15 let se v Madarsku všeobecně rozšiřoval vědecký výzkum a to tak, že peronal vědec:o výzkumných pracovišť se 3ioe nerozšiřoval ale rozvíjela se spolupráce s extrémními pracovníky na základě sra3uv * vědecké instituce uzavírali s intelektuály smlouvy' k určité práci podle potřeb a finančních možností. Tito lidé vytvořili" časem specifickou spo- lečenskou skupinu - žijí v podstatě „na volné noze", čas od času píší články, překládají apod., jsou v podstatě svobodnější než ostatní spo- lečenské vrstvy, ale současně ekonomicky méně zabezpečeny. Tvoří také nejvýznamější složku opozice, i když zdaleka ne všichni' k ní náleží,' a ani nelze říct, že ostatní vrstvy se opoziční činností nezabývají. Otázka: Co bys chtěl říct na závěr tohoto interwiew? Odpověí): Rád bych zdůraznil smysl naší práce. V KaSarsku je represe daleko mírnější než u vás nebo v Polsku a mohla by se tedy naskytnout otázka, proč vůbec vyvíjet nějakou otev enou opoziční činnost. Dosud se totiž tato činnost vyvíjela jen v extrémních situacích, např. po polských dělnických nepokojích, po invazi do Československa v r. 1968 a po represi namířené proti všem, kteří neztratili ideály 68 roku. Pro- to by se mohlo zdat, ze demokratická opozice je jenom reakcí na repre- si. Ale my ve skutečnosti bojujeme za pozitivní ideál, kterému jsou i ty nejmírnější formy sovětského systému velmi vzdáleny a proto i my v Maoarsku máme důvod bojovat za demokratickou společnost. Další příspěvek jsme přebrali ze Svědectví č. 60/1980 J i s t á j e j e n o m n e j i s t o t a ============ 0 ===== u===== ========== " ========== = = Stalo se, co se stát muselo. ífedenáct let po vpádu armád varšavského paktu do Československa nastoupila vojenská intervence v Af*anistánu, provedená tentokrát sólově armádou sovětskou. Ozbrojené agrese, mají-li se zdařit a zároveň nevyvolat větší konflikt, se řídí jistými zcela nepravdivými pravidly hry: v daném případě něčím mezi šachy a pokerem. Útočník promyslí nikoli pět, ale padesát tahů dopředu, rozváží předpo- kládané pohyby protivníka, ale zároveň neváhá, riskovat i blufovat a v momentě, kdy orotihráč^má slabý list, vyhodit trumfy. A pak hned jít od veoi, shrábnout talón i karty a na protesty obehraných, že byla po- rušena pravidla, odpovídat otázkou: Jaká pravidla? oaká agrese? Jaké ohro ení míru? Kdo? kde? idy? A zároveň s usměvavým pochopením dát rozčí- lení obehraných dost času, aby se vybouřilo a - počkat si na další vý-^ hodnou partii, líebo^b takovou hru nelze opakovat každý rok, ba ani každý rok přestupný; to by bylo, jak se říká v životě diplomacii, neúnosné. „The act of Soviet ingestion is followed by a period of smiling Soviet digestion", napsal londýnský týdeník The iiconomist. /Volně přeloženo: po "sovětském napadení následuje údobí usměvavého sovětského trávení./ Ne, že by se snad v mezidobí zahálelo. Pět let po „vstupu vojsk" do tJSSR, hrála Moskva prostřednictvím druhých. Podněcovala a financo- vala válku proti Izraeli. Pak se horlivě zasazovala o porušení nesnad- ného příměří ve Vietnamu a umožnila „bratrské" části Vietnamu /dnes už [pageend39]- 36 - řádnému členu ¿tady vzájemné hospodářské pomoci/ obsadit jižní polovinu země a posunout tak svou sféru vlivu na hranice Kambodže, země, která zas na oplátku byla „osvobozena" vpádem sjednocené lidově-demokratické Republiky vietnamské. V roce 1975 zasazuje Kreml clo hry Žoldnéře t ku- bánské - v africké ¿n;ole. 0 tři roky později operují st le větší počty sovětských „poradců" s pozoruhodnou čiperností v Etiopii/Drobnější in- triky, jako například v Jižním ¿emenu, tu ženerozně pomíjíme./ Takže když v lednu 19SC Valné shromáždění Spojených národů žádá 104 hla- sy proti ¡8 „bezodkladné a bezpodmínečné odvolání všech cizích vojsk z Af¿anistánu", Angola i ¿tiopie - a u2 také nový přírůstek, Afganistán, jsou solidně v té poražené osmnáctce, spolu s už trochu starším souput- níkee v bratrském táboře míru, Československem. když už to jméno padlo, dodejme hned, že se s počátkem roku objevilo nesčíslněkráti-na prvníci stránkách světového tisku a na televizních obrazovkách právě v souvislosti s afgánskými událostmi. Podobnost meži nimi a těmi československými ze srpna 1966 je totiž nápadná a při bliž- ším ohledání sotva náhodná. A jako tehdy p ed jedenácti lety, rozhořče- ní jedněch tančilo v.páru s údivem druhých: agrese? invaze? kde? kdo? kdy? Historické paralely bývají ošidné a ostatně historie se prý neopakuje. A^ tak či onak, ta, již tu chceme sledovat, alespoň nenudí, není totiž chudá na intriky a úskoky, zápletky i mordy, a možná i ... na poučení. Z e m ě h o r a p r ů s m y k ů Afpaniatán... Po tisíce let oddělovala tato země, ležící mimo kárávání cesty, syrý asijský sever od parného indického subkontinentu. A po stej- nou dobu byla dějištěm i výpadovou základnou nesčetných nájezdů a doby- vačných výprav. ¿-¿Ssto Kábul, dnes hlavní město země, věnčené pásmem vždy zasněžených hor, pamatuje perského Baria, Alexandra "elikého* Tamerlana, Araby, Mongoly, Moduly. A nespočet bylo také krvavých bojů o trůn, o Xjrovincie, o horské průsmyky. V roce 1747 se náčelníci afgánských kmenů shodli na mladém vojevůdci Ahmad Khánovi jako na své'? králi. Tehdy popr- vé se stal Afganistán samostatnou politickou entitou, které vládl nezávislý afgánský monarcha, dnešní Afganistán je pětkrát vet^í ne ž Čes- koslovensko, ale čítá necelých 16 milionů obyvatel, ¿«a počátku 20. sto- letí, za vlády Abdúr Rahmana a jeho nástupce Habibullaha, se země rychle modernizovala, dostala ústřední administrativu a solidně vycvičenou armá- du. ¿ato však nikdy - právě pro svou strategickou polohu - nepřestala být terčem i jevištěm mezinárodně politických intrik, v nichž si zahráli Francouzi, Rusové, fritové, později nacisté i sověti. Přesto se podařilo Afganistánu zůstat neutr .lni zemí za první i druhé světové vílky. Proti- britscy orientovaný král mmanulah /19 i 9-1929/ sovětům vcelku vyhovoval /uzavřel s nimi v roce 1921 smlouvu o přátelství/, rozhodně lépe než jeho konzervativní nástupce, později zavražděný. Ale doopravdy si moskevská kočka začala hrát s afgánskou myší v roce 1953» kdy v nekrvavém puči generál Sardar -uhammad Dáúd se stal minister- ským předsedou a požádal SSSR o vojenskou a hospodářskou pomoc. Poskva vyhověla - za cenu stále větší závislosti země na SSSR. V roce 1973 Dáúd svrhl, -crále ? uhammad a Zahíra a stal se „zakladatelem", presidentem a ministerským předsedou Republiky Afganistán. Už v šedesátých letech založil levicový novinář Múr uhammad xaraki Lidovou demokratickou stra- nu /Khalg/ s posláním pokračovat „v třídním boji, započatém Velkou ř í j - novou revolucí", -už jménem Hafizullah Amin byl Tarakiho pravou rukou. V roce 1967 se od khalgu, vedeného Tarakim, odštěpila skupina nazvaná [pageend40]- 37 - Parčam, řízená mužem jménem -abrak ¿.armal, Kovaným marxistou-le inistou, výborným řečníkem, politikem hnaným neskrývanou ambicí, liž proto byl „zakladateli" Dáúdovi podezřelý. Obě skupiny se ooět s ojily a za pod- pory ! oskvy provedly ÚBpěšný puč dubna 1978/ v ně- ž Dáiíd byl zabit. Dodnes se o něm hovoří v I oBuvě /i v Praze/ jako o „vítězné národně demokratické revoluci"Včechnu moc v zeri převzala tzv. Revoluční rada v čele s Parakim, který byl také jmenován premiérem. weho náměstkemi v obou funkcích byl - -abrak karnal. Ale líbánky netrvaly dlouho. Vnitrní intrik} v nei'prosném zápase o moc rychle skončily vítězstvím Parakiho a jeho „ocelového muže" Amina. Dva měsíce po „Vítězném Ptibnu" je A-armrl odvolán ze své funkce a v druhé polovině Července (976 poslán jako velvyslanec do Prahy. Jen:-e už v říjnu obvinuje Kábul kannalr z „kontrarevoluční Činnosti", vylučuje ho z .evoluční rad; a povolává zpět. ¿»-armal odrítá se vrátit a stává se - emigrantem. V z p o u r a c h u d ý c h iiio jiného totiž karmalovi nezbylo: jeho opětovné a naléhavé intervence v í oskvě ve prospěch svůj a svých politických přátel zůstaly bez odezvy /ale nikoli zapomenuty, ¿»re 7:1 si už tradičně ponechává různé nespokojen- ce v záloze/. V prosinci iS7£ uzavírá SSSR s afganekou vládou /tedy prá- vě s tou, která vyhostila x^armala do a^basádního ghetta - kdo by si tu nevzporaěl na jistého Alexandra uubčeka, vyslaného v lednu i97C do vel- vyslaneckeho exilu v Ankaře/, sr.leuvu „o přátelství, dobrech sousedských vztazích a spolupr-ci". 0 něco později se prasident íarakl vzdává mini- sterského předsednictví ve prospěch svého důvěrníka Hafizullaha Amina, který je zároveň zahrani čitím inistrem... Sovětský tisk komentuje novou vládní konstalaci jako „další posí]ení dubnové revoluce a ^'arskiho pro- filuje jako „velkého vůdce afgáaského lidu". «Jenže tento lid, složený z hrdých, nezávislých a ozorojen^ch kmenů, není zřejmě přília spokojen. Na jaře 1979 sílící revolta zachvátila plnou polovinu z 28 a gánekých provincií. Několik set sovětských „poradců" a příslušníků jejich rodin je zabito. -trfcii režimu bojuje asi deset skupin, mezi niri stoupenci ^-ar^ala z levicového * a r č a m u . .otva tedy reakce nebo třídní nepřítel, ^onarchisté na pravici jsou početně bezvýzna ní, zatímco ostatní ekupiny jsou motivovány spíše nábožensky. A všichni jsou chudí jako kostelní myř. ^ejich v; zbroj je rudimentární, jejich jediný spojenec jsou hory, o" prrroci zvenčí nemůže být řeči. A taky není. v dubnu 1979 zasazuje Amin do boje proti rebelům velké arrádní útvary, soustavně pcd-orované tisícov: ni počt;1 sovětských poradců, iarakiho- Arrincva vláda oceňuje veřejně tuto „neocenitelnou sovětskou pomoc" a zdůrazňuje svou sounáležitost s „mezinárodním socialistick; m hnutím"; režim sám se charakterizuje jako „marxistický a comunistick3^". V rozhla- sovér projevu 13.května 1979 se Amin chlubí: „V Sovětském svazu máme •přítele, který nás podporuje. Poskytuje nám všechno, čeho je nám třeba. Zbraně, které potřebujeme také opravdu dostáváme". A skutečně, od „dub- nová revoluce" uzavřela ; oskva s kábulem přes třicet dohod o -ojenské a bos odářské pomoci. Počty sovětských „poradců" šly do tisíců, ^rátce: od jara 1978 Afganistán, země titulárně neengažowaná, minobloková, patřil napino do mocenské sféry sovětů. V emalé míře zásluhou hafizullaha Ami- na a I-iuhammada Paxakiho. Posledně jienova ý odjel v září 1979 na oficiální navát*vu do iioskvy, kde byl -řijat se všeni poctami Brežněvem. Ale po návratu do kábulu byl smr- telně zraněn v přestřelce, zorganizované aminem. Amin nemělv úmyslu dě- lit se s kýmkoli o moc. Moskva - zaskočená uda-lostí, nebo naopak se na [pageend41]- 3fc - ní podílející prostředníctvím - přeje likvidátoru svého dosavadní- ho chráněnee všestranný úspěch, tre.něv a ^osy, in jsou mezi prvními, kteří blahopřejí Aminovi k jeho „zvolení" předsedou Revoluční rady /o tři roěsíce později jej „odhalují jako agenta C.l.A./. Ještě 5.prosince /tedy tři týdny před vpádem/ i-oskva ujit tuje Aminův režim evou podporou. Na oplátku, Amin vyhlašuje^boj „kultu osobnosti1', demokratizaci režimu, propuštění politických vězňů /o nichž dříve tvrdil, že neexistují/. A zvlášx zdůrazňuje „nezničitelné" spojenectví se Sovětským svazem: podle rok staré smlouvy, obě .remě „se budou vz jemně konzultovat.... a dělrt příslušná opatření pro zajištění bezpečnosti, nezávislosti a území celistvosti obou zemí". č e r n é v o l h y č e r n é v ě š t í . . . ¿3« prosince 1S79. louhá kolona oficiálních limuzín typu Volha, při- pomínající pohřební procesní smutečníchrč*» vozů, projíždí ulicemi Kábulu, vedoucími z letiště do středu městas prý důležitá sovětská de- legace, v Čele s ministrem komunikací a ministrer pro zavodnov ní... Ale tolik aut? A tolik členů v podstatě ekonomické delegace? A takový sled porad n8 sovětské ambasádě dlouho do noci? 24. prosin_ce, pozdě odpoledne, ¿¿a mezinárodním letišti v hlavním af- gánské^ mešitě přistávají sovětské transportní letouny ty u ntonov... každé dvě minuty jedno... „opravaový balet antcnovů", hlásí z vábulu dopisovatel pařížského deníku le ¡ onde a. cituje západoevropského dip- lomata, který dosud napolo ohluchlý rachotem přistávajících oblud se Šel zeptat afgánského náměstka ministra zahraničí Losta, co že ten vzdušný most, po němž se veze těžká sovětská výzbroj a sovětské armád- ní jednotky, v astně znamená. V odpověď se mu dostav, otázka: „Jací sověti? Jaké sovětské jednotky? Manejvýě trochu vojenského materiálu n ... . 27.prosince, „.balet antonovů" trvá už třetí den. Rudá arra oa, tanky, obrněné vozy, transportéry, děla, řádně označené jvězdou a bez nejmen- SíVo pokusu o kamufláž, jsou soustředěny v oblasti letiště. Všechno jde jako na drátku. Jaký div: vždyť už v listopadu přiletěli do Kábulu ne discrétní návštěvu... kdo jiní než naši dobří »námi z roku 1968, dnes už věru přeborníci na „vstupy armád", generálové ^avlovský a Jepišev. "řipravili půdu a diskrétně se opět vrátili, nikoli už generál řaputin, rrvní náměstek ministra vnitra, jehož blíže nevysvětlenou náhlou siart v Kábulu oznámil TASS ještě v průběhu leteckého mostu. 19.hodin. Ohlušující detonace ve středu města: telefoní centrála je emolována a komunikace přerušeny. V tu chvíli takése oáv ;jí do pohybn sovětské obrněné jednotky. Postupují do středu něsta s střetávají 8e s armádními útvary, které zůstaly věrné Aminovi, Sovětské ¡igy létají nízko nad střechami a jejich občasné salvy z palubních zbraní mají spíše zastrašit obyvatelstvo než ostřelovat důležité cíle. -<ej tužší boje se svádějí v blízkosti paláce -^arulaman, ¿de měl své sídlo Amin. 22.ho :in. Střelba ve městě ustává, odpor vládních ochabuje, je konec, sovětští vojáci odzbrojují ty jednotky, které se vzdaly ne co kterým se nepodařilo ustoupit do hor. ¿o dva následující dny sovětské výsad- kové oddíly drží kábul v neprodyšném obklíčení, kontrolují přístup do města a až když se ukáže, že se není čeho obávat, stává se jejich pří- tomnost diskrétnější. Mezitím jiné sovětské útvary vnikají do země přes hory, severní hranice sovětsko-afgánské. /21.srpna 196b. 01 hodina 30 minut. „i<a ruzyňském letišti u - rahy při- stáná dvě obrovská letadla se sovětskými znaky a z nich se vyhrnulo [pageend42]- 39 - někoj.ik desítek ozbrojených sovětských vojáků, (kamňitě obklíčili hlav- ní letištní budovu... a pak již řistávalo jedno vojenské AN-12 za dru- hým, v přesných jednominutových intervalech... s vojáky a těžkou bojovou technikou." OS hodin K minut „... pčt aut, dvě sovětské volhy a tři naše... jelo se k sovětskému velvyslanectví. Tam do sovětských aut přisedl sterší mi.ž, který se ukázal jako vedoucí celé akce a dále sovětský plukovník e ještf jeden důstojník. Auta odjela na ÍJY kst;... Černá volhe sovětské- ho velvysl&i ectví zavár.ěle. ířed budovu TiV ... tři obrněné vozy . M Opakované vysílání pražského rozhlasu: „Všemu lidu *SGH. Včera, dne 20.srpna překročila vojska SSSR... státní hranice československa...*/ + Podle: oedra pražských dnů 21-27. srpna »S58. Vyděl Historický ústav $SAV v Praze, v žáří 1968. K d o p o v o l a l ? 0 vánocích ¡979 měla v Kábulu reprízu fraška, jejíž premiéra se konala v Praze v srpnu 196. . ¡-ohla se jmenovat ,,^-do povolal?". V premiérové inscenaci to vypedj|ao takto: sovětské stranické a vládní vedení trvalo /a dosud trvá/ na verzi, vysílané ráno 21.srpna oficiální tiskovou agen- turou TASS, která byla „zplnomocněna prohlásit, že straničtí a vládní Činitelé československé socialistické republiky se obrátili na Sovětský svaz se .iádostí o poskytnutí bezodkladné pomoci bratrskému českosloven- skému lidu včetne ozbrojených sil." Ale ještě přec tím vyčíslo předsednic- tvo uY KS* „Prohlášení všemu lidu", v^němž se praví, že vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila hranice vis^K „bez vědomí prazidenta. Repu- bliky, předsednictva ¿i rodního shromáždění i prvního tajemníka KSČ a bez vědomí Vdhto orgánů". Tím se také naznačilo, že jen tyto orgány mohly „povolat". Kdo tedy :ovolal? ¿iikdo se neměl /a dosud nemá/ k odpovědi. Text vydaný téhož dne opět agenturou TASS a připravený údajnými žadateli o pomoc, byl opatřen tímto svérázný m podpisem: „Jlenove Ústředního výbo- ru KS?,', vlády a Kářoaního shromáždění, kteří požádali o pomoc vlády a strany komunistické /sicj/^bratrekych zemí." Vasil ilak, tehdejší i dnešní člen předsednictva Cv .uSC obnovil před nějakou dobou svůj slib, že „v pravou chvíli" jména těchto funkcionářů zveřejněna budou, chvíle ařejmě dosud nenaoešla. Kábulské repráza pra ské premiéry vykazuje znaky neblahé režie. Jeden z nám už známých hrdinů, ^abrak Harrnal /narychlo přepraveny v jednom z prvních invazních antonovů do ¿vábulu a obratem „zvoleny" generálním tajemníkem ŮV komunistické strany Afganistánu, předsedou Revoluční rady a vlády republiky/ na své první tiskové konferenci prohlásil, že Rudou armádu povolala do země 28.prosince bývala vláda, vedená - Aminemf To vyvolalo všeobecný údiv, ne-li veselí přítomného publika. Oficiálně bylo totiž v Kábulu oznáreno, že Amin - ostatně přece „agent imperialismu" - byl popraven /zavražděn s celou rodinou/ 27. prosince, i usel tedy Žádat o sovětskou pomoc podat jaksi až po své násilné emrti f ¿.Čerstva importovaný Karmal, choulící se v mahagonovém křesle ne nepodobném trů- nu, po poradě s poradcem vysvětlil, že o pomoc velkého bratra ze severuu sice požádala Aminová vláda, ale nikoli Amin sám. Což vedlo pákistánské- ho delegáta u Spojených národů k poznámce, že -.nebývá zvykem, aby si vláda pozvala do zen.ě cizí vojska ke své vlastní likvidaci". V Radě bezpečnosti, při projednávání sovětské agrese, afgánský delegát zase prohlásil, že vláda Babraka Karmala byla ustavena 27.prosince a že vAáéa-^ to byla ona, která kontaktovala Moskvu o den později, «>iný [pageend43]- 40 - aktér /ne-li rovnou .hvězdy/ v komedii „kdo povolal?", x-eonid Brežněv, po^al o něco později v moskevské Pravdě jiné vysvětlení: představitelé afgánské strany a vlády žádali už několikrát po dubnové revoluci o so- větskou vojenskou pomoc. Sovětský svaz váhal a teprve koncem Drosince se rozhodl, po zralém uvážení, jít do toho. Dodejme, že závěr obou verzí hry „-»-uo povolal?", té pražské i té kábuls- ké, zní v úředně schválené verzi identicky / pro pražskou verzi změn „Afga íistán" za ^Československo"/: „Vzhledem k pokračující a rostoucímu vměšování a provokacím vnějších i vnitřních nepřátel /fganistánu.•• se vlád" Afgánské demokratické republiky obrátila na oovětský svaz s nalé- havou žár stí o poskytnutí okamžité politické, morální a hospodářské pomoci včetně pon.oci vojenské, o níž vláca Aígánské demokratické repu- bliky v minulosti vládu Sovětského svazu už nejednou žádala. Vláda SSSR žádosti a f pr uské strany w nově la. * /citov-no z u-ého cráve z >.9. prosin ce 1979/. A z a s e : o h r o ž e n á r e v o l u c e Vojeise 8» rrst ] roti československu by la v roce 196b 1 oskvou zdůvodňo- vána „vzniklým ohrožením socialistického zřízení... ze strany kontrare- volučních sil, které se dohodly s vnějšími silami nepřátelskými socia- lisnu". Aígáns á verze je analogická, „i nožici se agresivní akce zvenčí, spojenť s vnitřní kontrarevolucí, vytvářely krajní nebezpečí pro svobodu, nezá- vislost revoluc..í vymoženosti efgáňského licu... Uruté vměšování impe- rialismu do vnitřních záležitostí země trvá...", zní úřední zdůvodnění prosincového vpádu. Na důkazy je však zvlást chudičké a nadto nepůvodní, „kontrarevolucí.í i u.lny" se prý „opíraly a dosud opírají" o po-;oc Páki- stánu a Číny ve spolupráci s americkým Imperialismem. /V československé verzi, raději už zapomenuté pro její průhlednou pohádkovítoet, to byli „kontrarevolucionáři, kteří počítali s tíia, že v komplikované a napjaté mezinárodní situaci, kterou vyvolaly agresivní akce amerického imperi- alismu a zejména aktiviza.ce revanálstických sil západního ^émecka, se jim podaří vytrhnout Československo ze společenství socialistických stá- tů" . /citováno z prohlášení velitelství vojsk zemí Varáavské smlouvy z 21.srpna 1968/ A jako v českých zeních byly před vpáde™ „objeveny" tajn« skrýše zbraní, tak i v Kábulu na policejní' komisařství vystavili pár pušek /i těžký kulomet |/ prý americké a čínské výroby, odňatých zajatým nf-íslušníkům „reakčních bojuvec". Podezřelé na tom bylo, že sbírku si směli prohlédnout jen zpravodajové agentury TASS, což vyvolalo podezře- ní, že šlo o přemalované zbraně sovětské. TASS také referoval, že ame- rická televizní společnost CSS vlastní dokumentární filmy o dvacet „spe- ciálních základnách" užívaných na území Pákistánu albánskými rebely. Překvapená CBS prohled la archívy a role roku. entárnich filmů, nic ne- našla a obrátila se proto ne TASS s piosbou o přesnější informace. Žá- dost zůstala oslyšena. x'akistán, procházející rostoucími hospodářskými nesnázemi a jehož vzta- hy ke Spojeným státům byly v poslední době zvlášť chladné právě v sou- vis] ostí s rozhodnutím Washingtonu zastavit dodávky zbraní této zemi, není věru v situaci umožňující podporovat „agresy*. Pákistánská vláda zakázala ostatně instalaci táborů k výcviku rebelů. Pravdou je, že jako přímý důsledek nelítostné ozbrojené represe vlády Tarekiho a Amina, náletů a dělostřelecké palby řízené sovětskými poradci v průběhu roku 1979 » část civilního obyvatelstva byla nucena opustit poničená města a prchla k hranicím Pákistánu, v menších počtech k hranicím iránským. Je jich dnes na pákistánské straně na čtyři sta tisíc, zuboiených a [pageend44]- 41 - promrzlých horalů. Ti z nich, které lze pokládat za partizány, mají puš- ky /zdaleka ne všichni/ a trpce si stěžují na mizivý zájem, který o je- jich zápas jeví západní a také muslimské země. A jestliže bývalý' prezi- dent Afgánské demokratické republiky Mafizullah £min byl „odhalen" jako imperialistický agent, jak bylo možné, že zároveň vedl vyhlazovací vál- ku proti rebelům, o nichž Moskva tvrdí, že jsou podporováni americkou zpravodajskou službou? A tak bychom mohli pokračovat... Ale je na čase přejít k x faktům. C o m á m e , n e p u s t í m e Základní skutečnost je tato: Sovětský svaz se rozhoal pro vojenskou intervenci proto, poněvadž hrozilo nebezpečí, že ěíiící se lidová revol- ta proti Aminově sovětům poplatnému režimu bude úspěšná, svrhne Amina i ostatní sovětské nrokonzuly a vyžene sovětské „poradce" ze země, již Moskva od dubnové „národně de: o kratičké revoluce" pokládala za svou gubernii, za své chráněné loviště, uctivěji řečeno za zemi, která už definitivně patří do sovětské mocenské sféry. A existuje-li zásada, kterou Moskva nikdy neporušila, pak je to tato: co jednou máme, to už nepustíme, a když to,co máme, je ohroženo - vnitřní revoltou /jako v roce 1956 v T aoarsku a v roce ¡979 v Afganistánu/, nebo vnitrostranickým pokusem o reforr u /jako v roce 1968 v československu/ - pak zasáhne vo- jensky /tzv.Breriněvova doktrína/. Vž ycky se nalezne někdo, kdo nás „po- volá""- ostatně s věrohodností takové žádosti o věestranou po.r.oc „včet- ně vojexiské" si moc starostí neděláme, poněvadž na tom opravdu moc nezá- leží. Na čem záleží je, aby vpád byl bleskový, rychle provedený a rychle skon- čený, aby oběť i ostatní svět byly postaveny před hotovou věc. A hlavně: aby nevyvolal širší onflikt, nýbrž se odbyl /předem zakalkulovanými/ papírovými protesty, trochu křiku ve ¿pojených národech a mírně mravně rozhořčenou /„ostouzečskou"/ kampaní v západním tisku, ¿a tři, čtyři měsíce je stejně po vžea... a hrajeme zase ns uvolnění, bezpečnost a spolupráci ve světě. - Vpád do Afganistánu zapadá do vzorce. Všechno ostatní jsou bajky, v nejlepším případě spekulace. 3 vyjí kou jedné úva- hy: že si Sovětský svaz opět strategicky polepšil. P ř e l o m ? ftekli jsme na počátku tohoto ohledu, že z celé historie plyne snad i po- učení. Není nové, ale pro zvlášť nepoučitelné, /k nimž patří západní, ale i část emigrantské poststalinské levice/, nutno rezumovat. + Od konce druhé světové vV-lky, Sověts^ svaz ohrožuje systematicky mír. Tato výbojnost je inherentní částí režimu, který není schopen uspoko- jit základní etické, politické a ekonomické potřeby Člověka, předevšín jeho přirozenou touhu po alespoň jistá míře svobody a důstojnosti. Tuto stále zjevnější skutečnost nepřekonají žádné ideologické oučkyj stejně jim nikdo nevěří, zejména ne mladí. Pro držitele moci je jediným řešením tvrdé a trvala represe vnitřní a vojenská agrese vnější, k ní se sovětský systém, jak jej dnes známe, uchýlil vždy v minulosti a tak tomu bude i v budoucnosti. Odtud stále častější důraz, v ívoskvě, v Praze, ale také u francouzského stalinisty Marcheise, na údajnou změnu rovnováhy vojen- ských sil ve světě ve prospěch SSSR. + ' Politika ústupků^ mnichovanství, appeasementu tváří v tvář tak nebez- pečnému a zároveň odhodlanému protivníku, jen zvyšuje apetit a jeho [pageend45]- 42 - hráčský pud jít na vabank. Heoddaluje, ale přibližuje nebezpečí války. + Pohody s tímto protivníkem, jeho závazky a sliby mají cenu slov hoze- ných do vetru, «enom skutečnosti platí a i ty musí být neustále ověřová- ny a monitorovány + Už desetiletí KOSKVOU propagovaná alternativa nezi /atomovou/ apokaly] sou a kaoituláci je falešná alternativa. Pravá alternativa je mezi mírem ve svobodě a příměřím v poddanosti. A příměří, jak slovo nazna- čuje, je vždy jen dočasné. Dějiny neznají mír v trvalé poddanosti. + Historie komunismu je nepřerušovaný sled násilností, podlostí a lid- ských obětí jdoucích do milionů. Podél cesty pak, v příkopech údajné zrady, leží ti, kteří věřili, sloužili, ale odmítli udělat poslední, zvlášt podlý krok. iMebo prostě byli požráni v nelítostném boji o moc. Věci došlý prokazatelně tak daleko, že je možno položit rovnítko mezi komunismus a nacismus. A tak jako hitlerovský národní socialismus pod- lamoval po kouscícfe mír v letech třicátých, tak brežňevovský komunis- mus ohrožuje mír v letech osmdesátých. Vstoupili jsme do nich s jedinou jistotou, a tou je nejistota. Ale je také možné, že invaze do Afganistánu - na rozdíl od té českosloven- ské - bude přelomem ve vztazích Žápad-Výchoa a v mezinárodních vzta- zích vůbec. Sikoli snad, jak se opisuje v Praze z moskevských předloh návratem do studené války, ale k politice bez pověr a iluzí o režimu, který využíval uvolnění k znásilnění, soustavně, surově, podle a bez- trestně. P.T. /Paříž/ R a y m o n d A r o n t S V !; T J D E D G L E T 0 S M D E S 1 T t OH —sesssse ssss sssssassEsxsc ss ses s ss= = = = = s=:sss=::=:=:ss:=:s = ss=s=::=: =ss = ss ss 3= Přinášíme jenom malý výňatek z tohoto Článku otiětěném v londýnském měsíčníku Ěncounter /2.srpna 1979/. /.../ j,Overzkillf j^.PE£bléoy_s_n£«_£po jené V poslední době se poměr mezi celkovými silami USA a SSSR mění ve pro- spěch Sovětů. Sovětský svaz si vždycky udržoval mohutné branné síly. Stačí například porovnat množství tanků na sovětské a americké straně /poměr je 50 000 k 10 000/ aby se ukázalo, že Boskva má ncd Washingto- nem převahu. Vojenský rozpočet Sovětského svazu se zvyšuje o 3 až 5% ročně. To představuje 13% snad do once 15% hrubého národního produktu /GNP/ SSSR, což je třikrát víc než v USA /kde činí b% GI»P/. Rusové uči- nili větší pokrok i v obla.ti jaderných zbraní. Vyvinuli dva nové typy jaderných ponorek, které ne: ou rakety s jadernými hlavicemi /SLKE/, a tři pozemní systémy, ¡neričané vyvinuli jen jeden systém kiaxx ponorko- vých jaderných nosičů, Trident, opatřili rakety Kinuteman a Poseidon samostatně navoditelnými jad rnými multihlavicemi /PIRV/ a zvýšili je- [pageend46]- 47 - jich přesnost. Během posledních deseti let, zatímco probíhala ednání o omezení strategických zbraní /SALT 1 a SALT 2/ sovětské zbrojení ne- nápadně vzrůstalo, Myšlenka omezení strategických zbraní se zakládá na koncepci „kontroly zbrojení", jejíž základní princip lze vyjádřit takto: stanovit takovou rovnováhu ve výrobě zbraní, že oběma protivníkům přejde chut je použít, „Kontrola zbrojení"nevyžaduje ani odzbrojení, ani snížení výroby zbraní na stanovené minimum* JCdyfcj každá z velmoci mela jen sto raket,"hrozilo by nebezpečí, že ji hned první úder odzbrojí. To se tedy rovná destabi- lizaci. Američané se soustředili na tak zvaně „strategické" zbraně, tj. takové, které mohou zasáhnout Sovětský svaz z amerického území nebo z ponorek /a naopak/. Cílem dohod o omezení strategických zoraní je vytvořit „sta- bilitu" nikoli mezi celkovým vojenským potenčion clem obou velmocí, ale jen pokud jde o jednu kategorii jaderných zbraní, totiž mezikontinentál- ní řiditelné rakety. Bude-li dosaženo dohody, tyto zbraně se prakticky „zneutralizujíM.„Stabilita" znamená, že budou použity jen v případě přímého útoku na jejich základny nebo na území státu, -ťak je nutno se ptát, co zbývá z někdejší „zastrašovací" funkce těchto zbraní. Sám základní princip dohod SALT zvyšuje naléhavost otázky, kterou si Evropané kladou už dvacet let: co zaručuje evropskou bezpečnost - kon- venční zbraně išATO, anebo termonukleární výzbroj Spojených ptátů? když se organizace Severoatlantického paktu ustavila, přítomnost americ- kých vojáků v vropě symbolicky zastírala vzdálenost mezi starým a novým k svitem /Kennedy: „leh bin ein lerliner"/ Lohoda, která se o ¡ezuje na strategické zbraně, otvírá propast mezi západní Evropou a opojenými stá- ty . /elká polemika mezi USA a SSSR kvůli sovětskému bombardéru Baekfire jasně ukazuje rozpornost těchto vyjednávání. Je-li cílem, dohody vyrovna- nost nebo rovnocenost sil v jednom^izolovaném sektoru - tj. v mezikonti- nentálních raketáeh - pak jsou námitky Američanů proti Backiiru logické, protože tento letců nemá mezikontinentální dolet, hodí se vsak výborně pro operace na omezeném "zení a znamená podstatné posílení sovětského tábora, i když do strategické výzbroje nepatří, čili: pokud se dohoda orjezuje jen na jeden typ zbraní, je americký postup logický; je však ne- logický, rrá-li dohoda zahrnout veškerou výzbroj. V období, vteré uplynu- lo od vypracování koncepce „kontroly zbrojení" do skončení jednání o SALT 2, technický pokrok prostě diplomacii předběhl. AT už bude dohoda SAIT 2 ratifikována nebo ne, za několik let se odborníci nejspíše shodno v názoru, se na úrovni mezikontinentálních raket dosáhl Sovětský svaz jisté převahy. /„Převahu" má ta strana, která je způsobilejší vyhladit jedinýc úderem veškeré pozemní rakety druhé strany./ Ale bud jak bud, nemůžeme se vyhnout závěru, že koncepce „kontroly zbrojení" nedosáhla ani odzbrojení, ani stability pokud jde o stav mezikontinentální výzbro- je. A pokud jde o ..'vropu, nepřispěla k její bezpečnosti. Mnozí ivropané si vykládají americkou koncepci omezení strategických zbraní jako snahu Ameriky stůj co stůj vlastní území hrůz nukleární vál- ky ušetřit; neutralizace strategických zbraní by totiž mohla vydělit americké i sovětské území z dosahu vojenských operací. Nesouhlasím s tímto výkladem. Američany, kteří mají v srdci livropy dvě stě až tři sta tisíc vojáků, by postihla nesmírná pohroma, kdyby se jin nepodařilo všemi prostředky zabránit, aby sovětská armáda nevtrhla do zápaoní Evropy. Americký prazident a jeho poradci zřejmě rozhodují a jednají na základě těchto dvou předpokladů: 1. soupeření mezi Ruskem a Amerikou je neodvratně vepsáno do dějin, může se všsk projevovat ve více nebo méně výbojných akcích a nabývat větší či menší intenzity; 2. zájem Velké Dvojky /a lidstva vůbec/ přikazuje vyhnout se stůj co stůj válce, která by měla nepředstavitelné následky. /.../ [pageend47]- 44 - R u d é p r á v o Zelené olympiádě Přečet Isern si několik zpráv západních, novin o tom, že Moskva se změni- la v „uzavřené město". Zpravodaje pobouřilo rozhodnuti moskevské milice - řídicí dopravu v ulicích - zavést propustky do hlavního města pro automobily ž cizích měst a vyčlenit několik samostatných tras, aby se odlehžilo olympijské dopravě. A co je horší. Podle názoru listu Washin- gton Post, do i oskvy na olympiádu nemůže uřijet každý, kdo by chtěl, "estlipak tohle není „omezení svobody", naf kterým se Američané znepo- kojují kdekoli, jenom ne ve vlastní zemi. Dejme tomu, že vjezd automobilů nebude omezen. To znamená, že do proudu městské dopravy se rázem přičlení dalších 500 - 700 tisíc aut. Vzniknou dopravní zácpy a pochopitelně zdržení účastníků a hostů olym- piády při přesunu se stanou ne-li nevyhnutelnými, tak alespoň pravdě- podobnými. Jenže soutěže jsou plánovány doslova na minutjr,zdržení by vedlok porušení grafikonu soutěží, řie, takové potěšení těm, kteří olympiádě nepřejí, neposkytneme. /.../ /R£>. 16.8. i 980/ PoznámkaI Ptáme se, proč „dejme tomu" nemuseli mít propustky milovníci sportu třeba v Mnichově či Montrealu, v Saporu či' Orenoblu. Jistě i v těchto městech se počet návštěvník« při olympiádě zmnohonásobil a rozhodně nedocházelo k nějakým větším „ zdr- žením" sportovců. K hospodářské politice PLR /.../ V této souvislosti se list zrnuje, .že §§ pracující některých polskýchzávodů v minulých dnech doza3oVaii uvysefii mílových nakladů /rozuměj stávkovali - poz. přepisovatele/ Při této příležitosti se též poukazovalo na některé nejasné nebo neupravené otázky pracovních podmínek v tom kterém oddělení či podniku. Diskutovaným témětem praco- vních kolektivů b3^1y i životní náklady a zásobování některých míst zbo- žím. Na přetřes se rovněž dostala otázka maloobchodních cen v závodních bufetech a prodejnách, dále tzv. komerčních cen zavedených v červenci v části obchodů. /RP 26.8. ¡980/ Poznámka: Z Poláků by jsme si měli vzít příklad. Když cena masa stoup- la /ve zvláštních obchodech/ vstoupili dělníci do stávky a vynutili si zvýšení platu. T r i b u n a Pravda proti lžím a pomluvám. /.../ Z pozice masarykismu vyjadřují zastánci pseudoliberalismu svůj vztah k politickému násilí. Podle nich je každé společenské násilí špatné. Domýšleno do důsledků to znamená, že odsuzují i ochranu společ- nosti proti' násilí agresora, proti násilí vykořistovatelských tříd a proti zločinu. Domělá humanistická teze, odsuzující každé násilí jako protihumálnní a lidstvu škodlivé, se tím ukazuje v pravém světle.Jed- nostranně zvýhodňuje násilí vládnoucích vykořistovatelských tříd a od [pageend48]- 45 - utlačovaných, od porobených kapitálem požaduje pasivitu, trvalé podříze- ní a „věčné mlčeníM. Vědecký světový názor odhaluje licomernost pseudoliberalismu a odkrý- vá lidem objektivní pravdu, že není násilí jako násilí. Msilí k němuž jsou pracující třídy a. utlačované národy dohnány zvůlí vykořisťovatelů e které jim slouží na ochranu .jejich práv a společenských hodnot, je ne- zbytné všestranně podporovat. Slouží humálnním cílům na rozdíl od proti- humálnního násilí utlačovatelů. /.../ Josef Kužík /¿ribuna č.29 16.8.80/ Poznámka: Jinak řečeno, žijou Rudé brigády v Itálii, Či jíní teroris- té. -QUderae je všestrane podporovat. Oni přece bojují proti vykořistovatělům | A proto ve jménu svaté ideologie, vraždilff O d p o s l e c h n u t o : .Nejvíce lidí na světě má Čína . Počet obyvatelstva u ní již dosáhl 975 milionů osob. Jenomže ekonomický výkon „říše středu" dosáhl loni jenom 4CC miliard dolarů. Spojené státy s poetem oby vateetv. téměř 4,5 x men- ším z 221 milený občanů, vyrobyli loni téměř 6 x více hodnot za 2349 miliard dolarů. EHS s 260 miliony obyvatel vyrobila za 2360 miliard dolarů. V té samé době hospodářský výkon Sovětského svazu s 265 miliony obyvatel byl jenom 993 miliard dolarů. Japonsko se 1i6 miliony obyvatel vyrobyle za 1022 miliard dolarů. Když přepočítáme celý hospodářsky výkon na hlavu zjistíme že v USA byta hosnodáfská produktivita na jednoho občana dosáhla loni 10600 dolarů, v EHS - 9200 dolarů, V Japonsku 8 500 dolarů, a v SSSR jenom 3 600 dola- rů. t Ex-o^ní způsobilost jednotlivých národníci- ekonomik, jejich postavení v mezinárodní dělbě práce bylo následující: vývoz USA dosáhl 182 miliard dolarů /rok 1979/ , 3SSR - 172 miliard dolarů. Japonska - 102 miliard dolarů, Francie - 101 miliard, Anglie - 91 miliard, Itálie 72 miliard, SSSR - 65 miliard dolarů /Holandsko, které má proti SSSR téměř 20 x méně obyvatel šxksx vyvezlo loni za 64 miliard dolarů/' EHS vyvezlo loni xs; dohromady za. ;56 miliard dolarů různých výrobků. NSR loni'vyvezlo za 174 miliard západoněmeckých marek výrobků z kovo- průmyslu/9 6mi li ar d dolarů - přibližně 60 % všech tržeb, které dosáhlo v exportě/ na dovoz výrobků z kovoprůmyslu vynaložilo loni 82 miliard ma- rek - aktyvuí saldo tedy bylo 92 miliard marek, nejvíce k tomu přispěl strojírenský průmysl s aktivním saldem 38 miliard marek, dále automobilo vý průmysl s 34 miliardami marek, dále elektronický průmysl s aktivním saldem 14 miliard DM a o zbytek se dělily menší růmyslovo. odvětví. iMikiroelektronika má podle odborníků relativní možnosti nejlepšího úplat nění v mezinárodní dělbě práce. V USA si jifc tato výroba získala. 45 % podíl na světové produkci tohoto odvětví. Japonci - 252*, EHS - 25%. zbytek světa se na ní podílí jenom 5 J£ Většina těchto výrobků se prodá v USA /60 %/» Japonsku /20J6/ a EHS / 18%/.Ze světové výroby inte- gračních spojů připadlo^USA za 5 miliard Asinrá. ¿00 milionů marek, na Japonsko - 3 miliardy marek, EHS - 2 milardy 800 milionů marek, na ostatní země světa - 800 milionů marek. [pageend49]m m vrší •-J . - v--; r X - • / ' " g¡ •i; :J ¿W&L čí" i tep te C -- - -r •¿T-VV • I ÍBP&&••''M-"i-:.>'•*'-' *¿ -••--•-. . - >_ • j-i - , - , •—- •J. , -¿y.....--- , ' : • ; I ¡¡¡fe • g§ ; ---•-•i . ím : : : í - ť v : ^ • ! - - - • . < m >• 4 * ; - • • •• • -: .-i [pageend50] | doba_1980_9_cervenec-srpen_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1981_01_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1982_02_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1982_03_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1983_05_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1983_06_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1983_07a_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1984_07b_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1985_09_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1985_10_obsah_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1985_10_ocr.txt |
0 | null | dolmen_1986_11_ocr.txt |
0 | null | dopisy-priteli_1977_01_ocr.txt |
0 | null | dopisy-priteli_1977_02_ocr.txt |
0 | null | dopisy-priteli_1977_03_ocr.txt |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.